CZ340999A3 - Absorpční výrobek obsahující materiály se zlepšeným rozdělováním tekutin - Google Patents

Abstract

Absorpční výrobek (20) zahrnujícíjádro (28) s oblastí rozkroku a alespoňjednou pasovou oblastí (56,58), v němž oblast rozkroku má nižší maximální zásobní kapacitu tekutiny než alespoňjedna pasová oblast (56,58). Rozkroková oblast dále zahrnujemateriál rozdělování tekutiny s vysokou intenzitou hmotnostního průtoku, mající ve výšce prosakování 12,4 cm, průtok tekutiny větší než 0,075 g/cm2.sec.

Description

Absorpční výrobek obsahující materiály se zlepšeným rozdělováním tekutin

Oblast techniky

Vynález se týká absorpčních výrobků, které jsou prvořadě navrženy k příjímání a zadržování tělových tekutin jako je především moč. Těmito produkty jsou jednorázové hygienické výrobky jako dětské pleny, tréninkové kalhotky, výrobky pro inkontinenci dospělých osob a podobně.

Dosavadní stav techniky

Absorpční výrobky pro přijímání a zadržování tělových eksudátů jako je moč anebo fekální materiály, jako pleny na jedno použití, tréninkové kalhotky a výrobky pro inkontinenci dospělých osob, jsou v příslušné technice dobře známy a stále » se věnuje značné úsilí ke zlepšování jejich výkonnosti. Tato zdokonalení celkově směřují k řešení prvořadé funkce těchto výrobků, jmenovitě k zadržování tělových tekutin, ale také k minimalizaci záporů spojených s jejich nošením zvyšováním pohodlí daného nositele.

Tato vylepšení mohou být většinou tříděna jako v prvé řadě spadající do jedné ze dvou kategorií: prvořadě se týkající technologie jádra, t.j. absorbence (schopnosti i

• · · prvořadě se absorpčního < :::.

* « · · • · · · · absorpce) v širokém smyslu tohoto slova, či týkající technologie hlavního tělesa, či souboru.

Tato první kategorie řeší jak nabírat a zadržovat tělové eksudáty (obecně v nějakém stavu kapalnosti) v absorpční či jádrové struktuře, pomocí níž je odpadový materiál přijímán výrobkem (nabírán) a potom přechováván (zadržován), s potenciálně dodatečným krokem rozdělování (obzvláště moči) mezi tím.

Druhá kategorie se zabývá - obecně - tak zvanými částmi souboru, jmenovitě těmi, které zadržují tělové eksudáty v rámci zadržování daného výrobku:

oddělením absorbentu (struktury jádra) a vnějšku, t.j. součástek prádla nositele atd., použitím nepropustné dolní vrstvy;

nebo bráněním tělovým eksudátům aby unikaly mezerou mezi daným absorpčním výrobkem a tělem nositele, například elastikovaným nabíráním v otvorech nohou a pasu.

Tato se rovněž zabývá umožněním nasazení daného výrobku na nositele - jako opatřením uzavíracích prostředků jako jsou pásky, a udržováním výrobku na nositeli, například pasu, podobnými uspořádáními, často integrovanými do určitých nasazovacích prostředků.

Pomocí této terminologie se v současnosti pohodlí pro nositele převážně řeší vylepšováním prvků souboru, jako r

například přizpůsobením jeho částí, aby poskytovaly výrobku dobré posazení a byly měkké a tlumící.

V přihláškách PCT WO 93/16 669 (Alemany) nebo WO 93/21 877 (Richardson), jsou popisovány jednorázové pleny, jimiž je pohodlí nositele zvyšováno zavedením elastikovaných úprav jako je umožnění lepší přizpůsobivosti tělu a to i když se nositel pohybuje.

• ·

Při posuzování dopadu absorpčních jader na pohodlí je obecným přístupem učinit tak použitím měkkých, neodírajícich materiálů pro horní vrstvy anebo minimalizováním tloušťky a/nebo objemu suchého výrobku, přednostně při současném udržování měkkosti těchto jader. Nedávno byly rovněž provedeny pokusy přizpůsobit formu a tvar absorpční struktury tak, aby umožňovaly dobré posazení či uložení.

Protože tak zvané superabsorpční materiály (či hydrogel formující materiály) nalezly širokého použití v jednorázových absorpčních výrobcích, množství prodávaných výrobků - jako ty značky PAMPERS, které prodává The Procter & Gamble Co., či prodávány v různých prošlo významným

HUGGIES, jež Kimberley-Clark Corp. tloušťky.

Dokument US-A-5 098 423 (Pieniak) popisuje jednorázové pleny, které se pokoušejí řešit různé aspekty pohodlí prostřednictvím poskytnutí nízkých, suchých objemových struktur tvrdíce, že je relevantní nejenom suchá tloušťka, ale rovněž jiné rozměry jako je:

zemích firmou zmenšením své j sou plocha příčného průřezu jádra v rozkrokové oblasti, stlačitelnost výrobku v rozkrokové oblasti a výsledná tloušťka výrobku po složení, velikost dopadové zóny výrobku, vzdálenost (nohových) elastických částí výrobku.

Z tohoto vyplývá, že struktury jader popsané v tomto materiálu mohou být nazývány tenkými, ale širokými.

Dále je popisován Index účinnosti absorpční schopnosti, vztažením množství tekutiny, jež by mělo být nabráno rozkrokovou oblastí, k objemu suchého jádra. Cílem tohoto parametru je umožnit navrhování směrem k vysokým • · • · · · · b · · · · • · ··· «·· « · · • · · · · · · absorpčním charakteristikám, kapacitě, v rozkrokové oblasti. Tudíž, stále zůstává klíčovým cílem také absorbování velkých množství moči v rozkrokové oblasti, což však nevyhnutelně omezuje pohodlí potom co dojde ke značnému naplnění výrobku. Tato otázka se stává ještě více zdůrazněnou s dalším vylepšováním výkonnosti absorpčních výrobků, přinášejícím absorpční výrobky poskytující značně lepší výkon při zvládání tekutiny a tedy prodloužení celkové doby nošení a zvýšení množství zadržované tekutiny v těchto výrobcích před jejich sundáním.

V dokumentu US-A-4 994 037 (Bernardin) jsou popisovány absorpční výrobky mající obrácený profil kapacity. V nich je maximální zásobní kapacita umístěna ven z rozkrokové oblasti. Avšak, popsaná provedení pro absorpční výrobky neberou v úvahu správný požadavek na dobré posazení mezi nohama nositele, ani požadavky na zvládání tekutiny jako je dosažení vhodné suchosti pokožky a přijímání tekutiny. Ačkoli tato provedení uspořádávají absorpční kapacitu ven od bodu nabírání eksudátů, nezabývaly se tím jak dosáhnout účinně přenosu tekutiny do těchto zásobních oblastí.

Cílem tohoto vynálezu je tudíž poskytnout absorpční výrobky mající zlepšené posazení a to rovněž když jsou naplněny, spolu s dobrým výkonem zvládání tekutiny, zejména použitím materiálů majících obzvláště vhodné vlastnosti pro rozdělování tekutiny.

Dalším cílem tohoto vynálezu je dosáhnout toho volitelně umístěním maximální zásobní kapacity pryč z rozkrokové oblasti.

Dalším cílem tohoto vynálezu je, tudíž, poskytnout tento charakteristický rys bez škodlivého postižení příslušného posazení za sucha, poskytnutím provedení s nízkým objemem v rozkrokové oblasti výrobku.

· · · · · • · · · · • 9 · · · • * ·· · ··· • · ·

Dalším cílem tohoto vynálezu je dosáhnout tohoto cíle použitím superabsorpčních polymerů.

Ještě dalším cílem tohoto vynálezu je dosáhnout tohoto cíle použitím porézních absorpčních materiálů, jako jsou ty vyráběné polymeraci HIPE.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 - názorně zobrazuje jako příklad absorpčního výrobku dětskou plenu.

Obr. 2 - názorně zobrazuje jako příklad absorpčního výrobku natahovací dětskou plenu.

Obr. 3 - znázorňuje přípravu pro test vertikálního prosakování.

Obr. 4 - znázorňuje přípravu pro test zkoušky přijímání tekutiny.

Obr. 5 - znázorňuje přípravu pro test způsobu zpětného navlhčování kolagenu po přijímání tekutiny.

Příklady provedení vynálezu

Absorpční výrobky - obecně

Jak se zde používá pojem absorpční výrobek, tento se týká zařízení, která pohlcují a zadržují tělové eksudáty a konkrétněji, týká se zařízení, která jsou umístěna proti pokožce anebo v blízkosti těla daného nositele za účelem pohlcování a zadržování rozmanitých exsudátů vylučovaných jeho tělem, přednostně moči.

* · · φ • · · · · φ

Pojem jednorázový je zde použit k popisu absorpčních výrobků, u nichž se nezamýšlí s tím, že budou po svém jediném použití dále prány nebo jinak navraceny do původního stavu anebo opět používány jako absorpční výrobek (t.j., počítá se s nimi, že budou po svém jediném použití znehodnoceny a, přednostně, recyklovány, kompostovány či jinak budou znehodnoceny způsobem slučitelným s ochranou vnějšího životního prostředí).

Absorpční výrobek obecně zahrnuje:

absorpční jádro či strukturu jádra (jež se může skládat z podstruktur, tekutinami propustnou horní vrstvu, tekutinami nepropustnou dolní vrstvu, volitelně další úpravy jako jsou uzavírací části nebo elastifikace.

Obr. 1 znázorňuje půdorysný pohled na ztvárnění absorpčního výrobku vynálezu, jímž je plena.

Plena 20 je znázorněna na Obr. 1 ve svém vyrovnaném, nestaženém stavu (t.j., s materiálem elastického indukovaného stahování vytaženým ven, s výjimkou bočních dílů, v nichž je elastikům ponecháno v uvolněném stavu), s částmi její struktury, jež jsou odříznuty, aby bylo jasněji zobrazeno příslušné sestavení pleny 20, a s částí pleny 20 otočenou od nositele, vnějším povrchem 52, obrácenou k prohlížejícímu. Jak je znázorněno na Obr. 1, plena 20 zahrnuje zadržovací soubor 22, přednostně obsahující tekutinou propustnou horní vrstvu 24, tekutinou nepropustnou dolní vrstvu 26 spojenou s touto horní vrstvou, a absorpční jádro 28, umístěné mezi uvedenou horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26, elastikované boční díly 30, elastikované manžety nohou 32, elastickou pasovou úpravu 34 a uzavírací systém zahrnující upevňovací systém s dvojitou tenzí (napínáním) celkově označený jako 36. Upevňovací systém 36 s dvojitou tenzí přednostně obsahuje primární upevňovací systém 38 a pasový uzavírací systém 40. Primární upevňovací systém 38 přednostně zahrnuje pár upevňovacích částí 42 a přikládací část 44. Pasový uzavírací systém 40 je znázorněn na Obr. 1 jako přednostně obsahující pár prvních upevňovacích částí 46 a druhou upevňovací část 48. Plena 20 rovněž přednostně zahrnuje nastavovací záplatu 50, umístěnou přilehle každé první upevňovací části 46.

Plena 20 znázorněná na Obr. 1 má vnější povrch 52 (otočený na Obr. 1 k prohlížejícímu), vnitřní povrch 54 protilehlý vnějšímu povrchu 52, první pasovou oblast 56, druhou pasovou oblast 58 protilehlou první pasové oblasti 56, a obvod pleny, který je definován vnějšími okraji pleny 20, v níž jsou podélné okraje označeny jako 62 a koncové okraje jsou označeny jako 64. Vnitřní plocha 54 pleny 20 obsahuje tu část pleny 20, jež je umístěna přilehle k tělu nositele během používání (t.j., vnitřní povrch 54 je obecně formován alespoň částí horní vrstvy 24 a jinými komponenty připojenými k horní vrstvě 24). Vnější povrch 52 zahrnuje tu část pleny 20, která je umístěna ve směru ven od těla daného nositele (t.j., vnější povrch 52 je celkově formován aspoň částí dolní vrstvy 26 a jinými komponenty připojenými k dolní vrstvě 26). První pasová oblast 56 a druhá pasová oblast 58 se protahují, v uvedeném pořadí, od koncových okrajů 64 obvodu 60 ke středové ose 55 pleny 20. Pasové oblasti každá obsahují středový region 68 a pár bočních dílů, jež typicky zahrnují vnější postranní díly těchto pasových oblastí. Boční díly umístěné v první pasové oblasti 56 jsou označeny jako 70, zatímco boční díly v druhé pasové oblasti 58 jsou označeny jako 72. Ačkoli to není nezbytné, aby byly páry bočních dílů každého bočního • · · · · · dílu identické, tyto jsou přednostně svým vzájemně zrcadlovým obrazem. Boční díly 72 umístěné v druhé pasové oblasti 58 mohou být elasticky roztažitelné v laterálním směru (do stran, t.j. elastikované boční díly 30). Laterální směr (směr nebo šířka x do strany) je definován jako směr paralelní k laterální ose 66 pleny 20; podélný směr (směr nebo délka y) je definován jako směr paralelní k podélné ose 67; a axiální směr (směr či tloušťka Z) je definován, jako směr protahující se tloušťkou pleny 20).

Obr. 1 znázorňuje specifikum pleny 20, ve které horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 mají rozměry délky a šířky celkově větší, než ty jež má absorpční jádro 28. Horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 se protahují za okraje absorpčního jádra 28, čímž vytvářejí obvod 60 pleny 20. Obvod 60 vymezuje vnější obvod, či jinými slovy, okraje pleny 20. Obvod 60 zahrnuje podélné okraje 62 a koncové okraje 64.

Na Obr. 1 je znázorněn zadržovací soubor 22 pleny 20 jako zahrnující hlavní těleso (šasi) pleny 20. Tento zadržovací soubor 22 zahrnuje alespoň absorpční jádro 28 a přednostně vnější obalovou vrstvu zahrnující horní vrstvu 24 a dolní vrstvu 26. Když absorpční výrobek obsahuje samostatný držák a kryt, zadržovací soubor 22 celkově zahrnuje tento držák a kryt (t.j., zadržovací soubor 22 zahrnuje jednu nebo více vrstev materiálu k vymezení daného držáku, zatímco kryt zahrnuje absorpční součást jako je horní vrstva, dolní vrstva a absorpční jádro). U jednotkových absorpčních výrobků zadržovací soubor 22 zahrnuje hlavní strukturu této pleny s přidanými jinými úpravami, ke zformování složené plenové struktury. Tudíž, zadržovací soubor 22 u pleny 20 celkově zahrnuje horní vrstvu 24, dolní vrstvu 26, a absorpční jádro 28.

• ·

• · · Β • Β Β · BBB · Β · • · • · · ·

Ačkoli každá elastikovaná nohová manžeta 32 může být uspořádána tak, že je podobná jakémukoli z nohových pásů, bočních klop, bariérových manžet či elastických manžet výše popsaných, upřednostňuje se aby každá elastikovaná nohová manžeta 32 zahrnovala alespoň vnitřní bariérovou manžetu 84 obsahující bariérovou klopu 85 a rozpšrnou elastickou část 86, jak je popisuje výše zmíněný patent US 4 909 803.

V přednostním ztvárnění tato elastikovaná nohová manžeta 32 dodatečně zahrnuje elastickou těsnící manžetu 104 s jedním anebo více elastickými prameny 105, umístěnými ven od bariérové manžety 84, jak to popisuje výše zmíněný patent US 4 695 278.

