CS199576B2 - Method for the purification of insulin complex with alkaline metals or ammonium ions - Google Patents

Method for the purification of insulin complex with alkaline metals or ammonium ions Download PDF

Info

Publication number
CS199576B2
CS199576B2 CS83375A CS83375A CS199576B2 CS 199576 B2 CS199576 B2 CS 199576B2 CS 83375 A CS83375 A CS 83375A CS 83375 A CS83375 A CS 83375A CS 199576 B2 CS199576 B2 CS 199576B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
insulin
column
gel
solution
complex
Prior art date
Application number
CS83375A
Other languages
Czech (cs)
Inventor
Richard L Jackson
Original Assignee
Lilly Co Eli
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Lilly Co Eli filed Critical Lilly Co Eli
Priority to CS83375A priority Critical patent/CS199576B2/en
Publication of CS199576B2 publication Critical patent/CS199576B2/en

Links

Landscapes

  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu čištění komplexu insulinu s alkalickými kovy nebo amonnými ionty.The present invention relates to a process for purifying an insulin complex with alkali metals or ammonium ions.

Předmětem vynálezu je tedy způsob čištění komplexu insulinu s alkalickými kovy nebo s amonnými ionty, vyznačující se tím, že se nabobtná gel, který se vyznačuje v suchém stavu bobtnavosti 4 až 98 % hmot., jakož i průměrem částeček 20 až 80 mikronů, načež se naplní kolona nabobtnalým gelem, do kolony s náplní se přidá vodný roztok komplexu insulinu s alkalickým kovem s amonnými ionty o čistotě alespoň 80 procent, přičemž koncentrace insulinu je v rozmezí od 1 do 8 % hmotnost %/obj. % a celkové množství insulinu je dostačující k zajištění zatížení kolony v rozmezí od 0,8 doAccordingly, the present invention provides a method of purifying an insulin complex with an alkali metal or ammonium ion, comprising swelling a gel having a dry swelling of 4 to 98% by weight as well as a particle diameter of 20 to 80 microns, whereupon the column is filled with swollen gel, an aqueous solution of an alkali metal complex with ammonium ion of at least 80 percent purity is added to the packed column, the concentration of insulin being in the range of 1 to 8% w / v. % and the total amount of insulin is sufficient to provide a column load in the range of 0.8 to 100%

6,7 g na litr objemu vrstvy a pH roztoku se pohybuje v rozmezí od 2,0 do 3,5, načež se eluce insulinu z kolony provádí za teploty v rozmezí od 5 do 30 °C za použití vodného elučního činidla s obsahem anorganické soli v koncentraci až 0,02 M a o hodnotě pH ve stejném rozmezí, jaké má. roztok insulinu.6.7 g per liter of bed volume and pH of the solution ranged from 2.0 to 3.5, after which the elution of insulin from the column was carried out at a temperature ranging from 5 to 30 ° C using an aqueous eluent containing an inorganic salt at a concentration of up to 0.02 M and a pH in the same range as it has. insulin solution.

Na připojeném vyobrazení je eluční diagram pro příklad I. Nanáší se zde optická hustota při 280 πΐμ některých frakcí roztoku insulinu během průběhu filtrace na gelu.The attached figure shows the elution diagram for Example I. The optical density at 280 πΐμ of some insulin solution fractions during gel filtration is applied.

Od objemu insulinu jako složky pankrea199576 su v r. 1921 má tato látka celosvětovou důležitost při léčbě cukrovky (Diabetes mellitus). Protože se při postupech extrakcí insulinu z tkáně pankreasu extrahují rovněž podstatná množství ňeisulinových proteinů, bylo vynaloženo značné úsilí na zjištění postupů čištění insulinu, tedy způsobů oddělování insulinu od neinsulinových protemů. Některé z takto nalezených postupů čištění insulinu mají provozně-obchodní důležitost.Since the volume of insulin as a component of pancrea199576 su in 1921, it has a worldwide importance in the treatment of diabetes (Diabetes mellitus). Since substantial amounts of non-insulin proteins are also extracted from the pancreas tissue extraction procedures, considerable efforts have been made to identify insulin purification procedures, i.e. methods of separating insulin from noninsulin proteases. Some of the insulin purification procedures thus found are of commercial importance.

Z těchto použitelných postupů je jeden z nejstarších založen na obecném jevu, že totiž se protein vyznačuje nejnižší rozpustností v isoelektrickém bodě za dalších konstantních podmínek. V US patentu 1469 944 je popsán způsob čištění insulinu, vyznačující se tím, že se z vodného extraktu pankrease vysrážejí neinsulinové proteiny v odpovídajících isoelektrických bodech. Isoelektrické srážení ihsulinu z vodného extraktu pankreasu za hodnoty pH v rozmezí asi 4 až asi 7 je popsáno v US patentu číslo 1 520 673.Of these applicable methods, one of the oldest is based on the general phenomenon that the protein is characterized by the lowest solubility at the isoelectric point under other constant conditions. US patent 1469 944 describes a method for purifying insulin, characterized in that noninsulin proteins are precipitated from the aqueous pancreas extract at the corresponding isoelectric points. Isoelectric precipitation of ihsulin from the aqueous extract of the pancreas at a pH in the range of about 4 to about 7 is described in U.S. Patent No. 1,520,673.

Při dalším z někdejších postupů se docílí srážení ihsulinu přidáním dostatečného množství anorganické soli. Tak je popsán v US patentu 1 547 515 prvý způsob vysolení insulinu z rozpouštědla, použitého při extrakci, a to přidáním chloridu sodného. Diferenciální způsob vysolování je popisován v US patentu 2 448 076, záležejícím ve vysolení insulinu z neutralizovaného extraktu přidáním chloridu sodného s tím, že se pevný podíl odfiltruje, zbytek se znovu rozpustí a opět se vysolí insulin, tentokráte za nižší koncentrace soli, než jaká byla použita při prvém stupni vysolení.In another prior art, precipitation of ihsulin is accomplished by adding sufficient inorganic salt. Thus, U.S. Pat. No. 1,547,515 discloses a first method of salting out insulin from a solvent used in extraction by adding sodium chloride. A differential salting-out process is described in U.S. Pat. No. 2,448,076, which involves salting out the insulin from a neutralized extract by adding sodium chloride, filtering off the solid, redissolving the residue, and re-salting out insulin, this time at a lower salt concentration than it was used in the first salting out stage.

Při třetí provozně důležité metodě čištění insulinu se používá vysrážení nebo krystalizace insulinu z roztoku ve formě komplexu insulinu se zinkem. Obecně se tento komplex vysráží z pufrovaného vodného roztoku, obsahujícího zinečnaté ionty. V US patentu 2 626 228 je popsáno například použití pufru z kyseliny citrónové a její soli z četných možných jiných pufrů.In a third operationally important method of purifying insulin, precipitation or crystallization of insulin from solution in the form of an insulin-zinc complex is used. Generally, this complex precipitates from a buffered aqueous solution containing zinc ions. U.S. Pat. No. 2,626,228 discloses, for example, the use of a citric acid buffer and a salt thereof from numerous possible other buffers.

