CZ93596A3 - Highly effective system of a tray with a plurality of production chemical column diverters - Google Patents

Description

Vysoce účinná sestava patra s množinou- svodičů produkční chemické koleny . ň<\ . - , ...

173917/KB

Čase P 5462

Oblast techniky . , i ~ ~

Vynález se týká destilačni kolony pro styk prtynfié/ kapalné fáze a konkrétněji se týká zlepšené sestavy patra s množinou svodičů zahrnující nosné přepážky pro nesení svodičů a účinný můstek mezi přilehlými svodiči.

Dosavadní stav techniky

Destilačni kolony se používají k oddělení zvolených složek z vícesložkové směsi. Obecně takové kolony, ve kterých probíhá styk parní fáze s kapalnou fází mají buď patra nebo náplň anebo kombinaci pater a náplní. V nedávné době byl

zaznamenán trend	nahradit tzv.	kloboučkové	kolony kolonami se
sítovými a venti	levými patry.	Za účelem	zlepšení účinnoszi
separace složek z	dělené směsi	složek byly	kromě toho použity

nahodilé nebo specificky strukturované náplně v kombinaci s patry.

Úspěšný průběh frakcionace v koloně je závislý na dokonalém styku mezi kapalnou a parní fází. Některá zařízení pro styk parní-kapalné fáze, jakými jsou ‘např. patra destilačni klony, mají relativě vysoký tlakový spád a zadržují relativně vysoký objem kapalné fáze. Pro některé aplikace se stal všeobecně rozšířený jiný typ zařízení pro styk kapalné a parní fáze, a to zařízení na bázi strukturované vysoce účinné náplně. Taková náplň je energeticky účinná, neboť v ní dochází k nízkému tlakovému spádu a zadržuje malý objem kapalné fáze. Avšak právě tyto vlastnosti současně způsobují, že kolony vybavené takovou strukturovanou náplní, jsou obtížně provozovatelné stabilním a reproduko vatě íným způsobem. Kromě toho mnohé aplikace jednoduše vyžadují použiti destilačních pater.

Patra frakcionační kolony mají dvě základní konfigurace, a sice konfiguraci s bočním tokem kapalné fáze a konfiguraci s protiproudým stykem kapalné a parní fáze. Patra jsou obecně tvořena pevnou plošinou, která je opatřena množinou otvorů, a uložena na nosných prstencích vystupujících z vnitřní stěny kolony. U konfigurace s bočním tokem kapalné fáze stoupá pára skrze uvedené otvory patra a vstupuje, do styku ( provařuje se ) s kapalinou pohybující se po patře skrze jeho účinnou plochu . Právě v této účinné ploše dochází ke smísení kapaliny a páry a k následné frakcionací. Kapalná fáze je na patro přiváděna z výše uloženého patra pomocí vertikálního kanálu. Tento kanál je označován jako vstupní svodič. Po přivedení na patro se kapalina pohybuje po patře a posléze opouští toto patro obdobními kanálem označovaným jako výstupní svodič. Uspořádání těchto svodičů určuje průtokový režim kapaliny na patře. Jestliže jsou na patře uspořádány dva vstupní svodiče a kapalina je na každém patře rozdělena takto do dvou proudů, potom se patro označuje jako dvoucestné. Je-li na patře uspořádán pouze jeden vstupní svodič a pouze jeden výstupní svodič, uspořádaný na opačné konci patra vzhledem k poloze uvedeného vstupního svodiče, potom se takové patro označuje jako jednocestné. V případě dvou nebo více proudů kapaliny na patře jsou takové patra označována jako vícecestná. Počet proudů kapalné fáze na patře se obecně zvyšuje se zvýšením požadované rychlosti průtoku kapalné fáze. Kritickým parametrem patra však je výše uvedená účinná plocha patra.

Pro účinný styk kapalné a parní fáze nelze využít celou plochu patra. Tak například plocha nacházející se pod vstupním svodičem je celistvou plochou prostou otvorů a na této ploše tedy nedochází ke styku páry s kapalinou. Za účelem získání pokud’ možno co největší účinné plochy pro účinný styk parní a kapalné fáze jsou svodiče často zešikmeny. Maximální provozní kapacita daného patra (zazo kapacita je úměrná množství kapalné a parní fáze , kzaré na patře vstoupily do účinného styku) roste s rostoucí účinnou nebo-li probublávací plochou. Nicméně zde existuje určitá mez zešikmení svodiče nebo svodičů (tyto svodiče bývají caké označovány jako přepady) provedené za účelem zvětšení probublávací plochy patra a při překročení této meze se kanál stává příliš malým. To může mít za následek omezení proudu kapaliny nebo/a omezení uvolňování par zadržených v kapalině nebo tvořících se ve svodičích, což nutí kapalinu ve svodiči ke zpětnému stoupání, čímž se zase předběžně omezuje normální maximální provozní kapacita patra.

Konstrukční modifikaci provedenou za účelem zvětšení probublávací plochy patra a tedy i kapacity patra pro styk páry s kapalinou představuje multisvodičové patro. Takové patro obsahuje obvykle množinu schránkově tvarovaných vertikálních kanálů, které jsou symetrie za účelem přívodu kapalné fáze na pat patra. Tyto svodiče nezasahují a; patru, nýbrž jsou ukončeny v vzdálenosti od patra, přičemž tato vzdálenost je vymezena prostorem, který je dostatečný pro uvolnění veškeré parní fáze zadržené v kapalné fázi vstupující výstupním svodičem. Rozložení svodičů je v každém následujícím patře pootočeno o rozloženy po patře a jejího odvodu z k níže se nacházejícímu určité předem stanevéné

90' nebo 180' vzhledem rozložení svodičů na patře předcházejícím. Spodní část schránek tvořících svodiče je celistvá s výjimkou štěrbin, které usměrňují kapalinu na probublávací plochu níže uloženého patra, nacházející se mezi výstupními svodiči uvedeného patra. Multivodičové patro patří do skupiny vícecestných pater a takové patro se obvykle používá v aplikacích, kde je třeba vysokokého průtoku kapalné fáze. Kritickým znakem uvedených pater dostupná účinná plocha patra. Kor.zrukční řešení určená pro zvýšení účinné plochy mají tudíž majoritní význam ve výrzčě těchto pater.

