CZ329394A3 - Střela, kupříkladu pro plynové zbraně - Google Patents

Abstract

Střela, určená zejména pro zbraně s hladkou hlavní nebo expanzní přístroje, jejíž těleso (1) je s výhodou opatřeno stabilizátorem nebo jinou součástí, přičemž těleso (1), jeho část a/nebo součást jsou po vnější nebo vnitřní ploše opatřeny chemickou složí (4, 6, 10, 15) s pyrotechnickým účinkem, uloženou zejména ve tvarové dutině nebo vybrání, popřípadě ohraničenou alespoň jednou přepážkou nebo tvarovým převýšením, například nákružkem (5, 7, 9, 11). Obvodová stěna tělesa (1), tvarové převýšení a/nebo přepážka (16) mohou být s výhodou opatřeny alespoň jedním kanálkem (17), jehož podélná osa je rovnoběžná nebo rfiznoběžná, zejména mimoběžná s podélnou osou střely, a/nebo alespoň jedním iniciačním otvorem (13), v němž je možno uložit i vhodný transmiter. Jako chemické slože (4, 6, 10, 15) s pyrotechnickým účinkem jsou užity chemické slože, z nichž alespoň jedna je zažehávána teplem, kumulovaným při letu střely jako výslednice vzniklých třecích sil jednak v hlvni zbraně, jednak mimo ní, a/nebo je chemická slož (4,6, 10, 15) iniciována nárazem střely na cílovou plochu.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká střely, vhodné zejména pro zbraně s hladkou hlavní, například pro zbraně plynové, když tato střela je po své vnější a/nebo vnitřní ploše opatřena uloženou chemickou látkou s pyrotechnickým účinkem.

Dosavadní stav techniky

Střely, dosud užívané ve zbraních s hladkou hlavní nebo v expanzních přístrojích, sestávají zpravidla z jádra, vytvořeného z pevného materiálu, především kovu, k němuž je různými způsoby a prostředky připojen nebo přiložen stabilizátor, vyráběný obvykle z měkčích hmot, například polymerovaných plastů s vhodnou pevnostní charakteristikou. Příkladem takového provedení je střela pro hladkou hlaveň, popsaná v chráněném vynálezu CS-Bl-198 961, opatřená po svém plášti a/nebo v jeho blízkosti párem profukových kanálků se šikmým zaústěním. Vzduchovková střela, známá z vynálezu GB-A-2 179 427, sestává z hlavy sférického tvaru, k níž je adhezivem připojen, popřípadě pouze volně přiložen stabilizátor ve tvaru komolého kužele, jehož obě základnové plochy jsou s výhodou nerovinné, čímž je zvýšen deformační účinek tlakové vlny na stabilizátor, dosahující pak důkladné utěsnění střely ve zbrani. Z popisu patentové přihlášky vynálezu EP-A2-0 398 390 je známo řešení trubkového projektilu, obsahujícího dutou trubici, opatřenou na zakládacím konci trubkovou stěnou s osazením, v němž je umístěn stopovkový materiál, obsahující pružným polymerem tmelenou pyrotechnickou směs, například v podobě válcového mezikruží. Dále je z patentového spisu US-5 076 169 známo řešení zápalné tříštivé částice, sestávající z kovového nosného tělesa s žebry a polymerovanou zápalnou hmotou, obsahující pyroforický kov, jež je tvarována kolem nosného tělesa. Mezi řešeními střel, sestávajícími z hlavice s náloží, je rovněž známo řešení průpalné střely, obsahující roznětný blok s integrovanou hrotitou stěnou a iniciačním ú'.inkem, popsané v patentovém spisu US-4 672 396, nebo tvarovaný náboj s rovinnými bočními plochami, u nichž nad hlavní výbušnou složí je uspořádána roznětná nálož, sahající v axiálním směru náboje doprostřed bočních ploch; uvedený náboj je znám z patentového spisu US-4 632 036.

Podstata vynálezu

Popsaná provedení střel, obsahující nejméně jednu přídavnou slož, mají některé nedostatky, vyplývající především z jejich poměrně úzce vymezené oblasti předpokládaného uplatnění a jejichž pozitivní účinky spočívají především ve zlepšení průběhu balistické dráhy jejího letu a zvýšení dostřelu ( například řešení dle CS-B1-193 961; CS-Bl-203 734; GB-A-2 179 427 ), nebo zvýšení trhacího účinku v zóně zásahu.