Plena 20 může dále přednostně obsahovat elastickou pasovou úpravu 34, která poskytuje zdokonalené posazení a zadržování. Tato elastická pasová úprava 34 se přednostně protahuje podélně, směrem ven, od alespoň jednoho z pasových okrajů 83 absorpčního jádra 28 v alespoň středové oblasti 68 a celkově formuje alespoň část koncového okraje 64 pleny 20. Tudíž, elastická pasová úprava 34 zahrnuje tu část pleny, která se alespoň protahuje od pasového okraje 83 absorpčního jádra 28 ke koncovému okraji 64 pleny 20 a počítá se s ní, že bude umístěna přilehle pasu daného nositele. Pleny na jedno použití jsou obecně sestavovány tak, aby měly dvě elastické pasové úpravy, jednu umístěnou v první pasové oblasti a jednu umístěnou v druhé pasové oblasti. Zatímco jednorázové pleny mohou být sestavovány s jedinou elastickou pasovou úpravou obklopující nositele nebo mající podpůrnou pasovou úpravu pouze se zadním elastikem, pojednání týkající se elastické pasové úpravy se soustředí na pleny mající pár elastických úprav, alespoň jednu a přednostně obě, které jsou sestaveny podle předloženého vynálezu. Dále, zatímco elastická pasová úprava 34 nebo jakýkoli z jejích utvářejících prvků může zahrnovat nějaký samostatný prvek připevněný k zadržovacímu souboru 22 pleny 20, elastická pasová úprava 34 bude popsána se zřetelem k přednostnímu ztvárnění, ve kterém je elastická pasová úprava 34 sestavena jako prodloužení ostatních prvků této pleny, jako například dolní vrstvy 26 nebo horní vrstvy 24, přednostně obou, jak dolní vrstvy 26, tak horní vrstvy 24.

Pás 35 elastikované pasové úpravy 34 může zahrnovat část horní vrstvy 24, část dolní vrstvy 26, jež byla přednostně mechanicky roztažena, a bi-laminátový materiál zahrnující elastomerní část 76 umístěnou mezi horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26 a pružnou část 77 umístěnou mezi dolní vrstvou 26 a elastomerní částí 7 6. .

Toto stejně jako jiné složky pleny je podrobněji popsáno v dokumentu WO 93/16 669, jenž je zde zapracován odkazem.

Obr. 2 znázorňuje další příklad absorpčního výrobku, pro který může být předkládaný vynález použit, jmenovitě jednorázovou natahovací plenu 20. Jednorázová natahovací plena 20 zahrnuje hlavní těleso či šasi 21 (?), boční švy 23 (?) a absorpční soubor 22. Šasi 21 (?) má alespoň přední část 56, zadní část 58, rozkrokovou oblast 57, podélné boční oblasti 88 a ouškové klopy 72 (?) , a bude zahrnovat část 90 elastické ouškové klopy funkčně spojenou s každou ouškovou klopou 72 ke zformování laminované ouškové klopy, která bude elasticky aktivována postupem mechanického roztahování, jenž zde bude dále popsán podrobněji. Absorpční soubor 22 je připevněn k hlavnímu tělesu (šasi) 21.

Vnější vrstvou 26 je ta část tělesa 21, která formuje vnějšek jednorázových natahovacích plen 20, t.j. otočená od nositele. Vnější vrstva 26 je poddajná, s měkkým pocitem a pro pokožku nositele nedráždivá.

• 0« 0 00 0000

000 0 «00 0 0 00 0

000 0 · 0000

0000 0 00000000

0 0 0 0 ·· •00 00 ·00 0000 00 00

Vnitřní vrstva 24 je tou částí tělesa 21, která formuje vnitřek hlavního tělesa 21 a bude kontaktovat alespoň pás a nohy daného nositele. Tato vnitřní vrstva je také poddajnou, s měkkým pocitem a pro pokožku nositele nedráždivá.

Vnitřní vrstva 24 je přednostně umístěna přilehle k vnější vrstvě 26 a je k ní přednostně připojena připevňovacími prostředky (neznázorněno), jako jsou ty dobře známé v dané technice. Například, vnitřní vrstva 24 může být připevněna k vnější vrstvě 26 stejnoměrnou spojitou vrstvou adheziva, vzorovanou vrstvou adheziva, či seskupením samostatných linií, spirál nebo bodů adheziva.

Podle ztvárnění tohoto vynálezu jsou vnitřní vrstva 24 a vnější vrstva 26 spojeny spolu nepřímo jejích přímým připojením k elastickým, ouškovým klopovým částem 90, částem 76 elastického pasu a elastickým pramenům 105, a jsou k sobě navzájem přímo připojeny v oblastech protahujících se za elastickou, ouškovou klopovou částí 90, částmi 76 elastického pasu a elastickými prameny 45.

V přednostním ztvárnění bude alespoň část vnitřní a vnější vrstvy 24, 26, hlavního tělesa (šasi) podrobena mechanickému roztažení za účelem zajištění roztažného laminátu s nulovým napětím, jenž formuje elastikované ouškové klopy 30. Tudíž, vnitřní a vnější vrstva 24, 26, jsou přednostně protažitelné, nejpřednostněji tažné, takže vnitřní a vnější vrstva 24, 26, budou, po mechanickém roztažení, alespoň do nějakého stupně trvale protažené, takže se nebudou plně navracet do svého původního nedeformovaného uspořádání. V přednostních ztvárněních mohou být vnitřní a vnější vrstvy 24, 26, podrobeny mechanickému roztahování, bez nepatřičného praskání anebo trhání. Tudíž se dává přednost tomu, aby vnitřní a vnější vrstva 24, 26, měly nízkou pevnost v tahu v příčném směru.

9 9 • ·

Hlavní těleso 21 jednorázových natahovacích plen 20 přednostně dále zahrnuje elastikované nožní manžety 32, k zajištění zdokonaleného zadržování tekutin a jiných tělních eksudátů. Každá elastikovaná nožní manžeta 32 může obsahovat několik různých ztvárnění pro omezování úniku tělových eksudátů v oblastech nohou. Ačkoli každá elastikovaná nožní manžeta 32 může být uspořádána tak, že bude podobná jakýmkoli nohovým pásmům, bočním klopám, bariérovým manžetám, či elastickým manžetám popsaným výše, upřednostňuje se, aby každá elastikovaná nožní manžeta 32 zahrnovala alespoň boční klopu 104 a jeden nebo více elastických pramenů 105.

Hlavní těleso 21 jednorázových natahovacích plen 20 dále přednostně zahrnuje elastikovaný pás 34 uspořádaný přilehle koncového okraje 64 jednorázových natahovacích plen 20 alespoň v zadní části 58 a přednostněji má elastikovaný pás 34 uspořádaný jak v přední části 56, tak v zadní části 58. Pás jednorázových natahovacích plen 20 je tou částí, se kterou se počítá, že bude umístěna přilehle pasu nositele. Elastikovaný pás 34 poskytuje část, která udržuje pokrytí vymezené plochy, kontaktuje pas nositele a je elasticky roztažitelný alespoň ve směru do stran, aby dynamicky padnul k pasu nositele a dynamicky se přizpůsoboval jeho pasu, takže zajišťuje zlepšené posazení výrobku. Tudíž, elastikovaný pás je tou částí jednorázových natahovacích plen 20, která se protahuje od koncového okraje 64 jednorázových natahovacích plen 20 do alespoň pasového okraje 83 absorpčního jádra 28. Ačkoli může elastikovaný pás 34 zahrnovat samostatnou část připevněnou k tělesu 21 jednorázových natahovacích plen 20, tento pás je přednostně prodloužením jiných částí jednorázových natahovacích plen 20 jako je vnitřní a vnější vrstva 24, 26, anebo jakákoli jiná kombinace těchto částí a elastomerního materiálu k nim připojeným. Alternativně se • · ·· ♦ · » 0 0 9

990 900 • t • · ·· těla lépe padnoucí uložením jednorázové mohou vnitřní a vnější vrstva 24, 26, absorpčního souboru 22 protahovat za okraje absorpčního jádra 28 a mít k sobě připojený elastomerní materiál ke zformování elastikovaného pásu. Jednorázové tréninkové kalhotky jsou často sestaveny tak, že mají dva elastikované pásy; jeden umístěný v přední části 56 a jeden umístěný v zadní části 58. Jednorázové natahovací pleny 20 mají elastikovaný pás 34 uspořádán alespoň ve středové oblasti 68 zadní části 58. Ještě jeden elastikovaný pás je přednostně umístěn na přední části 56. Přednostně jsou oba elastikované pásy 34 umístěny mezi elastikovanými ouškovými klopami 30.

Elastikovaný pás 34 může být sestaven v množství různých uspořádání. Podle Obr. 2 a 3, zahrnuje elastikovaný pás 34 část 76 elastického pásu, umístěnou mezi vnitřní vrstvou a vnější vrstvou 24 a 26, a tato je funkčně sdružena s jednou nebo oběma, vnitřní nebo vnější vrstvou 24, 26, spolu s přední částí 56 a zadní částí 58 jednorázových natahovacích plen 20.

V přednostním ztvárnění zahrnuje hlavní těleso 21 v přední části 56 a v zadní části 58 elastikované ouškové klopy 30. Tyto elastikované ouškové klopy 30 jsou jednotkové prvky tohoto tělesa, t.j. nejsou samostatně manipulativními prvky připevněnými k této části, ale spíše jsou formovány z anebo jsou prodlouženími materiálů hlavního tělesa. Elastikované ouškové klopy 30 poskytují elasticky roztažitelnou úpravu, jež poskytuje pohodlnější a obrysům posazení, počátečním přizpůsobivým součástky na nositele a udržováním tohoto posazení dostatečně dlouho za okamžik, kdy je daná jednorázová součástka naplněna eksudáty, protože elastikované ouškové klopy umožňují stranám jednorázové součástky aby se roztahovaly á stahovaly.

• · · ··

Každá oušková klopa 72 zahrnuje tu část hlavního tělesa 21, jež se protahuje směrem do stran ven od a podél středové oblasti 68 hlavního tělesa 21 k podélné postranní oblasti 88 hlavního tělesa 21. Oušková klopa 72 se celkově protahuje podélně od koncového okraje 64 tělesa 21 k částem podélného okraje 62 tělesa 21, jenž formuje nohovy otvor (tato část podélného okraje 62 je označena jako okraj 106 nohy). V přednostním ztvárnění předkládaného vynálezu je každá oušková klopa formována částmi vnitřní vrstvy 24 a vnější vrstvy 26, jež se protahují za středovou oblast 68 hlavního tělesa 21.

Ve ztvárnění tohoto vynálezu jsou elastické, ouškové klopové části 90 funkčně spojeny s tělesem 21 v ouškových klopách 72, přednostně mezi vnitřní vrstvou 24 a vnější vrstvou 26, takže elastické, ouškové klopové části 90 umožňují elastikovaným ouškovým klopám 30 aby byly elasticky roztažitelné v laterálním směru (elasticky roztažitelné do strany) . Jak se zde používá pojem elasticky roztažitelný, tento znamená část či díl hlavního tělesa, jenž se bude protahovat alespoň v jednom směru (přednostně ve směru do strany u ouškových klop a pasových pásem), když jsou aplikovány napínací síly (typicky laterální napínací síly strany u ouškových klop a pasových pásů) a budou se navracet asi do své předchozí velikosti a uspořádání, když jsou tyto tenzní síly odstraněny. Obecně se elastomerní materiály užitečné v předkládaném vynálezu budou stahovatelně navracet do alespoň asi 75% svého původního uspořádání během asi 5 vteřin nebo méně, po svém roztažení a okamžitém uvolnění (t.j., živé elastikům).

• 99 9 * 9999

99*9 9 99 999 999

9 9 9 9 9 9

999 99 999 9999 99 9*

Absorpční jádra / struktura jádra

Absorpční jádro 28 by mělo být celkově stlačitelné, přizpůsobitelné, nedráždivé pro pokožku nositele a schopné pohlcování a zadržování tekutin jako moči a jiných, určitých tělových eksudátů. Jak je znázorněno na Obr. 1, absorpční jádro 28 má plochu k prádlu (spodní či dolní část), plochu k tělu, boční okraje a pasové okraje. Absorpční jádro by mohlo obsahovat jakýkoli ze široké škály tekutiny pohlcujících či tekutiny zvládajících materiálů, běžně používaných v jednorázových plenách a jiných absorpčních výrobcích jako je, například, ale neomezeno na, rozmělněná dřevěná buničina, na níž se všeobecně odkazuje jako na vzduchem nanášený materiál, tavením foukané polymery včetně koformy; chemicky ztužená, upravená anebo zesítěná celulózová vlákna; tkanivo obsahující pásy hedvábného papíru a jejich lamináty.

Příklady absorpčních struktur jsou popisovány v patentu US 6 610 678, s názvem Absorpční struktury s vysokou hustotou, vydaném Weismanovi et al. dne 9. září, 1986; či dále potom patent US 4 673 402, nazvaný Absorpční výrobky s dvojitě vrstvenými jádry, vydaný Weismanovi et al. dne 16. června, 1987; patent US 4 888 231, s názvem Absorpční jádro s prachovou vrstvou, vydaný Angstadtovi dne 19. prosince, 1989; EP-A-0 640 330 (Bewick-Sonntag et al.); patent US 5 180 622 (Berg et al.); patent US 5 102 597 (Roe et al.); a patent US 5 387 207 (LaVon) . Tyto struktury by bylo možno přizpůsobit aby byly slučitelné s načrtnutými požadavky níže pro použití jako absorpční jádro 28.

Absorpční jádro 28 může být jednotkovou jádrovou strukturou anebo může být spojením několika absorpčních struktur, jež se zase mohou skládat z jedné nebo více dalších

99 * 99 ·· »♦ • 9 · · · 9 « · · 9 9 « • 9 · 9 9 9999

999· 9 99999999

9 9 »9 9 9

999 99 999 9999 99 99 (sub)struktur. Každá z těchto struktur či substruktur může mít v podstatě dvoj rozměrové protažení (t.j. být vrstvou) anebo troj rozměrový tvar.

Materiály pro použití v absorpčních jádrech

Absorpční jádro pro tento vynález může zahrnovat vláknité materiály ke zformování vláknité struktury (či pásu) nebo vláknitých matric.

Vlákna užitečná v tomto vynálezu obsahují ta, která jsou přírodně se vyskytujícími vlákny (modifikovanými nebo nemodifikovanými), stejně jako synteticky vyráběnými vlákny. Příklady vhodných upravených/neupravených přírodně se vyskytujících vláken obsahují bavlnu, espartovou trávu, bagasu, textilní výčesky (pesík), len, bavlnu, vlnu, dřevěnou buničinu, chemicky modifikovanou dřevěnou buničinu, jutu, umělé hedvábí, ethylcelulozu a acetát celulózy. Vhodná syntetická vlákna mohou být vyráběna z polyvinylchloridu, polyvinylfluoridu, polytetrafruorethylénu, polyvinylidenchloridu, polyakrylik jako je Orlon^R, polyvinylacetátu, polyethylvinylacetátu, nerozpustného nebo rozpustného polyvinylalkoholu, polyolefinů jako polyethylen (například PULPEX^r) a polypropylen, polyamidů jako nylon, polyesterů jako je DACRON^r anebo KODEL^R, polyurethanů, polystyrenů a podobně. Použitá vlákna mohou obsahovat výlučně přirozeně se vyskytující vlákna, výlučně umělá vlákna, či jakoukoli slučitelnou kombinaci přírodně se vyskytujících a umělých vláken. Vlákna použitá v tomto vynálezu mohou být hydrofilními, či mohou být kombinací jak hydrofilních, tak hydrofobních vláken.

