CS201337B1 - Způsob enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, značených specificky nebo nespecificky radioizotopem nebo - Google Patents

Způsob enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, značených specificky nebo nespecificky radioizotopem nebo Download PDF

Info

Publication number
CS201337B1
CS201337B1 CS604278A CS604278A CS201337B1 CS 201337 B1 CS201337 B1 CS 201337B1 CS 604278 A CS604278 A CS 604278A CS 604278 A CS604278 A CS 604278A CS 201337 B1 CS201337 B1 CS 201337B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
radioactive
adenosine
adenine
guanine
ribonucleoside
Prior art date
Application number
CS604278A
Other languages
English (en)
Inventor
Zdenek Nejedly
Ivan Votruba
Vladimir Pec
Jiri Filip
Josef Kolina
Jan Skoda
Original Assignee
Zdenek Nejedly
Ivan Votruba
Vladimir Pec
Jiri Filip
Josef Kolina
Jan Skoda
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Zdenek Nejedly, Ivan Votruba, Vladimir Pec, Jiri Filip, Josef Kolina, Jan Skoda filed Critical Zdenek Nejedly
Priority to CS604278A priority Critical patent/CS201337B1/cs
Publication of CS201337B1 publication Critical patent/CS201337B1/cs

Links

Landscapes

  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)

