CZ9903052A3 - Chinoxalindiony, způsoby a meziprodukty pro jejich výrobu, jejich použití, farmaceutické přípravky na jejich bázi a způsoby léčení - Google Patents

Abstract

V podstatě čistá sloučenina vzorce I, její farmaceuticky vhodné soli a solváty této sloučeniny nebo jejích solí. Způsoby a meziprodukty pro výrobu těchto sloučenin. Použití sloučenin vzorce I pro výrobu léčiva pro léčení choroby vyvoláním antagonistického účinku na receptor NMDA, farmaceutické přípravky na jejich bázi ajejich použití pro léčení akutních neurodegenerativních nebo chronických neurologických chorob.

Description

Chinoxalindiony, způsoby a meziprodukty pro jejich výrobu, jejich použití, farmaceutické přípravky na jejich bázi a způsoby léčení

Oblast techniky

Vynález se týká 2,3(1H,4H)-chinoxalindionů, které jsou selektivními antagonisty receptorů N-methyl-D-aspartátu. Konkrétně se vynález týká 5-triazolyl-2,3(1H,4H)-chinoxalindionů, způsobů a meziproduktů pro jejich výrobu, jejich použití, farmaceutických přípravků na jejich bázi.

Dosavadní stav techniky

L-Glutamová kyselina je excitačním aminokyselinovým neurotransmiterem. Její fyziologická role v mozku zahrnuje interakci se čtyřmi receptory, z nichž tři jsou nazvány podle selektivních agonistů, NMDA (N-methyl-D-aspartátu), AMPA (2-amino-3-hydroxy-5-methyl-4-isoxazolpropionové kyselině) a kainátu. Čtvrtý receptor je označován jako metabotropní receptor. Kromě vazebného místa pro glutamovou kyselinu receptor NMDA vykazuje vysokou afinitu vazebných míst pro disociativní anestetika (např. ketamin), polyaminy (např. spermin), glycin a některé ionty kovů (např. hořečnaté a zinečnaté). Jelikož absolutním předpokladem aktivace receptoru NMDA je, aby vázal glycin, mohou antagonisty glycinu účinkovat jako funkční antagonisty NMDA.

V oblasti mozkového infarktu, například anoxie vyvolá abnormálně vysokou koncentraci uvolněné glutamové kyseliny, což vede k nadměrné stimulaci receptorů NMDA. Výsledkem je degenerace a zánik neuronů. Antagonisté receptoru NMDA, u nichž bylo zjištěno, že blokují neuro··· · · ·· ··· toxické účinky glutamové kyseliny in vitro a in vivo, tedy mohou být užitečné při léčbě a/nebo prevenci jakýchkoliv patologických stavů, u nichž se předpokládá důležitá role aktivace receptoru NMDA. Jako příklady takových stavů je možno uvést akutní neurodegénerativní poruchy, které jsou důsledkem příhod, jako je mrtvice, transientní ischemický záchvat, perioperativní ischemie, globální ischemie (po srdeční zástavě) a traumatické poškození hlavy s následky na mozku nebo páteři. Antagonisté NMDA kromě toho také mohou být užitečné při léčbě určitých chronických neurologických poruch, jako je senilní demence, Parkinsonova choroba a Alzheimerova choroba. Také by mohly být užitečné u stavů, při nichž dochází k poškození funkce periferních nervů, jako je degenerace sítnice a makuly.

Dále bylo zjištěno, že antagonisté NMDA vykazují antikonvulsivní a anxiolytickou účinnost, a může se jich tedy používat při léčení epilepsie a úzkosti. Antagonisté NMDA také mohou oslabovat následky abstinence u živočichů fyzicky závislých na alkoholu (K. A. Grant et al., J. Pharm. Exp. Ther. (1992), 260, 1017), a mohou být proto používány při léčbě alkoholové závislosti a bolesti. Antagonisty NMDA také mohou být užitečné při léčbě poruch sluchu (jako je například tinnitus), migrény a psychiatrických poruch.

V EP-A-0 572 852 jsou popsány pyrrol-l-ylsubstituované 2,3(lH,4H)-chinoxalindionové deriváty užitečné pro léčbu neurodegenerativních onemocnění a neurotoxických poruch centrálního nervového systému.

V EP-A-0 556 393 jsou popsány mj. imidazolyl- nebo triazolyl-substituované 2,3(lH,4H)-chinoxalindionové deriváty, které vykazují antagonistickou účinnost na glutamátový receptor, zejména antagonistickou účinnost na receptor NMDA3

-glycinu a receptor AMPA. V tomto dokumentu však nejsou konkrétně popsány žádné 5-triazolylsubstituované sloučeniny.

V mezinárodní patentové přihlášce WO 97/32873 jsou popsány 5-heteroaryl-2,3-(ltt,4H)-chinoxalindiony s antagonistickou účinností na receptor NMDA. V příkladu 114 patentové přihlášky WO 97/32873 je údajně popsána příprava (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(l-oxidopyridin-3-yl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)-chinoxalindionu. Další analýzou produktu získaného postupem podle příkladu 114 se však zjistilo, že uvedená titulní sloučenina je vázána ke stechiometrickému množství siliky (viz srovnávací příklad 1 dále). Ukázalo se, že tento komplex s oxidem křemičitým má jiné vlastnosti a podle analýzy se liší od uvedené titulní sloučeniny. V příkladu 114 výše uvedené WO přihlášky je tedy popsána příprava jiné sloučeniny, než je uvedená titulní sloučenina. Odborník v tomto oboru však při zjištění, že byl získán komplex s oxidem křemičitým, bude za použití běžných znalostí schopen z produktu získaného podle příkladu 114 připravit uvedenou titulní sloučeninu.

Sloučeniny podle vynálezu jsou účinnými antagonisty receptoru NMDA (glycinového místa). Kromě toho jsou vysoce selektivními antagonisty receptoru NMDA (glycinového místa), na rozdíl od receptoru AMPA, k němuž vykazují pouze nízkou, pokud vůbec nějakou, afinitu.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je nová, v podstatě čistá sloučenina vzorce I

a její farmaceuticky vhodné soli nebo solváty této sloučeniny a jejích solí.

Přívlastkem v podstatě čistá se označuje sloučenina, která přednostně vykazuje čistotu alespoň 90, výhodněji alespoň 95 a nejvýhodněji alespoň 98 % hmotnostních. Pro farmaceutické účely se bude obvykle připravovat sloučenina o čistotě alespoň 99 % hmotnostních.

Jako farmaceuticky vhodné soli sloučeniny vzorce I je možno uvést adiční soli této sloučeniny s kyselinami a soli s bázemi.

Vhodné adiční soli s kyselinami vznikají s kyselinami, které tvoří netoxické soli. Jako příklady takových solí je možno uvést hydrochloridy, hydrobromidy, hydrojodidy, sulfáty, hydrogensulfáty, nitráty, fosfáty, hydrogenfosfáty, acetáty, maleáty, fumaráty, laktáty, tartráty, citráty, glukonáty, sukcináty, benzoáty, methansulfonáty, benzensulfonáty a p-toluensulfonáty.

