CS199094B1 - Antivirové léčivo - Google Patents

Antivirové léčivo Download PDF

Info

Publication number
CS199094B1
CS199094B1 CS737877A CS737877A CS199094B1 CS 199094 B1 CS199094 B1 CS 199094B1 CS 737877 A CS737877 A CS 737877A CS 737877 A CS737877 A CS 737877A CS 199094 B1 CS199094 B1 CS 199094B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
virus
effect
substance
cells
combination
Prior art date
Application number
CS737877A
Other languages
English (en)
Inventor
Bretislav Rada
Antonin Holy
Original Assignee
Bretislav Rada
Antonin Holy
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Bretislav Rada, Antonin Holy filed Critical Bretislav Rada
Priority to CS737877A priority Critical patent/CS199094B1/cs
Publication of CS199094B1 publication Critical patent/CS199094B1/cs

Links

Landscapes

  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)

Description

Vynález řeší léčivo s viroatatickým účinkem při terapii virových onemocněni.
Virová onemocnění působí velké národohospodářské ákody a působí velké škody na zdraví lidu. Kromě humánních virů mají z národohospodářského hlediska velký význam v zemědělství a veterinářství viry zvířecí a rostlinné. Nekterá virová oněmocnění se podařilo zvládnput imunologickou prevencí vakcinami. V chemotherapii virových onemocnění se dosud dosáhlo pouze částečných úspěchů.
Marboran (Bauer D. J.: Intern. Encyklopedie of Pharmacology and Therapeutics, Section 61, Chemotherapy of Virus Diseases Vol. I, str. 35 Pergamon Press, Oxford 1972) je účinný při chronických komplikacích způsobených vakcinálním virem, proti pravým neštovicím je účinný jen profylakticky. 5-Jod-2-desoxyuridin (Herrmann E. C., jr: Proč. Soe. Exp. Biol. Med. 107. 142 (1961), Kaufman Η. E. et al.: Archs. Ophtal. 68, 235 (1962) byl po několik let užíván v therapii herpetických keratitid, méně při herpetických kožních afekcích. V poslední době však bylo zjištěno, že působí v nádorových buňkách indukci virových partikulí typu C. Amantadin (Davies L. W. et al., Science 144. 862 (1964) je účinný pouze proti viru chřipky typu A2 při aplikaci profylaktické, cytosinarabinosid (Renis Η. E., Johnson H. G.: Bact. Proč., American Soc. for Microbiology, str. 140. 1962; Kaufman Η. E., Maloney E. D., Archs. Ophtal. 69. 629 (1963) inhibuje DNK viry a Virazol (Sidwell R. W. et al., Science 177. 705 (1972) je patrně účinný proti hepatitide a méně účinný proti chřipce a některým DNK virům.
199 094
199004
Zvýšení chemotherapeutického efektu proti virovým onemocněním kombinací více látek bylo dosud málo studováno. Synergický efekt 6-azauridinu (1) a některých přirozených derivátů adeninu byl nalezen při inhibici viru Newcastleské nemoci NDV - modelového zástupce velkých RNK virů (Rada B., Dragúň M.: Acta virol. 20, 97 (1976)4 Acta virol. 20, 102 (1976).
9-(S)-(2,3-dihydroxypropyl(adenin (II) byl popsán jako látka s vysokým antivirovým účinkem ne některé viry (če. autorské osvědčení č. 199 093), Holý A., DeClerq E.: Science 200 : 563 (1978), A. Holý, Colleetion JO : 187 (1975)} Kritzyn A. M., Kolobushkina L. I., Mikhailov S. N., Florentiev V. L.: Khim. Geterotsikl. Soed. 125 (1975)j Scheffer H. J., Vogel D., Vince R.; J. Med. Chem. 8 : 502 (1965)} Seita T., Kinoshita M., Imoto M.: Bull.