Description

Předmětem vynálezu je způsob enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-monofosfátů, ribonukleosid-5-difosfátů a ribonukleosid-5-trifosfátů adeninu a guaninu, značenýoh v molekule specificky nebo nespecificky radioizotopem X4C nebo ’Η, založený na fosforibosylaoi radioaktivního adeninu a guaninu, resp. fosforylaci radioaktivního adenosinu za katalýzy polyenzymovým preparátem izolovaným z kvasinek Saooharomyoes cerevisiae v přítomnosti fosforibosylovýoh, resp. fosfátových skupin a hořečnatýoh iontů.
Způsob enzymové syntézy radioaktivníoh ribonukleosid-5-fosfátů podle vynálezu využívá katalytických vlastností enzymového preparátu z kvasinek Saccharomyces cerevisiae, získaných specifickým postupem izolace enzymového preparátu z bezbuněčných extraktů kvasinek, jak uvádíme dále. Enzymový preparát je souborem šesti enzymů, a to adenosinkinasy, adeninfosforibosyltransferasy, hypoxanthinfosforibosyltransferasy, ribosofosfátpyrofosfokinasy, nukleosidmonofosfátkinasy a núkleosiddifosfátkinasy, které buď jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci katalyzují syntézu shora uvedených radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů. Řízeným způsobem lze takto aplikací zmíněného enzymového preparátu připravit v jediné reakci radioaktivní ribonukleosid-5-fosfáty adeninu a guaninu z jejich radioaktivních bází nebo nukleosidů o požadovaném stupni fosforylace, včetně
201 337 přímé enzymové syntézy radioaktivního adenosin-5-trifosfátu z radioaktivního adeninu. Pro tyto specifické vlastnosti, které uvedený enzymový preparát charakterizují, uvádíme ho dále jako polyenzymový preparát z kvasinek Saccharomyces oerevisiae. Široká substrátová speoifioita polyenzymového preparátu kromě toho dovoluje aplikovat různé donory fosfátových a fosforibosylových skupin, což, dále rozšiřuje počet možných reakčních kombinaoí pro enzymovou syntézu radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu.
Při enzymové syntéze radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů podle vynálezu se neprojevuje vliv degradativníoh enzymů; v průběhu reakcí nedochází k poklesu molové radioaktivity produkovaných ribonukleosid-5-fosfátů a stupeň konverze obou purinovýoh bází, resp» adenosinu na ribonukleosid-5-fosfáty zpravidla převyšuje 90 %,
Aplikace radioaktivních 5-ribonukleotidů, včetně ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, značených radioizotopem nebo ^H, má pro řešení problémů základního výzkumu mnoha vědních oborů zásadní význam a je dnes již rozsáhlá. Zejména adenosin-5-trifosfát jako nej důležitější součást metaboliokého poolu živé buňky a přímý prekursor pro biosyntézu ribonukleových kyselin, je ve formě značené vhodným radioizotopem látkou vysooe atraktivní.
Stávající způsoby přípravy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu vycházejí z metodických možností organické syntézy a biosyntézy. Nejméně vhodné jsou postupy organické syntézy, a to pro nutnost specifického chránění funkčních skupin výchozích látek, velký počet reakčních stupňů a požadavek vysoké stereospeoificity. Prakticky nepoužitelné jsou tyto postupy pro přípravu radioaktivních preparátů o vysoké molové radioaktivitě.
Mnohem větší možnosti pro přípravu radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu poskytuje naopak celá metodická oblast biochemických syntéz. Příkladem může být izolace radioaktivních rihnukleosid-5-monofosfátů adeninu a guaninu, nespecificky značených v molekule radioizotopem ^C, z nukleových kyselin jednobuněčných zelených nebo modrozelených řas pěstovaných autotrofně v atmosféře radioaktivního kysličníku uhličitého. Uvedený příklad je typem charakteristickým pro nespecifický způsob biosyntézy radioaktivních 5-ribonukleotidů; radioaktivní ribonukleosid-5Ámonofosfáty adeninu a guaninu se zde získají jako součást komplexu dalších základních radioaktivních nukleosid-5-monofosfátů ribonukleové i deoxyribonukleové řady. Specifické způsoby biosyntézy 5-ribonukleotidů se vyznačují naopak tím, že vedou zpravidla k tvorbě jediného reakčního produktu; metodicky spadají do oblasti enzymových syntéz a provádějí se téměř výlučně pomooí enzymů tak zvaných zachraňujících mechanizmů (salvage mechanismus), jimiž jsou některé biologické systémy vybaveny.
Pokud jde o možnosti specifické enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, připadá především v úvahu využití katalytických vlastností adeninfosforibosyltransferasy pE.C. 2.4.2.7., AMP: pyrofosfátfosforibosyltrans201 33 ferasa^jresp. hypoxanthinfosforibosyltransferasy £e.C. 2.4.2.8., IMP: pyrofosfátfosforibosyltransferasaj, případně adenosinkinasy £e.C. 2.7.1.20. ATP: adenosin-5-fosfotrans ferasaj. Uvedené enzymy katalyzují enzymovou syntézu ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu podle následujících reakcí:
E.C. 2.4.2.7. ,
a) adenin + 5-fosfo-/^-D-ribosa-l-difosfát =^=====^ adenosin-5-monofosfát + + pyrofosfát,
E.C. 2.4.2.8. *
b) guanin + 5-fosfo-/»-D-ribosa-l-difosfát s^=====5s guanosin-5-monofosfát + + pyrofosfát, t E.C. 2.7.1.20.
o) adenosin + adenosin-5-trifosfát ag— --·—--- >= adenosin-5-monofosfát + + adenosin-5-difosfát.
Za prvou informaci o existenci purinové fosforibosyltransferasy lze považovat zjištění, že v přítomnosti enzymových frakcí z holubích jater, adenosin-5-trifosfátu a riboso-5-fosfátu se z hypoxanthinu syntetizuje inosin-5-monofosfát, aniž se tvoří inosin jako reakční meziprodukt (Williams, W. J. a Buchanan, J. M., J. Biol. Chem.
203. 583 /1953/).
V dalších letech byly enzymové preparáty obsahující purinové fosforibosyltransferasy izolovány z řady normálních i maligních živočišných tkání a dále z bakterií a kvasinek (Korriberg, A., Lieberman, I. a Simms, E., <J. Biol. Chem. 215. 417 /1955/} Korn,
E. D., Remy, C. N., Wasilejko, Η. N, a Buchanan, J. M., J. Biol. Chem. 217. 875 /1955/} Flaks, J. G., Erwin, M. J. a Buchanan, J. M., J. Biol. Chem. 228. 201 /1957/} lukens,
I. N. a Herrington, K. A., Biochim, Biophys. Acta 24. 432 /1957/} Kalle, G, P. a Gots,
J. S., Biochim. Biophys. Acta 53. 166 /1961/} Kalle, G. P. a Gots, J. S., Science 142. 680 /1963/} Hoři, H. a Henderson, J. F., J. Boil. Chem. 241. 1406 /1966/} Henderson,
J. F., Brox, 1. W., Kelley, W. N., Rosenbloom, F. M. a Seegmiller, J. E., J. Biol.
Chem. 243. 2514 /1968/} Miller, R. L. a Bieber, A. 1., Biochemistry 2, 1420 /1968/} Berlin, R. D., Arch. Biochim. Biophys. 134. 120 /1969/} Hochstadt-Ozer, J., Fed. Proceed. 29. 342 /1970/} Srivastava, S. K. a Beutler, E., Arch. Biochim. Biophys. 142. 426 /1971/). Purinové fosforibosyltransferasy, přítomné v enzymových preparátech, byly blíže charakterizovány prozkoumáním fyzikálních a chemických vlastností, studiem kinetických vlastností a objasněním role v metabolismu nukleovýoh kyselin} souběžně byly ověřovány i rozmanité způsoby purifikace enzymů z tkáňových homogenátů.
Za nejzávažnější zjištění, která vzešla z těchto studií, lze považovat dále uvedené skutečnosti:
1) Aktivním meziproduktem v enzymových reakcích, katalyzovaných purinovými fosforibosyltransferasami je 5-fosfo-^-D-ribosa-l-difosfát, který funguje jako donor fosforibosylových skupin v reakci:
Purin + 5-fosfo-<fr -D-ribosa-l-difosfát -7 ==^/purin/nukleosid-5-monofo3fát + + pyrofosfát.
201 337
