CS199244B2 - Zarizeni pro davkovani paliva pro spalovaci motory - Google Patents

Zarizeni pro davkovani paliva pro spalovaci motory Download PDF

Info

Publication number
CS199244B2
CS199244B2 CS735930A CS593073A CS199244B2 CS 199244 B2 CS199244 B2 CS 199244B2 CS 735930 A CS735930 A CS 735930A CS 593073 A CS593073 A CS 593073A CS 199244 B2 CS199244 B2 CS 199244B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
fuel
air
solenoid valve
valve
metering device
Prior art date
Application number
CS735930A
Other languages
English (en)
Inventor
Heinrich Dr Knapp
Johannes Dr Dipl Ing Brettschneider
Lorenz Dipl Ing Bundesen
Original Assignee
Bosch Gmbh Robert
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from DE2242345A external-priority patent/DE2242345C3/de
Priority claimed from DE2338875A external-priority patent/DE2338875C2/de
Application filed by Bosch Gmbh Robert filed Critical Bosch Gmbh Robert
Publication of CS199244B2 publication Critical patent/CS199244B2/cs

Links

Classifications

    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F02COMBUSTION ENGINES; HOT-GAS OR COMBUSTION-PRODUCT ENGINE PLANTS
    • F02MSUPPLYING COMBUSTION ENGINES IN GENERAL WITH COMBUSTIBLE MIXTURES OR CONSTITUENTS THEREOF
    • F02M7/00Carburettors with means for influencing, e.g. enriching or keeping constant, fuel/air ratio of charge under varying conditions
    • F02M7/12Other installations, with moving parts, for influencing fuel/air ratio, e.g. having valves
    • F02M7/14Other installations, with moving parts, for influencing fuel/air ratio, e.g. having valves with means for controlling cross-sectional area of fuel spray nozzle
    • F02M7/16Other installations, with moving parts, for influencing fuel/air ratio, e.g. having valves with means for controlling cross-sectional area of fuel spray nozzle operated automatically, e.g. dependent on exhaust-gas analysis
    • F02M7/17Other installations, with moving parts, for influencing fuel/air ratio, e.g. having valves with means for controlling cross-sectional area of fuel spray nozzle operated automatically, e.g. dependent on exhaust-gas analysis by a pneumatically adjustable piston-like element, e.g. constant depression carburettors
    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F02COMBUSTION ENGINES; HOT-GAS OR COMBUSTION-PRODUCT ENGINE PLANTS
    • F02DCONTROLLING COMBUSTION ENGINES
    • F02D35/00Controlling engines, dependent on conditions exterior or interior to engines, not otherwise provided for
    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F02COMBUSTION ENGINES; HOT-GAS OR COMBUSTION-PRODUCT ENGINE PLANTS
    • F02DCONTROLLING COMBUSTION ENGINES
    • F02D35/00Controlling engines, dependent on conditions exterior or interior to engines, not otherwise provided for
    • F02D35/0015Controlling engines, dependent on conditions exterior or interior to engines, not otherwise provided for using exhaust gas sensors
    • F02D35/0046Controlling fuel supply
    • F02D35/0053Controlling fuel supply by means of a carburettor
    • F02D35/0076Controlling fuel supply by means of a carburettor using variable venturi carburettors
    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F02COMBUSTION ENGINES; HOT-GAS OR COMBUSTION-PRODUCT ENGINE PLANTS
    • F02DCONTROLLING COMBUSTION ENGINES
    • F02D41/00Electrical control of supply of combustible mixture or its constituents
    • F02D41/02Circuit arrangements for generating control signals
    • F02D41/14Introducing closed-loop corrections
    • F02D41/1438Introducing closed-loop corrections using means for determining characteristics of the combustion gases; Sensors therefor
    • F02D41/1477Introducing closed-loop corrections using means for determining characteristics of the combustion gases; Sensors therefor characterised by the regulation circuit or part of it,(e.g. comparator, PI regulator, output)
    • F02D41/148Using a plurality of comparators
    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F02COMBUSTION ENGINES; HOT-GAS OR COMBUSTION-PRODUCT ENGINE PLANTS
    • F02MSUPPLYING COMBUSTION ENGINES IN GENERAL WITH COMBUSTIBLE MIXTURES OR CONSTITUENTS THEREOF
    • F02M7/00Carburettors with means for influencing, e.g. enriching or keeping constant, fuel/air ratio of charge under varying conditions
    • F02M7/10Other installations, without moving parts, for influencing fuel/air ratio, e.g. electrical means
    • F02M7/11Altering float-chamber pressure
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
    • Y10STECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10S261/00Gas and liquid contact apparatus
    • Y10S261/67Carburetors with vented bowl

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Combustion & Propulsion (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Electrical Control Of Air Or Fuel Supplied To Internal-Combustion Engine (AREA)
  • Control Of The Air-Fuel Ratio Of Carburetors (AREA)