V současné době využívají provozně-obchodní způsoby čištění insulinu všechny 3 výše uvedené způsoby, a protože komplex insulinu se zinkem je nejdůležitější obchodní formou insulinu, je obvykle posledním stupněm čištění insulinu stupeň krystalizace komplexu se zinkem.Currently, the commercially available methods of purifying insulin utilize all 3 of the above methods, and since the zinc insulin complex is the most important commercial form of insulin, usually the final stage of insulin purification is the degree of crystallization of the zinc complex.

Bylo však nalezeno v posledních letech, že neinsullnové proteiny, mezi nimiž převažuje proinsulin a jemu podobné proteiny, tvoří stále menší podíl obchodní formy insulinu, to jest komplexu se zinkem. Ačkoliv tyto složky obvykle představují méně než asi 8 hmotnostních % komplexu insulinu se zinkem; má se za to, že některé z těchto složek mají antigenní nebo imunogenní povahu.However, it has been found in recent years that noninsullin proteins, predominantly of proinsulin and proteins similar to it, constitute an increasingly small proportion of the commercial form of insulin, i.e., complex with zinc. Although these components typically represent less than about 8% by weight of the zinc insulin complex; it is believed that some of these components are antigenic or immunogenic in nature.

V tomto směru viz na příklad Chance a spol., Science 161, 165 (968); Steiner a spol., Diabetes 18, 725 (1968); Bromer, BioScience 20, 701 (1970) a Rubinstein a spol., Ann. Rev. Med. 22, 1 (1971).See, for example, Chance et al., Science 161, 165 (968); Steiner et al., Diabetes 18, 725 (1968); Bromer, BioScience 20, 701 (1970) and Rubinstein et al., Ann. Roar. Copper. 22, 1 (1971).

Stále trvajícím problémem je tedy odstranění neinsulinových proteinů z insulinu v provozním měřítku.Thus, an ongoing problem is the removal of non-insulin proteins from insulin on an industrial scale.

Výraz „insulin”, jak se zde používá, zahrnuje nejen insulin jako takový, ale rovněž proteiny, podobné insulinu, jako je desamidoinsulin. Protože insulin a proteiny podobné insulinu mají rovněž podobné hypoglykemické vlastnosti, není obvykle třeba dělit insulin od ostatních pankreatických proteinů, to znamená, že obvykle není třeba připravovat homogenní insulin.The term "insulin" as used herein includes not only insulin as such, but also insulin-like proteins such as desamidoinsulin. Since insulin and insulin-like proteins also have similar hypoglycaemic properties, it is usually not necessary to separate insulin from other pancreatic proteins, i.e., it is usually not necessary to prepare homogeneous insulin.

Jsou známé postupy dělení biologických látek na analytickém podkladu, jako je elektroforéza a iontoměničová chromatografie, a takto lze oddělovat nelnsulinové složky od insulinové složky z obchodních a i surových insulinových preparátů. Těmito postupy je i možno dělit insulinové složky na insulin jako takový a deamidoinsuliny. Při velkoprovozních postupech však mají tyto způsoby problematickou použitelnost.Methods for separating biological substances on an analytical support, such as electrophoresis and ion exchange chromatography, are known, and thus the non-insulin components can be separated from the insulin component from commercial and crude insulin preparations. These methods can also separate insulin components into insulin per se and deamidoinsulins. However, these processes have problematic applicability in large-scale processes.

Postupem, který se dá snáze upravit pro použití ve velkoprovoze, je gelová filtrace (rovnocenným výrazem je gelová exklusní chromatografie nebo*gelová permeační chromatografie). Při tomto postupu se dělí proteiny na koloně, obsahující gel, zesítěný takovým způsobem, že v každé částečce gelu se vytvoří póry. Ty se vyznačují definovaným, měřitelným objemem, který je přímo úměrný stupni bobtnání gelu a nepřímo úměrný stupni zesítění. Protože menší molekuly mají lepší přístup k těmto pórům než větší molekuly, je průchod menších molekul kolonou brzděn ve srovnání s většími molekulami, majícími jen částečný přístup k pórům, případně vůbec žádný přístup.Gel filtration (equivalent to gel exclusion chromatography or * gel permeation chromatography) is a method that is easier to adjust for large scale use. In this procedure, proteins are separated on a gel-containing column cross-linked in such a way that pores are formed in each gel particle. They are characterized by a defined, measurable volume that is proportional to the degree of swelling of the gel and inversely proportional to the degree of crosslinking. Because smaller molecules have better access to these pores than larger molecules, the passage of smaller molecules through the column is hampered compared to larger molecules having only partial access to the pores, or no access at all.

Gelová filtrace byla již v uplynulé době použita k čištění insulinu. Při izolování insulinu z pankreasů koček se získá surový insulin extrakcí okysejených alkoholem s následujícím vysrážením v alkalickém prostředí, čímž se odstraní inaktivní materiály, načež se po koncentrování provede isoelektrické vysrážení a posléze vysrážení vysolení chloridem sodným. Surový insulin se potom nanese na kolonu s gelem zesítěného dextranu, a eluování se provede 0,1 M roztokem kyseliny octové, viz Davoren, Biochem. Biophys. Acta 63, 150 (1962).Gel filtration has recently been used to purify insulin. Isolation of insulin from cat pancreas yields crude insulin by extraction with acidified alcohol followed by precipitation in an alkaline medium to remove inactive materials, followed by isoelectric precipitation after concentration, followed by precipitation with saline. The crude insulin is then loaded onto a cross-linked dextran gel column, eluting with a 0.1 M acetic acid solution, see Davoren, Biochem. Biophys. Acta 63: 150 (1962).

Při izolování insulinu z ryb se žláza homogenizuje ve vodě a roztokem kyseliny trichloroctové se vysrážejí proteiny. Sraženina se extrahuje .ethanolem okyseleným kyselinou, a z extraktu se methylenchloridem odstraní lipidní podíly. Zbývající pevné podíly se izolují, rozpustí v 5,0 M roztoku kyseliny octové, a roztok se filtruje kolonou s gelem, ze zesítěného dextranu za použití 5,0 M roztoku kyseliny octové k eluování, viz Hurabel, Biochem. Biophys. Res. Commun. 12, 333 (1963). Jsou uváděny výtěžky okolo 80 %. Je třeba ještě uvést, že Humbel uvádí, že pro dobré oddělení insulinu od ostatních proteinů mají podmínky při eluování podporovat disociaci molekul insulinu. Dále uvádí, že 1,0 M roztok kyseliny octové není vyhovujícím rozpouštědlem, protože podle sdělení Yphantise a Waugha, Biochem. Biophys. Acta 26, 218 (1957) nedochází tamže k dokonalé disociaci insulinu.To isolate insulin from fish, the gland is homogenized in water and proteins are precipitated with a trichloroacetic acid solution. The precipitate was extracted with acidified ethanol, and the lipid fractions were removed from the extract with methylene chloride. The remaining solids were isolated, dissolved in 5.0 M acetic acid solution, and the solution was filtered through a gel column from cross-linked dextran using 5.0 M acetic acid solution to elute, see Hurabel, Biochem. Biophys. Res. Commun. 12, 333 (1963). Yields of about 80% are reported. In addition, Humbel states that for good separation of insulin from other proteins, elution conditions should promote the dissociation of insulin molecules. It further states that a 1.0 M acetic acid solution is not a suitable solvent because, according to Yphantis and Waugh, Biochem. Biophys. Acta 26, 218 (1957) fails to fully dissociate insulin.