2) Existují dva základní typy purinových fosforibosyltransferas, a to adeninfosíoribosyl transferasa £e.C. 2.4.2.7.J, která je aktivní vůči adeninu a některým jeho derivátům, ale nikoli vůči guaninu a hypoxanthinu, a dále hypoxanthinfosforibosyltransferasa [e.C. 2.4.2,8.^, aktivní naopak vůči hypoxanthinu, guaninu, případně i xanthinu, avšak zcela neaktivní vůči adeninu a jeho derivátům. Určitá nejasnost, zda totiž obecně existuje v biologických systémech jediná fosforibosyltransferasa, aktivní vůči guaninu a hypoxanthinu, či zda jde o dva specifické enzymy, není však dosud uspokojivě zodpovězena.
3) Purinové fosforibosyltransferasy patří k nestabilním thermolabilním enzymům. Míra jejich stability je závislá, mimo jiné, na stupni jejioh purifikace, resp. na způsobu jejich izolace z tkáňových homogenátů. Udává se například ztráta 25 až 35 % enzymové aktivity adeninfosforibosyltransferasy izolované z kvasinek, a to během týdnů skladování enzymového preparátu při -15 °C, ale také ztráta 33 % enzymové aktivity v enzymovém preparátu izolovaném z Ehrlichova asoitiokého tumoru, a to během 3 dní skladování při -20 °C.
4) Katalytická účinnost obou enzymů je obecně podmíněna přítomností dvojmocných kationtů, zpravidla Mg2+-iontů, ale rovněž Mn2+- nebo Ca2+-iontů.
Purifikaoí do vysokého stupně (1000 až 1200 násobnou) byly adeninfosforibosyltransferasa i hypoxanthinfosforibosyltransferasa připraveny z kvasinek Sohizosaccharomyces pombe ve formě homogenních enzymů o definované molekulové hmotnosti (Nagy,
M. a Ribot, A. M., Eur. J. Biochem. 77. 77 /1977/). Takto vysoce puriíikované enzymy jsou ovšem extrémně termolabilní a rychle ztrácejí enzymovou aktivitu. Tomu se dá zčásti zabránit jejich přechováváním při -20 °C v prostředí 5-fosfo-/z-D-riboso-l-difosfátu a chloridu hořečnateho o vysoké koncentraci; za těchto podmínek si enzymy zachovávají stabilitu přibližně 4 týdny. Termolabilitu adeninfosforibosyltransferasy lze blokovat již v průběhu izolaoe enzymu z kvasinek, a to nasycením tkáňových homogenátů kyselinou adenylovou, tedy vlastním produktem reakce katalyzované zmíněným enzymem.
Posforylaoe purinových i pyrimidinových nukleosidů na nukleosid-S^fosfáty v přítomnosti adenosin-5-trifosfátu probíhá podle reakcet
Nukleosid + adenosin-S^trifosfát '^7-· =— nukleosid-S^monofosfát + + adenosin-5-difosřát a považuje se za alternativní proces k doplnění nukleotidového poolu v živé buňce.
Posforylaoe adenosinu pomocí adenosin-S^trifosfátu v přítomnosti extraktů z kvasinek je dokonce historicky prvou zmínkou o studiu enzymové syntézy nukleotidu (Ostern, P. a Terszakoweč, J., Hoppe - Seylers Z. Physiol. Chem. 250. 155 /1937/)· Později byl enzym, zodpovědný za tuto reakci, identifikován v částečně purifikovaných extraktech z kvasinek, resp. ledvin a jater králíka (Caputto, R., J. Biol. Chem. 189.
801 /1951/; Kornberg, A. a Pricer, W. E. Jr., J. Biol. Chem, 193. 481 /1951/) a defi201 337 nován jako adenosinkinasa £e.C. 2.7.1.20., ATP: Adenosin-5-fosfotransferasaJ. Dalšímu studiu biologické role enzymu a jeho vlastností bránila vysoká nestabilita, která se navíc zvětšovala úměrně s rostoucím stupněm purifikace. Přesto byly nalezeny způsoby izolace enzymu z normálních i maligních živočišných tkání /Schnebli, Η. P., Hill, D. 1. a Bennett, L. L. Jr, J. Biol. Chem. 242/1997 (1967)} Lindberg, B., Klenow, H. a Hansen, K.,
J. Biol. Chem. 242. 350 (1967)} Lindberg, B., Klenow, H. a Hansen, K., J. Biol. Chem.
242. 350 (1967)} Lindberg, B., Biochim. Biophys. Acta 185. 245 (1969)} Divekar, A. Y. a Hakala, Μ. T., Mol. Pharmacol. 2, 663 (1971)} Henderson, P. J., Mikoshiba, A., Chu,
S. Y. a Caldwell, I. C., J. Biol. Chem. 242, 1972 (1972)/, které dovolily blíže charakterizovat substrátovou specificitu a některé další vlastnosti adenosinkinasy a studovat její kinetické a molekulární vlastnosti. Z pivovarských kvasinek bylo dokonce izolováno několik izoenzymů, vykazujících adenosinkinasovou aktivitu /Leibach, Τ. Κ», Speiss,
G. I., Neudecker, T. J., Peschke, G., Puchwein, G. a Hartman, G. R., Hoppe-Seyler*s Z. Physiol. Chem. 352. 328 (1971)/· Enzymy byly izolovány ve formě molekulárně homogenních polypeptickýoh řetězců o molekulové hmotnosti kolem 40 000. Enzymy jsou vysoce labilní a jejich enzymovou aktivitu lze jak při skladování, tak v průběhu purifikačního procesu bezpečně uchovat pouze v přítomnosti adenosinu o vysoké koncentraci (zpravidla 5 milimolárního roztoku adenosinu). Jako stabilizátor enzymové aktivity je adenosin specifický a nemůže být nahrazen žádným jiným přirozeně se vyskytujícím nukleosidem. V určitém rozsahu může protektivní účinky adenosinu nahradit dithiothreitol. Odstranění stabilizátorů vede k úplné ztrátě enzymové aktivity vysoce purifikováných kinas. Proces je doprovázen agregací enzymově aktivních jednoduchých polypeptidů v inaktivní makromolekuly o molekulové hmotnosti kolem 400 000.
Specificita adenosinkinas izolovaných z různých zdrojů a různými purifikačními postupy je shodně vymezena s ohledem na nukleosidový substrát: fosforylaci adenosinu a některých jeho strukturálních analog katalyzují intenzivně, zatímco vůči guanosinu, inosinu a všem pyrimidinovýra ribo- nebo deoxyribonukleosidům jsou zcela inaktivní. 2ÉDeoxyadenosin je fosforylován jen zanedbatelně, a to pouze vysoce purifikovanými preparáty enzymu. Substrátová specificita adenosinkinas vůči donorům fosfátových skupin je podstatně širší} vedle adenosin-5-trifosfátu lze v určitých případech aplikovat rovněž jiné nukleosid-5-trifosfáty, vždy však s výrazně menší účinností.
Katalytický účin adenosinkinasy je obecně podmíněn přítomností dvojmocných kationtú, obvykle Mg - nebo Mn -iontů. Naproti tomu optimální pH enzymových reakcí je individuálně závislé na zdroji a způsobu purifikace adenosinkinasy; v některých případech byla u adenosinkinasy zaznamenána dvě reakční pH optima.
Jestliže není pochyb o existenci adenosinkinasy v živých buňkách, pak existence guanosinkinasy není prokázána, a některé informace v tomto směru je nutno brát jako předběžné.
Výčet informací o biologických a fyzikálně-chemických vlastnostech adeninfosforibosyltransferasy, hypoxanthinfosforibosyltransferasy a adenosinkinasy, jak je shora
201 337 v přehledu uveden, lze shrnout do těchto hlavních závěrů:
1) Přítomnost uvedených enzymů byla prokázána v normálních i maligních živočišných tkáních, v bakteriích a v kvasinkách. Z kvasinek byly enzymy izolovány v molekulárně homogenní formě.
2) Enzymy katalyzují v přítomnosti donorů fosforibosylovýoh, resp. fosfátovýoh skupin fosforibosylaci adeninu a guaninu, resp. fosforylaoi adenosinu, při čemž reakčními produkty jsou ribonukÍeosid-5-monofosfáty adeninu a guaninu.
3) Enzymy jsou nestabilní, při čemž míra jejioh nestability závisí především na způsobu izolace z tkání a vzrůstá s počtem purifikačníoh stupňů. Osvědčenými stabilizátory enzymů jsou buď reakční produkty nebo výchozí substráty katalyzovanýoh enzymových reakcí.
Enzymová syntéza radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu o vysoké molové radioaktivitě, značených v molekule radioizotopem resp. ^H, má však své specifické zvláštnosti, které ve shora uvedených studiích se speciálním zaměřením nejsou řešeny, které je však nutno zásadně respektovat při návrhu technologického modelu přípra vy radioaktivních purinových ribonukleotidů v preparativním měřítku. Jde zejména o tato specifika:
