CS200635B1 - Prostředky pro inhibici, popřípadě regulaci nitrifikace amonného dusíku v kulturních půdách - Google Patents

Prostředky pro inhibici, popřípadě regulaci nitrifikace amonného dusíku v kulturních půdách Download PDF

Info

Publication number
CS200635B1
CS200635B1 CS776833A CS683377A CS200635B1 CS 200635 B1 CS200635 B1 CS 200635B1 CS 776833 A CS776833 A CS 776833A CS 683377 A CS683377 A CS 683377A CS 200635 B1 CS200635 B1 CS 200635B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
alkyl
radicals
cgh
nitrogen
align
Prior art date
Application number
CS776833A
Other languages
English (en)
Inventor
Gerd Kaestner
Sieghard Lang
Manfred Gross
Hans-Joachim Hartbrich
Manfred Klepel
Adelheid Geilhufe
Alfred Jumar
Rudi Walter
Paul Held
Heinz Ackermann
Original Assignee
Gerd Kaestner
Sieghard Lang
Manfred Gross
Hartbrich Hans Joachim
Manfred Klepel
Adelheid Geilhufe
Alfred Jumar
Rudi Walter
Paul Held
Heinz Ackermann
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Gerd Kaestner, Sieghard Lang, Manfred Gross, Hartbrich Hans Joachim, Manfred Klepel, Adelheid Geilhufe, Alfred Jumar, Rudi Walter, Paul Held, Heinz Ackermann filed Critical Gerd Kaestner
Priority to CS776833A priority Critical patent/CS200635B1/cs
Publication of CS200635B1 publication Critical patent/CS200635B1/cs

Links

Landscapes

  • Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)