Surový extrakt z pankreasů hovězího dobytka se filtruje na gelu ze zesítěného dextranu podle Epsteina a spol., Biochemlstry 2, 461 (1963). K eluování se použije jako rozpouštědlo 0,2 M roztok hydrogenuhličitanu amonného, a toto činidlo podporuje rovněž Humbel (citace viz výše). Epstein se spolupracovníky se zmiňují o výtěžku asi 60 procent.The crude bovine pancreas extract is filtered on a cross-linked dextran gel according to Epstein et al., Biochemlstry 2, 461 (1963). A 0.2 M ammonium bicarbonate solution is used as the solvent for elution, and this reagent is also supported by Humbel (cited above). Epstein and coworkers mention a yield of about 60 percent.

Insulin byl rovněž izolován z pankeasu lidí. Žláza se nejprve homogenizuje a extrahuje, dále se frakcionací síranem amonným odstraní inaktivní materiály, insulin se vysráží nejprve chloridem sodným, potom isoelektricky. Takto připravený insulin se rozpustí v 0,5 N roztoku kyseliny octové, a roztok se filtruje na gelu ze zesítěného dextranu. Filtrovaný roztok insulinu se potom převede na komplex insulinu se zinkem, viz Jackson a spol., Diabetes 18, 206 (1969). Výtěžek insulinu po gelové filtraci činí asi 60 %.Insulin has also been isolated from human pancreas. The gland is first homogenized and extracted, further inactive materials are removed by ammonium sulfate fractionation, insulin is precipitated first with sodium chloride, then isoelectrically. The thus prepared insulin was dissolved in a 0.5 N acetic acid solution, and the solution was filtered on a cross-linked dextran gel. The filtered insulin solution is then converted to a zinc-insulin complex, see Jackson et al., Diabetes 18, 206 (1969). The yield of insulin after gel filtration is about 60%.

Posléze se používá podle jihoafrického patentového spisu 69/5280 (odpovídajícího belgickému patentu 737 257) kombinace ge199578 lové filtrace a iontoměničové chromatografie. Při jediném příkladu gelové filtrace (přikladl 1J se komplex insulinu se zinkem filtruje kolonou s gelem zesítěného dextranu za výtěžku 80 °/o. K eluování se jako rozpouštědlo používá 1,0 M roztok kyseliny octové. Je třeba poznamenat, že podle právě uvedeného zdroje informací je třeba po filtraci provádět vysolení, Isoelektrické srážení, jakož i postup krystalizace komplexu se zinkem má-li se získat komplex insulinu se zinkem. iSubsequently, according to South African Patent 69/5280 (corresponding to Belgian Patent 737 257), a combination of ge199578 ion filtration and ion exchange chromatography is used. In a single example of gel filtration (Example 1J, the zinc insulin complex was filtered through a cross-linked dextran gel column in a 80% yield. A 1.0 M acetic acid solution was used as the elution solvent. After filtration, desalting, isoelectric precipitation, as well as a process for crystallizing the zinc complex to obtain a zinc insulin complex, must be carried out.

Při každém z právě uvedených použití gelové filtrace pro čištění insulinu dochází k podstatným ztrátám insulinu. Dále pak není jasné z dřívěších postupů, že se lze spolehnout na to, že se při použití gelové filtrace získá pouze insulin, počítaje v to proteiny, podobné insulinu, jak o tom byla výše zmínka.In each of the aforementioned uses of gel filtration for purification of insulin, substantial losses of insulin occur. Furthermore, it is not clear from the prior art that it can be relied on that only insulin, including insulin-like proteins, as mentioned above, can be obtained by gel filtration.

Obecně řečeno, může se použít při provádění postupu podle tohoto vynálezu jakýkoli gel, bobtnatelný vodou a použitelný při práci s roztoky proteinů. Takový gel se má vyznačovat za sucha, nebo v nabobtnalém stavu schopností přijímat vodu nejméně z 4 hmotnostních %, přepočteno na hmotnost suchého gelu, jakož i průměrem částeček pod asi 100 mikronů. S výhodou činí schopnost přijímat vodu od ast 4 do asi 98 %, nejvýhodněji je v rozmezí od asi 5 do asi 20 %. S výhodou* činí rovněž průměr suchých částeček gelu pod asi 80 mikronů, a zvláště vhodným rozmezím průměrů částeček je rozsah od asi 20 do asi 80 mikronů.In general, any gel swellable by water and useful in working with protein solutions can be used in the process of the invention. Such a gel should be characterized by a dry or swollen ability to absorb water of at least 4% by weight, calculated on the weight of the dry gel, as well as a particle diameter below about 100 microns. Preferably, the water uptake capacity is from about 4 to about 98%, most preferably from about 5 to about 20%. Preferably, the dry gel particle diameter is also below about 80 microns, and a particularly suitable particle diameter range is from about 20 to about 80 microns.

Jako příklady vhodných gelů lze uvést kromě jiných: škroby, počítaje v to kukuřičný škrob, zesítěný galaktomannan, zesítěný dextran, agar nebo agarosu, polyakrylamidy, kópolymery akrylamidu a methylen-bis-akrylamidu, kópolymery methylen-bis-akrylamidu s vinylethylkarbinolem a s yinylpyrrolidonem a podobně. Za výhodné gely třeba pokládat zesítěné dextrany, jako je sefadexová série.Examples of suitable gels include, but are not limited to: starches, including corn starch, cross-linked galactomannan, cross-linked dextran, agar or agarose, polyacrylamides, copolymers of acrylamide and methylene-bis-acrylamide, copolymers of methylene-bis-acrylamide with vinylethylcarbinol and yinylpyrrolidine . Crosslinked dextrans such as sephadex series are preferred gels.

Typ kolony, použitý při postupu podle tohoto vynálezu, nemá rozhodující význam. Volba výšky kolony, průměru, nebo uspořádání je v závislosti na pracovních parametrech. Je jasné, že jak se výška kolony zvyšuje, průtoková rychlost se snižuje; jinak řečeno je zpětný tlak v koloně přímo úměrný výšce kolony. Z toho důvodu se pokládá za výhodné uspořádání patrová kolona. Pro použití obvyklé produkce dostačuje patrová kolona se šesti sekcemi.The type of column used in the process of this invention is not critical. The choice of column height, diameter, or arrangement depends on the operating parameters. It is clear that as the column height increases, the flow rate decreases; in other words, the back pressure in the column is proportional to the column height. For this reason, a tray column is preferred. A six-stage tray column is sufficient to use conventional production.