íl

Za účelem zvýšení účinné plochy pazra v produkčních kolonách byla vyvinuta různá technická řešení. Tak např. v patentu US 4,956,127, jehož majitelem je přihlašovatel této patentové přihlášky, je popsáno patro provedené se zvýšenou účinnou plochou uspořádanou pod svodičem výše uloženého patra za účelem zvětšení účinné plochy patra. V patentu US 5,164,125, jehož majitelem je také přihlašovatel této patentové přihlášky, je rovněž popsána sestava svodič-patro destilačni kolony pro styk plynné a kapalné fáze, která se vyznačuje zlepšeným provedením svodiče a patra za účelem zvětšení účinné plochy patra a zajištění rovnoměrného průtoku kapalné fáze na patře. Rovnoměrný průtok kapalné fáze má primární význam v těchto patrech. Jak je zřejmé z patentu US 5,192,466, jehož majitelem je také přihlašovatel této patentové přihlášky, jsou způsoby podpoření proudu kapalné fáze na patru a účinného zajištění rovnoměrného průtoku této kapalné fáze na patru a zařízení k provádění těchto způsobů důležitými znaky vynálezu chráněného zímco patentem. V případě nerovnoměrného průtoku kapalné fáze na patru nebo sníženého průtoku kapalné fáze na patře je účinnost chemické produkční kolony drasticky snížena. Z těchto důvodů je těmto a dalším zlepšením souvisejícím se sestavou svodič-patro věnována značná pozornost.

Technologie styku pára-kapalina je realizována využitím různých koncepčních přístupů. Příklady těchto přístupů lze nalézt v některých dřívějších patentech, mezi které patří patenty US 3,959,419, 4,604,247 a 4,597,916 (náležící firmě, které náleží i tato patentová přihláška) a patent US 4,603,022 (Mitsubishi Jukogyo Kabushiki Kaisha of Tokvo , Japonsko). Další odkaz lze najít v patentu US 4,499,035 (Union Carbide Corporation ), který popisuje patro pro styk plynné a kapalné fáze se zlepšenými vstupními probublávacími prostředky. V tomto dokumentu je popsáno výše uvedené patro s konfigurací bočního toku kapalné fáze, které obsahuje vylepšené prostředky pro iniciaci probubiávacího procesu na vstupu patra, zahrnující odsazené neperforované stěnové členy vybíhající nahoru v podstatě vertikálně a příčně vzhledem ke směru proudění kapalné fáze. Tato strukturní konfigurace údajně podporuje probublávání na větším povrchu patra, než je tomu v případě jednoduše perforovaného patra. Toho se částečně dosáhne rozšířením a využitím oblasti přiléhající ke svodiči pro snadnější průchod parní fáze skrze patro.

V patentu US 4,550,000 (Shell Oil Company) je popsáno zařízení pro uvedení do vzájemného styku plynu s kapalinou mezi vertikálně naskládanými patry v koloně. Za účelem průchodu plynu, který je méně omezován kapalinou přicházející z výstupních prostředků dalšího horního patra, je uvedené To je patrové rozptýlení sestupného proudu kapaliny. Takové zlepšení zvyšuje účinnost patra při zachování základní konstrukce dosud známých pater. Podobně patent US 4,543,219 (Mippcn Kayaku Kabushiki of Tokyo, Japan) popisuje kolonu s patry opatřenými přepážkami měnící směr proudu kapaliny. Jsou zde realizováno perforovanými plošině pod svodiči pro patro opatřeno otvory, pouzdry připevněnými k parametry uvedeny provozní vysoké účinosti styku plynkapalina a nezbytnost pouze nízkého tlakového spádu nízké tlakové ztráty. Takové odkazy jsou užitečné pro ilustraci nezbytnosti vysoké účinnosti styku plyn-kapalina . v produkčních kolonách s patry. Patent 4,504,426 (Carí T. Chuang a kol., Atomic Energy of Canada Limited) popisuje další příklad zařízení pro styk plynné a kapalné fáze. V tomto patentu se uvádí několik zlepšení zvyšující frakcionační účinnost a také modifikace týkající se konstrukce pater se svodiči. Perforovaná plocha patra je rozšířena pod svodič, čímž se dosáhne zvětšení perforované plochy až o 25%.

V patentu US 3,410,540 přepážka výstupního svodiče, kapaliny ze svodiče. Tato (W.Bruckert, 1968) je popsána která slouží k regulaci odvedu přepážka může zahrnovat buď statický nebo dynamický uzávěr. V tomto provedení jsou otvory vedoucí ze svodiče dostatečně malé k tomu, aby mohly regulovat uvedené odvádění kapaliny ze svodiče, přičemž tyto otvory mohou být větší než funkční otvory pater a mohou mít kruhový nebo pravoúhlý tvar. Rovněž nárazové síly, které by mohly rušit provoz svodiče, jsou tímto způsobem lépe eliminovány. Tyto síly a s nimi související problémy, ke kterým dochází při proudění systému pára-kapalina, musí být vzaty v úvahu pro každou konkrétní aplikaci, při které svodic přivádí kapalinu na níže uložené patro.

V patentu US 4,956,127 (náležící firmě, které patří i tato patentová přihláška) je popsáno další provedení sestavy svodič-patro a způsob směšování parní fáze s kapalinou opouštějící výrokovou plochu svodiče. V uvedeném patentu je popsána zvýšená vszupní účinná plocha, která je v koloně uspořádána za účelem odvádění páry přicházející z bezprostředně níže uloženého patra. Na této zvýšené vstupní účinné ploše je uspořádána serie žaluziových větracích prvků, které selektivně řídí vzestupné proudění páry do oblasti kapaliny pod svodičem za účelem dosazení účinnějšího kontaktu páry s kapalinou a snížení nežádoucího zpětného toku podél patra. Ukázalo se, že při odvádění kapaliny ze svodiče na uvedenou zvýšenou účinnou vstupní plochu, dochází i případě kdy je uvedené opatření účinné, k prosakování kapaliny při průtoku kapaliny ze svodiče skrze otvory uvedené účinné vstupní plochy. Kromě toho kapalina rychle vytékající směrem ven ze svodiče zvyšuje pěnivost kapaliny, v důsledku čehož dochází k snadnějšímu suspendování kapiček kapaliny v parní fázi a k jejich strhávání parní fází.

