CZ309219B6 - Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatabilních nanovláken, především pro kryt kožních ran, a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatabilních nanovláken, především pro kryt kožních ran, a zařízení k provádění tohoto způsobu Download PDF

Info

Publication number
CZ309219B6
CZ309219B6 CZ2015117A CZ2015117A CZ309219B6 CZ 309219 B6 CZ309219 B6 CZ 309219B6 CZ 2015117 A CZ2015117 A CZ 2015117A CZ 2015117 A CZ2015117 A CZ 2015117A CZ 309219 B6 CZ309219 B6 CZ 309219B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
nanofibers
pcl
biodegradable
wound
spinning
Prior art date
Application number
CZ2015117A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2015117A3 (cs
Inventor
Ladislav Dzan
Ladislav MUDr. Dzan
Silvie Krchová
Silvie MUDr. Krchová
Jiří Chvojka
Chvojka Jiří Ing., Ph.D.
David Lukáš
CSc. Lukáš David prof. RNDr.
Eva Kuželová Košťáková
Kuželová Košťáková Eva doc. Ing., Ph.D.
Petr Mikeš
Mikeš Petr Ing., Ph.D.
Pavel Pokorný
Pokorný Pavel Ing., Ph.D.
Denisa Zálešáková
Denisa Ing. Zálešáková
Oldřich Jirsák
CSc. Jirsák Oldřich prof. RNDr.
Filip SanetrnĂ­k
Filip Bc. Sanetrník
Věra Jenčová
Jenčová Věra Ing., Ph.D.
Ondřej Novák
Novák Ondřej Ing., Ph.D.
Kateřina Pilařová
Kateřina Mgr. Pilařová
Jana Horáková
Jana Mgr. Horáková
Original Assignee
Technická univerzita v Liberci
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Technická univerzita v Liberci filed Critical Technická univerzita v Liberci
Priority to CZ2015117A priority Critical patent/CZ309219B6/cs
Publication of CZ2015117A3 publication Critical patent/CZ2015117A3/cs
Publication of CZ309219B6 publication Critical patent/CZ309219B6/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61FFILTERS IMPLANTABLE INTO BLOOD VESSELS; PROSTHESES; DEVICES PROVIDING PATENCY TO, OR PREVENTING COLLAPSING OF, TUBULAR STRUCTURES OF THE BODY, e.g. STENTS; ORTHOPAEDIC, NURSING OR CONTRACEPTIVE DEVICES; FOMENTATION; TREATMENT OR PROTECTION OF EYES OR EARS; BANDAGES, DRESSINGS OR ABSORBENT PADS; FIRST-AID KITS
    • A61F13/00Bandages or dressings; Absorbent pads
    • A61F13/02Adhesive bandages or dressings
    • A61F13/0203Adhesive bandages or dressings with fluid retention members
    • A61F13/0206Adhesive bandages or dressings with fluid retention members with absorbent fibrous layers, e.g. woven or non-woven absorbent pads or island dressings
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61FFILTERS IMPLANTABLE INTO BLOOD VESSELS; PROSTHESES; DEVICES PROVIDING PATENCY TO, OR PREVENTING COLLAPSING OF, TUBULAR STRUCTURES OF THE BODY, e.g. STENTS; ORTHOPAEDIC, NURSING OR CONTRACEPTIVE DEVICES; FOMENTATION; TREATMENT OR PROTECTION OF EYES OR EARS; BANDAGES, DRESSINGS OR ABSORBENT PADS; FIRST-AID KITS
    • A61F13/00Bandages or dressings; Absorbent pads
    • A61F13/02Adhesive bandages or dressings
    • A61F13/0203Adhesive bandages or dressings with fluid retention members
    • A61F13/0223Adhesive bandages or dressings with fluid retention members characterized by parametric properties of the fluid retention layer, e.g. absorbency, wicking capacity, liquid distribution
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K9/00Medicinal preparations characterised by special physical form
    • A61K9/70Web, sheet or filament bases ; Films; Fibres of the matrix type containing drug
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K9/00Medicinal preparations characterised by special physical form
    • A61K9/70Web, sheet or filament bases ; Films; Fibres of the matrix type containing drug
    • A61K9/7007Drug-containing films, membranes or sheets
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61LMETHODS OR APPARATUS FOR STERILISING MATERIALS OR OBJECTS IN GENERAL; DISINFECTION, STERILISATION OR DEODORISATION OF AIR; CHEMICAL ASPECTS OF BANDAGES, DRESSINGS, ABSORBENT PADS OR SURGICAL ARTICLES; MATERIALS FOR BANDAGES, DRESSINGS, ABSORBENT PADS OR SURGICAL ARTICLES
    • A61L15/00Chemical aspects of, or use of materials for, bandages, dressings or absorbent pads
    • A61L15/16Bandages, dressings or absorbent pads for physiological fluids such as urine or blood, e.g. sanitary towels, tampons
    • A61L15/22Bandages, dressings or absorbent pads for physiological fluids such as urine or blood, e.g. sanitary towels, tampons containing macromolecular materials
    • A61L15/26Macromolecular compounds obtained otherwise than by reactions only involving carbon-to-carbon unsaturated bonds; Derivatives thereof
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29CSHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C39/00Shaping by casting, i.e. introducing the moulding material into a mould or between confining surfaces without significant moulding pressure; Apparatus therefor
    • B29C39/02Shaping by casting, i.e. introducing the moulding material into a mould or between confining surfaces without significant moulding pressure; Apparatus therefor for making articles of definite length, i.e. discrete articles
    • B29C39/12Making multilayered or multicoloured articles
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B32LAYERED PRODUCTS
    • B32BLAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
    • B32B5/00Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts
    • B32B5/02Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts characterised by structural features of a fibrous or filamentary layer
    • B32B5/06Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts characterised by structural features of a fibrous or filamentary layer characterised by a fibrous or filamentary layer mechanically connected, e.g. by needling to another layer, e.g. of fibres, of paper
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61LMETHODS OR APPARATUS FOR STERILISING MATERIALS OR OBJECTS IN GENERAL; DISINFECTION, STERILISATION OR DEODORISATION OF AIR; CHEMICAL ASPECTS OF BANDAGES, DRESSINGS, ABSORBENT PADS OR SURGICAL ARTICLES; MATERIALS FOR BANDAGES, DRESSINGS, ABSORBENT PADS OR SURGICAL ARTICLES
    • A61L2400/00Materials characterised by their function or physical properties
    • A61L2400/12Nanosized materials, e.g. nanofibres, nanoparticles, nanowires, nanotubes; Nanostructured surfaces

