CZ54999A3 - Cytotoxický aminosacharid a příbuzné sacharidové deriváty indolopyrrolokarbazolů - Google Patents

Abstract

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž R, aRla jsou nezávisle vodík, pentózová skupina (A) nebo hexózová skupina (B) za podmínky, žejeden zR! aRla je vodík a druhýnení vodík;R2, R3, R4, R5 aR2-, R3', R^Ry- aR5, jsou nezávisle vodík, C i^alkyl, C j.vcykloalkyl, O, azidoskupina, halogen, NR9R10, NHQOjNRpR]0, NHC(O)OR, OR, -C(O)Ra, SR, -OSO2Rc, nebo spolu tvoří =N-0H, =0, =NR, s podmínkou, že R2, R3, R4, R5 a R2',R3, R43R5 ■ aR5'nejsou současně všechny vodík, OH, alkoxyskupina nebo alkyl. Farmaceutická kompozice obsahující protinádorově účinné množstvísloučeniny I s aktivitou vůči topoisomeráze I.

Description

Cytotoxický aminosacharid a příbuzné sacharidové deriváty indolopyrrolokarbazolů

Oblast techniky

Tento vynález se týká aninocukrů a jiných cukerných derivátů indolopyrrolokarbozolů, jejich solí a hydrátů, z nichž některé sloučeniny vykazují aktivitu vůči topois'omeráze-I a jsou užitečné při inhibici množení (proliferace) nádorových buněk, jsou užitečné vykazováním protinádorového účinku. Dále se vynález týká jejich přípravy.

Dosavadní stav techniky

Indolo[2,3-a]karbazolové alkaloidy, jako je rebeccamycin (patenty US 4 487 925 a 4 552 842) a jeho ve vodě rozpustný klinicky aktivní analog, 6—(2— diethylaminoethyl)rebeccamycin (1) (patent US 4 785 085) jsou vhodné jako protinádorová činidla, která jsou cílená na DNA.

(1) « · 9 · · · · • · · · « ·· · • 9 · » · · ť>

• · · · · · ·· ··· Λ» tt

Topoisomerázy jsou vitální enzymy jádra, které mají funkci řešit topologická dilemata v DNA, jako je převinutí, nedovinutí a katenace, ke kterým normálně dochází během replikace, transkripce a možná jiných procesů s DNA. Tyto enzymy dovolují DNA relaxovat tím, že tvoří enzymové přemostění v místě přerušení řetězce, které působí jako přechodný vstupní útvar nebo otočný bod pro průchod jiných řetězců DNA. Zdá se, že léčiva působící na topoisomerázu ovlivňují reakce přerušení-opětné spojení DNA topoisomeráz. V přítomnosti topoizomerázově aktivních činidel se hromadí meziprodukt nedokončené reakce nazývaný „rozložitelný komplex, což má za následek zastavení replikace/transkripce, což nakonec vede ke smrti buňky. Vývoj topoisomerázově I aktivních činidel tak poskytuje nový přístup k univerzálnějšímu spektru terapií v současnosti používaných na klinikách pro léčení rakoviny.

Pharmacol (1994), 34 izomerázově I aktivní linických studií a tato kých protirakovinových ou tyto sloučeniny příbuzné

Článek v Cancer Chemother. (příl.): S 41-S 45 popisuje topo sloučeniny, které jsou ve fázi k činidla byla shledána při klinic studiích účinnými. Strukturně js alkaloidu camptothecinu (2).

camptothecin (2) • · ···· ·· 9 99 ··

9 · · · · · « · » «

9 9 · 9 9 9 9 9 » • 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 •999 9 9 9 9 9 9 9 • · 99 99 999 99 9 9

Evropská publikovaná patentová přihláška 0 545 195 J&T publikovaná 22. listopadu 1995 a 0 602 597 A2 publikovaná 22. června 1994 a v Cancer Research 1993, 53, 490 - 494 a 1995, 55, 1310 - 1315 popisují indolo[2,3-a]karbazolové deriváty (3) příbuzné rebeccamycinové třídě vykazující protirakovinovou aktivitu; avšak hlavní mechanismus působení nemusí být jako u camptothecinu. Camptotheciny působí mechanismem topoisomerázy I. Mezinárodní patentová přihláška WO 95/30682 také popisuje indolokarbozoly příbuzné sloučeniny (3) vykazující protirakovinovou aktivitu.

(3)

Hudkins a kol. ve WO 96/11933 publikované 25. dubna 1996 a jí odpovídajícímu patentu US 5 475 110 popisuje sérii kondenzovaných pyrrolokarbazolů a ukazuje biologické hodnoty in vitro, jako je inhibice neuronální cholinové acetyltransferázy (ChAT), inhibice proteinkinázy C (PKC) u některých sloučenin. Patent US 5 468 849 popisuje určité fluororebeccamycinové analogy jako vhodná protinádorová činidla spolu se způsoby jejich produkce použitím analogů fluorotryptofanu jako živného média kmenů Saccharothrix • · · 4 • 4 » 4 • · 4 4

44

·· 4 4 aerocolonigenes produkujících rebeccamycin, výhodně Saccharothrix aerocolonigenes C38,383-RK2 (ATCC 39243).

Glicksman a kol. v patentu US 5 468 872 popisuje indolokarbazolové alkaloidy, které se liší strukturou od těch, které mají vzorec I podle tohoto vynálezu.

Kojiri a kol. ve WO 96/04293 publikované 15. února 1996 popisuje indolopyrrolokarbazoly mající disacharidový substituent, který je odlišný od amínosubstituovaných cukerných sloučenin podle tohoto vynálezu.

Ve výše uvedených dokumentech ani ve stavu techniky není uvedeno nic, co by uvádělo cytotoxické aminocukry a jiné cukerné deriváty indolopyrrolokarbazolu podle tohoto vynálezu, z nichž některé jsou topoisomerázově I aktivní činidla.

Podstata vynálezu

Podstatou tohoto vynálezu je poskytnutí nových cukerných derivátů indolopyrrolokarbazolů, které inhibuji . proliferací rakovinových buněk a některé z derivátů * vykazují zvýšenou rozpustnost ve vodě a aktivitu vůči topoisomeráze I.

Vynález se týká nových protinádorových sloučenin představovaných vzorcem I, nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí

(I) • · · ·

• · · * · **··«· • · · ·· · · · · · • · · · · * · · · ·· * · kde:

Ri a Ria jsou nezávisle vodík, pentózová skupina (A) nebo hexózová skupina (B) vzorců

Rs

za podmínky, že jeden z R_x a R_la je vodík a druhý není vodík;

R₂, R₃, R₄, R5 a R₂-, R₃·, R4 -, R5 a R₅-, jsou nezávisle vodík, C1-7 alkyl, C1-7 cykloalkyl, 0, azidoskupina, halogen, NR9R10, NHC (0) NR9R10, NHC(O)OR, OR, -C(O)R_a, SR, -OSO₂R_C, nebo spolu tvoří =N-0H, =0, =NR, s podmínkou, že R₂, R₃, R₄, R₅ a R₂-, R3'/ Rn Rs a R₅- nejsou současně všechny vodík, OH, alkoxyskupina nebo alkyl dále s podmínkou, že R3 nebo R3· není -NH₂, s výjimkou případu, kdy R6 je (CH₂) _nNHC (NH) NH₂, uvedený C1-7 alkyl případně substituovaný jedním až šesti stejnými nebo různými halogeny, CN, N0₂, arylem nebo heteroarylem, uvedený aryl nebo heteroaryl substituovaný jednou nebo dvěma skupinami nezávisle vybranými z NR9R10,

OH, C00R₉, SO₃R₉ nebo OCOR₉;

R_a je H, OH, C1-7 alkoxyskupina nebo NR9R10;

R_c je C1-7 alkyl nebo aryl;

R a Rn jsou nezávisle vodík, C1-7 alkyl, Cx_7 cykloalkyl, heteroaryl, nearomatický cyklický 5 až 8členný kruh obsahující buď jeden nebo dva heteroatomy vybrané z O nebo N, (CH₂) _nNR₉R₁₀, (CH₂)_nOR₉ nebo (CH₂)_nCOOR₉, uvedený C1-7 alkyl případně substituovaný jedním až šesti stejnými nebo •· ·«·· · A · «· »» • · · * · · · · · «

odlišnými halogeny, OH, CN, NO₂, arylem nebo heteroarylem, uvedený aryl nebo heteroaryl substituovaný jednou nebo dvěma skupinami nezávisle vybranými z NRgRio, OH, COOR9,

SO3R9 nebo OCORg;

Rg a R10 jsou nezávisle vodík, C1-7 alkyl, C_x_7 cykloalkyl, benzyl, aryl, heteroaryl, přičemž všechny tyto skupiny s výjimkou vodíku mohou být substituovány jedním až šesti stejnými nebo různými halogeny, OH, NH₂, CN, N0₂, C(=NH)NH₂, -CH(=NH), CH (Rb) (CH₂) _nCOOH nebo CH (R_b) (CH₂) _nNH₂ nebo ČOORn, nebo Rg a R_Xo spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cyklický 5 až 8členný nearomatický kruh obsahující buď jeden nebo dva heteroatomy vybrané z 0, N nebo S, nebo Rg a R_Xo spolu tvoří =CHRR_XX.

R_b je H nebo COOH;

R₆ je vodík, C1-7 alkyl, aryl, arylalkyl, OR_Xo, NRgR_Xo nebo · 0C0 (CH₂) _nNR₉Rio, uvedený C_x_₇ alkyl případně substituovaný jedním až šesti stejnými nebo různými halogeny, NR₉R_X0, CN, N0₂, arylem, uvedený aryl substituovaný jednou nebo dvěma skupinami nezávisle vybranými z NR9R10, OH, COORg, SO3R9 nebo OCORg;

R₇ a Rg jsou nezávisle OH nebo H, nebo společně jsou O;

Xi, X'i, X₂ a X'₂ jsou nezávisle H, halogen, OH, -CN, -NC, CF₃, -COR_a, N0₂, OR, 0 (CH₂) „NRgRio, O(CH₂)_nNORg nebo O (CH₂) _nCOOR₉; s podmínkou, že X₂ a X'₂, X_x a X'_x nejsou 1,11dichlor; dále s podmínkou, že když X₂ a X'₂ jsou každý H, X_x a X'i jsou každý nezávisle H nebo halogen, R_x je hexóza, R₇ a Rg spolu jsou O a každý z R₂, R₅ a R₄ je OH, R₂-, R₃·, R₄- a R₅- a R₅ je H, Q je NH, a potom každý z R₃ a R6 není NH₂ a R₃ není methoxyskupina, když R6 je H;

W je C nebo N;

• ·· 9

99

Q je O, NRg, S nebo CH₂; a n je celé číslo od 0 do 4.

V jiném aspektu tento vynález poskytuje způsob inhibice růstu nádoru u savčího hostitele, který zahrnuje podávání tomuto hostiteli sloučeniny vzorce I v množství inhibujícím růst nádoru.

Další aspekt tohoto vynálezu poskytuje farmaceutickou kompozici, která zahrnuje protinádorově účinné množství sloučeniny vzorce I v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči, excipienty, ředidly nebo přídavnými látkami.

Detailní popis vynálezu

Tento vynález poskytuje nové aminocukry a příbuzné deriváty indolopyrrolokarbazolů a jejich soli, z nichž některé, jsou topoisomerázově I aktivní činidla. Tyto sloučeniny jsou užitečné při inhibici proliferace nádorových buněk a vykazují protinádorový účinek.

V této přihlášce, pokud není explicitně nebo v kontextu určeno, platí následující definice. Čísla v zápatí uvedená po symbolu „C definují počet atomů uhlíku, který může obsahovat konkrétní skupina. Například výraz „Ci-6 alkyl znamená přímý nebo rozvětvený uhlíkový řetězec mající od jednoho do šesti atomů uhlíku; příklady zahrnují methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, sek.butyl, isobutyl, t-butyl, n-pentyl, sek.-pentyl, isopentyl a n-hexyl. V závislosti na kontextu se výraz „C_x-₆ alkyl může také vztahovat k C_x-6 alkylenu, který tvoří můstek mezi dvěmi skupinami; příklady zahrnují propan-1,3-diyl, butan1,4-diyl, 2-methyl-butan-l, 4-diyl, atd. „C2-6 alkenyl znamená přímý nebo rozvětvený uhlíkový řetězec mající alespoň jednu dvojnou vazbu C-C a mající od dvou do šesti atomů uhlíku; příklady zahrnují ethenyl, propenyl, isopropenyl, butenyl, isobutenyl, pentenyl a hexenyl.

V závislosti na kontextu „C₂-6 alkenyl může také označovat C₂-6 alkendiyl, který tvoří můstek mezi dvěmi skupinami; příklady zahrnují ethylen-1, 2-diyl (vinylen), 2-methyl-2buten-1,4-diyl, 2-hexen-l,β-diyl atd. Pojem „C₂-₆ alkinyl” znamená přímý nebo rozvětvený uhlíkový řetězec mající alespoň jednu trojnou vazbu uhlík-uhlík a od dvou do šesti atomů uhlíku; příklady zahrnují ethinyl, propinyl, butinyl a hexinyl.

Pojem „aryl” označuje aromatický uhlovodík mající od šesti do deseti atomů uhlíku; příklady zahrnují fenyl a naftyl. Pojem „substituovaný aryl” označuje aryl nezávisle substituovaný jednou až pěti skupinami (ale výhodně jednou až třemi skupinami) vybranými z Ci-g alkanoyloxyskupiny, hydroxyskupiny, halogenu, Ci_6 alkylu, trifluormethylu, Ci-6 alkoxyskupiny, arylu, C₂-₆ alkenylu, Ci-₆ alkanoylu, nitroskupiny, aminoskupiny, kyanoskupiny, azidoskupiny, Ci_6 alkylaminoskupiny, di-Ci-6 alkylaminoskupiny a amidoskupiny. Pojem „halogen” označuje fluor, chlor, brom a jod, přičemž výhodně je to fluor.

Pojem „heteroaryl” označuje pěti- nebo šestičlenný aromatický kruh obsahující alespoň jeden až čtyři neuhlíkové atomy vybrané z kyslíku, síry a dusíku. Příklady heteroarylu zahrnují thienyl, furyl, pyrrolyl, imidazolyl, pyrazolyl, thiazolyl, isothiazolyl, oxazolyl, isoxazolyl, triazolyl, thiadiazolyl, oxadiazolyl, tetrazolyl, thíatríazolyl, oxatriazolyl, pyridyl, pyrimidyl, pyrazinyl, pyridazinyl, triazinyl, tetrazinyl a podobné kruhy.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mají obecný vzorec • ·

kde Ri představuje pentosovou skupinu (A) nebo hexosovou skupinu (B) vzorců

Výhodnými sloučeninami vzorce I jsou ty, kde v Ri nebo Ri_a jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂, R3 a Ro které jsou každý OH; a R5 je NR9R10·

Jinými výhodnými sloučeninami vzorce I jsou ty, kde v Ri nebo R_ia jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂, R3 a R5, které jsou každý OH; a R4 je NR9R10, halogen nebo N3 (tj. azidoskupina).

Jinými výhodnými sloučeninami vzorce I jsou ty, kde v Ri nebo R_la jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂, R3 a R4, které jsou každý OH; a R5 je halogen.

• · 9 · · ·

Jinými výhodnými sloučeninami vzorce I jsou ty, kde v R_x nebo R_Xa jsou všechny substituenty H s výjimkou R₅, R₃ a R₄, které jsou každý OH; a R₂ je halogen.

Jinými výhodnými sloučeninami vzorce I jsou ty, kde v Rx nebo R_ia jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂, R₃, které jsou každý OH; a R₅ je halogen a R4 je azidoskupina nebo NR9R10 nebo OR.

Jinými výhodnými sloučeninami vzorce I jsou ty, kde v Ri nebo Ri_a jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂ a R₃, které jsou každý OH; a R₅ je halogen a R₄ je halogen nebo H nebo alkyl.

Jinými výhodnými sloučeninami vzorce I jsou ty, kde v Ri nebo Ri_a jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂ a R₃, které jsou každý vodik nebo hydroxyskupina, R₄ je vodík, halogen, C1-7 alkyl nebo azidoskupina; a R5 je hydroxyskupina, azidoskupina, C1-7 alkyl, halogen nebo NR9R10· '

Jinými výhodnými sloučeninami vzorce I jsou ty, kde v Ri nebo Ri_a jsou všechny substituenty H s výjimkou R₃ a R₄, které jsou každý vodík nebo hydroxyskupina, R₂ je vodík, halogen, C1-7 alkyl nebo azidoskupina; a R₅ je hydroxyskupina, azidoskupina, C1-7 alkyl, halogen nebo NR9R10 ·

Jinými výhodnými sloučeninami vzorce I jsou ty, kde v Ri nebo Ri_a jsou všechny substituenty H s výjimkou R₃ a R₅, které jsou každý vodík nebo hydroxyskupina, R₂ je vodík, halogen, C1-7 alkyl nebo azidoskupina; a R4 je hydroxyskupina, azidoskupina, C1-7 alkyl, halogen nebo NR9R10.

Jinými výhodnými sloučeninami vzorce I jsou ty, kde v Ri nebo R_Xa jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂ a

ΦΦΦΦΦΦ φφ φ φφ φφ φ φφφφ φφφ ♦ φ # φ φ ♦ φ φφφ φφ φφ φφ φφφ φφ

R₄, které jsou každý vodík nebo hydroxyskupina, R₃ je vodík, halogen, C1-7 alkyl nebo azidoskupina; a R₅ je hydroxyskupina, azidoskupina, C1-7 alkyl, halogen nebo NR9R10 ·

Jiné výhodné sloučeniny vzorce I jsou ty, kde R7 a Rs spolu jsou 0.

Jiné výhodné sloučeniny vzorce I jsou ty, kde Xi, X'i, X₂ a X'2 jsou nezávisle halogen (výhodně fluor).

Tento vynález zahrnuje také farmaceuticky přijatelné soli a/nebo solváty sloučenin vzorce I a dále stereoisomery, jako jsou enantiomery, které mohou vzniknout jako následek strukturní asymetrie v určitých sloučeninách vzorce I, a anomery, které vyplývají ze stereochemie substitucí na Ri.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou existovat ve formě farmaceuticky přijatelných solí. Tyto soli zahrnují adiční soli anorganických kyselin, jako je například kyselina chlorovodíková a sírová, a organických kyselin, jako je například kyselina octová, citrónová, methansulfonové, toluensulfonová, vinná a maleinová. Kromě toho, v případě sloučenin podle tohoto vynálezu,, které obsahují kyselou skupinu, může kyselá skupina existovat ve formě solí s alkalickými kovy, jako je například draselná nebo sodná sůl; solí s kovy alkalických zemin, jako je například horečnatá nebo vápenatá sůl; a solí s organickými bázemi, jako je ethylammoniová sůl a argininová sůl.

Sloučeniny podle vynálezu jsou užitečné jako farmakologická činidla s protinádorovými účinky.

Sloučeniny s aktivitou vůči topoisomeráze I mohou být vhodné jako protinádorová léčiva. V posledních letech se

4444

4

4»

4 4 4 4 4 ♦ · · 4 4 4

44 44 objevila v literatuře řada zpráv o roli léčiv ovlivňujících topoisomerázu I pro stabilizaci kovalentního komplexu DNA topoisomeráza I k dosažení přerušení enzymově spojených jednoduchých řetězců DNA. Z farmakologického úhlu pohledu existují výhody ovlivňování topoísomerázy I; za prvé její relativně vysoké přítomné koncentrace v jak dělících se buňkách, tak buňkách v klidu, naznačují, že její funkce může být nezávislá na rychlosti buněčného růstu a za druhé, činidla s aktivitou vůči topoisomeráze I mohou být účinná u pomalu rostoucích i rychle rostoucích nádorů. Ukázalo se, že buňky z nádorů tlustého střeva obsahují vyšší intracelulární koncentrace topoísomerázy I než normální mukosální buňky, což naznačuje možnost selektivního cytotoxického působení. Proto inhibice proliferace nádorových buněk sloučeninami vzorce I byla původně ukázána na účinné inhibici topoísomerázy I. Vybrané sloučeniny vzorce I, obvykle ty, které mají hodnoty EC₅₀ menší než 10 pM ve zkouškách s topoisomerázou I, byly také testovány ve zkouškách na inhibici proliferace (bujení) lidských/myších nádorových buněk. Sloučeniny podle vynálezu byly také testovány na jejich terapeutickou účinnost in vivo proti myšímu tumoru (P388) a výsledky jsou uvedeny v následujících příkladech farmakologických testů (tabulka I) ·

Protinádorová účinnost in vivo

Experimenty na protinádorovu účinnost in vivo byly započaty implantováním leukemických buněk 10(6) P388 myším (BDF1 nebo CDF1) ip. Ošetření bylo započato jeden den po implantaci a zahrnovalo jednu ip injekcí na dávkovanou koncentraci; u každé sloučeniny bylo použito několik koncentrací. V ošetřené skupině bylo na jednu dávkovanou ·· ··· · ·· · ·· ·· • · · · · ·· ···· • · · ··· ···· • · · · · · ······ • · · · · · · ···· ·· ·· e· ·· · ·· ·· koncentraci obvykle použito šest myší, a osm ža deset myší bylo použito jako paralelní kontrolní skupina neošetřená proti leukémii. Vyhodnocení účinnosti bylo provedeno na bázi srovnání průměrného času přežití (medián survival time - MST) ošetřených (treated - T) myší s MST kontrolních (control - C) myší. Aktivita byla definována jako % T/C větší nebo rovno 125 %, vypočteno jako MST(T)/MST(C) x 100 = % T/C.

999 ·· ····

9 9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9 9

9 9 9 9 9

99 99

99 » 9 9 9 • · · · • · · · · • 9 · · ·· ··

Tabulka 1

Sloučenina připravená podle příkladu číslo	Nádor	Dávka (mg/kg/dávka)	MST	T/C (%)
19	P388	200	9,0	82
		100	20,0	182
		50	18,5	168
		25	17,0	155
29	P388	200	10	91
		100	16, 5	150
		50	12,0	109
		25	14,0	127

Aktivita vůči topoisomeráze I (in vitro)

Aktivita vůči topoisomeráze I byla zjištěna následovně: Postup pro zkoumáni vytvořeni přerušeni jednoduchého řetězce DNA zprostředkovaného topoisomerázou I, které bylo vyvoláno sloučeninou, byl v zásadě stejný, jako je popsán v Hsiang a kol., J. Biol. Chem. 260: 14873 14878 (1985) . Vzorky rozpuštěné v 100% DMSO jako bud’ 10 μΜ nebo 10 mg/ml roztoku, pokud neni uvedeno jinak, byly zředěny V pufru Tris-EDTA. Bakteriofág PM2 DNA (Boehringer Mannheim) byl také naředěn v Tris-EDTA pufru na koncentraci 0,02 pg/pl. Různá zředění sloučenin ke stanovení byly ····

smíchány se zředěnou DNA a tato směs byla přidána do alikvotních dílů 1000 jednotek (jedna jednotka enzymové aktivity je definována jako množství schopné relaxovat 100 ng nadšroubovicové DNA za přibližně 30 minut při 37 °C) přečištěné lidské topoisomerázy I (Topogen) v 2X reakčním pufru k nastartování reakce. Směs sloučenina - DNA - enzym byla inkubována po dobu 30 minut při 37 °C před ukončením reakce horkým ukončovacím pufrem obsahujícím dodecylsulfát sodný a proteinázu K (Sigma). Směsi byly ponechány inkubovat při 37 °C dalších 10 minut, kdy byly směsi vyjmuty z vodné lázně a extrahovány směsí chloroform/isoamylalkohol v poměru 24 ; 1. Po odstředění byly alikvotní díly vodné fáze umístěny v jamkách 0,9% agarózového gelu (SeaKem) v Tris-borátovém pufru obsahujícím 0,5 pg/ml ethidiumbromidu a podrobeny elektroforéze po dobu 15 hodin za účelem oddělení různých topologických isomerů a poznamenané a rozštěpené DNA. Po opláchnutí gelu ve vodě byly reakční produkty DNA vyvolané ethidiumbromidem zviditelněny vystavení gelu UV záření. Negativy fotografií ozářených gelů byly naskenovány densítometrem a byly spočteny plochy pod píky za účelem získání procentického výskytu tvorby přerušení jednoduchého řetězce DNA u každého vzorku. Střední účinná koncentrace (EC₅₀) , která určuje sílu sloučeniny a její účinnost vyvolávat přerušení jednoduchých řetězců DNA zprostředkovaných topoisomerázou I, byla získána pro každou sloučeninu interpolací mezi body křivky výsledné dávky proti účinku.

Aktivita vůči topoisomeráze I pro vybrané sloučeniny podle tohoto vynálezu je uvedena níže v tabulce II:

• ·

Tabulka II

Příklad číslo	EC50 (μΜ)
15	0,03
18	> 100
19	0,04
29	0,01
30	< 0,01
31	< 0,01
33	0,23
34	0,23
35	0,75
45	0,28
47	0, 10
48	0,40
68	0,03
69	0,03

Nové sloučeniny podle tohoto vynálezu, jak je na příkladech amino- a jiných cukerných derivátů uvedeno v tabulce II, vykazují značnou aktivitu vůči topoisomeráze I dokonc.e v submikromolárních rozmezích koncentrací. Tato aktivita však je apriori neočekávaná a není předvídatelná pro odborníka v oboru, protože se jeví, že malé změny • · substituentů ve vzorcích mají za následek neočekávané změny aktivity. Příkladem toho je rozdíl v aktivitě vůči topoisomeráze I pro sloučeniny připravené v příkladech 18 a 19. Sloučenina z příkladu 19 je účinné protinádorové činidlo s submikromolární topo-I aktivitou, zatímco sloučenina z příkladu 18 nevykazuje topo-I aktivitu dokonce v koncentracích větších než 100 mikromolů. Jediný rozdíl mezi sloučeninami z příkladu 18 a 19 je v tom, že v příkladu 18 Xi a X'i je 2,10-difluor a Rs je aminoskupina, zatímco v příkladu 19 je X_x a X\ 3,9-difluor a R₆ je vodík. Kromě toho rebeccamicin, kde Xi a X'i je 1,11-dichlor, R₄ je methoxyskupina a R₅ je hydroxyskupina, také není topo-I aktivní.

Cytotoxická aktivita na buňky in vitro

Aktivita na inhibici bujení buněčné linie lidských buněk tlustého střeva byla zjištěna následovně.

Cytotoxicita byla zjišťována v rakovinných lidských buňkách tlustého střeva HCT116 pomocí zkoušky XTT (tj.

