CS199478B1 - Způsob diagnostického zjišťování míry biologické aktivity nádoru - Google Patents

Způsob diagnostického zjišťování míry biologické aktivity nádoru Download PDF

Info

Publication number
CS199478B1
CS199478B1 CS786768A CS676878A CS199478B1 CS 199478 B1 CS199478 B1 CS 199478B1 CS 786768 A CS786768 A CS 786768A CS 676878 A CS676878 A CS 676878A CS 199478 B1 CS199478 B1 CS 199478B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
tumor
cells
biological activity
tissue
nuclear pores
Prior art date
Application number
CS786768A
Other languages
English (en)
Inventor
Premysl Polacek
Original Assignee
Premysl Polacek
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Premysl Polacek filed Critical Premysl Polacek
Priority to CS786768A priority Critical patent/CS199478B1/cs
Publication of CS199478B1 publication Critical patent/CS199478B1/cs

Links

Landscapes

  • Investigating Or Analysing Biological Materials (AREA)

Description

Vynélez se týká způsobu diagnostického zjišťování míry biologické aktivity nédoru pomoci, metody mrazového leptání (freeze etching).
Míra biologické aktivity nádoru má značný význam pro určení správné diagnosy a následné určení léčebného postupu. Dosud byla míra proliferační aktivity sledována z nádorového materiálu několika složitými a náročnými postupy, přičemž se pracuje s omezenou přesností. Jeden ze způsobů je založen na schopnosti inkorpořace prekurzorů DNA do jádra proliferující buňky.
Lze ji aplikovat na tkáňových kulturách buněk, případně i na bioptickém materiálu. Postup vyžaduje isotopové vybavení pracoviště, přitom historadiografické odečtení nelze rutinně provádět. Předpokladem je, že všechny nádorové buňky jsou aktivizované, část v GQ fázi cyklu není zachycena. Další metoda je založena na tak zvaném sociálním chování buněk v populaci. Lze ji použít pouze na měření na tkáňových kulturách, ne však z biopsií. Vykultivované nádorové populace buněk se filmují časosběrným filmem a sleduje se jejich chování při vzájemném kontaktu. Míra ztráty kontaktní inhibice ukazuje na proliferační a invazivní schopnost nádoru. Tato metoda zatím nepřekročila stupeň základního výzkumu a nebyla dosud použita na lidském nebo zvířecím bioptickém materiálu, ale pouze v systému zdravých a nádorovým virusem transformovaných buněk. Na schopnosti vázat na· jaderné struktury bézická barvivá
4'
-2-. . .
je založena metoda vycházející z poznání, že nádorové buňky obsahují vetší množství chromatinu a ten bývá u nádorů kondenzovanější. Úměrně ke zvětšení množství chromatinu se zvýší i bazofilie jádra. Lze sledovat i u histogramů nádorové buněčné populace, avšak není prokázáno dostatečně, že bazofilie jader je opravdu výrazem nádorové proliferační aktivity. Metoda je dále zatížena chybou vznikající při preparaci buněk z nádoru, protože i mrtvé buňky mají kondenzovanější chromatin a tím i zvýšenou bazofilii jader. Nejběžnější orientační test z bioptického materiálu, který je dosud používán, je založen na sledování mitotického indexu, to je množství mitóz v daném zorném poli světelného mikroskopu. Je však subjektivní, neboť nepostihuje fáze buňky mezi mitózami. Je silně ovlivněn jakýmikoliv cytostatiky, která dostává pav cient. Zachycuje jen zlomek života buňky, mitózu.
Výše uvedené nedostatky podstatně snižuje způsob diagnostického zjišťování míry biologické aktivity nádoru podle vynálezu. Jeho podstata spočívá v tom, že se porovnává počet aktivních buněk vyjádřený počtem jaderných pórů na jednotku plochy v normální tkáni a v tkáni a předpokládaným nádorovým bujením, přičemž zvýšený počet aktivních buněk v tkáni, zpravidla s počtem jaderných pórů vyšším než 10 jaderných pórů na 1 čtvereční mikrometr je ukazatelem nádorového bujení. Výše procenta aktivních buněk ve zkoumané tkáni určuje prognózu nádorového bujení. Hustota jaderných pórů ee zjišťuje metodou mrazového leptání s následným vyhodnocením v elektronovém mikroskopu a určuje se na zhotovených elektrogramech.
