CZ30830U1 - Směs pro šetrnou imobilizaci rizikových prvků v půdě - Google Patents

Směs pro šetrnou imobilizaci rizikových prvků v půdě Download PDF

Info

Publication number
CZ30830U1
CZ30830U1 CZ2017-33666U CZ201733666U CZ30830U1 CZ 30830 U1 CZ30830 U1 CZ 30830U1 CZ 201733666 U CZ201733666 U CZ 201733666U CZ 30830 U1 CZ30830 U1 CZ 30830U1
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
mixture
ash
soil
humic acids
lignohumate
Prior art date
Application number
CZ2017-33666U
Other languages
English (en)
Inventor
Filip Mercl
Jan Habart
Pavel Tlustoš
Original Assignee
Česká zemědělská univerzita v Praze
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Česká zemědělská univerzita v Praze filed Critical Česká zemědělská univerzita v Praze
Priority to CZ2017-33666U priority Critical patent/CZ30830U1/cs
Publication of CZ30830U1 publication Critical patent/CZ30830U1/cs

Links

Classifications

    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02ATECHNOLOGIES FOR ADAPTATION TO CLIMATE CHANGE
    • Y02A40/00Adaptation technologies in agriculture, forestry, livestock or agroalimentary production
    • Y02A40/10Adaptation technologies in agriculture, forestry, livestock or agroalimentary production in agriculture
    • Y02A40/20Fertilizers of biological origin, e.g. guano or fertilizers made from animal corpses

Landscapes

  • Fertilizers (AREA)
  • Processing Of Solid Wastes (AREA)

