CS197733B1 - Způsob impregnování plošných vláknitých, útvarů - Google Patents

Description

Vynález řeší způsob impregnace vlákenného rouna tekutými pěnotvornýpii pojivý.

Je známo, že při výrobě chemicky pojených netkaných textilií lze k pojení vlákenného rpuna použít pojivá ve formě pěny. Výhoda ppužití pěnového pojivá spočívá v tom, že toto ppjivo obsahuj^ méně vody, takže se při sušení impregnovaného rouna dosahuje úspory energie a zvýšení produktivity sušárny. Další výhodou impregnace roupa pěnovým pojivém je zlepšení mechanických vlastností výrobků ve srovnání s výrobky impregnovanými nezpěněným pojivém. Dosud zpámé způsoby pojení pěnovým pojivém se provádějí tak, ž,e se pěna vyrábí z vhodného tekutého nezpěněného pojivá ve zvláštním sapiostatném zařízení, ze kterého še přivádí, obvykle hadicí, na impregnační zařízení. Impregnačním zařízením je obvykle fulár, kterým P^r0‘ cháží rouno( kontinuálně vedené pomocí soustavy otálejících se válců. Na povrch vlákenného roupa se napóší vrstva přiváděné pěny, která se účinkem válců rozděluje po povrchu a zatlačuje do mezivlákenných prostor rouna. Nevýhodou tohoto způsóbu je,'¹ že speciální zařízení pro získávání pěny je poměrně velmi nákladné. Další nevýhoda spočívá v. tom, že je nutno pěnu přepravovat z pěnotvorného zařízení na impregnační zařízení. Nedostatkem dosavadního způsobu je také to, že při jeho použití je obtížné dosáhnout rovnoměrného rozdělení pěny v ce197733 lém průřezu impregnovaného rouna. Projevuje se to zvláště u silnějších roun nedokonalým proimprpgnováním celé vjákenné vrstvy.

PEř výrobě pěny na zvláštním zařízení dochází často k částečnému znehodnocení pěny během její dopravy k impregnačnímu zařízení. U obtížně zpěnitélných pojiv je nutno přidávat stabilizátory pěny. Při použití znehodnocené pěny se efekt impregnace snižuje, přičemž užitné vlastnosti textilie se blíží nebo rovnají textilii vyrobené pomocí nezpěněného pojivá.

Pojivo se zpravidla zpěňuje rozšlehúním pomocí vzduchu a takto připravené se vede k impregnačnímu zařízení, ná kterém se vtlačí nebo vsákne do rouna. Jsou rovněž známy způsoby zpěňování pojivá pomocí plynotvorných přísad. Tyto způsoby jsou však vhodné pro speciální druhy výrobků a pro vlákenné plošné útvary jsou neekonomické a prakticky se nepoužívají.

Vytvořením pojené netkané textilie se strukturou blízkou bodovému propojení dochází tedy ke zlepšení užitných vlastností textilie, hlavně omaku, úhlu zotavení, pružností, pevnosti a prodyšnosti. Podmínkou však je použití pojivá vhodné struktury a vhodným způsobem. Efekt lze charakterizovat zvýšením pevnosti při stejném obsahu pojivá. Uvedené struktury se dosahuje pojením pěnovým pojivém u výrobků s obsahem pojivá nad 60 %, rozloženým rovnoměrně po celém průřezu.

Jiný známý způsob používá k impregnování vlákenného rouna, které je předběžně zpevněno kapičkami pojivá. Impregnuje se vinylovým pojivém s příměsí nadouvadla, načež se tepelným zpracováním pojivo zpění. Nevýhodou tohoto postupu je. nutnost použití příspd do pojivá.

Další známý způsob impregnování plošných vláknitých útvarů zpěněnou pojivovou disperzí, při němž se plošný útvar vede mezi impregnačními válci, spočívá v tom, že se pěnotvorná pojivá disperze přivádí v nezpěněném stavu do svčru impregnačních válců. Zde se při svém vnikání do vláknitého útvaru zpěňuje vzduchem, který se do ní vytlačuje jednak z pružného porézního obalu nebo povrchu alespoň jednoho impregnačního válce, jednak ze samotného vláknitého útvaru.