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Heart & Thoracic Surgery (AREA)
  • Vascular Medicine (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Hematology (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Spinning Methods And Devices For Manufacturing Artificial Fibers (AREA)
  • Nonwoven Fabrics (AREA)
  • Materials For Medical Uses (AREA)

Abstract

Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatibilních nanovláken, především kožních ran z kaprolaktonového polymeru metodami elektrostatického zvlákňování, odstředivého zvlákňování, meltblownu a kombinací těchto technologií, přičemž je výsledný materiál sterilizován ethylenoxidem. Zařízení k provádění tohoto způsobu.

Description

Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatibilních nanovláken, především pro kryt kožních ran, a zařízení k provádění tohoto způsobu
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu výroby, nanovlákenné vrstvy vyrobené z čistých biodegradabilních a biokompatibilních polymerů (například polykaprolaktonu (PCL)), při kterém se nanovlákna ukládají na nosnou netkanou textilii metodou stejnosměrného nebo střídavého elektrického zvlákňování (DC elektrospinning nebo AC elektrospinning), odstředivého zvlákňování, meltblownu nebo pomocí kombinace těchto technologií.
Vynález se dále týká zařízení k zajištění výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatibilních nanovláken, především pro kryt kožních ran.
Dosavadní stav techniky
Jedním z revolučních materiálů moderní lékařské vědy jsou bezpochyby nanovlákna. Pro své specifické vlastnosti nacházejí uplatnění nejen v mnoha technických oborech, ale otevírají také nové možnosti v současné medicíně.
Nejpoužívanějším způsobem výroby nanovláken je tzv. elektrostatické zvlákňování (DC elektrospinning) účinkem zdrojů stejnosměrného vysokého napětí. Z polymemího roztoku nebo polymemí taveniny se pomocí elektrostatických sil utvářejí jemná vlákna, jejichž průměr se pohybuje v rozsahu nanometrů, tedy v milióntinách milimetru. Díky tomu má nanovlákenný materiál velkou povrchovou plochu, je vysoce porézní a vyznačuje se extrémně nízkou tuhostí.
Předmětem rozsáhlého výzkumu je uplatnění nanomateriálů v biomedicíně. Nanomateriály mohou být použity při výrobě umělých orgánů, kůže, krevních cév nebo hojících prostředků.
Odborníci se zabývají výrobou nanovláken z biokompatibilních materiálů, které svými vlastnostmi napodobují skutečné tkáně a organismus je schopen je po určité době vstřebat.
Testuje se uplatnění nanovláken jako matrice pro růst kmenových buněk a možnost inkorporovat do jejich vrstev různé bioaktivní materiály, např. růstové faktory nebo imunosupresiva. Nanovlákna vyrobená z biopolymerů mohou sloužit jako krycí materiál na rány obohacený o antibakteriální či jiné látky, které přispějí k rychlejšímu hojení rány.
Nicméně veškeré úpravy samotného kožního krytu (neboli scaffoldu) ať během jeho výroby, nebo již hotového materiálu se zdají spíše nevýhodné. Zaprvé proces výroby značně prodlužují. Zároveň fimkcionalizace scaffoldu jakýmikoliv biologickými látkami, ať se již jedná o výtažky z bylin, nebo například osazení scaffoldu buňkami pacienta, znesnadňuje reprodukovatelnost výroby materiálu. Navíc tyto biologicky aktivní látky při výrobě nebo při dlouhodobém skladování velmi často ztrácí svou aktivitu a jejich účinek se tudíž snižuje. Další překážkou, se kterou je nutné se vypořádat, je postupné řízené uvolňování léčivých látek z kožního krytu, alespoň do doby, než dojde k jeho výměně. Při osazení scaffoldu buňkami zase narážíme na problém, kdy je nutná biopsie pacientovy tkáně, kultivace jeho vlastních buněk in vitro a následné osazení scaffoldu. Toto je velmi zdlouhavý a také nákladný proces.
Při fimkcionalizaci scaffoldů jinými látkami, jako jsou například soli stříbra, o kterém je známo, že má antibakteriální účinky, je nutné velmi přesně odhadnout koncentraci dané látky. Při větších koncentracích je totiž stříbro toxické i pro buňky lidského těla a mohlo by dojít k odumírání pacientovy tkáně.
- 1 CZ 309219 B6
Výše uvedenými problémy a jejich řešením se zabývají různé patenty a odborné články, jako například:
1. J. Chong, T.T. Phan, I.J. Lim, Y.Z. Zhang, B.H. Bay, S. Ramakrishna, C.T. Lim, Evaluation of electrospun PCL/gelatin nanofibrous scaffold for wound healing and layered dermal reconstitution, Acta Biomaterialia 3 (2007), 321 až 330.
Současným požadavkem na nosiče vhodné pro tkáňové inženýrství je biologicky rozložitelný scaffold uvnitř něhož mohou fibroblasty migrovat a proliferovat. Taková umělá dermální vrstva musí přilnout k ráně a integrovat se do ní, což není u řady umělých kožních náhrad splněno. Vysoká cena současných umělých kožních náhrad omezuje četnost jejich aplikací jak u lékařů, tak u pacientů. V článku je navržen cenově efektivní kompozit sestávající z nanovlákenné vrstvy vytvořené metodou elektrického zvlákňování přímo na polyuretanový kryt (TegadermTM 3M Medical) pro dermální hojení kožních ran. Buněčná kultura je nasazena na obou stranách nanovlákenné vrstvy a testována na adhezi fibroblastů a jejich proliferaci. V práci se předpokládalo, že fibroblasty osídlené trojrozměrné nanovlákenné struktury překryté přes ránu podpoří tvorbu dermis a umožní následnou reepitelizaci. Výsledky získané v této studii ukazují, že nanovlákenný scaffold z obou stran osídlený fibroblasty vykazoval dobrou buněčnou adhezi, růst a proliferaci. Je to úspěšný první krok pro aplikaci nanovlákenných materiálů jako vhodných trojrozměrných nosičů pro pěstování autogenních populací fibroblastů. Poznatky získané studií poskytují velký potenciál pro léčbu kožních ran pomocí aplikace vrstevnatých vlákenných prostředků.