Uspokojivé čištění insulinu lze provést za zatížení kolony asi 4,5 g komplexu insulinu a alkalického kovu nebo amonné soli na list objemu lože, což je nejvýhodnější zatížení. Avšak zatížení kolony může kolísat v rozmezí od 0,8 do 6,7 g na litr objemu lože, přičemž nejvýhodnějším rozmezím je 3,5 až 5,0 g na litr objemu lože. Pochopitelně se nejlepší podmínky snadno stanoví pro jakoukoli danou kolonu.Satisfactory insulin purification can be performed under a column load of about 4.5 g of the insulin-alkali metal or ammonium salt complex per bed volume bed, which is the most advantageous load. However, the column load can vary from 0.8 to 6.7 g per liter bed volume, with the most preferred range being 3.5 to 5.0 g per liter bed volume. Of course, the best conditions are readily determined for any given column.

Gel lze bobtnat, jakož i kolonu lze plnit nabobtnalým gelem za použití kteréhokoli z četných postupů, které jsou odborníkům známé. Obecně se gel bobtná elučním prostředím; jinak se může gel bobtnat 30% vodným ethanolem, kdy se oddekantují jemné podíly, načež se nahradí bobtnací prostředí elučním prostředím.The gel can be swelled as well as the column can be loaded with swollen gel using any of a number of procedures known to those skilled in the art. Generally, the gel swells by the elution medium; otherwise, the gel can be swollen with 30% aqueous ethanol to decant off the fines, then replace the swelling medium with the elution medium.

Roztok soli insulinu s alkalickým kovem, nebo roztok amonné soli se může připravovat jakýmkoli vhodným způsobem. Například se může insulin rozpustit v odpovídajícím množství elučního prostředí, nebo se insulin může rozpustit ve vodném prostředí, jež je poněkud kyselejší, ale stále ještě v rozmezí hodnot pH elučního prostředí, ve srovnání s elučním prostředím. Například používá-li se jako eluční prostředí 0,5 M roztok kyseliny octové o hodnotě pH 2,5, může se Insulin rozpustit ve vodném prostředí o hodnotě pH asi 2,3, což odpovídá 1,0 N roztoku kyseliny octové.The alkali metal insulin salt solution or the ammonium salt solution can be prepared by any suitable method. For example, insulin may dissolve in an appropriate amount of elution medium, or insulin may dissolve in an aqueous medium that is somewhat acidic but still within the pH range of the elution medium compared to the elution medium. For example, if a 0.5 M acetic acid solution having a pH of 2.5 is used as the eluent, Insulin can be dissolved in an aqueous medium having a pH of about 2.3, which corresponds to a 1.0 N acetic acid solution.

Roztok soli insulinu a alkalického kovu, nebo roztok amonné soli insulinu je obvykle alkalický svou povahou.The solution of the insulin-alkali metal salt or the solution of the ammonium salt of insulin is usually alkaline in nature.

V důsledku toho po rozpuštění insulinu v neutrálním nebo kyselém vodném prostředí se pH získaného roztoku zvýší. Takže rozpustí-li se insulin v 1,0 N roztoku kyseliny octové, zvýší se pH' získaného roztoku na asi 2,7. Avšak v závislosti na koncentraci použitého insulinu může mít roztok insulinu pH až asi 3,2. Toto zvýšení hodnoty pH je normální a nečiní problémy, to za předpokladu,» že hodnota pH roztoku insulinu nepřestupuje asi 3,5. Jinak se může insulin rozpustit v 0,5 N roztoku kyseliny octové a pH se upraví na hodnotu pod asi 3,2 přidá•ním zředěné kyseliny chlorovodíkové.As a result, upon dissolution of the insulin in a neutral or acidic aqueous medium, the pH of the obtained solution is increased. Thus, when insulin is dissolved in a 1.0 N acetic acid solution, the pH of the resulting solution is raised to about 2.7. However, depending on the concentration of insulin used, the insulin solution may have a pH of up to about 3.2. This increase in pH is normal and does not cause problems, provided that the pH of the insulin solution does not exceed about 3.5. Alternatively, the insulin may be dissolved in a 0.5 N acetic acid solution and the pH adjusted to below about 3.2 by the addition of dilute hydrochloric acid.

Obecně se může sůl insulinu a alkalického kovu, nebo amonná sůl insulinu připravovat jakýkoli ze známých způsobů. Je však výhodné připravovat sůl insulinu a alkalického kovu nebo amonnou sůl insulinu postupem podle US patentu 3 719 655. Jak to zde již bylo uvedeno, musí mít řečený insulin čistotu nejméně asi 80 %. To znamená, že obsah insulinů, počítaje v to proteiny, podobné insulinu, vyznačující se hypoglykémickou aktivitou, musí činit nejméně asi 80 % z veškerých přítomných proteinů.Generally, the alkali metal salt of insulin or the ammonium salt of insulin can be prepared by any of the known methods. However, it is preferred to prepare the alkali metal salt of insulin or the ammonium salt of insulin according to the process of U.S. Patent 3,719,655. As mentioned hereinbefore, said insulin must have a purity of at least about 80%. That is, the insulin content, including insulin-like proteins, characterized by hypoglycaemic activity, must be at least about 80% of all proteins present.

Koncentrace soli insulinu s alkalickým kovem, nebo amonné soli insulinu v roztoku insulinu, jak se nanáší na kolonu, činí — jak to zde již bylo uvedeno — od asi 1 do asi 8 % (hmotnost na objem). Výhodnou koncentrací je rozmezí 4 až asi 6 %.The concentration of the alkali metal or insulin ammonium salt in the insulin solution as applied to the column is, as mentioned herein, from about 1 to about 8% (w / v). A preferred concentration is 4 to about 6%.

Pro dosažení uspokojivých výsledků se má rozpustit sůl insulinu a alkalického kovu nebo amonné soli insulinu v objemu rozpouštědla, který je nižší než je dělicí objem, jak se o něm diskutuje zde dále.For satisfactory results, the alkali metal salt of insulin and the ammonium salt of insulin should be dissolved in a solvent volume that is less than the partition volume, as discussed herein below.

Při chromatografování je distribuční koeficient Kd definován jako poměr koncentrace rozpuštěné složky v mobilní fázi ke koncentraci rozpuštěné složky ve stacionární fázi. Při gelové filtraci je mobilní fází roz188578In chromatography, the distribution coefficient K d is defined as the ratio of the concentration of the dissolved component in the mobile phase to the concentration of the dissolved component in the stationary phase. In gel filtration, the mobile phase is roz188578

T pouštědlo, pohybující se ve volném prostoru mezi Částečkami gelu, a stacionární fází je rozpouštědlo, vsáknuté do částeček gelu, tj. uzavřené do pórů uvnitř každé částečky gelu. Takže Kd značí onu frakci vsáknutého rozpouštědla, do které vznikla rozpuštěná složka.The T solvent moving in the free space between the gel particles and the stationary phase is a solvent soaked into the gel particles, i.e. enclosed in the pores within each gel particle. Thus, K d denotes the fraction of the soaked solvent into which the dissolved component has formed.

