CZ402392A3 - Izolační vrstva, která tvoří část sanitárního předmětu pro jímání kapaliny - Google Patents

Abstract

Izolační vrstva (2), tvořící část výrobku najedno použití pro jímání kapaliny, jako je plenka (1), inkontinenční vložka nebo podobni, je umístěna vné tělesa (3) pro jímání kapaliny na jeho straně přivrácené k pokožce uživatele a je složena z tenkého listu z materiálu nepropouštějícího kapalinu, obsahujícího alespoň jeden zvlněný záhyb (a) až (g) propastný pro kapalinu.

Description

Vynález se týká izolační vrstvy, která tvoří část sanitárních předmětů pro jímání kapaliny, jako jsou plenky, inkontinenční vložky a podobně.

Dosavadní stav techniky

Předmět tohoto druhu často obsahuje izolační vrstvu mezi základní absorbující částí a pokožkou nositele předmětu. Účelem izolační vrstvy je zabránit zpětnému navlhání, tj. zabránit kapalině, která má být jímána absorbující částí, aby se vracela na vnější povrch předmětu, např. v důsledku tlaku působícího na předmět, když si nositel sedne. Taková izolační vrstva je známa z SE-B-449 285. Tato známá izolační vrstva se skládá z perforované plastické vrstvy nebo íolie, ve které je perforace ve tvaru objemu válečků, vybíhajících z rubu plastické vrstvy směrem k absorbující Části a která íung-uje tak, že vede kapalinu kapilárním působením do absorbující části a současně působí jako oddělovač, který udržuje vnější povrch plastické hmoty oddělen od absorbující části. Taková izolační vrstva vede kapalinu obecjiě jen v jednom směru. U.S. 3,929,135 ukazuje podobnou izolační vrstvu , ve které mají dolů vedoucí válečky konické stěny.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout izolační vrstvu, která, položena přes těleso jímající kapalinu, povede tuto kapalinu pouze jedním směrem, podobně jako výše zmíněné známé izolační vrstvy, a která má vysokou jímací schopnost, tj. je schopna pojmout velké množství kapaliny uvolněné nositelem sanitárního předmětu velice rychle.

Daného účelu je podle tohoto vynálezu dosaženo izolační vrstvou prve uvedeného druhu, která se vyznačuje tím, že se skládá z tenké vrstvy kapalinu nepropouštějícího materiálu, který tvoří alespoň jeden měch-připomínající záhyb alespoň v rámci omezené oblasti řečené vrstvy, a který je v této oblasti pro kapalinu propustný.

Jelikož každý z plisů nebo záhybů tvoří kanál, v němž kapalina může být jímána okamžitě, izolační vrstva sestrojená podle tohoto vynálezu bude schopna zvládnout velké množství kapaliny.

Podle jednoho výhodného provedení tohoto vynálezu, při kterém izolující vrstva zahrnuje množství měch-připomínajících záhybů, jsou hrany každého následujícího záhybu vzájemně posunuty, a ta část každého záhybu, která leží nejblíže kapalinu jímajícímu tělesu, je pro kapalinu propustná v té oblasti, která je pokrytá vně ležící částí následujícího záhybu. Výsledkem je množství vzájemně posunutých kapalinu sbírajících kanálků, ktéré se rozkládají na velké ploše. V důsledku toho kapalina uvolněná nositelem se bude vždy nacházet blízko nějakého kanálku, nehledě na místo, kde byla kapalina uvolněna, tudíž, dojde ke snížení rizika, že by kapalina tekla podél povrchu sanitárního předmětu, který pbsahuje vynalezenou izolační vrstvu.

Podle jedné varianty tohoto provedení, plisy nebo záhyby se táhnou příčně k podélné ose předmětu a jsou vzhledem k části jímající kapalinu uspořádány tak, že leží jeden za druhým ve směru od předního dílu předmětu směrem k jeho zadnímu dílu. Izolační vrstva takové konstrukce podporuje distribuci kapaliny v příčném směru, a zároveň, vzájemně následující záhyby umístěné podél izolační vrstvy zabrání kapalině v roztěkání se podélně po ploše izolační vrstvy daleko od části jímající kapalinu.

