CZ309891B6 - Světelný zdroj - Google Patents

Světelný zdroj Download PDF

Info

Publication number
CZ309891B6
CZ309891B6 CZ2023-80A CZ202380A CZ309891B6 CZ 309891 B6 CZ309891 B6 CZ 309891B6 CZ 202380 A CZ202380 A CZ 202380A CZ 309891 B6 CZ309891 B6 CZ 309891B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
light
luminophore
primary
tertiary
light source
Prior art date
Application number
CZ2023-80A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ202380A3 (cs
Inventor
Jan KUBÁT
Kubát Jan Ing. RNDr., Ph.D.
Lucie Paloušová
Original Assignee
Crytur, Spol. S.R.O.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Crytur, Spol. S.R.O. filed Critical Crytur, Spol. S.R.O.
Priority to CZ2023-80A priority Critical patent/CZ309891B6/cs
Publication of CZ202380A3 publication Critical patent/CZ202380A3/cs
Publication of CZ309891B6 publication Critical patent/CZ309891B6/cs

Links

Classifications

    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F21LIGHTING
    • F21VFUNCTIONAL FEATURES OR DETAILS OF LIGHTING DEVICES OR SYSTEMS THEREOF; STRUCTURAL COMBINATIONS OF LIGHTING DEVICES WITH OTHER ARTICLES, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • F21V5/00Refractors for light sources
    • F21V5/10Refractors for light sources comprising photoluminescent material
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C09DYES; PAINTS; POLISHES; NATURAL RESINS; ADHESIVES; COMPOSITIONS NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; APPLICATIONS OF MATERIALS NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • C09KMATERIALS FOR MISCELLANEOUS APPLICATIONS, NOT PROVIDED FOR ELSEWHERE
    • C09K11/00Luminescent, e.g. electroluminescent, chemiluminescent materials
    • C09K11/08Luminescent, e.g. electroluminescent, chemiluminescent materials containing inorganic luminescent materials
    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F21LIGHTING
    • F21KNON-ELECTRIC LIGHT SOURCES USING LUMINESCENCE; LIGHT SOURCES USING ELECTROCHEMILUMINESCENCE; LIGHT SOURCES USING CHARGES OF COMBUSTIBLE MATERIAL; LIGHT SOURCES USING SEMICONDUCTOR DEVICES AS LIGHT-GENERATING ELEMENTS; LIGHT SOURCES NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • F21K2/00Non-electric light sources using luminescence; Light sources using electrochemiluminescence
    • F21K2/06Non-electric light sources using luminescence; Light sources using electrochemiluminescence using chemiluminescence
    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F21LIGHTING
    • F21VFUNCTIONAL FEATURES OR DETAILS OF LIGHTING DEVICES OR SYSTEMS THEREOF; STRUCTURAL COMBINATIONS OF LIGHTING DEVICES WITH OTHER ARTICLES, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • F21V9/00Elements for modifying spectral properties, polarisation or intensity of the light emitted, e.g. filters
    • F21V9/30Elements containing photoluminescent material distinct from or spaced from the light source
    • F21V9/32Elements containing photoluminescent material distinct from or spaced from the light source characterised by the arrangement of the photoluminescent material

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Spectroscopy & Molecular Physics (AREA)
  • Electromagnetism (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Cathode-Ray Tubes And Fluorescent Screens For Display (AREA)

Abstract

Světelný zdroj umožňuje produkovat intenzivní a jasné bílé světlo s hodnotou indexu podání barev (CRI) nad 80. Toho je dosaženo kombinováním tří složek bílého světla (primární, sekundární a terciální světlo), přičemž je terciální světlo vyrobeno konverzí sekundárního světla, namísto primárního světla, pro eliminaci lokálních teplotních extrémů způsobených Stokesovým posuvem.