2,3-bis(2-methoxy-4-nitro-5-sulfofenyl)-5[(fenylamino)karbonyl]-2H-tetrazoliumhydroxid), která je popsána v literatuře v Scudiero, D. A., Shoemaker, R. H., Paull, K. D., Monks, A., Tierney, S., Nofziger, T. H., Currens, M. J., Seniff, D., a Boyd, M. R. Vyhodnocení „rozpustné tetrazolium/formazanové zkoušky pro růst buněk a citlivost na léčivo v kultuře za použití linií lidských a jiných nádorových buněk bylo provedeno podle způsobu popsaného v Cancer Res. 48: 4827 - 4833, 1988. Buňky byly umístěny po 4000 buňkách na jamku v 96jamkových mikrotitračních deskách a o 24 hodin později byla přidána léčiva v sériovém ředění. Buňky byly inkubovány při 37 °C

* « hodin a bylo přidáno tetrazoliové barvivo, XTT, obsahující fenazinmethosulfát. Enzym dehydrogenáza v živých buňkách redukuje XTT na formu, která absorbuje světlo při 450 nm, která může být kvantitativně určena spektrofotometricky. Čím větší je absorbance, tím je vyšší počet živých buněk. Výsledky jsou vyjádřeny jako IC₅₀, což je koncentrace léčiva potřebná k inhibici buněčného bujení (proliferace)(tj. absorbance při 450 nm) na 50 % oproti neošetřeným kontrolním buňkám.

Výsledky pro vybrané sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou ukázány v tabulce III.

Tabulka III

Příklad č.	IC50 (μΜ)
15	0,26
18	> 1,45
19	0,11
29	0,09
33	0,17
35	0,50
45	0,37
58	0,07
60	0,17
62	0,56
63	0,77
67	0, 74

• · · · ·· ··

Jeden z aspektů tohoto vynálezu zahrnuje podávání sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího solvátu savci s nádorem nebo náchylnému vzniku rakoviny. Obecně lze sloučeniny podávat v rozmezí dávek od asi 0,01 mg/kg do asi MTD (maximální přijatelná dávka - maximum tolerated dose). Dávka a režim dávkování a časový režim podávání sloučeniny vzorce I však musí být v každém případě pečlivě vyváženy s přihlédnutím k profesionálnímu posouzení a s přihlédnutím k věku, hmotnosti a kondici příjemce, způsobu podávání a povaze nebo rozsahu rakovinného chorobného stavu. Pojem „sestémové podávání, jak je ho zde použito, označuje orální sublinguální, bukální, transnasální, transdermální, rektální, intramuskulární, intravenózní, intraventrikulární, intratekální nebo subkutánní způsob podání. V souladu s dobrou klinickou praxí je výhodné podání těchto sloučenin na úrovni koncentrací, která bude mít za následek efektivní blahodárné účinky bez způsobování jakýchkoli nežádoucích nebo škodlivých vedlejších účinků.

Popis konkrétních provedení

Způsob vedoucí k přípravě sloučenin vzorce I je popsán ve schématu I a příprava klíčových meziproduktů/výchozích látek je ilustrována ve schématu II.

• · ·· ····

Schéma I

Syntéza produktů vzorce I

Ib Ic kde y = Br nebo Cl;

R' = H;

R'' ' = H nebo monosacharidový derivát; R''= H nebo aryl nebo heteroaryl

Klíčové meziprodukty

OPG ^0PG »· ··· ·

Ve schématech I a II R₂ až Rg, Χχ, Χ'χ, X₂, X'2 a Q jsou stejné, jak je uvedeno výše. PG je syntetická organická „chránící skupina typu běžně používaného k „ochraně hydroxylových funkčních skupin, například skupina acylového typu jako je acetyl, trifluoracetyl nebo arylalkylová skupina jako benzylová skupina nebo podobně. Vhodné „chránící nebo „blokovací skupiny použité v organických syntézách jsou dobře známé odborníkovi v oboru a jsou adekvátně popsány v odpovídající literatuře. Viz například Theodora Greene, Protective Groups in Organic Synthesis, John Wiley a Sons, New York. Výchozími látkami ve schématu I jsou dihalomaleinimidové deriváty (II) jako je 3,4dibromomaleinimid; a substituované indolové deriváty vzorce III. Přídavek indolových derivátů III (R''= H nebo Ar) k maleinimidu II v přítomnosti báze, jako je ethylmagnesiumbormid nebo podobně, v organických rozpouštědlech jako THF (tj. tetrahydrofuran), benzen nebo toluen nebo jejich kombinacích, při -20 °C až teplotě varu (refluxu) má za výsledek mono a bis deriváty V a IV. Množství reaktantů může být řízeno k ovlivnění poměru produktu V oproti IV podle libosti. Meziprodukt IV může být dále převeden na indolopyrrolokarbazolový základ VI použitím podmínek oxidační cyklizace, jako je dikyanodichlorchinon (DDQ)/kyselina/zahřátí nebo acetát palladnatý/kyselina nebo jod, světlo a podobně. Glykosylace sloučeniny VI reaktivními deriváty cukru, jako je 1,2epoxid, popsaná v publikacích J. Org. Chem. 1993, 58, 343349 a J. American Chemical Society 1989, 111, 6661 - 6666, nebo 1-halogenderivát a jiných v přítomnosti vhodné báze, jako je diisopropylethylamin, hexamethyldisilazid, za vzniku mono- nebo di- nebo tri-anionu indolopyrrolokarbazolového jádra VI v organickém

• *

rozpouštědle, jako je THF, DMF (tj. dimethylformamid), dioxan, benzen, DME (tj. dimethoxyethan), produkuje plně chráněný derivát VIII. Alternativně a výhodněji může být glykosylace dosaženo reakcí 1-hydroxyformy vhodně chráněného derivátu cukru se základem VI za dobře známých podmínek Mitsunobuova způsobu [PPh3/dialkyazidodikarboxylat] v etherickém rozpouštědle, jako je THF, nebo chlorovaném rozpouštědle, jako je CH2CI2. Vhodný derivát cukru pro glykosylaci může být získán selektivní modifikací různých hydroxylových skupin za využití metod známých z literatury. Tak například článek publikovaný v J. Carbohydrate Chemistry (1995), 14 (9), str. 1279-94 popisuje 6-halo-6-deoxyglukózové deriváty. Jiný způsob, jak získat sloučeninu VIII, zahrnuje glykosylaci monoaduktu nejprve za podmínek výše popsaných za vzniku meziproduktu VII, po které následuje dehydrohalogenace a cyklizace za použití množství dobře známých způsobů publikovaných v dosavadním stavu techniky, jako je transformace zahrnující působení tepelného nebo UV záření na roztok VII v rozpouštědlech, jako je dioxan, ethanol nebo vhodné směsi rozpouštědel. Sloučenina VIII je chráněnou formou sloučeniny vzorce I. Uvážlivý výběr chránící skupiny v cukru může umožnit selektivní manipulaci s primární hydroxylovou skupinou. Tak například pokud je primární 6'-hydroxylová skupina chráněna pmethoxybenzylovou chránící skupinou (PMB) a zbytek hydroxylů byl chráněn benzylovými skupinami (Bn) je možné pro odborníka v oboru odstranit PMB skupinu bez deprotekce benzylové skupiny. Tímto způsobem je primární 6-hydroxylová skupina oxidována za vzniku odpovídající kyseliny a jejích esterových nebo amidových derivátů. Kromě toho za podmínek řízené oxidace za použití Dess-Martinova činidla nebo ·· ····

- 24 podobného, je 6-hydroxylová skupina oxidována na odpovídající aldehyd. Zpracování aldehydu s dobře známým fluoračním činidlem, jako je DAST, dává 6-difluormethylový derivát. Obdobně mohou být modifikovány také jiné hydroxylové skupiny. Tak například, pokud je 4-hydroxylová skupina derivátu galaktosového cukru (hexosového cukru v pyranosové formě, ve které je 4-hydroxylová skupina orientována axiálně), může být použito k modifikaci pozice 4. Oxidace 4-hydroxylové skupiny vhodně chráněného cukerného derivátu poskytuje keton, který může být dále funkcionalizován na různé deriváty, zahrnující 4difluorderiváty, známými způsoby. Pokud je 4-hydroxylová skupina aktivována, například v případě 4-mesylatu, je přístupná nukleofílní záměně činidlem, jako je azid (například azid sodný), za vzniku 4-azidoderivátu. Na druhé straně, pokud je cukerný derivát s nechráněnou 4hydroxylovou skupinou podroben reakci s fluoračním činidlem DAST, získá s 4-fluorderivát. Obdobně mohou být selektivně modifikovány jiné hydroxylové skupiny. Například modifikace způsoby publikovanými v literatuře umožňuje zavedení atomu fluoru v pozici 2 cukru (Bioorg. Med. Chem., sv. 5, č. 3, str. 497 - 500 (1997). Tento způsob je ilustrován v příkladu 90. Manipulace s jednoduchými chránícími skupinami, jako je hydrogenace nebo přenosová hydrogenace s Pearlmanovým katalyzátorem pro odstranění benzylových chránících skupin cukerné části nebo, pokud je to nezbytné, hydrolýza maleinimidové chránící skupiny dusíku s KOH nebo NaOH za vzniku anhydridu po kyselém zpracování následovaná zahřátím s vhodným aminem může produkovat sloučeninu žádaného vzorce la s odpovídajícími substituenty. Selektivní derivatizace každé hydroxylové skupiny cukerné části sloučeniny la může být dosaženo za »· ··· · ··

použití manipulace s chránícími skupinami a odstraněním primární hydroxylové protekční skupiny v přítomnosti chránících skupin sekundárního hydroxylu. Například pokud je sloučenina vzorce la v glukopyranosylové formě (tj. hexózový vzorec (B), kde všechny hydroxylové skupiny cukru jsou volné), podrobena reakci se silylovým činidlem, jako je trimethysilyl nebo t-butyl-di-fenylsilyl nebo výhodně tbutyl-di-methylsilylové soli kyseliny methansulfonové, v přítomnosti báze v rozpouštědle, jako je CH₂C1₂ nebo THF, v chladu nebo při pokojové teplotě se získá derivát, kde pozice 3 a 6 jsou chráněny jako silylethery. Selektivní deprotekcí pozice 6 silyletheru může být dosaženo za podmínek přítomnosti vodné minerální nebo organické kyseliny, jako je směs kyseliny trifluoroctové a vody, jako rozpouštědla za chladu při teplotách jako -25 °C až 0 °C po dobu 30 minut až 3 hodin, nebo dokud není dokončena reakce, jak je prokázáno tenkovrstevnou chromatografii. Tento meziprodukt je nyní podroben další derivatizaci v pozici 6 k aktivaci 6-hydroxylu dobrou odstupující skupinou, jako je mesylat nebo halid. Methansulfonyl nebo toluensulfonyl nebo trifluormethansulfonylchlorid v přítomnosti báze, jako je triethylamin nebo pyridin, může produkovat odpovídající mesylat nebo tosylat. Alternativně může být selektivní mesylace primární 6-hydroxylové skupiny dosaženo přímo ze skupiny vzorce la, kde všechny hydroxylové skupiny cukru jsou nechráněné, pyridinem a mesylchloridem v pyridinu při 0 °C. Nukleofilní náhrada vhodným aminem nebo jiným nukleofílem, jako je azid, následované redukcí azidu na amin může pak produkovat žádané sloučeniny vzorce I jako β-aminocukerné deriváty Ib. Tímto způsobem byly připraveny 6-methylsulfidové deriváty za využití buď sodných solí thiolových derivátů, nebo thiolu a báze, jako je uhličitan

444

4444

4· t 4 4

4 4

4« 4

4 4

44 • 4 44

4 4 4

4 4 ♦

4 4 4

4 4 4

4« draselný v DMF, nebo organické aminové báze jako triehylamin nebo Hunigova báze za použití teplot pohybujících se od pokojové teploty do 150 °C. 6Alkylsulfid, například β-methylsulfid, je dále oxidován známými oxidačními činidly, jako je oxon nebo kyselina mchlorperbenzoová, nebo výhodně hořečnatá sůl kyseliny monoperoxyftalové (MMPP) na jejich sulfoxidy a sulfony za řízených podmínek. Obdobným způsobem mohou být také derivatizovány podle libosti jiné hydroxylové skupiny.

Další modifikace sloučeniny vzorce I může dát Nmaleinimidsubstituované (tj. R₆) indolopyrrolokarbazolové deriváty Ic. Například anhydrid získaný hydrolýzou báze vhodně chráněné formy sloučeniny vzorce I může být podroben reakci s množstvím aminových derivátů za vzniku žádaných Nsubstituovaných maleinimidů.

Jak je uvedeno ve schématu II, mohou být Nsubstituované meleinimidové deriváty získány přímo z dihalomaleinanhydridu po reakci s vhodným aminovým derivátem nebo halogenací maleinimidů následovanou alkylací. Výchozí indolové deriváty, které nejsou substituovány v pozici 2, mohou být získány publikovanými způsoby a 2-arylindoly mohou být připraveny z arylmethylketonů dobře známými Fischerovými způsoby syntézy indolů.

Sloučeniny, které tvoří tento vynález, a způsoby jejich přípravy budou dopodrobna popsány v následujících příkladech, které jsou však uvedeny pouze za účelem ilustrace a nejsou míněny jako omezení sféry nebo rozsahu vynálezu.

Některé sloučeniny meziproduktů stejně jako jiné konvenční výchozí látky, například sloučeniny II, III a IX; použité při přípravě konečných produktů I byly obecně • 0

000000 »· · ·· • 0 · · · · 0 · · · • 00 0 0 0 0 0 0 • 0 · · 0 0 0 0 0 0 í< 00 00 000 0 0 komerčně dostupné. Příklady syntézy některých konečných produktů vzorce I (kde v Ri jsou všechny vodík, pokud není jinak uvedeno) jsou uvedeny níže. Syntézy některých meziproduktů jsou také uvedeny v příkladech 1 až 11, 14, 91 až 96, 98 až 102, 104 a 105.

Všechny reakce anhydridů byly provedeny v atmosféře dusíku nebo argonu za použití suchých rozpouštědel z lahví Aldrich Sure Seal nebo čerstvě předestilovaných rozpouštědel. Kolonová chromatografie byla provedena na silikagelu 60 (E M Science, 230 - 400 mesh) za použití uvedeného rozpouštědlového systému jako elučního činidla. Tenkovrstevná chromatografie byla provedena na silikagelových deskách Anatech GFLH nebo Whatman MK6F. Teploty tání byly stanoveny otevřenou kapilárou pomocí Thomas-Hooverova přístroje na stanovení teploty tání, pokud není uvedeno jinak, a nebyly upravovány. Infračervená spektra byla stanovena na spektrofotometru Perkin-Elmer 1800 s využitím Fourierovy transformace jako tenké filmy nebo pelety KBr. Spektra ^XH NMR a ¹³C NMR byla stanovena přístroji Bruker AM-300 nebo JEOL 300 nebo Bruker AC-300 nebo přístroji 500 MHz NMR a jsou vyjádřena jako „parts per milion (ppm nebo δ) z uvedených rozpouštědel jako vnitřních standardů. Konstanty jsou v Hz a signály jsou uváděny jako singlet (s), triplet (t), kvartet (quartet q), multiplet (m) a široký (broad - br). Nízkorozlišovací hmotová spektra („low resolution mass spectra) byla stanovena na hmotovém spektrometru Finnigam Model 4500 Quadrapole přímou chemickou ionizací (DCI) s isobutanem jako pozitivnm Cl plynem, na přístroji Finnigan Model SSQ7000 (neg. nebo poz. ESI), nebo na přístroji Kratos MS-25 nebo Finnigan TSQ-70 (FAB). Vysokorozlišovací hmotová spektra (high resolution mass spectra - HRMS) byla » φφφφ • · <3* '♦ e · φ φ Φ

I Φ· φ · · · ♦ · * * · φ φφ φ · φ φ φ φ φφφφ φφ φφφ φφ φφ stanovena buď na hmotovém spektrometru Kratos MS-50 za použití bombardování rychlými atomy Csl v glycerolu jako referenčním činidle, nebo na přístroji Finnigan MAT-900 za použití elektrosprejové ionizace s polypropylenglykolem jako referenčním činidlem.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

3,4-Dibrommmaleinimid (II; R₆ = H, y = Br)

K magneticky míchanému roztoku maleinimidu (25,0 g, 0,258 mmol) v deionizované vodě (250 ml) byl rychle přidán brom (100 g, 0,626 mol) a poté benzoylperoxid (300 mg). Reakční směs byla zahřívána na 50 °C 6,5 hodiny a míchána při pokojové teplotě 11,5 hodin. Reakční směs byla ochlazována v lázni led/voda 45 minut a pevná sraženina byla odfiltrována, promyta vodou a vysušena na vzduchu za vzniku 36,35 g (55,4 %) titulní sloučeniny jako bílé pevné látky,

MHz ¹³C NMR (d6-aceton): δ 165,08; FAB hmotové spektrum, m/e 253 (M⁺) ; Analytické hodnoty vypočtené pro C₄HBr₂NO₂: C 38,30; H, 2,05; N, 4,06; Br 46,32. Zjištěno: C, 38,28; H, 2,06; N, 4,07; Br, 46,24.

Příklad 2

1-(terč.-Butylbenzyl)-3,4-dibrommaleinimid (II; R6 = terč. butylbenzyl, y = Br)

K magneticky míchanému roztoku 3,4-dibrommaleinimidu (20,0 g, 78,5 mmol) v acetonu (1200 ml) byl přidán

9

• 9 99 9

9 9 9 9

9 9 9 a 9 9 9

9 9 9 ‘ti'-.

uhličitan draselný (132 g, 0,954 mol). 4—(t—

Butyl)benzylbromid (24,98 g, 20,2 ml, 110 mmol) byl přidán pomalu během 15 minut a reakční směs byla poté míchána 6 hodin v temnu. Reakční směs byla přefiltrována přes lože celitu a promyta acetonem (250 ml). Odpaření za vakua následované rychlou chromatografii na silikagelu s 50% hexanem v dichlormethanu, dalo 22,5 g (71,5 %) titulní sloučeniny jako bílé pevné látky.

300 MHz ^XH NMR (CDC1₃) : δ 7,45 - 7,25 (m, 4H) , 4,75 (s,

2H), 1,32 (s, 9H); DCI hmotové spektrum, m/e 399 (M⁺) ; Analytické hodnoty vypočtené pro Ci5H₁₅Br2NO2: C, 44,92; H, 3,77; N, 3,49. Zjištěno: C, 45,04; H, 3,81; N, 3,38.

Příklad 3

2-(2-Benzo[b]thienyl)-5-fluor-lH-indol (III: Xi = 5F; X₂ =

H; R'' = 2-benzo[b]thienyl, R'= H)

K chladnému (4 °C) roztoku thianafthenu (47,8 g, 0,36 mol) v suché směsi tetrahydrofuran/diethylether (1 : 1, 400 ml) pod atmosférou dusíku byl přidáno v 5ml dávkách nbutyllithium v hexanech (1,6 M, 255 ml, 0,41 mol). Bylo přidáno alkyllithium takovou rychlostí, aby teplota reakční směsi nikdy nepřesáhla 8 °C. Po ukončení přídavku byla ponechána reakční směs ohřát na teplotu okolí, kde byla míchána 1 hodinu a poté byla ochlazena zpět na 4 °C a podrobena opatrně reakci s roztokem acetaldehydu (50 ml) v suchém tetrahydrofuranu (50 ml). Směs byla ponechána ohřát na pokojovou teplotu na 0,5 hodiny a poté byla zředěna vodou a ethylacetátem. Organická fáze byla oddělena,.. promyta solankou, vysušena a odpařena. Vodná fáze byla extrahována ještě dvakrát ethylacetátem a extrakty byly spojeny s předchozím organickým extraktem pro další •4·· ·4 4 44 44

4 4 4·· 444«

444 4 44« • 444 4 444 44 4

444 44 4 «444

44 444 4 4 44 zpracování. Přečištění výsledného zbytku rychlou chromatografii na silikagelu (gradientová eluce 7% ethylacetátem v hexanech a 15% ethylacetátem v hexanech) dala 29,25 g (46 %) alkoholu jako meziproduktu jako bledě žluté pevné látky, která byla přímo dále zpracována.

Alkohol (29,15 g, 0,16 mol) byl rozpuštěn v bezvodém dichlormethanu (800 ml) a reakční směs byla zpracována celitem (36 g) a pyridiniumchlorchromanem (35 g). Po jedné hodině při pokojové teplotě byl přidán další dichlormethan (400 ml), celit (36 g) a PCC (35 g). Směs byla dále míchána další 1 hodinu při pokojové teplotě před tím, než byla zředěna etherem (1 1), přefiltrována přesátím přes lože silikagelu a odpařena. Byl izolován methylketon (27,6 g, 96 %) jako čistá bílá pevná látka. Byl přidán bezvodý octan sodný (16,6 g, 0,20 mol) v jedné porci k míchané suspenzi hydrochloridu 4-fluorfenylhydrazinu (32,98 g, 0,20 mol) a methylketon (27,5 g, 0,156 mol) v absolutním ethanolu (150 ml). Směs byla vařena pod zpětným chladičem (refluxována) 2 hodiny, byla ochlazena, zředěna dichlormethanem a promyta nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, IN kyselinou chlorovodíkovou a solankou. Po vysušení a odpaření rozpouštědla byl zbytek rekrystalizován z horkého ethanolu k zajištění čistého hydrazonu (40,08 g, 90%) jako žluté pevné látky. Hydrazon (18,3 g, 64,4 mmol) byl umístěn do 500ml baňky s kruhovým dnem a jedním hrdlem (vybavenou refluxním kondenzátorem), která obsahovala čerstvě natavený chlorid zinečnatý udržovaný pod dusíkovou atmosférou.

Baňka byla pak umístěna do předem zahřáté olejové lázně (180 °C) na 1 h. Po 1 hodině byla teplota olejové lázně ponechána klesnout na 140 °C před tím, než byla baňka naplněna opatrně absolutním ethanolem. Směs byla vařena pod zpětným chladičem 6 hodin, pak byla ochlazena, zředěna

« 9 • 9

9

9 9 9

9 ··· ethylacetátem a promyta 1N kyselinou chlorovodíkovou a solankou, pak bylo rozpouštědlo odpařeno na 1/3 objemu. Filtrace přesátím vedla k titulní sloučenině (22,4 g, 65 %) jako bílé pevné látce, teplota tání 263 až 264 °C;

^ΧΗ NMR (300 MHz, DMSO-d₆) : δ 11,91 (s, 1H) , 7,99 - 7,96 (m, 1H) , 7,89 - 7,86 (m, 2H) , 7,83 (s, 1H), 7,43 - 7,29 (série m, 4H) , 7,03 - 6, 96 (m, 1H) , 6,81 (d, J = 1,5 Hz, 1H) ;

¹³C NMR (75 MHz, DMSO-d₆) ppm 158,79, 155,72, 140,01,

138,35, 134,92, 133,92, 133,79, 128,64, 128,50, 124,93, 124,79, 123,70, 122,44, 119,73, 112,35, 112,22, 110,76, 110,41, 104,90, 104,59, 100,90, 100,84;

IR (KBr, cm^-1) 3421, 1625, 1586, 1567, 1501, 1448, 1412, 1286, 1201, 1188, 1128, 862, 825, 783, 744, 725, 559, 515; MS (neg. ESI, M-H~) m/z 266.

Analytické hodnoty vypočtené pro Ci₆Hi₀OFNS: C, 71,89; H, 3,77; N, 5,24. Zjištěno: C, 71,82; H, 3,76; N, 5,13.

Příklad 4 (E)-4-Fluor-2-nitro-p-dimethylaminostyren

Směs 4-fluor-2-nitrotoluenu (185,0 g, 1,19 mol) a N,Ndimethylformamiddimethylacetalu (500 ml, 3,77 mol) v suchém dimethylformamidu byla vařena pod zpětným chladičem 2 hodiny pod dusíkem, poté byla podrobena azeotropické destilaci methanolu z reakční směsi. Další reakce (169,2 g

3-fluor-2-nitrotoluenu) byla provedena souběžně. Bylo celkově izolováno 450 g (95 %) titulní sloučeniny jako červené pevné látky (tuhla při ochlazení), která byla dostatečně čistá k dalšímu zpracování. Destilace v kuličkami plněné destilační koloně vedla k titulní sloučenině (analyticky čistá pro účely charakterizace) jako • ·

načervenale černé krystalické pevné látce, teplota tání 54 až 55 °C;

^XH NMR (300 MHz, DMSO-d₆) δ 11,14 (br s, 1H) , 7,51 (dd, J =

8,6, 5,5 Hz, 1H), 7,32 (t, J = 2,9 Hz, 1H) , 7,16 (dd, J =

10,1, 2,3 Hz, 1H), 6,87 - 6,80 (m, 1H), 6,43 - 6,41 (m,

1H) ;

¹³C NMR (75 MHz, DMSO-d₆) ppm 160,26, 157,16, 135,79,

135,63, 125,94, 125,89, 124,42, 120,97, 120,83, 107,43,

107,10, 101,17, 97,47, 97,13;

IR (KBr, cm'¹) 3392, 3072, 1626, 1508, 1448, 1342, 1144,

954, 846, 802, 728, 508;

MS(MH⁺) m/z 136. Analytická data vypočtená pro CgH₆FN: C, 71,10; H, 4,47; N, 10,36. Zjištěno: C, 71,28; H, 4,69; N,

10,24.

Příklad 5

6-Fluorindol (III: Xi = F, X₂ = R = R'= H) (E)-4-Fluor-2-nitro-p-dimethylaminostyren (120 g, 0,5 mol) byl rozpuštěn v tetrahydrofuranu (1 1) a podroben Parrově hydrogenaci (50 psi H₂, pokojová teplota, 24 hodin) za použití 10% palladia na živočišném uhlí (30 g). Směs byla přefiltrována přes celit (promyta THF, methanolem a methylenchloridem) a odpařena do sucha. Reakce byla provedena ještě třikrát, aby se spotřebovala výše uvedená výchozí látka. Parní destilace zbytku vedla k titulní sloučenině (192,6 g, 62 %) jako bílým jehličkám, teplota tání 73 až 75 ⁰C;

^XH NMR (3Ό0 MHz, DMSO-d₆) δ 11,14 (br s, 1H) , 7,51 (dd, J =

8,6, 5,5 Hz, 1H), 7,32 (t, J = 2,9 Hz, 1H), 7,16 (dd, J =

9 9

9 9

10,1, 2,3 Hz, IH), 6,87 - 6,80 (m, IH) , 6,43 - 6,41 (m,

IH) ;

¹³C NMR (75 MHz, DMSO-dg) ppm 160,26, 157,16, 135,79,

135,63, 125,94, 125,89, 124,42, 120,97, 120,83, 107,43,

107,10, 101,17, 97,47, 97,13; IR (KBr, cm^-1) 3392, 3072, 1626, 1508, 1448, 1342, 1144, 954, 846, 802, 728, 508;

MS(MH⁺) m/z 136. Analytické hodnoty vypočtené pro C₈H₆FN: C, 71,10; H, 4,47; N, 10,36. Zjištěno: C, 71,28; H, 4,69; N,

10,24.