Podle jiné varianty provedení, záhyby se táhnou v podélném směru předmětu a, vzhledem ke kapalinu jímající části, leží jeden za druhým ve směru ze středu předmětu směrem k jeho oběma bočním okrajům. Tato varianta podporuje distribuci kapaliny v podélném směru předmětu a zároveň záhyby zabrání kapalině v roztěkání se příčně po ploše izolační vrstvy daleko od části jímající kapalinu. Tato varianta vynálezu značně snižuje příčný únik kapaliny ve vidlicovité části přadmětu.

Podle další varianty základního provedení, záhyby v přední a zadní části předmětu se táhnou příčně, zatímco záhyby ve vidlicovíté části předmětu se táhnou podélně. Je zřejmé, že izolační vrstva vytvořená podle této varianty bude podporovat distribuci nebo rozřiření kapaliny příčně v přední a zadní části předmětu, zatímco podélná distribuce kapaliny bude podporována ve vidlicovité části předmětu, kde je současně bráněno podélnému úniku.

i

Příklady provedení vynálezu

Vzorové provedení vynálezu bude nyní popsáno s odkazem na přiložené výkresy, kde

Výkres 1 ilustruje měch-připomínající plisy nebo záhyby;

Výkres 2 ilustruje vynalezenou izolační vrstvu shora, divákovi je ukázána strana vrstvy přivrácená k nositeli, který ji používá; Výkres 3 ukazuje podélnou část řezu vyznačeného čarou III-III ve výkresu 2; ,

Výkres 4 ukazuje plenku podobnou plence zobrazené na výkresu 2, ale vybavenou jinou variantou vynalezené izolační vrstvy: a Výkres 5 ukazuje pohled na příčný řez podél čáry V-V ve výkresu

4. · .

Na připojeném výkresu 1 je ukázáno, co se míní termínem měch-připomínající záhyb v tomto dokumentu. Tento termín znamená záhyb, jehož tvar je vytvořen kolem dvou vzájemně odlehlých linií přeložení tak, aby se vytvořilo uspořádání tvaru Z, představující dva vzájemně proti sobě postavené záhyby A, B v plisovaném stavu izolační vrstvy.

Na připojených výkresech 2 a 3 je ukázána plenka 1 vybavená vynalezenou izolační vrstvou 2, při čemž ta strana plenky, která leží nejblíže pokožky nositele, je směrem k pozorovatel i. Plenka obsa huje část jímající kapalinu tvaru X, která je uzavřena mezi dvě obalové vrstvy nebo povlaky, tj. mezi izolační vrstvu 2 a mezi vnější obalovou vrstvu 4 z kapalinu nepropustného materiálu, přičemž tyto obalové vrstvy jsou spojeny dohromady v těch místech, která leží mimo kapalinu jímající část.

Izolační vrstva 2 je vyrobena z kapalinu nepropouštějící plastické hmoty, která je udělána pro kapalinu propustnou pomocí perforace. Izolační vrstva obsahuje také množství záhybů a až k, z nichž pouze záhyby a až g jsou zobrazeny na připojeném výkresu

3. Jak je zřejmé z připojených výkresů 2 a 3, přeložené okraje a^ až kj< a as až ks jednotlivých záhybů a až k jsou vzájemně posunuty podélně na obou stranách izolační vrstvy. V případě zobrazeného provedení, záhyby jsou uspořádány v přední, zadní a střední vidlicovíté části pleny takovým způsobem, že při pohledu ve směru z předního dílu pleny k jejímu zadnímu dílu záhyb b leží vně na záhybu a , záhyb c leží vně na záhybu b, atd. vzhledem ke kapalinu jímající části 3. Jak je žřejmé z přiloženého výkresu 3, perforace v izolační vrstvě 2 jsou vytvořeny v těch částech každého záhybu, které jsou zakryty nejbližším následujícím vně ležícím záhybem.