Jak již to bylo výše uvedeno, účinnost provozu sestavy svodič-patro přímo souvisí s proudovou konfigurací kapalné fáze. V případě, že přepady nebo jiné konstrukční aspekty patra brání průtoku buď parní fáze nebe kapalné fáze, je účinnost patra snížena. V sestavách s množinami svodičů na patrech jsou desky patra doslova rozděleny svodiči. Toto rozdělení patra může způsobit rozdílný průtok kapalné fáze na protilehlých stranách svodiče. Rovněž konstrukční prvky jako např. nosníky uspořádané pod deskami patra, mohou zasahovat do stoupajícího proudu parní fáze. Jiné konstrukční prvky např. držáky pater a upevňovací zařízení často uspořádané na obvodech pater mohou rovněž představovat celistvé, neaktivní plochy pater, které zabraňují proudění parní fáze. Tyto celistvé neaktivní plochy snižují, jak již bylo výše uvedeno, účinost patra. Bylo by proto výhodné poskytnout sestavu patra s množinou svodičů, která by řešila problém s nerovnoměrností proudění parní fáze a kapalné fáze, ke které dochází u patra s množinou svodičů, v konfiguraci, která by poskytovala maximální velikost účinné plochy patra, a která by zjednodušila určité strukturální prvky tohoto patra za účelem maximalizace účinnosti tohoto patra.

Tuto sestavu patra s množinou svodičů poskytuje vynález ocpisovaný touto patentovou přihláškou. V této sestavě podle vynálezu jsou svodiče neseny strukturálním přepážkovým systémem, který tyto svodiče lokalizuje nad účinnou plochou níže uloženého patra. Nepřítomnost strukturálních podpěrných prvků uspořádaných pod deskou patra, kterou umožňuje použití přepážkového nosného systému, který nese svodiče a patro, eliminuje inteferenci nosného systému se vzestupně proudící parní fází, což zlepšuje účinnost kolony. Tento nosný přepážkový systém je konstruován tak, že umožňuje kapalné fázi proudit skrze tento systém, což zajišťuje rovnoměrné proudění kapalné fáze po patře.

Předmět vynálezu

Vynález se týká sestav pater s množinami svodičů chemické produkční kolony. Konkrétněji-podle jednoho hlediska vvnález zahrnuje sestavu patra s množinou svodičů produkční kolony, ve které kapalná fáze proudí směrem dolů z prvého patra skrze první svodič na druhé patro a dále podél účinných ploch patra. Přes tyto účinné plochy patra proudí směrem nahoru parní fáze za účelem interakce s kapalnou fází a přenosu hmoty mezi oběma fázemi. Kapalná fáze potom proudí z uvedených pater skrze svodiče. V rámci vynálezu jsou svodiče prvého patra a druhého patra vzájemně rovnoběžně uspořádány a neseny nosnými přepážkami, které vybíhají podél těchto svodičů. Tyto nosné přepážky jsou spojeny s uvedenými svodiči množinou úhlových nosných prvků, které jsou na jednom svém konci zajištěny k přepážkám a na druhém svém konci k patru s množinou svodičů. Patra jsou dále podepřena nosným prstencem probíhajícím podél obvodu těchto pater.

Podle dalšího hlediska se vynález týká sestavy množiny svodičů na patře pro chemickou produkční kolonu, ve které kapalná fáze proudí směrem dolů a parní fáze směrem nahoru za účelem interakce mezi oběma fázemi a ve které kapalná fáze proudí na prvé patro a dále z prvého patra skrze první řady svodičů uspořádané v prvém patře směrem dolů na druhé patro a na přilehlé druhé řady svodičů uspořádaných v tomto druhém patře. Vynález zahrnuje první a druhé svodiče, které jsou (v jednom provedení) obecně vzájemně paralelní s množinou nosných přepážek vybíhajících podél alespoň některého, z prvních a druhých svodičů za účelem nesení těchto svodičů. Množina upevňovacích prvků upevňuje tyto svodiče k nosným přepážkám a alespoň dva z těchto svodičů jsou v rámci jednoho patra svými přilehlými konci vzájemně odsazeny, takže poskytují prostor pro uspořádání účinné můstkové části patra mezi těmito konci. Tato konstrukce umožňuje vzestupné proudění parní fáze skrze tento můstek, čímž se zvětší účinná plocha patra. Patra jsou dále podepřena nosným prstencem probíhajícím podél obvodu každého z zěchco pater.

Podle dalšího hlediska výše popsaný vynález dále zahrnuje jednu kontinuální nosnou přepážku, která vybíhá podél svými přilehlými konci odsazených svodičů za účelem jejich nesení a zahrnuje otevřenou mezilehlou oblast, která vymezuje můsokovou čász procházejíoí skrze tuto oblast, přičemž tato můstkcvá část umožňuje vyrovnání proudění kapalné fáze po patře. V tomto můssku je vytvořena množina otvorů pro umožnění vzestupného proudění parní fáze skrze tento můstek a tudíž pro další zvětšení účinné oblasti patra. Uvedené upevňovací nosné prvky zahrnují desky, které jsou na svém jednom konci zajištěny k uvedené přepážce a na konci druhém k svodiči. V jednom provedení svodič. zahrnuje přepad zajištěný k tomuto svodiči, přičemž uvedený upevňovací prvek může být při uvedeném druhém konci zajištěn k tomuto přepadu. Uvedený upevňovací prvek může zahrnovat kanálek, který má dostatečnou šířku k vytvoření deflekzorové desky pro kapalnou fázi v oblasti svodiče.

Stručný popis obrázků

Za účelem dokonalého pochopení vynálezu a objasnění dalších znaků a výhod vynálezu bude vynález v následující části popsán s odkazy na připojené výkresy, na kterých:

obr. 1 znázorňuje perspektivní pohled na plněnou kolonu s několika výřezy stěny kolony, provedenými za účelem zviditelnění vnitřního vybavení kolony, a na specifické provedení sestavy svodič-patro podle vynálezu, obr. 2 zobrazuje perspektivní pohled sestavy svodič-patro sestavené podle vynálezu, obr. 3 schématicky zobrazuje příčný řez zlepšenou sestavou svodič-pazrc z obr. 2 provedený podél· linie 3-3 na ob r. 2, obr. 4 zobrazuje ve zvětšeném měřítku příčný řez svodičem z obr. 3 provedený podél linie 4-4 na obr. 3, obr. 5 zobrazuje ve zvětšeném měřítku půdorysný pohled na sestavu svodič-patro z obr. 2, obr. 6 zobrazuje půdorysný pohled na alternativní provedení části patra z obr. 2.