Chem. Soc. Japan 46 : 926 (1972). Důležitou vlastností této látky je její snadná přístupnost, nízký cytostatický účinek a malá toxicita. 6-Azauridin (1) (če. patent č. 88 063) nemá sám výraznou antivirovou účinnost při nízkých aplikovaných dávkách. Therapií těch typů virových infekcí, vůči nimž jsou jednotlivé' látky I a II málo účinné, ae zabývá předmětný vynález, jehož význakem je použití kombinace 6-ezauridinu a (S) - nebo (RS)-9(2,3-dihydroxypropyl)adeninu v hmotnostním poměru 1 : 1 až 1000 : 1, v absolutní koncentraci 10 pg/ml až 1000 pg/ml jednotlivých složek, jako léčiva humánní a veterinární medicíně, zvyšující účinek inhibice cytopathogenního působení viru, a to při koncentraci nižší nejméně o řád, než je minimální cytótoxioká koncentrace jednotlivých složek i jejich kombinací.
Dokladem účinnosti uvedené kombinace je měření inhibice tvorby plaků na monolayeru kuřecích embryonálních buněk infikovaných virem a převrstvených agarovou půdou při difusi látky ze středu misky (agar-difusní test). Výsledky spolu s údaji ostatních antivirových látek uvádí tabulka 1. Kombinace látky I difundující agarem a látky II inkorporované do agarové vrstvy vykazuje zřetelný synergický účinek, celkově převyšující účinek cytosinarabinosidu, který je za daných podmínek dosud najúčinnejší popsanou látkou. V suspensních kulturách buněk HeLa, kde je při nízkých koncentracích obou složek I a II celkový efekt aditivní (virus vakcinie), při vysokých koncentracích látky II se však již dále neprohluhuje. Synergiemus se zjevně projevuje inhibici cytopathického efektu (tabulka 2).
Toxicita obou jednotlivých složek I a II i jejich kombinací je nízká: pro kuřecí embryonální buňky je maximální netoxické koncentrace látky II 1000 pg/ml, pro HeLa buňky se toxicita projevuje teprve při kombinaci 1000 pg/ml obou složek, a to zřejmě vlivem látky i samotně. Pro dosažení výrazného virostatiokého efektu však plně dostačují koncentrace látky II o řád nižší, tj. 100 pg/ml; za těchto podmínek nedochází k cytopathogennímu efektu ani k mprfologiekým změnám hostitelských buněk.
Výhodou popsané kombinace je, že obě složky jsou snadno dostupné, dobře rozpustné ve vodě a ze běžných sterilních podmínek stálé. 6-Azauridin (I) nemá kancerogenní ani mutagenní účinek. Lze očekávat, že při aplikaci kombinace bude zachována možnost tvorby protilátek v organismu. Využití vynálezu přichází v úvahu v terapii infekčních virových oněmocnění, v terapii nádorových onemocnění a v infekční veterinární medicíně.
V dalším je vynález osvětlen v příkladech provedení virostatiokých a cytotoxických zkoušek, aniž se tím jakkoli omezuje.
Inhibice množení viru vakcinie v suaper?sních kulturách buněk HeLa kombinací látek I a II (provedení viz příklad 3)
Tabulka 2
Látka I (pg/ml) Látka II (jig/ml) 1000 100 10 0
1000 3.3 x 103 4.3 x 103 6.1 χ 103 3 x’l03
100 2.7 x 10 4 5.5 x 1O4 3.5 x 104 5.5 x 104
10 4.3 χ 1O4 1.105 1.6 χ 105 2.2 χ 105
0 5.2 χ 104 1 χ 105 2.4 x 105 3.2 χ 105
Titr viru 2 hod. po infekci: 2.6 x 103 PFU/ml
Ostatní titry viru (PFU/ml) zjištěné 24 hod. po infekci.
Příklad 3
Inhibice množení viru vakcinie v suspensních kulturách buněk HeLa kombinací látek I a II (metoda viz. Rada B., Blaškovič D.: Acta virol. 10, 1, 1966).
Suspense buněk HeLa 2 x 10^ bunek/ml se infikuje virem vakcinie, po 1 hodinové adsorpcii se suspense promyje trojnásobně k odstranění neadsorbovaného viru. Buňky se naředí na hustotu 2 x 10 bunek/ml a k jednotlivým kulturám se přidají odpovídající koncentrace látek I a II a jejich kombinací. Titr viru v kulturách se stanoví 24 hod. po infekci po třech cyklech zmrazení a rozmražení kultur.