Description

(54) Prostředky pro inhibici, popřípadě regulaci nitrifikace amonného dusíku v kulturních půdách
Vynález se týká prostředků pro inhibici, popřípadě regulaci nitrifikace amonného dusíku, zejména z anorganických a organických hnojiv, v kulturních půdách.
Amonný dusík podléhá v půdě v poměrně krátké době mikrobiální přeměně přes mezistupeň dusitanového dusíku na dusičnanový dusík. Na tuto nitrifikaci má rozhodující vliv teplota, vlhkost půdy, hodnota pH a biologická aktivita půdy.
Na rozdíl od amonného dusíku není dusičnanový dusík absorbován sorbenty půdy - jílem a humusem. Důsledkem toho je, že se dusičnanový dusík během zimního pololetí a při silných srážkách, popřípadě intenzívním zaléváním též během letního období vymývá, především na lehkých půdách. Ztráty vymýváním mohou činit v ročním průměru až 20 % dusíku hnojivá. Vymytý dusík se nejen ztrácí pro výživu rostlin, nýbrž kromě toho dochází k obohacéní spodní vody dusičnanovým dusíkem. To může vést v souvislosti se zásobováním pitnou vodou ke škodám na zdraví u člověka a zvířete.
Kromě ztrát vymýváním dochází ročně ke značným ztrátám plynného dusíku denitrifikací dusičnanového dusíku.
Inhibici, popřípadě regulací nitrifikace lze využití dusíku hnojiv rozhodujícím způsobem zlepšit a tím zvýšit ekonomický prospěch dusíkatého hnojení.
AO 200 6J5 z
200 03S
Je známo, že pro tento účel lze použít mezi jiným alylalkohol, diohlorpropendichlorpropan nebo 3,5- dimethyltetrahydro-l,3,5-thiadiazin-2-thion (Dazomet).
Kromě toho bylo již navrženo použít 2-chlor-6-tríohlormethylpyridinu, halogen-p-benzo chinonů, hydrochinónu, pentachlorfenolu, pentachlornitrobenzenu, 2-amino-4-ohlor-6-metfcylpyrimidinu a jinýoh sloučenin pro inhibioi nitrifikace. Uvedené látky věak vykazují nedostatky, jako například příliS velkou těkavost, nedostatečnou rozpustnost ve vodě, příliš malou účinnost, příliš velkou toxioitu, nákladné způsoby výroby, jež se staví proti ekonomickému použití·
Dále bylo navršeno použít pyrazolů substituovaných halogenem, alifatickými uhlovodíkovými zbytky s 1 až 3 atomy uhlíku anebo nitroskupinami, jakož i pyrazolů obecného vzoroe
Z kde R a R znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylovou skupinu, X atom vodíku nebo halogenu a Z alkoxykarbonylovou, alkylmerkaptokarbonylovou a znamenají-li R1 j o a R vodík, dialkylkarbamoylovou nebo dialkylthiokařbamoylovou skupinu, pro inhibioi nitrifikace. Působí však uspokojivě pouze v poměrně velkých koncentracích a nemají dostatečně dlouhodobý účinek.
Úkolem vynálezu je nalézt účinné látky pro inhibioi, popřípadě regulaci nitrifikace amonného dusíku v půdě, jež nemají nedostatky známých látek. '
Bylo zjištěno, že 1-acylpyrazoly obecného vzoroe I,
(I) inhibují nitrifikaci amonného dusíku v půdě. Ve vzorci I znamenají nezávisle na sobě R1 a r3 atom vodíku, halogenu nebo popřípadě substituované alkylové zbytky s 1 až 10 atomy uhlíku nebo fenylové zbytky, R^ atom vodíku, halogenu, popřípadě substituovaný methylový zbytek nebo nitroskupinu, nebo může R1 nebo R^ tvořit alkylenový můstek se 3 nebo 4 atomy uhlíku, R^ značí popřípadě substituovaný alkylový zbytek s 1 až 16 atomy uhlíku, alylenový zbytek s 2 až 5 atomy uhlíku, fenylový nebo pyridylový zbytek, popřípadě substituovanou alkoxylovou nebo alkylthioskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, arylthio nebo aryloxyskupinu, popřípadě alkylovými zbytky s 1 až 4 atomy uhlíku, alkenylovými zbytky se 3 až 4 atomy
200 039 uhlíku, cykloalkylovými zbytky s 5 až 6 atomy uhlíku anebo fenylovými nebo naftylovými zbytky substituovanou amino, sulfonovou, amidovou, piperidinovou, pyrolifinovou nebo raorfolinovou skupinu, popřípadě alkylovými zbytky s 1 až 3 atomy uhlíku anebo fenylovými zbyt ky substituovanou hydrazinovou, hydroxylaminovou, ureidovou nebo thioureidovou skupinu, a X atom kyslíku nebo síry, s podmínkou, že R^ má shora uvedený význam kromě dialkylaminové skupiny, značí-li R^ a R^ atom vodíku, a že R^ má shora uvedený význam kromě alkoxylové nebo alkylthioskupiny, značí-li R anebo R atom vodíku nebo methylovou skupinu a X atom kyslíku.
Alkylové, alkenylové, fenylové a pyridylové zbytky R^ mohou být substituovány nejméně jednou atomy halogenu, kyanovými, karboxylovými, alkylkrabonylovými zbytky, nitro, hydroxy, trifluormethylovými, alkoxylovými, aryloxy, arylthio, alkylthio, alkylsulfonylovými skupinami, popřípadě alkylovými anebo fenylovými zbytky substituovanými aminoskupinami, alkylovými nebo arylovými zbytky, jakož i zbytky obecných vzorců II a III, ,R (II) co(III)
Jo-NH12 3 , přičemž R , R a R mají shora uvedený význam a halogen znamena chlor, brom nebo jod.
Sloučeniny podle vynálezu jsou částečně známé, popřípadě je lze vyrobit podle poměrně jednoduchých, známých syntéz. Sloučeniny seřazené v tabulce 1 byly například vyrobeny:
a) acylaci příslušných pyrazolů chloridy nebo anhydridy karboxylových kyselin»