Střela pro hladkou hlaveň dle CS-Bl-198 961 má především zlepšené balistické vlastnosti, zejména pak dráhu letu, ovlivněnou její dodatečnou rotací kolem vlastní osy a zahájenou již v hlavni užité zbraně, čímž je zároveň dosažena delší dráha jejího doletu.

Dalším sledovaným znakem uvedených řešení střel je zlepšení trhacího účinku střely ( například US-4 632 036; US-4 672 896; US-5 076 169; EP-A2-0 338 390 ).

Uvedená uspořádání střel v podstatě neřeší možnost aplikace širokého spektra materiálů, tvořících přídavnou slož, zejména pak pomíjí možnost užití dvou či více přídavných složí, obvykle vzájemně odlišného obsahu, iniciovaných například postupně a v předem definovaném algoritmu iniciace a/nebo se vzájemně definovanými časovými intervaly zážehu, aplikovanou v poměrně široce vymezené sféře použití s důrazem na oblast průmyslu zábavy.

Popsané nedostatky v rozhodující míře odstraňuje střela, kupříkladu pro plynová zbraně, dle vynálezu, jejíž podstata spočívá v tom, že sestává z jádra s event. připojeným stabilizátorem a/nebo jinou součástí, na jejichž vnější a/nebo vnitřní ploše je s výhodou nanesena alespoň jedna chemická slož s pyrotechnickým účinkem, uložená zpravidla ve tvarové dutině v ploše střely a/nebo její součásti. Podstata funkce střely dle vynálezu spočívá v tom, že alespoň jedna chemická slož s pyrotechnickým účinkem, nanesená na povrchu střely či její součásti, je aktivována tepelnou energií, vznikající například při tření jejich obvodových ploch o stěny hlavně a/nebo je aktivována kinetickou energií, vzniklou při jejím dopadu na cílovou plochu. V případě, že je užita chemická slož s pyroforickým a luminiscenčním účinkem, je v prvém případě pozorovatelná její reakce v průběhu letu střely po opuštění hlavně, například vzduchovky; ve druhém případě je pyroluminiscenční efekt dosažen např. po dopadu střely na cílovou plochu.

Při uložení nejméně dvou vzájemně odlišných chemických složí do dutin či vybrání v povrchu střely dle vynálezu může být její jádro, stabilizátor a/nebo jiná součást opatřena alespoň jedním otvorem, jenž může být dále vyplněn buď některou z použitých chemických složí, nebo transmiterem, obsahujícím event. zpoždovací složku.

Další znak střely, kupříkladu pro plynové zbraně a dle vynálezu spočívá v tom, že chemické sloze s pyrotechnickým účinkem jsou vzájemně odděleny alespoň jedním nákružkem nebo přepážkou, které mohou být dále opatřeny alespoň jedním kanálkem nebo drážkou, jejichž podélná osa je s podélnou osou střely dle vynálezu buďrůznoběžná, zejména mimoběžná, nebo rovnoběžná. Příčný profil kanálku a/nebo drážky může být rovněž proměnlivý, zejména postupně se rozšiřující ve směru proudění plynů, vyvinutých při spalování chemické sloze s pyrotechnickým, kupříkladu hnacím účinkem.

Střela, kupříkladu pro plynové zbraně a dle vynálezu umožňuje využití ve velmi pestré škále oblastí, zejména pak v průmyslu lidové zábavy; vyloučeny však nejsou ani sféry jiného využití, například ve vojenství. Střela dle vynálezu rovněž není úzce omezena na jeden typ zbraní, například vzduchovky, ale je po potřebném rutinním přizpůsobení použitelná jak pro ruční zbraně s hladkou hlavní, tak i pro zbraně většího kalibru, popřípadě může být pro ni vyvinuta speciální zbraň. Chemické sloze s pyrotechnickým účinkem mohou sestávat z několika materiálů o různých vlastnostech, například střela dle vynálezu může být opatřena několika vzájemně oddělenými chemickými složemi s pyroluminiscenčním účinkem o rozlišném koloristickém efektu, kombinací pyroluminiscenční a/nebo výbušné a/nebo třaskavé látky, a podobně. Rovněž tak může být po potřebném uzpůsobení užita i pro zbraně palné.