Description

Oblast techniky
Předkládané technické řešení se týká směsi pro imobilizaci rizikových prvků v půdě. Přípravek je primárně určen pro využití na půdě kontaminované rizikovými prvky, jejichž mobilita klesá s rostoucím pH.
Dosavadní stav techniky
Průmyslové aktivity člověka vedly ke zvýšení obsahů rizikových prvků v půdách. Jedná se zejména o prvky jako kadmium, měď, chróm, olovo nebo zinek. Kontaminace půd těmito prvky má mnoho negativních dopadů na kvalitu dotčených ekosystémů, zejména díky jejich toxickému charakteru. Při jejich zvýšeném obsahu v půdě roste i jejich mobilita a dochází tak k rozšiřování kontaminace těmito prvky do dalších složek životního prostředí. Rizikové prvky mohou migrovat do podzemních vod, vstupovat do tkání rostlin, živočichů, nebo mohou migrovat díky půdní erozi. S rostoucí mobilitou těchto prvků roste i riziko transferu do dalších složek životního prostředí, přičemž úroveň mobility závisí na mnoha faktorech. Existuje mnoho přístupů, jak toto riziko snižovat. Jedním z těchto přístupů je snížení jejich biodostupnosti, tedy imobilizace. Ta spočívá ve fyzikální, popř. fyzikálně chemické změně formy rizikového prvku. Snížením biodostupnosti dochází k redukci toxického působení rizikového prvku na složky ekosystému, kde je daný prvek přítomen.
Nej častějším způsobem snížení biodostupnosti rizikových prvků je v současnosti změna půdní reakce pH. Obecně aplikace alkalických látek do půdy zvyšuje její reakci pH a rizikové prvky mění svou formu a stávají se méně mobilními, popř. úplně imobilizovanými. Náhlá změna půdní reakce má však negativní dopad na půdní mikrobiální společenstva, jejichž funkce, a tím i ekologické funkce půdy, jsou inhibovány.
V dosavadním stavu techniky chybí prostředek, který by imobilizoval rizikové prvky z půdy, a současně aby jeho aplikace do půdy byla výrazně šetrná k mikrobiálním společenstvím.
Podstata technického řešení
Předmětem předkládaného technického řešení je směs pro imobilizaci rizikových prvků v půdě (jedná se zejména o prvky jako kadmium, měď, chróm, olovo nebo zinek), která obsahuje roštový popel ze spalování rostlinné biomasy a směs huminových kyselin nebo lignohumát v hmotnostním poměru suchých složek popela ku směsi huminových kyselin/lignohumátu 1:1 až 99:1, přičemž biomasa je vybraná ze skupiny sestávající z dendromasy a fytomasy, popř. jejich směsí. Fytomasou se rozumí bylinná biomasa, dendromasou se rozumí dřevinná biomasa. Ve výhodném provedení je biomasou obilná sláma, sláma z řepky a dřevní štěpka, popřípadě jejich směs. Směs podle předkládaného technického řešení obsahuje zejména roštový popel z rostlinné biomasy, jehož výhodou oproti úletovému popelu je nižší obsah rizikových prvků a případných polycyklických aromatických uhlovodíků, nicméně směs podle předkládaného technického řešení také může dále obsahovat směsný popel (vzniklý smícháním roštového a úletového popela (např. při fluidním spalování dochází technologicky ke vzniku pouze směsného popela). Popel ze spalování rostlinné biomasy ve srovnání s popelem z uhlí má rozdílné chemické složení, má příznivější obsah minerálních živin a především popel z biomasy vykazuje v půdě mnohem vyšší rozpustnost. Je tudíž vhodnější pro použití jako hnojivo. Použitý popel může být suchý nebo může pocházet ze zařízení, které obsahuje tzv. vodní clonu. Ta zabraňuje vzduchu vnikat do spalovací komory otvorem pro odvádění popela. Vznikající popel je vlhký, obsahuje 30 až 60 hmotn. % vlhkosti. Lignohumát je získáván z lignosulfonátů (odpad z výroby papíru) oxidativní hydrolýzou za zvýšené teploty a tlaku známým postupem (US 7,198,805 B2).
V jednom výhodném provedení obsahuje směs pro imobilizaci rizikových prvků v půdě roštový popel ze spalování dřevní štěpky a/nebo obilné slámy a lignohumát v hmotnostním poměru suchých složek 12:1. Výsledná směs se připraví smícháním suchých složek v daném poměru a jejich následným zpeletováním.
-1 CZ 30830 U1