Eluční objem Ve rozpuštěné složky lze za použiti Kd vyjádřit rovnicí:The elution volume V e of the dissolved component can be expressed using K d by the equation:

' Ve = V0+Kd . Vi kde Vo je prázdný objem kolony a Vj je objem vsáknutého rozpouštědla. Pro Kd lze upravit rovnici na vztah'Ve = V 0 + K d . VI where V o is the void volume of the column, and Vi is the volume vsáknutého solvent. For K d , the equation can be adjusted to a relation

Pokládá-li se hustota vody za rovnou 1,If the water density is considered to be 1,

Vj = a.Wr, kde a je hmotnost suchého gelu a Wr je přírůstek vody. Takže pro Kd lze odvodit a to může zručný odborník stanovit pokusně.Vj = aW r , where a is the weight of the dry gel and W r is the increment of water. Thus, for K d, one can deduce and this can be determined experimentally by a skilled person.

Za předpokladu roztoku o dvou rozpuštěných složkách lze vyjádřit eluční objem pro každou rozpuštěnou složkuAssuming a solution of two solutes, the elution volume for each solute can be expressed

Vs = Ve”-Ve’V s = V e ”-Ve '

V0”==V0+Kd’’Vi V 0 ”== V 0 + K d '' V i

Dělicí objem Vs je rozdíl mezi elučními objemy obou dvou rozpuštěných složek:The partition volume V s is the difference between the elution volumes of the two dissolved components:

Vs = Ve“-V6V s = V e '-V 6 '

Vs= (Kd”—KďJVjV s = (K d ”—KďJVj

Z předchozího je jasné, že stupeň dělení dvou či více rozpuštěných složek je z části závislý na zatížení kolony. Jak se podíl rozpuště složky s nižší molekulovou hmotností blíží limitu dostupných pórů, musí nutně klesnout dělení obou rozpuštěných složek. V rozmezí možných zatížení, což tvoří část předmětu tohoto vynálezu, může stupeň dělení kolísat. V některých případech lze zvolit vyšší zatížení kolony k vyrovnání stupně dělení proti produktivitě.It is clear from the foregoing that the degree of separation of two or more dissolved components is in part dependent on column load. As the proportion of the lower molecular weight component approaches the limit of available pores, the separation of the two dissolved components must necessarily decrease. Within the range of possible loads that form part of the invention, the degree of separation may vary. In some cases, a higher column load can be selected to balance the degree of separation against productivity.

Jak to zde již bylo výše uvedeno, může mít eluční prostředí pH v rozmezí mezi asi 2,0 do asi 3,5. Obecně řečeno, může se jako eluční prostředí použít vodný roztok jakékoli anorganické nebo organické kyseliny, jsou-li proteiny v takovém prostředí stálé. Jako příklady takových kyselin lze uvést mezi četnými jinými kyselinu chlorovodíkovou, fosforečnou, t mravenčí, octovou, propionovou, n-máselnou, isomáselnou, pentanovou a podobně. Jako výhodnou kyselinu třeba jmenovat kyselinu octovou. Použije-li se kyselina chlorovodíková, musí se přidat do elučního prostředí konzervační činidlo, jako je fenol. A je třeba poznamenat, že kyselina octová je sama konzervačním činidlem. Výhodným rozmezím pH je hodnota asi 2,5. Proto nejvýhodnější eluční prostředí odpovídá 0,5 N roztoku kyseliny octové.As mentioned hereinabove, the elution medium may have a pH in the range of between about 2.0 to about 3.5. Generally speaking, an aqueous solution of any inorganic or organic acid may be used as the eluent, as long as the proteins are stable in such an environment. Such acids include, among numerous others, hydrochloric, phosphoric, t formic, acetic, propionic, n-butyric, isobutyric, pentanoic acid and the like. Acetic acid is preferred. If hydrochloric acid is used, a preservative such as phenol must be added to the eluent. It should be noted that acetic acid is itself a preservative. A preferred pH range is about 2.5. Therefore, the most preferred elution medium corresponds to a 0.5 N acetic acid solution.

Je-li to žádoucí, může eluční prostředí obsahovat až asi do 0,02 molů anorganické soli na litr, a použitelnou solí je chlorid sodný, draselný, amonný a podobně. Za výhodnou koncentraci lze uvést koncentraci 0,01 M, a jako výhodnou sůl třeba označit chlorid sodný. Použití takové soli je výhodné; zlepší se tím dělení, a předejde se případné adsorpci bazických látek na gel.If desired, the elution medium may contain up to about 0.02 moles of inorganic salt per liter, and the useful salt is sodium, potassium, ammonium chloride and the like. A preferred concentration is 0.01 M, and a preferred salt is sodium chloride. The use of such a salt is preferred; this improves the separation and avoids possible adsorption of the basic substances to the gel.

Eluování kolony se dá provádět za teplot v rozmezí od asi 5 do asi 30 °C. S výhodou se pracuje za teploty místnosti nebo i nižší.The elution of the column can be carried out at temperatures ranging from about 5 to about 30 ° C. Preferably, it is operated at or below room temperature.

Průběh eluování se sleduje jakýmkoli vhodným způsobem, a jako zvláště použitelný postup lze uvést měření ultrafialové adsorpce při 280 nm každé frakce. Ty frakce, které obsahují očekávaný vyčištěný insulin, se spojí dohromady, a potom se převedou na komplex se zinkem.The elution pattern is monitored by any suitable method, and a particularly useful procedure is the measurement of ultraviolet adsorption at 280 nm of each fraction. Those fractions containing the expected purified insulin are pooled together and then converted to a zinc complex.

Jak to zde Již bylo výše uvedeno, je komplex insulinu se zinkem nejdůležitější formou insulinu. Proto se obvykle sůl insulinu s alkalickým kovem nebo amonná sůl insulinu ovysoké čistotě, jak se získá postupem podle tohoto vynálezu, převádí na komplex insulinu se zinkem. Probíhá to za pH 6,0 za přítomnosti octanu amonného jako pufru. Není' třeba izolovat sůl insulinu a alkalického kovu nebo amonnou sůl insulinu z elučního prostředí, nebo koncentrovat roztok vyčištěného insulinu před krystalováním komplexu se zinkem. Výhodou postupu podle tohoto vynálezu je to, že insulin v roztoku, jak se izoluje, je po eluování dostatečně koncentrovaný, že není třeba používat vysrážení solí nebo isoelektrické vysrážení, ačkoliv se mohou tyto postupy použít, je-li to třeba.As mentioned above, the zinc-insulin complex is the most important form of insulin. Therefore, usually the alkali metal salt of insulin or the high purity ammonium salt of insulin obtained by the process of the present invention is converted to a zinc-insulin complex. This is done at pH 6.0 in the presence of ammonium acetate buffer. There is no need to isolate the alkali metal salt of insulin or the ammonium salt of the insulin from the eluent, or concentrate the purified insulin solution before crystallizing the zinc complex. An advantage of the process of the invention is that the insulin in solution as recovered is sufficiently concentrated after elution that there is no need for salt precipitation or isoelectric precipitation, although these procedures may be used if desired.