Description

Dosavadní stav techniky
V současné době jsou často využívány světelné zdroje pracující s luminoforní materiály. Luminoforní materiály mají tu vlastnost, že při ozařování primárním světlem určité barvy dokáží emitovat sekundární světlo odlišné barvy. Toho je využíváno v případech, kdy není možné efektivně generovat některé barvy světla napřímo přeměnou elektrické energie na světlo (např. pomocí světlo emitujících a laserových diod). Rovněž je známo, že bílé světlo vzniká složením základních barev RGB (červená, zelená a modrá).
Jsou známé standardní dvousložkové světelné zdroje pro generaci bílé barvy, jenž kombinují primární a sekundární světlo. Mezi rozšířené kombinace patří primární světlo modré barvy ze zdroje primárního světla zastoupeného světlo emitující nebo laserovou diodou, a dále sekundární světlo žluté, nebo žluto/oranžové, nebo zelené, nebo zeleno/žluté barvy, které konvertuje z primárního světla luminoforní materiál.
Příklady využití luminoforních materiálů jsou vynálezy z dokumentu CZ 304579 B6, či z dokumentu CZ 307024 B6, které umožňují generovat sekundární světlo požadované barvy a rovněž bílé světlo.
Nevýhoda takového známého dvousložkového světelného zdroje spočívá v tom, že nepokryje dostatečně a rovnoměrně viditelnou část spektra bílého světla, tedy že nelze v takovémto případě dosáhnout hodnot indexu podání barev (CRI) vyšších než zhruba 70.
Pokud chce odborník dosáhnout vyšších hodnot indexu podání barev (CRI) je nutné, aby světelný zdroj dokázal kromě zmiňovaných dvou barevných komponent pro skladbu bílého světla emitovat další barevnou komponentu. To znamená, že pro „denní“ bílé světlo chybí ve výše popsaných známých dvojsložkových světelných zdrojích světla převážně červená komponenta a také cyan komponenta bílého světla.
Z výše uvedeného důvodu se přidávají do světelných zdrojů komplementární luminoforní materiály, a to nejčastěji s emisí v červené oblasti spektra. Dochází tedy k interakci mezi luminoforním materiálem pro emisi červeného sekundárního záření a fotony primárního záření, a to v souladu s absorpčním pásem komplementárního luminoforního materiálu. Proto ve vícesložkových světelných zdrojích vede tato strategie k získávání bílého světla s indexem podání barev (CRI) nad 70, v rámci, které se zúčastněné luminoforní materiály excitují společným primárním světlem. To znamená, že se nechá primární světlo pronikat luminoforními materiály, přičemž světelný zdroj opouští bílé světlo z alespoň tří barevných komponent pro dosažení vysoké hodnoty indexu podání barev (CRI), kde jednou z komponent je nezkonvertovaná část primárního světla a sekundární světlo dvou rozdílných barev.
Výše uvedená strategie přináší nevýhody, mezi které patří především nízký výsledný jas bílého světla, který je snaha kompenzovat vysoce intenzivním primárním světlem. To však vede k dalšímu kroku zpět, kterým je tepelné zhášení, a v některých případech i tepelná degradace, luminoforních materiálů v místě dopadu intenzivního primárního světla. Rovněž je nevýhodou, že intenzivní primární světlo se v luminoforním materiálu rozptyluje, takže sekundární světlo je
- 1 CZ 309891 B6 málo intenzivní, či se sekundární světlo vyvažuje z luminoforního materiálu v jiném směru než primární světlo atp. Takové zdroje světla jsou charakteristické svým nižším jasem.
Co se týče negativně působícího odpadního tepla, tak to je produktem přeměny světla a tento jev se v odborných kruzích nazývá jako Stokesův posuv. Jedná se o rozdíl energií mezi absorbovaným fotonem a fotonem luminoforním materiálem následně emitovaným. Takto vzniklé teplo je větší v případě většího rozdílu mezi vlnovými délkami primárního světla a sekundárního světla - tzn. větší rozdíl mezi energiemi fotonů. Je tedy nasnadě, že čím větší je rozdíl ve vlnových délkách barevných komponent skládaného bílého světla, tím více se produkuje odpadního tepla, a současně platí, že čím intenzivnější je primární světlo, tím více odpadního tepla vzniká, proto je tento nedostatek výše uvedené strategie markantní ve světelných zdrojích produkujících velice jasné a intenzivní bílé světlo.