Počet aktivních buněk v poměru k počtu buněk málo aktivních vyjadřuje kvantitativně biologickou aktivitu nádorového bujení. Dává tedy možnost číselného vyjádření buněk aktivizovaných proti normálním jako zpřesňující, doplněk k histologickému vyšetření pomocí světelného mikroskopu, zvláště v těch případech, kdy je nutno stanovit aktivitu proliferace nádorového bujení. Metoda podle vynálezu určuje míru aktivity, ale sama o sobě nemůže určit typ nádorového bujení, neboť jednotlivé druhy buněk lze jen těžko určit metodou mrazového leptání, pokud tyto buňky nevykazují v cytoplazme zvláštní útvary, například tonofibrily v buňkách empdermia, protože jádra a jejich blány se jeví u všech buněk stejné, vyjma dané frekvence pórů. Typ nádorového bujení je proto nutno nadále zjišťovat histologickým šetřením Ve světelném mikroskopu. Způsob podle vynálezu podává přesnější, kvantitativně vyjádřitelný obraz o rychlosti proliferace a je proto použitelný i k prognostickým účelům.
Praktické provedení způsobu je názorně uvedeno v následujících příkladech.
Příklad 1
Byly použity biopsie z operovaných melanomů a srovnávány s biopsiemi normální kůže člověka, neboť nelze najít vhodný adekvátní kontrolní objekt (víz hypotézy o vzniku melanomů). Bioptický materiál byl hned po operačním odběru přenesen do 30% glycerinu a 2 hodiny ponechán při pokojové teplotě,
- 3 poté zmrazen v mrazicí aparatuře, přenesen do tekutého dusíku a zpracován v aparatuře pro mrazové leptání. Repliky byly fotografovány v elektronovém mikroskopu a frekvence pórů vypočítávána na snímcích při zvětšení 36..000 krát. Pri porovnání buněk normální pokožky s melanomy bylo zjištěno, žé při zachycení 18 jader epitelových buněk pokožky byla průměrná hustota pórů 8,4 na jeden čtvereční mikrometr. Z počtu sledovaných.jader pouze 11 % vykazovalo větší frekvenci než 10, viz graf 1 a obr. 1. Aktivizované buňky jsbu zřejmě rostoucími buňkami pokožky. U biopsie melanomu bylo sledováno 30 jader buněk, přičemž byla zjištěna průměrná hustota pórů 11,5, avšak 77 % jader vykazovalo větší frekvenci než 10 pórů na čtvereční mikrometr, viz graf 1 a obr. 2. Na grafu 1 a obr. 1 a 2 je názorně zobrazen výsledek porovnávání podle tohoto příkladu.
Příklad 2
Stejným postupem jako v příkladu 1 byl sledován melanom po úspěšném léčení a bylo zjištěno pouze 8,3 pórů na jeden čtvereční mikrometr a jen 9 % buněk aktivizovaných.
Příklad 3
Postupem podle příkladu 1 byl sledovém nodulární exophytický melanom progredující a četnými metaatázemi, který vedl ke smrti pacienta během několika dní. Tento melanom mel v průměru 19,3 pórů na jeden čtvereční mikrometr a 99 % buněk bylo aktivizovaných.
Příklad 4
Byly porovnávány biopsie děložních sliznic ve fázi proliferační i sekreční s karcinomem sliznice děložní. Odběr vzorků a měření bylo prováděno jako v příkladě 1. Biopsie normální sliznice ukázala frekvenci pórů u 41 jader ; v průměru 7,3 a jen 10 % buněk překročilo počet pórů 10, viz graf 2 a obr. 3· Aktivita 10 % buněk souvisí s obnovováním sliznice. U rakoviny sliznice děložní, sledované na 59 jádrech byla průměrná frekvence pórů 10,5, avšak 56 % v z' 1 buněk bylo aktivizováno, to je málo více jak 10 pórů na jeden čtvereční mikrometr, viz znázornění na grafu 2 a obr. 4.
Obdobné výsledky byly zjištěny v řadě dalších případů.