Nevýhody:
• Osazování in vitro před vlastní aplikací, která neumožňuje okamžité použití scaffoldu.
• Nanovlákenné struktury předpokládají reepitelizaci rány in situ bez nutnosti předchozí kultivace.
• Ideálně osazování scaffoldu vlastními buňkami - biopsie, kultivace - zdlouhavé, finančně náročné.
• Pokud jsou buňky cizí, nebezpečí odmítnutí scaffoldu.
2. X. Liu, T. Lin, J. Fang, G. Yao, H. Zhao, M. Dodson, X. Wang, In vivo wound healing and antibacterial performance of electrospun nanofibre membranes, Journal of Biomedical Materials Research Part A 94A (2010), 499 až 508.
V této práci autoři posuzovali 5 materiálů jako možné kandidáty na krytí ran: poly(vinylalkohol) (PVA), poly(s-kaprolakton) (PCL), polyakrylonitril (PAN), poly(vinylidenfluorid-cohexafluorpropen) (PVdF-HFP) a PAN-polyuretan (PEU). Autoři poukazují na hlavní vlastnosti, které by měl ideální kryt rány mít a to, že by měl napomáhat hojení rány a minimalizovat velikost jizvy. Proto by takový scaffold měl splňovat požadavky na to, aby chránil ránu před infekcí, aby umožňoval přísun vzduchu k ráně a zároveň odváděl přebytečné tekutiny zrány. Tyto vlastnosti vlastnosti mají scaffoldy připravené elektrostatickým zvlákňováním. Vyznačují se vysokou porozitou, což napomáhá odvádění tekutiny z rány. Zároveň jsou tyto póry dostatečně malé na to, aby zamezily vnikání bakterií do rány. Autoři článku pro svoje experimenty využili in vivo testování krytí na potkanech. Z jejich výsledků je patrné, že všechny použité materiály napomáhají hojení rány. Hydrofilní scaffoldy podporují proces hojení lépe než hydrofobní. Větší porozita materiálu, a tudíž větší prodyšnost vedou k lepšímu hojení rány. Dalším výsledkem této studie také bylo, že scaffoldy z PCL a PVdF-HFP oproti ostatním materiálům výrazně lépe přilnuly k ráně. To by mohlo být u těchto scaffoldu výhodou, jelikož by nedocházelo k odlupování scaffoldu během procesů hojení, což by mohlo celý proces urychlit.
-2CZ 309219 B6
Nevýhody:
• Preference hydrofilních nanovlákenných materiálů, které nedostatečně adherují k ráně.
• Smáčívost nanovlákenných materiálů je obtížně měřitelná veličina.
3. J. G. Merrel, S. W. McLaughlin, L. Tie, C. T. Laurencin, A. F. Chen, L. S. Nair, Curcumin loaded poly(s-caprolacton) nanofibres: Diabetic wound dressing with antioxidant and antiinflammatory properties, Clinical and Experimental Pharmacology and Physiology 36(12) (2009), 1149 až 1156.
V rámci této studie se autoři zaměřili na fůnkcionalizaci PCL scaffoldu pomocí kurkuminu, fenolické sloučeniny, o které je známo, že má antioxidační a protizánětlivé účinky. Působí také proti vzniku infekcí. To dělá z kurkuminu výborného adepta pro hojení ran. Tato molekula má však velmi nízkou in vivo stabilitu. Proto se autoři tohoto článku rozhodli použít PCL scaffold jako nosič této sloučeniny. Zároveň průměry vláken scaffoldu jsou podobné průměru vláken kolagenu a napodobují tak extracelulámí matrix a napomáhají tak lepší adhezi a proliferaci buněk na scaffoldu. Výhodou také je, že k uvolňování kurkuminu dochází pozvolna během několika dní, což zajišťuje trvalý přísun této léčivé látky do rány během celého procesu hojení. Z jejich in vitro i in vivo experimentů vyplývá, že scaffold obohacený kurkuminem výrazně lépe napomáhá hojení rány oproti kontrolnímu PCL scaffoldu bez kurkuminu. Tato studie naznačuje další možný budoucí vývoj scaffoldu směrem ke zlepšení jejich už i tak výjimečných schopností hojit rány.
Nevýhody:
• Nutnost izolace jakýchkoliv bioaktivních molekul často náročná na čas i instrumentaci.
• Izolované sloučeniny často nestabilní, případně ztrácí aktivitu po inkorporaci do scaffoldu.
• Problém s řízeným postupným uvolňováním.
4. G. Jin, Μ. P. Prabhakaran, D. Kai, S. K. Annamalai, K. D. Arunachalam, S. Ramakrishna, Tissue engineered plant extracts as nanofibrous wound dressing, Biomaterials 34 (2013), 724 až 734.
Autoři tohoto článku navazují na mnohaleté poznatky medicíny, kdy se využívají různé léčivé byliny a jejich extrakty nejen k léčbě různých onemocnění, ale také k hojení například popálenin a jiných kožních ran. V této studii si k testování vybrali rostliny Indigofera aspalathoides (PCL/IA), Azadirachta indica (PCL/ΑΙ), Memecylon edule (PCL/ΜΕ) zMyristica andamanica (PCL/MA). Jako scaffold si zvolili nanovlákna PCL vyrobená elektrostatickým zvlákňováním. Z jejich studie vyplývá, že všechny použité scaffoldy jsou cytokompatibilní, netoxické a podporují proliferaci buněk. Všechny vyrobené scaffoldy vykazují lepší vlastnosti než samotné PCL, nejlepší výsledky však celkově vykazoval materiál PCL/ΜΕ. Toto je další studie poukazující na to, že budoucnost krytů ran bude ve fůnkcionalizaci nanovlákenných scaffoldů, což ještě podpoří jejich již tak vynikající mechanické vlastnosti, díky kterým se již v současné době výborně hodí pro využití jako krytů ran.
Nevýhody:
• Funkcionalizace PCL nanovlákenného scaffoldu není nezbytně nutná, scaffold nevyvolává zánětlivé reakce, bakteriální kontaminaci je zabráněno díky malým pórům nanovlákenné vrstvy.
• Složitost systému, nanovlákenné PCL, samo o sobě vykazuje podporu hojení rány a navození regenerace poranění.
• V případě potřeby je možné nanovlákenný PCL scaffold kombinovat s dalšími přípravky používanými pro podporu hojení ran.
-3 CZ 309219 B6
5. R. V. Madhavan, M. J. Rosemary, M. A. Nandkumar, K. V. Krishnan, L. K. Krishnan, Silver nanoparticle impregnated poly (ε-caprolacton) scaffolds: Optimization of antimicrobial and nontoxic concentrations, Tissue Engineering Part A 17 (2011), 439 až 449.