Výše uvedené nevýhody mající negativní vlivy na intenzitu, jas a další vlastnosti bílého světla se úspěšně snaží kompenzovat vynález známý z dokumentu CZ 309096 B6, ve kterém se luminoforní materiál opracuje do konverzního tělesa, které má danou dopadovou plochu pro vstup intenzivního primárního světla do konverzního tělesa a které současně má výstupní plochu pro vyvázání mixu nezkonvertovaného primárního světla a sekundárního světla. Konverzní těleso nejenom plní roli přeměny primárního světla na sekundární světlo, ale také funguje jako optický prvek.
Nevýhoda výše uvedeného známého vynálezu však spočívá v tom, že i tento vynález se drží strategie konverze části primárního světla na sekundární světlo, a jejich následného míchání do světla bílé barvy. To znamená, že i tento vynález se musí potýkat s negativními tepelnými účinky způsobenými konverzí fotonů s velkým energetickým rozdílem, které kompenzuje volbou luminoforních materiálů se zvýšenou odolností, či instalací chladičů na povrch konverzního tělesa pro odvod tepla z konverzního tělesa.
Úkolem vynálezu je vytvoření světelného zdroje, který by umožňoval produkovat vysoce intenzivní bílé světlo s indexem podání barev (CRI) alespoň 80, přičemž by světelný zdroj měl kompenzované negativní tepelné vlivy, zejména tepelné zhášení a tepelnou degradaci.
Podstata vynálezu
Vytčený úkol je vyřešen pomocí světelného zdroje vytvořeného podle níže uvedeného vynálezu.
Světelný zdroj pro produkci světla bílé barvy s indexem podání barev (CRI) alespoň 80 je tvořen alespoň jedním zdrojem primárního světla a monokrystalickým luminoforním tělesem pro konverzi světla. Luminoforní těleso vykazuje na svém povrchu dopadovou plochu pro vstup primárního světla do luminoforního tělesa a výstupní plochu pro vyvázání světla z luminoforního tělesa, přičemž zbývající povrch luminoforního tělesa je reflexní pro zamezení vyvázání světla z luminoforního tělesa mimo výstupní plochu a současně je obsah dopadové plochy menší než obsah výstupní plochy. Luminoforní těleso současně plní dvě role, a to roli konverzní komponenty světelného zdroje a optické komponenty světelného zdroje, přičemž výhody takového luminoforního tělesa jsou detailně rozepsány ve vynálezu CZ 309096 B6.
Současně je zdroj primárního světla uzpůsoben pro generování primárního světla modré barvy s maximální vlnovou délkou 480 nm. To je výhodné z toho důvodu, že existují v současném stavu techniky „modré“ vysoce výkonné a efektivní diody pro přeměnu elektrické energie na světlo, tudíž je jejich aplikace ve světelném zdroji přínosná.
A dále je luminoforní těleso tvořeno sekundárním luminoforním materiálem pro konverzi primárního světla na sekundární světlo zelené barvy s maximem emise v oblasti 490 až 545 nm, přičemž je luminoforní těleso tvořeno také terciálním luminoforním materiálem pro konverzi
- 2 CZ 309891 B6 sekundárního světla na terciální světlo červené barvy s maximem emise v oblasti vlnových délek 590 až 680 nm.
Podstata vynálezu spočívá v tom, že luminoforní těleso vykazuje části, kde sekundární luminoforní materiál tvoří část luminoforního tělesa s dopadovou plochou primárního záření a výstupní plochou. Sekundární luminoforní materiál zjednodušeně napsáno tvoří prostředí pro vedení světla od dopadové plochy k výstupní ploše. Současně terciální luminoforní materiál tvoří alespoň jednu další část luminoforního tělesa ležící na povrchu části ze sekundárního luminoforního materiálu mimo dopadovou a výstupní plochu. To znamená, že sekundární světlo při své cestě k výstupní ploše proniká do terciálního luminoforního materiálu, ve kterém dojde ke konverzi části sekundárního světla na terciální světlo, a to vede ke složení světla bílé barvy, jenž ve finále uniká výstupní plochou v požadovaném směru.
Umístěním terciálního luminoforního materiálu do vnějšího „obvodu“ luminoforního tělesa jsou konvertovány fotony sekundárního světla, které nesplňují podmínku totálního odrazu a vyvazují se mimo výstupní plochu, navíc pomocí tohoto uspořádání nestojí terciální luminoforní materiál v cestě nezkonvertovanému primárnímu světlu, takže nedochází v takové míře ke konverzi světel s velikým energetickým rozdílem dle Stokesova posuvu, jako je tomu u standardního uspořádání řazení luminoforů a jejich excitace primárním světlem.