Vhodné soli s bázemi vznikají s bázemi, které tvoří netoxické soli. Jako příklady takových solí je možno uvést soli vápníku, lithia, hořčíku, draslíku, sodíku, zinku, ethanolaminové, diethanolaminové a triethanolaminové soli.

Přehled vhodných solí je možno nalézt v publikaci Berge et al., J. Pharm. Sci., 66, 1 až 19 (1977).

Jako vhodné solváty je možno uvést hydráty.

Sloučeniny vzorce I jsou jednotlivými stereoisomery, které jsou známé jako atropoisomery. Atropoisomery jsou isomery, které je možno separovat pouze díky tomu, že je zabráněno rotaci okolo jednoduchých vazeb nebo je tato • · rotace výrazně snížena (viz Advanced Organic Chemistry, třetí vydání, Jerry March, John Wiley and Sons (1985)). Atropoisomery je obvykle možno připravovat z odpovídajícího opticky čistého meziproduktu nebo optickým štěpením racemické směsi, která obsahuje opačný stereoisomer, jako například vysokotlakou kapalinovou chromatografií odpovídajícího racemátu za použití vhodného chirálního nosiče, nebo frakční krystalizací diastereomerních solí vzniklých reakcí odpovídajícího racemátu s vhodnou opticky aktivní kyselinou nebo bází.

Sloučeninu vzorce I je možno připravovat následujícími postupy.

1. Sloučeninu vzorce I je možno připravit kyselou nebo bázickou hydrolýzou sloučeniny obecného vzorce II

(II) kde

R představuje skupinu vzorce III nebo IV

R¹ a R², buď jednotlivě, nebo brány dohromady, představují skupinu nebo skupiny, které je možno hydrolyticky odštěpovat za kyselých nebo bázických podmínek za vzniku chinoxalindionu vzorce I.

• · 4 9 9 · · 9 9 · 4 4 • 9 94 49 44 4 4 4 · • 44 944 44 444 44 4 • 44 9 9 44 4 9 44 9

99 94 «9 94 99

Skupiny, které je možno hydrolyticky odštěpovat za kyselých nebo bázických podmínek za vzniku chinoxalindionu vzorce I, jsou odborníkům v tomto oboru dobře známé. Když R představuje skupinu vzorce III, provede se po reakci separace atropoisomerů vzorce I za obvyklých podmínek.

R¹ a R² přednostně představuje každý nezávisle alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku (s výhodou methylskupinu nebo ethylskupinu) nebo benzylskupinu, která je popřípadě substituována na kruhu 1 až 3 substituenty vždy nezávisle zvolenými ze souboru sestávajícího z alkylskupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenu, nitroskupiny a trifluormethylskupiny; nebo R·*· a R braný dohromady, představují alkylen s 1 až 6 atomy uhlíku, skupinu (CH)fenyl, CH-(4-methoxyfenyl) nebo CH-(3,4-dimethoxyfenyl).

V přednostním provedení se reakce provádí kyselou hydrolýzou sloučeniny obecného vzorce II.

Při obvyklém postupu se sloučenina obecného vzorce II nechá reagovat s vodným roztokem vhodné kyseliny, například minerální kyseliny, jako kyseliny chlorovodíkové, popřípadě za přítomnosti vhodného organického korozpouštědla, například 1,4-dioxanu. Reakční směs se obvykle zahřívá až na teplotu zpětného toku použitého rozpouštědla nebo rozpouštědel.

Meziprodukty obecného vzorce II je možno připravovat obvyklými postupy, například

a) způsobem znázorněným ve schématu I • ·· * · 9 9 t ♦ i « 9 ···· ···· · f · · • ·· · · · 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

99 99 99 99 99

Schéma I

kde R, R¹ a R² mají význam uvedený u obecného vzorce II.

Při tomto postupu se obvykle 5-aminochinoxalin obecného vzorce V nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce

CHgOCI^COX¹ kde X¹ představuje vhodnou odstupující skupinu, například chlor nebo brom, ve vhodném rozpouštědle, například toluenu nebo dichlormethanu, popřípadě za přítomnosti vhodného akceptoru kyseliny, například pyridinu, za vzniku amidu obecného vzorce VI.

Amid obecného vzorce VI je možno převést na thioamid obecného vzorce VII reakcí s 2,4-bis(4-methoxyfenyl)-1,3-dithia-2,4-difosfetan-2,4-disulfidem (Lawessonovým činidlem) ve vhodném rozpouštědle, například toluenu nebo tetrahydrofuranu.

• 9 • 99 • 9 9 9

9 9 9

99 • 9

99

9 9

99

9 9

9 99

Thioamid obecného sloučeninu obecného vzorce vzorce VII je možno převést na II reakcí se sloučeninou vzorce \

// V-CONHNH.

za přítomnosti oxidu rtutnatého a popřípadě sušidla, například molekulového síta 4A, ve vhodném rozpouštědle, například n-butanolu.

Sloučeninu obecného vzorce II, kde R představuje skupinu vzorce III je možno opticky štěpit za vzniku sloučeniny obecného vzorce II, kde R představuje skupinu vzorce IV, za použití obvyklých postupů, například chirální vysoko tlakou kapalinovou chromatografií; nebo

b) se za použití podobného postupu, jaký je znázor něn ve schématu I, připraví odpovídající pyridinová sloučenina obecného vzorce VIII

(VIII) kde R³ představuje skupinu vzorce IX nebo X

a R¹ a R² mají význam uvedený výše pro sloučeniny obecného vzorce II, a sloučenina obecného vzorce VIII se následně N-oxiduje.

• · 9 · 9 » 9 9 9999

9 99 9 9 99 9··· • ·9 999 99 999 99 9

9999 9999 9999

99 99 99 99 99

N-oxidaci lze provádět za použití 3-chlorperoxybenzoové kyseliny ve vhodném rozpouštědle, například vodném methanolu nebo acetonu. Jako příklad vhodných podmínek N-oxidace je také možno uvést použití peroxidu vodíku v kyselině octové, dimethyldioxiranu v acetonu, kyseliny monoperoxyftalové ve směsi kyseliny octové a methanolu, OXONE(peroxymonosulfát draselný) ve vhodném rozpouštědle, jako vodě, acetonu nebo dichlormethanu a perboritanu sodného v kyselině octové.

Sloučeninu obecného vzorce II, kde R představuje skupinu vzorce III je opět možno opticky štěpit za vzniku sloučeniny obecného vzorce II, kde R představuje skupinu vzorce IV za použití postupu (a) popsaného výše.

2) Sloučeninu vzorce I je také možno připravovat N-oxidací sloučeniny obecného vzorce XI

kde R³ představuje skupinu vzorce IX nebo X

N-oxidaci je možno provádět za použití vhodného oxidačního činidla, například 3-chlorperoxybenzoové kyseliny, a vhodného rozpouštědla, například methanolu nebo acetonu. Jako příklad vhodných podmínek N-oxidace je také možno uvést použití peroxidu vodíku v kyselině octové, dimethyldioxiranu v acetonu, kyseliny monoperoxyftalové ve

A A AA

A A A A

A A AA

A A A A

A A A A

AA A A

AA AA A A A A

A AAA

A A A A

AA AA

A« AA

ÍA A A

A A A

A A A A

A A A A

A A A A směsi kyseliny octové a methanolu, OXONE^^R^ (peroxymonosulfát draselný) ve vhodném rozpouštědle, jako vodě, acetonu nebo dichlormethanu a perboritanu sodného v kyselině octové.