Description

Je již známé vytvářet u zařízení pro dávkování paliva pro spalovací motory samočinně při všech provozních podmínkách příznivý poměr paliva ve směsi se vzduchem, aby se tak palivo co nejdokonaleji spálilo, a tak se i při co nejvyšším možném výkonu spalovacího motoru, popřípadě při nejnižší možné spotřebě paliva, zabránilo vzniku nebo se alespoň podstatně omezil vznik jedovatých výfukových spalin. К tomu účelu je třeba velmi přesně dávkovat množství paliva podle požadavků okamžitého provozního stavu spalovacího motoru. Je tedy třeba, aby v průměru nejpříznivější poměr mezi množstvím paliva a množstvím vzduchu ve směsi byl měnitelný v závislosti na veličinách motoru, zejména v závislosti na hodnotách spalin, což se u zařízení pro dávkování paliva v t
úvodu popsaného typu zajišťuje změnou tlaku v palivové nádrži. Konkrétní provedení tohoto typu jsou však velmi komplikovaná a proto i drahá.
Vynález si klade za úkol vytvořit zařízení pro dávkování paliva uvedeného provedení, u kterého lze dosáhnout zmíněné změny tlaku v palivové nádrži výhodnými a cenově dostupnými prostředky.
Tento úkol se řeší vynálezem zařízení pro dávkování paliva, jehož podstata spočívá v tom, že vzduchový prostor palivové nádrže je spojen prvním vzduchovým potrubím o měnitelném průřezu s úsekem sacího potrubí před škrticím orgánem a druhým vzduchovým potrubím o měnitelném průřezu s úsekem sacího potrubí za škrticím orgánem, a že alespoň v jednom ze vzduchových potrubí je uspořádán alespoň jeden magnetický rozváděči ventil, opatřený elektrickým ovládacím zařízením pro jeho uzavírací člen, a toto ovládací zařízení je připojeno k ovládacímu ústrojí opatřenému měřicím čidlem.
Hlavní výhody tohoto uspořádání spočívají v tom, že i jednoduchými a levnými prostředky se dosahuje změny tlaku paliva v nádrži s odpovídající přesností.
Podle výhodného vytvoření vynálezu je v palivové nádrži s konstantní výškou hladiny pro zajištění konstantní výšky hladiny upraven plovák.
Tlak v tomto vzduchovém prostoru palivové nádrže se potom nastavuje podle řídicího průřezu ve vzduchových potrubích na takový tlak, který je menší než tlak před škrticím orgánem v sacím potrubí a zravidla vyšší než tlak za škrticím orgánem. V klidové poloze má být ve vzduchovém prostoru tlak, který je o 20 % menší než tlak v sacím potrubí před škrticím orgánem. Tím je možné obohacení motorem nasávaného vzduchu až o 10 % paliva, což je dostatečný roz- . sah pro regulaci měřicím čidlem.
Podle zvláště výhodného uspořádání vynálezu je zařízení upraveno tak, že škrticí orgán v sacím potrubí je škrticí orgán karburátoru s konstantním tlakem, nebo že jako škrticí orgán je upraveno ústrojí pro měření průchodu vzduchu, přičemž lze výhodně vytvořit magnetický rozváděči ventil jako membránový ventil, u kterého je membrána uložena jako pohyblivá část ventilu mezi vyústěním prvního vzduchového potrubí a vyústěním druhého vzduchového potrubí v tělese ventilu, ze kterého je upraveno potrubí ke vzduchovému prostoru pall· vové nádrže. Doba otevření průřezu je přitom závislá na budicím proudu pro každé vyústění. Přitom je možné, aby membrána zaujímala buď různé mezipolohy, potom má řízení proporcionální charakter, nebo aby střídavě uzavírala vždy jedno vyústění, potom má řízení integrální charakter.
Podle jiného výhodného vytvoření vynále- . zu je v prvním vzduchovém potrubí zařazen první magnetický ventil a ve druhém vzduchovém potrubí druhý magnetický ventil. Jako měřicí čidlo je upravena kyslíková sonda, která je tvořena pevným elektrolytem, vedoucím ionty kyslíku, zejména kysličníkem zirkoničitým, na který Je z obou stran napařena mikroporézní vrstva platiny, jejíž jedna strana je ve styku s vnějším ovzduším a druhá strana je ve styku s vyfukovanými spalinami. Tak vzniká mezi vrstvami platiny rozdíl potenciálů, jakmile se liší parciální tlak kyslíku, obsaženého v okolním ovzduší, od parciálního tlaku kyslíku, obsaženého ve vyfukovaných spalinách. Tento rozdíl potenciálů se mění skokem v oblasti součinitele přebytku vzduchu λ = 1, jak bude ještě blíže vysvětleno.