Výhodou vynalezeného světelného zdroje je to, že pozměňuje dosavadní prosazovanou strategii konverze primárního světla na sekundární světlo složené z více barev. Vynález pracuje s postupnou konverzí primárního na sekundární světlo a na terciální světlo, a zároveň k těmto konverzím dochází v jiných částech světelného zdroje, čímž je celková tepelná zátěž dané oblasti menší, takže negativní projevy Stokesova posuvu jsou mnohem mírnější, a z toho důvodu generované odpadní teplo nezpůsobuje teplotní zhášení pro „červený“ luminoforní materiál, ale ani „zelený“ luminoforní materiál. Zároveň je i významně omezena tepelná degradace těchto materiálů. Pokud by bylo konvertováno primární světlo na „červené“ terciální světlo, tak jde o energii 0,79 eV na foton, zatímco ve vynálezu při konverzi sekundárního světla na terciální světlo jde o energii 0,37 eV na foton. Proto je možné ve světelných zdrojích použít luminoforní materiály, které nejsou natolik odolné vysokým teplotám, eventuálně není potřeba instalovat doplňkové chladiče na povrch luminoforního tělesa pro rychlé snížení teploty, či postačují mnohem menší chladiče pro průběžnou disipaci odpadního tepla, což má pozitivní vliv na miniaturizaci světelných zdrojů s vysokým jasem a intenzitou vyzařovaného bílého světla s indexem podání barev nad 80.
Je výhodné, pokud je ve vynálezu zdrojem primárního záření laserový zdroj s optickým výkonem v rozmezí od 2 W do 150 W s emisí primárního světla modré barvy v rozmezí vlnových délek od 405 nm do 480 nm. Laserové zdroje umožňují koncentrovat intenzivní paprsky primárního světla do velmi malých dopadových ploch.
Rovněž je v rámci vynálezu výhodné, pokud je terciálním luminoforním materiálem KSF:Mn (tj. K2SiF6:Mn4+), CaS:Eu2+, CaAlSiN3:Ce3+ nebo CaAlSiN3:Pr3+. Všechny tyto materiály prokázaly, že jsou vhodné pro excitaci sekundárním světlem.
V dalším provedení vynálezu je výhodné, pokud je luminoforní těleso rotačně symetrické, protože rotační symetrie má pozitivní vliv na optické vlastnosti luminoforního tělesa, zejména co se týká šíření světelných paprsků uvnitř luminoforního tělesa směrem od dopadové plochy k výstupní ploše.
Je výhodné, pokud je pro úsporu luminoforních materiálů, nebo pro úpravu optických parametrů, či pro nakládání s odpadním teplem část luminoforního tělesa ze světlo nekonvertujícího materiálu.
- 3 CZ 309891 B6
Hlavním přínosem vynálezu je odstranění lokálních teplotních extrémů panujících na luminoforních tělesech známých světelných zdrojů pracujících se strategií přeměny primárního světla na více „barev“ sekundárního světla, a to především v případě excitace luminoforu fokusovaným laserovým svazkem, kdy je velká část energie generována ve velmi malé oblasti. Odstranění lokálních teplotních extrémů usnadňuje řízení disipace odpadního tepla, otevírá dveře miniaturizaci světelných zdrojů, či zvyšování jejich provozních výkonů, umožňuje použití luminoforních materiálů, které byly dříve zavrhnuty pro jejich poškozování lokálními teplotními extrémy.
Objasnění výkresů
Uvedený vynález bude blíže objasněn na následujících vyobrazeních, kde:
obr. 1 znázorňuje řez rotačně symetrickým luminoforním tělesem;
obr. 2 znázorňuje šíření primárního světla luminoforním tělesem;
obr. 3 znázorňuje šíření sekundárního světla luminoforním tělesem;
obr. 4 znázorňuje šíření terciálního světla luminoforním tělesem; a obr. 5 znázorňuje šíření jednotlivých složek bílého světla luminoforním tělesem dle vynálezu.
Příklad uskutečnění vynálezu
Rozumí se, že dále popsané a zobrazené konkrétní případy uskutečnění vynálezu jsou představovány pro ilustraci, nikoliv jako omezení vynálezu na uvedené příklady. Odborníci znalí stavu techniky najdou nebo budou schopni zajistit za použití rutinního experimentování větší či menší počet ekvivalentů ke specifickým uskutečněním vynálezu, která jsou zde popsána.
Pro splnění hlavní ideje vynálezu je nezbytné, aby luminoforní těleso 1 vykazovalo sekundární luminoforní materiál 4 pro přeměnu primárního světla na sekundární světlo a terciální luminoforní materiál 5 pro přeměnu sekundárního světla na terciální světlo. Tvar luminoforního tělesa 1 se posléze volí dle optických zákonitostí, aby se sekundární světlo šířilo luminoforním tělesem 1 do terciálního luminoforního materiálu 3, současně aby do terciálního luminoforního materiálu 5 pronikalo co nejméně primárního světla, a aby se ideálně všechno světlo z luminoforního tělesa 1 vyvažovalo v kýženém směru a skrz výstupní plochu.