b) reakcí /3-dikarbonylových sloučenin, jejich acetalů, jakož.i hydroxymethylenketonů s hydrazidy karboxylových kyselin, semikarbazidy nebo thiosemikarbazidy»
c) reakcí příslušných pyrazolů s isokyanáty, isothiokyanáty nebo chloridy alofanových kyselin»
d) reakcí příslušných pyrazolů s fosgenem a následnou reakcí s amoniakem nebo aminy.
Prostředky podle vynálezu obsahují účinné látky obecného vzorce I ve směsi s tuhými nebo kapalnými anorganickými nebo organickými hnojivý, obsahujícími močovinu anebo amoniak anebo amoniakální dusík, anebo s tuhým nebo kapalným nosičem v hmotnostním poměru 0,1 až 50 % hmot., zejména 1 až 10 % hmot., vztaženo na dusík hnojivá. Mohou se použít ve formě tuhého nebo kapalného koncentrátu, například ve vodě, nebo ve formě granulátu.
Prostředky podle vynálezu lze aplikovat též v kombinaci a inými agrochemikáliemi, jako například herbicidy a insekticidy a prostředky ke zlepšení půdy,' jakož i v kombinaci s jinými agrotechnickými opatřeními.
200 03S
Nové prostředky se rozptylují krátoe rozprášením hnojív, současně s ním nebo krátce po něm v dávoe od 0,05 až 200 kg účinná látky na hektar, zejména 0,25 až 40 kg/ha* Použijí-li se společně s tuhým neb© kapalným hnojivém, lze je aplikovat v množství 0,1 až 10 hmotnostních procent, vztaženo na dusík v hnojivu.
Sloučeniny podle vynálezu mají oproti dosud známým látkám řadu výhod. Jsou dostatečně rozpustné ve vodě, nejsou těkavé a mají dobrý dlouhodobý účinek. Prostředky podle vynálezu mají dobrý účinek již v malýoh koncentracích a umožňují podstatné zlepšení .využití dusíku hnojivá a tím zvyšují efektivnost dusíkatého hnojení.
Následujíoí příklady slouží k objasnění vynálezu bez omezení rozsahu jeho aplikaoe.
Příklad 1
Byly připraveny homogenní směsi síranu amonného a prostředků podle vynálezu, popřípadě porovnávacích látek, přičemž činil podíl těchto sloučenin 4 hmotnostní %, vztaženo na obsah dusíku v hnojivu.
Tyto směsi byly vpraveny rovnoměrně v dávce 4 mg N vždy do 10 g písčité jílovité půdy podobné Sernozemi a ovlhčeny na 50 % maximální vodní kapacity. Pro kontrolu bylo použito stejné množství neošetřeného síranu amonného. Takto ošetřené půdy byly inkubovány 14 dní při 20 °C. Po inkubační době bylo provedeno stanovení dusitanového a dusičnanového dusíku. Jako kritérium účinnosti sloučenin podle vynálezu byla uvedena inhibioe nitrifikace v procentech. Přitom byla vztažena množství vzniklého dusitanu a dusičnanu vzorků s přídavkem účinné látky na kontrolní vzorek, výpočet byl proveden podle následujícího vzoroe:
a - b
- . 100 - % inhibioe a - c a » obsah dusitanu a dusičnanu vzorku se síranem amonným bez účinné látky, b a obsah dusitanu a dueičnanu vzorku se síranem amonným a účinnou látkou, c » obsah dusitanu a dusičnanu použité půdy.
Výsledky vyplývají z tabulky 2.
Příklad 2
Příprava zkušebních směsí s prostředky podle vynálezu, popřípadě s porovnávacími látkami a síranem amonným byla provedena jako v příkladu 1.
Použitá koncentrace účinné látky činila 1, 2 a 3 hmotnostní %, vztaženo na dusík hnojivá. Vzorky byly inkubovány 14 dnů při 20 °C, Vyhodnocení bylo provedeno jako v příkla du 1 a)výsledky jsou uvedeny v tabulce 3.
200 033
Příklad 3
Pro výzkum doby účinku byly připraveny směsi z prostředků podle vynálezu, popřípadě srovnávacích látek a síranu amonného. Násada vzorků byla provedena, jak popsáno v příkladu 1.
Koncentrace účinné látky přitom činila 1, 2,a 3 hmotnostní %, vztaženo na dusík hnojivá. Vzorky byly inkubovány 28, 42, 56, 70 a 84 dní při 20 ®C. Vyhodnocení bylo provedeno, ja& popsáno v příkladu 1. Výsledky vyplývají z tabulky 4.
Příklad 4
Prostředky podle vynálezu se rovnoměrně smísí ve formě vodného alkoholického roztoku v koncentraci 1 ppm účinné látky (vztaženo na hmotu půdy) s písčitou jílovitou půdou, podobnou černozemi, s 20 mg N (jako močovina) na 100 g půdy. Po ovlhčení na 50 % maximální vodní kapacity byla půda inkubována při 20 ®C a stanoven dusitanový, popřípadě dusičnanový dusík. Jako kontrola byla použita směs 100 g půdy se stejným množstvím močoviny a alkoholů jako u zkuSebních členů. Odebírání vzorků bylo upraveno podle inhibice sloučenin proměnlivě.
Po logaritmické transformaci stanovených obsahů dusíku, jakož i inkubační doby ve dnech byly vypočeteny naměřené hodnoty pomocí lineární regrese.
Hodnoty uvedené v tabulce 5 představují dobu ve dnech, po které bylo nitrifikováno 50 % přidaného dusíku hnojivá.
Tabfelka 1
1-acylpyrazoly r:
Rx
R:
CX-R
·. Sis. R1 R2 R3 R4 X b.t./b.v. (mm)
1 H H H ch3 0 150-2 (760)
2 ch3 H H ch3 0 68-71 (17)
3 ch3 H H G2®5 0 77-9 (18)
4 ch3 Cl H CH3 0 77-9 (10)
5 ch3 Br H CH3 0 83-5 (10)
6 H ch3 H CH3 0 66-8 (12)
7 ch3 ch3 ch3 ch3 0 94 (15)
8 ch3 H Η CH(CH3)2 0 56-8 (8)
9 ch3 H H (0¾¼¾ 0 42-4
10 ch3 H ch3 (CIL,)^ 0 35-6
11 ch3 H H CH(CgH5)2 0 92-4
CH3 H H ch2ci 0 39-42
ch3 H ch3 ch2ci 0 74-5
CK3 H H cci3 0 88-90 (9)
ch3 H ch3 CHgON 0 114-9
GHj H H GHBrCH3 0 80-2 (7)
ch3 H H (GHpgCl 0 116-8 (12)
ch3 H H (CHj^COOH 0 77-83
ch3 H H (CH2)2COOC2Hg 0 112-4 (0,6)
ch3 H ch3 σΗ2006Η3σΐ2-(2,4) 0 133-6
