CZ34713U1 - Kýlní síťka pro zlepšení a urychlení léčby kýlního poranění - Google Patents

Description

Kýlní síťka se používá již od 90. let dvacátého století v oblasti plastiky kýly a představuje velký krok kupředu. Plastika, při níž jsou používány materiály ve formě sítěk, jakožto záplaty umístěné přes kýlní poranění, je označována jako Lichtensteinova plastika. Tyto techniky ambulantních zákroků zpopularizoval Dr. Irving Lichtenstein. Studie prokázaly výhody síťky a během 90. let dvacátého století se používání síťky při chirurgických zákrocích již značně rozšířilo a chirurgové mohli objevovat výhody plastiky kýly bez napětí.

K dispozici je celá řada druhů výrobků používajících síťku. Obecně však lze říci, že chirurgové používají sterilní tkaný materiál vyrobený ze syntetického polymeru, např. z polypropylenu. Síťka může mít formu záplaty, která se umístí pod nebo nad oslabenou stěnu, či formu zátky, kterou se otvor vyplní. Síťka se vyznačuje velkou pevností a mechanickou odolností při extrémně malé tloušťce materiálu. Síťka bývá měkká a ohebná. Síťka se používá při otevřených plastikách i při laparoskopických plastikách kýly bez napětí. Síťka slouží jako jakási kostra, kterou organismus pacienta obalí novou tkání, a nakonec srůstá s okolními tkáněmi. Pacient přítomnost síťky nijak nepociťuje a vzhledem k tomu, že je plastika bez napětí, probíhá návrat k běžným tělesným činnostem rychleji než v případě plastik s napětím.

Nevýhodou současných sítěk je, že síťka disponuje odlišnou tuhostí i elastickými vlastnostmi, než jaké mají původní okolní tkáně. Dále pak současné síťky neuvolňují bioaktivní látky upravující proces regenerace poškozené tkáně, a tedy zhojená tkáň je silně fibrózní tkáň ve formě jizvy, jejíž mechanické vlastnosti jsou nepodobny původní tkáni. Kombinace těchto dvou faktorů způsobuje, že zhojená tkáň a/nebo její bezprostřední okolí, vlivem nižší flexibility a vyšší tuhosti v porovnání s původní tkání, je při mechanické námaze vystavena vyššímu riziku vytvoření opětovného kýlního poranění, což zejména pro starší pacienty může být velmi rizikové a život ohrožující.

V otázce toho, jaký druh síťky by se měl použít při dané plastice, existuje řada možností výběru dle přístupu chirurga a potřeb pacienta.

U pupečních, tříselných a břišních kýl, tj. kýl v jizvě, lze většinou plastiku provést laparoskopickou technikou, tj. pomocí trubičky s vizuálním snímačem zaváděné několika malými vstupními otvory, nebo technikou otevřeného zákroku, tj. přístupem pomocí rozsáhlejšího řezu. Chirurg může některý z řady systémů pro plastiku pomocí síťky použít například u tříselné kýly, jejíž plastika se provádí laparoskopicky. Mezi výrobky pro plastiku pomocí síťky patří např.: chirurgická síťka v podobě vícevrstvé síťky oddělující tkáň proti srůstům nebo částečně vstřebatelná lehčená síťka, což je lehčená síťka z monofilního vlákna pro posílení břišní stěny nebo polypropylénová síťka, což je polypropylenová síťka pro plastiku defektů břišní stěny.

Při plastice tříselných kýl pomocí otevřeného zákroku, tj. neprováděného laparoskopicky, může chirurg použít obdobné výrobky včetně: vstřebatelného prostředku, tři v jednom, pro kombinovanou přední a zadní plastiku kýly, systém s částečně vstřebatelným prostředkem pro menší kýlní defekty nebo polypropylenovou síťku, kde se jedná o nízkoprofilový prostředek z jednoho kusu materiálu určeného pro plastiky kýl v břišní stěně.