Co se týče optických vlastností, tak je tento vynález přímým pokračovatelem vynálezu z dokumentu CZ 309096 B6, ve kterém je zveřejněna celá řada těles kombinujících v sobě vlastnosti konverzního a optického prvku pro velice jasné a intenzivní světelné zdroje. Technické znaky, které odborník musí z dosavadního stavu techniky použít v přihlášeném vynálezu, jsou dopadová plocha 2, výstupní plocha 3, reflexní povrch pro zabránění vyvazování světla z tělesa mimo výstupní plochu 3, eventuálně světlo nekonvertující materiál 6 pro úpravu výsledných optických vlastností a pro úsporu luminoforních materiálů.
Na obr. 1 je ilustrován příklad luminoforního tělesa 1, které má menší dopadovou plochu 2, než výstupní plochu 3. Luminoforní těleso 1 je tvořeno sekundárním luminoforním materiálem 4 pro příjem primárního světla, přičemž k němu přináleží na stranách mimo směr šíření primárního světla terciální luminoforní materiál 5 pro konverzi sekundárního světla na terciální světlo, a dále světlo nekonvertující materiál 6, který upravuje optické parametry světla a který na sekundární luminoforní materiál 4 navazuje ve směru šíření primárního světla.
- 4 CZ 309891 B6
Odborník bude preferovat rotačně symetrická luminoforní tělesa 1, avšak jsou možné i pyramidové tvary. Světlo nekonvertující materiál 6 může být nahrazen sekundárním luminoforním materiálem 4, za cenu vyšší pořizovací ceny, či může být zcela vynechán za cenu zhoršení optických vlastností luminoforního tělesa 1.
Na obr. 2 je ilustrováno šíření primárního světla luminoforním tělesem 1. Z obrázku je patrné, že je primární světlo fokusováno přes dopadovou plochu 2 do ohniska luminoforního tělesa 1, ze kterého se šíří luminoforním tělesem 1 směrem k výstupní ploše 3.
Na obr. 3 je ilustrováno jak se sekundární světlo ze sekundárního luminoforního materiálu 4 vyvazuje všesměrově. Je tedy zřejmé, že vznikají fotony sekundárního světla, které se šíři v jiném směru než primární světlo, a které je možné konvertovat v terciálním luminoforním materiálu 5, jak je znázorněno na obr. 4.
Na obr. 5 je ilustrováno složení všech tří barevných složek bílého světla (primární, sekundární a terciální světlo) vystupujících z luminoforního tělesa 1. Díky kombinaci tří složek dosahuje bílé světlo indexu podání barev (CRI) přes 80. Podmínkou, která musí být dodržena, je, aby primární světlo nepřekročilo maximální vlnovou délku 480 nm, aby sekundární světlo nepřekročilo maximální vlnovou délku 545 nm, a aby terciální světlo nepřekročilo maximální vlnovou délku 680 nm.
Co se týče zdroje primárního světla, tak může být použita světlo emitující dioda, laserová dioda, či jiné zařízení produkující primární světlo které lze fokusovat do malé oblasti. Zdroj primárního světla může být jeden, či jich může být více, jejichž světelné svazky se fokusují do dopadové plochy 3. Odborník znající stav techniky může navrhnout celou paletu zdrojů primárního světla.
V rámci vývoje vynálezu se nejlépe osvědčily laserové diody pracující v rozmezí výkonu od 2 W do 150 W s emisí od 405 nm do 480 nm.
Jako sekundární luminoforní materiály 4 byly použité známé luminofory z dvojsložkových světelných zdrojů uvedených ve spisu CZ 309096 B6.
V rámci vynálezu byly použity jako terciální luminoforní materiály 5 dříve nevyužívané luminofory KSF:Mn tj. K2SiF6:Mn4+, jehož emise je 632 nm a excitační pás 320 až 490 nm; CIE x = 0,693; y = 0,307, a dále nitridy například CaAlSiN3: Eu2+, jehož emise je 622 nm a excitační pás 200 až 610 nm; CIE x = 0,637; y = 0,362 nebo CaAlSiN3:Ce3+, jehož emise je 603 nm a excitační pás 450 až 480 nm.
Odborník bude schopen použít i další známé luminoforní materiály mající maximum emise v rozmezí od 550 nm do 680 nm.
Světlo nekonvertující materiál 6 je nedotovaný materiál, a může být k sekundárnímu luminofornímu materiálu 4 přilepen, nebo nabondován.
Průmyslová využitelnost
Světelný zdroj podle vynálezu nalezne uplatnění v přístrojové technice, endoskopii, světelné mikroskopii nebo ve venkovním osvětlování.