ch3 H H (CHgJ^Cgl^CHyU) 0 150-5 (0,15)
ch3 H H CH-GH-GgH5 0 80,5 -4,5
ch3 H H (CHgJjCOOH 0 86-91
ch3 H H (CH^CO-N i 0 78-80
gh3 H H Κ_--0Η„ (ΟΗ^Ο-ΐΤ^Ι 3 0 147-53
CH3 H H JLrCH. (0¾ )4co-»/a=1 3 CH^ 0 117-21
ch3 H H (CH^gCO-irJ 3 0 77-9
°2H5 ch3 H GH3 0 76-8 (8)
n-C3H^ H H ch3 0 89-91 (14)
n-C4H9 H H CH3 0 106-8 (23)
C6H5 H C6H5 ch3 0 83-5
W H H ch3 0 130 (5)
06Η40!- -(4) H H CEj 0 71-4
CI^ H H e6H5 0 107-9 (0,35)
ch3 Cl H · 0 125-9 (0,4)
CI^ Br H c6H5 0 57-60
CH3 H ch3 06h5 0 107 (2,5)
ch3 H H GgH40H3(2) 0 113-4 (0,45)
CH3 H ch3 HH0gH4CH3-(3) 0 44-6
CH3 ch3 H NHCgH40H3-(3) 0 86-9
ch3 H H CgH4CH3-(4) 0 114-5 (0,9)
CH3 H H CgH4Cl-(2) 0 111-4 (0,07)
ch3 H H CgH4Cl-(3) 0 107-12 (0,1)
CH3 H H CgH401-(4) 0 104-13 (0,1)
ch3 Br H GgH4Cl-(4) 0 99-101
CH3 , H . H CgH4Br-(4) 0 70-6
CH3 H H CgB4Br-(3) 0 126 (0,2)
ch3 H CÍLj CgH4Br-(3) 0 50-2
ch3 H H CgHAJ-(2) 0 130-5
/
200 03S
CH3 H H C6HaJ-<2) 0 52-^5
-(0¾ )3- H CgH401-(4) 0 80-87
H H K CgH4NG|-(4 ) 0 120-2
0¾ H H 06Ή4Ν02-(2) 0 114-8
0¾ H H CgH4NO2-(3) 0 112-4
0¾ H H CgH4NO2-(4) 0 103-4,5
0¾ 0¾ H CgH4NO -(4) 0 122-4
0¾ Cl H C6H4N§2“(45 0 145-8
0¾ Br H 0gH4N02-(2) 0 198-200
oh3 Br H CgH4N02-(4) 0 167-9
ch3 H ch3 CgH4N02-(2) 0 107-9
CH3 H gh3 CgH4N02-(3) 0 116-9
0H3 H ch3 CgH4IT02-(4) 0 117-20
ch3 ch3 0¾ 0gH4N02-(4) 0 134,5-6
-(0¾ >3- H CgH4N02-(4) 0 117-8
-(0¾)^ H CgH4N02-(3) 0 118-9
H -(0¾)^ CgH4N02-(3) 0 140-2
-(0¾) 4 H CgH4N02-(4) 0 93-9
C2H5 ch3 H CgH4lí02-(4) 0 80-3
11-03¾ H H 0gH4NG2-(4) 0 45-7
i-c4H9 H H CgH4N02-(4) 0 43—6
terc.C^H^ H H c6h4ito2-(4) 0 122-6
C6H5 H CgH, ; W°2-<4> 0 146-9
CgH5-CH2 H H CgH4N02-(4) 0 179-82
0H3 H 0¾ CgH3(iro2)2- (2,5) 0 184-9
oh3 H H CgH3Br-(4)-K02-(3) 0 106-8
ch3 H fl CgH3J-(2)-NQ2-(3) 0 152-5
ch3 H H Cg^-(4)-(CH3)2-(2, 5) 0 72-4
ch3 H H CgH40CH3-(3) 0 126-30 (0,1)
0¾ H H CgH40CH3-(4) 0 39-41
0¾ H ch3 CgH40CH3-(4) 0 *8,5-9,5
0¾ H H CgH400C.0113-(2) 0 olej
H ΪΓ H CgH4CN-(4) 0 134-5
0¾ H H CgH4CN-(4) 0 112-4
CH3 H ch3 0gH4CN-(4) 0 91,5-93
0¾ H H CgH4S02CH3-(4) 0 116-7
CH3 H 0¾ CgH4S02CH3-(4) 0 148-51
ch3 H 0¾ CgH40H-(4) 0 110-5
ch3 H H CgH4NH2-(2) 0 145-6
ch3 H H CgH4N(CH3)2-(2) 0 80-2
ch3 H ch3 CgH4N (CH3)2-(2) 0 107-10
ch3 ch3
OHj ch3 gh3
Cí^
CH, ch3
H ch3 ch3 ch3 ch3 ch3 ch3 C2H5
CH3 ch3 ch3 ch3 ch3
CHj
CHj
CH3
CH.
CH3
CH3 ch3
GHj ch3 ch3
CHj
CKLj ch3 ch3
Cl^
CH,
H
H
H
H
H H
H
H
H
H
H ch3 ch3 Cl
Br
Br
H
H
H
CH3 ch3
H ch3
Cl
Cl
Br
Br no2
H ch3
H
Br
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H ch3 ch3
H ch3 h
H
CBLj
H
H
H
H
H
H ch3 ch3
H
H
H
H
H
H
H ch3
H
H
H
H
H
H
H
ΟΟ^Η,ΝΟο—(4)
0CgH3Cl2-(2,4)
33¾
NHg
NHg
ŇHg
NHg
NHg
NO,
11¾
NHg
NHCHj nhch3 nhch3 nhch3 nhch3 nhch3 nhgh3 nhch3 nhch3 a
NHCH3 nhch3
N(CH3)2
N(CH3)2 n(ch3)2 n(ch3)2
H(C2H5)2
Ν(03Ηγ-η)2
NCH3(C2H4CN)
N(C2H4CN)2
N(CH3)-C0NHCH3
N(CH3)-C0NHCgH5
127-9,5
104,5 -07
159-61,5
72,5-75
116-8 (0,075)
102,5-3,5
133,5-5,5
140-1
127-9
116-8
O 112
160
139-42
142-44
150-2
143-6
78-9,5
179-81,5
94-7(9)
S 69-71 o 103-5
S 65-6
67-70
79-83
52-6
S 76-9
59-63
S 86-88,5
94-6
110-4(1)
90-1 (0,3)
62-5 (0,2)
78-90 (0,3)
70-4 (0,4)
86-8 (0,4) ’θ 120-2 (0,2)
101-4
51-55
101-3
200 033
CH3 H H NH-CHgCHeCHg S 88-91 (15)
ch3 H H NH-CHgCHeCHg 0 80-2 (0,3)
ch3 H H NH-CgH^^-cykl. 0 54,5-7,5
ch3 H H NH-CgHii-eykl. s 52-4
CHj H ch3 NH-Cg^-cykl. 0 65-6
CH3 H H NHGgH5 0 73-6
CHj H H HHCgH5 s 77-9,5
CH3 ch3 H HH.Cg| 0 110-2
ch3 ch3 H NHCgH5 s 99-101
ch3 H ch3 HH0gH5 0 64-6
CHj CH3 ch3 NHCgHj 0 139-42
CHj Cl H HHCgH5 0 94-4
gh3 Cl H ÍIHCgHg s 98-100
ch3 Br H NHCgH5 s 97-9
ch3 no2 H HHCgH5 0 143-6
CHj Cl ch3 NHCgH5 0 88-90
ch3 Br ch3 HHCgH5 0 88-91
CgHg H H NHCgH5 0 34,5-6
°2H5 CHj H NĚCgH5 s olej
-(0^)4- H NHCgH5 s 72-6
CÍI3 H H HHCg^CHj-O) 0 70-2
ch3 H H NHCgH4C2H5-(2) 0 103-6 (0,4)
ch3 H H NHCgH4CP3-(3) 0 90-3,5
ch3 H H NHCgH4Cl-(3) 0 91-4
oh3 H H NHCgH4Cl-(4) 0 125-7
ch3 ch3 H NHCgH4Cl-(3) 0 107-10
ch3 ch3 H NHCgH4 Cl-(4) 0 114-7
ch3 H ch3 NHCgH4Cl-{4) 0 114-5
CHj ch3 ch3 BHCgH4 Cl-(4) 0 1Ϊ3-5
CH3 Cl H NHCgH4Cl-(4) 0 116-9
ch3 Br H NHCgH4Cl-(4) Θ 121-4
ch3 uo2 H NHCgH4Cl-(4) 0 154-7
ch3 Br ch3 NHCgH4Cl-(4) 0 118-21
ch3 H H SHCgH3C3g.(3,4) o 133-5
ch3 ch3 H NHCgH3Cl?-(3,4) 0 146,5-48
GKj H CHj NHCgH303^-(3,4) 0 l6l-t>3
CHj Br B ®HCgH3C| -(3,4) 0 170-2
OHCj H H NHCgH4N02-(2) 0 131-3
CH3 H ch3 NHCgH4N02-(2) 0 139-41,5
ch3 Br H NHCgH4N02-(2) 0 161-64
ch3 H H NHCgH4N02-(4 ) 0 205-7
200 839
171 Cttj Cl H NHCgH4N02-(4) 0 209-11
172 gh3 Cl H KHCgH40CH3-(4) 0 94-b
173 CELj H H NH /V1*3 N—-|-CH3 \<nhco-n ·* , 1 0 140-55
174 CBLj H CH -NH-fT3 JJ=,-GH3 ^^NHOO-N J ;_1 oh;—
175 ch3 H H 00 NH- 0 95-6
176 gh3 H H 00 0 95-6
177 ch3 H H -o 0 85-6
178 ch3 H ch3 -O*· 9 86-7
179 gh3 H H -hO 0 104 (0,2)
180 0¾ H H -O· 0 117-9 (0,6)
181 GH3 H H Z CH3 -Nv B J '-OcBj 0 136 (0,2)
182 H H H NHNHCgHg 0 145
183 H H H nhn(ch3)2 0 50-7
184 C6H5 H H CBj 0 57-61
185 G6H5 H H NHj, 0 133,5 - 37
186 C6H5 0¾ H NHg 0 118 - 22
187 c6h5 H H NHCEj 0 107»- 11
188 °6H5 B H n(ch3)2 0 140 - 1 (0,15)
189 c6H5 ch3 H n(ch3)2 0 142 - 4
190 CgH4CH3-(4) H H NCCHpg 0 100,5 - 3,5
191 CgH4Cl-(4) H H 11¾ 0 146 - 50