-1 CZ 34713 UI

Pro plastiku pupeční kýly laparoskopickou technikou může chirurg dále zvolit vícevrstvou síťku. Velmi problematické mohou taktéž být plastiky břišních kýl, kde během hojení je tkáň v místě poranění velmi namáhána, což klade poměrně vysoké nároky na flexibilitu elasticitu síťky, aby se přizpůsobila při změnám napětí při námaze pacienta. V těchto případech chirurg může sáhnout po produktu, který je částečně vstřebatelný a velmi flexibilní.

Podstata technického řešení

Výše uvedené nedostatky jsou do značné míry odstraněny kýlní síťkou pro zlepšení a urychlení léčby kýlního poranění, podle tohoto technického řešení. Jeho podstatou je to, že obsahuje vlákenný nosič o tloušťce od 10 pm do 600 pm a/nebo frakcionalizovaná vlákna, která j sou tvořena biokompatibilním biodegradabilním materiálem a alespoň 60 % veškeré jejich hmotnosti tvoří shluky dosahující alespoň v jednom směru rozměrů od 50 nm do 200 pm.

Vlákenný nosič s výhodou obsahuje vlákna, z nichž alespoň 90 % má průměr v rozmezí od 10 nm do 3 pm.

Vlákenný nosič a/nebo frakcionalizovaná vlákna ve výhodném provedení obsahují biokompatibilní biodegradabilní polymer na bázi vybrané ze skupiny polykaprolakton (PCL), polyvinyl alkoholu (PVA), kyselina polymléčná (PLA) a dále mohou obsahovat alespoň jeden typ adherované aktivní látky se schopností urychlit proliferaci buněk regenerované tkáně.

Vlákenný nosič a/nebo frakcionalizovaná vlákna mohou dále obsahovat aktivní látky na bázi protizánětlivého činidla.

Podstata technického řešení spočívá v nahrazení konvenčních kýlních sítěk materiálem kombinujícím vlákenný nosič s frakcionalizovanými vlákny určeným pro překryv kýlního poranění. Vlákenný nosič s frakcionalizovanými vlákny jsou tvořeny alespoň jedním biokompatibilní biodegradabilním polymerem. Vlákenný nosič s frakcionalizovanými vlákny obsahující vlákna nanometrických průměrů utvářejících nanostrukturu vhodnou pro proliferaci a diferenciaci buněk regeneruj ící se tkáně. Vlákenný nosič a/nebo frakcionalizovaná vlákna mohou být dále obohacena různými aktivními látkami a různými mechanismy, kde je možno vytvořit adheživní systém, inkorporační, enkapsulační a/nebo vazný systém s aktivními látkami.

Různé systémy jsou schopny uvolňovat aktivní látky různou rychlostí a je tak možno vytvořit materiály: vlákenný nosič a/nebo frakcionalizovaná vlákna; s řízeným, cíleným a dlouhodobým uvolňováním aktivních látek, kde různé druhy aktivních látek mohou být uvolňovány v různých fázích léčby. Prezentovaný materiál navíc optimalizuje regeneraci kýlního poranění tak, aby regenerovaná tkáň disponovala obdobnými elastickými vlastnostmi jako nepoškozená tkáň a bylo tak zabráněno opětovnému vytvoření kýlního poranění v témže místě.

Nově vyvinutý materiál představený v tomto dokumentu nabízí univerzální systém pro aplikaci na kýlní poranění, který urychluje a zkvalitňuje regeneraci poškozené tkáně, přičemž regenerovaná tkáň disponuje obdobnou flexibilností jako nepoškozená tkáň, a tedy se minimalizuje riziko opětovného poranění v místě, kde bylo předchozí kýlní poranění.

Objasnění výkresů

Kýlní síťka pro zlepšení a urychlení léčby kýlního poranění podle tohoto technického řešení bude podrobněji popsána na konkrétních příkladech provedení s pomocí přiložených výkresů, kde na Obr. 1 je schématický znázorněno překrytí kýlního poranění kýlní síťkou s frakcionalizovanými nanovlákny. Na Obr. 2 je schematicky znázorněn detail nanovlákenné struktury v jejíž matrici jsou

- 2 CZ 34713 UI inkorporovány aktivní látky a na Obr. 3 jsou znázorněny různé možnosti obohacení polymemího vlákna aktivními látkami.