Claims (4)

1. Světelný zdroj pro produkci světla bílé barvy s indexem podání barev (CRI) alespoň 80, zahrnující alespoň jeden zdroj primárního světla a monokrystalické luminoforní těleso (1) pro konverzi světla, které vykazuje na svém povrchu dopadovou plochu (2) pro vstup primárního světla do luminoforního tělesa (1) a výstupní plochu (3) pro vyvázání světla z luminoforního tělesa (1), přičemž zbývající povrch luminoforního tělesa (1) je reflexní pro zamezení vyvázání světla z luminoforního tělesa (1) mimo výstupní plochu (3) a současně je obsah dopadové plochy (2) menší než obsah výstupní plochy (3), přičemž zdroj primárního světla je uzpůsoben pro generování primárního světla modré barvy s maximální vlnovou délkou 480 nm; luminoforní těleso (1) je tvořeno sekundárním luminoforním materiálem (4) pro konverzi primárního světla na sekundární světlo zelené barvy s maximální vlnovou délkou 545 nm; a dále je luminoforní těleso (1) tvořeno terciálním luminoforním materiálem (5) pro konverzi sekundárního světla na terciální světlo červené barvy s maximální vlnovou délkou 680 nm, vyznačující se tím, že sekundární luminoforní materiál (4) tvoří část luminoforního tělesa (1) s dopadovou plochou (2) a výstupní plochou (3), a současně terciální luminoforní materiál (5) tvoří alespoň jednu další část luminoforního tělesa (1) ležící na povrchu části ze sekundárního luminoforního materiálu (4) mimo dopadovou plochu (2) a výstupní plochu (3) tak, aby docházelo k postupné konverzi primárního světla na sekundární světlo a dále na terciální světlo, přičemž terciálním luminoforním materiálem je K2SiF6:Mn4+, CaAlSiN3:Ce3+ nebo CaAlSiN3:Eu2+.
2. Světelný zdroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že zdrojem primárního záření je laserový zdroj s optickým výkonem v rozmezí od 2 do 150 W s emisí primárního světla modré barvy v rozmezí vlnových délek od 405 do 480 nm.
3. Světelný zdroj podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že luminoforní těleso (1) je rotačně symetrické.
4. Světelný zdroj podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že luminoforní těleso (1) zahrnuje alespoň jednu část ze světlo nekonvertujícího materiálu (6) pro úpravu optických vlastností luminoforního tělesa (1).
CZ2023-80A 2023-03-01 2023-03-01 Světelný zdroj CZ309891B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2023-80A CZ309891B6 (cs) 2023-03-01 2023-03-01 Světelný zdroj