• · φ φφφ • · φφ

Pro mnoho absorpčních jader či struktur jader podle tohoto vynálezu se dává přednost použití hydrofilních vláken. Vhodná hydrofilní vlákna k použití v tomto vynálezu obsahují vlákna na bázi celulózy, tato modifikovaná celulózová vlákna, umělé hedvábí, polyesterová vlákna jak polyethylentereftalát (například DACRON^r) , hydrofilní nylon (HYDROFIL^r) a podobné. Vhodná hydrofilní vlákna mohou být rovněž získána prostřednictvím hydrofilizace hydrofobních vláken, jako jsou aktivním povrchovým činidlem ošetřená anebo kysličníkem křemičitým ošetřená (zpracovaná) termoplastická vlákna odvozená od, například, polyolefinů jako je polyethylen či polypropylen, polyakrylových pryskyřic, polyamidů, polystyrénů, polyurethanů a podobně.

Vhodná dřevitá buničinová vlákna je možno získat dobře známými chemickými postupy jako je postup Kraft (sulfátový) a sulfitový postup. Obzvláštně se upřednostňuje získávat tato dřevitá vlákna z měkkých jižních dřevin, v důsledku jejich přednostních absorpčních charakteristik. Tato vlákna je možno rovněž získávat mechanickými postupy, jako dřevovinu, zjemňujícími mechanickými, termomechanickými, chemomechanickými a chemotermomechanickými postupy. Mohou být použita recyklovaná či sekundární dřevitá buničinová vlákna, stejně jako bělená a nebělená dřevitá buničinová vlákna.

Žádoucím zdrojem hydrofilních vláken pro použití v tomto vynálezu, obzvláště pro absorpční regiony vyžadující jak dobré přijímání tekutiny, tak dobré tekutiny, jsou chemicky ztužená jak se zde používá pojem chemicky ztužená celulozová vlákna, znamená to vlákna na bázi celulózy, která byla ztužena chemickými prostředky ke zvýšení tuhosti těchto vláken jak za suchých, tak vodnatých podmínek. Tyto prostředky mohou obsahovat přidání chemicky ztužujícího vlastnosti celulózová rozdělování vlákna. Tak ·· • · • · · · ··· ··· • · ·< *· prostředku, jenž například pokrývá a/nebo impregnuje tato vlákna. Tyto prostředky mohou rovněž obsahovat ztužování vláken prostřednictvím měnění chemické struktury těchto vláken, například, prostřednictvím zesíťovacích polymerových řetězců.

Polymerové ztužující prostředky, které mohou potahovat či impregnovat celulózová vlákna (respektive vlákna na bázi celulózy, překl.) obsahují: kationaktivní modifikované škroby mající dusík obsahující skupiny (například aminoskupiny), jako jsou ty k dostání od firmy National Starch and Chemical Corp., Bridgewater, NJ, USA; latexy; pryskyřice s pevností za vlhka jako je polyamid-epichlorohydrinová pryskyřice (např., Kymene™557H, Hercules lne., Wilmington, Delaware, USA), polyakrylamidové pryskyřice popsané, například, v patentu US 3 556 932 (Coscia et al.), vydaném 19. ledna 1971; komerčně dostupné polyakrylamidy prodávané firmou American Cyanamíd Co., Stamford, CT, USA, pod obchodním jménem Pařez™ 631 NC); ureaformaldehydové a melaminformaldehydové pryskyřice, a polyethyleniminové pryskyřice. Celkové pojednání o pryskyřicích s pevností za mokra, používaných v technice výroby papíru, a obecně zde použitelnou, je možno nalézt v monografické řadě TAPPI č. 29, s názvem Pevnost za mokra u papíru a lepenky (Technical Association of the Pulp and Paper Industry (New York, 1965).

Tato’ vlákna mohou být rovněž ztužena pomocí chemické reakce. Např. zesíťující činidla mohou být aplikována na vlákna, která po aplikaci chemicky formují intravláknité zesíťovací vazby (spojení). Tyto zesíťovací vazby mohou zvyšovat tuhost příslušných vláken. Ačkoli je použití intravláknitých zesíťovacích vazeb k chemickému ztužení vláken upřednostňováno, neznamená to, že jsou vyloučeny jiné druhy reakcí pro chemické ztužování vláken.

99

9 0 9

9 9 9

999 999 • 9

99 • *<

• 9 « · • · ·

C · ·

9 9

99» 9<

• 9

9 9

9

9 9

9 ··» 9999

Vlákna ztužená zesíťovacími vazbami v individualizované formě (t.j., jednotlivá ztužená vlákna, stejně jako postup jejich přípravy) jsou popisována, například, v patentu US 3 224 926 (Bernardin), vydaném dne 21. prosince 1965; v patentu US 3 440 135 (Chung), vydaném dne 22. dubna 1969; v patentu US 3 932 209 (Chatterjee), vydaném dne 13. ledna 1976; v patentu US 4 035 147 (Sangenis et al.) , vydaném dne 19. prosince 1989; v patentu US 4 898 642 (Moore et al.), vydaném dne 6. února 1990; a v patentu US 5 137 537 (Herron et al.), vydaném dne 11. srpna 1992.

Ve více přednostních ztužených vláknech chemické zpracování obsahuje intravláknité zesíťování zesíťovacími prostředky, zatímco jsou tato vlákna v relativně dehydrovaném, rozvlákněném (t.j., individualizovaném), zkrouceném, zkadeřeném stavu. Vhodné chemické ztužovací prostředky jsou typicky monomerové zesíťovací prostředky obsahující obzvláště polykarboxylové kyseliny C₂-C₉ jako je kyselina citrónová.

Taková ztužená vlákna, jež jsou zkroucena a zkadeřena, mohou být kvantifikována odkazem jak na počet zkroucení, tak na faktor zkadeření vlákna. Jak se zde používá pojem počet zkroucení, tento se týká množství uzlin, či nodů, přítomných v určité délce vlákna. Počet nodů se používá jako prostředek měření stupně, do kterého je nějaké vlákno otočeno okolo své podélné osy. Pojem nodus či uzlina zkroucení se týká v podstatě osového otočení o 180° okolo podélné osy určitého vlákna, v němž část tohoto vlákna (t.j., tento nodus, či uzlina) se jeví tmavým ve vztahu ke zbytku vlákna při pohledu pod mikroskopem s přenášeným světlem. Tato uzlina zkroucení se jeví jako tmavá v místech, v nichž přenášené světlo prochází dodatečnou stěnou vlákna v důsledku výše zmíněného stočení. Vzdálenost mezi nody • · odpovídá osovému otočení o 180°. Množství uzlin zkroucení v jisté délce vláken (t.j., počet nodů) přímo označuje stupeň zkroucení vlákna, což je fyzikální parametr daného vlákna. Postupy pro určování uzlin zkroucení a jejich celkového počtu jsou popsány v patentu US 4 898 642.

Tato ztužená vlákna budou mít průměrný počet zkroucení suchého vlákna alespoň asi 2,7, přednostně alespoň asi 4,5 zkroucení či nodů na jeden milimetr. Dále, průměrný počet zkroucení mokrého vlákna u těchto vláken by měl být přednostně alespoň asi 1,8, přednostně alespoň asi 3,0, a měl by být rovněž přednostně alespoň asi o 0,5 uzlin zkroucení na milimetr menší než je průměrný počet zkroucení suchého vlákna. Ještě přednostněji, průměrný počet zkroucení suchého vlákna by měl být alespoň asi 5,5 uzlin zkroucení na milimetr, a průměrný počet zkroucení mokrého vlákna by měl být alespoň asi 4,0 uzlin zkroucení na jeden milimetr a měl by být alespoň asi o 1,0 uzlin zkroucení na milimetr menší než je průměrný počet zkroucení suchého vlákna. Nejpřednostněji by měl být průměrný počet zkroucení suchého vlákna alespoň asi 6,5 uzlin zkroucení na milimetr, a průměrný počet zkroucení mokrého vlákna by měl být přednostně alespoň asi 5,0 uzlin zkroucení na jeden milimetr a měl by být alespoň asi o 1,0 uzlin zkroucení na milimetr menší než je průměrný počet zkroucení suchého vlákna.

Navíc k tomu, že jsou zkroucená, tato přednostní ztužená vlákna jsou rovněž zkadeřená. Zkadeření vlákna může být popsáno jako frakční zkrácení daného vlákna důsledkem zataženin či smyček, zkrutů a/nebo ohybů v tomto vlákně. Pro účely předkládaného vynálezu se zkadeření vlákna měří v pojmech dvojrozměrné roviny. Rozsah zkadeření daného vlákna může být kvantifikován prostřednictvím odkazu na faktor zkadeření vlákna. Faktor zkadeření vlákna, dvoj rozměrové • · · · · · • · · · · měření zkadeření, je určován prohlédnutím vlákna ve dvojrozměrné rovině. Aby se stanovil faktor zkadeření, je měřena vyčnívající délka vlákna jako nejdelší rozměr dvojrozměrného obdélníku obklopujícího vlákno, L_R, a skutečná délka daného vlákna, L_A. Faktor zkadeření vlákna může být potom vypočítán z následující rovnice:

Faktor zkadeření = (L_A/L_R) - 1

Způsob analýzy zobrazení, jenž může být použit ke změření L_A a L_R, je popsán v patentu US 4 898 642. Ztužená vlákna budou mít přednostně faktor zkadeření alespoň asi 0,30 a přednostněji budou mít faktor zkadeření alespoň asi 0, 50.

Tato chemicky ztužená celulózová vlákna mají jisté vlastnosti, které je činí obzvláště vhodnými v jistých absorpčních součástech podle tohoto vynálezu, ve vztahu k neztuženým vláknům. Navíc k tomu, že jsou hydrofilní, tato ztužená vlákna mají unikátní kombinace tuhosti a objemové pružnosti.

Navíc k anebo alternativně mohou být v absorpčních strukturách obsažena syntetická či termoplastická vlákna, jako jsou ta jež jsou vyráběna z jakéhokoli termoplastického polymeru, jenž může být taven při teplotách, které nebudou extenzivně poškozovat daná vlákna. Přednostně bude tavný bod příslušného termoplastického materiálu menší než asi 190°C, a přednostně mezi asi 75°C a asi 17 5°C. V každém případě by tavný bod tohoto teromoplastického materiálu neměl být nižší než jaké jsou teploty, při nichž budou tepelně spojované absorpční struktury, při použití v absorpčních výrobcích, pravděpodobně přechovávány. Tavný bod termoplastického materiálu není typicky nižším než je teplota asi 50°C.

Termoplastické materiály, a obzvláště termoplastická vlákna, mohou být vyráběny z rozmanitosti termoplastických polymerů, obsahujících polyolefiny jako je polyethylen (např. PULPEX^r) a polypropylen, polyestery, kopolyestery, polyvinylacetát, polyamidy, kopolyamidy, polystyrény, polyurethany, a kopolymery jakéhokoli z předcházejících jako vinylchlorid/vinylacetát a podobně. Vhodné termoplastické materiály obsahují hydrofobní vlákna, jež byla učiněna hydrofilními, jako jsou aktivním povrchovým činidlem ošetřená, či kysličníkem křemičitým ošetřená, termoplastická vlákna odvozená od, například, polyolefinu jako polyethylen či polypropylen, polyakrylových pryskyřic, polyamidů, polystyrénů, polyurethanů a podobně. Povrch hydrofóbních termoplastických vláken může být učiněn hydrofilním prostřednictvím ošetření aktivním povrchovým činidlem jako je neiontové či aniontové činidlo, například, postříkáním vlákna povrchovým činidlem, jeho ponořením do tohoto činidla anebo obsažením tohoto činidla jako součásti polymerové taveniny při výrobě termoplastického vlákna. Na základě tavení a resolidifikace (opětného ztuhnutí) bude mít povrchové činidlo tendenci zůstávat na površích termoplastického vlákna. Vhodná povrchová činidla obsahují nejontové prostředky jako je Brij^R76, vyráběný firmou ICI Americas, lne. of Wilmington, Delaware, USA, a různá aktivní povrchová činidla prodávaná pod obchodní známkou Pegosperse^R firmou Glyco Chemical, lne. of Greenwich, Connecticut, USA. Vedle nejontových povrchových činidel mohou být rovněž použita aniontová povrchová činidla. Tato povrchová činidla mohou být aplikována na termoplastická vlákna v množstvích, například, od asi 0,2 do asi 1 gramu na čtvereční centimetr termoplastického vlákna.

Vhodná termoplastická vlákna mohou být vyráběna z jednoho polymeru (monokomponentní vlákna) anebo mohou být ·· *· • · · • · · · · · · pouze jednoho polymeru (například,

Například, pojem bikomponentní ·· · · · · vyráběna z více než bikomponentní vlákna) vlákna, se může týkat termoplastických vláken, jež obsahují které je či obalu zahrnuj ící jádrové vlákno vyrobené z jednoho polymeru, zapouzdřeno uvnitř termoplastického pláště vyrobeného z odlišného polymeru. Polymer plášť se často taví za různé, typicky nižší teploty než polymer zahrnující jádro. Jako výsledek tato bikomponentní vlákna poskytují tepelné spojování v důsledku tavení polymeru pláště, zatímco si podržují charakteristiky žádoucí pevnosti polymeru jádra.

vlákna pro použití v tomto s pláštěm/jádrem majícími polyethylen/polypropylen, polyethylen/polyester,

Vhodná bikomponentní vynálezu mohou obsahovat vlákna následující polymerové kombinace: polyethylvinylacetát/polypropylen, polypropylen/polyester, kopolyester/polyester, a podobně. Obzvláště vhodná bikomponentní termoplastická vlákna pro použití zde jsou ta, která mají polypropylenové anebo jádro, a při nižší polyesterové kopolyester, teplotě se tavící polyethylvinylacetát či polyethylenový plášť (například bikomponentní vlákna DANAKLON^R, CELBOND* anebo CHISSO^r) . Tato bikomponentní vlákna mohou být koncentrická či excentrická. Jak se zde používá pojem koncentrický či excentrický, tyto se týkají toho, zda má plášť tloušťku, jež je stejnoměrná či nestejnoměrná, skrze příčnou průřezovou plochu daného bikomponentního vlákna. Excentrická bikomponentní vlákna mohou být žádoucími při poskytování větší pevnosti v tlaku při menší tloušťce vlákna. Vhodná bikomponentní vlákna pro použití zde mohou být také nezkadeřená (t.j. ohnutá). Bikomponentní vlákna mohou být kadeřena typickým textilním způsobem jako je například

způsob tvarování pěchováním či vodorovným kadeřením ozubením k dosažení převážně dvojrozměrného, či plochého zkadeření.

V případě termoplastických vláken se jejich délka může měnit v závislosti na konkrétním bodě tavení a jiných vlastnostech, žádoucích pro tato vlákna. Tato termoplastická vlákna mají typicky délku od asi 0,3 do asi 7,5 cm, přednostně od asi 0,4 do asi 3,5 cm délky. Příslušné vlastnosti, včetně bodu tavení těchto termoplastických vláken, mohou být rovněž upraveny změněním průměru (tloušťky) těchto vláken. Průměr těchto termoplastických vláken je typicky definován v pojmech buď denieru (váhové jednotky, gramů na 9 000 metrů) nebo decitexu (gramů na 10 000 metrů dtex). Vhodná termoplastická vlákna mohou mít decitex v rozmezí od dostatečně pod 1, jako 0,4 decitex do asi 20 decitex.