a) Při izolaci enzymů z tkáňových homogenátů je nezbytné odstranit kvantitativně nukleové kyseliny a zamezit tak jejioh přítomnosti v purifikovaných enzymových preparátech. V opačném případě nelze vyloučit atakování nukleovýoh kyselin nukleasami v průběhu enzymových reakoí, což vede k sekundárnímu vzniku neaktivních, nukleotidů. Tyto neaktivní nukleotidy mohou inhibovat katalytickou účinnost enzymů, v každém případě však snižují molovou radioaktivitu purinových ribonukleotidů značených radioizotopy,
b) Příprava radioaktivních purinových nukleotidů v technologickém měřítku je realizovatelná za předpokladu, že jsou k dispozici enzymové preparáty, jejiohž katalytická účinnost se zachová minimálně po dobu několika týdnů nebo měsíců skladování. Bylo již shora uvedeno, že dosud publikované postupy přípravy enzymových systémů vedly pouze k vysoce labilním enzymovým preparátům.
o) Blokovat labilitu katalyzujíoíoh enzymů produkty či substráty katalyzovanýoh reakcí, ať již v průběhu purifikaoe nebo skladování enzymových preparátů, není v případě enzymové syntézy radioaktivních purinových nukleotidů možné, protože by docházelo k mnohonásobnému snížení jejioh molové radioaktivity.
d) V případě enzymové fosforylaoe adenosinu nelze aplikovat adenosin-5-trifosfát jako všeobecně užívaný donor fosfátovýoh skupin, a to opět z důvodu případného nežádoucího snížení molové radioaktivity produkovaného adenosin-5-monofosfátu.
Kromě těohto čistě radioehemiokých aspektů je při navrhování universálního enzymového způsobu přípravy radioaktivních purinových ribonukleosid-5-fosfátů nutno vzít v úvahu ještě další podstatné okolnosti:
A) Metody přípravy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu se obecně zaměřují především na získání adenosin-5-trifosfátu a guanosin-5-trifosřátu Jako
201 3!
primárních prekursorů pro studium biosyntézy ribonukleových kyselin a řadu dalšíoh studií. Shora uvedené enzymové reakce využívající katalytických vlastností purinovýoh fosforibosyltransferas a adenosinkinasy však přímou syntézu obou zmíněných radioaktivních nukleotidů z jednoduohých radioaktivních substrátů neumožňují} ve všech případech jsou finálními produkty ribonukleosid-5-monofosfáty adeninu a guaninu. Nalzení způsobu jednoduché přípravy radioaktivních ribonukleosid-5-trifosfátů adeninu a guaninu enzymovou cestou je proto aktuálním problémem.
Β) V enzymových systémeoh, studujících vlastnosti fosforibosyltransferas adeninu a guaninu, resp. adenosinkinasy, se zpravidla aplikují purifikované enzymy, zoela speoifioké vůči uvedeným substrátům} katalytické vlastnosti dalšíoh přítomných enzymů se obvykle nezkoumají. Tento přístup je pro vypracování obecného modelu enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů jak adeninu, tak guaninu, navíc o libovolně požadovaném stupni fosforylaoe, nevyhovující, Řešení problému spočívá naopak v přípravě enzymového preparátu, obsahujícího veškeré enzymy potřebné k syntéze shora uvedené škály radioaktivních nukleotidů a zbaveného přitom nežádoucích degradativníoh enzymů.
Vynález uvádí právě takový způsob enzymové syntézy širokého souboru ribonukleosid-5^fosfátů adeninu a guaninu specificky nebo nespecificky značených v molekule radioizotopem resp. 3H, jehož základem je využití specifických katalytických vlastností polyenzymového preparátu izolovaného nově vypracovaným postupem z kvasinek Saccharomyoes cerevisiae.
Princip způsobu enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu podle předmětného vynálezu spočívá ve fosforibosylaoi radioaktivního adeninu a guaninu, resp. fosforylaci adenosinu, případně v kombinaci fosforibosylaoe a fosforylaoe uvedených radioaktivních složek nukleovýoh kyselin, a to katalytickým účinem specifických enzymů přítomných v polyenzymovém preparátu izolovaném z kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Zmíněné enzymové reakce probíhají v přítomnosti donorů fosforibosylových skupin, s výhodou 5-fosfo-oó-D-ribosa-l-difosfátu, dále v přítomnosti donorů fosfátových skupin, s výhodou adenosin-5Átrifosfátu nebo guanosin-5Átrifosfátu, případně v přítomnosti systému regenerujíoího donory fosfátových skupin, s výhodou v přítomnosti kreatin fosfokinasy a kreatinfosfátu. Pro průběh enzymových reakcí je žádoucí přítomnost dvojmocných kationtů s výhodou hořečnatých iontů. Enzymové reakce probíhají v prostředí libovolného vhodného pufru s výhodou Tris-HCl pufru o pH 7,5 až 8,0 a dále při optimální reakčni teplotě, s výhodou při 37 °C.
Polyenzymový preparát z kvasinek Saccharomyces cerevisiae se připravuje dále popsaným způsobem. Čerstvá kultura kvasinek se suspenduje v 0,02 M Tris-HCl pufru o pH 7,5 a vzniklá suspenze se odstředí při 5 000 x g a 0 až 4 °C během 40 minut (pokud to není výslovně uvedeno jinak, tak i všechny další operace se provádějí při 0 až 4 °C a v prostředí 0,02 M Tris-HCl pufru o pH 7,5)·Supernatantní frakce se odstraní a sediment se znovu suspenduje v pufru tak, že 0,8 až 1,0 g vlhké váhy
201 337 kvasinek připadá na 10 ml pufru· Suspenze se homogenizuje ultrazvukem (příkon 60 Watt, frekvence 22 kHz) po dobu 2 minut· Homogenát se zoentrifugujo při 25 000 x g během 30 minut a buněčné debrity se odstraní. K supernatantní frakci se postupně přidává 15% vodný roztok streptomycinsulfátu· jímž se totálně vysrážejí buněčné nukleové kyseliny· Po jejioh odstranění odstředěním při 30 000 x g během 20 minut se čirý roztok dvoustupňové saturuje pevným síranem amonným· V prvém stupni se sycením roztoku na 50 % saturace vysrážejí,kontaminující bílkoviny a pigmenty, které se odstraní odstředěním. Ve druhém stupni se sycením roztoku síranem amonným na 85 % a následujícím stáním při 0 až 4 °0 po dobu několika hodin vyloučí sraženina, která se odstředí, rozpustí v pufru, a podrobí gelové filtraci (G-25 /ooarse/). Touto frakoionaoí se získá surový polyenzymový preparát, zbavený síranu amonného a streptomyoinsulfátu, a ten se dále purifikuje ve dvou stupních na DEAE-oelulose. V prvém stupni se polyenzymový preparát adsorbuje na DEAE-oelulose a zbaví se kontaminujíoíoh bílkovin promytím pufrem; promývání se ukončí v okamžiku, kdy eluční roztok vykazuje nulovou absorbanei při 280 nra. Desorpoe polyenzymového preparátu se provede 0,25 M roztokem chloridu sodného v pufru. Ve druhém stupni se roztok polyenzymového preparátu nejprve desetinásobně zředí pufrem, znovu se adsorbuje na DEAE-oelulose a promyje 0,05 M roztokem chloridu sodného v pufru. Desorpoe polyenzymového preparátu se uskuteční 0,175 M roztokem chloridu sodného v pufru. Roztok polyenzymového preparátu se rozdělí na menší podíly, které se skladují při -20 °C.
V polyenzymovém preparátu, izolovaném shora popsaným způsobem z kvasinek Saocharomyces oerevisiae, byla bezpečně prokázána existence dále uvedených enzymů, jejichž katalytických vlastností bylo buď jednotlivě nebo v jejich vzájemné kombinaoi využito k enzymové syntéze ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, značených v molekule radioaktivními izotopy ^c, resp. ^Hí
1. Adenosinkinasa £e.C. 2.7.1.20., ATP: adenosin-5-fosfotransferasaJ.
2* Adeninfosforibosyltransferasa £e,C. 2.4.2.7., AMP: pyrofosfátfosforibosyltransferasaj.
3. Hypoxanthinfosforibosyltransferasa £e.C. 2.4.2.8., IMPs pyrofosfátfosforibosyltransferasaj.