Obr. 1 znázorňuje perspektivní pohled na ilustrativní produkční kolonu s několika výřezy stěny kolony provedenými za účelem obnažení vnitřních konstrukčních prvků této kolony a demonstrování použití jednoho z provedení podle vynálezu sestavy mající zlepšené vysokokapacitní patro. Na obr. 1 js zobrazené válcové tělo 12 kolony obsahující množinu náplňových vrstev 14 a pater. Kolona rovněž obsahuje několik vstupních otvorů 16 umožňující přístup do vnitřní oblasti těla 12 kolony. Kolona dále obsahuje boční odtahové potrubí 20 kapaliny, boční přívodní potrubí 18 kapaliny a boční vratné potrubí 32 parní fáze přiváděné z vařáku koleny. V horní části kolony 10 se nachází zpětné potrubí 34 kapaliny.

Při provozu kolony se kapalina 13 zavádí do kolony zpětným potrubím 34 a bočním přívodním potrubím 13. Kapalina 13 proudí směrem dolů skrze kolonu a opouští kolonu bud' bočním odtahovým potrubím 20 nebo spodním výpustním potrubím 30. Během sestupného proudění kapaliny je kapalina 13 o některé látky, které se z ní při průchodu patry nebo vrstvami náplně odpařují, ochuzena, přičemž tato kapalina 13 je také obohacována látkami, které do ní kondenzují z parní fáze.

Z obr. 1 je patrné, že kolona 10 je pro lepší ilustraci v polovině rozdělena schématickým řezem. Kolona 10 má v horní části výstupní potrubí 2 6, které je uspořádáno v nejvyšší části těla 12 kolony 10 a ve spodní části plášť 28, který je uspořádán okolo spodního výpustného potrubí 30 připojeného k vařáku (není znázorněn). Nad pláštěm 28 je uscořádánc boční vratné potrubí 32 sloužící ke zpětnému zavedení páry do kolony za účelem jejího vzestupného pohybu skrze patra nebo/a náplňové vrstvy 14 . Refluxcvaná kapalina z chladičů se zavádí do horní oblasti 23 kolony zpětným potrubím 34 a proud této kapaliny se rozdělí průchodem distributorem 3 6 po celém náplňovém loži 38 . Z obrázku je patrné, že uvedené náplňové lože 38 je tvořeno strukturovanou náplní. Pro ilustraci jsou na obr. 1 zobrazeny i oblasti kolony 10 nacházející se pod uvedeným náplňovým ložem 38 . Bezprostředně pod uvedeným náplňovým ložem se nachází kolektor 40 kapaliny uspořádaný pod nosným roštem 41 nesoucí náplňové lože 38 . uvedeným kolektorem 40 je uspořádán další distributor 42 kapaliny sloužící k rozdělení proudu kapaliny po celém průřezu kolony. Pod schématickým. řezem 4 3 a nad lůžkem 14 strukturované náplňové vrstvy 14 se nachází ještě dálší distributor 42A kapaliny. Kolona 10 je na' obrázku rozdělena schématický řezem 43 prczo, aby bylo zřejmé, že vnitřní vybavení kolony má pouze schmématický charakter a slouží pouze pro referenční účely při výkladu a bližším objasnění vynálezu.

Jak je zřejmé z obr. 1, jsou v tomto pohledu zobrazeny strukturované náplně i patra kolony jen pro ilustrační účely.

V mnoha případech produkční kolony obsahují buď jenom patra nebo jenom náplně anebo selektivní kombinace náplní.a pater.

V zobrazeném provedení je zahrnuta kombinace uvedených prvků, která je vhodná pro obecný popis produkční věže a pro vysvětlení její funkce v celém aplikačním rozsahu. Patra produkční kolony obecně obsahují desky, které jsou perforované nebo jsou opatřené štěrbinami.

provedeních pater prostupuje kapalina a

V některých parní fáze přicházející do vzájemného styku na patrech, stejnými otvory, přičemž kapalina a parní fáze přicházejí do protiproudého styku. Optimální situace nastane v případe, že proudy parní a kapalné fáze dosáhnou stabilní úrovně. V některých provedeních kolon se nepoužívají svodiče, přičemž pára a kapalina používají stejné otvory podle toho, jak se mění tlak pod a nad patrem. Takové provedení se netýká vynálezu.

V provedení vynálezu zobrazeném na uvedeném obrázku jsou přítomny dvě patra 48, 4 9, přičemž každé z těchto pater obsahuje množinu svodičů. Patro 48 zahrnuje mezi jednotlivými svodiči účinný povrch. Typ tohoto povrchu bude dále popsán. Rovněž.patro 49 zahrnuje mezi svodiči účinný povrch a účinnou vstupní plochu uspořádanou pod jednotlivými svodiči uspořádanými na výše uloženém patru. Úplnější popis této části kolony, která zahrnuje vynález, bude dále uveden. Konstrukce produkčních kolon typu zobrazeného na obr. 1 je detailněji popsána v článku Gilberta Chena, nazvaném Packed Column Internals, a zveřejněném v Chemical Engineering z 5. března 1934.

Následující popisná část se vztahuje k obr. 2, který ve zvětšeném měřítku zobrazuje perspektivní pohled na patra 48 a 49, které jsou schématicky znázorněny na obr. 1. Ostatní, zbývající, části kolony nejsou na tomto obrázku zobrazeny za účelem zřetelnějšího znázornění znaků vynálezu. Výše uložené patro nebo-li horní patro 43 zahrnuje účinný povrch 50, který je rozdělen dvěma bočními svodiči 51 a 55 a třemi mezilehlými svodičovými řadami 52, 54 a 5 6. Boční svodiče 51 a 55 budou dále popsány. Každá svodičová řada 52, 54, 56 je tvořena dvojicí svodičů, které.jsou svými přilehlými konci vzájemně odsazeny. Svodičová řada 52 tudíž zahrnuje svodič 52A, který je svým jedním koncem odsazen od k tomuto konci přilehlého konce svodiče 52B. Rovněž svodičová řada 54 zahrnuje dva svými přilehlými konci vzájemně odsazené svodiče 54A a 54B a svodičová řada 5 6 dva svými přilehlými konci vzájemně odsazené svodiče 5 6A a 56B. Toto odsazeni mezi přilehlými konci svodičů ze svodičové řady umožňuje uspořádání účinného můstku mezi těmito konci. Svodičová řada 52 tudíž zahrnuje účinný můstek 60, zatímco svodičová řada 54 zahrnuje účinný můstek 62. Účinný můstek 64 je uspořádán v svodičové řadě 56.

V důsledku přítomnosti uvedených můstků 60, 62 a 64 je kapalné fázi v libovolné části patra 43 umožněno rozdělit se rovnoměrně po povrchu tohoto patra.