V této studii se autoři zaměřili na výrobu PCL scaffoldu s příměsí nanočástic stříbra. Stříbrné nanočástice mají vynikající antimikrobiální účinky proti širokému spektru mikroorganismů i při nízkých koncentracích, například oproti antibiotikům, které často mají relativně úzkou specifitu. Navíc proti antibiotikům si mikroorganismy umí velice účinně získat rezistenci., Stříbrné nanočástice působí jak proti Gram pozitivním, tak Gram negativním bakteriím, virům a plísním. Navíc tyto částice vykazují i protizánětlivé účinky při hojení diabetických i chronických ran a popálenin. Je ovšem důležité nalézt optimální koncentraci, protože vysoké koncentrace stříbra mohou být toxické pro pacientovu tkáň. Tento článek popisuje další možné modifikace tkáňových nosičů, tentokrát anorganickými sloučeninami, které především vykazují antimikrobiální aktivitu, zamezují vzniku infekce, čímž napomáhají efektivnějšímu hojení.
Nevýhody:
• Použití nanočástic stříbra, které mohou být toxické.
• Zábrana kontaminace je zajištěna malými póry v nanovlákenné vrstvě, která zabrání průniku bakterií a jiných mikrobiálních agens.
Degradace PCL:
6. Hongfan Sun, Lin Mei, Cunxian Song, Xiumin Cui, Pengyan Wang, The in vivo degradation, absorption and excretion of PCL-based implant, Biomaterials 27 (2006), 1735 až 1740.
V této práci byla studována in vivo degradace poly(£-kaprolaktonu) (PCL). Studie byla prováděna po dobu 3 let na laboratorních potkanech. Distribuce, vstřebávání a vylučování PCL byly sledovány pomocí radioaktivního značení PCL tritiem. Výsledky ukázaly, že kapsle z PCL s počáteční molekulovou hmotností (MW) 66 000 si zachovala svoji formu během implantace po dobu 2 let. Během 30 měsíců došlo k snížení molekulové hmotnosti PCL na hodnotu (Mw 8000). Molekulová hmotnost PCL se snižovala s časem podle lineárního vztahu mezi log(Mw) a časem. Tritiem značené PCL (molekulová hmotnost 3000) ve formě podkožních implantátů u potkanů byly testovány na vstřebávání a vylučování. Radioaktivní stopovací látky byly poprvé zjištěny v krevní plazmě potkanů 15 dnů po implantaci. Současně byly radioaktivní radioaktivně značené látky extrahovány z výkalů a moči. Celkem 92 % implantovaného PCL a produktů jeho rozpadu bylo vyloučeno cestou výkalů a moči 135 dnů po implantaci. V té době radioaktivita plazmy klesla na úroveň pozadí. Radioaktivita v orgánech potkanů byla blízko hodnot úrovně pozadí. To potvrzuje, že materiál PCL a produkty jeho rozkladu se neakumulují v tělesné tkáni pokusných zvířat. Naopak jejich kumulace v tkáních byla pokusem zcela vyloučena.
Nevýhody:
• V článku byla zkoumána biodegradabilita PCL kapslí, nikoliv PCL vláken nebo nanovláken.
• PCL materiál zde nebyl použit pro studium hojení kožních poranění.
7. N. Bolgen, Y.Z. Menceloglu, K. Acatay, I. Vargel, E. Piskin, In vitro and in vivo degradation of non-woven materials made of poly(s-caprolactonc) nanofibers prepared by electrospinning under different conditions, J Biomater Sci Polymer Edn 16 (2005), 1537 až 1555.
Práce výše zmíněných autorů byla zaměřena na studium degradace nanovlákenné vrstvy z polykaprolaktonu v podmínkách in vitro a in vivo. Bylo zjištěno, že rychlost degradace závisí na
-4CZ 309219 B6 průměru vláken, slabší vlákna degradují rychleji díky větší plošné hmotnosti. Degradace v podmínkách in vitro byla testována po dobu 6 měsíců. Degradace probíhala především mechanismem hydrolýzy. Po 6 měsících došlo ke snížení molekulové hmotnosti polykaprolaktonu a ke zhoršení mechanických vlastností (pokles pevnosti v tahu, Youngova modulu a prodloužení). Pokusy v in vivo podmínkách byly prováděny na laboratorních potkanech subkutánní implantaci po dobu 90 dnů. Doba degradace byla rychlejší v in vivo podmínkách díky enzymatické degradaci, která je mimo hydrolýzy dalším mechanismem degradace polykaprolaktonu.
Nevýhody:
Degradace PCL byla sledována po subkutánní implantaci, PCL pro kryty ran může degradovat odlišnou rychlostí díky přítomnosti jiných enzymů, jinému pH v místě rány apod.
Dále uvádíme jako stav techniky patent z oblasti „Nanovlákenné kryty ran:
US 2013/0150763 AI
Electro spun nanofíbrous wound dressing and a method of synthesizing the same
Tento patent popisuje 3vrstvou nanovlákennou vrstvu používanou pro kryty ran. Vnější vrstva je hydrofilní a má podpůrnou funkci. Střední vrstva je tvořená ze zesíťovaného genipinu a obsahuje extrakt Melilotus officinalis. Vnitřní vrstva je tvořená nesíťovaným chitosanem. Do vrstev mohou být přidávána různá aditiva, která ovlivňují rychlost uvolňování bylinného extraktu.
Nevýhody:
• Hydrofilní vrstvy neumožňují dobrou adhezi k ráně.
• Síťování polymeru ve střední vrstvě musí být plně kontrolováno, uvolňování léčivých látek přesně řízeno.
Podstata vynálezu
Cílem tohoto řešení by mělo být zajištění jednoduchého plošného útvaru z biokompatibilních polymerů především pro krytí kožních ran.
Pomocí technologie elektrického zvlákňování, odstředivého zvlákňování, meltblownu a kombinací těchto technologií je možné vytvořit nanovlákenný materiál, který vykazuje vlastnosti netkané textilie. Jedinečností tohoto materiálu je průměr vláken, tedy nanovlákenného materiálu, který je použit pro vytvoření materiálu kožního krytu. Výhodou je struktura vyrobeného materiálu, kdy kožní kryt působí současně jako bariéra proti působení bakterií a zároveň jako polopropustná membrána pro průnik kyslíku a odvod nežádoucích látek. V současnosti se takovéto jednoduché membrány nevyužívají jako kožní kryty. Výhodou je zde předmětný způsob výroby nanovlákenného krytu bez dodatečného přídavku léčiva, který je možno bez problému přidat ex post. Výhodou je využití biokompatibilního a biodegradabilního polymemího materiálu pro krytí kožních defektů.