Spodní a horní mezní hodnoty tohoto rozdílu potenciálů lze podle vynálezu využít к taktovanému ovládání vždy jednoho magnetického ventilu, čímž se zajistí integrální charakter ovládání. Využitím dvou magnetických ventilů, které pracují v odpovídajících taktech, se zamezí tomu, že by vzduchové potrubí vytvořilo obtok, který by mohl rušit regulační poměry zařízení. V zásadě se však volí průřez vzduchovým potrubí tak malý, že množství vzduchu, které jimi jako obtokem prochází, je menší než 5 až 10 % množství vzduchu, které spalovací motor spotřebovává při volnoběhu, takže lze toto malé množství snadno měřicím čidlem ovládat.
Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na dvou příkladech provedení ve spojení s výkresy, na nichž je znázorněno toliko podstata vynálezu ve velmi zjednodušeném uspořádání, přičemž na obr. 1 je znázorněn první příklad provedení s membránovým regulačním ventilem pro ovládání vzduchových potrubí, na obr. 2 je znázorněn druhý příklad provedení, který pracuje s magnetickými ventily ve vzduchových potrubích, na obr. 3 až obr. 6 jsou zobrazeny diagramy, ukazující různé možnosti nastavení magnetických ventilů, a na obr. 7 je znázorněna druhá varianta provedení, ke které jsou přiřazeny členy pro zachycení vlivu některých základních charakteristik motoru.
V sacím potrubí 1 jsou uspořádány za sebou škrticí orgány 2 a libovolně ovladatelná škrticí klapka 3. Škrticí orgán 2 vytváří orgán pro měření vzduchu, který ovládá jehlou 4 otvor 5 vyústění trubky 6. Trubka 6 zasahuje do palivové nádrže 7 a je^svým koncem, odvráceným od otvoru 5, ponořena do paliva. Vzduchový prostor 8 nad palivem je potrubím 9 a magnetickým rozváděcím ventilem 10 spojitelný s prvním vzduchovým potrubím 11 a s. druhým vzduchovým potrubím 12. První vzduchové potrubí 11 vede od magnetického rozváděcího ventilu 10 do prostoru sacího potrubí 1 před škrticí orgán 2, zatímco druhé vzduchové potrubí 12 vede do prostoru sacího potrubí 1 za škrticí orgán 2, avšak před škrticí klapkou 3. Magnetický rozváděči ventil 10 je vytvořen jako membránový ventil, u kterého je prostřednictvím ovládacího zařízení 13 ovladatelný uzavírací člfen 14, který tvoří alespoň část membrány 15. Membrána 15 je uspořádána mezi dvěma vyústěními 16 a 17 vzduchových potrubí 11 a . 12, na kterých Jsou upravena sedla. V membráně 15 jsou uspořádány otvory 18, kterými může proudit bez omezení vzduch z prvního vzduchového potrubí 11 do potrubí 9. Jak je patrno z obr. 1 je ovládací zařízení 13 uzavíracího členu 14 ovládáno zesíleným proudem měřicího čidla. Toto měřicí čidlo 23 a jeho zapojení je však znázorněno až v obr. 2. Je uspořádáno ve výfukovém potrubí motorového vozidla a proud z něho vycházející se zesiluje. Podle velikosti buzení se uzavírací člen 14, který v klidové poloze uzavírá vyústění 17, přitáhne sedlo vyústění 16, čímž se první vzduchové potrubí 11 otevře a druhé vzduchové potrubí 12 více nebo méně uzavře.
Ovládání uzavíracího členu 14 lze provádět také v taktu, to znamená, že pohyblivá ventilová část střídavě uzavírá vyústění 16 nebo vyústění 17. V každém případě působí tedy na vzduchový prostor 8 palivové nádrže 7 více nebo méně tlak, který panuje v sacím potrubí 1 před nebo za škrticím orgánem 2.
U příkladu provedení znázorněného na obr. 2 je u zařízení pro dávkování paliva, na rozdíl od příkladu provedení znázorněného na obr. 1, zobrazeno toliko potrubí 9, které s