Jak již bylo uvedeno, zahrnuje horní patro 4 3 účinný povrch 50 (částečně a schématicky zobrazený;· . Tento účinný povrch může být tvořen jedním ventilem nebo více ventily. Typický zástupce ventilů pro tuto aplikaci je popsán v patentu US 5,120,474, jehož majitelem je přihlašovatel této patentové přihlášky.

Jak je zřejmé z obr.2, vynález dále zahrnuje zlepšený nosný systém zahrnující přepážky pro nesení mezilehlých částí patra se svodiči. Nosná přepážka 70 v zobrazeném provedeni vybíhá podél délky svodičové řady 52, zazimcc nosná přepážka 72 vybíhá podél délky svodičové řady 54.. Nosná přepážka 74. vybíhá podél délky svodičové sestavy 56, přičemž nese oblast svodič-patro nacházející se pod touto přepážkou. Každá z nosných přepážek 70, 72 a 74 je na svých protilehlých koncích připojena k věži 12., přičemž je s příslušnou oblastí svodič-patro spojena množinou nosných prvků 80., kzeré jsou svými prvními konci 81 připojeny k nosné přepážce a svými druhými konci 82 k oblasti svodič-patro. Tato konstrukce vylučuje potřebu podpěrných prvků uspořádaných pod patrem a poskytuje zlepšenou proudovou účinnost.

Jak je to zřejmé z obr. 2 a jak již to bylo výše uvedeno, patro 49 zahrnuje svodičové sestavy, které jsou uspořádány pod účinnými plochami 50 patra 48. Jak to bude dále podrobněji popsáno, může účinná plocha nalézající se pod svodiči podle vynálezu zahrnovat zvýšenou účinnou vstupní plochu pro zlepšení kontaktu parní fáze s kapalnou fází v této účinné ploše. Jak je to zřejmé z obr. 2, jsou svodiče patra 49 obecně paralelní se svodiči patra 43., přičemž jsou svodiče obou těchto pater vzájemně odsazeny jak ve vertikálním směru, tak i v horizontálním směru.

Následující popisná část se vztahuje k obr. 3, který schématicky zobrazuje příčný řez několika prvky podle vynálezu. Jak je to zřejmé z tohoto obrázku, proudí kapalná fáze z orvého patra 48 přes přepady 214 skrze boční svodiče 51 a 55 a skrze prvé mezilehlé svodičové řady 52, 54 a 56 směrem dolů do oblastí druhého patra 49, které jsou přilehlé k druhým mezilehlým svodičovým řadám 66, 68 a 69. Druhé svodičové řady patra 49 jsou výhodně konstruovány stejným způsobem jako výše popsané svodičové řady patra 48 . První a druhé svodičové řady jsou obecně vzájemně paralelní, přičemž každá z těchto svodičových řad je nesena výše uvedenou přepážkovou nosnou strukturou vybíhající podél každé z těchto svodičových řad. V tomto ohledu je každá z přepážek 170, 171, 172 a 174 patra 4 9 připojena k níže uložené oblasti svodič-oatro množinou výše uvedených úhlových prvků 80. Každý z těchto prvků 80 je svým jedním .koncem spojen s příslušnou přepážkou a svým druhým, protilehlým, koncem k příslušné oblasti svodič-patro. Patra 48 a 49 jsou dále podél svých vnějších okrajů podepřena nosnými prstenci 7 5 a 77, které probíhají podél obvodů těchto pater. V těchto prstencích 75 a 77 mohou být vytvořeny otvory 78 pro umožnění průchodu stoupající parní fáze 15 skrze tyto prstence, jak je to popsáno v související patentové přihlášce , která byla současně přihlášena s touto patentovou přihláškou a jejímž přihlašovatelem je přihlašovatel této patentové přihlášky. Otvory 78 vytvořené v nosných prstencích 75 a 77 zahrnují v jednom provedení ventily uspořádané v těchto otvorech pro umožnění proudění parní fáze 15 skrze tyto otvory a tudíž pro zvýšení účinnosti účinné plochy 50 uvažovaného patra. Pro boční svodiče 51 a 55 je poskytnut celistvý nosný prstenec 51 a 55.

Schématické zobrazení sestavy patra s množinou svodičů provedené na obr. 3 ilustruje způsob pro maximalizaci strukturálních a funkčních aspektů této sestavy v produkční koloně a zařízení k provádění tohoto způsobu. Materiál jednotlivých konstrukčních prvků uvedené sestavy a způsob jejich výroby je odborníkovi v daném oboru dobře známý. Nejsou zde takto zobrazeny skutečné rozměry ocelových prvků svárů nebo/a dalších upevňovacích ekvivalentů, neboť ryte· budou společně s použitými konstrukčními technikami výrazně záviset na skutečné velikosti kolony 12 použité v rámci jednotlivých produkčních procesů.

Popis vynálezu zahrnuje určité znaky, které jsou pouze částečně zobrazeny na obr. 3 a které jsou dále podrobněji popsány. Tyto znaky zahrnují vyrovnávací můstky 60, 62 ,a 64 uspořádané přes výše popsané svodičové řady 52, 54 a 56 , které se nachází mezi jednotlivými plochami patra 43 . Boční svodiče 51 a 55 nevykazují tyto znaky. Mezilehlé svodičové řady 66, 67, 63 a 69 patra 49 jsou tudíž zobrazeny s můstkovými částmi 17OA, 17ΙΑ, 172A resp. Γ74Α vytvořenými v těchto svodičových řadách. Tyto můstkové části jsou vedeny přes uvedené příslušné svodičové řady skrze otvory 1QQ, které jsou vytvořeny v příslušných nosných přepážkách. Tyto otvory 100 mohou být zřetelněji pozorovány v perspektivním pohledu na obr. 2. Poskytnutím otvoru 100 průchozího skrze příslušnou přepážku může kapalná fáze 13, která proudí po patrech 43 a 49, proudit skrze tento otvor, zatímco je zachována strukturální celistvost patrového systému. Jak to bylo posáno výše v souvislosti s patrem 48, zahrnují můstky 17OA, 17IA, 172A a 174A množinu otvorů 100A vytvořených v těchto můstkách pro umožnění průchodu stoupající parní fáze 15 skrze tyto otvory a tudíž pro zvětšení aktivní oblasti příslušného patra. Tyto otvory 100A jsou rovněž nejlépe pozorovatelné v perspektivním pohledu na obr. 2.

