CS200689B1 - Způeob identifikace aromatických sloučenin reakčni chromatografll - Google Patents

Description

Vynález ee týká způaobu identifikace aromatických sloučenin reakčni chromatografll.

Reakčnl chromatografle, Je nové odvětví chromatografie a spočívá na tom, že se chrometogrefované sloučeniny před vlastním chromatografováním nechají reagovat s vhodnými

J jinými sloučeninami, přičemž vzniknou nové bud složitějěi a nebo ná druhé straně jednodušší látky, jejichž chromatografleká děleni má výhodu buď v lepším rozděleni e nebo z výskytu určitých nových sloučenin lze usuzovat na strukturní uspořádání molekuly, druh funkčních skupin a podobně,

P

Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že jednou z vhodných metod, hlavně pro rozlišeni aromatických isomerů je táž chlorece, bromece a halogenace vůbec.

U aromatických ieomerů je známo, že děleni některých z nich je velmi obtížná a nebo i nemožná, e že pouze zavedeni nové funkční skupiny zpravidla pomůže tyto isomery rozdělit. Tek například v minulosti bylo dosaženo rozděleni od eebe papírovou chromatografll kyeelin tereftělové a leoftělové tek, že se tyto znitrovely. Obdobně tomu bylo u dělení kyselin o-, m- a p-toluylové, kyseliny trimellitové, hemimellitové a trimeeinové, nebo tolueneulfamidy vedle kyseliny p-eulfemidobenzoové. Rovněž lze po nitreci identifikovat ieomernl tetrealkylbenzeny, benzodinitrily, benzodlamidy. Cindy lze například funkční skupiny redukovat, jak tomu bylo u kerboxykyselin, kdo se karboxylové skupině redukovala elektrolyticky, nebo nltroeloučeniny ne aminoeloučeniny e následnou elektrofořežou.

200 889

Hydrolytlcky byly štěpeny aromatické amidy, aromatické aulfokyaallny byly tavením e louhem převáděny ne přleluěné hydroxyeloučeniny a aromatická nltrily byly oxidovány peroxidem. Předhledná práce o reakčnl plynová ehromatografll je uvedena v knize Analltlčeekaja reekclonnaja gazovaja chromatografija, Moekva, 1966.

Vzhledea k nesporným přednostem metody jsou i nadále hledány dělil zpAeoby jejího využiti.

Sednou z nich je 1 helogenace různých aromatických izomernlch sloučenin. Halogenece, která se aůže provádět uváděnla halogenu z tlakové láhve do příslušného roztoku není vždy jednoduchou záležitosti a to jek pokud ee týče opatřováni tlakových lahvi e chlorea nebo fluorem tak a jejich manipulaci, ee zamořováním pracovního prostředí e podobně.

Tyto nedostatky odstraňuje způsob podle vynálezu, jehož podstata je v tom, že ee halogen elektrolyticky vyvíjí přímo v reekčnlm roztoku.

Způsob Identifikace aromatických sloučenin reakčnl ehromatografll spočívá podle vynálezu v tom, že se dělená aromatická sloučeniny rozpustí ve vodě, uvedou ve styk e halogenovodikem a podrobí elektrolýze, načež ee reakčnl roztok nanáší přímo na chromatograa.

Tento způeob má několik přednosti. Sednak podmínky halogenece ee dají volit vždy reprodukovatelně, což je pro reakčnl ehromatografll nesmírně důležitá, aby vždy vznikaly tytéž sloučeniny. Dále není zapotřebí el opatřovat tlakovou láhev e halogenem e prakticky nedochází k zamořováni pracovního prostředí chlorem nebo fluorem. Velký význam má zvláště fluorováni podle vynálezu, což je v našich podmínkách e elementárním fluorem prakticky nemyslitelná.

Zařízeni, ve kterém se halogenece provádí je velmi jednoduchá a je zobrazeno na přiloženém výkresu.

V podstatě ee skládá ze skleněná nádobky ,1 objeau kolem 50 ml opatřená na spodu výpusti e kohoutem 5. Oo nádobky zasahuje platinová elektroda 4 a bočního přívodu druhá elektroda (může být měděná) 4, která zasahuje do sloupce rtuti 3. Sloupec rtuti je epojon ee spodním proatorera platinovým drátkem 2. Elektrody 4 se připojí ne vhodný zdroj stejnosměrného nepěti 0 až 24 V.

Nlža uvedená příklady Ilustrativně uvádí způsob helogenace podle vynálezu Přiklad 1 □ako přiklad je provedeno děleni 1- a 2-naftaleneulfonová kyseliny, které vzhledem k prakticky stejným dlpolovým momentům nelze od eebe rozlišit ani papírovou chromatografil ani ehromatografll ne tenkých vrstvách.

1- nebo 2-nafteleneulfonen sodný (nebo jejich směs) ee rozpustí ve 2 ml vody tak, aby vznikl 2 až 5 % roztok, přidají ee 2 ml 18 % kyseliny chlorovodíková a podrobí ee elektrolýze v popsaném zařízeni po dobu 30 minut, (nepěti na elektrodách 6 V, proud 0,5 A). Z tohoto roztoku po provedené chlorad eé nanáší přímo na chromatograa 5 a 10 ^ul vzorku.

K ehromatografll ee použije papír Whatman č. 2.

Chromatografuje ee buč v soustavě a) n-propenol-aaonlak (2:1) e detekci pinakryptolovou žlutí nebo v soustavě b) n-butenol-pyridln-voda (3:1:1) i káňatům

200 080 detekcí pinakryptolovou žlutí nebo v soustavě b) n-butanol-pyridln-voda (3:1:1) detekce hydroxylaminem a octanem měcínetým

Rp hodnoty před elektrolýzou:

1- naftalensulfonová kyselina 0,44

2- naftalanaulfonová kyselina 0,44 po elektrolýze 0,44

0,14 (V soustavě b)

Zatímco l-naftalenaulfokysellna po chloracl nemění svoji R_p hodnotu, 2-naftalen kyselina se změní na chlorovaný derivát, jehož hodnota Rp ee výrazně liSi. Tlm je možno obě dvě rozliělt.

Přiklad 2

Postup stejný jako u přikladu 1, jen místo kyseliny chlorovodíková se přidá k jinak stejnému množství látek 2 ml 18 % kyseliny fluorovodíková.

Obdobným postupem jako v přikladu 1 e 2 byla provedena identifikace 1,3-nitrobenzonltrilu vedle 2-amino-l,3-nitrobenzonitriluj identifikace 1-eulfoentracenu vedle 2-eulfoantrecenu a 1,5-dieulfoantráčenu vedle 1,7-disulfoantracenu.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   Zpčaob Identifikace aromatických sloučenin reakčnl chromatografll, vyznačený tím, že se dělená aromatické sloučeniny rozpustí ve vodě, uvedou ve styk 8 halogegenovodikem e podrobí elektrolýze, načež ee reakčnl roztok nanáči přímo na chrometogrem.