vede k palivové nádrži, jakož . i první vzduchové potrubí 11 a druhé vzduchové potrubí 12, která končí v sacím potrubí 1.. U tohoto -příkladu provedení jsou první . vzduchové potrubí 1 a druhé vzduchové . potrubí 12 ovládána · prvním magnetickým ventilem . 20 a druhým . magnetickým ventilem 21, které mohou uzavírat a otevírat střídavě nebo ' současně. Ve výfukovém potrubí 22 je uspořádáno měřicí čidlo 23, ' které je tvořeno pevným · elektrolytem · 24, který je vyroben například z kysličníku zirkoničitého spékáním. Na pevný elektrolyt 24 jsou z obou stran .napařeny · mikroporézní vrstvy 25 · platiny, které jsou · opatřeny neznázorněnými kontakty, na kterých se vytváří elektrický . potenciál. Na pevný . elektrolyt 24 působí z. jedné strany vnější ovzduší · a · z druhé strany výfukové spaliny motorového vozidla. Pevný elektrolyt 24 sestává při · vyšších teplotách, které se vyskytují u výfukových spalin, · vodivým · pro ionty kyslíku.
Jakmile se parciální tlak kyslíku ve spalinách liší od parciálního tlaku kyslíku vnějšího ovzduší, vzniká mezi oběma mikroporézními vrstvami 25 platiny, popřípadě mezi neznázorněnými přípojnými svorkami, rozdíl potenciálů, který má svůj charakteristický průběh, a který · je závislý na součiniteli · přebytku vzduchu A. Tento rozdíl potenciálů závisí logaritmicky na kvocientech parciálního tlaku kyslíku po obou stranách · pevného elektrolytu 24. Z tohoto důvodu.se mění výstupní napětí měřicího Čidla 23 kyslíku v · oblasti, kdy je součinitel přebytku vzduchu A = 1,0 skokem. Pokud má součinitel přebytku vzduchu hodnotu A >1,0 je ve zplodinách neupotřebitelný kyslík.. Vzhle-1 dem .ke značné závislosti výstupního . napětí měřicího čidla 23 na vzduchovém koeficientu lze velmi výhodně . využít měřicí čidlo 23 kyslíku pro ovládání uvedeného prvního magnetického ventilu 20 a . druhého magnetického ventilu 21. Napětí měřicího čidla . 23 vzduchu A<1 velké, . v oblasti součinitele přebytku vzduchu A>1 malé. , *
Pojmem součinitel přebytku vzduchu A se míní poměr množství vzduchu k množství paliva, to znamená kyslíku ke spalitelným podílům. Součinitelem přebytku vzduchu A = 1 . je definována stechibmetrická směs, to je ten případ, kdy veškeré množství paliva beze zbytku shoří s celkovým množstvím vzduchu.
Podle vynálezu se využívají pro ovládání prvního magnetického .ventilu 20 a druhého magnetického ventilu 21 vždy jen velká a malá napětí od . určité mezní hodnoty.. Tak se tlak ve vzduchovém . prostoru 8 palivové nádrže 7 mění tak dlouho, pokud se nedosáhne součinitele přebytku vzduchu AaI, který se .. ukázal jako zvláště příznivý, a který odpovídá stechiometrickému poměru směsi, tvořené vzduchem . a palivem. Aby se dosáhlo požadované regulace, . je ovládán první magnetický ventil 20 nízkým, napětím . pod spodní mezní . hodnotu a druhý magnetický .
ventil 21 vysokým napětím, které je . nad .stanovenou horní mezní . hodnotou. Působí-li tedy první magnetický ventil 20, . vzrůstá tlak v palivové nádrži 7 a podíl paliva. ve směsi se zvětšuje, zatímco při činnosti druhého magnetického ventilu 21 se podíl paliva v palivové směsi'zmenšuje.
Na obr. 3 . až obr. 6 jsou znázorněny diagramy, u kterých je lépe znázorněna funkce . regulace, a u kterých je napětí . měřicího čidla 23, . popřípadě ovládací napětí, . znázorněné v závislosti na čase. Na obr. 3 je . v horním diagramu znázorněno napětí na výstupu měřicího čidla 23 a jeho . průběh měnící se . skokem. Vodorovné čáry S1 a S2 představují horní a spodní mezní hodnotu. Pro ovládání prvního magnetického ventilu 20 a druhého magnetického ventilu 21 se využívají toliko ta . napětí, která jsou nad nebo pod . hranicí těchto mezních . hodnot. Jakmile tedy vzroste . napětí . nad čáru S1 nebo poklesne . pod čáru S2, je ovládán jeden z magnetických ventilů 20, 21, jak je to znázorněno na obou spodních diagramech na · obr. 3. Zatímco impulsy ve . středním diagramu platí pro první magnetický ventil 20, ' platí impulsy ve spodní části diagramu pro druhý magnetický ventil 21. Doby sepnutí . obou magnetických ventilů 20 .a 21 . mohou být, jak je . to znázorněno, shodné, to znamená, že . doba sepnutí tl je stejně velká . Jako doba sepnutí t2. V takovém . případě je okamžik sepnutí . řízen měřicím čidlem 23 a okamžik rozpojení následuje po době sepnutí tl, . popřípadě t2. . Toto uspořádání je výhodné tehdy, jestliže se vyžadují . rychlé, avšak rovnoměrné doby sepnutí.