Příklad 6

3.4- bis(5-fluor-lH-indol-3-yl)-N-[4-(t-butyl)benzyl]pyrrol-2,5-dion (IV: Χχ = F, X₂ = R' ' = R'= H; Rg = 4-(tbutyl)benzyl)

K magneticky míchanému roztoku 5-fluorindolu (7,0 g, 51,8 mmol) v bezvodém benzenu (125 ml) byl přidán pod argonem za míchání methylmagnesiumjodid (3,0 M v etheru; 18,0 ml, 54,0 mmol). Směs byla míchána při pokojové teplotě 30 minut a poté byl tento roztok přidán přes kanylu během 10 minut k rychle míchanému roztoku N-[4-(t-butyl)benzyl]3.4- dibrommaleinimidu (6,50 g, 16,2 mmol) v bezvodém benzenu (60 ml). Výsledný tmavě purpurový roztok byl míchán při pokojové teplotě pod argonem 16 hodin a nalit do směsi 20% vodné kyseliny citrónové (360 ml) a ethylacetátu (500 ml). Organická vrstva byla promyta vodou (200 ml) a solankou (200 ml) a vysušena (síranem sodným). Odpaření za vakua následované rychlou chromatografii na silikagelu se 100% dichlormethanem a poté 10% ethylacetátem v dichlormethanu, daly 3,68 g (44 %) titulní sloučeniny jako červené pevné látky.

• · ···· · · · ·· • · · » · · · · · · ·· · · · · ····» • · · · · · · · · ·

300	MHz XH	NMR	(CDCI3) δ 8,63	(brs,	2H) ,	7,87 (d, 2H, J =
2,9	Hz), 7	,46 -	•7,34 (m, 4H),	7,23	(dd,	2H, J = 8,9, 4,4
Hz) ,	6,79	(ddd,	2H, J = 9,1,	8,9,	2,5	Hz), 6,48 (dd, 2H,
J =	10,2,	2,5	Hz), 4,83 (s,	2H), 1	, 30	(s, 9H);

MHz ¹³C NMR (CDC1₃) δ 172,15 (s) , 157,73 (d, J = 235 Hz), 150,82 (s), 133,79 (s), 132,27 (s), 129,92 (s), 128,32 (s) , 127,14 (s), 126,16 (d, J = 10,4 Hz), 125,72 (s), 112,19 (d, J = 9,8 Hz), 111,10 (d, J = 26,6 Hz), 106, 95 (d, J = 4,3 Hz), 106,43 (d, J = 25,1 Hz), 41,68 (s), 34,55 (s), 31,33 (s) ; FAB hmot., spektrum, m/e 509 (M⁺) .

Příklad 7

3-Brom-4-(6-fluor-lH-indol-3-yl)-lH-pyrrol-2,5-dion (X_x =

6F, R'=R''= Re = H; y = Br) a 3,4-bis(6-fluor-lH-indol-3yl)-lH-pyrrol-2,5-dion (IV: Xi = F; X₂ = R= R' = Rg = H)

K roztoku 6-fluorindolu (50,0 g, 0,37 mol) v bezvodém benzenu (1 1) pod dusíkem byl přidán stříkačkou ethylmagnesiumbromid (3 M, 130 ml, 0,43 mol) takovou rychlostí, aby byla udržena vnitřní teplota mezi 45 až 50 °C. Směs byla poté zahřáta na 50 až 55 °C po dobu 0,5 hodiny a do reakční směsi byla přidána suspenze 2,3dibrommaleinimidu (24,9 g, 0,093 mmol) v bezvodém benzenu. Směs byla vařena pod zpětným chladičem 22 hodin, ochlazena, zředěna ethylacetátem a okyselena na pH = 1 pomocí 1N HCI. Organická fáze byla oddělena, promyta solankou, vysušena a odpařena. Vodná fáze byla zředěna ještě jednou ethylacetátem a byla oddělena. Výsledná organická fáze byla zpracována stejným způsobem, jako je uvedeno výše a byla spojena s původní. Byla provedena reakce s dalšími 50 g a před chromatografií byly tyto produkty spojeny. Přečištění spojených zbytků rychlou chromatografií na silikagelu • · ·· · · ·« · ·· ·· • · · · · · · · · · · • · · · · · · · · · • · · · · · ······ — · · « · · · · ···· ·· 99 99 999 99 99 (gradientově eluce 10% ethylacetátem v hexanech následovaná 20% a nakonec 40% acetátem v hexanu) vedla k dvěma hlavním produktům. Byla izolována titulní sloučenina vzorce V (12,31 g, 21,5 %) jako cihlově červená pevná látka a titulní sloučenina vzorce IV (31,5 g, 41 %) jako načervenale oranžová pěna.

Pro titulní sloučeninu vzorce V: teplota tání 73 až 75 °C;

^XH NMR (300 MHz, DMSO-d₆) δ 11,14 (br s, IH), 7,51 (dd, J =

8,6, 5,5 Hz, IH) , 7,32 (t, J = 2,9 Hz, IH) , 7,16 (dd, J =

10,1, 2,3 Hz, IH), 6,87 - 6,80 (m, IH), 6,43 - 6,41 (m,

IH) ;

¹³C NMR (75 MHz, DMSO-d6) ppm 160,26, 157,16, 135,79,

135,63, 125,94, 125,89, 124,42, 120,97, 120,83, 107,43,

107,10, 101,17, 97,47, 97,13;

IR (KBr, cm¹) 3392, 3072, 1626, 1508, 1448, 1342, 1144,

954, 846, 802, 728, 508; MS (MH⁺) m/z 136.

Analytické hodnoty vypočtené pro CgHgFN: C, 71,10; H, 4,47; N, 10,36. Zjištěno: C, 71,28; H, 4,69; N, 10,24.

Pro titulní sloučeninu vzorce IV: Teplota tání 207 až 208°C (rozklad); M NMR (300 MHz, DMSO-d₆) δ 12,10 (s, IH) , 11,37 (s, IH), 8,03 (d, J = 2,9 Hz, IH) , 7,86 (dd, J = 8,9, 5,4, 2,3 Hz, IH), 7,28 (dd, J = 9,6, 2,3 Hz, IH) , 7,00 (dt, J = 9,3, 2,3 Hz, IH); ¹³C NMR (75 MHz, DMSO-d₆) ppm

170,12, 167,35,	160,70,	157,56, 137,65,	136,62
131,58, 131,56,	123,51,	123,38, 121,27,	115,40
108,70, 103,89,	98,47,	98,14; IR (KBr,	cm1)
1726, 1604, 1450	, 1338,	1240, 1192, 1148	, 840,

(MH⁺) m/z 309,311. Analytické hodnoty vypočtené pro

Ci2HgBrFN2O2: C, 46, 63; H, 1,96; N, 9,06, Zjištěno: C,

46,70; H, 2,00; N, 8,94.

Příklad 8

3,9-Difluor-12,13-dihydro-5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4c]karbazol-5,7(6-N-[4-(t-butyl)benzyl]-)-dion (VI: X_x = X_x= F; X2 = X2- = R' = H; R6 - (4-(t-butyl)benzyl; Q = NH)

K magneticky míchanému roztoku produktu z příkladu 6 (11,6 ,g, 22,8 mmmol) v bezvodém benzenu (1700 ml) byl přidán pod argonem za míchání monohydrát kyseliny ptoluensulfonové (170 mg) a DDQ (10,9 g, 48,0 mmol). Směs byla podrobena varu pod zpětným chladičem 1 hodinu a míchána při pokojové teplotě po dobu 16 hodin. Výsledná tmavá sraženina byla shromážděna filtrací, promyta chladným ethylacetátem (50 až 70 ml) a sušena po dobu 1 až 2 hodiny za vakua, čímž bylo získáno 12,80 g (94 %) titulní sloučeniny jako žlutě hnědé pevné látky (monoethylacetátový komplex proton. NMR; další vysušení za vakua může redukovat obsah ethylacetátu o jednu polovinu až dvě třetiny). Rekrystalizace z THF/ethylacetátu dala analyticky čistý produkt jako světle žlutou pevnou látku (monoethylacetátový komplex proton. NMR).

300 MHz ^XH NMR (d6-DMSO) δ 11,83 (brs, 2H) , 8,46 (dd, 2H, J = 9,7, 2,6 Hz), 7,69 (dd, 2H, J = 8,9, 4,6 Hz), 7,36 (ddd, 2H, J = 9,1, 8,9, 2,6 Hz), 7,34 - 7,22 (m, 4H) , 4,63 (s, 2H), 1,22 (s, 9H); FAB hmot. spektrum, m/e 507 (M⁺) ; Analytické hodnoty vypočtené pro C31H23F2N3O2 . C4H₈O₂: C,

70,58; H, 5,25; F, 6,38; N, 7,06, Zjištěno: C, 70,52; H, 5,31; F, 6,14; N, 7,00.

• · · · · ·

Příklad 9

2,10-Difluor-12,13-dihydro-5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4c] karbazol-5,7 (6H) -dion (VI: X_x = X_r = F; X₂ = X₂- = R' = Rg = H; Q = NH)

2,3-Dichlor-5,6-dikyano-l,4-benzochinon (15,81 g, 0,70 mol) byl přidán v jedné dávce k míchané suspenzi 3,4-bis(6fluor-lH-indol-3-yl)-lH-pyrrol-2,5-dionu (11,5 g, 0,032 mol) a monohydrátu kyseliny toluensulfonové (0,44 g) v benzenu (1 1) pod dusíkem a směs byla vařena pod zpětným chladičem 2 hodiny, poté byla ochlazena, uskladněna při pokojové teplotě po dobu 16 hodin a přesáta přes skleněnou fritu. Sraženina byla promyta postupně benzenem, ethylacetátem a etherem, dokud nebyl získán bezbarvý filtrát. Souběžně byla provedena další reakce s 20,0 g za použití úměrného množství reaktantů, které byly užity při první reakci. Po vysrážení byla izolována titulní sloučenina (15,51 g, 40 %) jako žlutavě zelená pevná látka, teplota tání větší než 305 °C; ^ΧΗ NMR (300 MHz, DMSO-dg) δ 11,67 (br s, 2H), 10,93 (br s, 1H), 8,84 (dd, J = 8,8, 5,8 Hz, 2H), 7,55 (dd, J = 10,0, 2,3 Hz, 2H), 7,11 (dt, J =

9,2, 2,3 Hz, 2H), 4,00 (q, J = 7,1 Hz, 2H), 1,96 (s, 3H), 1,15 (t, J = 7,1 Hz, 3H) ; ¹³C NMR (75 MHz, DMSO-d₆) ppm 171,09, 170,32, 163,27, 160,08, 141,00, 140,83, 129,25,

125,69, 125,55, 119,54, 118,23, 115,09, 108,51, 108,19,

98,64, 98,28, 59,74, 20,74, 14,07;

IR (KBr, cm¹) 3320, 1748, 1690, 1572, 1404, 1376, 1312, 1232, 1144, 1116, 840; MS (M⁺) m/z 361. Analytické hodnoty vypočtené pro C₂oH9F₂N₃0₂ . 1,0 EtOAc . 0,1 H₂0: C, 63, 89; H, 3,84; N, 9,31, Zjištěno: C, 64,12; H, 3,76; N, 9,55.

Příklad 10 *····* ·· · ·· ·· • · · ···· ···· • · ♦ ··· ···· • · ···· ······ • · · · ·· · · · · · • · ·· · · ·· · · · · ·

3,9-Difluor-12,13-dihydro-13-[3,4,6-tris-O-(fenylmethyl)-βD-glukopyranosyl]-5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol'5,7 (6N-[4-(t-butyl) benzyl]-)-dion (VIII: Χχ = Χχ- = F; X₂ = X₂- - R' = R' ' ' = H; Rg = 4-(t-butyl)benzyl; Q = NH; PG = benzyl)

K magneticky míchané suspenzi sloučeniny z příkladu 8 (9,50 g, 17,7 mmol) v bezvodém THF (450 ml) byl přidán během 5 až 10 minut pod argonem a za míchání bis(trimethylsilyl)amid sodný (1,0 M v THF; 50,0 ml, 2,82 ekv.) i Výsledný tmavě červený roztok byl míchán při pokojové teplotě po dobu 45 minut, zpracován nástřikem s neředěným chlortrimethylsilanem (5,06 ml, 40,0 mmol) a míchán při pokojové teplotě další 1 hodinu. Reakční směs byla pak zahřáta k varu pod zpětným chladičem a udržována při varu během přídavku 1,2-anhydrocukru IX (13,5 g, 31,2 mmol; viz J. Org. Chem. 1993, 58, 343 - 349) v bezvodém THF (200 ml) nálevkou s konstantním přídavkem po dobu 3,5 hodin. Poté, co byl přídavek dokončen, byla reakční směs vařena pod zpětným chladičem po dobu 10 hodin pod argonem, byla podrobena reakci s dalším 1,2-anhydrocukrem IX (800 mg) v bezvodém THF (40 ml) a vařena pod zpětným chladičem další 2,5 hodiny. Směs byla ochlazena na pokojovou teplotu během 45 minut, podrobena reakci s HCI (1,0 N, 280 ml) a míchána po dobu 76 minut. Směs byla rozdělena mezi ethylacetát (2000 ml) a 0,5 N HCI (600 ml). Organická vrstva byla promyta nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (300 ml), vodou (350 ml) a solankou (400 ml). Původní kyselá vodná vrstva byla extrahována čerstvým ethylacetátem (600 ml), který byl pak promyt vodou (100 ml) a solankou (150 ml). Spojené organické extrakty byly vysušeny (síranem sodným) a odpařeny na rotační odparce na objem asi 300 ml, poté byla ·· ···· • · · ···· · · · 9 • · · ··· ··«· • · ···· ···«·* výsledná žlutá sraženina oddělena filtrací, promyta ethylacetátem (300 ml) a vysušena za vakua, čímž byly získány 3,00 g (31,6 %) čisté výchozí látky. Filtrát byl odpařen za vakua, rozpuštěn ve směsi methylenchlorid/hexan a přečištěn rychlou chromatografii na silikagelu za použití 5 až 10% ethylacetátu v hexanech. Žluté frakce obsahující alespoň stopy polárních látek byly odpařen na objem asi 300 ml a ponechány stát přes noc, čímž bylo získáno 625 mg (3,8 %) krásně žlutých hranolů N₁₂, Ni₃-dvojitě glykosylovaného produktu (struktura zjištěna rentgenovou krystalografií). Dalších 380 mg (2,3 %) stejné látky bylo získáno z matečného louhu. Další eluce 10 až 15% ethylacetátem v hexanech dala 9,23 g (55,5 %, 81 % vztaženo na výchozí látku) analyticky čisté sloučeniny vzorce VIII jako žluté pevné látky.

500 MHz ^XH NMR (d₆-DMSO) δ 10,85 (brs, 1H) , 8,84 (dd, 1H, J = 9,6, 2,7 Hz), 8,75 (dd, 1H, J = 9,6, 2,5 Hz), 7,54 (ddd, 1H, J = 9,1, 9,1, 2,7 Hz), 7,42 - 7,18 (m, 21H),

6,43 (d, 1H, J = 8,8 Hz, 1Ή), 5,38 (d, 1H, J = 6,3 Hz, 2'OH), 4,94 - 4,56 (m, 8H) , 4,30 - 4,15 (m, 2H) , 3,98 3,72 (m, 4H), 1,24 (s, 9H); FAB hmot. spektrum, m/e 939 (M⁺) ; Analytické hodnoty vypočtené pro C58H51F2N3O7: C,

74,11; H, 5,47; F, 4,04; N, 4,47, Zjištěno: C, 73,89; H, 5,51; F, 3,77; N, 4,26.

Příklad 11

2,10-Difluor-12,13-dihydro-13-[3,4,6-tris-O-(fenylmethyl)β-D-glukopyranosyl]-5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbozol5,7(6H)-dion (A = VIII: Xi = Xi- = F; X₂ = X₂- = R₆ = R' = H; Q = NH; PG benzyl) a

ΦΦ ···· «φ φ · · φφφ

9 9 9 9

Φ Φ ΦΦΦΦ Φ·Φ· Φ Φ

ΦΦ ΦΦ « · Φ Φ

9 9 Φ

Φ Φ Φ φ Φ

Φ Φ Φ Φ

Φ Φ ΦΦ

2,10-difluor-12,13-dihydro-13-[2-0-[3,4,6-tris-0(fenylmethyl)-β-D-glukopyranosyl]-3,4,6-tris-0(fenylmethyl)- β-D-glukopyranosyl]-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dion (Β = VIII: X_x = X_r = F; X₂ = X₂- = R₆ = H; Q = NH; PG benzyl; R''3,4,6-tris-0-(fenylmethyl-3-D-glukopyranosyl)

Roztok bis(trimethylsilyl)amidu sodného (1 M, 9,1 ml, 3,3 ekv.) v tetrahydrofuranu byl přidán stříkačkou k roztoku 2,10-difluor-12,13-dihydro-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dionu (11,17 g, 32,38 mmol) v bezvodém tetrahydrofuranu (600 ml) při pokojové teplotě. Po 25 minutách byl do reakční směsi po kapkách kanylou zaveden roztok epoxidu (24,27 g, 56,11 mmol, 1,7 ekv.) v bezvodém THF (50 ml). Směs byla podrobena varu pod zpětným chladičem po dobu 6 hodin, pak byla zředěna nasyceným roztokem chloridu amonného a zředěna ethylacetátem. Organická fáze byla oddělena, promyta solankou, vysušena a odpařena. Přečištění zbytku rychlou chromatografii na silikagelu (gradientová eluce 15% tetrahydrofuranem v hexanech následovaná 20% a 40% tetrahydrofuranem v hexanech) dala titulní sloučeninu A vzorce VIII (6,1 g, 30%) jako žlutou pěnu, nezreagovaný aglkon (4,00 g) a sloučeninu bis-cukru vzorce B (10,9 g, 34 %; hodnota MS(M⁺) vypočtená pro ΟμΗ^ΝΑζ 1226, 4615, zjištěno 126,4566) jako žlutou pěnu, která se přímo převedla na titulní sloučeninu A vzorce VIII, jak je popsána níže.

Pro titulní sloučeninu vzorce A = VIII: teplota tání 140 až 147 °C;

^ΧΗ NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 10,50 (s, 1H) , 8,79 - 8,74 (dd, J = 8,8, 5,8 Hz, 1H), 8,21 (dd, J = 8,8, 5,6 Hz, 1H), 7,59 • · · · · · • * ·

- 4i:

·« · · • · · ♦ · ·« · • · « ♦ ♦ ♦ *

9« 6 · 9 9 · 4 • 9 9 9 9 9 9

999 99 99

7,33 (m	, 11H),	7,28 - 7,	12 (2m,	11H), 7	,06 - 7,00 (m, IH),
6,81 (d	d, J = 9	, 1, 2,2 H	z, IH),	6,61 -	6,58 (m, IH), 5,83
(d, J =	9,0 Hz,	IH), 5,1	2 (d, J	= 5,3 H	z, IH), 5,08 (d, J
5,2 Hz,	IH), 5,	01 - 4,98	(m, IH)	, 4,85	(d, J = 10,8 Hz,
IH), 4,	73 - 4,7	2 (m, IH)	, 4,55 -	' 4,35 (	m, 4H), 4,07 - 3,93
(m, 3H)	, 3,76 -	3,72 (m,	IH) ;
13C NMR	(75 MHz,	CDCI3) p	pm 169,5	5, 169,	10, 164,43, 164,25,
161,18,	161,00,	143,00,	142,83,	141,68,	141,50, 137,69,
137,59,	136,32,	130,45,	128,91,	128,74,	128,63, 128,56,
128,43,	128,06,	127,02,	126,89,	126,15,	126,01, 120,00,
119,01,	118,44,	118,17,	118,09,	110,33	, 110,02, 109,48,
109,16,	98,04,	97,70, 97	,34, 85,	89, 85,	62, 76, 35, 75,36,

75,05, 74,09, 73,74, 66,75;

IR (KBr, cm¹) 3430, 3334, 2914, 2870, 1752, 1702, 1580, 1452, 1328, 1232, 1140, 1062, 698; MS (M⁺) vypočtené pro

C47H₃₈F₂N307 794,2678, získané 794,2687. Analytické hodnoty vypočtené pro C47H37F2N3O7 . 1,0 H₂0: C, 69,54; H, 4,84; N, 5,17; H₂O, 2,2, Zjištěno: C, 69,57; H, 4,70; N, 5,10; H₂O, 0,4.

Sloučenina B byla převedena na sloučeninu A mícháním roztoku 2,10-difluor-12,13-dihydro-13-[2-0-[3, 4, 6-tris-O(fenylmethyl)-β-D-glukopyranosyl]-3,4,6-tris-O(fenyimethyl)-β-D-glukopyranosyl]-5H-índolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7(6H)-dionu (10,9 g, 8,89 mmol) v suchém ethylacetátu (25 ml) a reakcí s methanolickým bezvodým roztokem chlorovodíku (8 M, 500 ml) v zatavené nádobě po dobu 96 hodin při pokojové teplotě. Rozpouštědlo (rozpouštědla) bylo odstraněno (byla odstraněna) za vakua a výsledný zbytek byl zředěn ethylacetátem a tetrahydrofuranem a neutralizován na pH = 8 nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze byla · ♦

Ϊ· · «4 • 4 4 4 *4 ·

4 · Λ Γ

4 4 · ·

4 4 4 < *1 oddělena a promyta solankou před vysušením a částečným odpařením rozpouštědla. Přečištění zbytku rychlou chromatografii na silikagelu (jak je popsáno výše) dalo titulní sloučeninu A vzorce VIII (5,7 g, 81 %) jako žlutou pěnu, stejně jako výchozí aglykonovou látku (0,7 g).

Příklad 12

2,10-Difluor-12,13-dihydro-13-[β-D-glukopyranosyl]-5Hindolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6N-[4-(tbutyl)benzyl])dion (la: Χχ = Χχ- = F; X₂ = X₂- = H; R₆ = (4-(t-butyl)benzyl; Q =

NH; R₂ - R₅ = OH)

K magneticky míchanému roztoku sloučeniny z příkladu 10 (2,10 g, 2,23 mmol) v 95% ethanolu (450 ml) a cyklohexanu (175 ml) byl přidán 20% hydroxid palladnatý na živočišném uhlí (0,49 g) a směs byla vařena pod zpětným chladičem pod dusíkem za intenzivního míchání 20 hodin, směs byla přefiltrována za horka přes celit a promyta methanolem. Filtrát byl odpařen za vakua a přečištěn rychlou chromatografii na silikagelu za použití 3 až 5% methanolu v methylenchloridu, čímž bylo získáno 1,35 g (90 %) čisté titulní sloučeniny jako žlutooranžové pevné látky Analytický vzorek byl odpařen z ethylacetátu, vysušen za vakua a byl získán jako 1/2 EtOAc komplex na molekulu.

300 MHz ^XH NMR (d₆-DMSO) δ 11,81 (brs, IH), 8,84 (dd, IH, J = 9,7, 2,7 Hz), 8,76 (dd, IH, J = 9,7, 2,6 Hz), 8,04 (dd

IH, J = 9,3, 4,4 Hz), 7,70 (dd, IH, J = 8,9, 4,6 Hz), 7,55 - 7,46 (m, 2H), 7,40 - 7,33 (m, 4H), 6,31 (d, IH, J = 8,9 Hz), 6,12 (brs, IH), 5,43 (d, IH, J = 4,4 Hz), 5,17 (d IH, J = 5,5 Hz), 4,93 (d, IH, J = 5,4 Hz), 4,90 (s, 2H), • «

432 -:

4,13 - 4,07 (m, 1H), 4,00 - 3, 96 (m, 2H) , 3, 87 - 3,80 (m, 1H), 3, 63 - 3, 46 (m, 2H), 1,24 (s, 9H); FAB hmot. spektrum, m/e 669 (M⁺) ; Analytické hodnoty vypočtené pro C37H33F2N3O7 . 1/2 C₄H₈O₂: C, 65,63; H, 5,22; F, 5,32; N, 5,89, Zjištěno:

C, 65, 04; H, 5,20; F, 5,32; N, 5,91.

Příklad 13

2,10-Difluor-12,13-dihydro-13-[β-D-glukopyranosyl]-5Híndolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7 (6H)-dion (Ia: Χχ = Xx- = F; X₂ = X₂- = H; Q = NH; R₂ - R₅ = OH)

Roztok 2,10-difluor-12,13-dihydro-13-[3,4,6-tris-O(fenylmethyl)-β-D-glukopyranosyl]-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dionu (4,36 g, 5,49 mmol) ve směsi s ethanolem a ethylacetátem (1 : 1, 100 ml) byla podrobena Parrově hydrogenaci (H₂, 60 psi) po dobu 6 hodin za teploty okolí s 20% Pd(OH)₂ na živočišném uhlí (4,4 g) jako katalyzátorem. Po filtraci přesátím přes celit byl filtrát odpařen do sucha, čímž byl získán oranžově žlutý zbytek, který byl přečištěn kolonovou chromatografií na silikagelu (za eluce 50% tetrahydrofuranem v hexanech), čímž byla získána titulní sloučenina (2,33 g, 77 %) jako

žlut	á pevná látka, te	plot	a tán	1 255 až 260 °C;	ΧΗ NMR (300
MHz,	DMSÓ-dg) δ 11,77	(s,	1H) ,	11,19, (s, 1H),	9, 14	- 9,03
(m,	2H), 7,89 (dd, J	= 11	,0, 2	,0 Hz, 1H), 7,41	(dd,	J =
9,8,	2,3 Hz, 1H), 7,2	:7 -	7,19	(m, 2H) , 6,26 (d	, J =	8,9 Hz,
1H) ,	6,14 - 6,12 (m,	1H) ,	5,43	(d, J = 4,0 Hz,	1H) ,	5, 17
(d,	J = 5,5 Hz, 1H) ,	4,98	(d,	J = 5,5 Hz, 1H),	4,24	- 3, 94
(m,	3H), 3,83- 3,81	(m,	1H) ,	3,59 - 3,57 (m,	1H) ,	3, 50 -
3,42	(m, 1H) ; 13C NMR	(75	MHz,	DMSO-d6) ppm 170	,99,	170,91,

163,43, 160,24, 143,12, 141,63, 130,09, 128,74, 126,02, 120,90, 119,35, 118,22, 118,14, 117,74, 116,54, 108,78, • 9 9 9« 9

9 9 * ·

9 9 · *

4 · 9 9 9 9 9 • 9, ·♦ 9*

9 9 «

9 9 · ♦ 9 9 9 ti 9 9 9 9 • 9 9 «

9· 9«

108,57, 98,77, 98,55, 98,20, 84,64, 78,56, 76,44, 73,06, 67,51, 58,29; IR (KBr, cm'¹) 3326, 1744, 1700, 1578, 1452, 1328, 1232, 1114, 1074, 828; MS (M⁺) m/z 523. Analytické hodnoty vypočtené pro C26H19F2N3O7 . 0,25 EtOAc . 0,40 H2O: C, 58,68; H, 3,98; N, 7,60; H₂O, 1,30. Zjištěno: C, 58,55; H, 4,18; N, 7,38; H₂0, 1,20.