Přehled připojených vyobrazení

Podstata a uspořádání střely, kupříkladu pro plynové zbraně a dle vynálezu, jsou dále podrobněji rozvedeny na vyobrazených příkladech provedení, kde na obr. la až lj je ve schématizovaném nárysném řezu znázorněno několik různých provedení vzduchovkové střely typu DIABOLO. Obr. 2a představuje axonometrický pohled s řezem na řešení střely ve tvaru dvojice komolých kuželů se společnou menší základnou a v souosém uložení, kdežto obr. 2b znázorňuje rovněž v axonometrickém pohledu s řezem příkladné provedení střely válcového tvaru. Příkladné provedení střely, opatřené několika různými chemickými složemi s pyrotechnickým účinkem, uloženými pouze ve vnitřním prostoru tělesa střely, představuje střela dle vynálezu, znázorněná v a?<onometrickém pohledu s řezem na obr. 3.

Popis vyobrazených příkladů provedení vynálezu

Střela, kupříkladu pro vzduchové zbraně a dle vynálezu, jejíž provedení vychází ze vzduchovkových střel typu Diabolo, je v několika příkladech provedení znázorněna na obr. la až lj, kde na obr. la až 1c jsou znázorněny příklady střel, sestávajících z tělesa 1, opatřeného na čelní ploše různě tvarovanými prolisy, v nichž je uložena chemická slož 4. s pyrotechnickým účinkem, přičemž střela dle vynálezu, znázorněná na obr. lb, je opatřena po vnější ploše ve tvaru dvojice koaxiálních komolých kuželů se společným válcovitým přechodem u menších základen chemickou složí 10 s pyrotechnickým účinkem. Na obr. 1 d je znázorněno příkladné provedení střely, jejíž těleso 1_ je opatřeno chemickou složí 6 s pyrotechnickým účinkem, jež je uložena v jeho vnitřní dutině. Příklady provedení střely dle vynálezu, jejíž těleso _1 obsahuje dvě různé chemické slože _4, resp. tři různé chemické slože £, 6, 10, s pyrotechnickým účinkem, znázorňují obr. Ie, lg, resp. lf. Na obr. lh až lj jsou znázorněny ' příkLady provedení střely dle vynálezu, jejíž těleso _1 je opatřeno středovým otvorem 13, po jehož přilehlých plochách je uložena chemická slož s pyrotechnickým úřinkem, resp. v provedení příkladu z obr. li je těleso 1^ po části svého obvodu opatřeno další přídavnou chemickou složí 10 s pyrotechnickým účinkem.

Střela, vyobrazená v příkladech provedení na obr. la až lj, po svém dopadu na zpravidla pevnou cílovou plochu vyvolá zvolený pyrotechnický efekt, definovaný kvalitou chemické slože, přičemž chemická slož 4, uložená na jeho čelní ploše, vyvolá zamířený, například pyroluminiscenční efekt, pozorovatelný zejména na dopadové ploše, kdežto chemická slož 6_ s pyrotechnickým, například pyroluminiscenčním účinkem a uložená na vnitřních plochách tělesa 1 ,vyvolává určený efekt, patrný zejména ze stanoviště střelce či jemu blízkého prostoru. Chemická slož 10 s pyrotechnickým, například akustickým účinkem, je aktivována teplem, vzniklým při tření tělesa 1 a/nebo povrchových vrstev chemické slože 10 zpravidla o vnitřní plochy hlavně.

Střela dle vynálezu, jejíž příklad provedení je znázorněn na obr. 2a, sestává z vlastního tělesa 1.' vyrobeného z jednoho kusu lehkého kovu ve tvaru dvojice dutých komolých kuželů shodné velikosti, vzájemně přilehlými svými menšími základnami a tvořícími díly 2, 3. tělesa 1_. U širších základen jsou obě části 2, 3. opatřeny zakončením ve tvaru válcového mezikruží, přičemž alespoň jedna obvodová plocha válcového zakončení zajišťuje uspokojivý kontakt s vnitřním povrchem hlavně a následně dokonalé utěsnění střely v hlavni. Zadní díl 2~ tělesa 1 střely je vyplněn chemickou složí _4 s pyrotechnickým účinkem, v popisovaném příkladu provedení tvořeném stopovkovým materiálem, jenž je zažehován stlačeným hnacím plynem ze zbraně, uvádějícím střelu do pohybu, a dále i teplem, předaným z tělesa _1 a vzniklým v důsledku tření jeho styčných ploch o vnitřní plochu hlavně. Obdobným způsobem může být rovněž využit i přední díl 3_, jehož vnitřní prostor může být vyplněn kupříkladu třaskavou směsí v pevném skupenství, opatřenou s výhodou nasazeným, aerodynamicky tvarovaným ochranným krytem, vyrobeným například z polymerovaného plastu. Třaskavá směs může být dále smísena s dávkou barviva, zpravidla tekutého, jež je po dopadu na cílovou plochu následnou explozí rozptýleno na její povrch. Obdobným způsobem může být využita i vnější obvodová plocha va střední části tělesa 1.

