CS202972B1 - Zesílený plášť věžových nádrží - Google Patents

Description

Vynález se týká zesílení dolní části věžových nádrží určených pro skladování pevných a tekutých látek. Umožňuje použití dvou nebo více vrstev plástových plechů a tím zesílení pláště v takovém rozmezí, které podle statických výpočtů zaručuje bezpečný provoz nádrže.

Dosavadní věžové nádrže kruhového průřezu mohou podle potřeby dosahovat průměru přibližně 6 m a výšky kolem ,0 m. Montuji se ze smaltovaných plástových plechů, které se před smaltováním děrují pro šroubové spoje a pak se profilují podle profilu nádrže. 2 pláštových plechů se na základech budoucí věžové nádrže přeplátováním sestaví první lub, který se zvedne a k jeho dolnímu okraji se přeplátováním přišroubují jednotlivé plástové plechy dalšího lubu, a to tak, že každý pláštový plech se současně slícuje se všemi otvory na dvou stranách plechu.

Jelikož se pláště věžových nádrží montují z jednoho plástového plechu, tj. z jedné vrstvy, a tolerance rozteče otvorů je dostatečná k tomu, aby se dosáhlo lícování všech otvorů najednou na dvou stranách pláštového plechu, mohou se šrouby ihned zasunout do všech otvorů a utáhnout.

Dosud běžné výrobní zařízení používané pro děrování a zakřivení pláštových plechů je omezeno na tlouětku plechu do 5 mm. Tato tlouštka, a tím i únosnost, omezovaly dosavadní kapacitu, tj. výšku a průměr věžových nádrží. Další zvýšení této kapacity by v její spodní části, která je vždy více zatížena, vyžadovalo buá použití silnějších,nebo vícevrstvých pláštových plechů. Použití silnějších pláštových plechů by vyžadovalo pořízení výkonnějšího technologického, obzvláště děrovacího zařízení. Kromě toho by silnější a těžší plechy byly při montáži těžko ovladatelné, nebot při dosavadní konstrukci spojů a způsobu montáže je zapotřebí slícovat současně na dvou stranách každého pláštového plechu více než sto otvorů. Kdyby se ze statických důvodů použilo současně vždy dvou nebo více plechů, dosavadní tolerance by nezaručovala přesné lícování více vrstev pláštových plechů, obzvláště v rozích, kde se vrstvy překrývají. Při zasunování šroubů by prýskal smalt z okrajů otvorů a během let by postupující koroze zmenšovala pevnost spojů, ďe třeba také počítat s tím, že nejspodnější luby uložené na základu věžové nádrže, mohou být poškozeny, například kolemjedoucími dopravními prostředky, takže pláštové plechy spodních lubů zkorodují. Dosavadní konstrukce spojů a způsob montáže neumožňují jejich dodatečnou výměnu.

Vzhledem k uvedeným nevýhodám a k omezeným možnostem stávajícího technologického zařízení·» jak již bylo uvedeno, je tlouštka plástového plechu omezena. Použití dvou nebo více vrstev pláštového plechu je montážně těžko proveditelné. Tato omezená možnost spodních ěásti věžových nádrží omezuje i jejich kapacitu, takže jejich pořizovací náklady se již nemohou dále relativně snižovat, jak by tomu bylo při zvětšující se kapacitě věžových nádrži.

Uvedené nevýhody odstraňuje zesílený plášt věžových nádrží podle tohoto vynálezu. Jeho podstata spoěívá v tom, že zesílená část je vytvořena alespoň dvěma k sobě přiloženými plástovými plechy, z nichž vnitřní má stejný poěet otvorů jako pláštové plechy předchozího horního lubu, a vnější má místo alespoň dvou otvorů výřezy pro první šrouby vnitřního pláštového plechu.

Nejpodstatnější výhodou zesílených pláštů je zvýšení nosnosti nejnamáhanéjšich částí pláště věžových nádrží, takže lze podstatně zvýšit jejich objem při relativně nižších investičních nákladech. Důležitá je také skutečnost, že na výrobním zařízení není třeba provádět žádaných změn, nebot výřezy se zhotovují na stejném děrovacím stroji jako ostatní otvory pro šrouby. Je třeba také ocenit, že'spodní zesílené luby se mohou zhotovit ze stejných pláštových plechů jako plechy horních lubů. Rozdíl bývá jen v tlouštce pláštových plechů.

Zásadní výhodou, vyplývající z tohoto vynálezu, je možnost volby zesíleni v dostatečném rozmezí. Tato volba je umožněna tím, že je možno z vnější strany přikládat několik pláštových plechů s kombinací různých jejich tlouštěk, čímž se dosáhne potřebného zesílení podle požadavků statických výpočtů. V případě, že se vnější plechy zesílené části pláště podstatně poškodí, je možno snadno je vyměnit, přičemž se během výměny vůbec neohrozí stabilita věžové nádrže.