Řečené vláknité materiály mohou být používány v individualizované podobě, když se vyrábí absorpční výrobek a na výrobní lince je formována vzduchem ložená struktura. Řečená vlákna mohou být též použita jako předformovaná struktura (pás) či tkanivo. Tyto struktury jsou pak dodávány do výroby daného výrobku v podstatě v nekonečné anebo velmi dlouhé podobě (například na válci, cívce) a pak budou řezány do příslušné velikosti. Toto může být prováděno na každém takovém materiálu jednotlivě, předtím než jsou spojeny s jinými materiály ke zformování absorpčního jádra, či když je řezáno samotné jádro a řečené materiály jsou s jádrem koextenzivní.

Existuje široká rozmanitost výroby takovýchto struktur či tkaniv a tyto postupy jsou v dané technice dobře známy.

S ohledem na vlákna používaná k výrobě takovýchto struktur zde v zásadě není téměř omezení, ačkoli postupy * · ·· · 9·1 » · 4

I · 9 · 9 9 9 se široce využívá k rozpětími vlastností.

formování a spojování jisté specifické struktury by nemusely být zcela kompatibilní s určitými materiály či typy vláken.

Když se díváme na individualizovaná vlákna jako na výchozí materiál pro výrobu určité struktury, tyto mohou být pokládány v nějakém tekutém prostředí - jestliže je plynné (vzduch), tyto struktury se obecně nazývají jako za sucha ložené, jestliže je toto medium tekutinou, tyto struktury se obecně nazývají jako za mokra ložené. Pokládání za mokra výrobě papírových tkaniv se širokými Tento pojem se nejběžněji používá u materiálů na bázi celulózy, avšak mohla by být rovněž obsažena syntetická vlákna.

Pokládání za sucha se široce používá pro netkané materiály a k formování takových struktur mohou být často používány postupy mykání. Do této kategorie rovněž spadají běžně známá za sucha pokládaná tkaniva.

Roztavený polymer může být vytlačován do vláken, jež pak mohou být přímo formována do nějaké struktury (t.j., vynecháním postupu výroby jednotlivých vláken, jež se pak formují do nějaké struktury v kroku samostatného postupu). Na výsledné struktury se běžně odkazuje jako na netkané materiály typu foukané taveniny, či jako na netkané materiály, které jsou značně více taženy.

Dále, tyto struktury mohou být rovněž formovány kombinováním jedné nebo více tvářecích technik.

Aby byla dodána jistá pevnost a vlastnosti integrity daným síťovým strukturám, tyto jsou celkově spojovány. Nej siřeji používanými technologiemi jsou (a) chemické spojování anebo (b) tepelné spojování tavením části této struktury. U posledně uvedené mohou být vlákna stlačena, což vede ke zřetelným spojovacím bodům, jež například u netkaných materiálů mohou pokrývat významnou část celkové plochy, polymerové strukturou, hodnoty 20% nejsou neobvyklé. Anebo - obzvláště užitečné pro struktury, kde je žádoucí nízká hustota - může být použito spojování pomocí vzduchu, kde části daných polymerů (například, plášťové materiály bikomponentních vláken jsou taveny prostřednictvím ohřátého vzduchu procházejícího danou (často vzduchem loženou) strukturou.

Potom co jsou dané struktury zformovány a spojeny, tyto mohou být dále zpracovávány za účelem modifikace specifických vlastností. Tím může být - jako jeden z mnoha možných příkladů - dodatečné povrchové aktivní činidlo k učinění hydrofobních vláken více hydroflíními či naopak. Rovněž může být použito mechanické ošetření (zpracování) po formování, jaké je popsáno v žádosti EP 96108427.4, k udělení těmto materiálům obzvláště užitečných vlastností.

Navíc, či alternativně k vláknitým strukturám, mohou absorpční jádra zahrnovat jiné porézní materiály jako jsou například pěny. Přednostními pěnami jsou absorpční, pěnové materiály jež jsou odvozeny vnitřní fáze vody v oleji (High Internal Phase Water-in-Oil Emulsion, zde dále jenom jako HIPE). Takové polymerové pěny mohou být formovány tak, aby poskytovaly požadované vlastnosti pro přechovávání, stejně jako požadované rozdělovači vlastnosti.

Od HIPE odvozené pěny, které poskytují jak potřebné skladovací, tak rozdělovači vlastnosti pro použití zde, jsou popsány ve spoluprojednávané patentové přihlášce US poř. čísla 08/563 866 (desMarais et al.), podané 25. listopadu

1995 (zde dále odkazovaná jako přihláška ”866), jejíž popis je zde zapracován odkazem; spoluprojednávané patentové přihlášce US poř. čísla 08/542 497, podané 13. října 1995 (Dyer et al.); patent US US 5 387 207 (Dyers et al.), podaný s otevřenou (celulární) polymerací emulze vysoké

• · ·

7. února 1995; a patent US 5 260 345 (DesMarais et al.) udělený 9. listopadu 1993; popis každého z nich je zde zapracován odkazem.

Polymerové pěny užitečné v tomto vynálezu jsou ty, které jsou relativně celulárně otevřené. To znamená, že jednotlivé buňky či komůrky této pěny jsou v úplném, nebráněném spojení se sousedními buňkami. Buňky v těchto v podstatě celulárně otevřených pěnových strukturách mají mezicelulární otvory či okénka, jež jsou dost velká, že umožňují pohotový přesun tekutiny z jedné buňky do druhé uvnitř dané pěnové struktury.

Tyto v podstatě celulárně otevřené struktury budou mít celkově retikulovaný (síťovitý) charakter, s jednotlivými buňkami definovanými prostřednictvím množství vzájemně spojených, troj rozměrových rozvětvených struktur (sítí). Prameny polymerového materiálu tvořící tyto větvené sítě můžeme nazývat vzpěrami. Pěny s otevřenou celulární strukturou, mající typickou strukturu s těmito vzpěrami, jsou znázorněny příkladem na mikrosnímcích na Obr. 1 a 2 v přihlášce 866. Pro účely tohoto vynálezu je pěnovým materiálem materiál s otevřenými buňkami, jestliže alespoň asi 80% buněk v dané polymerové struktuře, jež jsou velikosti alespoň 1 mikronu, je v tekutém spojení s alespoň jednou sousední buňkou.

Navíc k tomu, že mají otevřenou celulární strukturu, tyto polymerové pěny jsou dostatečně hydrofilní aby umožňovaly této pěně pohlcovat vodnaté tekutiny v množstvích zde dále konkretizovaných. Vnitřní povrchy pěnových struktur jsou učiněny hydrofilními pomocí reziduálních (zbytkových), hydrofilizujících aktivních povrchových činidel, zbylých v pěnové struktuře po polymeraci, či pomocí vybraných postupů ošetření pěny po provedení polymerace.

Polymerové pěny mohou být vyráběny v podobě složených (t.j., neroztažených) polymerových pěn, jež se při kontaktu s vodnatými tekutinami rozšiřují a pohlcují tyto tekutiny. Viz. například spoluprojednávaná patentová přihláška US pořadového čísla 08/563 866 a patent US 5 387 207. Tyto složené polymerové pěny se obvykle získávají vytlačením ven vodní fáze z dané polymerované pěny HIPE stlačovacími silami a/nebo tepelným sušením a/nebo vakuovým odvodňováním. Po stlačení a/nebo tepelném sušení/vakuovém odvodnění, je polymerová pěna ve složeném (vlastně spíše zhrouceném, pozn. překl·.), či neroztaženém stavu. Nesložitelné pěny, jako ty popisované ve spoluprojednávané patentové přihlášce US pořadového č. 08/542 497 a v patentu US 5 260 345, jsou rovněž užitečné jako rozdělovači materiál.

Superabsorpční polymery či hydrogely

Volitelně a často přednostně mohou absorpční struktury podle předloženého vynálezu zahrnovat superabsorpční polymery či hydrogely. Hydrogel formující absorpční polymery, jež jsou užitečné v tomto vynálezu, obsahují rozmanitost v podstatě ve vodě nerozpustných, ale vodou se nabobtnávajících polymerů, schopných pohlcování velkých množství tekutin. Takovéto polymerové materiály jsou také běžně známé jako hydrokoloidy či superabsorpční materiály. Tyto hydrogel formující absorpční polymery mají přednostní mnohonásobnost aniontových funkčních skupin, jako jsou kyselina sulfonové a typičtěji karboxy-skupiny. Příklady polymerů vhodných pro použití zde obsahují ty, které jsou připravovány z polymerizovatelných, nenasycených, kyselinu obsahujících monomerů.

Při přípravě (výrobě) hydrogel formujících absorpčních polymerů zde mohou být rovněž obsaženy některé nekyselé monomery, obvykle v menších množstvích. Tyto nekyselé monomery mohou obsahovat, například, ve vodě rozpustné či ve vodě rozptylovatelné estery kyselinu obsahujících monomerů, stejně jako monomery, které neobsahují vůbec žádnou karboxylovou anebo sulfonovou kyselinu. Příklady takových dobře známých materiálů jsou popsány, například, v patentu US 4 076 663, (Masuda et al.), uděleném dne 28. února, 1978; a v patentu US 4 062 817, (Westerman), uděleném dne 13. prosince, 1977.

Hydrogel formující absorpční polymery, které jsou zejména užitečné v tomto vynálezu, obsahují karboxyskupiny. Tyto polymery obsahují hydrolyzované roubované kopolymery akrylonitril-škrob, částečně neutralizované roubované kopolymery akrylonitril-škrob, roubované kopolymery škrob-kyselina akrylová, částečně neutralizované roubované kopolymery škrob-kyselina akrylová, zmýdenitelnitelné kopolymery vinylacetátu-esteru kyseliny akrylové, hydrolyzovaný akrylonitril či akrylamidové kopolymery, nepatrně síťové zesítěné polymery jakéhokoli z předcházejících kopolymerů, částečně neutralizovanou kyselinu polyakrylovou, a nepatrně síťové zesítěné polymery částečně neutralizované kyseliny polyakrylové. Tyto polymery mohou být použity buď jednotlivě nebo v podobě směsi dvou anebo více různých polymerů. Příklady těchto polymerových materiálů jsou uvedeny v patentu US 3 661 87 5, v patentu US 4 076 663, v patentu US 4 093 776, v patentu US 4 666 983 a v patentu US 4 734 478.

Nejpřednostnější polymerové materiály pro použití při výrobě hydrogel formujících částic jsou nepatrně síťové zesítěné polymery částečně neutralizovaných polyakrylových • · ·· Β

Β· ·· • 9 · Β

Β Β Β Β • Β Β ΒΒΒ • Β

Β * · Β kyselin a deriváty jejich škrobu. Nejpřednostněji hydrogel formující částice obsahují od asi 50 do asi 95%, přednostně asi 75%, neutralizované, nepatrně do sítě zesítěné polyakrylové kyseliny (t.j. póly(sodiumakrylát/kyselina akrylová)).

Jak je popsáno výše, hydrogel formující absorpční polymery jsou přednostně nepatrně zesítěné do sítě. Zesítění slouží k tomu, aby učinilo určitý polymer v podstatě ve vodě nerozpustný a, částečně, určuje pohlcovací kapacitu a získatelné charakteristiky polymerového obsahu prekursorových částic a výsledných makrostruktur. Postupy pro zesíťování polymerů a zesíťovací prostředky typické sítě jsou popsány podrobněji ve zde výše odkazovaném patentu US 4 076 663 a v DE-A-4 020 780 (Dahmen).

Superabsorpční materiály mohou být použity v částicové podobě anebo ve vláknité podobě a mohou být též kombinovány s jinými prvky ke zformování předformovaných struktur.

Přitom jednotlivé části byly popisovány samostatně a absorpční struktury či podstruktury mohou být vyráběny spojováním jedné nebo více těchto částí.

Bez zamýšlením nějakého omezujícího účinku, následující popisuje vhodné kombinace:

konkrétní superabsorpční polymer (SAP) smíchaný s vlákny založenými na bázi celulózy nebo s jinými vlákny. Základní princip je dobře zaveden a znám, avšak, při pokusu o v poslední zmenšení tloušťky výrobků, bylo používáno době větších a větších poměrů váhy SAP k vláknům. Uvnitř tohoto rámce mohou být kombinace SAP s pojivovými prostředky jako jsou teplotavná adheziva (jak jsou uvedena v dokumentu EP-A-0 695 541) nebo s tavitelným polymerovým materiálem (jako jsou částice

PE) vhodným nástrojem ke znehybňování určitého SAP;

·· ·· φφ • · φ φ φ · • φ φ · φ • · φφφ φφφ φ φ φ φφφφφ φφ φ φ

SAP formující nějakou podstrukturu prostřednictvím mezičásticového zesítění;

vláknitý SAP smíchaný s jinými vlákny, či formující nějakou vláknitou strukturu SAP;

pěnové struktury zahrnující rozlišení ve velikostech pórů atd.

Zdokonalené absorpční výrobky

Potom co byly popisovány absorpční výrobky a vhodné materiály, struktury, složky nebo podkomponenty v obecných pojmech, v následujícím budou popisovány specifické charakteristické rysy podle předkládaného vynálezu. Tímto je těžiště zaměřeno na popsání zvládání výronů moče příslušných nositelů a na výsledný požadavek na zvládání moči pro určité absorpční výrobky.

Mělo by však být poznamenáno, že stejné mechanismy zvládání tekutiny platí pro jiné, prvořadě na vodě založené eksudáty jako jsou fekálie s velmi nízkou viskozitou nebo menstruační tekutiny.

Oblasti absorpčních výrobků

Obecně se s absorpčními hygienickými výrobky počítá, že budou nošeny okolo dolního zakončení spodní části trupu. Podstatným rysem provedení těchto výrobků je, že pokrývají oblasti těla, kde dochází k vylučování eksudátů (oblasti vylučování), které se rozšiřují okolo příslušných tělových otvorů. Příslušné zóny absorpčního výrobku pokrývající oblasti vylučování se následně nazývají jako nabírací zóny.

flfl flfl • flfl · fl flfl fl flflfl flflfl • · flfl flfl * · fl · flfl ♦ nohami nositele celkově výrobek v této oblasti.

Takto jsou během nošení výrobky celkově uspořádány na nositeli tak, že se protahují (v případě stojící polohy nositele) od rozkroku mezi nohama směrem nahoru, jak v přední, tak v zadní části nositele.

Obecně mají takové výrobky rozměr délky, jenž přesahuje rozměr jejich šířky, čímž se tento výrobek nosí tak, že osa rozměru délky je vyosena s rozměrem výšky nositele když stojí, zatímco směr šířky výrobku je vyosen s linií protahující se odleva doprava nositele.

V důsledku anatomie lidského nositele, prostor mezi omezuje prostor použitelný pro Pro dobré posazení by měl být absorpční výrobek navržen tak, aby seděl (padnul) dobře v rozkrokové oblasti. Jestliže bude šířka výrobku nadbytečně široká ve vztahu v šířce rozkroku nositele, daný výrobek může být deformován, což může vést ke zhoršenému výkonu a zmenšenému pohodlí nositele.

Bod, kde má výrobek svou nejmenší šířku aby nejlépe seděl mezi nohama nositele se pak shoduje s bodem na nositeli, kde je vzdálenost mezi nohami nejužší a je - pokud jde o rámec tohoto vynálezu - nazýván bodem rozkroku.