V důsledku použití postupu podle tohoto vynálezu se získá komplex insulinu se zinkem o zvýšené čistotě. Lze to dokázat několika způsoby. Jednak je možno analyzovat komplex insulinu se zinkem s ohledem na obsah neinsulinových proteinových složek, Jako je proinsulin nebo glukogon. Přítomnost proteinů o vysoké molekulové hmotnosti, kam patří jako typický příklad protaminasa, tedy proteolytický enzym, se dá stanovit sledováním stálosti protamin-insulinové suspeze za zvýšených teplot; za přítomnosti protaminasy dojde k disociaci komplexu protaminu s insulinem v důsledku degradace protaminu. Fyzikální vlastnosti, jako je rozpustnost komplexu insulinu se zinkem za neutrálního pH, jakož i barva vzniklého roztoku se dají měřit. Posléze lze sledovat biologickými a imunologickými testy specifickou aktivitu insulinu.As a result of the process according to the invention, an insulin-zinc complex of increased purity is obtained. This can be done in several ways. On the one hand, it is possible to analyze the insulin-zinc complex for the content of noninsulin protein components such as proinsulin or glucogone. The presence of high molecular weight proteins, such as protaminase, a proteolytic enzyme, can be determined by monitoring the stability of the protamine-insulin suspension at elevated temperatures; in the presence of protaminase, the protamine-insulin complex dissociates due to protamine degradation. Physical properties such as the solubility of the zinc insulin complex at neutral pH as well as the color of the resulting solution can be measured. Subsequently, specific insulin activity can be monitored by biological and immunological tests.

, V důsledku vyšší čistoty je komplex insulinu se zinkem, jak se získá po provedení postupu podle tohoto vynálezu, žádoucím materiálem k použití do různých farmaceutických forem insulinu, jako je třeba insulin jako takový, isofan-insulin, protamiňový komplex insulinu se zinkem, suspenze komplexu insulinu se zinkem, globininsulin a podobně. Dále pak čistší komplex insulinu se zinkem dovoluje přípravu neutrálního insulinu, který je stálejší než kyselý insulin; nečistoty, které byly až dosud přítomny v komplexu Insulinu se zinkem, se vysrážejí částečně zá neutrálního pH. Tyto nečistoty často obsahují enzymy, odbourávají insulin, jako je trypsin a chymotrypsin, snižující účinnost insulinových přípravků. Čistší komplex insulinu se zinkem dovoluje rovněž přípravu protrahovaných přípravků s obsahem insulinu z prasat a hovězího dobytka, a to bez dalších případných čištění, jak to bylo třeba v minulých létech. Konečně příprava isofan-insulinu z čistšího komplexu insulinu se zinkěm vyžaduje menší podíl protaminu, protože nepřítomnost nečistot povahy kyselých proteinů dovoluje použití pouze takovému množství protaminů, jež je nutné k vysráženi insulinu.Due to the higher purity, the insulin-zinc complex obtained after the process of the present invention is a desirable material for use in various pharmaceutical forms of insulin, such as insulin per se, isophan-insulin, protamine zinc insulin complex, complex suspension zinc insulin, globininsulin and the like. Furthermore, the purer insulin-zinc complex allows the preparation of a neutral insulin that is more stable than acidic insulin; impurities that have hitherto been present in the insulin-zinc complex precipitate partially to neutral pH. These impurities often contain enzymes that break down insulin, such as trypsin and chymotrypsin, reducing the effectiveness of insulin preparations. The purer insulin-zinc complex also permits the preparation of protruding preparations containing insulin from pigs and cattle, without further purification as needed in previous years. Finally, the preparation of isophane-insulin from a purer insulin-zinc complex requires less protamine, since the absence of acidic protein impurities allows only the amount of protamine required to precipitate insulin.

Postup se dá kombinovat, jak je to vhodné, s dalšími postupy čištění. Například se může roztok komplexu insulinu s alkalickým kovem nebo roztok amonné soli insulinu filtrovat jednou či vícekrát před prováSkupina Objem ml FrakceThe process may be combined, as appropriate, with other purification processes. For example, the alkali metal insulin complex solution or the insulin ammonium salt solution may be filtered one or more times prior to the treatment.

A AND 1405 1405 10—69 10—69 B-l B-l 1193 1193 70—119 70—119 B-2 B-2 978 978 120—160 . 120—160. C C 1520 1520 161—225 161—225 a) and) procento celkových % of total pevných eluova- solid elution-

ných podílůshares

Do skupiny C se přidá 3,0 ml 20% roztoku chloridu zinečnatého, a vzniklý roztok se zředí na objem 3025 ml přidáním 0,5 N roztoku amoniaku. Hodnota pH konečného roztoku se upraví na 6,0 přidáním zředěného roztoku amoniaku, načež se vysrážený komplex insulinu se zinkem isoluje odstředěním, a promyje se postupně vodou, absolutním alkoholem, a etherem, načež se vysuší ve vakuu. Výtěžek komplexu insulinu se zinkem činí 13,9 g; účinnost insulinu byla 25,6 jednotek/mg, obsah proinsulinu činí 0,44 %.To Group C, 3.0 mL of a 20% zinc chloride solution was added, and the resulting solution was diluted to 3025 mL with 0.5 N ammonia solution. The pH of the final solution is adjusted to 6.0 by addition of dilute ammonia solution, after which the precipitated zinc insulin complex is isolated by centrifugation and washed successively with water, absolute alcohol and ether, and then dried in vacuo. The yield of the zinc-insulin complex was 13.9 g; the insulin activity was 25.6 units / mg, the proinsulin content was 0.44%.

Protože obsah pevných látek skupiny C činí 86,4 % z veškerých eluovaných pevných podílů, činí maximum výtěžku pevných podílů ze skupiny C 86,4 % z 17,5 g, nebo 15,1 g; na podkladě jednotek činí nej10 .Since the solids content of Group C is 86.4% of all eluted solids, the maximum yield of solids from Group C is 86.4% of 17.5 g, or 15.1 g; on the basis of the units is 10.

děním vlastní gelové filtrace. Rovněž je možno filtrovat jednou či vícekrát eluovaný insulin před vlastní konverzí na komplex insulinu se zinkem.gel filtration. It is also possible to filter the eluted insulin one or more times before the conversion to the zinc insulin complex.