Když R³ představuje skupinu vzorce IX, po reakci se provede oddělení atropoisomeru vzorce I za použití obvyklých podmínek.

Sloučeniny obecného vzorce XI je možno připravovat kyselou nebo bázickou hydrolýzou sloučenin obecného vzorce VIII za použití podmínek popsaných v postupu 1.

3) Sloučeninu vzorce I je možno připravovat z odpovídajícího komplexu této sloučeniny s oxidem křemičitým, tak, že se na roztok tohoto komplexu ve vhodném rozpouštědle, například methanolu, působí vhodnou kyselinou, například minerální kyselinou (například kyselinou chlorovodíkovou), nebo kyselinou octovou. Při této reakci s kyselinou dojde k rozkladu komplexu s oxidem křemičitým a uvolnění sloučeniny vzorce I.

Během přípravy sloučeniny vzorce I se tato sloučenina nesmí smísit se silikagelem (například během chromatografie); jinak se na ni naváže stechiometrické množství oxidu křemičitého za vzniku jiné sloučeniny, tj. komplexu požadované sloučeniny s oxidem křemičitým.

Sloučenina vzorce I se tedy čistí přednostně gelovou chromatografií s obrácenými fázemi.

Všechny výše uvedené reakce a postupy přípravy nových výchozích látek, jichž se využívá ve výše popsaných postupech, jsou obvyklé. Rovněž vhodná reakční činidla a podmínky pro provádění těchto reakcí a zpracování reakčních produktů, jakož i postupy izolace požadovaných produktů • 9

99

9 9 9 ·

9 99 9

99 999 99 999 99 9 •999 9999 ···· ·· ·· ·9 »9 99 ·· budou odborníku v tomto oboru ve světle citované literatury a následujících příkladů a preparativních postupů zřejmé.

Farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami nebo soli s bázemi sloučeniny vzorce I je možno snadno připravovat tak, že se smísí roztoky sloučeniny vzorce I a požadované kyseliny nebo báze, podle toho, jak je to vhodné. Sůl je možno z roztoku vysrážet a shromáždit filtrací nebo je ji možno izolovat odpařením rozpouštědla.

Vazebnou afinitu sloučeniny vzorce I a jejích solí ke glycinovému místu receptoru NMDA je možno měřit jako její schopnost vytěsnit selektivní radioligand glycinového místa z membrán mozku potkana, jak je to popsáno v Brit. J. Pharm. (1991), 104, 74. Při jedné variantě této zkoušky se důkladně promytý membránový protein 90 minut inkubuje s [³H]-L-689,560 (Mol. Pharmacol., 41, 923 (1992)) za použití tris-acetátového pufru (pH 7,4). Vytěsnění radioligandu za použití řady koncentrací zkoušených sloučenin se použije pro odvození hodnot IC_5Q (50% inhibiční koncentrace).

Funkční glycinový antagonismus in vitro se demonstruje jako schopnost sloučenin inhibovat depolarizace v řezech krysího kortex inkudované NMDA podobným postupem, jaký je popsán v J. Med. Chem. (1990), 33, 789 a Brit. J. Pharm. (1985), 84, 381. Při jedné variantě této zkoušky se měří odpověď na standardní koncentraci NMDA za přítomnosti řady koncentrací zkoušené sloučeniny. Získaných výsledků se použije pro stanovení hodnot EC₅₀ (50% účinná koncentrace).

Vazebnou afinitu sloučenin podle vynálezu k receptoru AMPA je možno stanovit zkouškou na schopnost sloučeniny vytěsnit radioligand [³H]-AMPA z membrán mozku potkana. Membránový homogenát se inkubuje s radioligandem (lOnM) za přítomnosti zkoušené sloučeniny v různých koncentracích • 4 99 99 ·« 9· 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 99 9 9 99 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

99 99 99 99 99 nebo za její nepřítomnosti po dobu 45 minut při 4°C. Volná a vázaná radioaktivní značka se oddělí rychlou filtrací a radioaktivita se stanoví kapalinovou scintilací.

Ačkoliv je sloučeninu vzorce I možno podávat samotnou, bude se obvykle podávat ve směsi s farmaceutickým nosičem zvoleným s ohledem na zamýšlený způsob podávání a standardní farmaceutickou praxi. Je možno ji například podávat orálně, jako sublinguálně, ve formě tablet, které obsahují takové excipienty, jako škrob nebo laktosu; tobolek nebo ovulí, které obsahují sloučeninu podle vynálezu samotnou nebo ve směsi s excipienty; nebo ve formě elixírů, roztoků nebo suspenzí obsahujících aromatizační nebo barvicí činidla. Sloučeniny podle vynálezu je také možno podávat parenterálními, například intravenosními, intramuskulárními nebo subkutánními, injekcemi, nejvýhodněji ve formě sterilních vodných roztoků, které mohou obsahovat další látky, jako soli nebo glukosu pro isotonizaci roztoku vzhledem ke krvi.

Protože sloučeniny podle vynálezu mají schopnost být absorbovány v gastrointestinálním traktu, je také možno použít forem s pomalým uvolňováním účinné látky.

Při orálním podávání sloučeniny vzorce I přichází v úvahu terapeuticky účinná denní dávka v rozmezí od 0,1 do 100, přednostně od 1 do 20 mg/kg tělesné hmotnosti léčeného subjektu. Při intravenosním nebo subkutánním podávání přichází v úvahu terapeuticky účinná denní dávka v rozmezí od 0,01 do 20, přednostně od 0,1 do 20 mg/kg tělesné hmotnosti léčeného subjektu. Sloučeninu vzorce I je také možno podávat intravenosními infusemi, pro něž přicházejí v úvahu dávky v rozmezí od 0,01 do 10 mg/kg/h.

• · ·· «· · · ·* ·«

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 99 9 9 99 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ·· ·· ·· ·♦ ·* ··

Tablety nebo tobolky obsahující sloučeniny podle vynálezu je možno podávat po jedné, po dvou nebo více kusech současně, podle toho, jak je to vhodné.

Konkrétní dávku, která bude nejvhodnější pro každého jednotlivého pacienta, stanoví ošetřující lékař. Tato dávka bude kolísat v závislosti na věku, hmotnosti a odpovědi konkrétního pacienta. Uvedené dávky je nutno chápat jako příklady dávek u průměrných případů. V individuálních případech může být vhodnější nižší nebo vyšší úroveň dávkování, aniž by to překročilo rámec tohoto vynálezu.

Alternativně je sloučeninu vzorce I možno podávat inhalačně nebo ve formě čípků nebo pesarů, nebo podávat topicky ve formě lotionů, roztoků, krémů, mastí nebo zásypů. Další možností je transdermální dodávka pomocí transdermálních náplastí. Tyto sloučeniny je například možno zapracovat do krémů obsahujících vodnou emulzi polyethylenglykolů nebo kapalného parafinu. Rovněž je možno je zapracovat, v koncentracích 1 až 10 % hmotnostních, do masíových základů tvořených bílým voskem nebo bílým měkkým parafinem, popřípadě spolu se stabilizátory a konzervačními činidly.