Příklad uskutečnění technického řešení

Dle jednoho možného provedení z obr. 1. oblast 5 kýlního poranění může obsahovat trhlinu 1 např. trhlinu 1 v břišní stěně. Tato trhlina 1 může být překryta frakcionalizovnými vlákny 3. Frakcionalizovanými vlákny 3 j sou v tomto případu myšleny j ednotlivá vlákna nebo útvary tvořené shluky více vláken jejichž původní délka byla zmenšena, např. metodou kry omletí. Frakcionalizovaná vlákna 3 mohou být na oblast 5 kýlního poranění uchyceny pomocí viskózní látky 11. Viskózní látkou 11 může být tkáňové lepidlo např. fibrinové lepidlo. Dále pak alespoň část oblasti 5 kýlního poranění je překryta vlákenným nosičem 2.

Dle dalšího možného provedení frakcionalizovaná vlákna 3 mohou být nanesena, již před operačním zákrokem, na vlákenný nosič 2 a/nebo mohou být jeho součástí. Díky tomuto provedení je pak možné zjednodušit a zrychlit aplikaci prezentovaného materiálu.

Vlákenný nosič 2 může nabývat tloušťky od 10 pm do 600 pm nebo od 30 pm do 400 pm nebo od 50 pm do 300 pm nebo od 50 pm do 150 pm.

Vlákenný nosič 2 obsahuje vlákna, kde alespoň 90 % počtu všech vláken obsažených nabývá průměru v rozmezí od 10 nm do 3 pm nebo od 50 nm do 900 nm nebo od 600 nm do 2 pm nebo od 100 nm do 400 nm.

Jak již bylo řečeno vlákenný nosič 2 může být dále obohacen o polymemí frakcionalizovaná vlákna 3, která mohou být na jeho povrchu nebo přímo inkorporována ve vlákenné struktuře vlákenného nosiče 2. Inkorporace frakcionalizovaných vláken 3 přímo do struktury vlákenného nosiče 2 může být výhodná zejména v případě, že je vhodné zabránit migraci frakcionalizovaných vláken 3 z konkrétního místa a/nebo mají uvolňovat aktivní látku, která není uvolňována z vlákenného nosiče 2. Frakcionalizovaná vlákna 3 ve formě shluků vláken mohou mít značně změněnou strukturu oproti struktuře vlákenného nosiče 2, tedy mohou nabývat nepravidelného tvaru, kde alespoň 60% veškeré hmotnosti frakcionalizovaných vláken 3 tvoří shluky, tj. objekty, které mohou dosahovat alespoň v jednom směru rozměrů od 50 nm do 200 pm nebo od 100 nm do 100 pm nebo od 2 pm do 100 pm nebo od 500 nm do 50 pm.

Vlákenný nosič 2, ze kterého mohou být připravena frakcionalizovaná vlákna 3 jeho frakcionalizací, může být připraven metodou elektrostatického zvlákňování, tzv. DC spinning, zvlákňováním na elektrodě s časově proměnným elektrickým polem, tzv. AC spinning, metodou meltblown, forcespinningovou metodou využívající rychlé rotace zvlákňovací hlavy a/nebo jakoukoliv jinou metodou kde je možné připravit vlákna nanometrických až mikrometrických průměrů.

Vlákenný nosič 2 může být k okolní tkání oblasti 5 kýlního poranění přišit, přilepen a/nebo uchycen adhezností samotného vlákenného materiálu k povrchu tkáně. Vlákenný nosič 2 a/nebo frakcionalizovaná vlákna 3 mohou obsahovat biokompatibilní biodegradabilní polymer na bázi polykaprolaktonu, polyvinyl alkoholu, kyseliny polymléčné a/nebo jiný biokompatibilní polymer.

Molekulová váha (Mw) alespoň jedné polymemí složky obsažené v polymeru vlákenného nosiče 2 a/nebo frakcionalizovaných vláken 3 může být od 10 000 do 600 000 nebo od 15 000 do 120 000 nebo od 30 000 do 80 000.