Obr. 2b představuje malorážní střel’, dle vynálezu, jejíž těleso 1 je provedeno ve tvaru dutého válce, opatřeného po zásahové straně plochým čelem .12. Po vnější obvodová ploše je těleso 1. opatřeno tvarovým osazením v podobě nákružků 5, Ί_, přičemž nákružky jj a 11 jsou provedeny jako těsnící a zajišťují dokonalé utěsnění střely v hlavni zbraně. Nákružky J7 ^a 2 jsou provedeny jako dělící a kontakt jejich obvodové plochy s vnitřní plochou hlavně není nutný. Při výrobě tělesa JL v popisovaném příkladu provedení mohou být alespoň některé nákružky jj, J7, 9_, 11 provedeny jako monolitická součást tělesa 1, nebo nevyobrazeným provedením uspořádány jako kroužky, nasazené na válcovém tělese 1. v požadované poloze libovolným ze známých způsobů, popřípadě mohou být provedeny z jiného materiálu, než je provedeno těleso _! střely. Po Obvodu je těleso JL opatřeno dvojicí chemických složí 6., 10 s pyrotechnickým účinkem, jejichž prostor je vymezen bočními plochami nákružků J5, 7_, J9, 11. Těleso 1. je opatřeno v místech uložení chemických složí _6, 10 po svém obvodu alespoň jedním otvorem 13, vyplněným bud* některou z chemických složí _6, 10, 15., nebo je takový otvor 13 vyplněn vhodným transmiterem, majícím například zpožďovací účinek.

U střely v popisovaném provedení dle vynálezu pak po jejím vystřelení ze zbraně dojde k zážehu uvnitř tělesa 1 uložené slože 15, tvořené například stopovkovou směsí o definované rychlosti prohořívání. Tato pak postupně prohoří až k otvorům 13, odkud je bud* přímou iniciací, nebo prostřednictvím zpožďovací slože 14 zažehnuta nejprve chemická slož 6. s pyrotechnickým efektem, umístěná po venkovním obvodu nejblíže zadnímu konci tělesa ]., posléze je pak zažehnuta i další chemická slož 10 s pyrotechnickým účinkem, umístěná po venkovním obvodu tělesa _L blíže jeho čela 12. Obě chemické slože 6, 1.0 mohou obsahovat například vhodnou pyroluminiscenční směs s rozdílným barevným efektem, vydávaným při hoření, třaskavou směsí, jejich vzájemnou kombinací, a podobně.

Těleso 1 střely dle vynálezu, znázorněné v řezu a axonometrickém pohledu na obr. 3, sestává ze tří dílů 2, 3, 30, přičemž střední díl £ je proveden z kovu jako dutý komolý kužel, zadní díl 2 je vyroben z plastu rovněž jeko komolý kužel, opatřený u menší základny dnem a po opačné straně zakončený dutou válcovou částí v podobě mezikruží, když vrcholový díl 30 je vyroben z plastického materiálu jeko kuželovitý a dutý hrot střely, opatřený u základny dutou válcovou částí v podobě mezikruží. Válcové části obou krajních dílů _2, 30 zajištují potřebné utěsnění střely dle vynálezu v hlavni zbraně. Jednotlivé díly 2, 3_> 30 jsou vzájemně spojeny vhodným ze známých a užívaných prostředků, na popisovaném příkladu provedení tvarovými osazeními 18., 19. Dno zadní části 2_ střely je opatřeno středovým otvorem s uvnitř umístěným transmiterem 14. Vnitřní prostor, vymezený spojenými díly £, 30, je opatřen těsnou kruhovou dělící přepážkou 15., v jejímž středu je proveden iniciační otvor 13 a současná je tato dělící přepážka 15 opatřena čtveřicí symetricky rozmístěných kanálků 17., jejichž podélné osy jsou vzhledem k podélné ose střely dle vynálezu mimoběžné. Současně jsou kanálky 17 provedeny tak,-že jejich vnitřní průměr se směrem k zadnímu dílu £ postupně zvětšuje. Zadní díl 2 je naplněn chemickou složí £ s pyrotechnickým účinkem, střední díl jinou chemickou složí £ a vrcholový díl30. obsahuje chemickou slož 15 s pyrotechnickým ( hnacím ) účinkem.