Jak je to zřejmé z obr. 3, mohou patra 48 a 4 9 zahrnovat, zvýšené účinné vstupní plochy uspořádané' pod svodiči výše uloženého patra. Tyto zvýšené účinné vstupní plochy v zobrazeném provedení obsahují části dna příslušného patra, které jsou zvýšeny do formy ventilačních komor 102,

6 které mají otvory 133 vytvořené v bočních stěnách těchto komor pro poskytnutí prostředku pro přímý průchod parní fáze 15 stoupající kolonou 12. Způsob použití parních ventilačních kcmcr 102 uvedených v tomto popisu a zařízení k provádění tohoto způsobu jscu popsány v patentové přihlášce US 08/306,672, jejíž přihlašovatelem je přihlašovatel této patentové přihlášky. Použitím parních ventilačních komor 102 se kapalná fáze 13, která sestupuje z příslušného svodiče směrem dolů bezprostředně střetává se stoupající parní fází 15, která prochází skrze otvory 103 komory 102. Jak je to zřejmé z obr. 3, na kterém je šipkou zobrazeno proudění kapalné fáze pod svodičem 52, vynález poskytuje uvnitř kolony 12 přímou interakci mezi kapalnou fází a v protisměru proudící parní fází, zatímco maximalizuje proudovou účinnost této kolony.

Následující popisná část se vztahuje k obr. 4, na kterém je zobrazen průřez oblastí svcdič-nosná přepážka patra 43 z obr. 3, přičem zenzo příčný řez je proveden podle linie 4-4 na obr. 3. Z zohoto obrázku je zřetelný otvor 100, který je uspořádán nad můszkovou části 64 patra 4 3, přičemž tento otvor je tvořen obecně obdélníkovým oknem průchozím skrze nosnou přepážku 74 uspořádanou při svodičové řadě 56. Otvor 100 je ve své spcdní části vymezen podélnou spodní částí 103 celistvou s nosnou přepážkou 74. Po konstrukční stránce' tato oknová konfigurace má za následek, že spodní část 103, která zajišťuje strukturální celistvost, je namáhána v tahu, zatímco horní část 105 je namáhána v tlaku. Zatížení schématicky reprezentované šipkou 107 je zastoupeno hmotností patra, svodičů a kapalné fáze, která je během provozu kolony 12 přítomna na tomto patru a těchto svodičích. Při tomto druhu zatížení je výhodné dolní částí 103 poskytnout podpěru pro můszek 64 . Z tohczo důvodu není otvor 100 jednoduše tvořen výřezem ve tvaru písmene U v přepážce 74 . Následkem zobrazené strukturální konfigurace probíhá přepážka 74 skrze koncové stěny 103 a 110 svými přilehlými konci vzájemně odsazených svodičů 56A resp. 56B svodičové řady 5 6. Za účelem připevnění svodiče k nosné přepážce mohou být použity různé standartní .sestavovací techniky jako např. svařování.

Následující popisná část se vztahuje k obr. 5, kcerý zobrazuje půdorysný pohled na patro 43 z obr. 2, přičemž tento obrázek nabízí názorný pohled na účinnou část 50 tohoto patra a na nosné přepážky 70, 72 a 74 . Každý z uvedených nosných přepážek je řadou spojovacích prvků 80 spojen s příslužnou níže uloženou oblastí svodič-patro. Např. nosná přepážka 70 je pomocí šesti úhlových spojovacích prvků 130, 181, 182, 183, 184 a 18 6 připojena k svodiči 52A svodičové řady 52. Ačkoliv v tomto konkrétním zobrazeném provedení části patra 48 bylo použito šest spojovacích prvků 8/3, může se počet těchto spojovacích prvků měnit, přičemž tento počet závisí na ploše uvedeného patra, na rozložení zatížení na tomto patře pro konkrétní typ kolony a na příslušné délce přepadu, jak je to popsáno v popisné části vztahující se k obr. 6. Např. přepážka 72 svodiče 54A svodičové řady 54 je kvůli většímu rozsahu svodiče 54A než má svodič 52A seszavena s osmi spojovacími prvky 30.

Z obr. 5 je jasně zřetelná zvýšená účinná vstupní plocha (parní ventilační komory 102) patra 48, která se nachází mezi svodiči tohoto patra. Svodič výše uloženého patra je uspořádán tak, že kapalná fáze, která proudí skrze tento svodič dopadá na vstupní plochu 50 patra 48 . Spojovací prvky 80 jsou rovněž určeny k uvedenému výstupu proudu kapalné fáze na účinnou plochu níže uloženého patra. Jak je to z obrázku zřejmé, je každý spojovací prvek 80 tvořen bočními stěnami 190 a 191, které směrem nahoru vybíhají z mezilehlé žebrové části 192. Je to právě žebrová část 192, která poskytuje úhlovou přepážku pro kapalnou fázi, která by se jinak rozstřikovala do příslušných svodičů. Spojovací prvky 80 jsou tudíž výhodně tvořeny do písmene U tvarovanými kanálovými prvky, jak je to patrné z obr. 2.

Na obr. 5 jsou zřetelněji zobrazeny koncové částí svodičů 51 a 55.. Každý konec svodičů 51 a 55 j e tvořen rovinnými úhlovými bočními stěnami 201, kzeré jsou zakončeny rovnou spodní sekcí 2 33. Spodek 203 zahrnuje množinu štěrbin 205, které jsou selekzivně uspořádány za účelem distribuování kapalné fáze směrem na níže uložené patro v regulované konfiguraci. Tato specifická konfigurace svodiče je podrobněji popsána v patentu US 5,164,125, jehož přihlašovatelem je přihlašovatel této patentové přihlášky. V tomto patentovém dokumentu však není popsána a zobrazena boční stěnová nosná konfifurace svodičů 51 a 55, která je posána a zobrazena v této patentové přihlášce. Jak je zřejmé z obr. 3 a z obr. 5 , zahrnují boční stěny 210 uvedených svodičů horní přírubu 212, která z této boční stěny vybíhá směrem ven tak, že částečně přesahuje nosný prstenec 75. Tato nosná příruba 212 je vzhledem k úrovni patra 43 snížena (jak je to patrné z cbr. 3), čímž se vytvoří tzv. nálevková oblast, která umzžňuje kapalině proudit přes vrchní část přepadu 214 do vszupní čászi tézo nálevkové oblasti, která je rozsáhlejší ne výstupní část příslušného svodiče. Tímto konstrukčním řešením mohou boční svodiče 51 a 55 pojmout více kapalné fáze, čímž se zamezí přeplnění těchto svodičů kapalnou fázi, ke kterému může dojít v případě, že není vytvořená nálevková konfigurace.