Látka II samotná v nejvyšší koncentraci účinné inhibuje množení viru vakcinie (efekt dosahuje maximální hranici mohutnosti metody - udržení viru na hladině 2 hod. po infekci, tabulka 2. Při nižších koncentracích obou látek je efekt na množení viru aditivní.
Příklad 4
Stanovení toxicity kombinací látek I a II na buňkách HeLa. Teety byly provedeny na buňkách HeLa (American Type Colleetion) ve stacionárních zkumavkách; pro fotografii na Petriho miskách. K testům toxicity byla zvolena komcentrace buněk 5 x 104 buněk HeLa v 1 ml (a 1 ml ve stacionárních zkumavkách nebo á 7 ml v Petriho miskách o průměru 6 cm) vyrůstajících v monolayer, aby bylo možno vedle morfologie buněk pozorovat a porovnávat růst buněk a jeho inhibici podle hustoty buněčné vrstvy.
U kultur exponovaných 3 dny ke studované kombinaci látek nedochází k závažným změnám v morfologii buněk. Pouze při použití nejvyšších koncentrací (II 1000 yg/ml + I 1000 (íg/ml) lze pozorovat lehké zakulacení malé čáeti buněk; takové změny působí v této koncentraci látka I sama. Tlumení růstu buněk HeLa při kombinaci (látka II 1000 jjg/ml + látka I 1000 pg/ml je způsobeno látkou I samou jak vyplývá ze srovnání s kontrolními kulturami I 1000 pg/ml a II 1000 |ig/ml. V hustotě buněčného monolayeru mezi kontrolou a skupinami II 1000 Vg/ml + I 100 pg/ml látkou I 100 pg/al a látkou II 1000 yg/ml není podstatný rozdíl.
199 094
Příklad 1
Účinek kombinace látek I a II na virus vakcinie v agar-difusním testu (metoda viz Rada B., Závada J.: Neopleema 57, 1962).
Kultury kuřecích embryonálních buněk v 15 cm Petriho miskách ae infikují dávkou viru vakcinie tvořící semikonfluentní plaky a kultury se po adsorpci viru převrství agarem, v němž byla předem rozpuštěna látka II v koncentraci 100 ^g/ml. Kultura se obarví 3 dny po infekci. Za těchto podmínek dojde jen k malému nebo žádnému zmenšení velikosti plaků.
Po ztuhnutí agaru se do válečku v centru kultury pro difusi agarem vnese roztok látky I (500 mg/ml). Dojde k zábraně tvorby plakú až téměř k okraji misky.
Příklad 2
Stanovení toxicity látky II na kuřecích buňkách. Ke kuřecím embryonálním buňkám ve stacionárních zkumavkách (4 paralelní zkumavky tvoří experimentální skupinu) po vytvoření monovrstvy byl přidán roztok látky II tak, aby výsledná koncentrace byla 30 ^g - 10 000 ljg/ml. Kultury byly denne hodnoceny mikroskopicky. Maximální netoxické koncentrace látky II po třídenní exposici je 1000 pg/ml.
Vyšší koncentrace látky II 3000 |ig/ml vykazuje lehké změny ve srovnáni s kontrolou, monovrstva buněk není zcela souvislá, buňky jeou protáhlého fibroblastového typu; pH média je nepatrně alkaličtější ve srovnání e kontrolou. Teprve kultury inkubované a 10 000 pg/ml ukázaly zřetelný toxický efekt projevující se zrnitostí, zakulacováním a snížením počtu buněk.
Srovnání inhibičního účinku některých virostatik agar-difusním testem
Tabulka 1
Látka Inhibičnl zóna
(koncentrace difueního roztoku v mg/ml) (průměr v mm)
Vakcinia NDV WEE
5-Jod-2Ádesoxyuridin (2) 72 0 0
Cytoainarabinosid (100) 123 0 0
6-Azauridin (I) (500) 62 0 0
II (50) 42 16 0
II-RS (50) 60 16 0
I a II® 140 21 21
I a IIa-RS 99 0 0
a500 mg/ml látky I pro difusi, 100 pg/ml látky II v agarové vretvě.