4. RibosofosfátpyrofosfokinasaJe.C. 2.7.6.I., ATPs D-ribosa-5-fosfátpyrofosfotransferasaj.
5. Nukleosidmonofosfátkinasa [e.C. 2.7.4.4., ATP: nukleosidmonofosfátfosfotransferasaj.
6. Rukleosiddifosfátkinasa £e.C. 2.7.4.6., ATPs nukleosiddifosfátfosfotransferasaj.
Naproti tomu byly v průběhu purifikaČního prooesu odstraněny z polyenzymového preparátu degradativní enzymy, zejména enzymy ze skupiny nukleotidfosfohydrolas, aminohydrolas a ATP-fosforylas. Degradativní enzymy byly eliminovány buď zoela nebo do té míry, že jejich přítomnost již podstatně neovlivňuje účinnost enzymů katalyzujíoíeh syntézu radioaktivních nukleotidů. Z polyenzymového preparátu byly kromě toho kvantitativně odstraněny nukleové kyseliny, takže se nesnižuje molová radioaktivita vznikajících nukleotidů.
201 337
Díky těmto vlastnostem slouží uvedený polyenzymový preparát k produkci širokého souboru radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, a to tím, že katalyzuje reakce adeninu, guaninu, resp. adenosinu s rozličnými donory fosfátových, resp. fosforibosylovýeh skupin. Hlavní možné reakční kombinace uvádíme v tomto přehledu:
Radioaktivní akoeptor Neradioaktivní donor Produkt
1. Adenin+ 5-Fosfo-<6-D-ribosa-l-difosfát £adenin+jAdenosin-5-mono- fosfát
2. Guanin* 5-Posfo-«0-D-ribosa-l-difosfát £guanin+^ Guano s i n-5-monofosfát
3. Adenosin* Quanosin-5-trifosfát Adenosin+-5-monofosfát
4. Adenosin* Guanosin-5-trifosfát; Kreatinfosfát a kreatinfosfo- kinasa Adenosin+-5-trifosfát
5. Adenin+ 5-Posfo- Jj -D-ribosa-l-dif osf át; Guanosin-5-trifosfát; Kreatinfosfát a kreatinfosfo- kinasa £adenin+J Adenosin-5-trifosfát
+ Specificky či nespecificky značeno radioizotopem •'^C nebo 3H
Okruh produktů hlavních reakčních kombinací se rozšiřuje o další typy výběrem různě značených radioaktivních substrátů (značené radioizotopem ^C, resp. 3H, značené v molekule specificky či nespecificky, a pokud je výchozím substrátem adenosin, tedy značené buž v bázi nebo v ribosylovém zbytku).
K dosažení optimálních přeměn typu purin->- /purin/ribonukleosid-5-monofosfát, katalyzovaných specifickými purinfosforibosyltransferasami, přítomnými v polyenzymovém preparátu z kvasinek, bylo nalezeno vhodné složení komponent výchozí reakční směsi v molárním poměru adenin/guanin/: 5-fosfo-,á-D-ribosa-l-difosfát: t chlorid hořečnatý =1:4: 10, Podstatným snížením koncentrace hořečnatých iontů až na molární poměr báze : hořečnaté ionty = 1 : 1 se sníží i stupeň konverze, zatímco zvýšení koncentrace hořečnatých iontů je bez podstatného vlivu. Extrémní' snížení nebo zvýšení molárního poměru donoru fosforibosylovýeh skupin vůči radioaktivní bázi, například na hodnotu 1 : 1 nebo 10 : 1, vede v každém případě ke snížení produkce radioaktivních ribonukleosid-5-monofosfátů.
Stupeň konverze radioaktivního guaninu, resp. adeninu na ribonukleosid-5-monofosfát, lze výrazně ovlivnit množstvím aplikovaného polyenzymového preparátu; optimální množství preparátů izolovaných z různých šarží kvasničných kultur se stanovuje vždy znovu pro každou pokusnou sérii enzymových reakcí.
Při volbě 0,02 M Tris-HCl pufru jako reakčního prostředí byla nalezena dvě reakční optima, a to při pH 7,5 až 8,0 a při pH 9,0. Optimální teplota reakčního prostředí je
201 337 °C. V závislosti na koncentraci složek reakční směsi, množství polyenzymového prepa rátu a jeho enzymové aktivitě se pokusně určí optimální reakční doba.
Při dodržení shora uvedených optimálních reakčních podmínek se dosahuje až 90 % přeměny radioaktivního adeninu, resp. guaninu na odpovídající ribonukleosid-5-mohofosfáty.
Skladováním polyenzymového preparátu při -20 °C po dobu 14 týdnů se enzymová akti vita purinových fosforibosyltransferas sníží o 10 &
V alternativě pro přímou přeměnu radioaktivní báze na ribonukleosid-5-trifosfát, zejména pak pro případ přímé konverze radioaktivního adeninu na adenosin-5-trifosfát, se zachovají stejné podmínky jako při enzymové syntéze adenosin-5-monofosfátu. Pouze složení výohozí reakční směsi se doplní o guanosin-5-trifosfát jako donor fosfátovýoh skupin, a to obvykle v molárním poměru adenin : guanosin-5Átrifosfát 1 : 20, a dále o systém kreatinfosfátu a kreatlnfosfokinasy, určený k regeneraci donoru fosfátovýoh skupin. Při dodržení uvedených reakčních podmínek proběhne v optimální době reakce přeměna adeninu na adenosin-5-trifosfát na 90 až 95 %·
Jako dalěí možné varianty enzymové syntézy radioaktivního purinového nukleotidu pomocí polyenzymového preparátu, izolovaného z kvasinek Saooharomyoes oerevisiae, lze výhodně využít katalytických vlastností adenosinkinasy, přítomné v polyenzymovém preparátu, a to pro přeměnu radioaktivního adenosinu na adenosin-5-monofosfát.
Pro tento případ bylo zvoleno složení výchozí reakční směsi v molárním poměru adenosin t chlorid hořečnatý í guanosin-SÁtrifosfát =1:5: 10. Reakce probíhá v prostředí 0,01 M Tris-HCl pufru o pH 8,0 při teplotě 37 °C. Při shora zvoleném složení reakční směsi a molárním zastoupení jednotlivýoh složek má na průběh reakce výrazný vliv množství aplikovaného polyenzymového preparátu. Určení optimálního množství polyenzymového preparátu i reakční doby se řídí stejnými zásadami jako v předcho zích uvedenýoh případeoh. Při dodržení optimálního reakčního režimu dosahuje stupeň konverze radioaktivního adenosinu na adenosin-5-monofosfát až 90 %.
Adenosinkinasa je enzym dostatečně stabilní} při skladování polyenzymového preparátu po dobu 18 týdnů při -20 °C se její enzymová aktivita nemění.
Při zachování reakčních podmínek, uvedenýoh pro syntézu radioaktivního adenosin-5-monofosfátu z radioaktivního adenosinu, ale po doplnění výchozí reakční směsi o sys tém kreatinfosfátu a kreatlnfosfokinasy, se aktivizují nukleotldkinasy přítomné v póly enzymovém preparátu a dosáhne se přímé přeměny radioaktivního adenosinu na adenosln-5-trifosfát minimálně z 90 %·
Radioaktivní ribonukleosid-5Ádifosfáty adeninu nebo guaninu mohou po úpravě reakčních podmínek vznikat jako vedlejší produkty při fosforibosylaci, resp. fosforylaoi adeninu, guaninu nebo adenosinu. Jestliže jsou radioaktivní rlbonukleosid-5-difosfáty adeninu a guaninu jedinými požadovanými produkty, je možné s výhodou postupo11
201 337 vat podle obecné metody přípravy radioaktivních nukleosid-5-difosfátů, kterou jsme popsali dříve (viz čs. patent č. 138399).
Izolace radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu z reakčních směsí se provádí po deproteinaci irikubačníoh roztoků chromatografioky. U látek s vysokou molovou radioaktivitou je výhodná papírová chromatografie v některém z těchto rozpouštědlových systémů:
a) 1-butanol - aceton - kyselina octová - 5%ní hydroxid amonný - vóáa (9:3:2:2:4)
b) 1-butanol - 1-propanol - hydroxid amonný - voda (7 : 5 : 7 : 2)
c) 1-butanol - kyselina ootová - voda (4:1:5)
Shora uvedenými postupy enzymové syntézy se aplikací polyenzymového preparátu izolovaného z kvasinek Saccharomyces cerevisiae a vhodnou volbou donorů fosforibosylových resp. fosfátových skupin připravují z radioaktivního adeninu, guaninu nebo adenosinu odpovídající ribonukleosid-5-fosfáty, a to bez nežádoucího snížení molové radioaktivity a o požadovaném stupni fosforylace. Způsoby přípráVý těchto radioaktivních nukleotidů, značených v molekule radioizotopy ^C, resp. ^H, jsou uvedeny v příkladech, aniž je tím omezena aplikační šíře použitého principu.