Jak . je . to znázorněno na . obr. 2 jsou ve spínacích . obvodech mezi měřicím čidlem 23 a .magnetickými ventily . 20, 21 . uspořádány spínače 28, 27 prahových hodnot, které reagují vždy . toliko na předpětí nebo podpětí, které příslušným způsobem zesilují pro ovládání magnetických ventilů 20, 21. V některých případech . může být však výhodné předřadit . před spínače 26, 27 prahových hodnot stupeň 28 pro vytváření impulsu, ve kterém se . z napětí měnícího se skokem v křivkovém průběhu vytváří napětí s čistým pravoúhlým průběhem, které se potom dělí v integrátoru 29 pro . integrační regulaci na pravidelně stoupající a klesající . úseky . křivky, ze kterých se spínači 26, 27 prař^ových . hodnot odděluje žádoucí předpětí a . podpětí.
Na . obr. . 4 je ve druhém . diagramu znázorněn průběh napětí za stupněm 28 pro vytváření . impulsu a ve třetím diagramu průběh napětí za integrátorem 29.
Aby se zabránilo tomu,' že mezní napětí z integrátoru se překročí příliš nahoru nebo příliš . dolů, je . účelné uspořádat v .integrátoru 29 konstrukční prvek pro omezení . změn napětí, čímž ' se dosáhne dokonalejší . a spolehlivější regulace a magnetické ventily 20 a . 21 se . po změně napětí na . měřicím čidle opět rychle odpojí. . Na obr. .5 odpovídá prv199244 ní diagram napětí za stupněm 28 pro vytváření impulsu, druhý diagram napětí za integrátorem , 29 s omezovačem napětí.
Integrátor · 29 lze přidáním konstrukčního prvku vytvořit přídavně i tak, že při změně smyslu napětí dodává strmý napěťový skok, kterým lze překonat vznikající hysterezi spínače 28, 27 prahových hodnot. Na obr. 6 je v prvním diagramu znázorněno výstupní napětí integrátoru 29 s takto · vytvořeným regulátorem.
Pokud se průběhy napětí měřicího čidla 23, znázorněné na obr. 3 až obr. 6, uvažují z · hlediska času, vytváří se vzhledem k frekvenci výfuku motoru periodicita, která má při velkém počtu otáček vysokou frekvenci s příslušně malou délkou vlny a při malém počtu otáček frekvenci s odpovídající velkou délkou vlny. Jestliže je k motoru, přiřazen katalyzátor, lzek v něm tyto střídavě chudé a bohaté výfukové rázy, které se uskutečňují s vysokou frakvencí, dobře zpracovat, · zatímco · pomalé změny · výfuku, tedy · dlouhé vlnové délky, · lze zpracovat poměrně hůře.
Aby bylo možné tyto malé frekvence nebo velké vlnové délky, · vyvolávané prázdnými časy karburátoru .. ve spojení se sacím potrubím, motorem a výfukovým systémem zmenšit, je podle vynálezu, jak je to znázorněno na obr. 7, spojen úsek sacího potrubí 1 před škrticím orgánem 2 s úsekem za škrticí klapkou 3 obtokem 35, který je ovládán elektromagnetickým ventilem 36. Vlastní elektromagnetický ventil 36 je řízen například měřicím čidlem 23, a to prostřednictvím stejných · elektronických ústrojí, jaká · jsou použita pro ovládání tlaku v palivové nádrži 7. Tímto ovládáním se zmenšují · mrtvé časy celé regulace. Regulace pracuje rychle a · · dokáže zajistit · rychle požadované změny mezi · · chudými a bohatými spalinami. Tato regulace vzduchovým obtokem 35 působí na . součinitel přebytku vzduchu λ v prvním přiblížení toliko přídavně, to znamená, že při malých procházejících množství, tedy při velké vlnové délce, je její vliv velký, zatímco při velkých procházejících množstvích, tedy při vysoké* frekvenci, je její vliv malý. Z tohoto důvodu se uvedené nedostatky vyrovnávají. Elektromagnetický ventil 36 může · pracovat · analogicky nebo číslicově · a v praxi se jeho · způsob práce přizpůsobuje prvnímu magnetickému ventilu 20 · a druhému magnetickému ventilu 21. Je · rovněž · možné, aby místo měřicím čidlem 23, vytvořeným jako kyslíková sonda, byl ovládán v závislosti na počtu otáček motoru nebo' v · závislosti na frekvenci zapalování. · Tak získá přídavná regulace · obtokem · 35 podíl závislý a úměrný počtu otáček motoru.