Claims (1)

  1. Antivirové léčivo, vyznačující se tím, že je kombinací 6-azauridinu vzorce I
    OH OH a (S) - nebo (RS) - 9(2,3-dihydroxyprop,yl)adeninu vzorce II,
    CH2 CH CH2 OH OH a to v hmotnostním poměru 1 : 1 až 1000 : 1 a v absolutní koncentraci 10 ug/ml až 1000 ug/ml jednotlivých složek.
CS737877A 1977-11-11 1977-11-11 Antivirové léčivo CS199094B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS737877A CS199094B1 (cs) 1977-11-11 1977-11-11 Antivirové léčivo

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS737877A CS199094B1 (cs) 1977-11-11 1977-11-11 Antivirové léčivo

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS199094B1 true CS199094B1 (cs) 1980-07-31

Family

ID=5422802

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS737877A CS199094B1 (cs) 1977-11-11 1977-11-11 Antivirové léčivo

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS199094B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Bucknall et al. Antiviral effects of aphidicolin, a new antibiotic produced by Cephalosporium aphidicola
Hilleman Prospects for the use of double-stranded ribonucleic acid (poly I: C) inducers in man
US4963533A (en) Therapeutic application of dideoxycytidinene
CA1145257A (en) Method and agent for inducing an interferon
Isaacs et al. Studies on the mechanism of action of interferon
Bauer A history of the discovery and clinical application of antiviral drugs
Gresser et al. Role of endogenous interferon in the anti‐tumor effect of poly I· C and statolon as demonstrated by the use of anti‐mouse interferon serum
CN116969854A (zh) 2,2'-联萘-6,6'-二甲酸衍生物及其制备方法和应用
AU623341B2 (en) Antiviral therapy for hepatitis b
RU2036198C1 (ru) N-МЕТИЛ-N-( α,D -ГЛЮКОПИРАНОЗИЛ) АММОНИЯ-2-(АКРИДОН-9-ОН-10-ИЛ)АЦЕТАТ(ЦИКЛОФЕРОН), ОБЛАДАЮЩИЙ ИНТЕРФЕРОНОГЕННОЙ, ПРОТИВОВИРУСНОЙ, В ТОМ ЧИСЛЕ АНТИВИЧ, АНТИПАРАЗИТАРНОЙ, АНТИПРОМОТОРНОЙ И РАДИОПРОТЕКТИВНОЙ АКТИВНОСТЬЮ
Miller et al. Antiviral activity of carbobenzoxy di-and tripeptides on measles virus
GB1599612A (en) Antiviral agent and treatment of viral infections
KR19990028256A (ko) 항바이러스제
CS199094B1 (cs) Antivirové léčivo
JPH07500581A (ja) 6−〔X−(2−ヒドロキシエチル)アミノアルキル〕−5,11−ジオキソ−5,6−ジヒドロ−11H−インデノ〔1,2−c〕イソキノリン誘導体、それらの製造方法およびそれらの使用
Kimura et al. In vitro antiviral effect of 9-(2-hydroxyethoxymethyl) guanine on the fish herpesvirus, Oncorhynchus masou virus (OMV)
JPS61109723A (ja) 1−β−D−リボフラノシル−1,2,4−トリアゾ−ル−3−カルボキサミドを使用するヒトウイルス性疾患の治療方法
Takemoto et al. Influence of acid polysaccharides on plaque formation by influenza A2 and B viruses
Meldrum et al. Cell culture studies on the antiviral activity of ether derivatives of 5-hydroxymethyldeoxyuridine
CN112263671A (zh) 一种可有效抑制HIV、HBV、H1N1、H3N2和nCoV的复合制剂
RU2005475C1 (ru) Противовирусное средство
Sheffield Inhibition of rabbitpox virus replication by isatin β-thiosemicarbazone
CN106727489A (zh) 2‑呋喃丙烯醛类化合物在制备抗人类γ疱疹病毒药物中的应用
Vengris et al. Protection of chickens against Marek's disease virus JM-V strain with statolon and exogenous interferon
Groupé et al. Studies on the Chemotherapy of the Pox Viruses: I. The Effect of Commercial Penicillin and Other Selected Substances on Canary Pox Virus