V jednom provedení je směs huminových kyselin připravená extrakcí, s výhodou alkalickou extrakcí, kompostu, vermikompostu, čistírenského kalu, separátu z bioplynové stanice, lignocelulózních zbytků z výroby papíru, lignocelulózních zbytků z výroby bioethanolu, rašeliny, uhlí nebo jejich směsi. Extrakce probíhá tak, že se vstupní materiál (kompost, vermikompost, čistírenský kal, separát z bioplynové stanice, lignocelulózní zbytky z výroby papíru, lignocelulózní zbytky z výroby bioethanolu, rašelina, uhlí nebo jejich směs) smíchá s extrakčním činidlem v poměru 1:1 až 1:100 (w/v) (vstupní materiál hm.: extrakční činidlo obj., přičemž pokud 1 hmotnostní díl odpovídá 1 g, pak 1 objemový díl odpovídá 1 ml), extrahuje se po dobu 1 až 24 hodin při teplotách 20 až 40 °C za normálního tlaku. Jako extrakční činidlo se použije 0,1 až 1 M vodný roztok hydroxidu, s výhodou hydroxidu alkalického kovu (NaOH, KOH), v inertní atmosféře inertního plynu (dusíku, argonu, helia nebo CO2), 0,1 až 1 M roztok Na2CO3, směs NaOH (0,1 až 1 M) a Na4P2O7 (0,1 až 1 M) v rozmezí objemových poměrů 1:1 až 1:100, směs dichlormethanu s methanolem (1:1 až 5:1 (v/v)), nebo 0,1 až 1 M KOH v methanolu či ethanolu. Alkalickou extrakcí se rozumí extrakce při pH extrakčního činidla větším než 7. Extrahovaná směs huminových kyselin se s výhodou před smícháním s roštovým popelem ze spalování rostlinné biomasy usuší nebo lyofilizuje.
Ve výhodném provedení má směs pro imobilizaci rizikových prvků v půdě podle předkládaného technického řešení hmotnostní poměr (suchých složek) roštového popela ze spalování biomasy a směsi huminových kyselin nebo lignohumátu 5:1 až 12:1, s výhodou je hmotnostní poměr popela ze spalování biomasy ku směsi huminových kyselin nebo lignohumátu 6:1.
Způsob přípravy směsi podle předkládaného technického řešení pro imobilizaci rizikových prvků v půdě, spočívá v tom, že se směs huminových kyselin a/nebo lignohumát smíchá s roštovým popelem ze spalování rostlinné biomasy v poměru suchých složek popel ku směs huminových kyselin/lignohumát v rozmezí od 1:1 do 99:1.
Suchou směs huminových kyselin a/nebo suchý lignohumát lze smíchat s roštovým popelem ze spalování rostlinné biomasy v poměru suchých složek popehsměs huminových kyselin/lignohumát 1:1 až 99:1, přičemž výslednou směs lze dále případně peletovat.
Směs pro imobilizaci rizikových prvků v půdě lze rovněž připravit procesem, ve kterém se nejprve připraví pelety z roštového popela ze spalování rostlinné biomasy, které se poté podrobí procesu namáčení po dobu v rozmezí od 1 hodiny do 1 týdne při teplotě v rozmezí od 10 do 60 °C v roztoku huminových kyselin, připraveném extrakcí kompostu, vermikompostu, čistírenského kalu, separátu z bioplynové stanice, lignocelulózních zbytků z výroby papíru, lignocelulózních zbytků z výroby bioethanolu, rašeliny, uhlí nebo jejich směsi, přičemž extrakce probíhá tak, že se vstupní materiál (kompost, vermikompost, čistírenský kal, separát z bioplynové stanice, lignocelulózní zbytky z výroby papíru, lignocelulózní zbytky z výroby bioethanolu, rašelina, uhlí nebo jejich směs) smíchá s extrakčním činidlem v poměru 1:1 až 1:100 (w/v), extrahuje se po dobu 1 až 24 hodin při teplotách 20 až 40 °C za normálního tlaku. Jako extrakční činidlo se použije 0,1 až 1 M vodný roztok hydroxidu, s výhodou hydroxidu alkalického kovu (NaOH, KOH), v inertní atmosféře inertního plynu (dusíku, argonu, helia nebo CO2), 0,1 až 1 M roztok Na2CO3, směs NaOH (0,1 až 1 M) a Na4P2O7 (0,1 až 1 M) v rozmezí objemových poměrů 1:1 až 1:100, směs dichlormethanu s methanolem (1:1 až 5:1 (v/v)), nebo 0,1 až 1 M KOH v methanolu či ethanolu. Výslednou směs pro imobilizaci rizikových prvků v půdě lze následně aplikovat na půdu v mokrém stavu, nebo se směs v následujícím kroku usuší, s výhodou se směs usuší. Směs se může například sušit volně na vzduchu za laboratorní teploty do konstantní hmotnosti, nebo lze směs sušit v horkovzdušné sušárně. Při teplotě 60 °C je potřebná doba sušení přibližně 12 hodin.
Směs pro imobilizaci rizikových prvků v půdě lze rovněž připravit procesem, ve kterém se roztok směsi huminových kyselin, získaný extrakcí vstupního materiálu, okyselí na pH 2, s výhodou za použití HNO3, H2SO4 nebo jejich směsi, přičemž extrakce probíhá tak, že se vstupní materiál, kterým je kompost, vermikompost, čistírenský kal, separát z bioplynové stanice, lignocelulózní zbytky z výroby papíru, lignocelulózní zbytky z výroby bioethanolu, rašelina, uhlí nebo jejich směs, smíchá s extrakčním činidlem v poměru 1:1 až 1:100 (w/v) a extrahuje se po dobu 1 až