Další výhodou nanovlákenné vrstvy z polykaprolaktonu vyrobené podle tohoto vynálezu je dosažení stejných vlastností vrstev nanovláken díky zachování molekulové hmotnosti použitého polymeru, což u biologických polymerů není možné. Tudíž při dodržení výrobních podmínek můžeme zaručit, že vyrobený materiál bude mít vždy stejné vlastnosti. Zároveň výroba nanovlákenného PCL pomocí elektrostatického zvlákňování je na průmyslové úrovni, tudíž je možné zajistit vysokou produkci krytů ran za přijatelnou cenu. Díky tomu, že scaffold není ničím fúnkcionalizovaný, je jej tudíž možné sterilizovat studeným ethylenoxidem, aniž by to ovlivnilo
-5CZ 309219 B6 jeho funkci. To je schválený proces sterilizace materiálů v medicíně. Vyrobený materiál je snadno aplikovatelný a má léčivé účinky především díky své primární struktuře. Svým uspořádáním napodobuje vlákna kolagenu v extracelulámí matrix, což napomáhá adhezi a proliferaci pacientových buněk na scaffoldu a tím dochází k uzavírání rány. Zároveň díky své vysoké porozitě umožňuje difúndaci plynů mezi ránou a okolím, přísunu kyslíku, což opět příznivě ovlivňuje vývoj hojení rány. Díky vysoké porozitě navíc dochází k odtoku přebytečných tekutin z rány. Tyto póry scaffoldu jsou ovšem natolik malé, že zamezují průniku bakterií. To znamená, že námi vyrobený scaffold působí zároveň jako antibakteriální bariéra. Velkou výhodou je, že jej lze kombinovat s dalšími běžně dostupnými léčivy na podporu hojení rány, jako jsou lokální antibiotika, antiseptika a podobné. Není tudíž nutné takovýto scaffold dále upravovat a fúnkcionalizovat.
Aplikace je rovněž nová v tom, že takový materiál na trhu není a veškeré rešerše, které byly provedeny hovoří jenom o materiálech z nanovláken, které navíc byly dotovány biologicky aktivní látkou (např. s bakterocidním účinkem).
Zařízení pro výrobu plošného vlákenného útvaru obsahujícího polymemí nanovlákna podle tohoto vynálezu sestává z dopravníkového pásu, na němž je umístěna netkaná textilie sloužící jako nosič vlákenného útvaru podle tohoto vynálezu, který je vytvářen dvěma zdroji - zvlákňující elektrodou napájenou střídavým napětím a metodou odstředivého zvlákňování, kdy je tímto postupem vytvořena na povrchu netkané textilie vrstva z biodegradabilních a biokompatibilních polymerů podle tohoto vynálezu.
Tento typ krytu kožních defektů má následující výhody: V mezidobí léčení defektu, kdy nejsou k dispozici definitivní výsledky, je často pod standardním dočasným krytím nastartován proces hojení, který je následně narušen při jeho snímání před plánovaným definitivním řešením rány některou z plastických technik. Pro pacienty tento postup znamená stresovou zátěž a proces hojení začíná opět od začátku. Přiložení nanovlákenných scaffoldů, vyrobených podle tohoto způsobu, po primární excizi bez uzávěru rány se v těchto případech jeví jako šetrnější a příznivější.
Nanovlákenné PCL struktura vyrobená elektrospinningem je velice podobná pars reticularis koria (lat. hlubší vrstva škáry), a proto je ideální k využití jako základny pro reparaci a regeneraci tkání. Další výhodou je, že nanovlákna jsou extrémně tenká. V důsledku toho jsou velmi flexibilní (tj. vykazují extrémně nízké hodnoty ohybového modulu). V důsledku toho tenké vrstvy z nich vyrobené snadno přilnou ke spodině rány.
PCL nanovlákenné vrstvy vyrobené podle tohoto způsobu mají vysokou pórovitost a svou přístupností pro vzdušný kyslík usnadňují a urychlují hojení ran. Velkým pozitivem je také to, že tyto nanovlákenné struktury znesnadňují průchod buněk o velikosti bakterií, a tím působí jako antibakteriální bariéra.
Objasnění výkresů
Obr. 1: Vlákenný materiál vyrobený technologií elektrostatického zvlákňování z polykaprolaktonu připravovaného v příkladu 1 ve dvou zvětšeních dle měřítka v liště snímku snímané mikroskopem Phenom FEI.
Obr. 2: Vlákenný materiál vyrobený technologií elektrostatického zvlákňování z polykaprolaktonu připravovaného v příkladu 2 ve dvou zvětšeních dle měřítka v liště snímku snímané mikroskopem Tescan Vega.
Obr. 3: Vlákenný materiál vyrobený technologií odstředivého zvlákňování z roztoku polykaprolaktonu připravovaného v příkladu 3 ve dvou zvětšeních dle měřítka v liště snímku snímané mikroskopem Tescan Vega.
-6CZ 309219 B6
Obr. 4: Vlákenný materiál vyrobený technologií odstředivého zvlákňování z taveniny polykaprolaktonu připravovaného v příkladu 4 ve dvou zvětšeních dle měřítka v liště snímku snímané mikroskopem Tescan Vega.
Obr. 5: Vlákenný materiál vyrobený kombinací technologií meltblown a elektrostatické zvlákňování z polykaprolaktonu připravovaného v příkladu 5 ve dvou zvětšeních dle měřítka v liště snímku snímané mikroskopem Tescan Vega.
Obr. 6: Schéma zařízení pro výrobu plošného vlákenného útvaru obsahujícího polymemí nanovlákna.
Snímky vlákenných materiálů byly provedeny na mikroskopu Tescan Vega 3SB Easy Probe a Phenom FEI. Urychlovací napětí použité na mikroskopu Phenom FEI bylo 5 kV, tlak v komoře: vysoké vakuum, zobrazovací režim: sekundární elektrony. Urychlovací napětí použité na mikroskopu Tescan Vega 3SB Easy Probe bylo 20 kV a 30 kV, tlak v komoře: vysoké vakuum, zobrazovací režim: sekundární elektrony, pracovní vzdálenost: WD od 13 do 18 mm.
Vlákenná vrstva byla nalepena uhlíkovou oboustranně lepicí páskou na kovový terčík a následně naprášena zlatém. Vrstva zlata na vzorku: cca 7nm, naprašující stroj: Q150R (Quorum Technologies, UK).