Pod pojmem léčení se rozumí rovněž profylaxe a alevace od symptomů choroby.

Předmětem vynálezu je tedy dále

i) farmaceutická kompozice, která zahrnuje sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sůl nebo jejich solvát spolu s farmaceuticky vhodným ředidlem nebo nosičem;

ii) sloučenina vzorce I nebo její farmaceuticky vhodná sůl nebo jejich solvát nebo kompozice na jejich bázi pro použití jako léčivo;

♦ A • AA • AA

A AA AAA AA AAA AA A AAAA AAAA AAAA

AAAA AAAA AAAA iii) použití sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli nebo jejich solvátu nebo kompozice na jejich bázi pro výrobu léčiva pro léčení choroby vyvoláním antagonistického účinku na receptor NMDA;

iv) použití podle odstavce iii), kde léčenou chorobou je akutní neurodegenerativní nebo chronická neurologická porucha;

v) způsob léčení choroby vyvoláním antagonistického účinku na receptor NMDA u savce, jehož podstata spočívá v tom, že se savec léčí účinným množstvím sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli nebo jejich solvátu nebo kompozice na jejich bázi;

vi) způsob podle odstavce v), kde léčenou chorobou je akutní neurodegenerativní nebo chronická neurologická porucha;

vii) sloučeniny obecného vzorce II, kde R představuje skupinu vzorce III nebo IV; a

O viii) sloučeniny obecného vzorce VIII, kde R představuje skupinu vzorce X.

Způsoby přípravy sloučeniny vzorce I a kompozice na bázi této sloučeniny, jsou popsány v následujících příkladech a preparativních postupech. Tyto příklady a postupy mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

Příklady provedení vynálezu

Teploty tání byly stanoveny za použití Buchiho bodotávku ve sklněné kapiláře a jsou nekorigovány. Údaje • 4 ·· ·ϊ 44 44 44 » · · · 4 4 4 » 4 4 4 4

4 44 · « *· 4 4 4 4 • 4« 4 4 4 44 444 44 4 •444 444 4 4 44 4 • 4 44 44 94 4« 44 ο hmotnostní spektroskopii s nízkým rozlišením (LRMS) byly naměřeny na hmotnostním spektrometru Fisons Trio 1000 (thermospray za použití octanu amonného ve vodném methanolu, jako nosiči, nebo chemická ionizace za atmosférického tlaku (APCI) za použití směsi methanolu a kyseliny octové v poměru 97,5 : 2,5 objemově a plynného dusíku, jako nosiče). Data NMR byla zaznamenána na zařízení Varian Unity 300 (300 MHz) nebo Varian Inova-400 (400 MHz), a jsou v souladu s uvedenými strukturami. Posuny v protonové NMR jsou uváděny v ppm směrem dolů od tetramethylsilanu. Čistota sloučenin byla pečlivě stanovena za použití analytické chromatografie na tenké vrstvě a protonové nukleární magnetické resonance.

Této protonové NMR bylo použito pro vypočtení množství rozpoušdla v solvatovaných vzorcích. Pod pojmem zbytek, jak se ho používá při uvádění údajů z mikroanalýzy, se rozumí zbytek po spálení, tj. nehořlavá látka.

Příklad 1

Hydrát (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(1-oxidopyridin-3-yl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)chinoxalindionu

Koncentrovaná kyselina chlorovodíková (1 ml) se přidá k míchanému roztoku komplexu (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(l-oxidopyridin-3-yl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3-(lH,4H)chinoxalindionu s oxidem křemičitým (viz srovnávací příklad 1) (2,3 g, 4,64 mmol) v methanolu (40 *· AA A* *A ·· ·» » A * · · · A · » A · A • · A· A A Α» « A 9 A ♦ A 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

99 99 99 99 99 ml), vzniklá směs se 2 hodiny míchá, načež se z ní odfiltruje pevná sraženina. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu ve formě bílé pevné látky (1,4 g, 65 %) o teplotě tání 264 až 265°C.

Analýza pro Ο₁₇Η₁₂Ο1₂Ν₆Ο₄.1/5H₂O: vypočteno: C 44,17, H 3,21, N 18,18, zbytek 0,00 %, nalezeno: C 44,34, H 3,21,

N 18,14? zbytek 0,00 % ¹H NMR (300 MHz, DMSO-άθ): δ 3,12 (3H, s), 4,36 (2H, m), 7,18 (1H, d, J = 9,5 Hz), 7,36 (1H, dd, = J₂ = 9,5 Hz), 7,42 (1H, s), 8,24 (1H, d, J = 9,5 Hz), 8,30 (1H, s), 12,22 (1H, S), 12,24 (1H, s) m/z (termosprej): 435 (MH⁺) [α]²⁵θ -235° (c = 0,1, voda)

Příklad 2

Hydrát (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(1-oxidopyridin-3-yl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)chinoxalindionu

H

Roztok 3-chlorperoxybenzoové kyseliny (50 až 55% hmotnostně ve vodě, který jako nečistotu obsahuje 3-chlorbenzoovou kyselinu, 16,1 g, 47 mmol) v methanolu (200 ml) se při teplotě místnosti přidá k roztoku (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(3-pydidyl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)chinoxalindionu (viz preparativní postup 1) (13,8 g, 31 mmol) v methanolu (400 ml). Reakční směs se 3,5 dne míchá při teplotě místnosti a předem naadsorbuje na gel pro chro17 • ·· • · · • · ·» • · · · • · · · «· ·· • · · • · • · · • · · ·· ·· ·· «· ·· ·· • · · • · · • · · • · · ·· matografii s obrácenými fázemi (MCI Gel CHP20P^^R\ 75 až 100 μιη) a purifikuje gelovou chromatografií s obrácenými fázemi (MCI Gel CHP20P^^R?, 75 až 100 μιη), za použití elučního gradientu vody a methanolu 3 : 1 až 2 : 1 (objemově), jako elučního činidla. Vhodné frakce se spojí a zkoncentrují. Výsledná světle žlutá pevná látka se překrystaluje z methanolu. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu (7,6 g, 54 %) ve formě bezbarvé pevné látky o teplotě tání 265 až 267°C.