192 C6H4Cl-(4) H H NHCB^ 0 118 - 9,5
193 CgH4Cl-<4) H . H NHCHj s 105 - 10
194 σ6Η4αί3-(4) H H CgH4N02-(3) 0 127 - 9
195 CgH4Cl-(4) H H CgH4N02-(3) 0 120 - 3
196 GgH4Br-(4) H H CgH4NO2-(2) 0 162-4
197 CgH4Br-(4) H H CgH4N02-(4) 0 185 - 7
198 CgHá0CH3-(4) H H CgH4N02-(3) 0 121 - 3
199 CgH4CH3-(4) H H O-CgH3Cl2-(3,4) 0 126 - 30
200 CgH4Cl-(4) H H θ«2Η5 0 80-3
200 030
201 CH3 Br Br HHOgHg 0 no -12
202 CHj Br Br BH0gH4Cl-(4) 0 145 - 48
203 ch3 3 H HHOgHg 0 128 - 30
204 ch3 3 H BHCgH4Cl-(4) 0 129 - 30,5
205 ch3 3 CH HH-CgHg 0 93 - 96
206 CHj 3 CHj HHCgH4Cl-(4) « 0 128-30
207 n-CgH^o H H 3(0¾ )2 0 108 - 12 (0,7)
208 ^5¾. H H HHOgHg 0 41-2
209 n-CgHll H H HHOgH401-(4) 0 49 - 50,5
210 n-Cgl^j H H ch3 0 123 - 6 (2)
211 n-0gH19 H H OgHg 0 176 - 8 (3)
212 ^10¾ H H OgHg 0 190 - 5 (0,01)
213 CBLj H ch3 (CHg- OHg)gOR 3 0 75 - 77
214 CHj H H HHIHOgHg 0 158 - 61
215 0¾ H H HÍOHpg s 102 - 4 (0,6)
216 0H3 H oh3 S<0B3)2 3 56-8
217 °2»5 H H H(CH3)g 8 102 - 5 (4)
Tabulka 1
Inhibioe nitrifikace v procentech po 14 dneoh inkubační doby při 20 9G
SleuSenina (Poř. čfelo podle tab, 1)
12
17 10
456 koncentrace účinné látky vztaženo na H
56 85 56 75 56 82 56
56 72 56
56 100 56
56 86 56
100 56 100 56 *
200 038
32 86 %
34 95 %
35 89 %
41 86 %
42 91 %
43 100 %
44 100 %
45 74 %
48 87 %
50 92 %
51 64 %
52 100 %
53 92 SS
54 96 56
55 96 %
57 86 %
58 77 SS
59 98 %
bl 91 %
62 85 56
68 100 ss
69 89 SS
77 70 %
79 100 ss
80 100 %
81 80 SS
82 78 SS
83 86 %
84 83 %
89 86 %
91 86 %
92 85 %
94 100 56
95 100 ss
96 93 %
97 100 %
102 100 %
110 95 SŠ
121 80 %
128 83 %
130 79 %
1Í
63S
136 96 %
150 89 %
151 97 %
18? 100 %
153 86 %
154 100 %
163 98 %
177 86 %
193 100 %
199 60 %
chinhydron (známý) 70 %
Dazomet (známý) 96 %
3-methyl-4-brorapyrazol (známý) 75 %
Tabulka 3
Inhibice nitrifikace v procentech po 14 dneoh inkubaSní doby při 20 °C v závislosti na koncentraci účinné látky
Sloučenina (poř. číslo podle tab. 1) Koncentrace účinné látky vztaženo na N
1 % 2 % 3 %
2 83 96 96
4 70 66 78
34 100 98 100
35 58 87 90
43 96 95 99
44 100 100 100
45 65 70 72
53 96 96 98
54 98 98 98
55 98 98 98
57 87 87 87
58 100 100 100
59 100 100 100
94 100 100 100
95 100 100 100
97 93 96 98
136 86 86 86
150 99 100 99
151 100 100 100
152 98 100 ίου
038
153 96 98 96
154 100 98 100
163 98 98 100
199 29 51 48
Chinhydron (známý) 11 13 56
Dazomet (známý) 70 85 92
Tabulka 4
Inhibio· nitrifikaoe v % při 20 °0 v závieloeti na inkubační době
Sloučenina Konoentraoe účinné Inkubaění doba dnů
(poř. číelopodle tab. 1) látky vztažena na N 28 42 56 70 84
' 34 1 90 85 80 43 28
2 93 82 81 45 30
3 93 90 81 45 34
44 ......... ' 1 89 85 77 49 34
2 90 85 85 57 35
3 92 90 85 85 59
53 1 86 93 93 49 45
2 84 90 92 72 68
3 86 96 89 86 69
54 1 90 80 84 84 64
2 91 85 85 87 , go
3 90 88 88 87 78
55 1 87 81 84 70 52
2 86 89 86 70 61
3 91 91 93 70 69
95 1 96 82 81 65 60
2 100 87 90 91 89
3 100 87 94 96 96
151 1 97 92 73 64 46
2 95 92 72 69 47
3 95 94 76 71 52
152 1 92 93 75 58 41
2 96 95 81 64 42
3 97 95 78 73 50
154 1 95 92 78 54 46
2 93 95 81 55 53
3 97 96 87 64 57
!5
200 039
98 82 89 72 57
98 84 93 96 91
100 86 94 98 92
Tabulka 5
Hodnoty t^0
Sloučenina i .
(Poř. číslo podle tab. 1) t50
55 29,6
99 40,8
102 41,9
110 ' 39,6
112 34,8
120 34,8
128 32.4
130 36,0
135 27,6
136 35,1
150 29,8
151 29,7
152 24,4
153 33,0
163 27,3
167 25,7
173 35,8
179 30,7
močovina 8,1
2-chlor-6-triohlormethylpyridin (N-Serve, známý) 18,3
Příklad 5
Účinek l-(p-nitrobenzoyl)-3-methylpyrazolu (sloučeniny čís. 55) na půdní mikroorganismy za přirozených povětrnostních a pěstitelských podmínek
Varianta ošetření Skupina mikroorganismů
Bakterie Houby Hitrifikanty
100
100
156
100 bez H, bez inhibitoru bez N, 6 kg účinné látky / ha
110
111
161
206 103
192 98 inhibitoru .2 0 0 0 3 5 kg H/ha, 80 kg H/ha, bez inhibitoru 4 % nitrifioidu jako
Charakter půdy» Druh půdy*
Druh plodiny: Hnojení:
železitá písčitá půda
S 4 D 25/24 oves (Romulua) kg N/ha jako močovina na podzim (21. 10.) kg N/ha jako močovina jako letní hnojení (8. 6.)
Odběr vzorků půdy po sklizni kg/ha aktivní látky byly podporovány zejména houby. Dusíkaté hnojení močovinou zde mělo značné vyšší účinek než nitrificid.
ϋ varianty močovina a nitrifioid byla pozorováno daleko větší podporování bakterií, zatímco u hub nedošlo k další podpoře.
Příklad 6
Účinek l-(p-nitrobenzoyl)-3-methylpyrazolu (sloučenina čís. 55) na výnos při podzimním hnojení
Varianta ošetření
Výnos v sušině bez N, bez inhibitoru
120 kg N/ha jaro
120 kg N/ha podzim
120 kg N/ha podzim, 2 % nitrifioidu jako inhibitoru
120 kg N/ha podzim, 4 % nitrifioidu
100 (57,7 dt/ha) 91 jako inhibitoru 110
Charakter půdys Druh půdy:
Druh plodiny: Hnojení:
Pokusný rok:
naplavená černozem
L 2 lo 86/81 brambory (Amsel)
N jako močovina podzimní termín: 3. 11.
*’)V jarní termín: 5/5.
1976/77 40 kg P/ha jako superfosfát
120 kg K/ha jako drasio (50)
Použitím nitrifioidu čís. 55 v podzimním dusíkatém hnojení mohl být výnos jarního hno jení dosažen popřípadě překonán, zatímco při neupravené močovině došlo k výnosu menšímu o 9 %.