K měření průměrů vláken ze snímků vytvořených pomocí rastrovacích elektronových mikroskopů byl využit software NIS ELEMENTS (LIM s.r.o., Česká republika).
Příklady uskutečnění vynálezu
Příklad 1. Příprava vrstev z polykaprolaktonu pomocí elektrostatického zvlákňování
Polykaprolakton (poly-s-kaprolakton (PCL; mol. hmotnost 45,000; Sigma Aldrich) byl rozpuštěn ve směsi chloroform (Penta)/ethanol (Penta) v hmotnostním poměru 9:1. Polymeru v roztoku bylo 16 % hmoto. Takto připravený roztok byl umístěn na 12 hodin na magnetické míchadlo za laboratorních podmínek. Dále byl roztok elektrostaticky zvlákněn na zařízení Nanospider NS 4S1000U (Elmarco, Česká republika) a to se strunou jako zvlákňovací elektrodou. Zvlákňovací elektroda byla na +30 kV, kolektor, pod nímž prochází podkladová textilie (spunbond), byl nabíjen na -10 kV. Odtahová rychlost podkladové textilie byla v tomto příkladu 15 mm/min. Výsledná elektrostaticky zvlákněná vrstva měla plošnou hmotnost 3 g/m2. Průměry vláken se pohybují u nanovláken okolo střední hodnoty 2394 ± 94 nm, zatímco mikrovlákna mají střední hodnotu 3664±731nm.
Příklad 2: Příprava vrstev z polykaprolaktonu pomocí elektrostatického zvlákňování
Polykaprolakton (poly-s-kaprolakton (PCL; mol. hmotnost 45,000; Sigma Aldrich) byl rozpuštěn ve směsi chloroform (Penta)/ethanol (Penta)/kyselina octová (Penta) v hmotnostním poměru 8:1:1. Polymeru v roztoku bylo 16 % hmota. Takto připravený roztok byl umístěn na 12 hodin na magnetické míchadlo za laboratorních podmínek. Dále byl roztok elektrostaticky zvlákněn na zařízení Nanospider NS 4S1000U (Elmarco, Česká republika) a to se strunovým válečkem jako zvlákňovací elektrodou. Zvlákňovací elektroda byla na +30 kV, kolektor, pod nímž prochází podkladová textilie (spunbond), byl nabíjen na -10 kVOdtahová rychlost podkladové textilie byla v tomto příkladu 15 mm/min. Výsledná elektrostaticky zvlákněná vrstva měla plošnou hmotnost 4,6 g/m2. Průměry vláken se pohybují u nanovláken okolo střední hodnoty 239 + 94 nm, zastoupení mikrovláken bylo 5,3 %.
Příklad 3. Příprava vrstvy z polykaprolaktonu pomocí odstředivého zvlákňování z roztoku
-7 CZ 309219 B6
Polykaprolakton (poly-s-kaprolakton (PCL; mol. hmotnost 80,000; Sigma Aldrich) byl rozpuštěn ve směsi chloroform (Penta)/ethanol (Penta) v hmotnostním poměru 9:1. Polymeru v roztoku bylo 12 hmota. %. Takto připravený roztok byl umístěn na 12 hodin na magnetické míchadlo za laboratorních podmínek. Dále byl roztok odstředivě zvlákněn pomocí zařízení Fiber Engine 1.1 (FibeRio Technology Corporation, USA). Otáčky zvlákňovacích spinneret byly 11 000 otáček za minutu. Výsledná plošná hmotnost vrstvy byla 2,8 g/m2. Střední hodnota průměrů vláken byla 942 ± 347 nm, zastoupení mikrovláken bylo 38 %.
Příklad 4. Příprava vrstvy z polykaprolaktonu pomocí odstředivého zvlákňování z taveniny
Polykaprolakton (poly-s-kaprolakton (PCL; mol. hmotnost 45,000; Sigma Aldrich) byl odstředivě zvlákňován pomocí průmyslového zařízení na výrobu cukrové vaty s otáčkami zvlákňovací jednotky 3500 otáček za minutu a teplotou 90 °C. Vrstva byla zachytávána na sérii tyčových kolektorů s výškou 25 cm umístěné ve vzdálenosti 50 cm od středu zvlákňovací jednotky. Výsledná plošná hmotnost vrstvy byla 7 g/m2. Střední hodnota průměrů vláken byla 1552 ± 847 nm, zastoupení mikrovláken bylo 49 %.
Příklad 5. Příprava vrstvy z polykaprolaktonu pomocí kombinace technologií meltblown a elektrostatické zvlákňování
Poly-s-kaprolakton (PCL; mol. hmotnost 45,000; Sigma Aldrich), chloroform (Penta), ethanol (EtOH; Penta) byly použity pro výrobu vlákenných materiálů. Roztok 16 % hmota. PCL ve směsi chloroform/ethanol (9:1 hmotnostně) byl připraven pro elektrostatické zvlákňování. Zařízení na výrobu jsou laboratorní zařízení meltblown (laboratory equipment J&M Laboratories, USA) a zařízení na elektrostatické bezjehlové zvlákňování s využitím strunového válečku rotujícího ve vaničce s polymemím roztokem (princip technologie Nanospider™) jako zvlákňovací elektrody. Šroub extrudéru meltblown rotoval 40 otáček za minuta, což znamená 100 g polymeru za hodinu. Rychlost vzduchu ve vzdálenosti 20 cm od zvlákňovací trysky byla 20 ms1. Délka zvlákňovací trysky byla 15 cm. Otáčení zvlákňovací elektrody u elektrostatického zvlákňování bylo 50 otáček za minutu s průměrem válečku 30 mm a délkou 15 cm. Váleček byl nabíjen zdrojem vysokého napětí na +35 kV a kolektor byl nabíjen na -20 kV. Okolní teplota a vlhkost byly 23 °C; 45% RH (relativní vlhkost). Finální plošná hmotnost vyrobeného materiálu byla 15 g/m2, střední hodnota průměru elektrostaticky zvlákněných vláken byla 732 ± 292 nm, střední hodnota vláken vyrobených technologií meltblown byla 6,5 ± 4,4 pm. Zastoupení nanovláken (vláken s průměrem pod 1 pm) bylo objemově 1 %, početně pak 56 % v celém materiálu.
Zařízení pro výrobu plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatibilních nanovláken, především pro kryt kožních ran sestává z nejméně dvou zdrojů pro generování nanovláken, a to ze zvlákňovací elektrody 2 napájené střídavým napětím a zařízením 4 pro tvorbu nanovláken 3 a 5 metodou odstředivého zvlákňování, kdy je vytvořena vrstva 7 z nanovláken 3 a 5 na povrchu nosné netkané textilie 6, která je unášena dopravníkovým pásem 1.
Průmyslová využitelnost
Obvazový materiál (kryt ran) z polykaprolaktonových (PCL) nanovláken otvírá celou řadu nových možností v souvislosti s rychlým vývojem věd o nanomateriálech a nanotechnologie. Jednou z aplikací je výroba krytů kožních ran v podobě tenké nanovlákenné netkané textilie, která svými vlastnostmi podporuje epitelizaci a hojení rány.