Analýza pro C₁₇H₁₂ ^cl2^N6°4*^H2^{0: v}YP°čteno: C 45,05, H 3,11, N 18,54, nalezeno: C 45,01, H 3,08, N 18,65 % ¹H NMR (300 MHz, DMSO-d₆): δ Spektrum je shodné se spektrem sloučeniny připravené podle příkladu 1. m/z (termosprej): 435 (MH⁺) [a]²⁵D -224° (c = 0,1, voda)

Příklad 3 (-)-6,7-Dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(1-oxidopyridin-3-yl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)chinoxalindion (-)-6,7-Dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(3-pydidyl)-4H-l,2,4-triazol-4-yl]-2,3-(lH,4H)chinoxalindion (viz preparativní postup 1) (412,2 g, 0,98 mol) a OXONE^^R^ (1,44 kg,

2,3 mol) se suspendují ve vodě (4,13 litru). Vzniklá směs se 60 hodin míchá při teplotě místnosti, načež se k ní přidá nasycený vodný roztok thiosíranu sodného (2,2 litru). Výsledná suspenze se 1 hodinu míchá a poté přefiltruje za sníženého tlaku. Filtrační koláč se suspenduje tak, že se 4 hodiny při teplotě místnosti míchá ve směsi isopropylalkoholu a dichlormethanu v poměru 1 : 1 (objemově) (111 litrů). Ze získané suspenze se odfiltruje pevná látka a filtrát se odpaří za sníženého tlaku. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu ve formě bezbarvé pevné látky (366 g).

• · • · • · ·· » · · « » · · <

·· ··

Příklad 4

Hydrát sodné soli (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(loxidopyridin-3-yl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)chinoxalindionu

Hydroxid sodný (9,72 ml 1M vodného roztoku, 9,72 mmol) se přidá k míchané suspenzi hydrátu (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(l-oxidopyridin-3-yl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)-chinoxalindionu (viz příklad 2) (4,406 g, 9,72 mmol) ve vodě (60 ml). Vzniklá směs se 5 minut míchá. Výsledný roztok se přefiltruje a filtrát se lyofilizuje. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu (4,5 g, 98 %) ve formě světle žluté pevné látky o teplotě tání 303“C (za rozkladu) .

Analýza pro C₁₇H₁₁Cl₂N₆NaO₄.2H₂O: vypočteno: C 41,40, H 3,07, N 17,04, nalezeno: C 41,40, H 3,05, N 16,99 % ¹H NMR (400 MHz, DMSO-dg): 8 3,08 (3H, s), 4,24 (2H, m),

7,22 (2H, m), 7,38 (1H, dd, 0^ = J₂ = 9,5 Hz), 8,02 (1H, s), 8,20 (1H, m), 11,66 (1H, s) [a]²⁵D -277° (c = 0,1, voda)

Příklad 5

Intravenosní přípravek na bázi hydrátu sodné soli (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(l-oxidopyridin-3-yl) -4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)-chinoxalindionu

Přípravek vhodný pro podání 20mg/ml dávky účinné složky pomocí intravenosní injekce se připraví za použití dihydrátu sodné soli (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(l-oxidopyridin-3-yl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)-chinoxalindionu (viz příklad 4) (22,7 mg na jednotkovou dávku), chloridu sodného (9,0 mg na jednotkovou dávku) a vody pro injekce (do 1,0 ml).

·· ·· • · · · · 9 9

99 · · · · ·· ··· ·· · 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9

Za účelem přípravy tohoto přípravku se chlorid sodný za míchání ve vhodné nádobě rozpustí v 75 % celkového objemu vody. Ke vzniklému roztoku se přidá dihydrát sodné soli (-)-6,7-dichlor-5- [ 3-methoxymethyl-5- (1-oxidopyridin-3-yl)-4H-l,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)-chinoxalindionu, který se za míchání rozpustí. Výsledný roztok se doplní vodou a přefiltruje přes čeřící filtr o velikost pórů 0,2 μιη. Filtrátem se za aseptických podmínek za použití koncového čeřícího filtru naplní lOml sterilní skleněné ampule. Poté se ampule zataví.

V odstavci (i) následujícího srovnávacího příkladu 1 je zopakována příprava sloučeniny z příkladu 114 mezinárodní patentové přihlášky WO 97/32873. Při postupu podle odstavce (ii) se získaný produkt překrystaluje z vodného acetonu.

Srovnávací příklad 1

Komplex (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(1-oxidopyridin-3-yl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)-chinoxalindionu s oxidem křemičitým

(i) Roztok 3-chlorperoxybenzoové kyseliny (0,85 g, 4,93 mmol) v acetonu (20 ml) se v jedné dávce přidá k suspenzi (-)-6,7-dichlor-5- [ 3-methoxymethyl-5- (3-pyridyl) -4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)-chinoxalindionu (viz • · • · · • · · · · · · ·· · · · · · · preparativní příklad 1) (1,0 g, 2,24 mmol) v acetonu (40 ml), čímž se dosáhne rozpuštění veškeré pevné látky. Reakční směs se 40 minut míchá při teplotě místnosti. Poté se začne tvořit bílá pevná látka. V míchání reakční směsi se pokračuje 3 dny při teplotě místnosti. Vyloučená bílá pevná látka se shromáždí filtrací (tato pevná látka obsahuje méně než 90 % (hmotnostních) N-oxidového produktu)¹ a přečistí mžikovou chromatografií na silikagelu za použití směsi dichlormethanu, methanolu a ledové kyseliny octové v poměru 90 : 10 : 1 (objemově), jako elučního činidla. Vhodné frakce se spojí a zkoncentrují. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu (0,16 g) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání >310°C.

¹H NMR (300 MHz, DMSO-d₆): δ (s, kyselina octová 0,3 ekv.), 3,10 (3H, S), 4,32 (2H, m), 7,22 (1H, m), 7,40 (2H, m), 8,10 (1H, m), 8,22 (1H, m).

m/z (termosprej): 435 [a]²⁵D -235° (c = 0,1, ethanol)*

Je třeba poznamenat, že při uvádění hodnoty [aj^ _D v příkladu 114 mezinárodní patentové přihlášky WO 97/32873 došlo k písařské chybě. Hodnota uvedená v mezinárodní patentové přihlášce c = 1,0 je nesprávná, a měla by být c = 0,1.

(ii) Získaná pevná látka se překrystaluje z vodného acetonu, čímž se získá sloučenina uvedená v nadpisu ve formě bílé pevné látky o teplotě tání >310°C.

Analýza pro C₁₇H₁2^cl2^N6°4^,0,5H2^Sl03^,lř2H2^{0: (ii) * * v}YP°čteno: C 41,18, H, 3,13, N 16,95, zbytek 7,87 %; nalezeno: C 41,2, H 3,1, N 17,0, zbytek 8,25 %.

¹H NMR (300 MHz, DMSO-dg): δ 3,05 (3H, s), 4,37 (2H, m),

7,16 (1H, d, J = 9,5 Hz), 7,32 (1H, s), 7,32 (1H, m), 7,98 (1H, s), 8,18 (1H, d, J = 9,5 Hz) [a]²⁵D -199° (c = 0,1, ethanol) • ·

- 21 » » · · « » · · « ·· ··

Poznámka:

η

Postup popsaný ve srovnávacím přikladu 1 odstavci (i) se přesně zopakuje a vyloučená bílá pevná látka se shromáždí filtrací (0,507 g).

O této bílé pevné látce se analýzou pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie na sloupci Magellen^^R^ 15 cm x 0,46 cm (vnitřní průměr) C18 za použití elučního gradientu, jehož složení je popsáno v následujícím schématu (rozpouštědlo A = acetonitril, rozpouštědlo B = 8,3mM fosfátový pufr s pH nastaveným pomocí kyseliny fosforečné na 3,7):

Čas (min)	Rozpouštědlo A (% obj emová)	Rozpouštědlo B (% obj emová)	Trvání (min)
	2	98	(zahájení
0	98	2	30
35	2	98	1
45			(konec)

při rychlosti eluce 1 ml/min a teplotě okolí zjistilo, že obsahuje 57,7 % (hmotnostního) (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(l-oxidopyridin-3-yl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)-chinoxalindionu.