Příklad 1
Enzymová syntéza [u-^^cJadenosin-S-monofosfátu
Směs ^U-^cfjadenosinu (1 yumol,· molová radioaktivita 11 100 MBq.mmol*^), chloridu horečnatého (5 /umol) a guanosin-5-trifosfátu (10 /umol) byla rozpuštěna v 0,6 ml 0,1 M Tris-HCl pufru o pH 8,0 a inkubována s 0,4 ml polyenzymového preparátu z kvasinek Saccharomyces cerevisiae po dobu 1 hodiny a při 37 °C. Reakční směs byla po termické denaturaci polyenzymového preparátu a jeho odstranění chromatografována preparativně v systému 1-butanol -aceton - kyselina octová - 5%ní hydroxid amonný - voda (9:3:2:2:4)na papíře Whatman o. 3, v sestupném uspořádání, při laboratorní teplotě a po dobu 20 hodin. Konverze adenosinu na [u-^^cJadenosin-S-raonofosfát proběhla na 91,3 %. Vedlejšími produkty reakce byly nezreagdvaný ^U-^cJadenosin a ^U-^cJadenosin-5-difosfát v množství 4,7 % resp. 4,0 % celkové radioaktivity reakční směsi. Qj-^cJAdenosin-5-monofosfát byl z chromatografického papíru eluován destilovanou vodou a jeho radiochemická čistota dále ověřena papírovou chromatografií v dalších rozpouštědlovýoh systémech (1-butanol - kyselina octová - voda /4:1: 5/j 1-butanol -1-propanol - hydroxid amonný - voda /7 : 5 : 7 : 2/; kyselina izolmáselná - hydroxid amonný - voda /66 : 1,5 : 33/), ve kterých byl indetifikován jako radiochemicky čistá látka. Celkově bylo získáno 8,9 MBq Ju-^cJadenosin-5-monofosfátu o molové radioaktivitě 11 lOOMBq.mmol-^, tj. 78 % radioaktivity výchozího |u-^cjadenosinu·
201 337
Příklad 2
Enzymové syntéza £u-14cj adenosinu-5-trifosfátu
Směs £u-14cjadenosinu (1 ^umol; molové radioaktivita 11.100 MBq.mmol“·*·), chloridu hořečnatého (5 /umol), guanosin-5-.trifosfátu (10 /Umol), kreatinfosfátu (7 /umol) a kreatinfosfokinasy (0,02 mg) byla rozpuštěna v 1,0 ml 0,1 M Tris-HCl pufru o pH 8,0 a inkubována s 0,2 ml polyenzymového preparátu z kvasinek Saccharomyces cerevisiae po dobu 6 hodin při 37 °C, Po odstranění polyenzymového preparátu termickou denaturaoí byla reakční směs preparativně ohromatografována stejně jako v předchozím případě (viz příklad 1), Ohromatografiokou analýzou bylo zjištěno že konverze Qj-14cJadenosinu na [u-14cJadenqsÍn-5-trifosfát proběhla na 88 %, dalšími složkami reakční směsi byly fu-14c]adenosin-5-di£os£át a nezreagovaný £u-14C adenosin, v obou případeoh v množství 6 % celkové radioaktivity reakční směsi, Qj-14C Adenosin-5-trifosfát byl z ehromatografického papíru eluován směsí etanol - voda - hydroxid amonný (20 s 78 s 2) a jeho radioohemioká čistota byla ověřena ve stejných rozpouštědlovýoh systémech jako v předchozím případě (viz příklad 1). Celkově bylo získáno 8,3 MBq Qj-14cJadenosin-5-trifosfátu, tj. 75 % radioaktivity výchozího |u-14cjadenosinu, a to o radiochemioké čistotě vyšší než 97 % a molové radioaktivitě 11 100 MBq.mmo!
Příklad 3
Enzymové syntéza £adenin-14C/U/Jadenosin-5-trifosfátu
Směs £Ú-14cJadeninu (1 /umol; molová radioaktivita 7 400 MBq,mmol“1), 5-fosfo-«6-D-ribosa-l-difosfátu (4 /uraol), chloridu hořečnatého (30 /Umol), guanosin-5-trifosfátu (20 /umol), kreatinfosfátu (7 /umol) a kreatinfosfokinasy (0,02 mg) bylo rozpuštěno v 1,0 ml 0,1 M Tris-HCl pufru o pH 8,0 a inkubována s 0,4 ml polyenzymového preparátu z kvasinek Saccharomyces cerevisiae po dobu 4 hodin při 37 °C. Po termické denaturaoi a odstranění polyenzymového preparátu byla reakční směs podrobena kvalitativní chromatografické analýzej bylo zjištěno, že konverze £u-14cjadeninu na £adenin-14C/U/]adenosin-5-trifosfát proběhla na 97 % a jedinou další radioaktivní složkou reakční směsi byl nezreagovaný ju-14cjadenin. Reakční směs byla preparativně ohromatografována na papíře Whatman č, 3 v systému 1-butanolu nasyceného vodou, a to po dobu 24 hodin, při laboratorní teplotě a v sestupném uspořádání. jadenin-14C/U/]Adenosin-5-trifos£át byl z ohromatografického papíru eluován směsí etanol - voda - hydroxid amonný (20 : 78 » 2) a jeho radiochemioké čistota byla ověřena papírovou chromatografii ve stejnýoh rozpouštědlovýoh systémech jako v předchozích případech (viz příklad 1), Celkově bylo získáno 6,07 MBq Jadenin-14C/U/Jadenosin-5-třifosfátu, oož je 82 % radioaktivity výchozího £u-14cjadeninu o molové radioaktivitě 7 400 MBq.mmol“1 a radiochemioké čistotě vyšší než 97 %·
Příklad 4
Enzymová syntéza [e-^cJadenosin-S-monofosfátu
Směs [β-^cjadeninu (8 /umolj molové radioaktivita 1 850 MBq.mmol“1), 5-fosfo-oí*-D-ribosa-l-difosfétu (32 /umol) a chloridu horečnatého (120 yumol) byla rozouštěna v 6,0 ml 0,1 M Tris-HCl pufru o pH 7,5 a inkubována s 5,0 ml pólyenzymového preparátu z kvasinek Saecharomyoes cerevisiae při 37 °C po dobu 3 hodin. Inkubace byla ukončena zahřátím reakční směsi ve vrouoí vodní lázni po dobu 3 minut a odstraněním denaturovaného polyenzymového preparátu. Chromatografickou analýzou bylo zjištěno, že reakční směs obsahuje pouze dvě radioaktivní látky, a to Je-^cJadenosin-S-monofosfát v množství 94 % a [θ-14cjadenosin v množství 6 % celkové radioaktivity reakční směsi, Finální směs byla preparativně chromatografována na papíře Whatman č. 3 v soustavě 1-butanolu nasyceného vodou, a to sestupně po dobu 24 hodin a při laboratorní teplotě. ^8-^4cjAdenosin-5-monofosfát byl z papíru eluován vodou a rechromatografován na papíře Whatman č. 3 v systému 1-butanol - 1-propanol - hydroxid amonný - voda (7 í 5 : 7 : 2), v sestupném uspořádání, při laboratorní teplotě a po dobu 18 hodinj z chromatografiokého papíru byl radioaktivní nukleotid eluován opět destilovanou vodou. Celkově bylo získáno 10,4 MBq radioohemicky čistého ^8-^4cJadenosin-5-monofosfátu, tj. 70 % radioaktivity výchozího [8-14c]adeninu o molové radioaktivitě 1 850 MBq.mmol”1} radiochemická čistota nukleotidu byla ověřena ve stejných rozpouštědlovýoh systémech jako v předchozích případech (viz příklad 1).
Příklad 5
Enzymová syntéza Jguanin-^C/U/J guanosin-5-monofosfátu
Směs £u-^4c]guanlnu (1 /umol; molová radioaktivita 7 400 MEBq.mmol”^), 5-fosfo-<Zf-D-ribosa-l-difosfátu (4 /umol) a chloridu hořečnatého (15 yumol) byla rozpuštěna v 0,8 ml 0,1 M Tris-HCl pufru o pH 7,5 a inkubována s 0,4 ml polyenzymového preparátu z kvasinek Saecharomyoes cerevisiae při 37 °C po dobu 3 hodin. Po termické denaturaei a odstranění polyenzymového preparátu byla reakční směs preparativně chromatografována na papíře Whatman č. 3 v systému 1-butanol - kyselina octová - voda (4 s 1 : 5) v sestupném uspořádání a při laboratorní teplotě po dobu 18 hodin. Analyticky bylo zjištěno, že reakční směs obsahuje Jguanin-^4C/U/Jguanosin-5-monofosfát v množství 85 %, [guanin-^C/U/Jguanosin v množství 9 % a ju-^4C^guanin v množství 6 % celkové radioaktivity* Radioaktivní nukleotid byl z ohromatografického papíru eluován destilovanou vodou a rechromatografován na papíře Whatman č. 3 v soustavě 1-butanol - aceton - kyselina ostová - 5%ní hydroxid amonný - voda (9 : 3 : 2 s 2 : 4) po dobu 20 hodin, opět v sestupném uspořádání a při laboratorní teplotě. Celkově bylo získáno 4,6 MBq radioohemicky čistého ^guanin-14C/U/Jguanosin-5-raonofosfátu, tj. 62 % radioaktivity výchozího JÚ-^4cJguaninu o molové radioaktivitě 7 400 MBq.mmol“\ radiochemická čistota radioaktivního nukleotidu byla ověřena ve stejných rozpouštědlovýoh systémech jako v předcho14
201 337 zíoh případech (viz příklad 1)·