/7
200 038
Příklad 7
Snížeaí vymývání dusičnanu pomocí l-(p-nitrobenzoyl)«r3-methylpyrazolu (sloučenina čís. 55) a 2-ehlor-6-triehlormethylpyridinu (N-Serve) v pokusech v nádobách za přirozených povětrnostních podmínek
Forma N Nitrificid kg skt.látky/ha poměrné vymytí dusičnanu
písčitý jíl jílov. písek
bez N - - 57 64
NaN03 e· - 98 105
močovina - - 100 100
močovina N-Serve 2 63 71
močovina N-Serve 4 66 52
močovina N-Serve 6 58 52
močovina čís. 55 2 72 61
močovina čís. 55 4 70 61
močovina čís. 55 6 54 55
Nasazení pokusu: Simulované vymytí: Dusíkaté, hnojení:
říjen březen t
0,5 g N/nádoba (7 kg půdy)
Použitím inhibitorů nitrifikace bylo možno snížit ztráty vymytím o 28 až 48 %. Dosáhly částečně hodnot nehnojenýoh půd.
Příklad 8
Vliv nitrificidů l-(p-nitrobenzoyl)-3-methylpyrazolu (sloučeniny čís. 55) a 2-ohlor-6-trichlormethylpyridinu na výaos různých kulturních rostlin v pokusu v nádobách
Forma N Nitrificid^ Relativní výnosy
konc. ppm řepka slunečnice kukuřice mrkev jílek
bez N 0 55 72 48 84 55
NaN03 0 126 107 85 103 99
močovina 0 100 100 100 100 100
močovina ?(2) 94 103 100 111 105
močovina 4(2) 99 95 105 110 108
močovina θ(2) 99 99 99 106 110
močovina 16<2) 109 101 93 96 111
močovina 2(3) 103 102 102 100 106
močovina 4(3) 96 92 98 88 105
močovina 8<3) 85 34 97 3υ 107
močovina 1«»> 97 15 106 3 111
200 B3S (1) Konoentraoe vztažená na hmotu půdy (2) . l-(p-nitrobenzoyl)-3-methylpyrazol (čís. 55) (3) 2-chlor-6-triohlormethylpyridin (N-Serve)
Dusíkaté hnojení: 0,8 gN/nádobu (7 kg půdy)
Ztráty dusíku denitrifikací lze na základě způsobu provedení pokusů téměř vyloučit, takže ovlivnění výnosů spočívá na přednostní amoniové výživě, popřípadě na účincích, jež jsou specifické pro látku.
Příklad 9 «
Vliv nitroficidů l-(p-nitrobenzoyl)-3-methylpyrazolu (sloučeniny čísl. 55) a 2-ohlor-6-trichlormethylpyridinu na klíčení a raný vývoj různýoh kulturních rostlin
Kultura Kritický rozsah koncentrace v ppm
čís. Klíčení 55 N-Serve Ranný vývoj
čís. 55 N-Serve
Gramineá
oves (Romulus) 8 8 8 8
ječmen (Elgena) 8 8 8 8
pšenio^ (Hatri) 16 32 32 3
žito (Pětka) 8 8 8 8
kukuřiůe 32 32 32 32
Crucifera
hořčice (Castor) 8 4 16 8
krmná řepka (Akela) 16 8 16 4
ředkvička (Gertus) 16 16 32 32
Umbellifera
mrkev (Rotě Riesen) 8 4 32 4
petržel (Gartner-stolz) 8 8 32 16
celer (Prigga) 16 16 32 32
Solanacea
rajčata (Důminatos) 8 8 32 16
tabák (Canella) 32 32 32 16
Chenopodiacea
cukrovka (Dominatos) 8 8 32 16
špenát (Matador) 8 8 32 8
(^Vyšší koncentrace'vedou k negativním vlivům, jež (například u Gramineí) nebo zesílit (například u mrkve,
200 B3S
Composita salát (Dua) slunečnice
32 16
32 4 se mohou při dalším vývoji ztratit slunečnice u N-Serve).
- Počet pokusných rostlin:
- Počet opakování:
- Druh půdy:
- Hnojení:
- Složení Wopilu: stopové prvky:
- Aplikace nitroficidu:
písčitá (700 g půdy vysušené na vzduchu na misku jednotné 1 g Wopilu/1 kg půdy 15 % N, 15 % P2°5* 24 * *2°
Fe, Μη, B, Cu, Zn, Co, Mg, Mo před výsevem
Za kritické je třeba považovat hodnoty pro N-Serve u slunečnice a mrkve, zatímco pro sloučeninu čís. 55 nelze očekávat u žádné ze zkoumaných kultur, v koneentracích používaných v praxi, negativní vliv na výnos v důsledku fytotoxických účinků.
Příklad 10
Vedlejší účinky l-(p-nitrobenzoyl)-3-methylpyrazolu (sloučenina čís. 55) a 2-chlor-6-trichlormethylpyridinu (N-Serve) na půdní mikroorganismy v čisté kultuře
Organismy
N-Serve Sis. 55
Bakterie
Azotobaeter chroocoooum 109 108
Pseudomonas Spec. 93 100
Bac.cereus var. myooides 106 103
Rhizobium legeuminosarum 105 100
Populace bakterií 108 111
Houby
Aspergillus niger 113 105
Pusarium Spec. 96 72
Trichoderma viride 113 110
Penicillium glaucum 107 103
Mucor mucedo 100 109
Populace hub 113 105
200 83S
Příslušná data u růstu bez inhibitoru byla položena rovna 100 %. Naměřené hodnoty u bakterií: hustota kolonií po 48 hodinách, inkubace při 25 °C.
Naměřené hodnoty u hub: Sušina myoelia po 7 dnech, Inkubace při 25 °C
Koncentrace inhibitoru: 8 ppm
Zdroj dusíku: 300 mg N/l živného roztoku ve formě síranu amonného
Ve většině případů bylo možno pozorovat mírné podpoření populace organismů*
Příklad 11
Účinek l-(p-nitrobenzoyl)-3«nethylpyrazolu (sloučenina čís. 55) a 2-ohlor-6-triohlormethylpyridinu (N-Serve) na půdní organismy v přirozené půdě biotypu
Organismy N-Serve Sis. 55
veškeré bakterie 8 ppm 108 40 ppm 120 8 ppm 105 40 ppm 106
proteolytioké bakterie 122 140 113 129
celulolytické bakterie 104 106 106 100
nitrifikanty 97 62 83 47
veškeré houby 109 150 113 150
pěnicilia 112 138 114 163
muooracea 105 105 74 105
fusaria 75 128 90 33
Dávka dusíku odpovídala 200 kg N/ha ve formš síranu amonného.
Inkubační doba: 7 dní při 25 °C
Též u půdy biotypu bylo možno pozorovat podpoření růstu populace organismů. Bylo u 40 ppm výraznější než u 8 ppm.
K silnému úbytku fusarií došlo pouze při 40 ppm sloučeniny čís. 55. U koncentrací používaných v praxi (1 až 6 kg aktivní látky/ha) však nelze očekávat ani zde negativní