Příklad 1Example 1

Gel ze zesítěného dextranu s přírůstkem vody 5 % a s velikostí částeček od 20 až do 80 μ se uvede do rovnovážného stavu v prostředí 0,5 N roztoku kyseliny octové. Laboratorní kolona K100/100 o průměru průřezu 10 cm a o délce 100 cm se naplní nabobtnalým gelem na objem lože 7 litrů (hloubka lože 89 cm). Dále se rozpustí 17,5 g sodné soli insulinu z hovězího pankreasu, připravené postupem podle US patentu 3 719 655 a s účinností 23,8 jednotek/mg, a s obsahem proinsulinu 4,21 % hmotnostních v 400 ml 0,5 N roztoku kyseliny octové. Roztok insulinu se nanese na kolonu s následujícím eluováním za použití 0,5 N roztoku kyseliny octové za tlaku 0,035 kPa, čímž se docílí průtoková rychlost 900 ml za hodinu (lineární průtoková rychlost 0,19 ml/cm2/min).The crosslinked dextran gel with a water increment of 5% and a particle size of 20 to 80 μ is equilibrated in a 0.5 N acetic acid solution. The K100 / 100 laboratory column with a cross-sectional diameter of 10 cm and a length of 100 cm is packed with swollen gel to a bed volume of 7 liters (bed depth 89 cm). Next, 17.5 g of bovine pancreatic insulin sodium, prepared according to U.S. Pat. No. 3,719,655 and having an efficiency of 23.8 units / mg, were dissolved with a proinsulin content of 4.21% by weight in 400 ml of a 0.5 N acetic acid solution. The insulin solution was loaded onto the column followed by elution with 0.5 N acetic acid solution at 0.035 kPa to give a flow rate of 900 mL per hour (linear flow rate of 0.19 mL / cm 2 / min).

Za následující eluování prázdného prostoru (1725 ml) se jímají frakce o asi 23,5 ml a obsah proteinů se stanoví měřením ultrafialové absorpce při 280 nm. Stanoví se rovněž koncentrace pevných podílů v mg/ml, a jímá se celkový počet 240 frakcí. Tyto frakce se spojí do 4 skupin, jak je to uvedeno v souhrnu dáleFollowing elution of the void space (1725 mL), fractions of about 23.5 mL were collected and the protein content was determined by measuring ultraviolet absorption at 280 nm. The concentration of solids in mg / ml was also determined and a total of 240 fractions were collected. These fractions are combined into 4 groups as outlined below

Procento pevných podílů3Percentage of solids 3 ' Identifikace ί Identification ί 1,4 1.4 Vysokomolekulární proteiny a enzymy High-molecular proteins and enzymes 2,4 2.4 hlavně proinsulin mainly proinsulin ,9,7 , , 9,7, proinsulin a insulinové meziprodukty proinsulin and insulin intermediates 86,4 86.4 insulin insulin

vyšší možný výtěžek asi 360 000 jednotek. Takže výtěžek komplexu Insulinu se zinkem ze skupiny C odpovídá 91,9% výtěžku, přepočteno na hmotnostní podklad, a 98,9%, přepočteno na jednotky. Za přepočtu na výchozí materiál činí hmotnostní výtěžek a výtěžek jednotek 79,4 % a 85,4 % v tom kterém případě.higher possible yield of about 360,000 units. Thus, the yield of the Group Z zinc insulin complex corresponds to 91.9% of the yield, based on the weight of the support, and 98.9%, based on the units. Based on the starting material, the weight and unit yields are 79.4% and 85.4% respectively.

Skupina B-2 se vysráži nadbytkem lontů zinku, jak je to popsáno výše pro skupinu C, načež se sraženina rozpustí v 0,5 N roztoku kyseliny octové, a roztok se refiltruje na menší koloně. Insulin se překrystaluje, jak je to popsáno výše pro skupinu C, čímž se získá další podíl 1,0 g komplexu insulinu se zinkem s účinností 26,7 jednotek na mg. Takže celkový výtěžek komplexu insulinu se zinkem, přepočteno na výchozí materiál, činí 85,1 % na hmotnostním podkladu aGroup B-2 is precipitated with an excess of zinc ions as described above for Group C, whereupon the precipitate is dissolved in a 0.5 N acetic acid solution, and the solution is filtered on a smaller column. Insulin was recrystallized as described above for Group C to give an additional portion of 1.0 g of zinc insulin complex with an efficiency of 26.7 units per mg. Thus, the total yield of the zinc-insulin complex calculated on the starting material is 85.1% on a weight basis and

91,8 % na podkladu jednotek.91.8% based on units.

K lepšímu porozumnění postupu, popsaného v příkladu 1, se nyní odkazuje na při199576 pojený výkres. Jedná se o eluční diagram pro příklad 1, tj. nanášení optické hustoty při 280 nm různých frakcí proti počtu frakcí. Takže v diagramu se jeví obsah proteinu jímaných frakcí proti průběhu ředění. Jímání frakcí do několika skupin, jak je to popsáno v příkladu 1, je zachyceno trhavými svislými čárami. Z diagramu je jasné, že výchozím materiálem je v podstatě insulin a že insulinová složka se tím účinně oddělí od proinsulinu a podobných proteinů.For a better understanding of the procedure described in Example 1, reference is now made to the 1995 drawing. This is an elution diagram for Example 1, i.e., deposition of the optical density at 280 nm of different fractions versus number of fractions. Thus, the diagram shows the protein content of the collected fractions against the dilution process. Collection of fractions into several groups as described in Example 1 is represented by jerky vertical lines. It is clear from the diagram that the starting material is essentially insulin and that the insulin component is thereby effectively separated from proinsulin and similar proteins.

P ř í k 1 a d 2Example 1 a d 2

Opakuje se postup podle příkladu 1 s tou výjimkou, že se sodná sůl insulinu 2 hovězího dobytka nahradí 30 g sodné soli insulinu z prasat, a množství 0,5 N roztoku kyseliny octové, ve které se rozpustí insulin, se zvýší na 600 ml. Sodná sůl insulinu z prasat, jež má účinnost 23,3 jednotek na mg a obsah proinsulinu hmotnostně 2,42 %. Byly tím dosaženy tyto výsledky:The procedure of Example 1 is repeated except that the bovine insulin insulin 2 is replaced by 30 g of the porcine insulin insulin and the amount of 0.5 N acetic acid solution in which the insulin is dissolved is increased to 600 ml. Pig sodium insulin having an efficiency of 23.3 units per mg and a proinsulin content of 2.42% by weight. The following results were achieved:

Skupina Group objem, ml volume, ml Frakce Fractions % pevných podílů1 % Solids 1 A AND 1410 1410 10— 69 10— 69 1,3 1.3 B—1 B — 1 1200 1200 70—119 70—119 2,7 2.7 B—2 B — 2 820 820 120—154 120—154 6,0 6.0 C C 1920 1920's 155—235 ‘ 155—235 ‘ 90,0 90.0

al procento veškerých eluovaných pevných podílů al percentage of all eluted solids

Ze skupiny C se získá 26,5 g komplexu insulinu se zinkem o účinnosti 25,3 jednotek na mg a s obsahem proinsulinu 0,57 %. Takže výtěžek komplexu insulinu se zinkem odpovídá výtěžku 98,1 % na hmotnostním podkladě nebo 95,9 % na podkladě jednotek.From group C, 26.5 g of a zinc-insulin complex of 25.3 units per mg and a proinsulin content of 0.57% are obtained. Thus, the yield of the zinc insulin complex corresponds to a yield of 98.1% on a weight basis or 95.9% on a weight basis.