Při běžné impregnaci na fuláru dochází ke zpěňování pojivá, zvláště je-li jeden z válců ovinut porézním materiálem. Protože při tomto způsobu přichází pojivo stále do styku s nezpěněným pojivém, projevuje se vliv pěny pouze částečně. Při praktické provozní impregnaci se běžně používá ovinu jednoho válce síťovinou pro zlepšení stejnoměrnosti pojeni. Je známo, že vliv pěny vznikající při tomto způsobu pojení na kvalitu zboží je minimální a že pěna ztěžuje vizuální kontrolu impregnace. Proto se často používá do lázní odpěnovacích přísad, aby se tvoření pěny zabránilo.

Výše uvedené nedostatky jsou podstatně odstraněny způsobem impregnace vlákenného rouna podle vynálezu, při němž je plošný útvar veden mezi dvojicemi impregnačních válců a pojivo se přivádí v nezpěněném stavu k jednomu z nich; jeho podstatou je, že mezi jednotlivými dvojicemi impregnačních, válců se vlákenné rouno vede bez tlaku po dobu nejméně 1 a nejvíce 100 sekund, přičemž dochází k jeho uvolnění, zvětšení jeho tloušťky a k přibrání vzduchu mezi vlákna. Následné se provádí odmáčknutí vlákenného útvaru mezi další dvojicí impregnačních válců, za vzniku pěny přímo v impregnovaném rounu, které s výhodou obsahuje alespoň 5% hmotnostních vláken ze syntetických polymerů.

Využíváním vynálezu se dosahuje zpěnění pojivá přímo v impregnovaném rounu, takže uvedený postup lze charakterizovat zvýšením pevnosti výrobku o 10 až 25 % při stejném obsahu pojivá. Způsob je rovněž charakteristický tím, že pojivo je zřeďováno vzduchem, takže je nutno pro dosažení stejného obsahu pojivá ve výrobku zvýšit obsah sušiny pojivá při impregnaci nejméně l,5krát.

Při tomto způsobu se s výhodou impregnace rouna a odmačkání přebytečného pojivá provádí pomocí dvou soustav impregnačních válců, které je možno nahradit dvěma fuláry umístěnými za sebou. Na prvním fuláru se vlákenné rouno impregnuje nezpěněným pojivém a odmačkává mezi párem impregnačních válců. Impregnované a odmačkané rouno se z prvního fuláru kontinuálně vede na druhý fulár. Účinkem přítlaku soustavy válců na druhém fuláru dochází k dalšímu odmačkávání pojivá. Při tomto druhém odmáčknutí se spolu s pojivém odmačkává i vzduch, který do mezivlákenných prostorů pronikl po uvolnění rouna z přítlaku válců na prvním fuláru a před sevřením válců na druhém fuláru. Tímto provzdušněním a účinkem tlaku dochází ke zpěnění zbývajícího pojivá. Tato pěna, která se vytváří v mezivlákenných prostorách rouna, je stejně účinná jako pěna předběžně připravená ve speciálním pěnotvorném zařízení a dosahuje u výsledného výrobku stejných mechanických vlastností. U rouna s větší hmotností se ve srovnání s dosavadním způsobem impregnace pěnovým pojivém dosahuje lepších mechanických vlastností.

Uvedeným způsobem impregnace vlákenného roupa pěnotvorným pojivém se dosáhne také toho, že se odstraní nutnost připravovat pěnu v nákladném pěnotvorném zařízení a dopravovat ji na impregnační zařízení. Při impregnaci vlákénných roun s větší hmotností se dosahuje rovnoměrnějšího a dokonalejšího propojení vlákehných vrstev, což se projevuje zlepšením mechanických vlastností konečného výrobku.