Přiklad 14

2.10- Difluor-12,13-dihydro-13-[2-0-(triethylsilyl)-3,4,6tris-0-(fenylmethyl)-β-D-glukopyranosyl]-6-triethylsilyl5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7-dion (A = VIII: Xi = X_r = F; X₂ = X₂- = H; R₆ = R ' = triethylsilyl; Q = NH; PG = benzyl) a

2.10- difluor-12,13-dihydro-13-[2-0-(triethylsilyl-3,4,6tris-O-(fenylmethyl)-β-D-glukopyranosyl]-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dion (Β = VIII: Xi = Xi- = F; X₂ = X₂- = R₆ = H; R ' = triethylsilyl; Q = NH; PG = benzyl)

Triethylsilylová sůl kyseliny trifluormethansulfonové (9,0 ml, 40,0 mmol, 20 ekv.) byla přidána v jedné dávce k roztoku 2,10-difluor-12,13-dihydro-13-[3,4,6-tris-O(fenylmethyl)-β-D-glukopyranosyl]-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dionu (1,60 g, 2,0 mmol) v suchém pyridinu (100 ml). Směs byla míchána v uzavřené baňce při pokojové teplotě po dobu 48 hodin, než byl přidán absolutní ethanol (5 ml). Po 10 minutách bylo rozpouštědlo odstraněno za vakua při pokojové teplotě. Zbytek byl pak zředěn ethylacetátem a tetrahydrofuranem a okyselen 0,lN kyselinou chlorovodíkovou do kyselého pH. Po oddělení organické fáze byla organická fáze promyta solankou,

- 4 55 · ♦ *

4 4 ·

4 4 ·

4 · 4 • · · 4 <4 4 ·» vysušena bezvodým síranem sodným a odpařena. Pokusné přečištění zbytku rychlou chromatografii (2 x) na silikagelu (eluce pomocí 10% tetrahydrofuranu v hexanech poprvé a 40% etherem v hexanech podruhé) poskytla titulní sloučeninu A (1,4 g) jako mírně znečištěnou žlutou pěnu. Nečistota byla sloučenina B. Úplná konverze A na B může být provedena rozpuštěním A (1,4 g, 1,37 mmol) v absolutním ethanolu (20 ml) a podrobení tohoto roztoku reakci s octanem amonným (0,11 g, 1,40 mmol) při teplotě okolí po dobu ? hodiny. Směs byla pak zředěna ethylacetátem a promyta postupně nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou a poté vysušena a odpařena do sucha.

Byla izolována titulní sloučenina B (1,19 g, 96 %) jako žlutá pěna.

Pro A: teplota tání 77 až 79 °C; ¹H NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 10,64 (s, 1H), 9,29 (dd, J = 8,8, 5,8 Hz, 1H) ,

9,23 - 9,20 (m, 1H), 7,33 - 7,20 (m, 15H, 7,13 - 7,04 (m, 4H), 5,77 (d, J = 8,8 Hz, 1H), 5,05 (d, J = 11,6 Hz, 1H), 4,89 - 4,79 (m, 2H), 4,67-4,63 (m, 2H) , 4,54 (d, J = 12,4 Hz, 1H), 4,28 (m, 1H), 4,16 (m, 1H), 3,97 (m, 2H), 3,79 3,76 (m, 2H), 1,23 - 1,16 (m, 6H), 1,11 - 1,06 (m, 9H),

0,24 (t, J - 8,0 Hz, 9H) , -0,29-(-0,50) (m, 6H) ; ¹³C NMR (75 MHz, CDCI3) ppm 175,34, 142,70, 141,88, 138,08, 137,40, 136,28, 128,72, 128,56, 128,27, 128,13, 128,05, 127,52, 127,40, 127,17, 126,73, 121,40, 118,12, 109,84, 109,53, 109,21, 98,26, 97,52, 86,12, 77,71, 77,44, 77,01, 76,72, 76,59, 75,53, 75,25, 74,26, 66,82, 6,91, 6,12, 4,03, 3,95; IR (KBr, cm¹) 3458, 3334, 2954, 2876, 1692, 1454, 1328,

1300, 1116, 1072, 732,696;

MS (M⁺) vypočtené pro C59H66F2N3O7SÍ2 1022, 4407, získáno 1022, 4377.

9999

Pro B; Teplota tání nestanovena; ²H NMR (300 MHz,

CDC1₃) δ 10,65 (s, IH), 9, 25 - 9,22 (m, IH) , 9,14 (dd, J = 8,8, 5,6 Hz, IH), 7,72 (s, IH), 7,33 - 7,21 (m, 14H) , 7,16 - 7,03 (m, 4H), 5,77 (d, J = 8,8 Hz, IH), 5,05 (d, J = 11,5

Hz, IH), 4,87 - 4,78 (m, 2H), 4,69 - 4,63 (m, 2H) ,	4,59 -
4,51 (m, IH), 4,28 (t, J = 8,8 Hz, IH), 4,15 (t, J	= 8,8
Hz, IH), 4,02 - 3,91 (m, 2H), 3,79 - 3,73 (m, 2H) ,	0,23 (t,
J = 8,0 Hz, 9H) , -0,28-(-0,52) (m, 6H) ; 13C NMR (75	MHz,
CDCI3) ppm 169,70, 169,66, 164,39, 161,18, 142,80,	142,64,

142,16, 141,99, 138,05, 137,37, 136,26, 130,65, 130,65 126,71 (11 linií, olefin), 121,11, 119,48, 119,11, 118,93, 118,68, 118,44, 110,04, 109,74, 109,44, 98,39, 98,04, 97,63, 97,26, 86, 11, 86, 06, 77,76, 77,21, 76, 74, 75,52, 75,25, 74,30, 66, 86, 6, 10, 4,03; IR (KBr, cm'¹) 3434, 2876, 1754, 1718, 1624, 1582, 1454, 1326, 1116, 1086, 738; MS (FAB, MH⁺) m/z vypočtené pro C53HS2F2N3O7SÍ 908,3543, vypočteno 908,3547.

Příklad 15

3, 9-Difluor-12,13-dihydro-13-[6-0-(methylsulfonyl)-β-Dglukopyranosyl]-5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbozol5,7(6H)-dion (Ib: X_x = Xi- = F; X₂ = X₂- = R₆ = H; R₂-R₄ = OH; R₅ = mesylat)

K magneticky míchanému roztoku 3,9-difluor-12,13dihydro-13-[β-D-glukopyranosyl]-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dionu (330 mg, 0,630 mmol) v bezvodém pyridinu (8 ml) při 0 °C pod dusíkem byl přidán stříkačkou neředěný methansulfonylchlorid (8 pl, 1,03 mmol). Reakční směs byla míchána při 0 °C po dobu 3,25 hodin a kontrolována TLC na silikagelu (eluce EtOAc), která ukázala kromě výchozí látky také nový produkt s vyšším R_f.

φ ·

- 4 7· -φ φ « ·· φφ • · φ · · φ · * φ φ φ φφφ· φφ · φ φφ φφ · φ φ φ φφφφ φφ φφφ φ · φφ

Byl přidán další methansulfonylchlorid (20 μΐ, 0,26 mmol) a reakční směs byla míchána při 0 °C po dobu 1,25 hodin a poté zpracována EtOA (350 ml) a nasyceným vodným roztokem síranu měďnatého (100 ml). Ethylacetátová vrstva byla promyta nasyceným vodným roztokem síranu měďnatého (3 x 150 ml), 0,1 N HC1 (200 ml), vodou (200 ml) a solankou (200 ml) a vysušena (síranem sodným). Odpaření za vakua následované rychlou chromatografií na silikagelu pomocí 4 až 6% methanolu v dichlormethanu daly 146 mg (39 %) titulní sloučeniny jako žluté pevné látky:

500 MHz COSY ²H NMR (CD3COCD3) δ 10,40 (s, 1H) , 10,00 (brs, 1H), 8,97 - 8,86 (m, 2H), 8,02 - 7,96 (m,2 H) , 7,42 - 7,33 (m, 2H), 6,43 (d, 1H, J = 9,2 Hz, 1 Ή) , 4,98 (d, 1H, J = 11,0 Hz, 6Ή), 4,76 (d, 1H, J = 11,0 Hz, 6H), 4,48 (d,

1H, J = 10,0 Hz, 5Ή), 4,22 (t, 1H, J = 9,7 Hz, 4Ή), 4,00 (t, 1H, J = 9,3 Hz, 2'H), 3,89 (t, 1H, J = 9,0 Hz, 3Ή), 3,23 (s, 3H); FAB hmot. spektrum, m/e 601 (M⁺) .

Příklad 16

2,10-Difluor-12,13-díhydro-13-[6-deoxy-6-(1,3-dihydro-l,3dioxo-2-isochinolinyl)-β-D-glukopyranosyl]-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dion (A = Ib: Xi = Xi- = F; X₂ = X₂- = R₂ = R_s = H; R₂-R₄ = OH; R₅ = ftalimid)

K míchanému roztoku 2,10-difluor-12,13-dihydro-13-[6O-(methylsulfonyl)-β-D-glukopyranosyl]-5H-indol[2,3a]pyrrol[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dionu (200 mg, 0,33 mmol) v bezvodém dimethylformamidu byl přidán v jedné dávce ftalimiď draselný (0,45 g, 2,43 mmol), směs byla zahřáta na 130 °C na 3 hodiny, ochlazena na teplotu okolí a odpařena «

A » A A • · A *

A A A A

A A A · · • A A A

AA ♦· za vakua přes noc. Zbytek byl přemístěn do ethylacetátu (byla přidána trocha tetrahydrofuranu) a promyt 0,1 N kyselinou chlorovodíkovou a solankou. Následovalo vysušení a zahuštění rozpouštědla, zbytek byl přečištěn rychlou chromatografií na silikagelu (eluce 7% methanolem v chloroformu), čímž byla získána titulní sloučenina (46 mg, 21 %) jako žlutá pevná látka.

Teplota tání > 300°C; NMR (500 MHz, DMSO-d₆) δ 11,21 (m) , 10,80 (s), 9,15 - 9,13 (m), 9,07 - 9,02 (m), 7,97 (d,

J = 8/8 Hz, 1H) , 7,86 (d, J = 11,1 Hz, 1H) , 7,74 - 7,69 (m), 7,40 (d, J = 10,3 Hz, 1H), 7,31 - 7,23 (m), 7,20 7,17 (m), 6,09 (d, J = 9,1 Hz, 1H), 5,73 (m) , 5,64 (m),

5,30 a 5,26 (2m), 4,99 (m), 4,36 - 4,27 (m), 4,21 (m), 4,14 - 4,10 (m) , 4,01 - 3,96 (m) , 3, 83 - 3,72 (2m) , 3,57 - 3,53 (m); IR (KBr, cm'¹) 3426, 1752, 1706, 1624, 1579, 1452,

1397, 1328, 1113, 1035; MS (neg. ESI, M-H') m/z 651.

Příklad 17

13-[6-(Azido-6-deoxy~p-D-glukopyranosyl) -2,10-difluor12,13-dihydro-5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbozol5,7(6H)-dion (Ib: Xi = Xi- = F; X₂ = X₂- = H = R₆; R₂-R₄ = OH; R₅ = N₃)

K míchanému roztoku 2,10-difluor-12,13-dihydro-13-[60-(methylsulfony1)-β-D-glukopyranosyl]-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dionu (132 mg, 0,22 mmol) byl přidán v jedné dávce azid sodný (0,29 mg, 0,44 mmol), prášková 4Á molekulová síta (50 mg) v bezvodém dimethylformamidu (3 ml) a směs byla zahřáta na 60 °C 6 hodin, ochlazena na pokojovou teplotu, zředěna ethylacetátem (byla přidána trocha tetrahydrofuranu) a ·· · ··· ·· ·· • * « · · · · • · · · • · · · ·· ·· promyta nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou. Po vysušení a odpaření rozpouštědla byl zbytek přečištěn rychlou chromatografii na silikagelu (eluce 10% methanolem v chloroformu), čímž byla získána titulní sloučenina (40 mg, 33 %) jako žlutá pevná látka, rozkl. teplota 265 °C; ^XH NMR (500 MHz, DMSO-d₆) δ 11,89 (br s,

IH), 11,21 (br s, IH) , 11,14 (br s, IH), 10,82 (s, IH) ,

9,19 (dd, J = 8,8 Hz, IH) , 9,13 - 9,06 (m, 3H), 7,90 (dd, J = 10,8, 2,1 Hz, IH), 7,71 (dd, J = 10,5, 2,1 Hz, IH), 7,49 (dd, J = 9,6, 2,1 Hz, IH), 7,35 (dd, J = 9,4, 2,3 Hz, IH),

7,30 - 7,22 (m, 4H), 6,33 (d, J = 8,7 Hz, IH), 6,27 (d, J =

8,6 Hz, IH), 5,72 (d, J = 5,2 Hz, IH) , 5,61 (d, J = 4,9 Hz, IH), 5,33 (br s, IH), 5,23 - 5,21 (m, 2H), 5,11 (d, J = 5,0 Hz, IH), 4,20 - 4,10 (m, 4H), 4,02 - 3,94 (m, 3H), 3,85 3,83 (m, IH), 3,79 - 3,69 (m, 3H), 3,63 - 3,58 (m, 3H); IR (KBr, cm'¹) 3422, '2110, 1740, 1700, 1622, 1580, 1450, 1381, 1329, 1231, 1170, 1115, 1074,' 829, 763; HRMS (neg. ESI, ΜΗ') vypočtené pro C26H17F2N6O6 547,1256, získáno 547,1199.

Příklad 18

6-Amino-13-(6-amino-6-deoxy-p-D-glukopyranosyl)-2,10difluor-12,13-dihydro-5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4— c]karbozol-5,7(6H)-dion (Ic: Xi = X_r = F; X₂ = X2- = H; R₂-R₄ = OH; R₅ = NH₂ = R₆)

K 2,10-Difluor-12,13-dihydro-13-[6-deoxy-6-(1,3dihydro-l,3-dioxo-2-isochinolinyl)-p-D-glukopyranosyl]-5Hindolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5, 7(6H)-dionu (19 mg, 0,029 mmol) byl přidán hydrazinhydrát (2 ml) a směs byla míchána při pokojové teplotě 1 hodinu a při 50 °C 1 hodinu před odpařením za vakua po dobu 24 hodin. Přečištění zbytku HPLC na koloně C18 YMC Pack ODS (30% isokratický průtok za • · 9 99 9 • _ · > · 99 99

99

9 9 9

9 9 9

9 9 9

9 9 9

99 použití směsi methanol/voda/0,1% kyselina trifluorocotová) daly titulní sloučeninu (10 mg, 27 %) jako oranžově žlutou pevnou látku, teplota tání > 300 °C; ^XH NMR (500 MHz, DMSOd₆/D₂O) δ 8,94 - 8,89 (2m) , 8,81 (m) , 8,68 (m) , 7,93 (m) , 7,82 (d, J = 10,0 Hz, IH), 7,73 (d, J = 10,2 Hz, IH), 7,39 (d, J = 9,5 Hz, IH) , 7,12 - 7,11 (m) , 6,93 (m) , 6,20 (d, J = 8,9 Hz, IH), 6,07 (d, J = 7,7 Hz, IH), 4,22 (m) , 4,16 4,12 (m) , 4,14 (t, J = 8,9 Hz, IH) , 3,79 (t, J = 8,9 Hz,

IH), 3,75 - 3,73 (m) , 3,61 - 3,52 (m) , 3,40 - 3,34 (m) ,

3,31 3,27 (m) ; IR (KBr, cm'¹) 3415, 1757, 1706, 1676,

1623, 1581, 1451, 1404, 1330, 1203, 1112, 839; HRMS (neg. ESI, M-H) vypočtené pro C26H19E2N5O6 536, 1460, získáno 536,1349.

Příklad 19

13-[6-(Amino-6-deoxy-p-D-glukopyranosyl)-3,9-difluor-12,13dihydró-5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dion (Ib: Χχ = Xr = F; X₂ = Χ₂· = H = R₆; R₂-R₄ = OH; R₅ = NH₂)

K roztoku sloučeniny 13-[6- (azido-6-deoxy-p~Dglukopyranosyl)-3,9-difluor-12,13-dihydro-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbozol-5,7(6H)-dionu (98,9 mg, 0,180 mmol) v absolutním methanolu (125 ml) pod dusíkem v Parrově přístroji byl přidán chlorid palladnatý (90 mg, 0,51 mmol). Směs byla podrobena působení ultrazvuku po dobu 10 minut a poté umístěna do Parrova míchače při tlaku vodíku 70 psi po dobu 45 hodin. Směs byla přefiltrována přes malé lože celitu, promyta methanolem a odpařena za vakua. Přečištění na koloně Sephadex LH 20 za eluce methanolem (průtok 0,4 až 0,5 ml/minutu) dalo 69,6 mg (70 %) titulní sloučeniny jako žlutě oranžové pevné látky:

500 MHz COSY ^XH NMR (d₆-DMSO) δ 11,20 (brs, 1H) , 8,92 (dd, 1H, J = 9,7, 2,6 Hz), 8,81 (dd, 1H, J = 9,7, 2,6 Hz),

8,05 (dd, 1H, J = 9,0, 4,6 Hz), 7,95 (brs, 3H), 7,88 (dd, 1H, J = 8,9, 4,6 Hz), 7,48 (ddd, 1H, J = 2,5, 8,9, 9,1 Hz), 7,41 (ddd, 1H, J = 2,5, 8,9, 9,1 Hz), 6,41 (d, 1H, J = 8,8

Hz, 1Ή),	5,	70 (brs, 1H),	5,36	(brd, 2H,	2,	3' OH), 4,2
4,19 (m,	1H,	5Ή) , 4,06 -	4,02	(m, 1H, 2	Ή) ,	3,89 - 3,84
(m, 1H, 3	Ή)	, 3,56 (t, 1H,	J =	8,9 Hz, 4	Ή) ,	3,32 - 3,25
(m, 1H, 6	Ή)	,· 3, 13 - 3,08	(m,	1H, 6Z'H);	FAB	hmot.

spektrum, m/e 522 (M⁺) .

Příklad 20

4-[2-(Benzo[b]thien-2-yl)-5-fluor-lH-indol-3-yl]-3-chlor-1methyl-lH-pyrrol-2,5-dion (V: Χχ = 5F; X₂ = H = R^z : R₆ = Me; R' ' = benzo [b] thienyl; y = Cl)

K roztoku 2-(2-benzo[b]thienyl)-5-fluorindolu (10,0 g, 0,37 mol) v bezvodém tetrahydrofuranu (250 ml) pod dusíkem byl přidán stříkačkou ethylmagnesiumbromid (3M, 13,1 ml, 0,39 mol) takovou rychlostí, aby se udržela vnitřní teplota mezi 45 až 50 °C. Směs byla pak zahřáta na 50 až 55 °C po dobu 0,5 hodiny a ochlazena zpět na pokojovou teplotu před tím, než byl přidán do reakční směsi kanylou roztok 3,4dichlor-l-methylmaleinimidu (7,41 g, 0,41 mol) v bezvodém tetrahydrofuranu. Směs byla podrobena varu pod zpětným chladičem po dobu 2 hodin, ochlazena, zředěna ethylacetátem, promyta nasyceným roztokem chloridu amonného a solankou, vysušena a odpařena na 1/4 objemu rozpouštědla. Filtrace.přesátím suspenze dala titulní sloučeninu jako červeně fialovou pevnou látku; teplota tání 250 až 251 °C ; ^XH NMR (300 MHz, DMSO-d₆) δ 12,50 (s, 1H) , 8,03 - 7,99 (m, • ·

- 52*.r**··*

IH), 7,93 - 7,89 (m, IH), 7,83 (s, IH) , 7,52 (dd, J = 8,9, 4,4 Hz, IH), 7,46 - 7,36 (m, 2H), 7,29 (dd, J = 9,9, 2,5 Hz, IH), 7,16 - 7,09 (m, IH) , 3,37 (s, 3H) ; ¹³C NMR (75 MHz, DMSO-d₆) ppm 167,71, 165, 34, 159,10, 156,00, 139, 48, 134,18, 133,76, 133,19, 133,06, 132,66, 127,41, 127,27,

125,20, 125, 02,- 124,22, 123,64, 122,55, 113,23, 113,10,

111,89, 111,54, 105,40, 105,07, 100,56, 24,61; IR (KBr, cm¹) 3336, 1778, 1706, 1636, 1490, 1441, 1383, 1297,

1170, 1010, 982, 881, 822, 800, 750, 736; MS (neg. ESI, ΜΗ) m/'Z 409. Analytické hodnoty vypočtené pro C21H12FN2O2S:

C, 61,39; H, 2,94; N, 6,82, zjištěno: C, 61,08; H, 2,88; N, 6, 62.

Příklad 21

3-Fluor-6-methyl-5H,13H-(benzo[b]thienyl[2,3-a]pyrrolo[3,4— c]karbazol-5,7-dion (VI: Xi = F; X₂ = X_r = X₂- = R' = H; Q = S; R₆ = Me) .

Suspenze obsahující 4-[2-(benzo[b]thien-2-yl)-5-fluorlH-indol-3-yl]-3-chlor-l-methyl-lH-pyrrol-2,5-dion (12,6 g, 30,7 mmol) v suchém absolutním ethanolu/dioxanu (60 %, 11) byla umístěna do 21 nádoby pyrex vybavené zpětným chladičem. Směs byla míchána a ozařována (rtuťová výbojka Hanovia medium-pressure Hg lamp, 450 W) po dobu 14 hodin, poté byla ochlazena na teplotu okolí a uložena v chladničce po dalších 24 hodin při -5 °C. Filtrace suspenze přesátím dala titulní sloučeninu (12,7 g, 95 %) jako fluoreskující nažloutle zelenou vláknitou pevnou látku připomínající skelná vlákna. Teplota tání > 305 °C; ¹H NMR (500 MHz, DMSO-d₆) δ 9,50 (d, J = 7,8 Hz, IH) , 8,39 (d, J = 9,7 Hz, IH), 8,05 (d, J = 7,8 Hz, IH) , 7,55 - 7,47 (m, 3H) , 7,33 7,29 (m, IH), 3,55 (s, 0,3 dioxan, 3H) , 2,96 (s, 3H) ; ¹³C

53*.^

NMR (125	MHz, DMSO-dg př.	i 40	°C) ppm 168,	99, 168,	73,	158
138,98,	138,93,	137,97,	134,	13, 129,91,	127,73,	127	,07,
126, 59,	125,40,	125,22,	122,	99, 121,18,	118,50,	115	,75,
115,55,	114,81,	112,85,	112,	78, 109,87,	109,67,	66,	45
(dioxan)	, 23,66;	IR (KBr	, cm	Γ1) 3263, 17	56, 1702	, 1694,

1629, 1494, 1455, 1374, 1291, 1256, 1222, 1168, 1156, 1110, 982, 869, 806, 755, 745, 704, 613; MS (neg. ESI, M-H) m/z 373. Analytické hodnoty vypočtené pro C₂iHhFN₂O₂S . 0,3 dioxan . 1,5 H₂O: C, 65, 93; H, 3,44; N, 6,93; H₂O 0,89. Zjištěno: C, 65,86; H, 3,43; N, 6,68; H₂O, 0,56.

Příklad 22

3-Fluor-6-methyl-13-[2,3,4,6-tetra-O-(fenylmethyl)-β-Dglukopyranosyl)-5H,13H-benzo[b]thienyl[2,3-a]pyrrolo[3,4c]karbazol-5,7(6H)-dion (VIII: Xi = F; X₂ = Xr = X₂- = H; Q = S; R₆ = Me; PG = R' = benzyl)

K chladné (0 °C) jemné suspenzi 3-fluor-6-methyl-135H,13H-benzo[b]thienyl[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbozol5,7(6H)-dionu (2,0 g, 5,34 mmol) byla po kapkách přidána 2,3,4,6-tetra-O-benzyl-D-glukopyranosa (8,67 g, 16,03 mmol, 3,0 ekv.) a trifenylfosfin (6,31 g, 24,0 mmol, 4,5 ekv.) v bezvodém tetrahydrofuranu (200 ml). Směs byla míchána při 0 °C po dobu 1 hodinu, pak byla zředěna ethylacetátem a promyta 0,1 N kyselinou chlorovodíkovou a solankou. Po vysušení a odpaření rozpouštědla byl zbytek přečištěn rychlou chromatografii na silikagelu (eluce pomocí 10% ethylacetátu v hexanech následovaného 15% ethylacetátem v hexanech), čímž byla získána titulní sloučenina (4,60 g, 96 %) jako žlutá pěna, teplota tání 64 až 70 °C; ¹H NMR (500 MHz, DMSO-d6, směs rotačních izomerů 1:1) δ 9,87 a

54*«

9,78 (2m, 1H), 9,00 - 8,99 a 8,85 - 8,83 (2m, 1H), 8,11 8,02 (2m, 1,5H), 7,73 (d, J = 7,2 Hz, 0,5H), 7,58 - 7,54 (m, 2,5H), 7,38 - 7,23 (m, 15H), 7,18 (d, J = 7,9 Hz,

0,5H), 6,84 (t, J = 7,4 Hz, 0,5H), 6,78 - 6,75 (m, 0,5H), 6,67 (t, J = 7,6 Hz, 1H) , 6,55 (t, J = 7,5 Hz, 1H) , 6,51 (d, J = 8,8 Hz, 0,5H), 6,43 (d, J = 9,2 Hz, 0,5H), 6,12 6.10 (m, 2H), 4,95 (d, J = 10,9 Hz, 0,5H), 4,88 - 4,79 (m,

3H), 4,74 - 4,65 (m, 1H), 4,58 - 4,48 (m, 2,5H), 4,36 4,29 (m, 1,5H), 4,24 - 4,20 (m, 0,5H), 4,14 (br s, 0,5H),

4.11 4,00 (m, 3H), 3,93 (d, J = 10,6 Hz, 0,5H), 3,87 (br s, 1H), 3,18 (s, 3H); IR (KBr, cm'¹) 3423, 2920, 2866,

1759, 1699, 1622, 1481, 1453, 1380, 1283, 1255, 1213, 1180, 1160, 1089, 744, 697; MS (FAB, M⁺) m/z 896.