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2023-80A CZ309891B6 (cs) 2023-03-01 2023-03-01 Světelný zdroj

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ202380A3 CZ202380A3 (cs) 2024-01-10
CZ309891B6 true CZ309891B6 (cs) 2024-01-10

Family

ID=89429317

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2023-80A CZ309891B6 (cs) 2023-03-01 2023-03-01 Světelný zdroj

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ309891B6 (cs)

Citations (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US20110248624A1 (en) * 2010-04-07 2011-10-13 Sharp Kabushiki Kaisha Illuminating device and vehicle headlamp
CZ304579B6 (cs) * 2013-04-22 2014-07-16 Crytur Spol. S R. O. Dioda emitující bílé světlo s monokrystalickým luminoforem a způsob výroby
CZ307024B6 (cs) * 2014-05-05 2017-11-22 Crytur, Spol.S R.O. Světelný zdroj
CZ309096B6 (cs) * 2020-12-10 2022-01-26 Crytur, Spol. S.R.O. Zdroj světla

Patent Citations (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US20110248624A1 (en) * 2010-04-07 2011-10-13 Sharp Kabushiki Kaisha Illuminating device and vehicle headlamp
CZ304579B6 (cs) * 2013-04-22 2014-07-16 Crytur Spol. S R. O. Dioda emitující bílé světlo s monokrystalickým luminoforem a způsob výroby
CZ307024B6 (cs) * 2014-05-05 2017-11-22 Crytur, Spol.S R.O. Světelný zdroj
CZ309096B6 (cs) * 2020-12-10 2022-01-26 Crytur, Spol. S.R.O. Zdroj světla

Also Published As

Publication number Publication date
CZ202380A3 (cs) 2024-01-10

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US7810947B2 (en) White LED light source device and LED backlight using the same
KR102030538B1 (ko) 광 변환 조립체, 램프 및 조명 기구
US8143079B2 (en) Silicon nanoparticle white light emitting device
US7005679B2 (en) Multiple component solid state white light
JP5934130B2 (ja) 短波長ledとダウンコンバージョン物質で白色光を生成するパッケージ設計
EP2417219B1 (en) Luminescent converter for a phosphor- enhanced light source comprising organic and inorganic phosphors
US9142733B2 (en) Light source device including a high energy light source and a wavelength conversion member, illuminating device comprising the same, and vehicle
US20130329448A1 (en) Lighting apparatus with phosphor element
JP6109318B2 (ja) 出射光を生成する照明装置および出射光を生成する方法
CN104322149B (zh) 发光组件、灯和照明设备
JP5830340B2 (ja) 光源装置
CZ2014302A3 (cs) Světelný zdroj
JP2015515133A5 (cs)
JP2011105951A (ja) 蛍光体の材料
US20070023762A1 (en) White light emitting LED-powered lamp
CN108235720A (zh) 用于产生高亮度光的光学设备
JP2017533549A (ja) 放射スペクトルが調整可能な光源
US10274164B2 (en) Lighting device comprising a plurality of different light sources with similar off-state appearance
US20140353696A1 (en) Solid State Lighting Device
CZ309891B6 (cs) Světelný zdroj
JP2020136672A (ja) 発光装置
CN113126412B (zh) 一种高亮度的多通道光机架构
CN219320637U (zh) 半导体光源装置和电子光源设备
US11658272B2 (en) LED module with adjusted emission spectrum
CN111578159A (zh) 高显色指数及色温可调的高光通量白光激光照明装置