Vlákenný nosič 2 a/nebo frakcionalizovaná vlákna 3 mohou být dále obohacena o bioaktivní látky - aktivní látky 4, a to hned několika způsoby. Slovem aktivní látka 4 je myšlena jakákoliv látka ovlivňující rychlost, kvalitu hojení a/nebo celkový průběh léčby. Jeden a více druhů aktivních látek

-3CZ 34713 UI mohou obohatit, a tak funkcionalizovat vlákenný nosič 2 a/nebo frakcionalizované vlákna 3 tak, že vznikne inkorporační systém 7. Inkorporační systém 7 je vytvořen tehdy, kdy do členité struktury 12 jsou alespoň částečně zachyceny/inkorporovány aktivní látky 4 a mechanickým způsobem je snížena jejich uvolňovací charakteristika. Aktivní látky 4 mohou být zachyceny např. v pórech, záhybech a/nebo mezi vlákny vlákenného nosiče 2 a/nebo frakcionalizovaných vláken_3. Snadno lze nahlédnout, že čím bude aktivní látka 4 hlouběji v objemu vlákenného nosiče 2 a/nebo frakcionalizovaných vláken_3, tím bude poločas uvolnění aktivních látek 4 delší. V inkorporačním systému 7 je poločas uvolnění aktivní látky 4 ovlivněn i interakcí a atrakcí aktivních látek 4 k vlákennému nosiči 2 a/nebo frakcionalizovaným vláknům 3.

Další možností, jak funkcionalizovat polymemí vlákna 13 frakcionalizovaných vláken 3 a/nebo vlákenného nosiče 2 aktivními látkami 4, které jsou vyobrazeny na obr. 3. Druhé aktivní látky 4b mohou být na polymemích vláknech 13 adherovány strukturními a/nebo chemickými vlastnostmi použitého polymeru a vytvořených vláken, jako např. díky drsností povrchu, polaritou vazeb, elektronegativitou jednotlivých prvků, přičemž se jedná o interakce mezi aktivní látkou a vláknem, avšak kovalentní chemická vazba není vytvořena. Takovýto systém je nazýván adheživní systém 8.

Dalším příkladem obohacení o aktivní látky může být vazný systém 10. kdy první aktivitní látka 4a může být k povrchu polymemího vlákna 13, obsaženého ve vlákenném nosiči 2 a/nebo ve frakcionalizovaných vláknech 3, vázána chemickou vazbou např. kovalentní, kdy spojení mezi první aktivní látkou 4a apolymemím vláknem 13 může být zprostředkováno jednou a více distančními molekulami 6, jako mohou být např. kyseliny molekuly s reaktivní funkční skupinou biotin-avidin, případně a/nebo protilátky.

Dalším příkladem možnosti obohacení polymemích vláken 13 o třetí aktivní látky 4c může být vytvoření enkapsulačního systému 9, kdy třetí aktivní látky 4c mohou být v nosiči alespoň částečně enkapsulovány, tedy alespoň z části obaleny materiálem polymemího vlákna 13.

Popsané mechanismy obohacení vlákenného nosiče 2 a/nebo frakcionalizovaných vláken 3, aktivními látkami 4mohou být použity samostatně a/nebo mohou být kombinovány. Aktivní látky 4 se mohou uvolňovat během degradace polymeru a struktury vlákenného nosiče 2 a/nebo frakcionalizovaných vláken 3, způsobené interakcí mezi aktivními látkami 4 a tělem pacienta a/nebo interakcemi mezi polymerem a vnitřním prostředím pacienta.

Množství uvolňované aktivní látky 4 může být konstantní, kontrolované a/nebo dlouhodobé. Alespoň 50 % z celkové hmotnosti aktivních látek 4 jednoho typu ve frakcionalizovaných vláknech 3 a/nebo ve vlákenném nosiči 2 může být uvolněno časového intervalu v rozmezí od 5 minut do 300 hodin nebo od 10 minut do 100 hodin nebo od 20 minut do 72 hodin nebo od 3 dní do 900 dní nebo od 5 dní do 400 dní nebo od 5 dnů do 30 dnů nebo od 300 dnů do 1 000 dnů, od doby jejich použití.