Claims (3)

  1. Predmet vynálezu
    1. Způsob diagnostického zjišťování míry biologické aktivity nádoru, vyznačený tím, že se porovnává počet aktivních, buněk vyjádřený počtem jaderných pórů na jednotku plochy v normální tkáni a v tkáni s předpokládaným nádo-i rovým bujením, přičemž zvýšený počet aktivních buněk v tkáni, zpravidla s počtem jaderných pórů vyšším než 10 jaderných pórů na 1 čtvereční mikrometr je ukazovatelem nádorového bujení.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že hustota jaderných pórů se zjišťuje metodou mrazového leptání s následným vyhodnocením v elektronovém mikroskopu.
  3. 3. Způsob podle bodu 1 a 2, vyznačený tím, že hustota jaderných pórů se určuje na zhotovených elektronogramech. .
CS786768A 1978-10-18 1978-10-18 Způsob diagnostického zjišťování míry biologické aktivity nádoru CS199478B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS786768A CS199478B1 (cs) 1978-10-18 1978-10-18 Způsob diagnostického zjišťování míry biologické aktivity nádoru

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS786768A CS199478B1 (cs) 1978-10-18 1978-10-18 Způsob diagnostického zjišťování míry biologické aktivity nádoru

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS199478B1 true CS199478B1 (cs) 1980-07-31

Family

ID=5415446

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS786768A CS199478B1 (cs) 1978-10-18 1978-10-18 Způsob diagnostického zjišťování míry biologické aktivity nádoru

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS199478B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Wade et al. Characterization of microtubule protofilament numbers: how does the surface lattice accommodate?
Bonting et al. Quantitative histochemistry of the nephron. II. Alkaline phosphatase activity in man and other species
Kingston et al. Role of frozen section and clinical parameters in distinguishing benign from malignant follicular neoplasms of the thyroid
Shafir et al. Pitfalls in frozen section diagnosis of malignant melanoma
Teasdale Functional significance of the zonal morphologic differences in the normal human placenta: a morphometric study
Griffiths et al. Punch biopsy of the cervix
Gladstone Sponge biopsy in cancer diagnosis
Pfitzer et al. Investigation of DNA-content of leukoplakia cells of oral mucosa
CS199478B1 (cs) Způsob diagnostického zjišťování míry biologické aktivity nádoru
Helweg‐Larsen et al. Clinical relevance of histological grading of cancer of the larynx
Reagan et al. Morphology of the malignant squamous cell: A study of six thousand cells derived from squamous cell carcinomas of the uterine cervix
RU2704966C1 (ru) Способ диагностики степени дисплазии шейки матки
RU2310197C1 (ru) Способ прогнозирования предраковых заболеваний шейки матки у женщин с папиллома-вирусной инфекцией
Czemiak et al. Nuclear pores and DNA ploidy in human bladder carcinomas
Watkins et al. Histochemical fibre typing and ultrastucture of the small fibres in Duchenne muscular dystrophy
Lewis et al. Incidence of lobular carcinoma in bilateral breast cancer
Kumar et al. Tissue measurements in senile sebaceous gland hyperplasia
Resau et al. Cell injury and regeneration of human epithelium in organ culture
RU2134535C1 (ru) Способ диагностики воспалительных заболеваний шейки матки и влагалища
Ireland Diagnostic criteria in the assessment of glomerular capillary basement membrane lesions in newly diagnosed juvenile diabetics
Graham et al. Papanicolaou smears and frozen sections on selected cutaneous neoplasms
Carr et al. Low temperature scanning electron microscope studies of mouse small intestine
Waddell et al. The Cervex: an ectocervical brush sampler
Ghadially et al. Nuclear fibrous lamina in pathological human synovial membrane
SU1712820A1 (ru) Способ патологоанатомической диагностики задержки внутриутробного развити плода