Složky eluované směsi se detegují při vlnové délce 220 nm a jako referenčních standardů se použije sloučenin z příkladu 4 a preparativního postupu 1 a 3-chlorperoxybenzoové kyseliny.

V následujících preparativních postupech je popsána příprava některých meziproduktů, jichž se využívá při provádění výše uvedených příkladů a srovnávacího příkladu.

• · · · · · • · 9 · · • · ·· · • · 9 9 9 · • 99 · • · · · ·

Preparativní příklad 1 ( + )-, (“)“ a (+)-6,7-Dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(3-pyri“ dyl) -4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)-chinoxalindion o

(a) Methoxyacetylchlorid (27,3 ml, 32,4 g, 0,30 mol) se při teplotě místnosti pod atmosférou dusíku přidá k míchané směsi 5-amino-6,7-dichlor-2,3-dimethoxychinoxalinu (preparativní postup 2, 73,8 g, 0,27 mol) a pyridinu (26,4 ml, 25,8 g, 0,33 mol) v dichlormethanu (1,2 litru). Výsledná směs se 18 hodin míchá při teplotě místnosti, promyje 2M vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové a poté vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a zkoncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se trituruje s methanolem. Filtrací se oddělí 6,7-dichlor-2,3-dimethoxy-5-methoxyacetamidochinoxalin (82,0 g, 88 %) ve formě špinavě bílé pevné látky o teplotě tání 171 až 173°C. Analýza pro C₁₃H₁₃C1₂N₃O₄: vypočteno: C 45,11, H 3,79, N 12,14, nalezeno: C 44,97, H 3,75, N 12,03 % «9 » 9 9 <

• ·· · • · · · · (b) 2,4-Bis(4-methoxyfenyl)-1,3-dithia-2,4-difosfetan-2,4-disulfid (Lawessonovo činidlo) (19,5 g, 48,2 mmol) se přidá k roztoku 6,7-dichlor-2,3-dimethoxy-5methoxyacetamidochinoxalinu (27 g, 78 mmol) v tetrahydrofuranu (480 ml). Výsledná směs se 18 hodin míchá při teplotě místnosti a poté odpaří za sníženého tlaku. Zbytek se přečistí mžikovou chromatografií na silikagelu za použití elučního gradientu hexan : dichlormethan 1 : 1 až 1 : 4 objemově. Získá se 6,7-dichlor-2,3-dimethoxy-5-methoxythioacetamidochinoxalin (29,1 g, >100 %) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 198 až 200°C, která obsahuje menší množství nečistot.

Analýza pro C₁₃H₁₃C1₂N₃O₃S: vypočteno: C 43,11, H 3,62, N 11,60, nalezeno: C 43,06, H 3,65, N 11,59 %

c) Směs 6,7-dichlor-2,3-dimethoxy-5-methoxythioacetamidochinoxalinu (25,3 g, 69,9 mmol), hydrazidu kyseliny nikotinové (19,3 g, 140,8 mmol), oxidu rtuinatého (15,1 g, 69,7 mmol) a 1,4-dioxanu (600 ml) se 18 hodin zahřívá ke zpětnému toku, ochladí a přefiltruje přes pomocnou filtrační látku Arbocel(^R). Filtrační koláč se promyje dichlormethanem. Filtrát se zkoncentruje za sníženého tlaku. Světle hnědý pevný zbytek se rozdělí mezi ethylacetát a 2M vodný roztok kyseliny chlorovodíkové. Vrstvy se oddělí a vodná vrstva se extrahuje dichlormethanem (2 x 500 ml, 4 x 100 ml). Spojené dichlormethanové extrakty se vysuší síranem hořečnatým a zkoncentrují za sníženého tlaku. Zbytek se nechá vykrystalovat ze směsi ethylacetátu a methanolu. Získá se (±)-6,7-dichlor-2,3-dimethoxy-5-[3-methoxymethyl-5-(3-pyridyl)-4H-l,2,4-triazol-4-yl)]chinoxalin (11,6 g, 37 %) ve formě světle žluté pevné látky o teplotě tání 189 až 191°C.

Analýza pro C_igH₁₆Cl₂N₆O₃.0,5H₂O: vypočteno: C 50,01, H 3,76, N 18,42, nalezeno: C 50,10, H 3,57, N 18>53 • · · • · • ·· • · « • i ·· t · · · · · · * ·· ·· ·· ·· (d) Směs (±)-6,7-dichlor-2,3-dimethoxy-5-[3-methoxymethyl-5-(3-pyridyl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl)]chinoxalinu (3,0 g, 6,7 mmol), 2M vodného roztoku kyseliny chlorovodíkové (10 ml) a 1,4-dioxanu (50 ml) se 9 hodin zahřívá ke zpětnému toku, ochladí a zkoncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v 1M vodném roztoku hydroxidu sodného. Výsledný roztok se koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou okyselí na pH 4,5, přičemž se vyloučí hustá bílá sraženina. Tato sraženina se shromáždí filtrací a promyje vodou. Získá se (±)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(3-pyridyl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(1H,4H)-chinoxalindion (2,0 g, 68 %) ve formě špinavě bílé pevné látky o teplotě tání 230 až 232°C.

Analýza pro C₁₇H₁₂C1₂N₆O₃.1,25H₂O: vypočteno: C 46,22, H 3,31, N 19,02, nalezeno: C 46,23, H 2,93, N 19,00 % (e) (i) K míchané suspenzi (±)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(3-pyridyl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]-2,3(lH,4H)-chinoxalindionu (1,9 g, 4,3 mmol) v ethylacetátu (400 ml) se při teplotě místnosti přidá (-)-N-methylefedrin (0,88 g, 4,9 mmol) a poté methanol (66 ml). Reakční směs se zahřívá na teplotu varu a přefiltruje. Filtrát se zkoncentruje na 3/4 svého objemu a poté ochladí na teplotu místnosti. Vyloučená pevná látka se shromáždí filtrací, promyje ethylacetátem a nechá vykrystalovat ze směsi ethylacetátu a methanolu. Získá se jediný diastereomer výchozího chinoxalindionu ve formě (-)-N-methylefedrinové soli (1,28 g, 43 %) o teplotě tání 162 až 164°C.