Aktivní látky 4 mohou být na bázi bioaktivních látek, např. specifické růstové faktory, které mohou upravit a případně i urychlit proliferaci a/nebo diferenciaci buněk regenerované tkáně. Podle jednoho provedení může být růstový faktor vybrán ze skupiny sestávající z vaskulámího endoteliálního růstového faktoru (VEGF), základního fibroblastového růstového faktoru (bFGF), inzulínu podobného růstového faktoru (IGF), placentámího růstového faktoru (PIGF), Angl, destiček odvozený růstový faktor-BB (PDGF-BB) a transformující růstový faktor p (TGF-P), lidský epidermální růstový faktor (hEGF), keratinocytový růstový faktor a jejich kombinace. V některých provedeních je růstovým faktorem VEGF. Jak by odborníci v oboru poznali, různé jiné bioaktivní molekuly a / nebo jejich směsi, např. zahrnuta v destičkách, přičemž alespoň část destiček může být použita jako bioaktivní molekuly.

Podle dalšího provedení mohou být použity aktivní látky 4 schopné léčit poškozenou tkáň, jak je zde definováno, zabránit infekci, potlačit krvácení z rány a/nebo aktivní látky 4, též jako bioaktivní

-4CZ 34713 UI molekuly s jiným léčebným účinkem. Může být použit např. protizánětlivé činidlo nebo antibiotikum.

Příklady protizánětlivých činidel, která mohou být použita, ale nejsou omezena na prezentované produkty, mohou být např.: steroidní protizánětlivá činidla, jako je betamethason, triamcinolondexamethason, prednison, mometason, flutikason, beklomethason, flunisolid abudesonid; a nesteroidní protizánětlivá činidla, jako je fenoprofen, flurbiprofen, ibuprofen, ketoprofen, naproxen, oxaprozin, diklofenak, etodolac, indomethacin, ketorolac, nabumeton, sulindactolmetinmeclofenamát, mefenamová kyselina, piroxikam. Jako aktivní látky mohou být také použita různá antibiotika, jako například: amikacin, gentamycin, kanamycin, neomycin, netilmicin, paromomycin, streptomycin nebo tobramycin; karbapenemy, jako je ertapenem, imipenem, meropenem; chloramfenikol; fluorochinolony, jako je ciprofloxacin, gatifloxacin, gemifloxacin, grepafloxacin, levofloxacin, lomefloxacin, moxifloxacin, norfloxacin, ofloxacin, sparfloxacin nebo trovafoxacin; glykopeptidy, jako je vankomycin; linkosamidy, jako je klindamycin; makrolidy resp. ketolidy, jako je azithromycin, klaritromycin, dirithromycin, erytromycin nebo telithromycin; cefalosporiny, jako například cefadroxil, cefazolin, cefalexin, cefalothin, cefapirin, cephradin, cefaclor, cefamandole, cefonid, cefotetan, cefoxitin, cefprozil, cefúroxim, loracarbef, cefodime, cefinime, ceftriaxon nebo cefepime; monobaktamy, jako je aztreonam; nitroimidazoly, jako je metronidazol; oxazolidinony, jako je linezolid; peniciliny, jako je amoxicilin, amoxicilin / klavulanát, ampicilin, ampicilin / sulbaktam, bacampicilin, karbenicilin, cloxacillin, dicloxacilin, oxicilin, penicilín G, piperacilcin, piperacilcin / klavulanát; streptograminy, jako je quinupristin / dalfopristin; antagonisty sulfonamid / folát, jako je sulfamethoxazol / trimethoprim; tetracykliny, jako je demeclocyklin, doxycyklin, minocyklin nebo tetracyklin; azolová antimykotika, jako je klotrimazol, flukonazol, itrakonazol, ketokonazol, mikonazol nebo vorikonazol; polyenová antimykotika, jako je amfotericin B nebo nystatin; antimykotika echinocandinu, jako je kaspofungin nebo micafúngin, nebo jiná antimykotika, jako je ciklopirox, flucytosin, griseofúlvin nebo terbinafín.