Jestliže nebude bod rozkroku nějakého výrobku zřejmý z jeho tvaru, může být stanoven umístěním výrobku na nositele ze zamýšlené uživatelské skupiny (například batolat), přednostně ve stojící poloze, a pak umístěním roztažitelného vlákna okolo nohou v uspořádání číslice osm. Bod na výrobku odpovídající bodu průsečíku tohoto vlákna se považuje za bod rozkroku daného výrobku a následně rovněž absorpčního jádra připevněného uvnitř tohoto výrobku.

Zatímco je tento bod rozkroku daného výrobku často ve středu výrobku (v podélném směru), nemusí tomu tak nezbytně být. Může jít dobře o případ, že část výrobku, se kterou se počítá, že bude nošena vpředu, je menší než je zadní část buď ve směru své délky, či šířky, či obou, či povrchové plochy. Bod rozkroku rovněž nemusí být umístěn ve středu absorpčního jádra, obzvláště když není absorpční jádro umístěno podélně vystředěné uvnitř daného výrobku.

Rozkroková oblast je plochou obklopující bod rozkroku tak, že pokrývá příslušné tělové otvory, respektive oblasti vylučování eksudátů. Pokud nebude řečeno jinak, tato oblast se protahuje přes délku 50% celkové délky jádra (jež je zase vymezena jako vzdálenost mezi předním a zadním pasovým okrajem jádra, jež by mohla být zpřibližněna přímými čarami kolmými k podélné středové ose). Jestliže bude bod rozkroku umístěn ve středu výrobku, pak bod rozkroku začíná (při počítání od předního okraje) v 25% celkové délky a protahuje se až do 75% celkové délky jádra. Anebo přední a zadní čtvrtina délky absorpčního jádra nepatří k rozkrokové oblasti, zbytek ano.

Délka rozkrokové oblasti činící 50% celkové délky absorpčního jádra byla odvozena pro dětské pleny, kde bylo potvrzeno, že toto je vhodný prostředek k popisu jevů zvládání tekutiny. Pokud bude tento vynález použit na výrobky, které mají výrazně odlišné rozměry, mohlo by se stát nutným zmenšit těchto 50% (jako v případě výrobků pro velkou inkontinenci) nebo zvýšit tento poměr (jako je tomu v případě lehkých či ultralehkých výrobků pro inkontinenci). V obecnějším vyjádření by se tato rozkroková oblast výrobku neměla mnoho protahovat nositele.

Jestliže bude bod středového bodu výrobku, za oblast vylučování ekdusátů rozkroku umístěn odsazené od rozkroková oblast stále ještě pokrývá 50% celkové délky výrobku (v podélném směru), avšak,

9

9

9 • · · · · ne stejně rozdělenou mezi přední částí a zadní částí, ale proporcionálně přizpůsobenou tomuto odsazení.

Jako příklad výrobku majícího celkovou délku jádra 500 mm, a majícího bod rozkroku, jenž je umístěn vystředěně, se rozkrokové oblast bude protahovat od 125 mm ven od předního okraje až do 375 mm ven od předního okraje. Nebo, jestliže bude bod rozkroku ležet 50 mm odsazen směrem k přednímu okraji jádra (t.j., nacházející se 200 mm od předního okraje jádra), rozkrokové oblast se protahuje od 100 mm do 350 mm.

V obecném vyjádření u výrobku majícího celkovou délku jádra Lc, bod rozkroku nacházející se ve vzdálenosti Lep ven od předního okraje jádra, a délku rozkrokové zóny Lez, bude přední okraj řečené rozkrokové zóny umístěn ve vzdálenosti:

Lfecz = Lep *(1 - Lcz/Lc)

Například, daný absorpční výrobek může být dětskou plenou pro nošení batolaty (t.j., dětmi s vahou asi 12 až 18 kg), kde velikost tohoto výrobku se v obchodě obecně označuje jako velikost MAXI. Pak tento výrobek musí dokázat přijímat a zadržovat jak fekální materiál, tak moč, zatímco v kontextu tohoto vynálezu musí mít schopnost prvořadě přijímat dávky moči.

Celková plocha a velikost rozkrokové oblasti je - ovšem - rovněž závislá na příslušné šířce daného absorpčního jádra, t.j., toto jádro je užší v rozkrokové oblasti než je vně rozkrokové oblasti, rozkroková oblast má menší plochu (povrch) než má zbývající plocha absorpčního jádra.

Ačkoli může být uvažováno, že hranice mezi rozkrokovou oblastí a zbytkem výrobku mohou být rovněž křivočaré, v rámci tohoto vynálezu jsou zpřiblížněny jako přímé linie, kolmé k podélné ose výrobku.

9 9

9 9

99 9

9

99

999 · »· 9

Tato rozkroková oblast je dále omezena šířkou jádra v této příslušné oblasti a plocha rozkrokové oblasti povrchem, jenž je vymezen délkou rozkrokové oblasti a příslušnou šířkou.

Jako doplňkovou část rozkrokové oblasti absorpční jádro rovněž zahrnuje alespoň jeden, ale většinou dvě pasové oblasti, protahující se směrem dopředu a/nebo dozadu od daného absorpčního jádra vně rozkrokové oblasti.

Kapacita provedení a maximální zásobní kapacita

Aby bylo možno porovnat absorpční výrobky pro různé podmínky koncového užití, či výrobky s různými velikostmi, byla jako vhodné měření shledána kapacita provedení.

Například, děti představují typickou uživatelskou skupinu, ale i v rámci této skupiny se množství nabírání moči, frekvence nabírání anebo složení moči široce mění od menších dětí (nově narozených dětí) k batolatům na druhé straně, ale rovněž například mezi různými jednotlivými batolaty.

Ještě jednou uživatelskou skupinou mohou být větší děti, stále trpící určitou formou inkontinence.

Rovněž mohou takového výrobky používat inkontinentní dospělé osoby, opět se širokým rozpětím nabíracích podmínek, celkově se pohybujících od lehké až k těžké inkontinenci.

Ačkoli osoba kvalifikovaná v dané technice dokáže snadno přenést příslušné učení na jiné velikosti, pro další pojednání dojde k soustředění se na děti velikosti batolat. Pro takovéto uživatele byla shledány dostatečně reprezentativními příjímání do 75 ml na jedno vyprázdnění, • 9 • · · 9 ··· 9 9 9 9 9 • 99 9 9 9 9 9 9 • 9 99 9 9 9 ······ • 9 9 9 9 ··

4·» »· 999 9999 9· 99 s průměrem čtyřech vyprázdnění na dobu nošení vedoucí k celkovému příjmu 300 ml, a dávkami 15 ml/vteřinu.

Z toho plyne, že takové výrobky schopné se vypořádat s těmito požadavky by měly mít kapacitu nabírání takových množství moči, na níž se bude v dalším pojednání odkazovat jako na kapacitu provedení.

Tato množství tekutiny musí být pohlcena materiály, jež nakonec přechovávají tělové tekutiny či alespoň jejich vodní část, takže - pokud nějaké - pouze malé množství tekutiny je ponecháno na povrchu daného výrobku směrem k pokožce jeho nositele. Pojem maximální (resp. zde také konečný, pozn. překl.) se týká v jednom zřeteli situace jaká je v absorpčním výrobku při dlouhých dobách nošení, v druhém zřeteli absorpčních výrobků, jež dosahují své konečné kapacity, když jsou vyrovnány se svým okolním prostředím. K tomu může dojít v daném absorpčním výrobku za podmínek reálného použití po dlouhých dobách nošení, či tomu tak může být v testovacím postupu pro čisté materiály anebo složeniny těchto materiálů. Protože mnoho z uvažovaných postupů má asymptotické kinetické chování, osoba zkušená v dané technice snadno posoudí maximální dosažené kapacity, když skutečná kapacita dosáhla hodnoty dostatečně blízké asymptotickému koncovému bodu, například, ve vztahu k přesnosti daného zařízení.

Protože absorpční výrobek může zahrnovat materiály, které jsou prvořadě navrženy k maximálnímu přechovávání tekutin, a jiné materiály, jež jsou prvořadě určeny k plnění jiných funkcí jako je přijímání a/nebo rozdělování tekutin, ale mohou mít stále ještě jistou maximální zásobní kapacitu, vhodné materiály jádra podle tohoto vynálezu jsou popisovány bez pokoušení se uměle tyto funkce oddělovat. Nicméně, tato maximální (konečná) kapacita může být určena pro celé absorpční jádro, jeho oblasti, pro absorpční struktury, či

Φ· φφφφ • · · φ φ · φ · φ φ φ • φ φφφ φφφ • · · φφφφ φ φ φφ dokonce substruktury, ale rovněž pro materiály když jsou použity v čemkoli z předchozího.

Jak je pojednáno výše, pokud jde o měnící se rozměry výrobku, osoba zkušená v příslušné technice dokáže snadno přizpůsobit vhodné kapacity provedení pro jiné zamýšlené uživatelské skupiny.

Profilování (uspořádání absorpční kapacity)

Důležitým prvkem předkládaného vynálezu je specifické uspořádání celkové absorpční kapacity napříč různými oblastmi daného absorpčního výrobku, takže posazení absorpčního výrobku na tělu nositele je stále ještě pohodlné, i když je výrobek zaplněn blízko k anebo na kapacitu svého provedení.

Toto konkrétní uspořádání v podstatě směřuje k poskytnutí pouze velmi malé konečné (maximální) kapacity v rozkrokové oblasti.

Kapacitu konkrétní oblasti je možno určit prostřednictvím:

plošných vah zkoumaného absorpčního materiálu (vyjádřenou v gramech materiálu na jednotku plochy); kapacit absorpčních materiálů (vyjádřených v kapacitě ml na gram materiálu);

plochou příslušné oblasti, u tohoto pojednání vymezenou podélným rozměrem dané oblasti a příslušnou (ne nutně konstantní) šířkou podél tohoto rozměru.

První dva faktory mohou být zkombinovány do základní kapacity (resp. kapacity báze), vyjádřenou v ml na jednotku plochy).

• Φ • φ ·· · ·· • · φ φφ ·· · · »··

Jestliže nebude řádný z těchto parametrů konstantní (jmenovitě šířka, či plošné váhy nebo složení), osoba zkušená v dané technice snadno dokáže vypočítat příslušné váhové faktory anebo průměry, například, uděláním souhrnu (či integrováním) měnícího se parametru a dělením příslušným parametrem, jenž byl sesumarizován.

Tudíž, jedním způsobem vyjádření malé maximální zásobní kapacity v rozkrokové oblasti je prostřednictvím definování toho, že rozkroková oblast má menší základní kapacitu (respektive kapacitu její základní součásti, pozn. překl.) než má zbývající část absorpčního výrobku.

Pak by tato základní kapacita rozkrokové oblasti neměla být více než 0,9 krát průměrné základní kapacity zbývajících částí absorpčního jádra, přednostně méně než 0,7 krát. Avšak, nejpřednostnější provedení má dokonce ještě dále sníženou základní kapacitu, dokonce menší než 0,3 krát než je kapacita zbývajících částí absorpčního jádra. Rozkroková oblast může mít stejnoměrnou základní plošnou kapacitu anebo obsahovat podoblasti s měnícími se základními kapacitami. V konkrétním přednostním provedení nemají části rozkrokové oblasti v podstatě žádnou konečnou zásobní plošnou kapacitu a takové části mohou pokrývat 50% plochy rozkrokové oblasti anebo více.

Dalším způsobem popsání tohoto požadavku na malou absorpční kapacitu v rozkrokové oblasti je pohledem na podélné dílčí oblasti absorpčního jádra, jako je rozdělení absorpčního jádra do úseků na přední, středovou nebo zadní třetí, či rozkrokovou oblast mající 50% celkové délky jádra a porovnáním tohoto se zbývajícími částmi jádra. Dílčí maximální zásobní kapacita tekutiny rozkrokové oblasti by pak měla být menší než 49% maximální zásobní kapacity celkového absorpčního jádra. Přednostněji pro ještě dále zlepšené

φφ • φ φφφ posazení když dojde k naplnění, se upřednostňuje i menší kapacita v rozkrokové oblasti, jmenovitě méně než 41% celkové absorpční kapacity, či ještě přednostnější jsou ty menší než

23%

Profil rozdělování maximální zásobní kapacity může být stanoven jeho výpočtem z materiálů v příslušných dílech, či rovněž měřen například rozřezáním daného výrobku do částí majících známý rozměr délky a stanovením absorpční kapacity na každou část.

Jestliže budou, jak je tomu často v moderních absorpčních výrobcích, jako konečný zásobní materiál použity superabsorpční materiály, dalším způsobem definování požadavku nízké absorpční kapacity v rozkrokové oblasti je prostřednictvím omezení superabsorpční kapacity analogicky s právě pojednanou celkovou absorpční kapacitou, t.j. mající v rozkrokové oblasti méně než 49% superabsorpční kapacity, přednostně méně než 41% a nejpřednostněji méně než 23%.

Tudíž, obráceného profilování maximální absorpční kapacity je možno dosáhnout dvěmi různými, ne jedinými (výhradními) způsoby:

První vychází ze stálé základní kapacity v rámci celého absorpčního výrobku a profilování je dosaženo tvarováním daného výrobku tak, že rozkroková oblast má menší plochu než mají zbývající oblasti. Následně potom budou dílčí kapacity podélně větší pro ty části, které jsou vně rozkrokové oblasti.

Druhý začíná zmenšenou základní kapacitou v rozkrokové oblasti, jež - i u obdélníkově tvarovaného jádra - bude poskytovat menší kapacitu v rozkrokové oblasti.

Samozřejmě, že kombinace těchto dvou voleb může příslušný profil dále zpřesnit.

• *· • · · · • » · • · fcfc • · · ··· ·· * fcfc ·· ·· fc« · · «fcfcfc • · · · · · • · · fcfcfc fcfcfc • · · · • fcfc fcfc·· «fc fc*

Navíc, k přemístění absorpční kapacity pryč z rozkrokové oblasti může být žádoucí nerozdělovat zásobní kapacitu tekutiny stejně mezi přední a zadní částí. Spíše se může upřednostnit upravení rozdělení kapacity podle konkrétních požadavků anatomie daného nositele a nej častěji se vyskytující uživatelské situaci. Například, u dětských plenek zamýšlených pro nošení aktivními batolaty je žádoucí mít menší kapacitu v přední oblasti než v zadní oblasti. Rovněž u dospělých inkontinentních osob, jež mohou být někdy upoutány na lůžko, může být prospěšné asymetrické rozdělení maximální zásobní kapacity (jak je to popsáno v dokumentu EP-A-0 692 232.

V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu pro dětské pleny je méně než polovina maximální zásobní kapacity, přednostně méně než jedna třetina maximální zásobní kapacity, jež je umístěna vně rozkrokové oblasti, je umístěna směrem dopředu, t.j. v přední pasové oblasti a více než polovina maximální zásobní kapacity, přednostně alespoň dvě třetiny, je umístěna v zadní části daného výrobku.

Avšak, existuje zde další požadavek vyplývající z výše uvedených provedení, obzvláště požadavek na zvládání tekutiny za účelem poskytnutí dobrého výkonu přijímání a zpětného navlhčování, jak je to uvedeno níže. Jak bylo popsáno výše, přijímací zóna absorpčního výrobku leží obecně v rozkrokové zóně. Zásobní kapacita tekutiny je však přednostně umístěna vně rozkrokové oblasti. Následně, vylučovaná tekutina musí být přenášena z nabírací zóny do zásobní zóny.