Podíl závislý na zatížení lze získat tehdy, jestliže se v obtoku 35 Uspořádá škrcení ovládané tlakem v sacím potrubí.
U dříve popsaného ovládání prvního magnetického· ventilu 20 a druhého magnetického ventilu · 21 působí výfuková frekvence motoru nepříznivě v tom směru, že doby otevření· prvního magnetického ventilu 29 ' a druhého magnetického ventilu 21 nejsou vzhledem k různým vlnovým délkám stejně dlouhé, takže vzhledem k přímému vlivu počtu · otáček motoru je vlastně k · dispozici na dobu otevření i působící zatížení. Směs procházející motorem se mění · zhruba v ·poměru 1: 3θ až 1: ·. 40 Jakže trvá poměrně dosti dlouho než popsané regulační zásahy, vyvolané měřicím čidlem 23, · se začnou projevovat. Podle výhodného vytvoření vynálezu · se má proto vyloučit podíl závislý na počtu otáček motoru, který v sobě zahrnuje · i mrtvé doby, čímž je třeba brát zřetel toliko na změny · v poměru 1: 5 až · 1: 6 při stanovování časové reakce regulačního zařízení. Podle vynálezu je proto okamžik otevření prvního· · magnetického ventilu 20 a druhého magnetického ventilu 21 ovládán v závislosti na okamžiku zážehu a doba otevření příslušného ventilu průběhem napětí na měřicím čidle 23. Elektrické zapojení, které lze využít pro · takové ovládání, je · již · známé. V tomto zapojení se rozdělovačem zapalování, který je podle potřeby opatřen zpožďovacím členem, vydává impuls pro zapnutí prvního magnetického ventilu 20 nebo druhého · magnetického ventilu 21, jehož doba otevření se potom řídí v závislosti · na · napětí měřicího čidla. Druhý z magnetických ventilů 20, 21 se otevře potom v tom okamžiku, · jakmile se první z nich uzavřel. S výhodou se udržuje celková doba otevření konstantní, aby se předešlo kolísání tlaku · ve vzduchovém prostoru 8 palivové · nádrže 7. Vzhledem k tomu, · že magnetické ventily 20, 21 mají přirozeně jinou amplitudu než jakou má hřídel · zajišťující · frekvenci sacích zdvihů motoru, lze podle vynálezu měnit i · pořadí ovládání magnetických ventilů 20, 21, to znamená, že místo · sledu otvírání prvního magnetického ventilu 20 před druhým magnetickým ventilem . · 21 v · normálním pořadí za jednu vlnovou délku, lze otevírat i · ' druhý magnetický ventil 21 · před prvním · magnetickým ventilem 20. Touto změnou pořadí ovládání lze uskutečňovat různé opravy. · V každém případě se zapojení položí · časovým členem 37, · například rozdělovačem zapalování, do střední oblasti sacího · zdvihu motoru, aby · še tak získal pro tlakové ovládání palivové nádrže 7 pokud možno velký působící · tlak, na který by nepůsobily vlivy vzájemného· překrývání ventilů motoru. K · tomu účelu je · . elektronické ovládací ústrojí, · znázorněné na obr. 7, opatřeno ovládacím ústrojím 38. Jeho zapojení bylo popsáno na obr. 2. ‘
Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu lze změnu tlaku v palivové nádrži 7, a tím i změnu v poměru směsi paliva se vzduchem přiváděné do spalovacího motoru využívat k tomu, aby se dosáhlo při studeném spalovacím motoru obohacení směsi. K tomu účelu se měří teplotním, čidlem 39 teplota motoru, aby se potom změnou doby otevření prvního magnetického ventilu 20 a druhého magnetického ventilu 21 dosáhlo změny poměru ' směsi paliva se vzduchem. K tomu příslušné elektronické zapojení _ je vytvořeno · v ovládacím ústrojí 38.
Celý systém podle vynálezu, totiž regulace tlaku vzduchu v palivové nádrži 7 v závislosti na výstupním ' napětí měřicího čidla 23 ve výfuku, je určen pro jemnou regulaci ' poměru směsi paliva se vzduchem přiváděné do spalovacího ' motoru. V · zásadě není tento systém míněn pro hrubé změny poměru paliva se vzduchem ve směsi přiváděné do spalovacího motoru, protože tlaky a do-