Mohou být použity analgetické a/nebo anestetické aktivní látky, tzv. bioaktivní molekuly. Termín analgetikum se v tomto textu používá ve smyslu látek užívaných k úlevě od bolesti, přičemž v některých provedeních může analgetikum být zároveň i protizánětlivé činidlo/látka. Např. analgetická činidla používaná v souladu s předmětem tohoto technického řešení jsou mimo jiné: paracetamol a nesteroidní protizánětlivá činidla, inhibitory COX-2 a opiáty, jako je morfm a morfmomimetika.

Anestetikum se v tomto textu týká látek používaných k vyvolání reverzibilní ztráty citlivosti u subjektu, a může tak být použit k úlevě od bolesti.

Příkladem anestetika, aniž by se jednalo o výčet omezující předmět dokumentu, mohou být lokální anestetika, jako je prokain, ametokain, kokain, lidokain, prilokain, bupivikain, levobupivikain, ropivakain, mepivakain a dibucain.

Představovaný polymemí biodegradabilní biokompatibilní nanovlákenný materiál může být použit za účelem zrychlení a zlepšení procesu hojení a může tak obsahovat aktivní látky 4 na bázi buněk a/nebo jejich části ať už původem od pacienta nebo z jiného zdroje. Příkladem mohou být kmenové buňky, krevní destičky a/nebo jiné alespoň částečně diferencované buňky.

Polymemí složení frakcionalizovaných vláken 3 a vlákenného nosiče 2 může být identické z důvodu minimalizace nechtěných vzájemných interakcí a/nebo alespoň část frakcionalizovaných vláken 3 může mít různé polymemí složení od vlákenného nosiče 2 a to např. z důvodu, že frakcionalizovaná vlákna 3 vráně, tj. v trhlině 1 poranění mohou vlivem svého polymemího složení případně polymemí modifikace kratší poločas rozpadu, nežli je tomu u vlákenného nosiče 2. To je výhodné zejména v případech, kdy je žádoucí, aby si vlákenný nosič 2 dlouho zachoval mechanické vlastnosti a snižoval tak napětí působící na poranění a přitom, aby v průběhu hojení nedošlo k zapouzdření frakcionalizovaných vláken 3 v ráně, čímž by mohlo dojít až k zánětu.

-5CZ 34713 UI

Dle jiného výhodného provedení frakcionalizovaná vlákna 3 mohou být identického polymemího složení jako je vlákenný nosič 2 a to v případech, kdy poločas rozpadu frakcionalizovaných vláken 3 je kratší než 6 týdnů nebo 4 týdny. V případě, že frakcionalizovaná vlákna 3 i vlákenný nosič 2 jsou tvořeny identickým polymemím složením, je rozdíl mezi chemií jednotlivých povrchů minimální, a buňky tak velmi snadno přecházejí z frakcionalizovaných vláken 3 na vlákenný nosič 2 a snáze ho tak mohou integrovat např. do fascie pacienta, a tak zpevnit oblast 5 kýlního poranění.

Aktivní látky 4, jež byly použity k funkcionalizaci frakcionalizovaných vláken 3 mohou být použity i pro vlákenný nosič 2 v případech, že je vhodné dané látky uvolňovat s různou koncentrací v různých etapách léčby, kde frakcionalizovaná vlákna 3 mohou rychleji aktivní látku 4 uvolňovat. Ve výhodných provedeních, se alespoň některé aktivní látky 4 obsažené v a/nebo na frakcionalizovaných vláknech 3 a na vlákenném nosiči 2 mohou lišit, což může být výhodné zejména k různému lokálnímu účelu daných aktivních látek 4. Příkladem může být použití aktivních látek 4 na bázi antibiotik ve vlákenném nosiči 2, které dlouhodobě brání infekci v oblasti 5 kýlního poranění, kdežto frakcionalizovaná vlákna 3 mohou obsahovat zejména aktivní látky 4 na bázi růstových faktorů, a to za účelem ovlivnění proliferace a diferenciace buněk v trhlině 1 kýlního poranění.

