CS205379B1 - Connexion for switching on triac in the resistance load circuit by switching impulse - Google Patents

Description

(54) Zapojeni pro zapínáni triaku v obvodu odporové zátěže zapínacím impulsem

Vynález řeší zapojeni pro zapínáni triaku v obvodu odporové zátěže zapínacím impulsem u něhož je potlačen vznik rušivých napětí.

Při napájení odborové zátěže střídavým proudem, kde připojení obvodu ke zdroji zajišťuje trlak, dochází při každém průchodu napájecího napětí nulou k rozpojení triaku a při vzrůstu napětí opět triak sepne a obvodem teče proud. Napětí, při kterém triak sepne, je ovlivněno přítomností napětí na jeho řídící elektrodě.

Vlivem přechodové doby mezi vodivým stavem triaku, stává se triak při spínáni zdrojem rušivého napětí s frekvenci v pásmu 0,1 - 30 MHz. Jednou z metod pro potlačení rušivých napětí je zapínáni triaku v okamžiku, kdy je proud nulový. Důsledná realizace tohoto způsobu je však obtížná, protože triak zůstane po skončeni zapinaclho Impulsu na řídící elektrodě vodivý pouze tehdy, když proud protékající triakem je větší než jeho přidržný proud.

Je známé zapojení, které umožňuje zapínat triak jednotlivým impulsem, fá:-.>'-ě umístěným co nejblíže průchodu proudu triakem nulou. Nevýhodou tohoto způsobu zapínání je to, že zapínací impuls musí na řídicí elektrodu triaku být přiveden s takovým fázovým zpožděním oproti průchodu proudu nulou, aby proud triaku byl v okamžiku příchodu zapínaciho impulsu větěí než přidržný proud triaku. Při malém protékajícím proudu triakem může dojit k zapnutí triaku až při poměrně velkém napětí mezi anodou a katodou, při kterém se již triak stává zdrojem nepřípustného rušivého napětí.

Poměry na triaku při zapínáni uvedeným způsobem jsou znázorněny na obr. 1, kde I_T = propustný proud triaku, I_H = přidržný proud triaku a = zapínací napětí.

OS 379

JLoé zapojeni umožňuje zapínat triak aexil impulzů a opakovači frekvenci 10 kHz. Protože přidržný proud triaku je zpravidla nižší než udává výrobce, uplatni se na řidiči elektrodě některý impuls dřív, než proud protékající triakem dosáhne katalogové hodnoty přídržného proudu. Triak ae otevře dřív než u předcházejícího způsobu, ale ani v tomto případě nedojde k účinnému potlačení rušivých napětí.

Poměry na triaku při zapínáni sérii impulsů jsou znázorněny na obr. 2.

Nevýhody uvedených způsobů odstraňuje zapojeni pro zapínání triaku v obvodu odporové zátěže podle vynálezu, jehož podstatou je, že k napájecím svorkám střídavého proudu je připojena paralelní kombinace sériového spojení zátěže a triaku s úrovňovým detektorem, jehož výstup je spojen se vstupem zdroje impulsů proměnné šíře, výstup zdroje impulsů proměnné šíře je spojen součinovým řídicím členem se vstupem zesilovače, k jehož výstupu je připojena řídící elektroda triaku, přičemž součinový řidiči člen je opatřen řídicím vstupem.

Zapojeni podle vynálezu umožňuje,, aby změna protékájícího proudu triakem sledovala změnu napětí ňa Zátěži a tím zabraňuje vzniku rušivého napětí při zapínáni triaku.

Na obr. 3 jsou znázorněny poměry při zapínání triaku podle vynálezu. Na obr. 4 je znázorněno zapojení obvodu a fázový průběh impulsů v tomto obvodu je znázorněn na obr. 3.

Zátěž 2 a triak 2. 3^S0U sériově spojeny se svorkami 1-1* zdroje střídavého proudu. Paralelně k tomuto obvodu je připojen úrovňový detektor 4, jehož výstup je spojen se vstupem zdroje j> impulsů proměnné šíře. Výstup zdroje % impulsů proměnné šíře je přes součinový řidiči člen 6 spojen se vstupem zesilovače £» ^k jehož výstupu je připojena řidíoí elektroda triaku Součinový řidiči člen 6 je opatřen řídícím vstupem (61).

Křivka a znázorňuje průběh napětí na vstupu detektoru 4. Křivka b znázorňuje tvar impulsů na výstupu detektoru 4 a křivka c znázorňuje tvar Impulsů na výstupu zdroje proměnné šíře

Úrovňový detektor 4, při poklesu střídavého napětí na zvolenou úroveň, blízkou nule, vytváří impulsy znázorněné křivkou b na obr. 5· Zdroj impulsů £ proměnné šíře z nich vytváří takové impulsy, jejichž střed je fázově shodný s okamžikem, kdy napájecí zdroj střídavého proudu prochází nulou (viz křivka c obr. 5).

Tyto impulsy, jejlohž šířku lze měnit podle velikosti přídržného proudu použitého triaku ae přivádějí do součinového řídicího členu 6. Součinový řidiči .. člen 6 klíčuje vatup zesilovače £ tak, že impulsy propusti jen tehdy, jestliže na jeho řídícím vstupu 61 sa objeví zaplnaol signál. V klidovém stavu, řídicí vatup 61 baz zapínaclho signálu, součinový řldíol člen- 6 zadrží impulsy, na výstupu zesilovače £ jo nulové napětí, triak % nemůže sepnout. Jestliže se na řídicím vstupu 61 objeví zaplnaol signál, součinový řídicí člen 6 propustí impulsy na vatup zesilovače £, na jeho výstupu a tady i na řídicí elektrodě triaku i so objeví zapinací impulsy a triak 2, sepne. Protože zaplnaol impulsy jsou dostatečně široké, je triak trvale otevřen po celou dobu přltomnoetl napínacího signálu, to jo po celou dobu, kdy má být odporová sátěž 2 připojena k napájecím svorkám 1 - 1’, nemůže vznikat rušivé napětí.

Vynález lze prakticky využít aa př. pro regulátor teploty, v němž zátěž 2 tvoří topná tělesa a řidioi vatup 61 je ovládán na příklad tepelným čidlem.

Claims (1)

1. PfiEDMfiT vynálezu

   Zapojení pro zapínání triaku v obvodu odporové zátěž· zapínacim impulsem vyznačené tim, že ic napájecím svorkám (1-1*) střídavého proudu je připojena paralelní kombinace sériového spojení zátěže (2) a triaku (?) s úrovňovým detektorem (4), jehož výstup je spojen se vstupe? zdroje (5J Impulsů proměnné šíře, výstup zdroje (5) impulsů proměnné šíře je spojen součinovým řídicím členem (6) se vstupem zesilovače (7), k jehož výstupu je připojena řídící elektroda triaku (3), přičemž součinový řídicí člen (6) je opatřen řídicím vstupem (61).