Claims (1)

  1. Předmět vynálezu
    Způsob enzymové syntézy radioaktivních rlbonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, značených speoifioký nebo nespecificky radioizotopem ^C, případné ^H, založený na fosforylaoi radioaktivního adenosinu, resp. fosforlbosylaoi radioaktivního adeninu a guaninu a následné fosforylaoi vzniklýoh ribonúkleosid-5-monofosfátů katalytickým účinem enzymů z kvasinek, vyznačený tím, že se enzymová syntéza radioaktivních ribonukleosld-5-fosfátů adeninu a guaninu o požadovaném stupni fosforylace uskutečňuje řízeným způsobem jednostupňovou reakcí, v přítomnosti polyenzymového preparátu z kvasinek Saooharomyoes cerevisiae, v přítomnosti donorů fosforibosylovýoh, resp. fosfátových skupin, s výhodou 5-fosfo-<6 -D-ribosa-l-difosfátu resp, adenosin-5-trifosfátu nebo guanosin-5-trifosfátu, dále v přítomnosti kreatinfosfátu a kreatinfosfokinasy a v přítomnosti hořečnatýoh iontů.
CS604278A 1978-09-19 1978-09-19 Způsob enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, značených specificky nebo nespecificky radioizotopem nebo CS201337B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS604278A CS201337B1 (cs) 1978-09-19 1978-09-19 Způsob enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, značených specificky nebo nespecificky radioizotopem nebo