Předložené technické řešení je schopné dlouhodobě a řízené v rámci dnů, až měsíců uvolňovat bioaktivní látky, tj. aktivní látky 4, kde různé aktivní látky 4 mohou být uvolňovány v různých fázích hojení, a tak urychlovat a zlepšovat kvalitu regenerované tkáně. Díky tomuto předloženému řešení je možné dlouhodobě uvolňovat antibiotikum, specifické nutrienty a/nebo růstové faktory, což může snižovat riziko vniku infekce a zánětu v oblasti 5 kýlního poranění, upravovat elastické a další mechanické vlastnosti regenerované tkáně, atak předejít i riziku opětovného vzniku kýlního poranění v daném místě a jeho bezprostředním okolí.

Kombinace frakcionalizovaných vláken 3 spolu s vlákenným nosičem 2 dále zlepšuje proliferaci a diferenciaci buněk a celkovou regeneraci tkáně v oblasti 5 kýlního poranění. Navíc frakcionalizovaná vlákna 3 jsou schopna proniknout v optimálním množství přímo do trhliny 1 poranění, a tedy jsou schopna poskytnout mechanickou a nutriční oporu pro proliferaci a migraci buněk a/nebo lokálně a cíleně zvýšit koncentraci aktivních látek 4 přímo v trhlině 1 poranění. Předložené řešení kombinující frakcionalizovaná vlákna 3 a vlákenný nosič 2 v podobě síťky dále pak usnadňuje integraci síťky do fascie, adhezi síťky na oblast 5 kýlního poranění a umožňuje individualizovat materiál dle potřeb pacienta. Díky francionalizovaným vláknům 3, které jsou schopny pojmout enormní množství jedné a více aktivních látek 4 je možné lokálně dlouhodobě a cíleně dodávat specifické aktivní látky 4 a díky překrytí těchto frakcionalizovaných vláken 3 vlákenným nosičem 2 v podobě síťky je zabráněno odplavení frakcionalizovaných vláken 3, či jejich nekontrolovanému pohybu v místě poranění a jeho okolí.

Průmyslová využitelnost

Technické řešení se týká univerzálního biodegradabilního polymemího nanovlákenného materiálu určeného pro překryv veškerých druhů kýlního poranění, přičemž materiál může být užit za účelem urychlení hojení kýlního poranění, zlepšení mechanických vlastností regenerované tkáně v místě poranění, prevenci zanícení rány a také opětovného vzniku kýlního poranění v témže místě.

Claims (5)

1. Kýlní síťka pro zlepšení a urychlení léčby kýlního poranění, vyznačující se tím, že obsahuje vlákenný nosič (2) o tloušťce od 10 pm do 600 pm a/nebo frakcionalizovaná vlákna (3), která jsou tvořena biokompatibilním biodegradabilním materiálem a alespoň 60 % veškeré jejich hmotnosti tvoří shluky dosahující alespoň v jednom směru rozměrů od 50 nm do 200 pm.

2. Kýlní síťka podle nároku 1, vyznačující se tím, že vlákenný nosič (2) obsahuje vlákna, z nichž alespoň 90 % má průměr v rozmezí od 10 nm do 3 pm.

3. Kýlní síťka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vlákenný nosič (2) a/nebo frakcionalizovaná vlákna (3) obsahují biokompatibilní biodegradabilní polymer na bázi vybrané ze skupiny polykaprolakton, polyvinyl alkoholu, kyselina polymléčná.

4. Kýlní síťka podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vlákenný nosič (2) a/nebo frakcionalizovaná vlákna (3) obsahují alespoň jeden typ adherované aktivní látky (4) se schopností urychlit proliferaci buněk regenerované tkáně.

5. Kýlní síťka podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že vlákenný nosič (2) a/nebo frakcionalizovaná vlákna (3) obsahují aktivní látky (4) na bázi protizánětlivého činidla.