Analýza pro ^C28^H29^C12^N7°4^,CH3^CO2^C2^H5^: vypočteno: C 55,89, H 5,43, N 14,28, nalezeno: C 55,74, H 5,38, N 14,38 % [a]²⁵D -135° (c = 0,1, ethanol) (e) (ii) Suspenze (-)-N-methylefedrinové soli (1,2 g, 1,7 mmol) ze stupně (e) (i) ve vodě (13 ml) se při teplotě místnosti koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou «· · · ·< · * • *· · · · · · • · ·· · 4 ·· • ·· ··· ·· · • ·· · · ♦ · · ·· ·· ·· ·· okyselí na pH 5. Výsledná suspenze se 1 hodinu míchá a filtrací se shromáždí pevná látka. Tato látka se promyje vodou a nechá vykrystalovat ze směsi vody a ethanolu. Získá se (-)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(3-pyridyl)-4H-l,2,4-triazol-4-yl]-2,3(lH,4H)-chinoxalindion (0,48 g,

%) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 220 až 222“C. Analýza pro C₁₇H₁₂Cl₂N₆O₃.1,5H₂O: vypočteno: C 45,76, H 3,39, N 18,83, nalezeno: C 45,49, H 3,21, N 18,72 [a]²⁵D -214° (c = 0,1, ethanol) (e) (iii) Spojené filtráty ze stupně (e) (i) se zkoncentrují do sucha. Zbytek se rozpustí ve vodě (20 ml) a vodný roztok se koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou okyselí na pH 3. Vyloučená pevná látka se oddělí filtrací, promyje vodou a vysuší. K míchané suspenzi této pevné látky (0,80 g, 1,87 mmol) v ethylacetátu (170 ml) se při teplotě místnosti přidá (+)-N-methylefedrin (0,37 g, 2,06 mmol) a poté methanol (28 ml). Vzniklá směs se zahřeje na teplotu varu a přefiltruje. Filtrát se zkoncentruje na 3/4 svého objemu a poté ochladí na teplotu místnosti. Vyloučená pevná látka se shromáždí filtrací, promyje ethylacetátem a nechá vykrystalovat ze směsi ethylacetátu a methanolu. Získá se jediný diastereomer výchozího chinoxalindionu ve formě (+)-N-methylefedrinové soli (0,93 g, 32 %) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 165 až 167°C.

Analýza pro ^C28^H29^C12^N7°4’⁰'^8CH3^CO2^C2^H5^: vypočteno: C 56,01,

H 5,33, N 14,66, nalezeno: C 55,88, H 5,40, N 14,31 % [a]²⁵D +127° (c = 0,1, ethanol) (e) (iv) Suspenze (+)-N-methylefedrinové soli (0,90 g, 1,35 mmol) ze stupně (e) (iii) ve vodě (10 ml) se při teplotě místnosti koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou okyselí na pH 5 a 1 hodinu míchá. Pevná látka se oddělí filtrací a promyje vodou. Získá se (+)-6,7-dichlor-5-[3-methoxymethyl-5-(3-pyridyl)-4H-1,2,4-triazol-4-yl]26 ··

4 4 ·

9 99 · 4 9

9 9 9

99

4

9 9 * ·

9 9

9 9 «

-2,3(lH,4H)-chinoxalindion (0,41 g, 69 %) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 222 až 224°C.

Analýza pro C₁₇H₁₂ ^cl2^N6°3^,1'^25H2^O: vypočteno: C 46,22, H 3,31, N 19,02, nalezeno: C 46,44, H 3,18, N 19,01 % [a]²⁵D +212° (c = 0,1, ethanol)

Preparativní postup 2

5-Amino-6,7-dichlor-2,3-dimethoxychinoxalin

(a) Směs 6,7-dichlor-5-nitro-2,3-(lH,4H)chinoxalindionu (příklad 1 z WO-A-94/00124, 84 g, 0,34 mol), thionylchloridu (840 ml) a dimethylformamidu (0,5 ml) se 3 hodiny zahřívá ke zpětnému toku, ochladí a zkoncentruje za sníženého tlaku. Ke zbytku se přidá ethylacetát (300 ml) a vzniklá směs se zkoncentruje za sníženého tlaku, načež se k ní přidá petrolether (o teplotě varu 100 až 120°C) a postup se opakuje. Pevný zbytek se překrystaluje z petroletheru (o teplotě varu 100 až 120°C), čímž se získá 2,3,6,7-tetrachlor-5-nitrochinoxalin (78 g, 73 %) ve formě světle žluté pevné látky.

¹H NMR (300 MHz, CDC1₃): δ 8,6 (1H, s) (b) Dihydrát chloridu cínatého (346,3 g, 1,54 mol) se přidá k roztoku 2,3,6,7-tetrachlor-5-nitrochinoxalinu ·· ·· • · · · • · ·· • · · · • · · · ·· ·· ·· ·· » · · « I 4 ♦· » · · « I · · <

• · ·* ·· ·· • · · * • · · * • · · · • · · · ·· ·· (96,2 g, 0,31 mol) v ethylacetátu (1,8 litru). Reakční směs se 4 hodiny zahřívá ke zpětnému toku, ochladí a opatrně nalije do přebytku nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Vzniklá směs se přefiltruje přes celit a důkladně promyje ethylacetátem. Filtrační koláč se extrahuje dalším ethylacetátem a pevná látka se odfiltruje. Spojené ethylacetátové roztoky se vysuší síranem hořečnatým a zkoncentrují za sníženého tlaku. Získá se 5-amino-2,3,6,7-tetrachlorchinoxalin (73,4 g, 84 %) ve formě žluté pevné látky.

¹H NMR (300 MHz, CDC1₃): δ 5,45 (2H, brs), 7,47 (1H, s); m/z (thermospray) 385 (MH⁺) (Při alternativní přípravě se tento redukční stupeň provádí za použití železných pilin ve vodné kyselině octové.) (c) Roztok methoxidu sodného (25% (hmotnostně) roztok v methanolu, 274 ml, 1,28 mol) se přidá k suspenzi 5-amino-2,3,6,7-tetrachlorchinoxalinu (72,4 g, 0,256 mol) v suchém methanolu (1 litr). Výsledná směs se 30 minut zahřívá ke zpětnému toku, ochladí a zkoncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se rozdělí mezi vodu a ethylacetát (celkem 8 litrů). Organické extrakty se vysuší síranem hořečnatým a zkoncentrují za sníženého tlaku. Surový produkt se přečistí triturací s methanolem, rozpustí v dichlormethanu (2 litry) a roztok se přefiltruje. Filtrát se zkoncentruje za sníženého tlaku. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu ve formě žluté pevné látky (55,0 g, 79 %).

^•H NMR (300 MHz, CDC1₃): δ 4,13 (3H, s), 4,14 (3H, s), 5,07 (2H, brs), 7,26 (1H, s); m/z (thermospray) 274 (MH⁺) (Při alternativním postupu je možno spolu s methanolem použit toluenu, jako korozpouštědla.) ·· ·« » · 9 4

I 9 99 • 4 «9 99 ·9 4

9 99

9 9 4

9 9 4 • 9 99

9 4 • 9 4

9 4

9 4

99

Rozpustnost

Sloučeniny z příkladů 1 a 2 a srovnávacího příkladu 1 se zkoušejí na rozpustnost ve vodě a methanolu při teplotě okolí. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce

Sloučenina	Rozpustnost ve vodě při pH 7,3 (mg/ml)	Rozpustnost v methanolu (mg/ml)
z příkladu 1 a 2	>20	<1
ze srovnávacího příkladu 1	<1	asi 15
Lipofilita	Lipofilita sloučeniny z příkladu 2	a srovnávacího

příkladu 1 byla zkoušena rozdělením mezi oktylalkohol a vodu.