Aby se dosáhlo takového přesunu tekutiny, často se používá mechanismus kapilárního přenosu. Tento mechanismus závisí z velké části na kapilárách, jak jsou zformovány. Avšak, takový přenos nejenom potřebuje dokázat překonat jisté výšky, ale rovněž potřebuje mít dostatečně vysokou míru • · • · ·· · • · · (množství) tohoto přenosu tekutiny. Tudíž, vhodné materiály musí nejenom dokázat rychle dosáhnout požadovaných kolmých výšek jako je tomu v testu vertikálního prosakování, ale rovněž musí přenášet do těchto výšek dostatečné množství tekutiny. Takto je tok ve výši prosakování 8,3 cm pravděpodobně vyšší než 0,32 ml/sek./cm² nebo přednostně více než 0,05 ml/sek./cm² (přednostněji více než 0,075 ml/sek./cm², ještě přednostněji více než 0,16 ml/sek./cm²) ve výšce 12,4 cm. Navíc bylo zjištěno, že jisté užitečné materiály přesunují tekutinu do výšky prosakování 8,3 cm v méně než 13 vteřinách, či do výšek průsaku 12,4 cm v méně než 45 vteřinách.

Tyto požadavky, stejně jako vhodné materiály ke splnění těchto požadavků, jsou například popisovány v žádosti EP 96 108427.4, dále rovněž popisující požadavky na zpětné navlhčování a/nebo suchost pokožky a přijímání tekutiny. Není tam nicméně činěna žádná úvaha s ohledem na aspekty posazení tekutinou naplněného výrobku, z čehož plyne, že výkonnostní požadavky byly dosaženy při používání tradičních kapacitu rozdělujících profilů.

Aby se dosáhlo konečného cíle dobré suchosti pokožky nositele spolu s dobrým prosakováním prostřednictvím funkce dobrého přijímání a přechovávání tekutiny daného výrobku i při jejích opakovaných výronech, nejhornější materiálová vrstva, jež je směrována k pokožce nositele, musí být velmi účinně odvodňována a v této vrstvě by mělo zůstávat minimum volně vázané tekutiny.

Absorpční jádro potřebuje mít schopnost přijímání, rozdělování a přechovávání eksudátů na počátku dopadajících (ukládaných) na horní vrstvu absorpčního výrobku. Provedení absorpčního jádra je přednostně takové, že toto jádro přijímá vylučované eksudáty v podstatě bezprostředně potom co jsou uloženy na horní vrstvě absorpčního výrobku, s úmyslem aby se tyto eksudáty nehromadily na nebo nestékaly s povrchu horní vrstvy, protože to by mohlo vést k neúčinnému zadržování tekutiny absorpčním výrobkem, což může vést ke zpětnému navlhčování vnějšího prádla a nepohodlí pro nositele.

Absorpční výrobky mají přednostně velikost přijímání větší než 3,5 ml/sek. v testu přijímání jak je zde popsán, přednostně více než 4,0 ml/sek.; přednostněji více než 4,2 ml/sek. pro první výron (dávku) anebo 0,5 ml/sek.; přednostně více než 0,6 ml/sek., přednostněji více než 0,7 ml/sek. ve čtvrté dávce.

Po příslušném vyloučení eksudátu je podstatnou funkcí daného absorpčního výrobku zadržovat pevné vyloučené tekutiny, aby se předešlo nadměrné hydrataci pokožky nositele. Jestliže nebude určitý absorpční výrobek dobře fungovat v tomto ohledu, tekutina vracející se z absorpčního jádra zpátky na (k) pokožku - často rovněž nazývané zpětné navlhčování - může mít škodlivé účinky na stav pokožky, což může být například pozorováno podrážděními pokožky.

Bylo zjištěno, že když jsou podrobeny testu zpětného navlhčování kolagenu po přijímání, jak je v tomto materiálu popsán, výsledky menší než 180 mg poskytují přijatelnou výkonnost, ale že dobře fungující produkty poskytují výkonnost menší než 80 mg, přednostně menší než 70 mg, či dokonce menší než 50 mg.

Testovací postupy

Obecně

Všechny testy jsou prováděny při teplotě asi 22°+ 2°C a při relativní vlhkosti 35 + 15% vlhkosti. Syntetická moč • ·

použitá v příslušných způsobech testování je všeobecně známá jako Jayco SynUrine a je k dostání od firmy Jayco Pharmaceutical Company of Camp Hill, Pennsylvania. Vzorec této syntetické moči je následující: 2,0 g/1 KC1; 2,0 g/1 Na₂SO₄; 0,85 g/1 (NH₄)H₂PO₄; 0,15 g/1 (NH₄)H₂PO₄ (?, pozn. překl.); 0,19 g/1 CaCl₂; a 0,23 g/1 MgCl₂. Všechny tyto chemikálie jsou reagenční třídy. Tato syntetická moč má pH v rozmezí od 6,0 do 6,4.

Test vertikálního prosakování

Test vertikálního prosakování se týká hodnocení času potřebného pro frontu tekutiny, aby dosáhla určité výšky v nějakém kolmém uspořádání, t.j., proti gravitační síle, stejně jako množství tekutiny nabrané během tohoto času daným materiálem.

Principem tohoto testu je umístění vzorku na držák vzorku vybavený elektrodami v podobě kolíčků, oboje fungující k fixování daného vzorku v kolmé poloze a umožnění generace signálu elektrického časového zařízení. Nádržka tekutiny je umístěna na váhách, takže může být sledována závislost času nabírání tekutiny ve vzorku, jež je výsledkem vertikálního prosakování. Ačkoli to není podstatné pro tento test, test se provádí na komerčně dostupném vybavení, na zařízení EKOTESTER od firmy Ekotek Industrietechnik GmbH, Ratingen, Německo, jež rovněž dovoluje elektronické zpracování příslušných údajů.

Uspořádání tohoto testu je schematicky znázorněno na Obr. 3a a 3b.

Zařízení je v podstatě provedeno z plexiskla a zahrnuje nádržku tekutiny 310 k zadržování 929 gramů testovací tekutiny v úrovni výšky 311 hladiny tekutiny 17 mm a držák

320 vzorku. Tato nádržka je umístěna na váhách 315 s přesností 0,1 g, jakou například vyrábí firma Mettler GmbH, typ PM300. Volitelně a označeno spojením 316, mohou být tyto váhy připojeny k údaje sbírajícímu zařízení 342.

Držák 320 vzorku je v podstatě plexisklová deska se šířkou 330 činící 10 cm, délkou 331 činící 15 cm a tloušťkou asi 5 mm (neznázorněno). Fixující či upevňovací prostředek 325 se protahuje za tyto vzdálenosti ve směru 332, který se stává během testu směrem nahoru k zajištění během testu opakovatelného umísťování v přesně kolmém směru (t.j., směru gravitace) v hloubce 333 pro opakovatelné ponořování dolního okraje 321 držáku vzorku 12 mm do hladiny testovací tekutiny v nádržce 310. Držák 320 vzorku je dále opatřen 9 katodovými kolíčky 326, uspořádanými ve třech řadách ve vzdálenostech (334, 335, 336) a to 56 mm, respektive 95 mm a 136 mm, od spodního okraje 321 držáku vzorku. V každé z těchto řad jsou tři elektrody, rozmístěné stejnoměrně od sebe navzájem ve vzdálenostech 337 činících 28 mm, a ty umístěné do podélného okraje 332 jsou rozmístěny ve vzdálenostech 338 činících 22 mm ven od těchto okrajů. Elektrodové kolíčky mají délku asi 10 mm, průměr asi 1 mm, a jsou na svých zakončeních nepatrně zaostřeny aby se usnadnilo použití daného vzorku. Elektrodové kolíčky jsou provedeny z kovu. Ještě jeden, anodový kolíček 327 je umístěn 5 mm vedle středového katodového kolíčku spodní řady. Anoda 327 a 9 katod 326 je připojeno (schematicky znázorněno na Obr. 3a) (328) pro dva katodové kolíčky a daný anodový kolíček) k časovému zařízení 341, umožňujícímu sledovat moment, kdy je uzavřen elektrický obvod mezi anodou a jednotlivými katodami, například testovanou tekutinou elektrolytu ve zvlhčeném testovacím vzorku, jenž je umístěn mezi těmito elektrodami.

V kontrastu s obecnými postupy nastíněnými výše, je toto zařízení umístěno a test je prováděn v krytu s řízenou teplotou nastavenou na 37°C a neodchylující se více než o 3°C. Testovací tekutina je rovněž připravena na 37°C v teplotě ovládané vodní lázní po dostatečnou dobu, k umožnění konstantní teploty tekutiny.

Testovací tekutina je naplněna do nádržky 310 tak, že má povrch 312 tekutiny v úrovni s vyžadovanou výškou 311, například, přidáním předem stanoveného množství tekutiny, jako je například 927,3 gramů plus/minus 1 gram.

Testovací vzorek je vyrovnán v laboratorních podmínkách (viz. výše) a bezprostředně před testem dán do vnějšího prostředí s teplotou 37°C. Rovněž před testem je měřená hmatnost (tloušťka) vzorku k měření, jak je načrtnuto níže.

Testovací vzorek je nařezán na velikost 10 cm krát 15 cm jakýmkoli vhodným prostředkem, který vylučuje jak jen to je možné účinky stlačení v řezacích okrajích, jako je například řezač vzorků od firmy JDC Corporation, či ostrými řezadly jako je skalpel anebo - méně přednostní - pár ostrých nůžek.

Testovací vzorek je pečlivě umístěn na držák vzorku tak, aby se okraje shodovaly se spodními a bočními okraji 321 a 322 držáku vzorku, t.j. tak, že se neprotahuje vně desky držáku vzorku. Ve stejném momentě musí být tento vzorek v podstatě plochém, ale nezatíženém uspořádání, t.j., že by ani neměl vytvářet vlny, ani být pod mechanickým napětím. Péče musí být věnována tomu, aby měl vzorek jenom přímý kontakt k elektrodovým kolíčkům a nekontaktoval plexisklovou desku držáku vzorku.

Držák 320 vzorku je potom umístěn ve vertikální poloze do nádržky 310 testovací tekutiny tak, že držák 320 vzorku, stejně jako testovaný vzorek, jsou ponořeny do hloubky 333 • · přesně 12 mm do dané tekutiny. Následně budou mít nyní elektrody vzdálenosti (343, 338 a 339) činící 44 mm, 83 mm a 124 mm, v tomto pořadí, k hladině 312 fluida. Když ponoření držáku vzorku změní čtení (hodnotu) váhy 315, tato je vytárována množstvím předem určeným vsunutím držáku vzorku bez jakéhokoli vzorku, například 6 gramy.

Rozumí se, že umístění držáku 320 a testovacího vzorku v nesešikmeném uspořádání musí být velmi přesné na jedné straně, ale rovněž rychlé, protože daný materiál začne nasávat a prosakovat při prvním kontaktu s tekutinou. Rám 350, do něhož může být držák vzorku snadno vsunut s fixačními prostředky 325, je rovněž částí zařízení EKOTESTER, ale mohou být použity jiné prostředky k dosažení rychlého a nesešikmeného upevnění (fixace).

Údaje na váze jsou sledovány jako funkce času bezprostředně po umístění vzorku. Bylo zjištěno jako výhodné připojit váhy k počítačovému zařízení 340, jako součásti zařízení EKOTESTER.

Jakmile dosáhne tekutina první řady a uzavře elektrické spojení mezi anodou 327 a katodami 326, tyto časy mohou být zaznamenány jakýmkoli časovým prostředkem. Časová jednotka 341 zařízení EKOTESTER je toho vhodným příkladem. Ačkoli by mohlo být provedeno zpracování údajů u každé ze třech časových hodnot jedné řady, další údaje se týkají průměru všech třech elektrod na řadu, který se obyčejně neodchyluje přibližně +/- 5% od průměru.

Takto jsou generovanými údaji:

na čase závislé množství tekutiny, které je nabráno vzorkem po jeho ponoření, a čas potřebný pro tekutinu aby dosáhla určitých výšek.

Z těchto mohou být pro každou ze třech výšek snímány a vykazovány dvě důležité hodnoty:

za prvé, časy ve vteřinách, dokud fronta fluida nedosáhne příslušných výšek, za druhé, kumulativní tok pro každou z výšek, dělením: množství tekutiny, nabrané vzorkem v době kdy je této výšky dosaženo, touto dobou, a průřezovou plochou jak je definována měřením hmatnosti a šířkou vzorku 10 cm.

Testování přijímání

Odkazuje na Obr. 4, absorpční struktura 410 je zatížena 75 ml dávkou syntetické moče v míře 15 ml/s za použití pumpy (Model 7520-00, dodávané firmou Cole Parmer Instruments, Chicago, USA), z výšky 5 cm nad povrchem vzorku. Čas k pohlcení moče je zaznamenáván časovým zařízením. Dávka je opakována přesně v 5 minutových intervalech, dokud není výrobek dostatečně naplněn. Běžná testovací data jsou generována prostřednictvím (nabírání) zatížení močí struktury čtyřikrát.

Vzorek testu, jímž může být celý absorpční výrobek nebo absorpční struktura obsahující absorpční jádro, horní vrstvu a dolní vrstvu, je uspořádán tak aby ležel plochý na pěnové plošině 411, uvnitř plexisklové krabice (z níž je znázorněna pouze základna 412). Plexisklová deska 413, mající 5 cm průměr otvoru ve svém středu, je umístěna na vršek daného vzorku na nabírací zónu dané struktury. Syntetická moč je zaváděna do vzorku válcem 414 slícovaným a přilepeným k tomuto otvoru. Elektrody 15 jsou umístěny na nej spodnějším • · · • · · · · · • · · · · « · · · ······· povrchu desky, v kontaktu s povrchem absorpční struktury 410. Elektrody jsou připojeny k časovému zařízení. Na vršku jsou umístěna závaží 416 k simulaci, například, váhy nějakého dítěte. Umístěním závaží 416 se dosáhne tlaku asi 50g cm² (0,7 psi), například pro běžně dostupnou MAXI velikost 20 kg.

Když je testovací fluidum zaváděno do válce, typicky se hromadí na vršku absorpční struktury, čímž ukončuje elektrický obvod mezi danými elektrodami. Testovací fluidum je přenášeno od pumpy do testovacího souboru prostřednictvím hadičky s průměrem asi 8 mm, jež je udržována naplněná testovací tekutinou. Takto tekutina začíná opouštět hadičku v podstatě ve stejném momentě, co začíná pumpa pracovat. V tomto momentu je rovněž spuštěno časové zařízení a toto časové zařízení je zastaveno, když absorpční struktura pohltila danou dávku moče, a elektrický kontakt mezi elektrodami je přerušen.

Míra (velikost) přijímání je definována jako objem dávky absorbované (ml) na jednotku(y) času. Míra přijímání se vypočítává pro každou dávku zaváděnou do vzorku. Obzvláštním zájmem z hlediska tohoto vynálezu jsou první a poslední ze čtyřech dávek (výronů) moče.

Tento test je prvořadě navržen k tomu, aby ohodnocoval produkty celkově nazývané jako výrobky s velikostí MAXI pro kapacitu provedení asi 300 ml a mající příslušnou maximální zásobní kapacitu asi 300 ml až 400 ml. Pokud by měly být hodnoceny výrobky se značně odlišnými kapacitami (takové, s nimiž je možno počítat u výrobků pro inkontinenci dospělých), nastavení obzvláště objemu fluida na dávku by mělo být upraveno vhodně na asi 20% kapacity provedení celkového výrobku a měla by být zaznamenána odchylka od protokolu standardního testu.