Zesílená část pláště věžových nádrží je v axonometríckém pohledu znázorněná na výkresu. Plášt věžových nádrží se skládá z lubů vytvořených po obvodu z několika smaltovaných pláštových plechů J_, složených přeplátováním a spojených šrouby. Mezi Styčné plochy přeplátovaných pláštových plechů j_, J2, 2 se nanáší těsnicí hmota 2· V rozích mají pláštové plechy _1_, 2, určitý systém výřezů, tak zvané zámky, které zde není třeba popisovat a nejsou také znázorněny. Jednotlivé luby se spojují zdola, to znamená, že první lub, smontovaný na základně věžové nádrže, se zvedne a k jeho dolní části se přiloží pláštové plechy 2 vždy dalšího lubu.

Na výkresu představuji pláštové plechy 2 poslední nezesílený horní lub, zatímco spodní zesílený lub je tvořen alespoň dvěma, popřípadě i více vrstvami, tj. na sobě položenými pláštovými plechy 2» 3_, které se dělí na vnitřní pláštové plechy 2_ a vnější pláštové plechy 2· Součet jejich tlouštky je větší než tlouštka jednotlivých pláštových plechů 2 horního nezesíleného lubu. Vzhledem k tomu, že se pláštové plechy 2 horního lubu skládají přeplátováním s vnitřními a vnějšími pláštovými plechy 2» 2 dolního lubu, musí se celková tlouštka přeplátovaného místa, tj. místa styku plástových plechů 2 horního lubu rovnat součtu tlouštěk vnitřního a vnějšího pláštového plechu 2_, 2 dolního lubu. Proto se mezi pláštové plechy 2 horního lubu nanáší těsnicí hmota 2 ^v silnější vrstvě, přibližně do jednoho milimetru. Kromě toho se tato těsnicí hmota 8_ nanáší v každém případě ve slabší vrstvě na všechny styčné plochy pláštových plechů 2» 1’ 2'

Pokud by se měl vyrovnat větší rozdíl tlouštěk, vkládá se mezí přeplátované styčné plochy pláštových plechů 2 silnější těsnící hmota 2 ^ze soudržnější látky,, například pryže nebo olova. Tímto způsobem lze tedy pro dolní zesílené luby zvolit dva nebo více pláštových plechů 2» 2» jejichž celková tlouštka by odpovídala přenášenému zatížení. Jelikož automatické děrovací stroje jsou omezeny na určitou maximální tlouštku plechu, který jsou schopny děrovat, lze tímto přikládáním pláštových plechů 2» 2 vytvořit zesílenou část pláště, jejíž celková tlouštka přesahuje tlouštku, kterou je děrovací stroj schopen děrovat.

Při montáži zesíleného lubu se postupně přikládají pláštové plechy 2» 2 jednotlivě, nikoliv dva nebo více pláštových plechů 2» 2 najednou. Tento postup je nutný vzhledem k tomu, že každý jednotlivý pláštový plech 2» 2 většinou více než 100 kg a dva pláštové plechy 2» by byly sotva tak ovladatelné, aby se mohly přesně najednou slícovat všechny otvory pro šrouby na dvou stranách pláštových plechů 2> 2» 2· ^Kromž toho, jak již bylo uvedeno, opatřují se styčné plochy těsnicí hmotou 2· ^oba důvody vyvolávají nutnost postupovat při montáži zesílené části pláště tak, že se nejdříve přiloží vnitřní pláštový plech 2_ a upevní se k hornímu lubu několika prvními Šrouby _4. Těchto prvních šroubů 4. bývá dva až šest. Po nanesení těsnicí hmoty Q_ se přiloží vnější plástový plech 3^, který má na horní hraně tolik výřezů 5_, kolika prvními šrouby £ byl vnitřní plech 2_ přišroubován. Po slicování otvorů _7 se všechny tři pláštové plechy 2., 3. spojí zbývajícími definitivními šrouby j6. V případě, že by se měl přiložit ještě druhý vnější plástový plech, který na obrázku již není znázorněn, připevnil by se první vnější pláštový plech 3_ opět jen několika druhými šrouby a druhý vnější plástový plech by musel mít výřezy pro první a druhé šrouby.

Claims (1)

1. Zesílený plášt věžových nádrží, sestávající z plástových plechů, které obsahují podél hran otvory pro šrouby, vyznačený tím, že zesílená Část je tvořena alespoň dvěma na sebe přiloženými plástovými plechy /2, 3/, z nichž vnitřní pláštový plech /2/ má stejný počet otvorů /7/ jako plástové plechy /1/ předchozího horního lubu, a vnější pláštový plech /3/ má. místo alespoň dvou otvorů /7/ výřezy /5/ pro první šrouby /4/ vnitřního plástového plechu /2/.