Příklad 23

3-Fluor-6-methyl-13-[β-D-glukopyranosyl)-5H,13Hbenzo[b]thíenyl[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7(6H)-dion (Ia: Xi = F; X₂ = X₂- = Xr = H; Q = S; R₆ = Me; R₂ - R₅ = OH)

K chladnému (0' °C) míchanému roztoku 3-fluor-6-methyl13-[2,3,4,6-tetra-O-(fenylmethyl)-β-D-glukopyranosyl)5H,13H-benzo[b]thíenyl[2,3-a]pyrrolo[3, 4-c]karbazol5,7(6H)-dionu (4,5 g, 5,02 mmol) v ethanthiolu (30 ml) byl přidán chladný (0 °C) etherát fluoridu boritého (6,36 ml, 50,2 mmol). Směs byla míchána při 0 °C 1 hodinu, pak byla ponechána míchat při okolní teplotě celkově 48 hodin. Po 12 a 24 hodinách byl přidán další etherát fluoridu boritého. Rozpouštědlo bylo odpařeno za vakua a zbytek byl převeden do směsi ethylacetát/tetrahydrofuran a promyt 1 N kyselinou chlorovodíkovou a solankou před vysušením a odpařením rozpouštědla. Přečištění zbytku rychlou chromatografii na silikagelu (gradientová eluce pomocí 10% methanolu

- 55.v chloroformu a 15% methanolem v chloroformu) dala titulní sloučeninu (2,53 g, 94 %) jako žlutou pevnou látku, teplota tání větší než 305 °C; ¹H NMR (500 MHz, DMSO-dg) δ 9,85 a 9,71 (2d, J - 7,4 a 7,5 Hz, IH), 8,96 a 8,89 (2d, J = 9,6 a 9,6 Hz, IH), 8,13 - 8,05 (m, 1,25H), 7,99 (dd, J = 9,0, 4,5 Hz, 0,75H), 7,61 - 7,41 (3m, 3H) , 6,29 a 6,09 (2d, 8,8 a 9,3 Hz, IH), 5,36 - 5,33 (3H), 4,84 - 4,72 (m, 1,5H), 4,04 - 3,98 (m, IH), 3,92 - 3,86 (m, 1,75H), 3,76 - 3,68 (m,

2H), 3, 63 - 3,54 (m, 1,75H), 3,16 (s, 3H) ; ¹³C NMR (125 MHz, DMSO-d₆) ppm 169,34, 169,19, 169, 04, 158,81, 156, 95, 140,06, 138,48, 137,05, 133,12, 131,70, 131,49, 130,85,

129,75, 128,36, 127,40, 127,20, 126,52, 125,78, 125,71,

125,39, 122,80, 122,66, 122,35, 119,81, 116,33, 116,08,

115,94, 115,74, 110,70, 110,50, 105,28, 87,77, 81,36,

77,72, 70,89, 69,86, 61,28, 24,33; IR (KBr, cm'¹) 3428,

1756, 1694, 1622, 1481, 1460, 1448, 1384, 1084, 745; MS (neg. ESI, M-H) m/z 535.

Příklad 24

3-Fluor-13-(β-D-glukopyranosyl)-5H,13H-benzo[b]thienyl[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7 (6H)-dion (Ia: R₂ - R₅ = OH; Rg = X₂ = Xr = X₂- = H; Q = S)

3-Fluor-6-methyl-13-(β-D-glukopyranosyl)-5H,13Hbenzo[b]thienyl[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5, 7(6H)-dion (0,20 g, 0,37 mmol) byl suspendován pod dusíkem v roztoku lé% vodného roztoku hydroxidu draselného (30 ml). Směs byla jemně vařena pod zpětným chladičem 3 hodiny, pak byla titrována koncentrovanou HCl dokud se tvořila hustá sraženina·. Sraženina byla převedena do směsi ethylacetát/tetrahydrofuran a promyta 1 N kyselinou chlorovodíkovou a solankou před vysušením a odpaření

- 5β« rozpouštědla. Zbytek byl rozpuštěn v absolutním ethanolu (1 ml) a byl přidán pevný octan amonný (3,0 g). Směs byla podrobena slučování při 150 °C 3 hodiny, pak byla ochlazena, zředěna směsí ethylacetát/tetrahydrofuran, promyta 1 N hydroxidem sodným, solankou, vysušena a odpařena. Přečištění zbytku rychlou chromatografií na silikagelu (gradientově eluce 30% tetrahydrofuranem v chloroformu následovaným 50% tetrahydrofuranem v chloroformu) vedlo k titulní sloučenině 69,5 mg, 36 %) jako žluté pevné látce, teplota tání větší než 305 °C; ¹H

NMR	(500 MHz, DMSO-	d6)	δ	11,67	(s,	0,25H), 11,53 a 11,51
(2s,	1H) , 9,95 - 9,	93	a	9,91 -	9,8	:9 (2m, IH), 9,02 a 8,	97
(2dd	, J = 9,8, 2,7	Hz	a	9,7,	2,8	Hz, IH), 8,24 - 8,23	a
8,18	- 8,16 (2m, IH	),	8,	08 a 8	,01	(2dd, J = 9,4, 4,4 Hz	a
9,1,	4,6 Hz, IH) , 7	,69	-	7, 63	(m,	2H), 7,54 - 7,48 (m,	IH) ,
6, 34	a 6,09 (2d, J	- 8	,9	, 9,4	Hz,	IH), 5,37 - 5,35 (m,	IH) ,
5,28	a 5,22 (2br m,	2H	) ,	4,75	(br	m, 0,75H) , 4,04 a 3,8	7 -
3,75	(2m, 3H), 3,68	-	3,	58 (m,	2H)	, 3,55 - 3,52 (m, 2H)	z

13C NMR	(125	MHz,	DMSO-dg	) ppm	170,39, 170,16,	158,76,
156,89,	140,	05,	138,34,	136,87,	133,09, 131,76,	128,32,
127,28,	126,	62,	125,64,	122,64,	120, 60, 116, 16,	115,95,
115,84,	110,	76,	110,56,	107,35,	87,71, 81,13, 77,45, 70,74,
69,79,	67,01	, 61	,23; IR	(KBr, cm -1) 3392, 1747,	1705,
1625, 1481,	1462	, 1430,	1326, 1284, 1262, 1180,	1087, 804,
758, 747; HRMS (neg. ESI	, M-H~)	vypočtené pro C26H18EN2O7S

521,0897, získáno 521,0802.

Příklad 25

3,9-Difluor-12,13-dihydro-13-[3,6-0-(t-butyldimethylsilyl)β-D-glukopyranosyl)-5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol5,7{6N- [4-(t-butyl)benzyl]}dion ·· ····

- 57 **(Ib: Χχ = Χχ- = F; Χ₂ = Χ₂· = Η; R₆ = 4-(t-butyl)benzyl; Q = NH; R₂ = R4 = OH; R₃ = R₅ = t-butyldimethylsilyloxyskupina)

K magneticky míchanému roztoku produktu z příkladu 12 (750 mg, 1,12 mmol) a imidazolu (1,9 g, 28 mmol) v bezvodém DMF (14 ml) pod dusíkem byl za míchání přidán stříkačkou tbutyldimethylsilyltrifluormethansulfonat (2,96 g, 2,57 ml, 11,2 mmol). Reakční směs byla míchána při pokojové teplotě 1 hodinu a pak byla reakce zastavena absolutním ethanolem (5 ml). Směs byla zředěna ethylacetátem (150 ml) a promyta vodou(6 x 100 ml) a solankou (100 ml) a vysušena (síranem sodným). Tento materiál byl použit přímo v dalším kroku bez dalšího přečištění. Analytický vzorek byl přečištěn rychlou chromatografii na silikagelu pomocí směsi

hexan/methylenchlorid: 300 MHz 1H NMR (CDC13) δ 10,06 (brs,
IH), 9,12 (dd, IH, J = 9,2, 2,7	Hz) ,	7,88 - 7,81 (m, IH),
7,72 (dd, IH, J = 9,2, 3,9 Hz),	7,41	(ddd, IH, J = 8,9,
8,9, 2,6 Hz), 7,25 (dd, IH, J =	9,0,	4,1 Hz), 7,20 - 6,99
(m, 4H) , 6,92 (ddd, IH, J = 8,	7, 8,7	, 2,4 Hz), 5,97 (d,
IH, J = 8,9 Hz), 4,58 - 3,90 (m	8H),	1,18 (s, 9H), 0,91
(s, 9H), 0,83 (s, 9H), 0,27 (s,	3H) ,	0,10 (s, 3H), 0,05 (s,

3H), -0,02 (s, 3H); FAB hmot. spektrum, m/e 897 (M⁺) .

Příklad 26

3,9-Difluor-12,13-dihydro-13-[3-0-(t-butyldimethylsilyl)-βD-glukopyranosyl)-5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol5,7{6N-[4-(t-butyl)benzyl]}dion (Ib: Χχ = Χχ- = F; X₂ = X₂- = H; R₆ = 4-(t-butyl) benzyl; Q = NH; R₂ = R₄ = OH; R₃ = t-butyldimethylsilyloxyskupina)

K magneticky míchanému roztoku surového produktu z příkladu 25 při -5 °C byla přidána směs kyselina ·· ···· ·· trifluoroctová : voda v poměru 9 : 1 předchlazená na -5 °C. Reakční směs byla míchána při -5 °C po dobu 45 minut, zředěna ethylacetátem (200 ml) a promyta nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (6 x 150 ml), vodou (1 x 150 ml) a solankou (1 x 150 ml) a vysušena (síranem sodným). Odpaření za vaku následované rychlou chromatografií na silikagelu pomocí 1 až 10% methanolu v methylenchloridu dalo 59 mg (6 %) výchozí látky (tj. sloučeniny z příkladu 25), 78 mg (10 %) plně desilylovaného produktu (tj. sloučeniny z příkladu 12) a 585 mg (74 %) čisté titulní sloučeniny jako žluté pevné látky: 500 MHz COSY *H NMR (d₆-DMSO) δ 11,80 (brs, 1H) ,

8,82	(dd,	1H, J = 9, 6	, 2,7	Hz), 8,76	(d	d,	1H,	J = 9,7, 2,7
Hz) ,	8,03	(dd, 1H, J	= 9,2	, 4,4 Hz),	7,	68	(dd,	1H, J = 8,9,
4,5	Hz) , 7	,51 - 7,45	(m, 2	Η) , 7,38 -	7,	31	(m,	4H), 6,28 (d,
1H,	J = 9,	1 Hz, 1Ή) ,	6,08	(t, 1H, J	=	3,	9 Hz,	6 ' OH) , 5,35
(d,	1H, J	= 6,8 Hz, 4	ΌΗ) ,	4,88 (s,	2H)	Z	4,81	(d, 1H, J =
6,8	Hz,' 2'	OH), 4,12 -	4,08	(m, 1H, 6	Ή)	1	3, 98-	3,93 (m, 1H,
5Ή)	, 3,93	- 3,90 (m,	1H,	4Ή), 3,86	-	3,	82 (m	ι, 1H, 6Ή),
3,73	(t, 1	H, J = 8,8	Hz, 3	Ή) , 3,39	(dd	Id,	1H,	J = 9,1, 8,8,
6,8	Hz, 2 '	Η) , 1,23 (s	, 9H)	, 0,76 (s,	9H	O ,	0,07	(s, 3H), -

0,03 (s, 3H) ; FAB hmot. spektrum m/ e 783 (M⁺) .

Příklad 27

3,9-Difluor-12,13-dihydro-13-[3-0-(t-butyldimethylsilyl)-60-(methansulfonyl)-β-D-glukopyranosyl)-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7{6N-[4-(t-butyl)benzyl]}dion (Ib: Xi = X_r = F; X₂ = X₂- = H; R₆ = 4-(t-butyl)benzyl; Q = NH; R₂ = R₄ = OH; R₃ = t-butyldimethylsilyloxyskupina; R₅ = methansulfonyloxyskupina) • 99 ·<

·· 9 9 9 9 • · · · e • 9 9 «9 9 • · · 9 · • 99 99 99 ·· ···· ·· « · · · · » · · · · * * · · » · • » · · · ·

- 59·*· ·*

K magneticky míchanému roztoku čistého produktu z příkladu 26 (403 mg, 0,514 mmol) v bezvodém pyridinu (7 ml) při -10 °C pod argonem byl přidán během 1 minuty stříkačkou neředěný methansulfonylchlorid (46 μΐ, 0,594 mmol). Po 70 minutách při -10 °C byl odebrán alikvotní díl, přidán ke směsi ethylacetátu a nasyceného vodného roztoku síranu měďnatého, a analyzován TLC na silikagelu za použití 1 až 2% methanolu v methylenchloridu. Byl zjištěn většinou výchozí materiál s malým množstvím produktu s vyšším R_f.

Byl přidán další methansulfonylchlorid (32 μΐ) a reakční směs byla udržována 1 hodinu při -10 °C. V 30minutových intervalech byla reakční směs podrobena reakci s dalším methansulfonylchloridem (33 μΐ, 31 μΐ, 31 μΐ a 24 μΐ). Po celkově asi 5 hodinách při -10 °C TLC ukázala hlavně produkt a dále menší skvrnu výchozí látky s nižší Rf. Během další 1,5 hodiny byla ponechána teplota reakční směs z -10 °C vzrůst na -1 °C. Reakce byla zastavena přídavkem 20 μΐ absolutního ethanolu, směs byla míchána 5 minut, rozdělena mezi ethylacetát (600 ml) a nasycený vodný roztok síranu měďnatého (250 ml). Organická vrstva byla promyta nasyceným vodným roztokem síranu měďnatého (200 ml), vodou (200 ml) a solankou (200 ml) a vysušena (síranem sodným). Odpaření za vakua následované rychlou chromatografii na silikagelu pomocí 1% methanolu v methylenchloridu daly 404 mg (91 %) čisté titulní sloučeniny a 40 mg znovu získané výchozí látky.

300 MHz ^TH NMR (CDC1₃) δ 9,83 (brs, 1H) , 9,08 (dd, 1H) ,

7,80 - 7,71 (m, 1H), 7,68 (dd, 1H), 7,52 (dd, 1H), 7,40 (ddd, 1H), 7,21 - 7,13 (m, 2H), 7,03 - 6,86 (m, 3H), 5,94 (d, 1H), 5,15 - 3,92 (m, 10H), 3,02 (S, 3H), 1,19 (s, 9H), 0,84 (s, 9H), 0,23 (s, 3H), -0,01 (s, 3H); FAB hmot. spektrum, m/e 861 (M⁺) .

.ι

Příklad 28

3,9-Difluor-12,13-dihydro-13-[3-0-(t-butyldimethylsilyl)-6(4N-morfolino)-β-D-glukopyranosyl]-5H-indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7{6N-[4-(t-butyl)benzyl])dion (Ib: Xi = Xi- = F; X₂ = X₂- = H; R₆ = 4-(t-butyl) benzyl; Q = NH; R₂ = R₄ = OH; R3 = t-butyldimethylsilyloxyskupina; R₅ = morfolinová skupina)

K magneticky míchanému roztoku čistého produktu z příkladu 27 (193 mg, 0,224 mmol) v bezvodém DMSO (5 ml) pod dusíkem byl přidán morfolin (210 μΐ, 2,41 mmol). Výsledná červená reakční směs byla míchána 69 hodin při 47 °C a rozdělena mezi ethylacetát (350 ml) a nasycený vodný roztok hydrogenuhliěitanu sodného (75 ml) . Organická vrstva byla promyta vodou (4 x 70 ml) a solankou (75 ml) a vysušena (síranem sodným). Odpaření za vakua následované rychlou chromatografii na silikagelu pomocí 20 až 25% ethylacetátu v methylenchloridu dalo 9 mg (5 %) znovu získaného výchozího materiálu a pak 102 mg (53 %; 56 % vztaženo na znovu získaný výchozí materiál) čisté titulní sloučeniny jako žluté pevné látky: 300 MHz ^XH NMR (CDCI3) δ 10,03 (brs, IH), 9,09 (dd, IH), 8,02 - 7,96 (m, IH), 7,69 (dd, IH), 7,39 (ddd, IH) , 7,30 - 7,23 (m, IH), 7,21 - 7,17 (m, 2H), 7,07 - 6, 98 (m, 3H) , 5,96 (d, IH), 4,53 - 3, 93 (m, 6H), 3, 72 - 3, 57 (m, 4H) , 3,19 - 2,98 (m, 2H), 2,82 - 2,71 (m, 2H), 2,68 - 2,58 (m, 2H), 1,19 (s, 9H), 0,88 (s, 9H), 0,27 (s, 3H), 0,08 (s, 3H); ESI(NEG) hmot. spektrum, m/e 851 (M-H)'.

Příklad 29 t

ii* ••ί *

• ·» A A A < ’ϊ ··» * A f» *

3, 9-Difluor-12,13-dihydro-13-[6-(4N-morfolino)-β-Dglukopyranosyl) -5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol5,7(6H)-dion (Ib: Xi = Xr = F; X₂ = X₂- = Re = H; R₅ = 4Nmorfolinoskupina; Q = NH; R₂ - R₄ = OH)

K magneticky míchanému roztoku čistého produktu z příkladu 28 (205 mg, 0,240 mmol) v absolutním ethanolu (160 ml) byl přidán vodný roztok hydroxidu draselného (4,45 M, 42 ml, 187 mmol). Výsledný tmavě červený roztok byl zahříván v otevřené baňce dokud nebyl ethanol odpařen a vznikla pevná gumovitá látka (asi 1,5 hodiny). Směs byla ochlazena v proudu dusíku a byla přidána koncentrovaná HCI (12 N; 17 ml, 204 mmol). Směs byla míchána 5 minut a byl přidán absolutní ethanol (90 ml) a pevná octan amonný (85 g). Směs byla zahřívána za míchání v otevřené baňce až skoro k varu po dobu 2,5 až 3 hodin, pak na 180 °C (vnitřní teplota.tání) během 2 hodin. Směs byla dále zahřáta na 200 °C na 10 až 15 minut, rychle ochlazena v proudu dusíku na sí 50 až 60 °C a byla přidána voda (200 ml), vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (200 ml) a ethylacetát (800 ml). Organická vrstva byla promyta solankou (200 ml) spojené vodné vrstvy byly extrahovány čerstvým ethylacetátem (300 ml) a poslední extrakt byl promyt solankou (100 ml).

Spojené organické extrakty byly vysušeny (síranem sodným) a odpařeny za vakua. Surová látka byla rozpuštěna v methanolu (400 ml) a zpracována bezvodým uhličitanem draselným (2,0 g) a dihydrátem fluoridu draselného (1,03 g) a míchána při pokojové teplotě 15 hodin. Rozpouštědlo bylo odpařeno za vakua, zbytek byl znovu rozpuštěn v methanolu (250 ml), zpracován- 1 N HCI (15 ml) a odpařen za vakua. Zbytek byl rozpuštěn v absolutním ethanolu (500 ml), odpařen za vakua a způsob byl znovu zopakován. Rekrystalizace z 95% ethanolu • · · « · · • «· • % • « » · · ·*· «·· • · • · · • · · • · · • » · · • · ď· dala 79,6 mg (53 %, 2 výtěžky) čisté titulní sloučeniny jako hydrochloridové soli: 500 MHz CÓSY ^ΧΗ NMR (dg-DMSO) δ 12,67 (brs, 1H), 11,19 (s, 1H), 8,92 (dd, 1H, J= 9,7, 2,6 Hz), 8,79 (dd, 1H, J = 9,8, 2,3 Hz), 8,05 (dd, 1H, J = 9,0, 4,5 Hz), 7,94 (dd, 1H, J = 8,7, 4,5 Hz), 7,46 (ddd, 1H, J = 2,5, 8,9, 9,0 Hz), 7,41 (ddd, 1H, J = 2,6, 9,0, 9,1 Hz), 6,61 (d, 1H, J = 8,6 Hz, 1Ή), 3,97 (t, 1H, J = 8,8 Hz,

Ή) , 3,91- 3, 16 (m, 13 H) .

Příklad 30

3, 9-Difluor-12,13-dihydro-13-[6-azido-p~D-glukopyranosyl)5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7(6-hydroxy)dion (Ic)

K magneticky míchanému roztoku čistého 3,9-difluor12,13-dihydro-13-[6-azido~P-D-glukopyranosyl)-5Hindolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7[6(4-t-butylbenzyl]dionu (20 mg, 0,029 mmol) v absolutním ethanolu (5 ml) byl přidán vodný roztok hydroxidu draselného (4,45 M, 1,1 ml, 4,9 mmol). Výsledný tmavě červený roztok byl zahříván v otevřené baňce dokud nebyl ethanol odpařen a vznikla pevná gumovitá látka (asi 1,5 hodiny). Směs byla ochlazena v proudu dusíku a byl přidán absolutní ethanol (5 ml) a pevný hydrochlorid hydroxylaminu (685 mg). Směs byla vařena pod zpětným chladičem za míchání po dobu 4 hodin, poté byla zahřáta na 110 °C (teplota tání po odpaření rozpouštědla) po dobu 3 hodin. Směs byla ochlazena v proudu dusíku na pokojovou teplotu a byla přidána 1 N HCI (80 ml) a ethylacetát (400 ml) . Organická vrstva byla promyta 1 N HCI (3 x 50 ml), vodou (2 x 50 ml) a solankou (100 ml), byla vysušena (síranem sodným). Odpaření za vakua následované přečištěním na koloně Sephadex LH 20 za eluce methanolem (průtok 0,4 až 0,5 ml/min.) dalo 4,3 mg (27 %) titulní sloučeniny jako žlutě červené pevné látky: IR (KBr) 2114 cm¹; 500 MHz COSY ^XH NMR (CD3OD) δ 8,53 (dd, IH, J = 9,6,

2.1 Hz), 8,36 (dd, IH, J = 9,5, 1,9 Hz), 7,68 (dd, IH, J = 8,8, 3,7 Hz), 7,36 (dd, IH, J = 8,8, 4,2 Hz), 7,24 (ddd,,

IH, J = 8,7, 8,7, 2,0 Hz), 7,14 (ddd,, IH, J = 8,9, 8,8,

2,3 Hz), 5,98 (d, IH, J = 9,0 Hz, 1Ή), 4,47 (d, IH, J =

12.1 Hz, 6Ή), 4,28 (d, IH, J = 12,1 Hz, 6H), 4,11 (d,

IH, J = 9,4 Hz, 5Ή), 3,91 (t, IH, J = 9,4 Hz, 4Ή), 3,61 (t, IH, J = 9,0 Hz, 2Ή), 3,46 (dd, IH, J = 9,4, 9,0 Hz,

3'H); FAB hmot. spektrum, m/e 564 (M⁺) .

Příklad 31

3, 9-Difluor-12,13-dihydro-13-[6-amino-p-D-glukopyranosyl]5H-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7(6-hydroxy)dion (Ic)

K roztoku produktu z příkladu 30 (3,0 mg, 0,0053 mmol) v absolutním methanolu (2 ml) pod dusíkem v Parrově přístroji byl přidán chlorid palladnatý (15 mg, 0,09 mmol). Směs byla podrobena působení ultrazvuku po dobu 10 minut a umístěna do Parrova míchače při tlaku vodíku 65 psi po dobu 24 hodin. Směs byla přefiltrována přes malé lože celitu, promyta methanolem a odpařena za vakua za vzniku 2,0 mg (66 %) titulní sloučeniny jako žlutě oranžové pevné látky: hmot. spektrum FAB m/e 538 (M⁺) .

Další příklady sloučenin vzorce I, které mohou být syntetizovány modifikací výše uvedených způsobů syntézy jsou uvedeny v tabulce IV, kde substituenty jsou stejné jako v příkladu 29, pokud není uvedeno jinak.

• · ···· » ·

Tabulka IV

Příklad č.	r2	Rs	Re	Q
32	OH	n3	4-t-butylbenzyl	NH
33	OH	n3	H	NH
34	OH	imidazol	H	NH
35	OH	4-Me- piperazin	H	NH
36 -	OH	4N-morfolino	H	S
37	OH	nh2	H	S
38	OH	4N-morfolino	H	0
39	OH	nh2	H	0
40	OH	n3	H	0
41	OH	N(CH2CH2OH)2	H	S
42	OH	CN	H	S
43	OH	COOH	H	NH
44	OH	Νω ornithin	H	NH
45	0	OH	H	NH
46	N-OH	OH	H	NH
47	OH	F	H	NH
48	OH	F	OH	NH

Analytické hodnoty pro některé z příkladů uvedených v tabulce IV jsou uvedeny níže:

Příklad	32
IR (KBr)	2110	cm	-1 . /	500	MHz COSY XH NMR (CD3OD) δ	8,81 -
8,79 (m,	2H) ,	7,	68	(dd,	1H, J = 9,1, 4,0 Hz) , 7	,56 (dd
1H, J =	8,8,	4,2	Hz), 7	,38 - 7,25 (m, 6H), 6,05	(d, 1H,
8,5 Hz,	1Ή),	4,	75	(s,	2H), 4,29 (d, 1H, J = 12,	8 Hz, 6

• φ · · · «

	• Φ ···« ř* • · · « «	• • *	Φ · • ·	• · » *
- 65 -	« ♦· · 1 * * · w ♦· · • · · · · u	• •	« · • i :	4 · • ·
·* Μ» «V		• ·	• ·

4,17 -	- 4,06	(m, 2H, 5',6H), 4,00	(t,	1H, J	= 8,9 Hz, 4 Ή) ,
3,70 -	- 3,65	(m, 2H, 2',3'H), 1,27	(s,	9H) ;	FAB hmot.

spektrum, m/e 694 (M⁺) .

Příklad 33

Žlutá pevná látka: IR (KBr) 2112, 1750, 1700 cm¹; 500 MHz COSY ^XH NMR (CD₃OD) δ 8,78 - 8,72 (m, 2H), 7,77 (dd,

1H, J = 9,1, 4,1 Hz), 7,55 (dd, 1H, J = 8,8, 4,2 Hz), 7,33 - 7,2$. (m, 2H), 6,12 (d, 1H, J = 8,5 Hz, 1Ή), 4,27 (d, 1H, J = 11,5 Hz, 6Ή), 4,15 - 4,07 (m, 2H, 5', 6H) , 4,01 (t, 1H, J = 8,7 Hz, 4Ή), 3,74 - 3,67 (m, 2H, 2', 3'H); FAB hmot. spektrum, m/e 548 (M⁺) .

Příklad 34

Žlutooranžová pevná látka: 500 MHz ^XH NMR (CD₃OD) δ 8,81 8,61 (m, 2H), 7,88 - 7,04 (m, 7H) , 6,32 (d, 1H, J = 8,9 Hz, 1Ή), 4,20 - 3, 30 (m, 6H) ; FAB hmot. spektrum, m/e 574 (MH⁺) .

Příklad 35

Žlutá pevná látka: FAB hmot. spektrum, m/e 605 (M⁺) .

Příklad 36

Žlutá pevná látka, teplota tání 257 až 273°C; ¹H NMR (500 MHz, DMSO-d₆) d 11,73 (br s, 1H) , 9,53 - 9, 40 (2m, 1H) ,

8,65 - 8,63 (m, 1H), 8,25 - 7,91 (4m, 2H), 7,52 - 7,25 (3m, 2H), 6,21 a 6,10 (2d, J = 8,8, 9,3 Hz, 1H), 5,47-4,99 • β

9 « · 9 · * 9 9 · • 9 9 · <· · * · (série m, 3H), 4,10 - 3,86 (3m, 3H), 3,56 - 3,53 (m, 7H) , 2,99 - 2,57 (série m, 4H) ; IR (KBr, cm'¹) 3412, 2924, 2800, 1706, 1653, 1602, 1567, 1481, 1463, 1425, 1321, 1301, 1198, 1110, 1067, 916, 804, 764, 742; MS (+ESI, M+H⁺) m/z 610.