Claims (15)

  1. PREDMÉT
    1. Zařízení pro dávkování paliva pro spalovací motory, které má palivovou nádrž a palivové potrubí, vedoucí z palivové nádrže do sacího potrubí, u něhož se přivádí k množství vzduchu proudícímu sacím potrubím, přiměřené množství paliva, závislé na tlaku v palivové nádrži a na tlaku v sacím potrubí, a u kterého jsou uspořádány prostředky pro změnu tlaku v palivové nádrži, které Jsou závislé na veličinách motoru, zejména na výstupním signálu z měřicího čidla, zjišťujícího složení spalin, vyznačené tím, že vzduchový prostor (8) palivové nádrže (7) je spojen prvním vzduchovým potrubím (11) o ' měnitelném průřezu s úsekem sacího potrubí · (1) před škrticím orgánem (2) a druhým vzduchovým potrubím (12) o ' měnitelném průřezu s úsekem sacího, potrubími) za škrticím orgánem (2), a že alespoň v jednom ze vzduchových potrubí (11, 12) je uspořádán alespoň jeden magnetický rozváděči ventil (10), opatřený elektrickým ovládacím zařízením (13) pro jeho uzavírací člen (14), a toto ovládací zařízení (13) je připojeno k ovládacímu , ústrojí (38) opatřenému měřicím čidlem (23).
  2. 2. Zařízení pro .dávkování paliva podle bodu 1, vyznačené tím, že v · palivové nádrži (7) s konstantní výškou hladiny je pro zajištění konstantní výšky hladiny upraven plovák. '
  3. 3. Zařízení pro dávkování paliva podle bodu 1 nebo 2, vyznačené tím, že škrticí orgán (2) v sacím potrubí (1) · je škrticí orgán karburátoru s konstantním· tlakem.
  4. 4. Zařízení pro dávkování paliva podle jednoho z předcházejících bodů, vyznačené tím, že jako škrticí orgán (2) je upraveno ústrojí pro. měření průchodu vzduchu.
  5. 5. Zařízení pro dávkování paliva podle bodu 4, vyznačené tím, že magnetický rozváděči ventil (10) je vytvořen jako membránový ventil, u kterého je membrána (15) uložena jako pohyblivá část ventilu mezi vyústěním (16) · prvního vzduchového potrubí (11) a vyústěním (17) druhého . vzduchového potrubí (12) v tělese ventilu, ze kterého by otevření, které jsou k dispozici, jsou pro · uskutečňování hrubých · změn · příliš malé. Z toho důvodu je systém i · pro ovládání tvorby palivové · směsi při chodu motoru za . tepla určen v · první řadě · pro jemné ovládání. Hrubé ovládání tvoření směsi pro chod motoru za tepla se bude provádět jako až dosud prostřednictvím bimetalu nebo · jiného teplotního čidla, například až do teploty 20· °C. Ovládání závislé na · měřicím čidle 23 ve · výfukových spalinách ' se popřípadě použije · teprve . po ukončení hrubého ovládání tvoření, směsi pro chod motoru za tepla.
    VYNALEZU je upraveno· potrubí (9) ke · vzduchovému prostoru (8) palivové nádrže (7).
  6. 6. Zařízení pro dávkování paliva podle bodu 5, vyznačené tím, že v klidové· poloze magnetického rozváděcího ventilu (10) je první vzduchové potrubí (11), spojené s úsekem sacího potrubí · (1) před škrticím · orgánem (2), uzavřeno membránou (15).
  7. 7. Zařízení pro dávkování paliva podle . jednoho z bodů 1 až 4, . vyznačené · tím, že v prvním vzduchovém potrubí (11) je · zařazen první magnetický. ventil (20) a ve druhém vzduchovém · potrubí (12) · druhý magnetický · ventil (21).
  8. 8. Zařízení pro dávkování · paliva · podle bodu 7, vyznačené tím, že první magnetický ventil (20) a druhý magnetický ventil (21) jsou vytvořeny jako spínací ventily.
  9. 9. Zařízení pro dávkování paliva podle bodu 1, · vyznačené tím, · že jako měřicí čidlo (23) je upravena kyslíková sonda, která je tvořena pevným elektrolytem (24), vedoucím ionty kyslíku, zejména kysličníkem zirkoničitým, na který je z obou · stran napařena mikroporézní vrstva (25) platiny, jejíž jedna strana je ve styku s vnějším ovzduším a druhá strana je ve styku s výfukovými spalinami.
  10. 10. Zařízení pro dávkování paliva podle bodu 9, vyznačené tím, že ovládací ústrojí (38), je opatřeno alespoň jedním spínačem (26) prahových hodnot, který je spojen s kyslíkovým měřicím čidlem (23), a kterým· je ovladatelný alespoň jeden magnetický rozváděči ventil (10) v prvním vzduchovém potrubí (11) a ve druhém vzduchovém potrubí (12).
  11. 11. Zařízení pro dávkování paliva podle bodu 10, vyznačené · tím,' že ovládací ústrojí (38) má · stupeň (28) pro vytváření impulsu a za něj připojený integrátor (29), které jsou oba zapojený mezi kyslíkové měřicí čidlo (23) a spínač (26) prahových hodnot.
  12. 12. Zařízení pro dávkování· paliva podle · bodu 11, vyznačené tím, že jako integrátor (29) je. upraven integrální regulátor se sko199244 kovým průběhem výstupního napětí po každé změně integračního směru.
  13. 13. Zařízení pro dávkování paliva podle bodu 1, vyznačené tím, že s kyslíkovým měřicím - čidlem [23] spojené ovládací ústrojí (38) je spojeno s časovým členem (37} a teplotním čidlem - (39).
  14. 14. Zařízení pro dávkování paliva podle bodů 7 a 13, vyznačené tím, - že ovládací ú strojí (38) je spojeno se zapalováním spalovacího motoru a s kyslíkovým měřicím čidlem (23) přes stupeň (28) pro vytváření impulsu.
  15. 15. Zařízení pro dávkování - paliva podle bodu 14, vyznačené tím, že ovládací ústrojí (38) je s magnetickými ventily (20, 21) spojeno přes časový zpožďovací člen.
CS735930A 1972-08-29 1973-08-24 Zarizeni pro davkovani paliva pro spalovaci motory CS199244B2 (cs)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE2242345A DE2242345C3 (de) 1972-08-29 1972-08-29 Gleichdruckvergaser für Brennkraftmaschinen
DE2338875A DE2338875C2 (de) 1973-08-01 1973-08-01 Kraftstoffzumeßanlage für Brennkraftmaschinen