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS604278A CS201337B1 (cs) 1978-09-19 1978-09-19 Způsob enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, značených specificky nebo nespecificky radioizotopem nebo

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS201337B1 true CS201337B1 (cs) 1980-10-31

Family

ID=5406560

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS604278A CS201337B1 (cs) 1978-09-19 1978-09-19 Způsob enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, značených specificky nebo nespecificky radioizotopem nebo

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS201337B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Schnebli et al. Purification and properties of adenosine kinase from human tumor cells of type H. Ep. No. 2
Brockman Biochemical aspects of mercaptopurine inhibition and resistance
NAKAO et al. Phosphorus metabolism in human erythrocyte III. Regeneration of adenosine triphosphate in long-stored erythrocyte by incubation with inosine and adenine
BENNETT et al. Purine ribonucleoside kinase activity and resistance to some analogs of adenosine
Bloch et al. On the mode of action of 7-deaza-adenosine (tubercidin)
BENNETT et al. Metabolic studies with carbocyclic analogs of purine nucleosides
Bennett Jr et al. Formation and significance of 6-methylthiopurine ribonucleotide as a metabolite of 6-mercaptopurine
Bennett Jr et al. Activity of adenos1ne analogs against a cell culture, line resistant to 2-fluoroadenine
Fridland et al. Tiazofurin metabolism in human lymphoblastoid cells: evidence for phosphorylation by adenosine kinase and 5′-nucleotidase
Raymond et al. Evidence for the presence of 3′, 5′-cyclic AMP in plant tissues
Suhadolnik et al. Nucleoside Antibiotics: I. BIOCHEMICAL TOOLS FOR STUDYING THE STRUCTURAL REQUIREMENTS FOR INTERACTION AT THE CATALYTIC AND REGULATORY SITES OF RIBONUCLEOTIDE REDUCTASE FROM LACTOBACILLUS LEICHMANNII
Berens et al. Adenosine analog metabolism in Giardialamblia: Implications for chemotherapy
Kimball et al. Inhibitory effects of the arabinosides of 6-mercaptopurine and cytosine on purine and pyrimidine metabolism
Fan et al. The conversion of dihydroneopterin triphosphate to sepiapterin by an enzyme system from Drosophila melanogaster
Davis et al. The enzymatic exchange of the acyl group of acyl dihydroxyacetone phosphate with free fatty acids
Guha et al. Brain glucose bisphosphatase requires inosine monophosphate.
Remy Ribonucleotides and ribonucleosides as methyl acceptors for S-adenosylmethionine:(Amino-and thio-) purine methyltransferases: Incorporation of 6-amino-2-methylaminopurine into ribonucleic acids
Gotto et al. Nucleoside metabolism in Ehrlich ascites tumor cells: Phosphorolysis of purine nucleosides
CS201337B1 (cs) Způsob enzymové syntézy radioaktivních ribonukleosid-5-fosfátů adeninu a guaninu, značených specificky nebo nespecificky radioizotopem nebo
Paterson et al. Ribonucleic acid synthesis in tumor homogenates
Ikeda et al. Multisubstrate analogs for deoxynucleoside kinases. Use in novel affinity media applied to resolution of Lactobacillus enzymes.
Wheeler Enzymes for purine synthesis and scavenging in pathogenic mycobacteria and their distribution in Mycobacterium leprae
Hill et al. The purine and pyrimidine metabolism of Tetrahymena pyriformis
Zinchenko et al. Enzymatic synthesis of nucleoside 5′-mono and-triphosphates
Chiga et al. The activities of certain nucleoside diphosphokinases of normal and regenerating rat liver