Příklad 37

12-[6-(Amino-6-deoxy-p-D-glukopyranosyl)-3-fluor-5H,13Hbenzo[b]thienyl[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7(6H)dion

K míchanému roztoku 12-[6-(azido-6-deoxy-p-Dglukopyranosyl)-3-fluor-5H,13H-benzo[b]thienyl[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7(6H)dionu (7ř5 mg, 0,14 mmol) ve vlhkém tetrahydrofuranu (3 ml) pod dusíkem byl přidán v jedné dávce trifenylfosfin (107 mg, 0.41 mmol), směs byla zahřívána na 50 °C po dobu 28 hodin, ochlazena na teplotu okolí a zpracována vodným roztokem hydroxidu amonného po dobu 1 hodiny při teplotě okolí a 1 hodinu při 50 °C. Po ochlazení na pokojovou teplotu byla směs odpařena do sucha za vakua a zbytek byl převeden do methanolu, okyselena 1 N HCl/Et₂O a odpařen do sucha. Přečištění zbytku HPLC na koloně YMC Pack ODS (20 x 1000) pracovalo s 87% výtěžností a dalo titulní sloučeninu (54 mg, 71 %) jako žlutou pevnou látku, rozklad při 290 °C (zatavená zkumavka); ^XH NMR (500 MHz, DMSO-d6) δ 11,55 (br s, IH), 9,94 - 9,90 (m, IH), 9,03 - 8,96 (2m, IH), 8,30 - 8,26 (m, 4H) , 8,12 - 8,08 (m, IH), 7,71 - 7,29 (série m, 6H) , 6,36 a 6,15 (2d, J = 8,9, 9,3 Hz, IH), 5,81 a 5,55 (2m, 2H), 4,23 - 3,70 (5m, 2H), 3,60 3,57 a 2,94 (2m, 2H) , 1,68 - 1,41 (3m, 2H) ; IR (KBr, cm'¹) 3401, 1702, 1624, 1482, 1460, 1328, 1284, 1209, 1182, 1087, 757, 746;.. MS (FAB, MH⁺) m/z 522.

• 9 9 · * 9 9 9 · » · 9 9 * 9 9

9 9 9 9 9 .9 9 9 9 9 9 •999 * 9 9 · 9 · 9* -)··

9 9 9

9 9 9

Příklad 39

3,9-Difluor-12-(6-amino-6-deoxy-p-Dglukopyranosyl)benzofuran[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7dion

K magneticky míchanému roztoku 3,9-difluor-12-(β-Dglukopyranosyl)benzofuran[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7dionu (50 mg, 0,09 mmol) a práškových molekulárních sít 4 angstromy (100 mg) v bezvodém pyridinu (3 ml) při -30 °C pod argonem byl přidán stříkačkou neředěný ethansulfonylchlorid (10 μΐ, 0,12 mmol). Reakční směs byla míchána při -30 °C 1 hodinu, pak při -10 °C 0,5 hodiny a pak byla přidána další porce methansulfonylchloridu (10 μΐ, 0,12 mmol). Tato výchozí směs byla míchána při 0 °C 1 hodinu, přefiltrována přesátím a odpařena. Zbytek byl přenesen do EtOAc/THF a promyt vodou, vysušen (síranem sodným) a odpařen. Výsledný zbytek byl promyt toluenem, čímž byl získán surový žlutý produkt, který byl přímo použit pro další reakci bez přečištění. K míchanému roztoku 3, 9-difluor-12-(6-0-(methylsulfonyl)-β-Dglukopyranosyl)benzofuran[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7dionu (54 mg, 0,09 mmol) v bezvodém DMF (3 ml) byl přidán azid sodný (62 mg, 0,95 mmol) a směs byla zahřívána na 70 °C 1 hodinu. Reakcí směs byla ochlazena na teplotu okolí, zředěna vodou, vysušena (síranem sodným) a odpařena za vakua. Surový žlutý produkt byl přímo použit pro další reakci bez dalšího přečištění. Směs 3,9-difluor-12-(6azido-6-deoxy^-D-glukopyranosyl)benzofuran[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dionu (příklad 40) (49 mg,

0,09 mmol) a 10% palladia na aktivním uhlí (50 mg) ve směsi s ethanoíem (3 ml) a THF (1 ml) byla hydrogenována při 1 atm (101,325 kPa) 21 hodin. Výsledná směs byla * · · · · ·

Β · · ♦ · · « « · · « přefiltrována, promyta methanolem a THF a odpařena za vakua. Surový produkt byl podroben chromatografii (60% CH₂C1₂: 20% THF a 20% roztok 90% MeOH a 10 % NH₄OH) , čímž byla získána titulní sloučenina (20 mg, 42 %) jako žlutá pevná látka:

IR (KBr) 1753, 1701, 1479 cm'¹: ¹H NMR (DMSO-dg, 400 MHz) δ 8,87 - 8,82 (m, 1H), 8,56 - 8,49 (m, 1H), 8,10 - 7,99 (m, 2H), 7, 67 - 7,50 (m, 2H) , 6,53 (d, 0,7 H, J = 9,0 Hz), 6,14 (d, 0,3H, J = 9,0 Hz), 5,44 - 5,30 (m, 2H), 4,28 - 2,86 (m, 7H): HPLC: 90,4 % (247 nm).

Příklad 45

300 MHz ^XH NMR (d₆-aceton) δ 11,97 (brs, 1H), 9,91 (s, 1H) , 9,12 (dd, 1H), 8,88 (dd, 1H), 7,92 (dd, 1H), 7,69 (dd, 1H), 7,47 - 7,23 (m, 2H), 7,48 (ddd, 1H, J = 2,5, 8,9, 9,1 Hz), 7,41 (ddd, 1H, J = 2,5, 8,9, 9,1 Hz), 6,73 (5, 1H, 1Ή), 4,60 - 3,95 (m, 6H).

Příklad 47

Žlutooranžová pevná látka: 500 MHz ^ΧΗ NMR (CDCI3 s kapkou d₆-DMSO) d 10,36 (d, 1H, JH-F = 4,2 Hz), 9,98 (brs, 1H),

8,81	(dd,	1H,	J = 9,5,	2,(	5 Hz) ,	8,68 (dd, 1H, J	= 9,5, 2,5
Hz) ,	7,47	(dd,	1H), 7,	30 -	- 7,24	(m, 1H) , 7,15-	7,04 (m,
2H) ,	5,84	(d,	1H, J =	8,5	Hz) ,	5,02 (dd, 1H, JH	-F = 45,2
Hz,	JH-H =	= 10,	1 Hz) , 4	,72	(dd,	1H, JH-F = 49,6	Hz, JH-H =
10,1	Hz) ,	4,03	- 3,82	(m,	2H) ,	3,71 - 3,60 (m,	2H); Neg.

ESI hmot. spektrum, m/e 524 (M-H).

Příklad 48

9

500 MHz ^XH NMR (d₆-DMSO) δ 8,80 - 7,20 (m, 6H) , 6,38 (d,

IH), 5,15 - 3,45 (m, 6H), ESI (NEG) hmot. spektrum, m/e 540 (M-H)

Další příklady sloučenin vzorce I, které mohou být syntetizovány modifikacemi výše uvedených způsobů jsou uvedeny v tabulce V, kde substituenty jsou stejné jako v příkladu 29, pokud není uvedeno jinak.

Tabulka V

Příklad č.	r4	Rs	Rs	Q
49	OH	Cl	H	NH
50	OH	Cl	H	S
51	OH	Cl	H	0
52	OH	F	H	S
53	OH	E	H	O
54	OH	sch3	H	NH
55	OH	sch3	H	S
56Δ	OH	n3	F	S
57	OH	S (O)CH3	H	S
58	OH	S (O)CH3	H	NH
59	OH	sch2cooh	H	NH
60Δ	OH	1-piperidin	H	S
61δ	OH	thiomorfoli n-S-oxid	H	S
62	OH	S- (2- pyridin)	H	S
63	OH	S- (2- pyridin-N- oxid)	H	S
64	OH	S- (2- (4-	H	S

• · · · · ·

		OH)pyrimidi nyl)
65	OH	sch2cf3	Η	S
66	OH	S (0) ch2cf3	H	S
67	OH	S- (2- imidazol)	H	S
68	OH	NEt2	OH	NH
69	OH	F	OH	S
70	n3	F	H	NH
71+	r3 = r4-= f	OH	H	NH
72	F	F	H	NH
73	nh2	F	H	NH
74	ch3	F	H	NH
75	n3	H	H	NH
7 6+	R4-R4' = 0	OH	H	NH
77	R4=R4- = H	F	H	NH
78	OH	F	-ch2ch2nh- (-C(NH)NH2)	NH
79	nh2	H	H	NH
80	F	H	H	NH
81	R4 = R4' = F	H	H	O
82	R4 = R4 · — F	H	H	S
83	F	H	H	S
84	ch3	F	H	S
85	och3	F	H	S
86	och3	F	H	NH
87	n3	OH	H	NH
88	nh2	OH	H	NH
89*	OH	och3	H	NH

Δ

V příkladech 56, 60 a 61 je X'i vodík.

• 4 4 4 4 « · · · Μ • 4 44

V příkladu 89 je X₂ a X'₂ 2- a 10-fluor, a R₅- a R₅ spolu jsou =0.

⁺ V příkladech 71 a 76 je X₂ a X'₂ 2- a 10-fluor.

Analytické hodnoty pro některé z příkladů uvedených v tabulce V jsou uvedeny níže.

Příklad 50

Žlutá pevná látka, teplota tání 242 až 248 °C rozklad; ^XH NMR (500 MHz, DMSO-d₆) δ 11,55 (br m, 1H) , 9,75 -9,57

(2m,	1H), 9,01 - 8,87	(2m, 1H	í), 8,	23 - 7,98 (3m, 2H	), 7,57
- 7,34 (2m, 2H), 6,33	a 6,21	(2d,	J = 8,8, 9,4 Hz,	1H) ,
5, 69	- 5,61 (2m, 1H),	5,44 -	5,17	(2m, 2H), 4,12 -	3, 96 (m,
4H) ,	3, 66 -3,55 (2m,	2H); IR	(KBr,	cm’1) 3392, 2926,	1703,
1622,	, 1602, 1567, 148	1, 1463,	1426	, 1324, 1198, 108	5, 915,
806,	763, 742; MS (-E	SI, M-H’	) m/z	557 .

Příklad 52

Žlutá pevná látka, teplota tání 248 až 250 °C; ¹H NMR (500 MHz, DMSO-d₅) δ 11,73, 11,65 a 11,62 (3s, 1H) , 9,81 9.68 (2m, 1H), 9,07 - 8,99 (2m, 1H), 8,27 - 8,00 (m, 2H), 7,61 - 7,50 (m, 1H), 6,38 a 6,26 (2d, J = 8,8, 9,3 Hz, 1H),

5.69 - 5,21 (série m, 3H), 5,05 - 4,82 (m, 2H), 4,25 - 3,82 (m, 2H), 3,72 - 3,61 (m, 1H) ; IR (KBr, cm’¹) 3384, 1706, 1622, 1602, 1568, 1481, 1463, 1325, 1198, 1086, 916, 806, 763, 742; MS (-ESI, M-H’) m/z 541.

Příklad 54 * · · ·· · ···«

72“ · ·· · * í · « *ϊ ϊ ϊ ζ ·* ·* · · ··· · · * ·

300 MHz ^ΧΗ NMR (CD₃OD) d 8,80 (dd, 1 Η, J = 9,6, 2,3 Hz), 8,72 (dd, 1 H, J = 9,9, 2,8 Hz), 7,84 - 7,73 (m, 2H), 7,37 - 7,26 (m, 2H), 6,15 (d, IH, J = 9,5 Hz), 4,34 - 4,27 (m, 1 H), 4,14 (t, 1 H, J = 9,5 Hz), 3,97 (t, 1 H, J = 9,0 Hz), 3,74 (t, 1 H, J = 9,0 Hz), 3,45 (dd, IH, J = 14,8, 1,8 Hz), 3,15 (dd, 1 H, J = 14,8, 3,9 Hz), 2,19 (s, 3 H); Neg. ESI hmot. spektrum, m/e 552 (M-HJ.

Příklad 56

12-[6-(Azido-6-deoxy-p-D-glukopyranosyl]-3-fluor-5H, 13Hbenzo[b]thienyl[2,3-a]pyrrolo [3,4-c]karbazol-5,7(6H)-dion

K míchanému roztoku 3-fluor-13-[6-0-(methylsulfonyl)β-D-glukopyranosyl]-5H,13H-benzo[b]thienyl[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7(6H)-dionu (0,20 g, 0,33 mmol) v bezvodém dimethylformamidu (3 ml) byl přidán v jedné dávce azid sodný (216 mg, 3,30 mmol), směs byla zahřívána na 120 °C 3 hodiny, ochlazena na teplotu okolí a odpařena za vakua. Zbytek byl přečištěn rychlou chromatografii na silikagelu (eluce 40% tetrahydrofuranem v hexanech), čímž byla získána titulní sloučenina (141 mg, 78 %) jako žlutá pevná látka, rozklad při 265 °C; ^ΧΗ NMR (500 MHz, DMSO-dg) δ 11,51 (br s, IH), 9,94 - 9,87 (2m, IH), 9,03 - 8,95 (2m, IH), 8,20 - 7,99 (3m, 2H), 7,67 - 7,63 (m, 2H) , 7,53 - 7,49 (m, IH), 6,37 a 6,20 (2d, J= 8,9 a 9,4 Hz, IH) , 5,54 - 5,14 (série m, 3H), 4,10 - 3,76 (4m, 3H), 3,67 - 3,26 (m, 3H);

IR (KBr, cm'¹) 3332, 2103, 1702, 1481, 1461, 1431, 1372, 1324, 1283, 1230, 1211, 1178, 1079, 746; MS (-ESI, M-H) m/z 546.

Příklad 57

Žlutá pevná látka, teplota tání 268 až 277°C (rozklad); ^ΧΗ NMR (500 MHz, DMSO-d₆) δ 11,52 (br s, 1H) , 9,75 - 9,51 (3m, 1H), 9,00 - 8,88 (2m, 1H), 8,30 - 7,97 (3m, 2H), 7,66 - 7,22 (3m, 2H), 6,35 - 6,20 (2m, 1H), 5,86 - 5,56 (m, 1H), 5,42 - 5, 35 (m, 2H) , 4,28 - 3, 89 (m, 2H), 3,72 - 3,56 (m, 2H), 3,50 - 3,32 (m, 1H) , 3,27 - 3,14 (m, 1H) , 2,61 - 2,53 (4s, 3H) ; IR (KBr, cm^-1) 3412, 2950, 1707, 1625, 1605, 1481, 1464, 1385, 1324, 1198, 1086, 916, 764, 742; LCMS (-ESI, M-H) m/z 685.

Příklad 58

Žlutooranžová pevná látka (směs diastereomerů na síře) : 500 MHz ^:H NMR (d₆-DMSO; směs 2 diasteriomerů a rotomerů) d 8,85 - 8,74 (m, 2 H), 8,15 - 7,75 (m, 2 H),

7,55 - 7,35 (m, 2	H) ,	6, 45	- 6, 10 (m, 1 H)	, 5,80 - 5,25 (m,
3 H) , 4,60 - 3, 10	(m,	6 H),	2,76, 2,74, 2,	58 a 2,56
(všechny s, 3 H);	Neg.	ESI	hmot. spektrum,	m/e 568 (M-H)'.

Příklad 59

300 MHz ^XH NMR (CD₃OD) d 8,87 (dd, 1H, J = 9,6, 2,6 Hz), 8,78 (dd, 1H, J = 9,8, 2,6 Hz), 7,94 (dd, 1H, J = 8,9, 4,4 Hz), 7,83 (dd, 1H, J = 9,0, 4,1 Hz), 7,38 - 7,27 (m, 2H), 6,14 (d, 1H, J = 9,3 Hz), 4,34 - 4,18 (m, 2H), 3,94 (t, 1H, J = 9,2 Hz), 3,73 (t, 1H, J = 8,9 Hz), 3,51 - 3,22 (m, 4H), Neg. ESI hmot. spektrum, m/e 596 (M-H)'.

Příklad 60

Žlutá pevná látka, teplota tání 228 až 232 °C; ¹H NMR (500 MHz, DMSO-de) δ 11,88 a 11,76 (2br m, 1H) , 9,75 - 9,69 (2m, 1H), 8,73 - 8,62 (2m, 1H), 8,18 a 8,09 (2d, J = 4,8, • · · · ·· · ·· ·· • · · · · ♦ · • · · · · · • · · · · · · * · * · » · · ♦· ··· ·· »·

4,7 Hz, 1H), 7,99 - 7,92 (2m, 1H), 7,65 - 7,35 (m, 3H),

6,28 a 6,07 (2d, J = 8,9, 9,2 Hz, 1H) ,	5,29	- 4,97 (3m,
3H), 4,10 - 3,85 (3m, 2H), 3,60 - 3,48	(m,	2H),2,97- 2,70
(3m, 2H), 2,58 (m, 3H), 1,56 -1,44 (m,	5H) ,	1,34 (m, 2H);
IR (KBr, cm-1) 3406, 2934, 1705, 1622,	1481,	1461, 1430,

1374, 1321, 1284, 1179, 1081, 1038, 758, 747; MS (+ESI, M+H⁺) m/z 590.

Příklad 61

Žlutá pevná látka, teplota tání 228 až 232 °C; ^XH NMR (500 MHz, DMSO-dg) δ 11,88 a 11,76 (2br m, 1H) , 9,75 - 9,69 (2m, 1H), 8,73 - 8,62 (2m, 1H), 8,18 a 8,09 (2d, J = 4,8, 4,7 Hz, 1H), 7,99 - 7,92 (2m, 1H), 7,65 - 7,35 (m, 3H),

6,28 a 6,07 (2d, J = 8,9, 9,2 Hz, 1H) , 5,29 - 4,97 (3m,

3H), 4,10 - 3,85 (3m, 2H), 3,60 - 3,48 (m, 2H), 2,97 - 2,70 (3m, 2H), 2,58 (m, 3H), 1,56 -1,44 (m, 5H), 1,34 (m, 2H);

IR (KBr, cm^-1) 3406, 2934, 1705, 1622, 1481, 1461, 1430, 1374, 1321, 1284, 1179, 1081, 1038, 758, 747; MS (+ESI, M+H⁺) m/z 590.

Příklad 62

Žlutá pevná látka, teplota tání 280 až 282 °C; ¹H NMR (500 MHz, DMSO-dg) δ 11,64 (br s, 1H) , 9,83 - 9, 68 (2m,

1H), 9,08 - 8,97 (2m, 1H), 8,45 - 7,10 (série m, 8H), 6,37 a 6,25 (2d, J = 8,8, 9,1 Hz, 1H) , 5,74 - 5,68 (2m, 1H) , 5,50 - 5,21 (2m, 2H), 4,20 -4,04 (2m, 4H), 3,71 - 3,60 (m, 2H) ; IR (KBr, cm'¹) 3369, 2918, 1752, 1712, 1601, 1580, 1558, 1482, 1456, 1413, 1319, 1256, 1197, 1094, 1020, 914, 805, 762; MS (-ESI, M-H') m/z 632.

• · · · · · • · · · · • · · · · · ♦ ♦ · · · · ·· ·· ♦· • · · • · · • · · • ·

Příklad 63

Žlutá pevná látka, rozklad při 248 °C; ^XH NMR (500 MHz, DMSO-de) δ 11,65 (br s, 1H) , 9,78 - 9, 73 (2m, 1H) ,

9,07 - 8,97 (2m, 1H), 8,30 - 7,95 (série m, 3H), 7,61 7,42 (2m, 3H), 7,15 - 7,06 (m, 2H), 6,37 a 6,25 (2d, J = 8,8, 9,3 Hz, 1H), 5,81 - 5,22 (série m, 3H), 4,32 - 4,12 (3m, 3H) , 3,77 - 3,63 (m, 3H) ; IR (KBr, cm¹) 3401, 2963, 1752, 1707, 1475, 1465, 1424, 1261, 1198, 1092, 1021, 801; LCMS (+ESI, M+H⁺) m/z 650.

Příklad 64

Získáno 15,1 mg (49 %), žlutá pevná látka, teplota tání 254 až 265 °C (rozklad); ^XH NMR (500 MHz, DMSO-d₆) δ

liz	61 (br s, 1	H)	, 9,76 -	9,66 (2m, 1H),	9/	01-8	,92 (2m,
1H)	, 8,31 - 7,	96	(3m, 2H)	, 7,78 (br s,	1H)	, 7,58	- 7,45	(m,
2H)	, 6,30 a 6,	19	(2d, J =	8,9, 9,4 Hz,	1H)	z 5,99	(br s,
1H)	, 5,50-5,	16	(série m	., 3H), 4,12 -	3,9	2 (3m,	3H), 3,	61
- 3	,39 (m, 3H)	/	IR (KBr,	cm'1) 3392, 2927,	1706,	1661,

1604, 1567, 1532, 1480, 1463, 1384, 1324, 1085, 916, 826, 807, 764, 742; MS (-ESI, M-H) m/z 649.

Příklad 65

Žlutá pevná látka, teplota tání 244 až 246 ⁰C; ¹H NMR (500 MHz, DMSO-d₆) δ 11,63 (br s, 1H) , 9, 75 - 9, 67 (2m,

1H), 9,00 -8,94 (2m, 1H), 8,28 - 8,20 (2m, 1H), 8,11 - 7,97 (2m, 1H), 7,57 - 7,50 (m, 2H), 6,30 a 6,16 (2d, J = 8,8,

9,3 Hz, 1H), 5,63 - 5,19 (série m, 3H) , 4,05 - 4,02 (m,

1H), 3,61 - 3,07 (m, 6H) ; IR (KBr, cm¹) 3412, 1762, 1703, 1602, 1482, 1464, 1425, 1315, 1259, 1199, 1082, 916, 807, 763, 742; MS (-ESI, M-H) m/z 637.

•4 4444

Příklad 66

Získáno 4,7 mg (55 %), žlutá pevná látka, teplota tání 252 až 254 °C (rozklad); ^XH NMR (500 MHz, DMSO-d₆) δ 11,60 (br s, IH), 9,83 - 9,71 (2m, IH), 9,07 - 9,01 (2m, IH),

8,30 - 8,07 (3m, 2H) , 7,65 - 7,56 (2m, 2H) , 6,43 - 6,30 (2m, IH), 5,73 - 5,71 (m, IH), 5,55 - 5,20 (2m, 2H), 4,21 4,07 (m, 4H) , 3,81 - 3,52 (2m, 4H) ; IR (KBr, cm'¹) 3384, 2926, 1706, 1622, 1602, 1568, 1482, 1464, 1426, 1384, 1309, 1259, 1230, 1081, 916, 805, 763, 742; LCMS (-ESI, M-H) m/z 653.

Příklad 67

Získáno 10,5 mg (26 %), žlutá pevná látka, rozklad při 290 °C; ^XH NMR (500 MHz, DMSO-d₆) δ 12,34 a 12,23 (2s, IH) ,

11,58 (s,	IH) ,	9	,75 - 9,63	(2m, IH),	9,01	-	8,92	(2m, IH),
8,23 - 8,	15 (m,		IH), 8,17 -	- 7,96 (m,	IH) ,	7,	.53 -	7,46 (m,
2H), 7,11	- 6,8	5	(série m,	2H) , 6,32	a 6,	15	(2d,	J = 8,9,

9,3 Hz, IH), 5,85 - 5,14 (série m, 3H), 4,11 - 3,98 (m, 2H), 3,71 - 3,49 (m, 4H) ; IR (KBr, cm'¹) 3242, 2926, 1751, 1705, 1602, 1481, 1463, 1426, 1325, 1198, 1086, 915, 763, 742; MS (-ESI, M-H) m/z 621.

Příklad 71

2,3,9,10-Tetrafluor-12-(4-deoxy-4,4-difluor-b-Dglukopyranosyl)indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion

K roztoku Dess-Martinova perjodačního činidla (0,470 g, 1,11 mmol) v 30 ml dichlormethanu byl po kapkách přidán roztok 6-(4-terc.-butylbenzyl)-2,3,9,10-tetrafluor-12(2,3,6-tri-O-benzyl-b-D-glukopyranosyl)indolo[2,3• · · · · ·

a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dionu (0,540 g, 0,55 mmol) v 20 ml dichlormethanu a směs byla míchána při pokojové teplotě pod argonem 1 hodinu. Bylo přidána další porce Dess-Martinova činidla a v míchání se pokračovalo 2 hodiny. Výsledná směs byla zředěna dichlormethanem, promyta (nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného-Na₂S₂03, nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného, solanka), vysušena (síranem sodným) a odpařena. Zbytek byl podroben chromatografii (SiO₂/hexan-ethylacetát, 2:1), čímž byl získán keton (0,360 g, 67 %) jako tmavě žlutá pevná látka.

K části ketonu (0,067 g, 0,07 mmol) v 2 ml dichlormethanu byl přidán DAST (0,036 ml, 0,28 mmol) a směs byla míchána při pokojové teplotě pod argonem 18 hodin. Směs byla rozdělena mezi dichlormethan a nasycený hydrogenuhličitan sodný a organická fáze byla oddělena, promyta (solankou), vysušena (síranem sodným) a odpařena, čímž byla získána gumovitá látka. Rychlá chromatografie (SiO₂/hexanethylacetát, 3 : 1) dala 6-(4-terc.butylbenzyl)-2,3,9,10tetrafluor-12-(4-deoxy-4,4-difluor-2,3,6-tri-O-benzyl-b-Dglukopyranosyl)-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7dion (0,054 g, 54 %) jako žlutou pevnou látku:

^XH NMR (CDC1₃, 400 MHz ) d 10,21 (s, 1H), 9,14 (dd, J = 10,6, 8,4 Hz, 1H), 9,02 (dd, J = 10,7, 8,2 Hz, 1H), 7,53

(d,	J = 8,7 Hz, 2H) ,	7,40	(d, J	=8,7 Hz, 2H), 7,34	(m,
5H) ,	7,20-7,12 (m,	6H) ,	6, 97	(dd, J = 10,0, 6,6 Hz	, 1H),
6, 80	(t, J = 7,4 Hz,	1H) ,	6,72	(t, J = 7,6 Hz, 2H),	6,13
(d,	J = 7,2 Hz, 2H),	5,82	(d, J	= 8,6 Hz, 1H) , 4,97	(m,
3H) ,	4,80 (d, J = 11,	1 Hz	, 1H),	4,65 a 4,61 (ab q, J	= 12,
Hz,	2H), 4,24 - 4,01	(m,	6H) , 3	,37 (d, J - 10,6 Hz,	1H) ,

1,28 (s, 9H).

Tato látka byla deprotekována obvyklým způsobem (i. ve vodném roztoku NaOH, THF - EtOH; konc. HCI ii. NH₄OAc, D;

• · · ··· *···

-jq · · 0000 000000 “ / O — 0000 00 0 0000 ·· 00 00 000 00 00 iii. H₂, Pel (OH) ₂ - C, CHCI3 - MeOH), čímž byla získána titulní sloučenina (celkový výtěžek 24 %) jako žlutá pevná látka:

IR (KBr) 3410, 1747, 1704, 1596, 1478, 1323 cm'¹; ^XH NMR (DMSO-d₆, 400 MHz) d 11,39 (s, IH) , 11,34 (s, IH) , 8,93 (m, 2H), 8,03 (dd, J = 11,8, 6,8 Hz, IH), 7,62 (dd, J = 10,7, 6,9 Hz, IH), 6,54 (d, J = 9,2 Hz, IH) , 6,08 (m, 2H), 5,48 (d, J = 5,9 Hz, IH), 4,43 (m, IH) , 4,22 (m, IH) , 4,06 (m, 2H), 3,66 (m, IH).