Způsob zpětného navlhčování kolagenu po přijímání tekutiny (odkaz na Obr. 5)

Před provedením tohoto testu je připravena kolagenová folie, jak byla nakoupena od firmy NATURIN GmgH, Weinhein, Německo, pod označením COFFI a v plošné váze asi 28 g/m², nařezáním do listů (vrstev) s průměrem 90 mm, například použitím řezacího zařízení na vzorky, a uvedením této folie do rovnovážného stavu v řízeném vnějším prostředí testovací místnosti (viz. výše) po dobu alespoň 12 hodin (při všem zacházení s kolagenovou folií budou používány nopovací klíšťky).

Alespoň 5 minut, ale ne více než 6 minut potom co byla pohlcena poslední dávka výše uvedeného testu přijímání tekutiny, jsou sejmuta závaží a deska krytu a vzorek 520 testu je pečlivě položen naplocho na laboratorní stůl.

vrstvy předem nařezaného a vyrovnaného kolagenového materiálu 510 jsou zváženy s přesností na jeden miligram a pak jsou vystředěny na tekutiny přijímací bod výrobku a pokryty plexisklovou deskou 530 s průměrem 90 mm a tloušťkou asi 20 mm. Pečlivě je přidáno závaží 540 činící 15 kg (rovněž vystředěno). Po 30 +/- 2 vteřinách jsou závaží a plexisklová deska opět pečlivě odstraněny a kolagenové folie jsou převáženy.

Výsledkem způsobu zpětného navlhčování kolagenu po přijímání tekutiny je vlhkost nabraná na kolagenové folii, vyjádřená v miligramech.

Dále by mělo být poznamenáno, že tento testovací protokol může být snadno upravován podle typů konkrétního produktu, jako jsou různé velikosti dětských plenek, či výrobků pro inkontinenci dospělých, či výrobků při • * · menstruaci, či rozmanitosti typů a množství přijímací tekutiny, množství a velikost absorpčního materiálu anebo rozmanitosti v použitelném tlaku. Jakmile jsou jednou definovány tyto relevantní parametry, takové modifikace budou osobě kvalifikované v příslušné technice zřejmé. Když se zvažují výsledky z upraveného testovacího protokolu, dané výrobky mohou snadno optimalizovat tyto identifikované relevantní parametry jako v navrženém pokusu podle standardních statistických způsobů s realistickým použitím mezních podmínek.

Test rozdělování tekutiny

Test rozdělování tekutiny se týká určení množství tekutiny nabrané určitou částí daného absorpčního výrobku anebo strukturou jádra.

Tento test může být použit na výrobky zatěžované (plněné) za řízených laboratorních podmínek, jako když se provádějí jiné testy hodnocení kapacity zvládání tekutiny, například přijímací test jak je popsán výše.

Tento test může být rovněž užit na použité výrobky jako když děti nosí pleny, naplňují je za reálných uživatelských podmínek, počemž jsou tyto výrobky hodnoceny za příslušných hygienických podmínek. Čekací doba mezi naplnění a hodnocením by neměla být příliš dlouhá, ačkoli bylo zjištěno - alespoň u provedení, jež byly testována ve výše uvedených příkladech čekací doba má pouze velmi malý dopad na výsledky rozdělování tekutiny.

Aby se stanovilo rozdělování tekutiny v nějaké absorpční struktuře anebo výrobku, naplněný výrobek je zvážen a potom položen naplocho (volitelně po prořezání nohového elastika • · • · fe·· fefefe·# k usnadnění tohoto zploštění) a označen podél své podélné osy ve čtvrtinách. Potom je výrobek nařezán podél linií kolmých k podélné ose, přičemž musí být pozornost věnována tomu, aby se nevytlačovala ven tekutina. Toho se nejlépe dosáhne pomocí řezačky papíru JCD anebo skalpelu.

Každá část je zvážena a výsledek vypočten na celkovou váhu.

Pro výrobky mající značné profilování či tvarování (t.j. materiály s různou vahou v různých částech), může být celková váha stejně jako váhy úseků (dílčí) upravena prostřednictvím suché váhy daného výrobku. Aby se tak učinilo, mohou být dílčí váhy určeny pro sesterské pleny (t.j., pleny vyrobené stejným způsobem a - jestliže provedeno na výrobní lince s velkou produkcí - asi ve stejnou dobu jako testovaná plena). Jestliže by pak měl mít celkový výrobek různé váhy, dílčí váhy mohou být dále upraveny podle tohoto poměru, nyní předpokládaje, že odchylky budou proporcionálně rozděleny po všech částech.

Výsledek testu rozdělování tekutiny je vyjádřen v procentech celkového množství tekutiny přítomné v určitých dílech jako je rozkroková oblast.

Měření hustoty/hmatnosti/plošné váhy

Vzorek vymezené plochy jak je vyříznut řezačkou vzorků, je vážen s přesností na alespoň 0,1%. Hmatnost je měřena za aplikovaného tlaku 550 Pa (0,08 psi) pro testovací plochu s průměrem 50 mm. Plošná váha jako váha na jednotku plochy je vyjádřena v g/m², hmatnost vyjádřená v mm @ tlaku 550 Pa, a hustota vyjádřená v g/cm³ mohou být snadno vypočítány.

• · • · ·

Test kapacity odstřeďování čajového sáčku (test TTC)

Ačkoli byl test TTC vyvinut speciálně pro superabsorpční materiály, může být snadno použit na jiné absorpční materiály.

Test kapacity odstřeďování čajového sáčku měří hodnoty kapacity odstředění čajového sáčku, jež jsou měřením retence (zadržování) tekutin v absorpčních materiálech.

Příslušný absorpční materiál je umístěn uvnitř čajového sáčku, ponořeného po dobu 20 minut v roztoku 0,9% chloridu sodného a poté odstřeďován po dobu 3 minut. Poměr zadržované váhy tekutiny vůči počáteční váze suchého superabsorpčního materiálu je pak absorpční kapacitou daného absorpčního materiálu.

Do nádržky o rozměrech 24 cm x 30 cm x 5 cm jsou nality dva litry 0,9% roztoku chloridu sodného v destilované vodě. Výška naplnění tekutinou by měla být asi 3 cm.

Váček čajového sáčku má rozměry 6,5 cm x 6,5 cm a je k dostání od firmy Teekanne v Důsseldorfu, Německo. Sáček je tepelně utěsnitelný pomocí těsnícího (uzavíracího) zařízení standardního kuchyňského plastického pytle (například, VACUPACK2 PLUS od firmy Krups, Německo).

Čajový rozříznutím sáček je otevřen jeho a pak je zvážen. Vzorek asi 0,200g, zvážený na + 0,005g absorpčního materiálu je umístěn do čajového sáčku. Sáček je potom uzavřen tepelným uzavřením. Výsledkem je čajový sáček vzorku. Jeden prázdný sáček je uzavřen a použit jako prázdný.

Sáček vzorku a prázdný sáček jsou pak položeny na povrch slaného roztoku a ponořeny po asi 5 vteřin použitím špachtle, k umožnění úplného zvlhčení (čajové sáčky se budou vznášet na částečným pečlivým přesně

povrchu slaného roztoku, ale jsou pak zcela mokré). Ihned je spuštěno časové zařízení. Po 20 minutách času nasakování jsou sáček vzorku a prázdný sáček vyjmuty ze slaného roztoku a umístěny v odstředivce Bauknecht WS130, Bosch 772 NZKO96 anebo v ekvivalentní odstředivce (průměr 230 mm) tak, že každý sáček přilíná k vnější stěně odstředivého košíku. Víčko odstředivky je uzavřeno, odstředivka spuštěna a rychlost rychle zvyšována na 1400 ot/min. Jakmile je chod odstředivky stabilizován při 1400 ot/min., je zapnuto časové zařízení. Po 3 minutách je odstředivka zastavena.

Sáček vzorku a prázdný sáček jsou vyjmuty a odděleně zváženy.

Kapacita odstřeďování čajového sáčku (TCC) pro vzorek absorpčního materiálu je vypočítána následujícně:

TCC = [(váha sáčku vzorku po odstřeďování) - (váha prázdného sáčku po odstřeďování) - (váha suchého absorpčního materiálu)] + (váha suchého absorpčního materiálu).

Rovněž mohou být měřeny konkrétní části struktur celkových absorpčních výrobků, jako jsou dílčí výřezky, t.j. dívaje se na části struktury struktury nebo celý výrobek, jimiž je vyříznutí provedeno napříč celé šířky výrobku ve stanovených bodech podélné osy daného výrobku. Obzvláště definice rozkrokové oblasti, jak je popsána výše, umožňuje stanovit kapacitu rozkrokové oblasti. Jiných výřezů je možno použít k určení základní kapacity (t.j., množství kapacity obsažené v jednotce plochy konkrétní oblasti daného výrobku). V závislosti na velikosti jednotky plochy (přednostně 2 cm krát 2 cm), jež definuje k jak velkému zprůměrování dochází - přirozeně, že čím je menší ·

• · · ·;· *;·· ·» ♦· velikost, tím dochází k menšímu zprůměrování (t.j. určení poměrného dílu).

Maximální zásobní kapacita

Existuje množství navržených způsobů ke stanovení ohodnocení maximální zásobní kapacity nějakého absorpčního výrobku.

V kontextu tohoto vynálezu se předpokládá, že maximální zásobní kapacitou výrobku je součet maximálních zásobních kapacit jednotlivých částí či materiálu. U těchto jednotlivých součástí je možno použít různých dobře zavedených technik, pokud se ovšem používají sourodě v celém porovnávání. Například, test kapacity odstřeďování čajového sáčku, jak byl vyvinut a zaveden pro superabsorpční polymery (SAP), může být používán pro tyto materiály SAP, ale rovněž pro jiné materiály (viz. výše).

Jakmile jsou kapacity jednotlivých materiálů známy, celková kapacita výrobku může být vypočítána vynásobením těchto hodnot (v ml/g) vahou materiálu použitého v daném výrobku.

U materiálů, které mají určenou funkci jinou než je maximální zásobní kapacita - jako je přijímací vrstva a podobně - může být maximální zásobní kapacita opomenuta, buď proto, že tyto materiály mají ve skutečnosti pouze velmi nízké hodnoty této kapacity v porovnání s materiály určenými k maximálnímu přechovávání tekutin, či protože se s těmito materiály počítá, že nebudou zatěžovány tekutinou a tudíž by měly uvolňovat svou tekutinu do jiných materiálů s maximální kapacitou jejich přechovávání.

• · ·

9 999

Příklady a hodnocení

Rozdělovači materiály

Pro porovnávání různých vlastností provedení a materiálu byly k náhradě za tradiční tkanivo použity dva materiály, jako je tkanivo (resp. hedvábný papír) s vysokou pevností za mokra s plošnou vahou 22,5 g/m², jak ho vyrábí firma Strepp, Kreuzau, Německo, pod označením NCB. Typické vlastnosti přesunu tekutiny pro tyto materiály jsou uvedeny v Tabulce 1.

Za prvé, byl hodnocen rozdělovači materiál s vysokým tokem (příklad 1.1), jenž byl vyroben na počátku ze za mokra ložené, chemicky spojované struktury mající plošnou váhu 150 g/m² a hustotu 0,094 g/cm³, skládající se ze směsi vlákna z:

90% váhy (směsi vláken) chemicky ztužené, zkroucené celulózy (CS), komerčně k dostání pod označením CMC od firmy Weyerhaeuser Co., US;

10% váhy (směsi vláken) vláken eukaliptového typu, spojených (tmelených) 2% váhy směsi vláken z polyakrylamidu-glyoxální pryskyřice, prodávané firmou Cytec Industries, West Patterson, NJ, USA, pod obchodním jménem Pařez™ 631 NC.

Toto bylo podrobeno zpracování po zformování mezi dvěmi válci v překrývající se hloubce vrcholků 0,2 mm se šířkou zubů 0,6 mm, které jsou od sebe rozmístěny 1,0 mm, jak to podrobněji popisuje přihláška EP 96108427.4.

Další tepelně spojovaný za mokra ložený materiál (Příklad 1.2) byl vyroben použitím 60% chemicky ztužené zkroucené celulózy, 30% řečených vláken eukaliptového typu, • · »»· ··· • · · · ♦ jak jsou použita ve výše popsaném, chemicky spojovaném rozdělovacím materiálu, a 10% excentrických bikomponentních vláken s pláštěm PE/jádrem PET, majících do pryskyřice PE zapracovaný permanentní hydrofilizér, vyráběný firmou HOECHST CELANESE, US, pod označením Celbond^R T255. Po tradičním položení mokrým procesem byla tato struktura tepelně spojena tradiční spojovací technologií procházejícím vzduchem firmy Ahlstrom lne., US, v plošné váze 150 g/m² a hustotě 0,11 g/cm³.

Když byly podrobeny testu vertikálního prosakování, jak je popsán výše, tyto materiály vykazovaly výsledky, které jsou uvedeny v Tabulce 1.

Tabulka 1

Doba prosakování (sek)	Příklad 1.1	Příklad 1.2	Příklad 1.3
k dosažení: 8,3 cm	13 sek	45 sek	>210
12,4 cm	45 sek	165 sek	nedosaženo
Tok (ml/sek/cm2) v:
8,3 cm	0,32	0, 06	>0,02
12,4 cm	0,16	0,04	nedosaženo

Takto Příklad 1.2 skutečně poskytuje zvýšený výkon před tradičními tkanivy Příkladu 1.3, což je však stále ještě horší než má zejména přednostní materiál Příkladu 1.1.

Celkový popis výrobku

Ačkoli je předložený vynález použitelný na široké rozpětí produktů, konkrétní výhody (užitek) byly zpříkladněny ·* v kontextu dětských plen a tímto pro pleny zamýšlené pro děti v rozmezí váhy od 8 do 18 kg, také nazývané velikostí MAXI. U těchto výrobků jsou typické rozměry ty, které mají výrobky značky PAMPERS BABY DRY PLUS MAXI/MAXI PLUS, jak je prodává v různých zemích Evropy firma Procter & Gamble, a to:

	délka (směr-x)	šířka (směr-y)
- celková plena	499 mm	430 mm
- absorpční jádro	438 mm
- šířka ouška jádra		115 mm
- rozkrok jádra		102 mm

Během použití je provedení těchto výrobků takové, že sedí v podstatě symetricky, když porovnáme protažení do pasových oblastí odpředu dozadu. Bod rozkroku se shoduje s bodem nabírání, umístěným (jak pro děti mužského, tak i ženského pohlaví) 4,9 cm směrem k přední pasové oblasti středního příčného bodu výrobku a 17 cm od předního okraje absorpčního jádra. Následně se oblast rozkroku protahuje začneme-li počítat od předního pasového zakončení absorpčního jádra (v 0 cm) směrem k zadnímu zakončení (v 43.8 cm) - od 6,1 cm až do 27,8 cm.

Příkladné výrobky tohoto vynálezu jsou obecně odvozeny od těchto komerčně dostupných výrobků a potom upraveny tak jak je to provedeno v konkrétních příkladech.