Příklad provedení zařízení pro uvedený způsob podle vynálezu je znázorněn na výkresu. Skládá se ze dvou dvojic impregnačních válců 2, 3, mezi kterými je veden vláknitý plošný útvar 7. Na jeden z impregnačních válců 2 je přiváděna trubkou 8 lázeň 1 kapalného pojivá. Druhá dvojice impregnačních válců 3 je opatřena korýtky 4. Pod impregnačními válci 2, 3 je umístěna vana 5. V sérii se zařízením je umístěna sušárna 6.

Vlákenný plošný útvar 7 s obsahem alespoň 5 % hmotnostních vláken ze syntetických polymerů se nasytí kapalným pojivém v lázni 1,, které je přiváděno trubkou 8 na horní impregnační válec 2. Následně se plošný útvar 7 vede svěrem mezi dvojicí impregnačních válců 2, načež následuje uvolnění, kdy plošný útvar 7 následkem prašnosti podílu syntetických vláken zvětší svoji tloušťku, přičemž chybějící objem se nahradí vzduchem. Potom se plošný útvar 7 vede svěrem mezi dalším párem impregnačních válců 3, kdy se pojivo vytlačuje spolu se vzduchem za vniku pěny přímo v plošném útvaru 7. Přebytečná pěna se shromažďuje v korýtku 4, odkud stéká do vany 5. Vláknitý plošný útvar 7 je dále veden do sušárny 6.

Příklad 1

Vlákenné rouno 80 g/m² ze směsi 80 % PESs a 20% VSs je vedeno do impregnačního fuláru, kde se běžnýin způsobem naimpregnuje pojivém Breon 1571 o obsahu sušiny 25 %. Pojivo se odmáčkne mezi válci tlakem 10 N/cm. Ve vzdálenosti 1 m za prvním fulárem je umístěn druhý fulár, který rouno znovu odmáčkne stejným tlakem. Vznikající pěna stéká do vany, kde se z ní vylučuje pojivo, které se čerpá zpět do zásobníku. Pěna vznikající na horní straně rouna je vytlačována do koryta, které usnadňuje její odvod do stran a zabraňuje jejímu přelévání přes válec nebo rozlévání na rouno.

Impregnované rouno se vede do sušárny 6, kde se suší při 110 °C. Potom se rouno kondenzuje při 140 °C cca 5 minut.

P ř í k 1 a d 2

Vlákenné rouno tvořené směsí viskozové a polyesterové stříže o váze 100 g/m^{1 2} se vede do impregnačního fujáru, kde se běžným způsobem impregnuje nezpěněným latexem o obsahu sušiny 35 %. Z impregnačního fuláru se rouno vede do druhého fuláru, kde dochází k odmačkávání zbývajícího pojivá spolu se vzduchem za tvorby pěny. Přebytečná pěna se hromadí před válci a odtud stéká do nádoby pod fulárem, kde se z ní opět tvoří výchozí, kvalitativně nezměněné pojivo, kterého se používá, s novým latexem k další impregnaci. Z druhého fuláru se rouno vede do sušárny.

Soustavu válců je možno nahradit jiným pří- ! tlačným zařízením, například válcem a pánví apod.

Claims (2)

1. Způsob impregnování plošných vláknitých útvarů s obsahem syntetických vláken tekutými pěnotvornými impregnačními prostředky, při němž se vlákenné rouno vede svěrem mezi dvojicemi impregnačních válců a pěnotvorné impregnační pojivo se přivádí v nezpěněném stavu na jeden z impregnačních válců a při svém vnikání do plošného vláknitého útvaru se zpevňuje vzduchem, vyznačený tím, že vlákenné rouno se vede bez tlaku po dobu 1 až '100 sekund mezi jednotlivými

VYNÁLEZU dvojicemi impregnačních válců, přičemž dochází k jeho uvolnění, zvětší svoji tloušťku a přibere mezi vlákna vzduch, načež se následovně provede odmáěknutí mezi další dvojicí impregnačních válců za vzniku pěny přímo ve vláknitém útvaru.

2. Způsob impregnování plošných vláknitých útvarů s obsahem syntetických vláken podle bodu 1, vyznačený tím, že se použije vlákenného rouna s obsahem alespoň 5 % hmotnostních vláken ze syntetických polymerů.