Sloučenina log D z příkladu 2 -1,7 ze srovnávacího příkladu 1 -0,6

Farmakologické údaje

Vazebnou afinitu ke glycinovému místu receptoru NMDA a funkční glycinový antagonismus in vitro sloučeniny z příkladu 2 a sloučeniny ze srovnávacího příkladu 1 byla • 0 • · · ·

0 00 • 0 0 ·

0 0 0 • 0 ·0 >0 • 0 0 • ·

0 0 0

0 0

00 • 0 «0 ··

0 • · • · • 0 měřena za použití výše popsaných postupů. Výsledky těchto zkoušek jsou uvedeny v následujících tabulkách

Vazebná afinita

Sloučenina z příkladu 2 ^IC50 ⁼ 2,4nM

Sloučenina ze srovnávacího příkladu 1 IC₅₀ ^{= 3},^8nM

Funkční glycinový antagonismus in vitro

Sloučenina z příkladu 2 ^IC50 ^{= 140nM}

Sloučenina ze srovnávacího příkladu 1 ^IC50 ^{= 190nM}

Claims (17)

1. V podstatě čistá sloučenina vzorce I °\ (I) a její farmaceuticky vhodné soli a solváty této sloučeniny nebo jejích solí.

2. Sloučenina podle nároku 1 o čistotě alespoň 90 % hmotnostních.

3. Sloučenina podle nároku 2 o čistotě alespoň 95 % hmotnostních.

4. Sloučenina podle nároku 3 o čistotě alespoň 98 % hmotnostních.

5. Sloučenina podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, kde farmaceuticky vhodnou solí je sodná sůl.

6. Farmaceutický přípravek, vyznačuj ící se t i m , že obsahuje sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sůl nebo solvát této sloučeniny nebo její soli podle kteréhokoliw z nároků 1 až 5 spolu s farmaceuticky vhodným ředidlem nebo nosičem.

7. Sloučenina vzorce I nebo její farmaceuticky vhodná sůl nebo solvát této sloučeniny nebo její soli podle

44 94 • 4

4 4 4

4 4

4 4 4

4 4 4 • 4

9« 44

4 4 9

4 44

9 4 4 4

4 4 4

44 44

4 4 4

4 4 4

4 4 4 kteréhokoliv z nároků 1 až 5 nebo farmaceutický přípravek podle nároku 6 pro použití jako léčivo.

8. Použití sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli nebo solvátu této sloučeniny nebo její soli podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5 nebo farmaceutického přípravku podle nároku 6 pro výrobu léčiva pro léčení choroby vyvoláním antagonistického účinku na receptor NMDA.

9. Použití podle nároku 8, kde chorobou je akutní neurodegenerativní nebo chronická neurologická choroba.

10. Způsob léčení choroby savce pomocí vyvolání antagonistického účinku na receptor NMDA, vyznačující se tím, že se takový savec ošetří účinným množstvím sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli nebo solvátu této sloučeniny nebo její soli podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5 nebo farmaceutického přípravku podle nároku 6.

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se t í m , že chorobou je akutní neurogenerativní nebo chronická neurologická choroba.

Sloučenina obecného vzorce II (II) kde představuje skupinu vzorce III nebo IV

9 9 9 9 ·

9 9 99 9

9 9 9 9 9 9 • 99 9 • · · 9 9 • 9 99 99 99

9 9 9 • 9 9«

R¹ a R², buď jednotlivě, nebo brány dohromady, představují skupinu nebo skupiny, které je možno hydrolyticky odštěpit za kyselých nebo bázických podmínek za vzniku odpovídajícího chinoxalindionu.

13. Sloučenina vzorce II podle nároku 12, kde R¹ o a R představuje každý nezávisle alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku (přednostně methylskupinu nebo ethylskupinu) nebo benzylskupinu, která je popřípadě substituována na kruhu 1 až 3 substituenty vždy nezávisle zvolenými ze souboru sestávajícího z alkylskupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenu, nitroskupiny a trifluormethylskupiny; nebo R^x a R braný dohromady, představují alkylen s 1 až 6 atomy uhlíku, skupinu (CH)fenyl,

CH-(4-methoxyfenyl) nebo CH-(3,4-dimethoxyfenyl).

14. Sloučenina obecného vzorce VIII kde R³ představuje skupinu vzorce X • 4 44

4 4 4

4 4

4 4 4

4 4 4

44 44

4 4 4 4 4 44 4

4 4 44 4 4 4 4 • 44 444 44 4

4 44 4 4 44 4

44 44 44 4« a R¹ a R² mají význam uvedený v nároku 12 nebo 13.

15. Způsob výroby sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli nebo solvátu této sloučeniny nebo její soli podle nároku 1 , vyznačující se tím, že zahrnuje kyselou nebo bázickou hydrolýzu sloučeniny obecného vzorce II (II) kde vzorce III nebo IV a

R¹ a R², buď jednotlivě, nebo brány dohromady, představují skupinu nebo skupiny, které je možno hydrolyticky odštěpit za kyselých nebo bázických podmínek za vzniku chinoxalindionu vzorce I; načež se

99 *9

9 9 9 9

9 9 9«

9 9 9 9

9 9 9 9

99 9 9

9 9 9

9 «9

9 9 9

9 9 9

99 99

9 9 99

9 9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9 9

9 9 9 9 • 9 99 (i) když se použije sloučeniny obecného vzorce II, kde R představuje skupinu vzorce III, oddělí atropoisomer vzorce I; a/nebo (ii) se popřípadě sloučenina vzorce I převede na svoji farmaceuticky vhodnou sůl nebo solvát této sloučeniny nebo soli.

16. Způsob výroby sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli nebo solvátu této sloučeniny nebo její soli podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje N-oxidaci sloučeniny obecného vzorce XI (XI) kde R³ představuje skupinu vzorce IX nebo X po níž následuje zpracování reakční směsi přítomnosti oxidu křemičitého, načež se za podmínek bez (i) když se použije sloučeniny obecného vzorce XI, kde R představuje skupinu vzorce IX, oddělí atropoisomer vzorce I; a/nebo (ii) se popřípadě sloučenina vzorce I převede na svoji farmaceuticky vhodnou sůl nebo solvát této sloučeniny nebo soli.

• 9 *· 99 • 9 * * • 9 9*

9 9 · 9 • · 9 9 • 9 99 »9 99

9 9 9 9 « 9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9

99 99 • 9 9 »►

9 9 9 9 • 9 99

17. Způsob podle nároku 16, se t í m , že se N-oxidace provádí rozpouštědle inertním vůči reakci.

vyznačuj ící za použití OXONE(^R) v tím

Způsob podle nároku 17, v y z , že rozpouštědlem inertním vůči načuj ící reakci je voda.

19. Způsob výroby sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli nebo solvátu této sloučeniny nebo její soli podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje kyselé zpracování komplexu sloučeniny vzorce I s oxidem křemičitým, načež se sloučenina vzorce I popřípadě převede na svoji farmaceuticky vhodnou sůl nebo solvát této sloučeniny nebo soli.