Claims (4)

PATENTOVÉ NÁROKY
1. Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatibilních nanovláken, především pro kryt kožních ran, vyznačující se tím, že je vyroben z kaprolaktonového polymeru metodami elektrostatického zvlákňování, odstředivého zvlákňování, meltblownu nebo kombinací těchto technologií, přičemž výsledný materiál je sterilizovaný ethylenoxidem.
2. Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatibilních nanovláken, především pro kryt kožních ran, podle nároku 1, vyznačující se tím, že tenká nanovlákenné vrstva se ukládá na povrch nosné textilie metodou stejnosměrného elektrostatického zvlákňování z polymemího roztoku nebo z taveniny.
3. Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatibilních nanovláken, především pro kryt kožních ran podle nároku 1, vyznačující se tím, že tenká nanovlákenná vrstva se ukládá na povrch nosné textilie metodou meltblown.
4. Zařízení pro způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatibilních nanovláken, především pro kryt kožních ran, podle nároku 1, vyznačující se tím, že zařízení sestává z nejméně dvou zdrojů pro generování nanovláken, a to ze zvlákňovací elektrody (2) napájené střídavým napětím a zařízení (4) pro tvorbu nanovláken metodou odstředivého zvlákňování, pro vytvoření vrstvy (7) z nanovláken (3) a (5) na povrchu nosné netkané textilie (6), unášené dopravníkovým pásem (1).
CZ2015117A 2015-02-20 2015-02-20 Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatabilních nanovláken, především pro kryt kožních ran, a zařízení k provádění tohoto způsobu CZ309219B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2015117A CZ309219B6 (cs) 2015-02-20 2015-02-20 Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatabilních nanovláken, především pro kryt kožních ran, a zařízení k provádění tohoto způsobu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2015117A CZ309219B6 (cs) 2015-02-20 2015-02-20 Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatabilních nanovláken, především pro kryt kožních ran, a zařízení k provádění tohoto způsobu