Když bude kapalina uvolněna osobou, mající na sobě výše popsanou plenu, kapalina bude proudit podél povrchu izolační vrstvy dokud nedosáhne okraje záhybu, např okraje aj . Kapalina pak poteče do příčného kanálku vytvořeného mezi záhybem a vespod ležící částí neplisované části izolační vrstvy 2 v předním dílu pleny. Kapalina poté proteče skrz perforace v té části izolační vrstvy, která je pokryta záhybem a, a do absorbující části, přičemž kapalina je rychle transportována z tohoto kanálku do absorbující části diky působení vzniknuvších kapilárních sil. Ta kapalina, která nemohla téci okamžitě skrz perforace, bude soustředěna v dříve zmíněném kanálku a ihned distribuována příčně. Jestliže množství uvolněné kapaliny je tak velké a je kapalina uvolněna tak rychle, že se záhyb a kapalinou naplní, kapalina poteče přes okraj a do kanálku vytvořeného mezi záhyby a a b, kde se opakuje stejný proces pro záhyb b.

Kanálky vytvořené mezi vzájemně následujícími záh> -, tak .fungují jako kontejner pro skladování kapaliny po dobu potřebnou k tomu, aby absorbující část kapalinu pojmula. Vynalezená izolační vrstva je tudíž schopna jímat velká množství kapaliny, uvolněné nositelem v jednom okamžiku, diky kombinovanému skladovacímu objemu tvořenému těmito kanálky. Požadovaný objem může být ve skutečnosti získán jedním jednoduchým záhybem či plisem. Je však dávána přednost množství záhybů, jak je popsáno v příkladech provedení vanálezu. V jistých případech je výhodnější distribuce či rozšíření kapaliny podélně dříve než je kapalina absorbována jímající částí, tím, že několik kanálků je využíváno současně, jelikož kapalina zůstává nejdelší dobu na dně kanálků. To umožní lepší využití absorbční schopnosti absorbující části. Jak bylo zmíněno dříve, provedení vynálezu obsahující množství záhybů zvětší možnost, že kapalina bude uvolněna v blízkosti nějakého záhybu, který umožní kapalině být rychle zachycena kanálkem a téci tudíž podél vnější strany izolační vrstvy jenom krátkou dobu. Navíc, okraje záhybů působí jako bariéry proti toku kapaliny podél izolační vrstvy ve směru od přední části plenky k její zadní části.

Jelikož uvolněná kapalina může být rychle zachycena v kanálcích izolační vrstvy, ta strana izolační vrstvy, která je přivrácena k nositeli, bude pociťována nositelem jako suchá. Navíc, kapalina již pojmutá absorbující částí není schopna téci zpět ven z předmětu, neboť perforace v každém záhybu jsou zakryty neperíorovanou částí následujícího záhybu.

Na připojených výkresech 4 a 5 je znázorněna varianta provedení ukázaného na výkresech 2 a 3. V případě této varianty, záhyby a* až m» se táhnou v podélném směru předmětu a vzhledem k jímající části leží jeden na druhém ve směru ze středu plenky směrem k příslušným okrajům. V této variantě jsou záhyby drženy dohromady dvěma svařovanými švy 5 a 6. Podélně se táhnoucí záhyby podporují distribuci v podélném směru plenky a okraje záhybů tvoří bariéry proti příčnému toku kapaliny po vrchní straně izolační vrstvy 2» . V ostatních ohledech působí izolační vrstva 2' stejným způsobem jako izolační vrstva 2 v provedení zobrazeném na výkresech 2 a 3.

I když to není zobrazeno, záhyby vynalezené izolační vrstvy se mohou táhnout příčně v předním a zadním díle plenky a podélně v její vidlicovité části. Tato varianta je zvláště vhodná v případě plenek majících úzkou střední část vidlicovítého tvaru, kde riziko příčného úniku je poměrně vysoké.