Tyto výrobky zadržují ve svém zásobním jádru asi 20 g tradičního vzduchem loženého materiálu ze severních dřevin a asi 10 g superabsorpčního materiálu, jak je komerčně k dostání od firmy Stockhausen GmbH, Německo, pod obchodním

• ·· φ · » » t · · • · · · • Φ Φ

999 99

9

9

ΦΦΦ •

• Φ jménem FAVOR SXM, typ 100. Superabsorpční materiál má teoretickou kapacitu 31 ml/g, což spolu s 4 ml/g pro vzduchem ložený materiál poskytuje navrhovanou kapacitu pro tyto výrobky asi 390 ml. Navíc, absorpční jádro zahrnuje přijímací část (záplatu), která leží přes zásobní jádro po délce 25,4 cm, počínaje od 28 cm od předního okraje jádra směrem k zadní části. Tato část je provedena ze vzduchem loženého, chemicky ošetřeného ztuženého materiálu na bázi celulózy (CS), který dodává firma Weyerhaueser Co., US, pod obchodním označením CMC, fungujícího jako přijímací/ rozdělovači vrstva mající plošnou váhu asi 295 g/m². V kontextu předloženého příkladu je maximální zásobní kapacita těchto materiálů stanovena na nulu, protože se předpokládá, že tekutina bude z této přijímací/rozdělovací vrstvy odstraňována, takže tato vrstva je připravena pro opětné přijímání v opakujících se výronech tekutiny (viz. výše).

Provedení (návrh) jádra je takové, že směs SAP a celulózového vzduchem loženého materiálu je přeložena (ve směru k nositeli) tenkou vrstvou čistého daného vzduchem loženého materiálu. Tvar jádra je většinou obdélníkový, s velikostí 438 mm krát 115 mm, s nepatrně zúženou šířkou v bodě rozkroku, majícím šířku 102 mm. Smíšené vrstva je profilována v plošné váze tak, že podélný profil rozdělení kapacity je přibližně následující:

1.	čtvrtina	(přední část)	140	ml
2.	čtvrtina		130	ml
3.	čtvrtina		70	ml
4.	čtvrtina	(zadní část)	50	ml

·· ··

«· * · • · · • · · · • · · ··· ·* • ·· ·· ··

Vylepšení posazení

První test sleduje podporování účinku přerozdělení zásobní kapacity samotné. Aby se tak stalo, byla provedena studie posazení, pomocí níž byly na pomocném vyrábějícím zařízení vyprodukovány dva výrobky. Za prvé, byl vyroben referenční výrobek s cílem repliky prodávaného výrobku jak je výše popsán, lišící se od posledně jmenovaného tím, že nemá žádnou přijímací část.

Tento výrobek byl porovnán s obráceně profilovaným provedením (Příklad 2.1), odlišujícím se pouze tím, že profil kapacity byl odlišně fázován, takže profil kapacity je následuj ící:

1.	čtvrtina	(přední část)	120	ml
2.	čtvrtina		70	ml
3.	čtvrtina		60	ml
4.	čtvrtina	(zadní část)	140	ml

Tyto byly testovány ve studii posazení. V jejím provedení byly testovací a referenční výrobek uměle naplněny syntetickou močí a bylo zaznamenáváno hodnocení posazení zkušenými matkami, každé pro suchou plenu a když byla naplněna, nejprve pomocí 150 ml a pak pomocí 300 ml umělé moči.

Pro každý výrobek bylo vyžadováno hodnocení celkového posazení a posazení mezi nohama pro různé dávkování.

Hodnocení bylo tříděno do stupnice od O (špatné) až do 4 (vynikající).

• · · · ··· ···· ·· ··

Výrobky byly rozdány mezi 17 nahodile vybranými dětmi.

Tabulka 2

Příklad 2.2 Příklad 2.1

Matkou hodnocené posazení Celkové posazení

2,6

2,0

Posazení mezi nohama za suchého stavu při dávce 150 ml při dávce 300 ml

3,0

2,9

2,6

2,0

1,9

1,4

Toto jasně potvrzuje horší ohodnocení posazení tradičně profilované pleny v kontrastu s plenou s obráceným profilem.

Dopad výkonnosti obráceného profilování (smíšená jádra)

Nicméně, spotřebitelé nechtějí obětovat výkonnost za zlepšení posazení. Aby se ohodnotil dopad různých provedení na výkonnost, byly produkty porovnávány v laboratorním testování pokud jde o vysoce významný parametr výkonu přijímání tekutiny a zpětného navlhčování.

Pro tento test byly výrobky vyrobeny na pokusné lince v plném měřítku, s jedním referenčním výrobkem replikujícím provedení výrobku na současném trhu (Příklad 3.1), s výjimkou toho, že má přijímací část nahrazenou protékajícím vzduchem tepelně spojovanou, syntetickou přijímací vrstvou vyrobenou vzduchovým položením 63% bikomponentních excentrických vláken PE/PP (kód: ESEWA ex Danaklon AB, DK) , spolu s 37% tradiční celulózy z jižních dřevin do nějaké struktury a jejím

•·9 ··· vzduchovým spojováním na hustotu 0,04 g/cm³, při plošné váze 120 g/m² (Příklad 3.3). Další výrobek byl kombinací Příkladu 3.3 s profilem obrácené kapacity, jak je popsána v Příkladě

2.1.

Třetí výrobek (Příklad 3.1) se odlišuje od tohoto posledního tím, že dále zahrnuje tepelně spojovaný, mokrým procesem ložený materiál jak je popsán v Příkladě 1.2.

	Tabulka	3
	Př. 3.1	Př. 3.2 Př	. 3.3
Rozdělení kapacity	obrácené	obrácené rozkrok
Přijímací materiál	vzduchem	spojovaná strukt.(všechny)
Rozdělovači materiál	za mokra ložený	tradiční tkanivo	(oba)
Rozdělování tekutiny (%)
rozkrok	58	55	79
Test přijímání (ml/sek.)
1. dávka	2,9	3,6	3,2
4. dávka	0,19	0,10	0,16
Zpětné navlhčování kolagenu (mg)
rozkrok	268	283	262
zadní strana	25	72	12

• fl · · · · · · • » * · · · · ··· • · · · · · ··· ·· ······· ··

Tyto údaje dokumentují, že - zatímco obrácené profilování kapacity samo o sobě opravdu zlepšuje rozdělování tekutiny poskytováním menší kapacity v rozkrokové zóně tento prospěch je kompenzován horším výkonem při zpětném navlhčování, obzvláště v zadní části daného výrobku. Použití již vylepšeného materiálu pro rozdělování tekutiny se zlepšuje při tomto nedostatku bez škodlivého dopadu na rozdělování tekutiny anebo výkon jejího přijímání.

Dopad rozdělovacího materiálu v tradičně profilovaných jádrech

Prospěch z výkonu dobrých rozdělovačích materiálů se dále stává příkladným v jádrech s obráceným profilem. Ke zdůraznění tohoto účinku byla tradiční plena (Příklad 4.2, stejné provedení jako Příklad 2.2) porovnána s Příkladem 4.1, ve kterém bylo tradiční tkanivo nahrazeno zdokonaleným rozdělovacím materiálem (jak je popsán v Příkladě 1).

	Tabulka 4
Rozdělování tekutiny (%)	Př. 4.1	Př. 4.2
rozkrok	91	88

Test přijímání tekutiny (ml/sek.)

1. dávka

3,9

4,8 fc o • fcfc • fc fcfc í · · · ► fcfc · • · · fcfcfc • · • · · *

4. dávka

0,59

0,82

Zpětné navlhčování kolagenu (mg) rozkrok

Tudíž, zdokonalený materiál rozdělování tekutiny ve skutečnosti opravdu zvyšuje výkon, nicméně mění rozdělování tekutiny pouze ve velmi omezeném rozsahu.

Vrstvená jádra

Výhody z předloženého vynálezu byly dále dokumentovány v testu matrice, v němž byla jádra vyrobena na pomocné lince bez smíšených jader superabsorpčního materiálu/vlákenného chmýří, ale spíše s vrstvenými strukturami.

Celkové provedení bylo stejné jako v Příkladech 3, jimiž bylo absorpční jádro navrženo a vyrobeno odlišně nahrazením stejnoměrně míchaného zásobního jádra obdélníkovými absorpčními strukturami s 15 g superabsorpčního prachu, upouzdřeného mezi vrstvami jednoho či druhého tradičního tkaniva výše popsaného, zpracováním po zformování upraveného chemicky spojovaného rozdělovacího materiálu. Superabsorpční laminát měl šířku 90 mm (vystředěnou), použitím technik laminace postřikem lepidla, způsobem jak je podrobněji popsán ve výše uvedeném dokumentu EP-A-0 695 541.

U dvou provedení (nazývaných jako plochá) se laminát protahoval v celé délce výrobku, s plošnou vahou superabsorpčního materiálu 335 g/m².

U dvou provedení s obráceným profilem se dané lamináty protahovaly jak od předního, tak od zadního okraje jádra • ·

v plošné váze 500 g/m² po délce 167 mm směrem k rozkrokové oblasti, takto ponechávajíce asi 130 mm ve středové části výrobku bez superabsorpčního materiálu. Protože posledně jmenovaný je odsazen směrem dopředu, část rozkrokové oblasti je v podstatě bez superabsorpčního materiálu.

Tabulka 5

	Př. 5.1	Př. 5.2	Př. 5.3	Př. 5.4
Profil kapacity	obrác.	obrác.	plochý	plochý
Rozdělovači materiál	vys. tok	tradič.	vys. tok	tradič.
Test přijímání (ml/sek.)	průměr	průměr	průměr	průměr
1. dávka	3, 95	2, 92	3, 91	2,89
4. dávka Zpětné navlhčování kolagenu (mg)	0, 66	0,36	0,73	0, 54
rozkrok zadní část	59	118	65	106
Rozdělování tek. (%)
rozkrok	56	58	70	73

Tato tabulka dále prokazuje prospěšný užitek dobrých rozdělovačích materiálů na výkonnost určitého výrobku: dále demonstruje, že - nezávisle na tkanivu či materiálu s vysokým tokem - rozdělování tekutiny je kladně ovlivněno provedením

·· ·· ·· • · · · · · • · · · · • · ♦·· ··* • · · ····· ·· ·· s obráceným profilem. Nicméně je většinou jasně u těchto produktů sleveno u jejich zpětného navlhčování.

Celkový závěr z těchto pokusů může být shrnut v tom, že přednostní výrobek má malou maximální zásobní kapacitu v rožkrokové zóně, dobrý rozdělovači materiál, přednostně rozdělovači materiál s vysokým tokem tekutiny, takže tento produkt stále ještě vykazuje dobrý výkon zvládání tekutiny, jak je měřen hodnotami přijímání a/nebo zpětného navlhčování.

Claims (26)

1. Absorpční výrobek zahrnující absorpční jádro obsahující rozkrokovou oblast a jednu nebo více pasových oblastí, pomocí čehož má tato rozkroková oblast menší maximální schopnost přechovávání tekutiny než má řečená jedna nebo více pasových oblastí dohromady; vyznačuj ící se t í m, že rozkroková oblast dále zahrnuje materiál rozdělování tekutiny s vysokým tokem, mající tok ve (výšce prosakování) 12,4 cm větší než 0,075 g/cm²/sek.

2. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačuj ící setím, že materiál rozdělování tekutiny s vysokým tokem, má tok ve (výšce prosakování) 12,4 cm větší než 0,1 g/cm²/sek.

3. Absorpční výrobek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že materiál rozdělování tekutiny s vysokým tokem, má tok ve (výšce prosakování) 12,4 cm větší než 0,15 g/cm²/sek.

4. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že materiál rozdělování tekutiny s vysokým tokem má pro dosažení výšky 12,4 cm dobu prosakování kratší než 120 vteřin, jak je stanovena v testu vertikálního prosakování.

5. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že materiál rozdělování tekutiny s vysokým tokem má k dosažení výšky 12,4 cm dobu prosakování kratší než 90 vteřin.

6. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že materiál rozdělování tekutiny s vysokým tokem má k dosažení výšky 12,4 cm dobu prosakování kratší než 50 vteřin.

7. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 6, v y značující se tím, že rozkroková oblast má maximální základní zásobní kapacitu tekutiny, jež 0,9 krát menší než je průměrná, maximální základní zásobní kapacita tekutiny absorpčního jádra.

8. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 7, v y značující se tím, že rozkroková oblast má maximální základní zásobní kapacitu tekutiny, jež je 0,7 krát menší než je průměrná, maximální základní zásobní kapacita tekutiny absorpčního jádra.

9. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že rozkroková oblast má maximální základní zásobní kapacitu tekutiny, jež je 0,5 krát menší než je průměrná, maximální základní zásobní kapacita tekutiny absorpčního jádra.

10. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 9, v yznačující se tím, že rozkroková oblast má maximální základní zásobní kapacitu tekutiny, jež je 0,3 • · krát menší než je průměrná, maximální základní zásobní kapacita tekutiny absorpčního jádra.

11. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že rozkroková oblast má dílčí maximální zásobní kapacitu tekutiny menší než 49% maximální zásobní kapacity tekutiny celkového absorpčního j ádra.

12. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že rozkroková oblast má dílčí maximální zásobní kapacitu tekutiny menší než 41% maximální zásobní kapacity tekutiny celkového absorpčního jádra.

13. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že rozkroková oblast má dílčí maximální zásobní kapacitu tekutiny menší než 23% maximální zásobní kapacity tekutiny celkového absorpčního jádra.

14. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 13, dále se vyznačuj ící tím, že délka rozkrokové oblasti je polovinou délky celkového absorpčního jádra.

15. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1 až 14, dále se vyznačuj ící tím, že zahrnuje materiál s maximálním přechováváním tekutiny, poskytující alespoň 80% celkové maximální zásobní kapacity absorpčního jádra.

16. Absorpční výrobek podle nároku 15, dále se vyznačující tím, že materiál s maximálním přechováváním

99 9 tekutiny poskytuje alespoň 90% celkové maximální zásobní kapacity absorpčního jádra.

17. Absorpční výrobek podle nároku 15 nebo 16, dále se v yznačující tím, že materiál s maximálním přechováváním tekutiny zahrnuje superabsorpční polymery.

18. Absorpční výrobek podle nároku 15 nebo 16, dále se v yznačující tím, že materiál s maximálním přechováváním tekutiny neobsahuje žádné superabsorpční polymery.

19. Absorpční výrobek podle nároku 15 nebo 16, dále se v yznačující tím, že materiál s maximálním přechováváním tekutiny zahrnuje absorpční pěnový materiál s otevřenou celulární strukturou.

20. Absorpční materiál podle nároku 19, vyznačuj í c í se t í m, že absorpční pěnový materiál je odvozen z emulze vysoké vnitřní fáze vody v oleji.

21. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předchozích nároků, dále se vyznačující tím, že alespoň 50% plochy rozkrokové oblasti neobsahuje v podstatě žádnou konečnou zásobní kapacitu.

22. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předchozích nároků, dále se vyznačující tím, že méně než 50% maximální zásobní kapacity je umístěno směrem dopředu od rozkrokové zóny v přední polovině výrobku, a více než 50% maximální zásobní kapacity je umístěno v zadní polovině výrobku.

• · · · · · · · i 9 9 9 9 · • 9 9 999 999

99 9

23. Absorpční výrobek podle nároku 22, vyznačuj íc í se tím, že méně než 33% maximální zásobní kapacity je umístěno směrem dopředu od rozkrokové zóny v přední polovině výrobku, a více než 67% maximální zásobní kapacity je umístěno v zadní polovině výrobku.

24. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předchozích nároků, dále se vyznačující tím, že tento výrobek má v rozkrokové zóně velikost (výkon) přijímání ve čtvrté dávce tekutiny alespoň 0,6 ml/sek.

25. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předchozích nároků, dále se vyznačující tím, že má v rozkrokové oblasti velikost zpětného navlhčování kolagenu po přijímání tekutiny menší než 180 mg.

26. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že rozkroková oblast zahrnuje materiál získaný zpracováním po zformování chemicky spojované, mokrým procesem ložené struktury obsahující ztužená vlákna na bázi celulózy, vlákna eukaliptového typu a chemickou pojivovou pryskyřici.