Claims (3)

  1. PŘEDMĚT vynálezu
    1, Proetředky pro inhibioi, popřípadě regulaoi nitrifikace amonného dusíku v kulturních půdách, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahují nejméně jeden 1-aoylpyrazol obecného vzoroe I,
    Σ 3 kde znamenají R a R nezávisle na sobě atom vodíku, halogenu nebo popřípadě substituované alkylové zbytky s 1 až 10 atomy uhlíku nebo fenylové zbytky, R^ atom vodíku, halogenu, popřípadě substituovaný methylový zbytek nebo nitroskupinu, nebo může R nebo Ir tvořit alkylenový můstek se 3 nebo 4 atomy uhlíku, R^ značí popřípadě susbstituovaný alkylový zbytek β 1 až 16 atomy uhlíku, fenylový nebo pyridylový zbytek, alkylenový zbytek s 2 až 5 atomy uhlíku, popřípadě substituovanou alkoxylovou nebo alkylthioskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, arylthio nebo aryloxyskupinu, popřípadě alkylovými zbytky s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylenovými zbytky se 3 až 4 atomy uhlíku, cykloalkylovými zbytky s 5 až 6 atomy uhlíku anebo fenylovými nebo naftylovými zbytky substituovanou amino, sulfonovou,amidovou, piperidinovou, pyrolidinovou nebo mořfolinovou skupinu, popřípadě alkylovými zbytky s 1 až 3 atomy uhlíku anebo fenylovými zbytky substituovanou hydrazinovou, hydroxylaminovou, ureidovou nebo thioureidovou skupinu, a X atom kyslíku nebo síry, s podmínkou, že R^ má shora uvedený význam kromě dialkyleminové skupiny, značí-li R3, a R-3 atom vodíku, a že R^ má shora
    1 3 wedený význam kromě alkoxylové nebo alkylthioskupiny, znači-li R anebo Ratom vodíku nebo methylovou skupinu a X atom kyslíku.
  2. 2. Prostředky podle bodu 1, vyznačené tím, že alkylové, alkenylové, fenylové a pyridylové zbytky R^ mohou být substituovány nejméně jednou atomy halogenu, kyanovými, karboxylovými, alkoxykarbonylovými zbytky, nitro, hydroxy, trifluormethylovými, alkoxylovými, aryloxy, alkythio, arylthio, alkylsulfonovými skupinami, popřípadě alkylovými anebo fenylovými zbytky substituovanými aminoskupinami, alkylovými nebo arylovými zbytky se shora uvedeným počtem atomů uhlíku, jakož i zbytky obecných vzorců II a III, přičemž R1, R2 a R^ mají shora uvedený význam a halogen znamená chlor, brom nebo jod.
  3. 3. Prostředky podle bodu 1, vyznačené tím, že obsahují účinné látky ve směsi s tuhými
    200 833 nebo kapalnými anorganickými nebo organickými hnojivý, obsahujícími močovinu anebo amoniak anebo amoniakální dusík, anebo a tuhým nebo kapalným nosičem v hmotnostním poměru 0,1 až 50 % hmotnostních, zejména 1 až 10 % hmotnostníoh, vztaženo na dusík hnojivá.
CS776833A 1977-10-20 1977-10-20 Prostředky pro inhibici, popřípadě regulaci nitrifikace amonného dusíku v kulturních půdách CS200635B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS776833A CS200635B1 (cs) 1977-10-20 1977-10-20 Prostředky pro inhibici, popřípadě regulaci nitrifikace amonného dusíku v kulturních půdách