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2015117A3 CZ2015117A3 (cs) 2016-08-31
CZ309219B6 true CZ309219B6 (cs) 2022-06-01

Family

ID=56885615

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2015117A CZ309219B6 (cs) 2015-02-20 2015-02-20 Způsob výroby plošného útvaru z biodegradabilních a biokompatabilních nanovláken, především pro kryt kožních ran, a zařízení k provádění tohoto způsobu

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ309219B6 (cs)

Families Citing this family (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ308060B6 (cs) * 2014-05-13 2019-12-04 Univ V Liberci Tecch 3D kompozitní materiál určený především jako biodegradabilní náhrada chrupavky

Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6465709B1 (en) * 1999-07-08 2002-10-15 Johnson & Johnson Consumer Companies, Inc. Exothermic bandage
US20130150763A1 (en) * 2011-12-07 2013-06-13 Esmaeil Mirzaei Electro spun nanofibrous wound dressing and a method of synthesizing the same

Patent Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6465709B1 (en) * 1999-07-08 2002-10-15 Johnson & Johnson Consumer Companies, Inc. Exothermic bandage
US20130150763A1 (en) * 2011-12-07 2013-06-13 Esmaeil Mirzaei Electro spun nanofibrous wound dressing and a method of synthesizing the same

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2015117A3 (cs) 2016-08-31

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Xu et al. Electrospun hierarchical structural films for effective wound healing
Zhou et al. Electrospun ZnO-loaded chitosan/PCL bilayer membranes with spatially designed structure for accelerated wound healing
Dodero et al. Alginate-based electrospun membranes containing ZnO nanoparticles as potential wound healing patches: biological, mechanical, and physicochemical characterization
Thanh et al. Optimization and characterization of electrospun polycaprolactone coated with gelatin-silver nanoparticles for wound healing application
Parham et al. Antimicrobial synthetic and natural polymeric nanofibers as wound dressing: a review
Liu et al. Electrospun nanofibers for wound healing
He et al. Harnessing biocompatible nanofibers and silver nanoparticles for wound healing: Sandwich wound dressing versus commercial silver sulfadiazine dressing
Yan et al. Surface modified electrospun poly (lactic acid) fibrous scaffold with cellulose nanofibrils and Ag nanoparticles for ocular cell proliferation and antimicrobial application
Xue et al. Drug loaded homogeneous electrospun PCL/gelatin hybrid nanofiber structures for anti-infective tissue regeneration membranes
Heydari et al. Preparation and evaluation of poly glycerol sebacate/poly hydroxy butyrate core‐shell electrospun nanofibers with sequentially release of ciprofloxacin and simvastatin in wound dressings
KR101175625B1 (ko) 유착방지막용 나노섬유시트 및 그 제조방법
Bacakova et al. Tissue Engineering and Wound Healing Based on Synthetic
Palanisamy et al. A critical review on starch-based electrospun nanofibrous scaffolds for wound healing application
US20150290354A1 (en) Nonwoven fiber materials
Mirhaj et al. Platelet rich fibrin containing nanofibrous dressing for wound healing application: Fabrication, characterization and biological evaluations
Bao et al. A berberine-loaded electrospun poly-(ε-caprolactone) nanofibrous membrane with hemostatic potential and antimicrobial property for wound dressing
de Lima et al. Electrospinning of hydrogels for biomedical applications
Hu et al. Cell electrospinning and its application in wound healing: principles, techniques and prospects
Reyhaneh Ghavami et al. Design of curcumin-loaded electrospun polyhydroxybutyrate Mat as a wound healing material
Lin et al. Janus functional electrospun polyurethane fibrous membranes for periodontal tissue regeneration
EP3773772A1 (en) Tissue scaffold
RU2447902C2 (ru) Биологически активная полимерная медицинская композиция (варианты)
CN104372440B (zh) 一种生物医用静电纺丝膜及其制备方法
Manea et al. Medical applications of functional electrospun nanofibers-a review
Teodoro et al. Multifunctional Wound Dressings Based on Electrospun Nanofibers