MS (ESI) m/e 578 (M-H).

HPLC: 91,1 % (320 mn).

Příklad 75

Žlutá pevná látka: 500 MHz ^XH NMR (d₆-DMSO) δ 11,85 (s, IH), 11,18 (s, IH), 8,92 (dd, IH), 8,81 (dd, IH) , 8,06 (dd, IH), 7,78 (dd, IH) , 7,49 - 7,39 (m, 2H) , 6,28 (d, IH, 1Ή,

J = 8,8 Hz), 5,85 (d, IH, 3ΌΗ), 5,45 (d, IH, 2ΌΗ), 4,25 3,89 (m, 3H, 2Ή, 3Ή, 5Ή), 3,68 (t, IH, 4Ή), 1,42 (d,

3H, 6Ή); Negativní ESI hmot. spektrum, m/e 531 (M-H), IR (KBr) 2112 cm'¹.

Příklad 79

	Žlutá	pevná	látka: 500 MHz	XH NMR (de-DMSO)	δ 12,72 (s,
IH) ,	11,18	(brs,	IH), 8,92 (dd,	IH), 8,80 (dd,	IH), 8,21
(brs,	2H) ,	8,07	(dd, IH), 7,94	(dd, IH), 7,48-	7,39 (m,
2H) ,	6, 60	(d, IH	, J = 7,8 Hz, 1	Ή) , 5,98 (brs,	IH, 3ΌΗ),

5,48 (brs, IH, 2ΌΗ), 4,55 - 4,50 (m, IH, 5Ή), 4,07 4,02 (m, 2H, 2Ή, 3Ή), 3,19 (t, IH, 4Ή), 1,43 (d, 3H, 6ΌΗ3); Negativní ESI hmot. spektrum, 505 (M-H) .

·· ···· ·· ·· • · · · • · · · • · · · · • · · · ·· ··

Příklad 87

Žlutá pevná látka: 300 MHz ^XH NMR (CD₃OD) δ 8,84 (dd, 1

H), 8,74 (dd, 1 H), 7,77 (dd, 1 H), 7,35 - 7,24 (m,2 H) ,

6,14 (d, 1 H, J = 9,2 Hz), 4,23 - 3,95 (m, 4 H), 3,90 (t, 1

H, J = 9,2 Hz), 3,74 (t, 1 H, J = 9,0 Hz); IR (KBr) 2114 cm¹; Neg. ESI hmot. spektrum, m/e 547 (M—H)~.

Příklad 88

Žlutá pevná látka 500 MHz ¹H NMR (CD3OD) δ 8,89 (dd, 1 H) , 8,77 (dd, 1 H), 7,81 (dd, 1 H) , 7,63 (dd, 1 H), 7,33 7,26 (m, 2H), 6,15 (d, 1 H, J = 8,9 Hz), 4,24 - 3,88 (m, 3 H), 3,73 (t, IH, J = 8,9 Hz), 3,59 (dd, 1 H, J = 9,6, 8,9

Hz), 3,54 (t, 1 H, J = 9,6 Hz); Neg. ESI hmot. spektrum, m/e 521 (M-H)’.

Příklad 89

Žlutá pevná látka IR (KBr) 3435, 3345, 1740, 1713,

1477, 1320 cm¹; ^XH NMR (THF-d₈, 400 MHz) δ 11,50 (s, IH) , 10,12 (s, IH), 9,08 (dd, J = 11,0, 8,6 Hz, IH), 8,99 (dd, J = 11,0, 8,4 Hz, IH), 7,71 (dd, J = 11,5, 6,6 Hz, IH), 7,63 (dd, J = 10,3, 6,7 Hz, IH), 6,11 (d, J = 8,9 Hz, IH), 5,30 (d, J = 4,5 Hz, IH), 5,01 (d, J = 4,1 Hz, IH) , 4,62 (d, J = 5,1 Hz, IH), 4,56 (d, J = 9,7 Hz, IH) , 4,00 (s, 3H), 3,97 3,91 (m, IH), 3,78 - 3,54 (m, 2H).

Příklad 90

3,9-Difluor-12,13-dihydro-13-(2-fluor-b-D-glukopyranosyl)5(H)indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion ·· ····

• · · · · • · · · ·· ·« ·· ·· • · · · • · · ·

S využitím Mitsunobuova způsobu dříve popsaného v příkladu 22 bylo 250 mg (0,465 mmol) produktu z příkladu 6 a 210 mg (0,464 mmol) 2-fluor-3,4,6-tri-O-benzyl-Dglukopyranosy (připravené zpracováním komerčně dostupného tri-O-benzyl-D-glukalu (1,5 g, 3,6 mmol) difluoridem xenonu (1,0 g, 5,91 mmol) v acetonitrilu (50 ml) a vodě (5 ml) po dobu 3 hodin při pokojové teplotě. Typické zpracování následované rychlou chromatografií na silikagelu s 5% ethylacetátem v methylenchloridu dalo 380 mg (23,4 %) čisté 2-fluor-3,4,6-tri-O-benzyl-D-glukopyranosy. Tento způsob byl modifikován metodou publikovanou v T. Hayashi, B. W. Murray, R. Wang a C.-H. Wong, Bioorganical and Medicinal Chemistry, 1997, 5, 497 - 500. Po přečištění rychlou chromaogafií za použití 20 až 60% methylenchloridu v hexanu bylo získáno 120 mg (28 %) čistého glykosylovaného produktu: odstranění benzylových chránících skupin za použití podmínek hydrogenace (95 % EtOH/cyklohexan/20% Pd(OH)2/C, var pod zpětným chladičem 6 až 48 hodin) následované odstraněním 4-t-butylbenzylových chránících skupin za podmínek hydrolýzy (4,45 KOH, EtOH/var pod zpětným chladičem; konc. HCI; NHziOAc/EtOH; zahřívání 8 až 48 hodin) poskytlo po přečištění rychlou chromatografií na silikagelu za použití směsi aceton : methylenchlorid : ethylacetát, následované dalším přečištěním na koloně Sephadex LH-20 v methanolu 15 mg (39 % pro 2 kroky deblokace) čisté titulní sloučeniny jako žlutooranžové pevné látky:

300 MHz ^XH NMR (d₆-DMSO) d 11,68 (brs, IH), 11,28, (brs,

IH), 8,88 (dd, IH), 8,78 (dd, IH), 8,10 (dd, IH), 7,68 (dd, 1 H), 7,60 - 7,43 (m, 2H), 6,77 (dd, IH, J = 8,8, 2,5 Hz), 6,23 (brs, 1 H), 5,77 (brs, 1 H) , 5,62 (brs, 1 H), 4,32 (dt, 1 H, J = 50,7, 9,0 Hz), 4,15 - 3,80 (m, 5 H) ; _yNeg. ESI hmot. spektrum, m/e 524 (M-H)~.

« · c · • *

Příklad 91

3,9-Difluor-12-(β-D-glukopyranosyl)benzofurano[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion Žlutá pevná látka

IR (KBr) 1757, 1706, 1483 cm^-1.

NMR (DMSO-d₆, 400 MHz) δ 11,45 (brs, 1H) , 8,84 - '8,79 (m, 1H), 8,53 - 8,46 (m, 1H), 8,08 - 7,81 (m, 1H), 7,64 7,50 (m, 2H) , 6,49 (d, 0,7 H, J = 8,9 Hz), 6,07 (d, 0,3 H,

J = 8,9 Hz), 5,38 - 5,16 (m, 3H), 4,75 - 4,21 (m, 1H) , 3,93 - 3,49 (m, 6H) .

HPLC: 97,5% (305 nm).

Příklad 92

3-Brom-9-fluor-12-(β-D-glukopyranosyl)benzofurano[2,3— a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion Žlutá pevná látka

IR (KBr) 1775, 1708 cm^-1.

*Η NMR (DMSO-d₆, 400 MHz) δ 11,69 a 11,49 (2 brs, 1H), 8,97 (d, 0,3H, J = 2,0 Hz), 8,91 (d, 0,7H, J = 2,0 Hz), 8,85 8,79 (m, 1H), 8,08 - 7,77 (m, 3H), 7,59 - 7,49 (m, 1H) , 6,47 (d, 0,7H, J = 9,0 Hz), 6,07 (d, 0,3H, J = 9,0 Hz), 5,37 - 5,21 (m, 3H), 4,79 - 4,20 (m, 1H), 3,92 - 3,54 (m, 6H) .

HPLC: 92,5 % (260 nm).

Příklad 93 • i · • · ι • i* * 9

9 9 *· «· » « · f ♦ · · • «9 9 • · · '» · 9 <9

3-Kyano-9-fluor-12-(β-D-glukopyranosyl)benzofurano[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion

3-Brom-9-fluor-12-(2,3,4,6-tetra-0-benzyl~p-Dglukopyranosyl)benzofurano[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol5,7-dion (189 mg, 0,2 mmol) byl přidán ke kyanidu zinečnatému (14 g, 0,6 mmol) a tetrakis(trifenylfosfin)palladium(0) (12 mg, 0,01 mmol) v deoxygenovaném DMF (2 ml) a žlutá kaše byla zahřáta na 80 °C pod dusíkem po dobu 16 hodin. Směs byla ochlazena na pokojovou teplotu, zředěna EtOAc, promyta vodou a solankou, vysušena (síranem sodným) a odpařena. Zbytek byl podroben chromatografií (Hex : EtOA, 7:3), čímž byl získán 3kyano-9-fluor-12-(2,3,4,6-tetra-O-benzyl-β-Dglukopyranosyl ) benzofurano[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol5,7-dion (160 mg, 90 %) jako žlutá pevná látka: IR (KBr) 2235 cm'¹. K roztoku 3-kyano-9-fluor-12-(2,3,4,6-tetra-Obenzyl^-D-glukopyranosyl)benzofurano[2,3-a]pyrrolo[3,4c]karbazol-5,7-dionu (58 mg, 0,06 mmol) v 5 ml suchého CH2CI2 byl po kapkách přidán chlorid boritý (0,39 ml, 1,0 M roztok v CH₂C1₂) při -78 °C. Výsledný roztok byl ohřát na 0 °C a míchán 2 hodiny a ochlazen zpět na -78 °C před přídavkem methanolu (5 ml). Výsledná směs byla ohřátá na pokojovou teplotu. Rozpouštědlo bylo odstraněno za vakua a zbytek byl přenesen do EtOAc/THF a promyt 10% vodnou HCI a solankou před vysušením (síranem sodným) a odpařením rozpouštědla. Přečištění zbytku preparativní TLC /THF :

Hex, 9 : 1) dalo titulní sloučeninu (18 mg, 53 %) jako žlutou pevnou látku: IR (KBr) 3417, 2220, 1757, 1708, 1635, 1478 cm'¹: ^XH NMR (DMSO-d₆, 400 MHz) δ 9,05 (s, 0,3H), 8,90 (s, 0,7H), 8,70 - 8,67 (m, 1H), 8,16 - 7,95 (m, 3H), 7,48 7,45 (m, 1H), 6,42 (d, 0,7H, J=8,3Hz), 6,11 (d, 0,3H, J • · • · · ·

9 9 9 9 99 9 9 9 9 __ Q Ο _ · * i 9 4 Β «»····

OJ * · « I 9 9 9 9 9 9 l ♦ · 9 9 9 99 9 9 = 8,3 Hz), 5,45 - 5,37 (m, 3H), 4,17 - 3,50 (7H): HPLC: 91,4% (260 nm).

Příklad 93 .3-Jod-9-f luor-12- (β-D-glukopyranosyl)benzofurano[2,3— a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion

3-Brom-9-fluor-12- (2,3,4,6-tetra-O-benzyl^-Dglukopyranosyl)benzofurano[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol5,7-d'ion (189 mg, 0,2 mmol) byl přidán k bis (tributylcínu) (0,2 ml, 0,4 mmol) a tetrakis-(trifenylfosfin)palladiu(0) (23 mg, 0,02 mmol) v deoxygenovaném NMP (2 ml) a žlutá kaše byla zahřáta na 90 °C pod dusíkem po dobu 18 hodin. Směs byla ochlazena na pokojovou teplotu, zředěna EtOAc, promyta vodou a solankou, vysušena (síranem sodným) a odpařena. Zbytek byl podroben chromatografii (Hex : EtOA, 4 : 1), čímž byl získán 3-tributylstanyl-9-fluor-12-(2,3,4,6-tetraO-benzyl^-D-glukopyranosyl)benzofurano [2,3-a]pyrrolo [3,4c]karbazol-5,7-dion (150 mg, 90 %) jako žlutý olej.

K roztoku tohoto žlutého oleje v 5 ml CHCI3 byl přidán I₂ (33 mg, 0,13 mmol) a směs byla míchána při pokojové teplotě 0,5 hodiny. Výsledná směs byla zpracována nasyceným hydrogensiřičitanem sodným, promyta vodou, solankou, vysušena a odpařena. Tento surový zbytek (118 mg, 91 %) byl podroben reakci s chloridem boritým (0,71 ml, 1,0 M roztok v CH₂C1₂) jak bylo popsáno výše, čímž byla získána titulní sloučenina jako žlutá pevná látka: IR (KBr) 3140, 3040, 1753, 1703, 1405 cm’¹: ^XH NMR (DMSO-d₆ a D₂O vým. 400 MHz) δ 9,05 (d, 0,3H, J = 1,7 Hz), 8,89 (d, 0,7H, J = 1,7 Hz),

8,67 (dd, 0,3H, J = 9,5, 2,7 Hz), 8,62 (dd, 0,7H, J = 9,5, 2,7 Hz), 7,98 - 7,64 (m, 3H), 7,47 - 7,41 (m, 1H),\6,42 (d, • · · »

0,7H, J = 9,0 Hz), 6,00 (d, 0,3H

J = 9,0 Hz) , 4,26 - 3,50 (m, 6H): HPLC: 94,9% (320 nm) .

Příklad 95

6-(4-terc.-Butylbenzyl)-2,3,9,10-tetrafluor-12-(2,3,4,6tetra-O-benzyl-β-D-glukopyranosyl)indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4c]karbazol-5,7-dion

K suspenzi 6-(4-terc.-butylbenzyl)-2,3,9,10tetrafluorindolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c] karbazol-5,7-dionu (1,131 g, 2,08 mmol) a bezvodého síranu sodného (5,0 g) v 25 ml suchého THF byl přidán jemně rozmělněný KOH (0,932 g, 16,6 mmol). Výsledná směs byla intenzivně míchána při pokojové teplotě pod argonem 1,5 hodiny. Výsledná tmavě purpurová směs byla přidána k roztoku 2,3,4,6-tetra-Obenzyl-a-D-glukopyranosylchloridu (1,450 g, 2,60 mmol) v 10 ml suchého THF a v míchání bylo pokračováno 24 hodin. Bylo přidáno dalších 0,200 g (0,36 mmol) chlorcukru a míchány bylo pokračováno 24 hodin, směs byla pak zředěna ethylacetátem a zředěna 1 N HCl. Organická fáze byla oddělena, promyta (solankou), vysušena (síranem sodným) a odpařena za vzniku žluté pěny. Rychlá chromatografie (předadsorbování na SiO₂; eluce směsí hexan - ethylacetát 5 : 1) dala produkt jako světle žlutou sklovitou látku. Tato sklovitá látka byla zpracována dichlormethanem a roztok byl zředěn methanolem. Odpaření tohoto roztoku na rotační odparce následované vysušením za vakua dalo titulní sloučeninu (1,240 g, 54 %) jako světle žlutou pevnou látku: IR (KBr) 3307, 1748, 1694, 1593, 1473, 1072 cm'¹;

^XH NMR (CDC1₃, 400 MHz) δ 10,58 (s, IH) , 9,18 (dd, J =

10,7, 8,2 Hz, IH) , 9,07 (dd, J = 10,8, 8,2 Hz, IH) , .7,53

	• 9		9999	9	•	*	• 9		9 9
9		9	a	9	9	9 9		9		•
•		•	•	•	9	•	i «	•		•
										9
•		9	9 W	9	9	9	• 9	•		9
	ν» a			9	9	999	9 V

(d, J = 8,3 Hz, 2H), 7,41 (m, 6H), 7,28 (m, 8H), 7,22 (m,

4H) ,	6, 94	(dd	, J = 10,1,	6,5 Hz	, 1H)	, 6	,88	(t, J = 7	,3 Hz,
1H) ,	6,81	(t,	J = 7,3 Hz,	2H) ,	6,16	(d,	J =	7,2 Hz,	2H) ,
5,75	(d,	J =	8,4 Hz, 1H),	5,03	(d, 0		10,8	Hz, 1H),	4,96
(m,	2H) ,	4,90	(m, 2H), 4,	78 (d,	J =	10,	8 Hz	, 1H), 4,	64 (d,
J =	12,2	Hz,	1H), 4,58 (d	, J =	12,2	Hz,	1H)	, 4,29 (t	, J =
10,4	Hz,	1H) ,	4,07 (d, J	= 10, 1	Hz,	1H)	, 4,	00 - 3,85	(m,
5H) ,	3,15	(d,	J = 9,2 Hz,	1H) ,	1,28	(s,	9H)

Analytické hodnoty vypočtené pro C65H55F4N3O7: C, 73,22; H, 5,20;N, 3,94, Zjištěno: C, 72,92; H, 5,58; N, 4,02.

Příklad 96

2.3.9.10- Tetrafluor-12-(β-D-glukopyranosyl)indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5, 7-dion

IR (KBr) 3432, 3310, 1743, 1702, 1475, 1331 cm’¹;

^ΤΗ NMR (DMSO-dg, 400 MHz) δ 11,86 (s, 1H), 11,31 (s, 1H) , 8,99 (dd, J = 11,1, 8,5 Hz, 1H), 8,92 (dd, J = 11,2, 8,3 Hz, 1H), 8,18 (dd, J = 11,7, 6,9 Hz, 1H), 7,62 (dd, J = 11,0, 7,0 Hz, 1H), 6,26 (d, J = 9,0 Hz, 1H), 6,19 (t, J = 4,2 Hz, 1H), 5,43 (d, J = 4,8 Hz, 1H) , 5,17 (d, J = 5,7 Hz, 1H), 4,99 (d, J = 5,6 Hz, 1H), 4,10 (dd, J = 10,7, 4,2 Hz, 1H), 3,92 (m, 2H), 3,82 (m, 1H), 3,57 (m, 1H), 3,41 (m,

1H) .

HPLC: 97,1% (320 nm).

Příklad 97

2.3.9.10- Tetraf luor-12- (6-f luor-6-deoxy^-Dglukopyranosyl)indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion IR (KBr) 3440, 3365, 1750, 1705, 1478 cm'¹.

► · φφφ φ φφφ φφφ φ ι • · · <· · · φφφ* φ φ φ φ φ * φ φ

	NI	HR (DMSO-d	6, 400 MHz)	δ 12,04 (s, 0,	5 H), 11,31 (s	, 0,5
H)	r	11,27 (s,	0,5	H), 10,	68 (s, 0,5 H),	9,07 (dd, J =	11,3,
8,	8	Hz, 0,5 H)	, 8,	95 (dd,	J = 19,4, 9,2	Hz, 1H), 8,87	(dd,
J	=	10,9, 8,9	Hz,	0,5 H) ,	8,17 (dd, J =	11,9, 6,9 Hz,	0,5
H)	r	7,91 (dd,	J =	11,5, 7	, 1 Hz, 0,5 H) ,	7,71 (dd, J =	10,7,
6,	9	Hz, 0,5 H)	, 7,	50 (dd,	J = 9, 6, 6, 9	Hz, 0,5 H), 6,	34 (d,
J	=	8,8 Hz, 0,	5 H)	, 6,32	(d, J = 7,9 Hz	, 0,5 H) , 5, 98	-
4,	73	(m, 5H) ,	4,22	- 3,46	(m, 4H).
HP	LC	: 98,2 % (	320	nm) .

Příklad 98

6-(4-terc. Butylbenzyl)-2,3,9,10-tetrafluor-12-(2,3,6-triO-benzyl-p-D-glukopyranosyl)indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4c]karbazol-5,7-dion

Roztok 6-(4-terc.-butylbenzyl)-2,3,9,10-tetrafluor-12(2,3,6-tri-O-benzyl-4-O-(4-methoxybenzyl)-β-Dglukopyranosyl) indolo[2,3-a]pyrrolo[3, 4-c]karbazol-5,7dionu (0,135 g, 0,12 mmol) v 10 ml 10% TFA-CH₂C1₂ byl míchán při pokojové teplotě pod argonem 20 minut. Výsledná směs byla zředěna dichlormethanem, pak byla promyta (nasyceným hydrogenuhličítanem sodným), vysušena (síranem horečnatým) a odpařena. Výsledný zbytek byl podroben chromatografií (SiO₂/ethylacetát - hexan, 1:2), čímž byla získána titulní sloučenina (0,107 g, 90 %) jako žlutá pevná látka:

^XH NMR (DMSO-d₆, 400 MHz) δ 12,21 (s, 1H), 9,00 (dd, J = 11,1, 8,4 Hz, 1H), 8,90 (dd, J= 11,2, 8,4 Hz, 1H), 8,11 (dd, J = 12,0, 6,9 Hz, 1H), 7,61 - 7,18 (m, 15H), 6,71 (t,

J = 7,4 Hz, 1H), 6,61 (t, J = 7,7 Hz, 2H) , 6,39 (d, J = 9,2 Hz, 1H), 6,18 (d, J = 7,2 Hz, 2H), 4,89 (s, 2H), 4,87 (d, J = 13,9 Hz, IH), 4,71 (d, J = 12,1 Hz, IH), 4,58 (s, IH), 4,49 (s, 2H), 4,33 (m, IH), 4,20 (m, 2H) , 4,00 -3,66 (m, 4H), 3,58 (d, J = 11,2 Hz, IH), 1,26 (s, 9H) .

Příklad 99

6-(4-terč.-Butylbenzyl)-2,3,9,10-tetrafluor-12-(2,3,6-tri0-benzyl-4-deoxy-p-D-glukopyranosyl)indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion

K roztoku 6-(4-terc.-butylbenzyl)-2,3,9,10-tetrafluor12- (2,3,6-tri-0-benzyl-p-D-glukopyranosyl)indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dionu (0,402 g, 0,41 mmol) v 10 ml acetonitrilu byl přidán DMAP (0,100 g, 0,82 mmol), pak fenylchlorthionoformat (0,085 g, 0,49 mmol) a směs byla zahřívána k varu pod zpětným chladičem pod argonem 19 hodin. Bylo přidáno dalších 0,043 g (0,25 mmol) fenylchlorothionoformatu a 0,030 g, (0,25 mmol) DMAP a směs byla zahřívána k varu pod zpětným chladičem 19 hodin. Ochlazená směs byla rozdělena mezi ethylacetát a nasycený hydrogenuhličitan sodný a organická fáze byla promyta, vysušena a odpařena. Zbytek byl podroben rychlé chromatografii (SiO2/ethylacetát - hexan, 1:3), čímž byl získán thionokarbonat (0,320 g, 0,29 mmol, 70 %) jako pevná látka. Tato látka byla rozpuštěna v 10 ml toluenu, roztok byl propláchnut probubláváním proudem Ar po dobu 15 minut a pak AIBN (0,010 g, 0,06 mmol) a byl přidán hydrid tributylcínu (0,126 g, 0,43 mmol). Výsledný roztok byl ohříván k varu pod zpětným chladičem pod Ar 18 hodin. Byl přidán další 0,126 g hydridu tributylcínu a 0,010 g AIBN ave varu se pokračovalo další 3 hodiny. Ochlazená směs byla odpařena a zbytek byl podroben chromatografii • · 9 4 4 4 4 · · ·» 4 · • · 4 9 4·· 4499 • 4» 994 949« • 9 *«94 499 44 4 *«·· · 9 · 4494 (SiOž/ethylacetát - hexan, 1:2), čímž byla získána titulní sloučenina (0,215 g, 78 %) jako žlutá pevná látka:

NMR (CDC1₃, 400 MHz) δ 10,69 (s, IH) , 9,15 (dd, J =

10,7, 8,4 Hz, IH), 9,06 (dd, J = 10,7, 8,3 Hz, IH), 7,53 7,24 (m, 15H), 6,98 (dd, J = 10,1, 6,6 Hz, IH) , 6,83 (m,

IH), 6,78 (m, 2H), 6,18 (d, J = 7,0 Hz, 2H), 5,68 (d, J = 8,9 Hz, IH), 4,95 - 4,68 (m, 5H), 4,19 - 3,75 (m, 7H), 3,30 (d, J = 10,5 Hz, IH), 2,58 (m, IH), 2,35 (m, IH), 1,26 (s, 9H) .

Příklad 100

2,3,9,10-Tetrafluor-12-(4-deoxy-p~D-glukopyranosyl) indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion IR (KBr) 3440, 1745, 1710, 1474 cm’¹.

^rH NMR (DMSO-d₆, 400 MHz) δ 11,89 (s, IH), 11,31 (s, IH),

8,99	(dd, J =	9,8,	8,9 Hz, IH), 8,92 (d	d, J = 10	/3,	9,0 Hz,
IH) ,	8,14 (dd	, J =	-- 11,7, 6,5 Hz, IH) , 7	,64 (dd,	J =	10,5,
6/9 '	Hz, IH),	6,21	(t, J = 4,5 Hz, IH),	6,18 (d,	J =	9,2 Hz,
IH) ,	5,07 (d,	J =	5, 6 Hz, IH), 4,96 (d,	J = 5,4	Hz,	IH) ,
4,28	(d, J =	12,1	Hz, IH), 3,90 - 3,75	(m, 3H),	2,27	(m,
IH) ,	2,01 (m,	IH) .
HPLC	: 96,7 %	(320	nm) .