Při vystřelení dojde nejprve k zážehu chemické slože 4., umístěné v zadním dílu 2., jíž je například slož s hnacím účinkem. Po jejírn vyhoření dojde prostřednictvím transmiteru 14 s event. zpoždovacím účinkem k zážehu chemické slože 6., znázorněné pouze v části vnitřního prostoru středního dílu 3., při jejímž vyhoření je iniciačním otvorem 13 a kanálky 7. zažehnuta chemická slož 15., uložená ve vrcholovém dílu 30.. Po jejím zážehu plyny, vytékající kanálky 17, udělí střele impuls k rotaci kolem vlastní osy v průběhu dalšího letu. Rovněž je možné provedení střely dle vynálezu, opatřené přepážkou 15., v níž je proveden pouze jeden iniciační otvor 13., nebo nejméně dva kanálky 17. Další možností je vytvoření obdobných, neznázoměných kanálků v boční stěně některého z dílů 2., 3., 30 tělesa 1., jejichž podélná osa je s výhodou různoběžná, resp. mimoběžná vzhledem k podélné ose střely. Rovněž tak dělící nákružek 7, 9 a/nebo přepážka 16 mohou být vyrobeny z hořlavého transmiteru, evant. s definovaně zpoždůjícím účinkem. V takovém případě naní nutné vyhotovení iniciačních otvorů 13 a/nebo kanálků 17.

Claims (3)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Střela, kupříkladu pro plynové zbraně, sestávající z tělesa, event. opatřeného připojeným stabilizátorem a/nebo profukovým kanálkem, vyznačená tím, že těleso ( 1 ) a/nebo jeho část ( 2, 3 ) a/nebo součást je po vnější a/nebo vnitřní ploše opatřeno chemickou složí ( 4, 6, 10, 15 ) s pyrotechnickým účinkem, umístěnou zpravidla ve tvarové dutině nebo vybrání nebo uloženou v prostoru ohraničeném alespoň jednou přepážkou ( 16 ) nebo tvarovým převýšením, například nákružkem ( 5, 7, 9, 11 ).

2. Střela, kupříkladu pro plynové zbraně a podle nároku 1, vyznačená tím, že alespoiň jedno tvarové převýšení, například nákružek ( 5, 7, 9, 11 ) a/nebo alespoň jedna přepážka ( 15 ) je zhotovena z hořlavého přenašeče, zejména obsahujícího slož .3' zpožďovacím účinkem.

nebo ( 1 ( 5,

3. Střela, kupříkladu pro plynové zbraně a podle nároku 1 2, vyznačená tím, že obvodová stěna tělesa ) a/nebo alespoň jedno tvarové převýšení, například nákružek 7, 9, 11 ) a/nebo alespoň jedna přepážka ( 16 ) jsou opatřeny alespoň jedním kanálkem ( 17 ).

4. Střela, kupříkladu pro plynové zbraně a podle nároku 3, vyznačená tím, Se podélná osa střely a podélná osa kanálku { 17 ) jsou vzájemně rovnoběžné.

v y z dělná . Střela, kupříkladu pro plynové zbraně a podle nároku 3, načená tím, Se podélná osa kanálku ( 17 ) a poosa střely jsou vzájemně různoběžné, zejména mimoběžné.

6. Střela, kupříkladu pro plynové zbaně a podle alespoň jednoho z nároků 1 až 5, v y z n a č e n á t í m , že příčný profil kanálku ( 17 ) se směrem k vrcholu střely zmenšuje. 7. Střela, kupříkladu pro plynové zbraně a podle alespoň jednoho z nároků 1 až 6, v y z n a č e n á t í m , že těleso ( 1 ), jeho část ( 2, 3 ) a/nebo součást je opatřeno alespoň jed-

ním iniciačním otvorem ( 13 ).

8. Střela, kupříkladu pro plynové zbraně jednoho z nároků 1 až 8, vyznačená t ciačním otvoru ( 13 ) a/nebo kanálku ( 17 ) je ( 14 ), obsahující s výhodou zpožďovací slož.

9. Střela, kupříkladu pro plynové zbraně jednoho z nároků 1 až 8, vyznačená t jedna chemická slož ( 4, 6, 10, 15 ) obsahuje práškové barvivo a/nebo aromatickou látku.

a podle alespoň í m , že v iniuložen přenašeč a podle alespoň £ m , že alespoň tekutinové nebo

3 obr.