Komplex insulinu se zinkem, připravený z téže dávky pankreasu za použití postupu, kdy se krystalizace v alkalickém prostředí a postup gelové filtrace nahradí obvyklým isoelektrickým srážením s vodného a vodně-alkoholického prostředí, se získá ve stejném výtěžku po přepočtu na stejnou hmotnost pankreasu. Avšak účinnost činí pouzeThe zinc insulin complex prepared from the same batch of pancreas using a procedure whereby the alkaline crystallization and the gel filtration process is replaced by conventional isoelectric precipitation with an aqueous and aqueous-alcoholic medium is obtained in the same yield after recalculation to the same weight of the pancreas. However, the efficiency is only

24,3 jednotek na mg, a obsah proinsulinu činí 3,18 %.24.3 units per mg, and the proinsulin content is 3.18%.

Claims (12)

PŘEDMĚTSUBJECT 1. Způsob čištění komplexu insulinu s alkalickými kovy s amonnými ionty, vyznačující se tím, že se nabobtná gel, který se vyznačuje v suchém stavu bobtnavostí 4 až 98 % hmot., jakož i průměrem částeček 20 až 80 mikronů, načež se naplní kolona nabobtnalým gelem, do kolony s náplní se přidá vodný roztok komplexu insulinu s alkalickým kovem s amonnými ionty o čistotě alespoň 80%, přičemž koncentrace insulinu je v rozmezí od 1 do 8 % (hmot.%/ /obj.% j a celkové množství insulinu je dostačující k zajištění zatížení kolony v rozmezí od 0,8 do 6,7 g na litr objemu vrstvy a pH roztoku se pohybuje v rozmezí od 2,0 do 3,5, načež se eluce insulinu z kolony provádí za teploty v rozmezí od 5 do 30 °C za použití vodného elučního činidla s obsahem anorganické soli v koncentraci až 0,02 M a o hodnotě pH ve stejném rozmezí, jaké má roztok insulinu.A process for purifying an alkali metal complex with ammonium ions, comprising swelling a gel having a dry swelling of 4 to 98% by weight and a particle diameter of 20 to 80 microns, after which the column is swelled gel, an aqueous solution of an alkali metal complex with an ammonium ion of at least 80% purity is added to the packed column, with an insulin concentration ranging from 1 to 8% (w / w), and the total amount of insulin is sufficient to provide a column load in the range of 0.8 to 6.7 g per liter of bed volume and a pH of the solution ranging from 2.0 to 3.5, then eluting the insulin from the column at a temperature in the range of 5 to 30 ° C using an aqueous eluent containing up to 0.02 M inorganic salt and pH in the same range as the insulin solution. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se používá gel, schopný přijímat vodu v rozmezí od 5 do 20 %.2. A method according to claim 1, wherein a gel capable of receiving water in the range of 5 to 20% is used. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se jako gel používá zesítěný dextran.3. The process of claim 2 wherein the gel is cross-linked dextran. 4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se vynalezu tím, že se používá gel se schopností přijímat vodu v množství 5 %.4. A method according to claim 3, characterized in that a gel with a water absorption capacity of 5% is used. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se pracuje za zatížení kolony v rozmezí od 3,5 do 5,0 g na litr objemu vrstvy.5. A method according to claim 1, characterized in that the column is operated at a loading of from 3.5 to 5.0 g per liter of bed volume. 6. Způsob podle bodu 5, vyznačující se Tm, že se pracuje za zatížení kolony 4,5 g na litr objemu vrstvy.6. The method of claim 5, wherein the column is operated at a loading of 4.5 g per liter of bed volume. 7. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se insulin rozpustí v 1,0 N roztoka kyseliny octové.7. The process of claim 1 wherein the insulin is dissolved in a 1.0 N acetic acid solution. 8. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se insulin rozpustí v roztoku 0,5 N kyseliny octové a hodnoty pH se upraví přidáním zředěné kyseliny chlorovodíkové.8. The process of claim 1 wherein the insulin is dissolved in a 0.5 N acetic acid solution and the pH is adjusted by adding dilute hydrochloric acid. 9. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako eluční činidlo použije 0,5 N roztok kyseliny octové.9. The process of claim 1 wherein the eluent is a 0.5 N acetic acid solution. 10. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se použije anorganická sůl v koncentraci 0,01 M.10. The process of claim 1, wherein the inorganic salt is used at a concentration of 0.01 M. 11. Způsob podle bodu 10, vyznačující se tím, že se jako anorganická sůl používá chlorid sodný.11. A process according to claim 10, wherein the inorganic salt is sodium chloride. 12. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se elucé provádí za teploty místnosti.12. The method of claim 1, wherein the elution is carried out at room temperature.
CS83375A 1975-02-10 1975-02-10 Method for the purification of insulin complex with alkaline metals or ammonium ions CS199576B2 (en)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS83375A CS199576B2 (en) 1975-02-10 1975-02-10 Method for the purification of insulin complex with alkaline metals or ammonium ions

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS83375A CS199576B2 (en) 1975-02-10 1975-02-10 Method for the purification of insulin complex with alkaline metals or ammonium ions

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS199576B2 true CS199576B2 (en) 1980-07-31

Family

ID=5341229

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS83375A CS199576B2 (en) 1975-02-10 1975-02-10 Method for the purification of insulin complex with alkaline metals or ammonium ions

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS199576B2 (en)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Kimmel et al. Isolation and characterization of chicken insulin
US3876623A (en) Process for purifying insulin
Andrews Estimation of the molecular weights of proteins by Sephadex gel-filtration
US5332503A (en) Process for purifying collagenase
US9364772B2 (en) Regeneration of chromatographic stationary phases
MXPA05001042A (en) Method for purifying preproinsulin.
WO1989001945A1 (en) Follistatin and method of purifying same
US3907676A (en) Process for purifying insulin
Edström Nucleotide analysis on the cyto-scale
US5665868A (en) Chromatographic agent and its use for the separation or proteins, polypeptides of metals
US3878186A (en) Process for purifying insulin
EP0013826A1 (en) Process for purifying insulin and insulin so prepared
EP1613409B1 (en) Regeneration of chromatographic stationary phases
CS199576B2 (en) Method for the purification of insulin complex with alkaline metals or ammonium ions
Winge et al. Techniques and problems in metal-binding protein chemistry and implications for proteins in nonmammalian organisms
JPH0720982B2 (en) Improved purification method for growth hormone-like substances
JP4565230B2 (en) Separation of glycosylated and non-glycosylated proteins
CA1041090A (en) Process for purifying insulin
US3687833A (en) Purification of lactogen
CS199577B2 (en) Process for the purification of insuline
GB2248839A (en) Process for the separation of proteins, polypeptides or metals
US4495096A (en) Process for producing and obtaining anaphylatoxin-and cocytotaxin-containing leucotaxine preparations and of anaphylatoxin and cocytotaxin proteins in molecularly homogeneous, biologically active form
JPS625998A (en) Recovery of glucagon from pancreatic gland
Hunter et al. Preparation of chromosomal protein A24 (uH2A) by denaturing gel filtration and preparation of its free nonhistone component ubiquitin by ion-exchange chromatography
PL96694B1 (en) METHOD OF PURIFYING INSULIN IN THE FORM OF ALKALINE METAL SALT OR AMMONIUM SALT