Následující popisná část se vztahuje k obr. 6, který zobrazuje ve zvětšeném měřítku půdorysný pohled na alternativní provedení částí účinné plochy patra z obr. 2. Z tohoto obrázku je zřejmé, že vynález zahrnuje směrové ventilové řady uspořádané uvnitř účiné plochy desky patra ve zvolené orientaci. Ventily 600 jsou směrového typu a jsou uspořádány v aktivní ploše 602 desky 604 patra v takové konfiguraci, která způsobuje zvýšení turbulencí kapalné fáze a zvýšené míšení parní fáze s kapalnou fází podél povrchu patra. Každý z venzílú 600 podél myšlené linie 610 je orientován tak, že větší množství parní fáze proudí z těchto ventilů směrem reprezentovaným šipkou 612, zatímco ventily podél myšlené linie 614 jsou situovány tak, že větší množství carní fáze proudí z těchto ventilů směrem zastoupeným šipkou 616. Z ventilů 600 podél myšlené linie 620 proudí větší množství parní fáze ve směru reprezentovaném šipkou 622. Každý z uvedených ventilů je konstruován tak, že parní fáze z tohoto ventilu proudí v obou uvedených směrech, ale jen jeden směr je preferenční a tímto směrem z uvedeného ventilu proudí větší množství parní fáze. Tyto ventily jsou často označovány jako směrové ventily. V důsledku popsané orientace ventilů je normálnímu proudění kapaliny po patře vnucena příčná složka proudění, která je orientována kolmo k normálnímu směru proudění kapaliny na patře, následkem čehož je kapalina nucena odbočit z obvyklého směru pohybu od přívodního k přilehlému výstupnímu svodiči. Toto opatření prodlužuje délku dráhy kapalné fáze proudící podél patra. Použitím množiny svodičů v jednom patře je vzdálenost mezi přilehlými svodiči omezena. Toto omezení vede ke zkrácení přímé dráhy kapalné fáze mezi vstupní plochou a výstupním svodičovým přepadem. Z tohoto hlediska je prodloužení délky dráhy kapalné fáze podél účinné plochy patra výhodným opatřením realizovaným v rámci vynálezu.

Na obr. 9 je zobrazen přepad 650, který je přilehlý k ventilům 600 a který má klikatou konfiguraci 652. Tato klikatá konfigurace 652 je tvořena množinou přepadových částí 654 a 656, které vytváří vrcholové hrany 658 uspořádané mezi těmito částmi. Tato klikatá konfigurace prodlužuje vzhledem k účinné ploše 602 délku uvažovaného přepadu. Jeden parametr z proudové distribuce a účinnosti kolony zahrnuje vztah mezi délkami přepadů a jinými parametry patra kolony. Změna tvaru přepadu a úprava jeho délky může být jednoduše realizována bez podstatným modifikací patra nebo ploch svodičů. Možnost nastavitelné délky přepadu je rovněž užitečná v případě, že v jednom patře je použita množina svodičů, a to z toho důvodu, že svodiče mohou být uspořádány v bočních nebo chordáiních oblastech, ve kterých mohou být mezi lineárními otvory přilehlými k protilehlým svodičům podstatné rozdíly. V oéto konfiguraci je výhodné obecně vyrovnat délku uvažovaného přepadu spolu s proudovými! parametry parní a kapalné fáze za účelem maximalizace účinnosti kolony a rovnováhy proudových parametrů uvnitř kolony v souladu s typem produkce realizované kolonou pro styk parní a kapalné fáze. Zejména kombinací nastavitelné délky přepadu s příčnými směrovými ventily s opačně orientovanou konfigurací je účinnost provozu účinné plochy patra výrazně zvýšena.

Předpokládá se, že provoz a konstrukce produkční kolony podle vynálezu jsou z výše uvedeného popisu zřejmé. Jelikož výše zobrazené kolony a výše popsaný způsob jsou uvedeny pouze jako výhodná provedení, je samozřejmé, že v rámci vynálezu jsou možné různé změny a modifikace těchto kolon a způsobu a všechny tyto změny a modifikace spadají do rozsahu vynálezu definovaného v následujících patentových nárocích.

Claims (32)