Příklad 101

2,3,9,10-Tetrafluor-12-(2,3,4-tri-O-benzyl-p~Dglukopyranosyl)indolo[2,3-a]pyrrolo[3, 4-c]karbazol-5,7-dion

Roztok 2,3,9,10-tetrafluor-12-(2,3, 6-tri-O-benzyl-6-O(4-methoxybenzyl)-β-D-glukopyranosyl)indolo[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dionu (0,410 g, 0,43 mmol) v ml 10% THF-CH2CI2 byl míchán při pokojové teplotě pod Ar 15 minut. Výsledná směs byla zředěna ethylacetátem (50 ml) a pak byla promyta (1 M hydrogenuhličitanem sodným 2 x 50 ml; vodou 2 x 50 ml; solankou 50 ml), vysušena (síranem hořečnatým) a odpařena. Výsledný zbytek byl podroben chromatografii (oxid křemičitý/2% až 26% ethylacetát hexan), čímž byla získána titulní sloučenina (0,346 g, 97 %) jako žlutá pevná látka:

IR (CH2CI2) 3333, 1753, 1700, 1478, 1093 cm'¹;

^XH NMR (DMSO-d₆, 400 MHz) δ 11,76 (s, IH), 11,33 (s, IH), 8,99 (dd, J = 10,8, 8,5 Hz, IH), 8,93 (dd, J = 10,9, 8,5 Hz, IH), 8,14 (dd, J = 11,8, 6,8 Hz, IH) , 7,66 (dd, J =

10,7, 6,9 Hz, IH), 7,40 (m, 5H), 7,26 (m, 5H), 6,98 (t, J =

7,4 Hz, IH), 6,83 (t, J = 7,6 Hz, 2H) , 6,55 (d, J = 8,9 Hz, IH), 6,44 .(m, IH), 6,10 (d, J = 7,6 Hz, 2H) , 4,96 (d, J =

11,1 Hz, IH), 4,92 (d, J = 11,0 Hz, IH), 4,82 (m, 2H), 4,23 (t, J = 9,4 Hz, IH), 4,20 - 4,06 (m, 3H), 3,98 - 3,95 (m, 2H), 3,66 (t, J = 9,0 Hz, IH) , 2,94 (d, J = 10,6 Hz, IH); HPLC: 98,9% (320 nm).

Analytické hodnoty vypočtené pro C47H35F4N3O7: C, 68,03; H, 4,25; N, 5,07. Zjištěno: C, 68,00; H, 4,72; N, 4,79.

Příklad 102

2,3,9,10-Tetrafluor-12-[(2,3,4-tri-O-benzyl~p-Dglukopyranosid)uronat]indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol5,7-dion

K roztoku 2,3,9,10-tetrafluor-12-(2,3,4-tri-O-benzylβ-D-glukopyranosyl)-indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol5,7-dion (0,125 g, 0,155 mmol) v 12 ml suchého DMF byl přidán pyridiniumdichromat (PDC) (0,282 g, 0,75 mmol) a φ φ φ · φ · φ φ φ · · φ φ φ φφ · φ φ φ * _ αη — · · ♦ * · · ····♦·

-7 V · Φ Φ Φ ΦΦΦ φ * Φ Φ φφ φ« φ· ·»· φφ ·φ směs byla míchána při pokojové teplotě 4 hodiny. Byl přidán další PDC (0,282 g, 0,75 mmol) a v míchání bylo pokračováno dalších 16 hodin. Byla přidána další dávka PDC (0,282 g, 0,75 mmol) a to bylo opakováno pod 24 hodinách. Celkově bylo přidáno 1,128 g (3,0 mmol) PDC a reakce probíhala 4 dny. Výsledná směs byla ochlazena na 5 °C, podrobena reakci s 10 ml nasyceného hydrogensiřičitanu sodného a zředěna vodou (25 ml). Tato směs byla extrahována směsi ethylacetát - THF (1 : 1, 4 x 25 ml) a spojené extrakty byly promyty (2 x 25 ml nasyceným hydrogensiřičitanem sodným, 25 ml solanky) vysušeny (síranem hořečnatým) a odpařeny. Výsledný zbytek byl podroben chromatografii (SiO₂/0 - 20% MeOH CH₂C1₂) , čímž byla získána titulní sloučenina (0, 069 g, 55 %) jako žlutá pevná látka:

IR (KBr) 3412, 3260, 1746, 1710, 1597, 1477, 1320 cm'¹;

^XH NMR (DMSO-d₆, 400 MHz) δ ll,21(s, IH), 9,02 (dd, J =

10,8, 8,8 Hz, IH), 8,57 (brs, IH), 8,00 (m, IH), 7,85 (m,

IH), 7,45 (d, J = 7,0 Hz, 2H), 7,33 (m, 3H), 7,19 (s, 5H),

7,00 (t, J = 7,4 Hz, IH) , 6,86 (t, J = 7,5 Hz, 2H) , 6,38 (d, J = 7,2 Hz, IH), 6,07 (d, J = 7,3 Hz, 2H), 4,93 (d, J = 10,8 Hz, IH), 4,77 (d, J = 11,2 Hz, IH), 4,73 (d, J = 10,8

Hz, IH), 4,64 (d, J = 11,2 Hz, IH), 4,29 (d, J = 8,8 Hz,

IH), 4,04 (m, IH), 3,89 (m, 2H), 3,35 (m, IH), 2,82 (m,

IH) .

Příklad 103

2,3,9,10-Tetrafluor-12-[(β-D-glukopyranosid)kyselina uronová]indolo[2,3-a]pyrrolo-[3,4-c]karbazol-5,7-díon

Směš 2,3,9,10-tetrafluor-12-[(2,3,4-tri-O-benzyl^-Dglukopyranosid)uronat]indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol• · η ·

5.7- dionu (0,030 g, 0,035 mmol) a 20% hydroxidu palladnatého na aktivním uhlí (0,030 g) ve směsi s methanolem (5 ml) a tetrahydrofuranem (5 ml) byla hydrogenována při 1 atm (101,325 kPa) 20 hodin. Bylo přidáno dalších 30 mg 20% hydroxidu palladnatého na aktivním uhlí a hydrogenace pokračovala dalších 24 hodin. Výsledná směs byla přefiltrována, filtrační koláč byl promyt směsí THF - MeOH - voda (10 : 10 : 1, 4 x 5 ml) a filtrát byl odpařen za vzniku pevného zbytku. Rychlá chromatografie (SiO₂/2 - 20% MeOH - THF a pak 20% MeOH THF obsahující 1 - 4 % H₂O) vedla k titulní sloučenině (0,006 g, 30 %) jako žluté pevné látce:

IR (KBr) 3425, 3260, 1740, 1707, 1600, 1475, 1322 cm'¹;

^XH NMR (DMSO-dg, 400 MHz) δ 13,11 (br s, IH) , 10,96 (br s, IH) , 9,02 - 7,51 (m, 5H) , 6,21 (d, J = 8,9 Hz, IH) , 5,4 4,0 (m, 8H).

Příklad 104

3-Karboxy-9-fluor-12-(β-D-glukopyranosyl)benzofurano[2,3a]pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion

3-Kyano-9-fluor-12-(2,3,4,6-tetra-O-benzyl-(β-Dglukopyranosyl )benzofurano[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol5.7- dion (380 mg, 0,43 mmol) v EtOH : THF (10 ml : 5 ml) byl přidán k 4,0 M roztoku NaOH (10 ml). Směs byla jemně vařena pod zpětným chladičem 24 hodin. Výsledná směs byla ochlazena na 0 °C a podrobena reakci s koncentrovanou HC1 (15 ml). Tento roztok byl míchán při pokojové teplotě 24 hodin, pak byl přenesen do EtOAc : THF a promyt vodou a solankou před vysušením a odpařením rozpouštědla. K tomuto zbytku byl přidán pevná acetát amonný (5,0 g) a směs byla

tavena při 150 °C IH, pak byla ochlazena, zředěna EtOAc : ETHF, promyta vodou, solanku, vysušena (síranem sodným) a odpařena. Část tohoto surového produktu (60 mg) byla hydrogenována (Pd/C), jak je popsáno výše, čímž byla získána titulní sloučenina (18 mg, 50 %) jako žlutá pevná látka:

IR (KBr) 3420, 1756, 1710, 1561, 1395 cm'¹;

^XH NMR (DMSO-dg a D₂0, 400 MHz) δ 9,26 (brs, IH) , 8,83 -

8,76	(m, IH),	8,	22	(brs, IH), 7,99	- 7,96 (m,	IH)
7,68	(m, IH) ,	7,	55	-7,45 (m, IH) ,	6,51 (d, 0	, 6H,
Hz) ,	5,99 (d,	o,	4H,	J = 8, 9 Hz), 4,	31 - 3,43	(m,
94,0	% (320 nrr	t) ·

Příklad 105

3,9-Difluor-6-[(2-guanidino)ethyl]-12,13-dihydro-13-(b-Dglukopyranosyl)-5(H)indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4-c]karbazol5,7-dion

K magneticky míchanému roztoku čistého produktu z příkladu 10 (3,35 g, 3,25 mmol) v absolutním ethanolu (600 ml) byl přidán vodný roztok hydroxidu draselného (4,45 M, 60,0 ml, 267 mmol). Výsledný tmavě červený roztok byl zahříván v otevřené baňce, dokud se neodpařila asi polovina ethanolu (asi 3 hodiny). Směs byla ochlazena v proudu dusíku a byla přidána koncentrovaná HCI (12 N; 175 ml).

Směs byla míchána 15 minut, pak byla rozdělena mezi vodu (300 ml) a ethylacetát (800 ml). Organická vrstva byla promyta vodou (300 ml), nasyceným vodným roztokem hydrogenuhliěitanu sodného (300 ml) a solankou (300 ml), vysušena •(síranem sodným) a odpařena za vakua. Výsledný pevný anhydrid byl podroben reakci s ethylendiaminem (50 ml) a zahříván k varu asi 4 až 5 hodin, rozpuštěn • · · ·· · • · · · · · · · · · ♦ ··· · · * · · · · v absolutním ethanolu (175 ml), refluxován asi 6 hodin a poté odpařen za vaku. Přečištění rychlou chromatografii na silikagelu 2 až 10% methanolem v methylenchloridu dalo 1,72 g (55 %) čistého 6-N-(2-amino-ethyl)ového derivátu výchozí sloučeniny jako žlutooranžové pevné látky:

300 MHz ^XH NMR (CDC1₃) d 10,65 (brs, 1 H) , 9,05 (dd, 1H) ,

8.94 (dd, 1 H), 7,55 (dd, 1 H), 7,45 - 7,14 (m, 18 H), 7,00 (t, 1 H), 6,87 (t, 2 H), 6,14 (d, 2 H) , 5,95 (d, 1 H), 5,05 - 4,58 (m, 6 H), 4,40 - 4,34 (m, 1 H) , 4,12 - 3,85 (m,8 H),

3.22 3,15 (m, 2 H) , 2,96 (d, 1 Η) : Poz. ESI hmot. spektrum, m/e 927 (M+H)⁺.

K magneticky míchanému roztoku čistého produktu z výše uvedené části (1,72 g, 1,86 mmol) v bezvodém THF (20 ml) byl přidán N,N-diisopropylethylamin (314 ml) a N,Ν'bis (benzyloxykarbonyl ) -S-methylisothiomočoviny (800 mg,

2.23 mmol: K. Nowak, L, Kania, Rocz. Chem, 1969, 43, 1953) a reakční směs byla zahřívána v 70 °C teplé olejové lázni po dobu 24 hodin. Roztok byl ochlazen na pokojovou teplotu, odpařen za vakua a přečištěn rychlou chromatografii na silikagelu za použití 5% ethylacetátu v methylenchloridu za vzniku 1,57 g (68 %) čistého di-CBz chráněného guanidinového derivátu výchozího aminu jako žluté látky:

300 MHZ ^XH NMR (CDC1₃) d 11,80 (brs, 1 H) , 10,70 (brs, 1H) , 9,18 (brs, 1 H), 9,08 (dd, 1H), 8,92 (dd, 1 H), 7,62 - 7,10 (m, 24 H), 6,96 (t, 1 H), 6,85 (t, 2 H) , 6,13 (d, 2 H),

5.95 (d, 1H), 5, 20 - 4,60 (m, 10H) , 4,36 (t, 1H) , 4,20 3,85 (m, 10H), 3,02 (d, 1H) .

K roztoku produktu z výše uvedené části (1,58 g, 1,38 mmol) ve směsi methanol/ethylacetát v poměru 3 : 1 (120 ml) • · ··· · • · · · · ·· * · ♦ · 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 a 1 N HC1 (18 ml) pod dusíkem byl přidán 20% hydroxid palladnatý na aktivním uhlí (772 mg). Směs byla umístěna do parrova míchače při tlaku vodíku 54 psi po dobu 3 dnů a poté byla přefiltrována přes malé lože celitu. Celit byl promyt methanolem (3 x 50 ml) a odpařen za vakua, čímž byla získána oranžová pevná látka. Přečištění na Sephadexu LH-20 za eluce methanolem dalo 754 mg (91 %) čisté titulní sloučeniny jako červenooranžové pevné látky:

500 MHZ ^XH NMR (CD₃OD) d 8,83 (dd, 1H, J = 9,7, 2,8 Hz),

8,73	'(dd,	1H,	J =	8,9, 2	,5 Hz), 7,77 (dd,	1H, J =	9,2, 4	,1
Hz) ,	7,63	(dd,	1H,	J = 8	,9, 4,4 Hz) , 7,34	- 7,25	(m, 2H)	t
6,15	(d,	1H, J	= 8	,5 Hz)	, 4,32 - 4,17 (m,	2H), 4,	11 - 3,	97
(m,	2H) ,	3, 91	- 3,	84 (m,	2H), 3,78-3,66	(m, 2H)	, 3, 60	-
3,53	(m,	2H) .	FAB	hmot.	spektrum, m/e 609	(M+H) +.

Příklad 106

2,3,9,10-Tetrafluor-12-(6-deoxy-6,6-difluor-b-Dglukopyranosyl)indolo[2,3-a] pyrrolo[3,4-c]karbazol-5,7-dion (R₅, R₅- = F, R₂-R₄ = OH, X_lř X_r, X₂, X₂- = F, Q = NH)

Roztok 2,3,9,10-tetrafluor-12-(2, 3, 3-tri-O-benzyl-b-Dglukopyranosyl)indolo[2,3-a]pyrrolo[3, 4-c]karbazol-5,7dionu (0,166 g, 0,20 mmol) v 5 ml dichlormethanu byl přidán k chladnému (5 °C) roztoku Dess-Martinova perjodačního činidla (0,106 g, 0,25 mmol) v 5 ml dichlormethanu.

Výsledná směs byla míchána při pokojové teplotě pod argonem 2 hodiny. Výsledná směs byla následně zředěna ethylacetátem (25 ml), promyta (1M hydrogenuhličitan sodný - 30% Na₂S₂O₃, x 10 ml; 1 M hydrogenuhličitan sodný, 2 x 10 ml; voda, 10 ml, solanka, 10 ml), vysušena (síranem hořečnatým) a • · »44 4 4 4 · 4 4 · ·

4 4 · 44 ♦ · 4 ·

4 4 4 · · 4 4 4 4 _ Q C _ 44 4444 4*4444 «7 «J 4444 444 4444

44 4· 444 44 44 odpařena. Výsledný zbytek byl podroben chromatografii (SÍO2/2 až 30% ethylacetát - hexan), čímž byl získán

2.3.9.10- ttrafluor-12-(2,3,4-tri-O-benzyl-b-Dglukopyranosid)uronaldehyd)indolo[2,3-a]pyrrolo[3,4c]karbazol-5,7-dion (0,118 g, 71 %) jako bledě žlutá pevná látka:

IR (CH2CI2), 3344, 2930, 1753, 1724, 1597, 1479, 1322 cm'¹;

¹H NMR (CDCI3, 400 MHz ) d 11,08 (s, 0,3H), 10,68 (s, 1H) , 3,85 (s, 0,3H), 8,97 (m, 0,3H), 8,79 (m, 0,3H), 8,43 (m, 1H), 7,99 (brs, 0,7H), 7,83 (m, 1H), 7,68 (m, 0,3H), 7,53 - 6,73 (m, 14H), 6,27 (m, 1H), 6,05 (d, J = 7,2 Hz, 2H), 5,80 (d, J = 9,0 Hz, 1H), 5,61 (s, 2H), 5,09 (d, J = 11,1 Hz, 1H), 4,91 (m, 3H), 4,29 - 3,85 (m, 4H), 3,74 (t, J =

8,8 Hz, 1H), 2,92 (d, J = 10,3 Hz, 1H).

K· chladnému (5 °C) roztoku aldehydu (0,053 g, 0,085 mmol) v 5 ml dichlormethanu pod argonem byl přidán po kapkách DAST (0,022 ml, 0,17 mmol). Výsledná směs byla zředěna ethylacetátem (20 ml), promyta (1 M NaHCO₃, 2 x 10 ml; voda, 2 x 10 ml; solanka, 10 ml), vysušena (síranem hořečnatým) a odpařena. Zbytek byl podroben chromatografii (SiO₂/2 - 24 % ehtylacetát - hexan), čímž byl získán

2.3.9.10- tetrafluor-12-(2,3,4-tri-0-benzyl-6-deoxy-6, 6difluor-b-D-glukopyranosyl)indolo[2,3-a]pyrrolo[3, 4c]karbazol-5,7-dion (0,046 g, 85 %) jako bledě žlutá pevná látka;

IR (CH2CI2), 3400, 1757, 1728, 1596, 1478, 1320 cm'¹;

¹H NMR (CDCI3, 400 MHz ) d 9,98 (s, 1H) , 8,89 (m, 2H) , 7,71

(m,	1H)	, 7,51 - 7,26 (m, 11H), 7,09 (m, 1H),	7,00 (t, J =
7,4	Hz,	1H) ,	6, 85	(t, J = 7,5	Hz, 2H), 6,24	(t, J = 53,7
Hz,	1H)	, 6,13	(d,	J = 7,2 Hz,	2H), 5,80 (d,	J = 9,0 Hz,
1H)	, 5,	04 (d,	J =	11,2 Hz, 1H)	, 4,89 (s, 2H)	, 4,84 (d, J

• · ·· • · © ♦ • © · · • · · · • 9 · · • · ··

11,2 Hz, IH), 4,23 (m, IH), 4,3 (m, 2H) , 3,95 (d, J = 10,3 Hz, IH) , 3-81 (m, IH), 3,04 (m, IH);

MS (ESI) m/e 848 (M-H).

Směs tri-O-benzylglukopyranosidu (0,035 g, 0,041 mmol) a 20% Pd(OH)₂ - C ve směsi methanolu (5 ml) a chloroformu (2 ml) byla hydrogenována při tlaku 1 atm (101,325 kPa) 16 hodin. Výsledná směs byla přefiltrována a filtrační koláč byl promyt směsí tetrahydrofuran - methanol (1 : 1).

Filtrát byl odpařen a zbytek byl podroben chromatografií (SiO₂/2 - 12% MeOH - CH₂C1₂) , čímž byla získána titulní sloučenina (0,019 g, 80 %) jako žlutá pevná látka:

IR (KBr), 3385, 1748, 1713, 1595, 1476, 1326 cm'¹;

^XH NMR (THF-ds, 400 MHz ) d 10,55 (s, IH), 10-18 (s-ΙΗ),

9,14 (dd, J = 10,6, 8,8 Hz, IH), 9,04 (dd, J = 10,6, 8,6

Hz, IH), 7,79 (dd, J = 11,5, 6,6 Hz, IH), 7,44 (dd, J =

9,8, 7,1 Hz, IH), 6,56 (t, J = 53,7 Hz, IH), 6,18 (d, J = 7,9 Hz, IH), 5,52 (brs, IH), 5-10 (brs, IH), 4,71 (br s,

IH) , 4,27 (m, IH), 3,95 (m, IH), 3,69 (m, 2H.

HPLC: 95,2% (230 nm).

PETR KALENSKÝ

MTORNEY AT LAW

Claims (18)

1. Sloučenina vzorce I, (i:

Ri a Ria jsou nezávisle vodík, pentózová skupina (A) nebo hexózová skupina (B) vzorců

Rs (A?

(?) za podmínky, že jeden z R_x a R_ia je vodík a druhý není vodík;

R₂, R₃, R₄, Rs a R2-/ R₃·, R₄-, Rs a R₅-, jsou nezávisle vodík, C1-7 alkyl, C1-7 cykloalkyl, O, azidoskupina, halogen, NR₉R₁₀, NHC (0) NR9R10, NHC(O)OR, OR, -C(O)R_a, SR, -OSO₂R_C, nebo spolu tvoří =N-OH, =0, =NR, s podmínkou, že R₂, R₃, R₄, R₅ a R₂-, R3-, R₄-, R5-- a R₅- nejsou současně všechny vodík, OH, alkoxyskupina nebo alkyl a dále s podmínkou, že R₃ nebo R₃není -NH₂, s výjimkou případu, kdy R₆ je (CH₂) _nNHC (=NH) NH₂,

AAAA · ·

ΑΑ AA ··

A A *· • A A

A A ·

A A A

A A A

AA AA uvedený C_x-₇ alkyl případně substituovaný jedním až šesti stejnými nebo různými halogeny, CN, N0₂, arylem nebo heteroarylem, uvedený aryl nebo heteroaryl substituovaný jednou nebo dvěma skupinami nezávisle vybranými z NRgRio,

OH, COORg, SOgRg nebo OCOR9;

R_a je H, OH, C1-7 alkoxyskupina nebo NR₉Ri₀;

R_c je C1-7 alkyl nebo aryl;

R a Rn jsou ne-závisle vodík, C1-7 alkyl, C1-7 cykloalkyl, heteroaryl, nearomatický cyklický 5 až 8členný kruh obsahující buď jeden nebo dva heteroatomy vybrané z O nebo N, (CH₂) _nNRgRio, (CH₂)_nOR₉ nebo (CH₂)_nCOORg, uvedený C1-7 alkyl je případně substituovaný jedním až šesti stejnými nebo odlišnými halogeny, OH, CN, N0₂, arylem nebo heteroarylem, uvedený aryl nebo heteroaryl substituovaný jednou nebo dvěma skupinami nezávisle vybranými z NRgRio, OH, COORg,

SO3R9 nebo OCORg;

Rg a R10' jsou nezávisle vodík, C1-7 alkyl, C1-7 cykloalkyl, benzyl, aryl, heteroaryl, přičemž všechny tyto skupiny s výjimkou vodíku mohou být substituovány jedním až šesti stejnými nebo různými halogeny, OH, NH₂, CN, N0₂,

-C(=NH)NH₂, -CH(=NH), CH (R_b) (CH₂) „COOH nebo CH (R_b) (CH₂) _nNH₂ nebo ČOORn, nebo Rg a Ri₀ spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cyklický 5 až 8členný nearomatický kruh obsahující buď jeden nebo dva heteroatomy vybrané z 0, N nebo S, nebo Rg a R₁₀ spolu tvoří =CHRRn·,

R_b je H nebo COOH;

R6 je vodík, C1-7 alkyl, aryl, arylalkyl, OR10, NRgRio nebo 0C0 (CH₂) „NRgRio, uvedený C1-7 alkyl případně substituovaný jedním až., šesti stejnými nebo různými halogeny, NRgRio, CN, N0₂, arylem, uvedený aryl substituovaný jednou nebo dvěma • · ··· · • · skupinami nezávisle vybranými z NR₉Ri₀, OH, COOR₉, SO₃R₉ nebo OCORg;

R₇ a Rg jsou nezávisle OH nebo H, nebo společně jsou O;

Xi, X'i, X₂ a X'₂ jsou nezávisle H, halogen, OH, -CN, -NC, CF₃, -COR_a, N0₂, OR, 0 (CH₂) _nNR₉R₁₀, O(CH₂)_nNOR₉ nebo 0 (CH₂) _nCOOR₉; s podmínkou, že X₂ a X'₂, Χχ a X'i nejsou 1,11dichlor; dále s podmínkou, že když X₂ a X^z2 jsou každý H, X_x a X'i jsou každý nezávisle H nebo halogen, Ri je hexóza, R₇ a Rs spolu jsou 0 a každý z R₂, R₅ a R₄ je OH, R₂-, R₃-, R₄- a R5- a R5-- je H, Q je NH, a potom každý z R₃ a Rg není NH₂ a R₃ není methoxyskupina, když R₆ je H;

W je C nebo N;

Q je O, NR₉, S nebo CH₂; a n je celé číslo od 0 do 4;

nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

2. Sloučenina podle nároku 1, kde v R_x nebo R_ia jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂, R₃ a R₄, které jsou každý OH;

a R₅ je NR₉Rio.

3. Sloučenina podle nároku 1, kde v R_x nebo Ri_a jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂, R₃ a R5, které jsou každý OH;

a R₄ j e NR9R10 ·

4. Sloučenina podle nároku 1, kde v R_x nebo Ri_a jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂, R₃ a R₄, které jsou každý OH;

a R5 je halogen.

5. Sloučenina podle nároku 1, kde R₇ a Rs spolu jsou 0.

·· ···· • ·

- 100

6. Sloučenina podle nároku 1, nezávisle halogen.

7. Sloučenina podle nároku 1,

8. Sloučenina podle nároku 1,

9. Sloučenina podle nároku 1, a R₄ je NRgRio, halogen nebo N₃ kde X_lr X i, X₂ a X ₂ jsou kde halogen je fluor.

kde Q je O, S nebo NH.

kde R₂, R₃ a R5 jsou každý OH;

10. Sloučenina podle nároku 1, kde v R_x nebo R_la jsou všechny substituenty H s výjimkou R₅, R₃ a R₄, které jsou každý OH; a R₂ je halogen.

11. Sloučenina podle nároku 1, kde v Rx nebo R_ia jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂, R₃, které jsou každý OH; a R5 je halogen a R₄ je azidoskupina, NR₉Ri₀ nebo OR.

12. Sloučenina podle nároku 1, kde v Ri nebo R_Xa jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂ a R₃, které jsou každý OH; R5 je halogen; a R₄ je halogen, H nebo alkyl.

13. Sloučenina podle nároku 1, kde v Rj. nebo R_ia jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂ a R₃, které jsou každý vodík nebo hydroxyskupina, R₄ je vodík, halogen, C1-7 alkyl nebo azidoskupina; a R₅ je hydroxyskupina, azidoskupina, Ci_ 7 alkyl, halogen nebo NR₉R₁₀.

14. Sloučenina podle nároku 1, kde v R_x nebo R_ia jsou všechny substituenty H s výjimkou R₃ a R₄, které jsou každý vodík nebó hydroxyskupina, R₂ je vodík, halogen, C1-7 alkyl

- 101 ·· ···· ·· ·· • · · · • · · · • » · · · • ·· ·· nebo azidoskupina; a R5 je hydroxyskupina, azidoskupina, Ci_ ₇ alkyl, halogen nebo NR₉Ri₀.

15. Sloučenina podle nároku 1, kde v R_x nebo Ri_a jsou všechny substituenty H s výjimkou R₃ a R₅, které jsou každý vodík nebo hydroxyskupina, R₂ je vodík, halogen, Ci_₇ alkyl nebo azidoskupina; a R₄ je hydroxyskupina, azidoskupina, Ci_ 7 alkyl, halogen nebo NR9R10·

16. Sloučenina podle nároku 1, kde v Ri nebo R_ia jsou všechny substituenty H s výjimkou R₂ a R₄, které jsou každý vodík nebo hydroxyskupina, R₃ je vodík, halogen, C1-7 alkyl nebo azidoskupina; a R₅ je hydroxyskupina, azidoskupina, Ci_ 7 alkyl, halogen nebo NR9R10.

17. Farmaceutická kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje protinádorová účinné množství sloučeniny vzorce I podle kteréhokoliv z nároků 1 až 16.

18. Způsob inhibice růstu nádoru u savčího hostitele, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání tomuto hostiteli sloučeniny vzorce I podle kteréhokoliv z nároků 1 až 16 v množství inhibujícím růst nádoru.