Jak bude nadále rozuměno, vynalezená izolační vrstva může být užita s dalšími typy absorbujících předmětů než plenek tvaru X zobrazených na výkresech 2 až 5. Izolační vrstva může také být provedena uvnitř konvenční, kapalinu propouštějící obalové vrstvy z netkaných vláken nebo jiné podobné, a kapalinu distribuující či rozšiřující vrstva může být uspořádána mezi izolační vrstvou a absorbentem. Izolační vrstva může být též složena z materiálu pro kapalinu propustného, jako je netkaná tkanina, který byl udělán hydroíobickým. Ani nemusí materiál v izolační vrstvě být zcela nepropustným pro kapalinu. Důležité kriterium je, že propustnost kapaliny izolující vstvou je dostatečně malá, aby zabránila výskytu zpětného navlhání.

Rovněž není nezbytné, aby část pohlcující kapalinu obsahovala absorbující materiál, jelikož řečená část může sestávat z kontejneru jako je vak vyrobený z ohebného materiálu. Zpětnému navlhání je zabráněno, jelikož zvýšení tlaku, které nastává v tomto kontejneru když nositel takového předmětu usedne, je doprovázeno obdobným zvýšením tlaku na vnější stranu izolující vrstvy, což způsobí, že záhyby jsou tlačeny k sobě a tudíž uzavřeny. Bude tedy rozuměno, Že vynález není nadéle omezen jen na popsané a ilustrované varianty a že rozsah vynálezu je omezen výhradně odhaleními udělanými v následujících patentových nárocích.

Claims (8)

1. Izolační vrstva (

2, 2* ), která tvoří část kapalinu jímajícího předmětu (1, 1> ) pro jedno použití jako je plenka, inkontinenční vložka nebo podobně, tato izolační vrstva umístěná vně kapalinu jímající části (3, 3* ) předmětu, na té straně řečené části, která je přivrácená k pokožce uživatele, vyzna-čující se tím, že izolační vrstva se skládá z tenkého listu kapalinu nepropouštějícího materiálu, který zahrnuje alespoň jeden měch-připomínající záhyb (a až k, a* až m* ) alespoň na omezené ploše a je v této ploše pro kapalinu propustný.

Izolační vrstva podle Nároku 1 měch-připomínaj ících tím, že okraje následujícího záhybu (a až k) záhybů, v y z ( ha až <5Γα , a_B a zahrnující množství načující se až stb ) každého vzájemně jsou posunuty jeden od druhého; a tím, že část každého záhybu, která leží nejblíže kapalinu jímající části (3), je propustná pro kapalinu v té oblasti, která je pokryta navrchu ležící částí nejbližšího dalšího záhybu.

3. Izolační vrstva podle Nároku 2, vyznačující se tím, že záhyby (a až k) se táhnou v příčném směru předmětu (1) ·

4. Izolační vrstva podle Nároku 3, vyznačující se tím, že záhyby (a až k) jsou uspořádány tak, že leží jeden vně druhého ve směru z předního dílu předmětu k jeho zadnímu dílu, nahlíženo ze strany kapalinu jímající části (3).

5. Izolační vrstva podle Nároku 2, vyznačující se tím, že záhyby (a* až m- ) se táhnou v podélném směru (1' ) .

6. Izolační vrstva podle Nároku 5, vyznačující se tím, že, nahlíženo ze strany kapalinu jímající části (3' ), záhyby (a- až nv ) leží jeden na druhým ve směru z centra předmětu (1’ ) k příslušným okrajům na stranách.

7. Izolační vrstva podle Nároku 2 načuj ící

7'' tím, že záhyby rozprostírající se v přední a zadní Části Předmětu se táhnou v příčném směru předmětu, a tím, že záhyby rozprostírající se ve střední vidlicovíté části předmětu se táhnou v podélném směru řečeného předmětu.

8. Izolační vrstva podle kteréhokoliv z vyznačující se tím, rozprostírájí v souvislé ploše, která zahrnuje předmětu, celý střední vidlicový díl a předmětu.