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS776833A CS200635B1 (cs) 1977-10-20 1977-10-20 Prostředky pro inhibici, popřípadě regulaci nitrifikace amonného dusíku v kulturních půdách

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS200635B1 true CS200635B1 (cs) 1980-09-15

Family

ID=5416270

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS776833A CS200635B1 (cs) 1977-10-20 1977-10-20 Prostředky pro inhibici, popřípadě regulaci nitrifikace amonného dusíku v kulturních půdách

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS200635B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
DE2745833C2 (de) Mittel zur Hemmung bzw. Regelung der Nitrifikation von Ammoniumstickstoff in Kulturböden
RU2029471C1 (ru) Производные пиримидина, гербицидная композиция и способ борьбы с сорняками с использованием композиции
US6020288A (en) Methods and compositions for enhancing cytochrome P450 in plants
SU1338783A3 (ru) Способ получени производных дифенилового эфира
US4240823A (en) New plant growth regulating compositions which contain derivatives of N-acyl methionine
US3187042A (en) N-alkoxy benzamides
US4540428A (en) Phosphorotriamidate urease inhibitors and urease inhibited urea based fertilizer compositions
US5158596A (en) Synergistic antialgal compositions comprising diphenylethers and certain commercial biocides, methods of controlling algae, and coating compositions comprising the antialgal compositions
GB1592516A (en) Method for inhibiting or regulating the nitrification of ammonium nitrogen in cultivated soils
US4522642A (en) Soil treating method and composition for conserving nitrogen in soil
CS200635B1 (cs) Prostředky pro inhibici, popřípadě regulaci nitrifikace amonného dusíku v kulturních půdách
US4969946A (en) Soil treating method and composition for conserving nitrogen in naturally alkaline soil
US2807530A (en) Method and composition for the control of undesired vegetation
Gowing et al. Studies on the Relation of Chemical Structure to Plant Growth-Regulator Activity in the Pineapple Plant IV. Hydrazine Derivatives, Compounds with an Unsaturated Aliphatic Moiety and Miscellaneous Chemicals
US4105797A (en) Fungicidal 3-amino-6-trifluoromethyl-2,4-dinitrodiphenylethers
US3989502A (en) Method for controlling growth of tobacco suckers
US3880644A (en) Sulfanilamide herbicides
US3681406A (en) N-alkoxyalkylidenesulfonamide compounds
US3772277A (en) Sulfonamide compounds
US3467712A (en) Hydrazonium salts
US3746531A (en) N-(2,2-difluoroalkanoyl)-2,3-pyridinediamine compounds
GB2042528A (en) Benzamidine derivatives, process for preparing the same and fungicidal compositions containing the same
US2892696A (en) Method of suppressing plant growth with 2, 2, 3-trichloropropionitrile
US3832155A (en) N-alkoxyalkylidenesulfonamide compounds as herbicides
Borer et al. Ethylene-bis-nitrourethane: investigation of the plant growth stimulant action of analogous compounds