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS199244B2 true CS199244B2 (cs) 1980-07-31

Family

ID=25763763

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS735930A CS199244B2 (cs) 1972-08-29 1973-08-24 Zarizeni pro davkovani paliva pro spalovaci motory

Country Status (5)

Country Link
US (1) US3974813A (cs)
JP (1) JPS5734449B2 (cs)
CS (1) CS199244B2 (cs)
GB (1) GB1441660A (cs)
IT (1) IT995212B (cs)

Families Citing this family (18)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS5934860B2 (ja) * 1974-08-19 1984-08-24 カブシキガイシヤ ニツポンジドウシヤブヒンソウゴウケンキユウシヨ 内燃機関の空燃比補正装置
JPS5174127A (cs) * 1974-12-24 1976-06-26 Nissan Motor
GB1539727A (en) * 1974-12-31 1979-01-31 Zenith Carburetter Co Ltd Spark ignition internal combustion engine installations
GB1554234A (en) * 1975-07-08 1979-10-17 Bosch Gmbh Robert Fuel supply systems for internal combustion engines
JPS5239025A (en) * 1975-09-22 1977-03-26 Nippon Soken Inc A carburator used for a fuel reforming device
JPS5240221A (en) * 1975-09-25 1977-03-29 Nippon Soken Inc Carureter of a fuel quality improving device
DE2552207A1 (de) * 1975-11-21 1977-06-08 Bosch Gmbh Robert Vorrichtung zur regelung des einer brennkraftmaschine zugefuehrten kraftstoff-luft-gemisches
DE2554724A1 (de) * 1975-12-05 1977-06-08 Bosch Gmbh Robert Luftmessorgan fuer eine kraftstoffversorgungsanlage
JPS577799Y2 (cs) * 1976-03-18 1982-02-15
JPS52145226U (cs) * 1976-04-28 1977-11-04
US4308835A (en) * 1980-01-25 1982-01-05 Abbey Harold Closed-loop fluidic control system for internal combustion engines
GB1564671A (en) * 1978-04-12 1980-04-10 Hughes Microelectronics Ltd Comparator
JPS55160147A (en) * 1979-05-30 1980-12-12 Aisan Ind Co Ltd Feedback-controlled variable venturi type carburetor
SE416988B (sv) * 1979-06-19 1981-02-16 Saab Scania Ab Arrangemang for omkoppling av en forgasare vid forbrenningsmotorer
SE463681B (sv) * 1987-11-23 1991-01-07 Electrolux Ab Foergasaranordning
DE4411634A1 (de) * 1994-04-02 1995-10-05 Stihl Maschf Andreas Membranvergaser
JP3838675B2 (ja) * 1994-12-13 2006-10-25 株式会社ミクニ ピストンバルブ式気化器
CA2187499A1 (en) * 1996-10-09 1998-04-09 Sylvain Matte Electronic compensation system

Family Cites Families (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2895465A (en) * 1957-04-09 1959-07-21 Bosch Arma Corp Fuel injection apparatus
DE1243917B (de) * 1961-10-09 1967-07-06 Sibe Vorrichtung fuer Brennkraftmaschinen mit Brennstoffeinspritzung in die Ansaugleitung
FR1352897A (fr) * 1962-12-27 1964-02-21 Sibe Perfectionnements apportés aux dispositifs de carburation pour moteurs à combustion interne
FR1388998A (fr) * 1964-01-03 1965-02-12 Sibe Perfectionnements apportés aux dispositifs de carburation pour moteurs à combustion interne
US3307837A (en) * 1965-09-13 1967-03-07 Bendix Corp Enrichment device for air valve carburetor
DE2116097B2 (de) * 1971-04-02 1981-01-29 Bosch Gmbh Robert Vorrichtung zur Regelung der Luftzahl λ des einer Brennkraftmaschine zugeführten Kraftstoff-Luft-Gemisches
GB1289336A (cs) * 1968-10-22 1972-09-13
US3738341A (en) * 1969-03-22 1973-06-12 Philips Corp Device for controlling the air-fuel ratio {80 {11 in a combustion engine
US3730157A (en) * 1970-05-25 1973-05-01 Universal Oil Prod Co Carburetor control system and method for regulating air to fuel ratio

Also Published As

Publication number Publication date
JPS4985425A (cs) 1974-08-16
IT995212B (it) 1975-11-10
US3974813A (en) 1976-08-17
GB1441660A (en) 1976-07-07
JPS5734449B2 (cs) 1982-07-23

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CS199244B2 (cs) Zarizeni pro davkovani paliva pro spalovaci motory
US4311042A (en) Fuel control measuring apparatus for internal combustion engine
US3942493A (en) Fuel metering system
US3939654A (en) Engine with dual sensor closed loop fuel control
US4071003A (en) Control system for engine exhaust gas recirculation according to engine operational condition
US3969932A (en) Method and apparatus for monitoring the activity of catalytic reactors
US4416239A (en) Electronic control system for an internal combustion engine with correction means for correcting value determined by the control system with reference to atmospheric air pressure
US3977375A (en) Arrangement for correcting the proportions of air and fuel supplied to an internal combustion engine
JPH0113796Y2 (cs)
US4370960A (en) Engine speed control system
US3930481A (en) Fuel injection system for internal combustion engines
PL86694B1 (cs)
US4083338A (en) Apparatus for controlling the fuel-air mixture of an internal combustion engine
JPS597023B2 (ja) 内燃機関用燃料調量装置
US4365603A (en) System for controlling air-fuel ratio
US3828749A (en) Fuel injection apparatus
US4083342A (en) Fuel mixture regulator system
GB1563897A (en) Methods of and apparatus for regulating the fuel/air mixture fed to an internal combustion engine
GB1485410A (en) Fuel injection systems
GB2067314A (en) Automatic control of air fuel mixture ratio
GB2061564A (en) Automatic control air/fuel mixture in ic engines
US4086890A (en) Carburetor with altitude compensation assembly
US4007719A (en) Apparatus for the detoxification of exhaust gases
US4385608A (en) System for controlling air-fuel ratio
US4364357A (en) Air-fuel ratio control system