1. PATENTOVÉ N Á ROKY

   1 . Sestava patra s množinou svodičů chemické produkční kolony pro styk pára-kapalina, ve které patra zahrnují účinné oblasti uspořádané na těchto patrech pro vzestupné proudění parní fáze skrze tato patra a ve které je proudění kapalné fáze usměrňováno po prvém patře, dále z tohoto prvého patra skrze prvé řady svodičů uspořádané v tomto prvém patře na druhé patro a potom podél účinných oblastí tohoto druhého patra nacházejících se mezi individuálními svodiči druhých řad svodičů uspořádaných v tomto druhém patře, vyznačená tím, že zahrnuje množinu nosných přepážek připevněných k uvedené koloně a vybíhajících podél některého z uvedených svodičů pro nesení tohoto svodiče, množinu upevňovacích prvků připevňujících uvedené svodiče k uvedeným nosným přepážkám, alespoň dva svodiče, které jsou uspořádány uvnitř jednoho z uvedených pater a které jsou svými přilehlými konci vzájemně odsazeny,a účinnou můstkovou část uspořádanou mezi uvedenými konci uvedených, svými přilehlými konci vzájemně odsazených svodičů pro umožnění proudění kapalné fáze přes tuto můstkovou část a vzestupného proudění parní fáze skrze tuto můstkovou část.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že uvedená patra jsou připevněna k uvedeným svodičům a také uvedenými přepážkami nesena podél mezilehlých oblastí těchto pater.
3. 3. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že uvedená patra jsou podepřena nosnými prstenci probíhajícími podél· obvodu těchto pater.
4. 4. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že podél uvedených,svými přilehlými konci odsazených svodičů kontinuálně probíhá jedna nosná přepážka pro nesení těchto svodičů, přičemž tato přepážka zahrnuje otevřenou mezilehlou oblast uspořádanou v této přepážce a uzpůsobenou pro vymezení uvedené můstkové části probíhající skrze tuto přepážku a umožňující proudění kapalné fáze podél této můstkové části pro rovnoměrné proudění kapalné fáze po patru přilehlém k uvedené přepážce.
5. 5. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že uvedené účinné oblasti uvedeného patra zahrnují parní ventily uspořádané v těchto účinných oblastech pro umožnění vzestupného proudění parní fáze skrze uvedené účinné oblasti
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačené tím, že uvedený můstek zahrnuje množinu parních ventilů uspořádaných v tomto můstku pro umožnění vzestupného proudění parní fáze skrze tento můstek a pro další zvětšení účinné oblasti uvedeného patra.
7. 7. Zařízení podle nároku 5, vyznačené tím, že uvedené parní ventily jsou tvořeny fixními ventily.
8. 8. Zařízení podle nároku 5, vyznačené tím, že uvedené parní ventily jsou tvořeny plovákovými ventily.
9. 9. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že některá z uvedených oblastí uvedeného druhého patra uspořádaná pod uvedenými prvními řadami svodičů uvedeného prvního patra zahrnuje zvýšené parní komory uspořádané v této oblasti pro umožnění vzestupného proudění parní fáze skrze uvedenou oblast.
10. 10. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že' uvedené upevňovací prvky zahrnují desky připevněné prvním koncem k uvedené přepážce a druhým koncem k uvedenému svodiči .
11. 1 1 . Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že uvedený svodič dále zahrnuje přepad připevněný k tomuto svodiči, přičemž uvedený upevňovací prvek je připevněn na uve děném druhém konci k uvedenému přepadu.
12. 12. Zařízení podle nároku 10, vyznačené tím, že upevňovací prvek zahrnuje kanál, který má dostatečnou šířku pro vytvoření deflektorové desky pro kapalinu v oblasti uvedeného svodiče.
13. 13. Zařízení podle nároku 10, v y z na č e n é t í m, že uvedené upevňovací prvky jsou k uvedené přepážce a k uvedenému svodiči přivařeny.
14. 14. Zařízení podle nároku 10, vyznačené tím, že uvedené první a druhé svodiče jsou obecně vzájemně paralelně uspořádány.
15. 15. Sestava patro-svodič v chemické produkční koloně, ve které kapalná fáze proudí směrem dolů a parní fáze stoupá směrem nahoru skrze mísící oblasti uvedeného patra, přičemž tato sestava zahrnuje množinu svodičů uspořádaných v této sestavě, vyznačená tím, že zahrnuje první patro, které má první řady svodičů uspořádané v tomto prvním patru, druhé patro uspořádané pod uvedeným prvním patrem a mající druhé řady svodičů uspořádané v tomto druhém patru, přičemž uvedená patra zahrnují účinné oblasti uspořádané na těchto patrech pro vzestupné proudění parní fáze skrze tyto oblasti, množinu nosných přepážek připevněných k uvedené koloně a probíhajících přes uvedené první a druhé patro podél zvoleného některého z uvedených svodičů, prostředek spojující uvedené sestavy patro-svodič s uvedenými nosnými přepážkami a prostředek pro nesení obvodové části patra v oblastech uvedených nosných přepážek.
16. 16. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že alespoň dva svodiče uvedeného prvního patra jsou svými přilehlými konci vzájemně odsazeny a mezi těmito odsazenými konci uvedených alespoň dvou svodičů je uspořádán můstek pro umožnění proudění kapalné fáze podél tohoto můstku.
17. 17. Zařízení podle nároku 16, vyznačené tím, že podél uvedených, svými přilehlými konci odsazených svodičů kontinuálně probíhá jediná nosná přepážka pro nesení těchto odsazených svodičů, přičemž tato nosná přepážka zahrnuje otevřenou mezilehlou oblast uspořádanou v této nosné přepážce a uzpůsobenou pro vymezení uvedeného můstku probíhajícího skrze tuto otevřenou oblast.
18. 18 .

    Zařízení podle nároku 16, vyznačené tím, že uvedené účinné oblasti uvedeného patra zahrnují parní ventily uspořádané v tomto patře pro umožnění vzestupného proudění parní fáze skrze uvedené patro.
19. 19. Zařízení podle nároku 18, vyznačené tím, že uvedený můstek zahrnuje množinu parních ventilů uspořádaných na tomto můstku pro umožnění vzestupného proudění parní fáze skrze tento můstek a pro další zvětšení účinné oblasti uvedeného patra.
20. 20. Zařízení podle nároku 18, vyznačené tím, že uvedené parní ventily jsou tvořeny fixními ventily.
21. 21. Zařízení podle nároku 18, vyznačené tím, že uvedené parní ventily jsou tvořeny plovákovými ventily.
22. 22. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že uvedená patra jsou připevněna k uvedeným svodičům a také nesena podél mezilehlých oblastí uvedených pater uvedenými nosnými přepážkami.
23. 23. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že uvedená patra jsou podepřena nosným prstencem probíhajícím podél obvodových částí uvedených pater.
24. 24. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že někzerá z uvedených oblastí uvedeného druhého patra nacházejících se pod uvedenými prvními řadami svodičů uvedeného prvního patra zahrnuje zvýšené parní komory uspořádané v této oblasti pro umožnění vzestupného proudění parní fáze skrze tuto oblast.
25. 25. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že uvedené upevňovací prvky zahrnují desky, které jsou svými prvními konci připevněny k uvedené přepážce a svými druhými konci k uvedenému svodiči.
26. 26. Zařízení podle nároku 25, vyznačené tím, že uvedený svodič dále zahrnuje přepad, který je připevněn k tomuto svodiči a uvedený upevňovací prvek je svým uvedeným druhým koncem připevněn k uvedenému přepadu.
27. 27. Zařízení podle nároku 26, vyznačené zim, že uvedený upevňovací prvek zahrnuje kanál, který má dostatečnou šířku pro vytvoření deflektorové desky pro kapalnou fázi v oblasti uvedeného svodiče.
28. 28. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že uvedené první a druhé svodiče jsou obecně vzájemně paralelně uspořádány.
29. 29. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že uvedená účinná plocha uvedeného patra zahrnuje směrové ventily uspořádané v tomto patře.
30. 30. Zařízení podle nároku 29, význačné tím, že uvedené směrové ventily jsou vyrovnány v určitých řadách, přičemž jsou uspořádány do konfigurace, ve které je proudění parní fáze z těchto ventilů usměrňováno do obecně příčného směru vzhledem k proudění kapalné fáze kolem těchto ventilů.
31. 31. Zařízení podle nároku 30, vyznačené tím, ze uvedené směrové ventily uspořádané v uvedených přilehlých řadách usměrňují proudění parní fáze z těchto ventilů do vzájemně opačných směrů pro dosažení turbulence mezi těmito přilehými řadami směrových ventilů a pro zvýšení účinnosti patra.
32. 32. Zařízení podle nároku 29, vyznačené tím, že uvedené ventily jsou fixního typu, která mají první podpěrné členy širší než druhé podpěrné členy pro vytvoření preferenčního proudění parní fáze z těchto ventilů.