-2CZ 30830 Ul hodin při teplotách 20 až 40 °C za normálního tlaku, přičemž jako extrakční činidlo se použije 0,1 až 1 M vodný roztok hydroxidu, s výhodou hydroxidu alkalického kovu (NaOH, KOH), v inertní atmosféře inertního plynu (dusíku, argonu, helia nebo CO2), 0,1 až 1 M roztok Na2CO3, směs NaOH (0,1 až 1 M) a NaJ^O? (0,1 až 1 M) v rozmezí objemových poměrů 1:1 až 1:100, směs dichlormethanu s methanolem (1:1 až 5:1 (v/v)), nebo 0,1 až 1 M KOH v methanolu či ethanolu. Při takto nízkém pH se z roztoku vysráží huminové kyseliny, které se poté odfiltrují, usuší a smíchají se suchým roštovým popelem ze spalování rostlinné biomasy v poměru suchých složek popel: směs huminových kyselin v rozmezí od 1:1 do 99:1. Výsledná směs se případně dále podrobí procesu namáčení ve filtrátu (vzniklém odfiltrováním sražených huminových kyselin) a/nebo v roztoku lignohumátu, po dobu 1 hodiny až 1 týdne při laboratorní teplotě. S výhodou se směs před procesem namáčení ve filtrátu peletizuje a ve filtrátu se namáčí výsledné pelety. Roztok lignohumátu s výhodou obsahuje 1 díl lignohumátu na 100 dílů vody.
Směs pro imobilizaci rizikových prvků v půdě lze použít jako hnojivo a/nebo jako náhrada vápnění a/nebo pro rekultivaci kyselé půdy pro obnovu její přirozené funkce. Lze také uvažovat o oživení hald a výsypek důlních hlušin. Směs lze rovněž použít pro snížení transferu rizikových prvků, zejména kadmia, mědi, chrómu, olova nebo zinku, do rostlinné biomasy.
Směs podle předkládaného technického řešení může být aplikována na půdu přímo, nebo může být zpeletována a aplikována ve formě pelet/čoček. Směs lze z pohledu účinnosti aplikovat v množství, které zohledňuje místní půdně-klimatické podmínky tak, aby nedošlo k ohrožení některé ze složek životního prostředí. S výhodou je rozmezí aplikovatelného množství směsi podle předkládaného technického řešení od 1 t/ha do 150 t/ha. Přídavkem huminových kyselin k popelu dojde k překvapivému synergickému efektu výsledné směsi oproti jednotlivým složkám aplikovaným samostatně. Navíc díky přídavku uhlíku ve formě huminových kyselin nedochází k negativnímu vlivu na půdní mikrobiální společenstva. Při aplikaci samotného popela je hlavním mechanismem imobilizace rizikových prvků změna reakce pH a dále srážení rizikových prvků s CO3 2' a PO4 3' uvolněnými z popela. Při aplikaci samotných huminových kyselin je pak hlavním mechanismem sorpce rizikových prvků na huminové kyseliny. Kombinací těchto složek dochází k synergistickému efektu těchto mechanismů a výsledný přípravek pak vykazuje neočekávaně vyšší imobilizační efektivitu ve srovnání s materiály aplikovanými samostatně. Vyšší efektivita umožňuje snížení množství aplikovaného materiálu, přičemž pozitivní vliv huminových kyselin na růst rostlin je zachován.
Příklady uskutečnění technického řešení
Příklad 1: Extrakce směsi huminových kyselin a příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků
Kompost je smíchán s vodným roztokem 0,5 M NaOH + 0,1 M Na4P2O7 v poměru 1:9 (w/v). Směs je třepána 12 hodin při laboratorní teplotě a následně zfiltrována/odstředěna kapalná část, obsahující směs huminových kyselin a íulvokyselin. Tuto kapalinu lze použít jako máčedlo pelet z popela v rozmezí poměrů (w/v) 1:1 až 1:100 (pelety: máčedlo), popř. ji odpařit do sucha nebo lyofilizovat a jako sypkou hmotu míchat s popelem před peletizací. Další možností je kapalinu okyselit na pH 2 pomocí HNO3, H2SC>4 nebo jejich směsi, kdy dojde k vysrážení huminových kyselin, přičemž fiilvokyseliny zůstanou v roztoku, který lze případně použít jako máčedlo výsledné směsi. Takováto suspenze je pak gravitačně oddělena (dělící nálevka), vysrážené huminové kyseliny jsou usušeny/lyofilizovány a ve formě sypkého prášku následně smíchány s popelem v poměru 1:99 až 1:1. Výsledná směs je aplikována na půdu v množství 150 t/ha.
Příklad 2: Příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků s použitím suchého lignohumátu
Suchý popel z obilné slámy je smíchán se suchým lignohumátem vyrobeným z lignosulfonátů dle US 7,198,805 B2 v hmotnostním poměru 6 dílů popela na 1 díl lignohumátu. Tato směs je aplikována na půdu přímo, nebo ve formě pelet v množství 20 t/ha.
-3CZ 30830 Ul
Příklad 3: Příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků s použitím roztoku nebo suspenze lignohumátu
Popel z rostlinné biomasy je ve formě pelet/čoček máčen ve vodném roztoku/suspenzi lignohumátu, získaném postupem popsaným v US 7,198,805 B2. Na jednu tunu popela je použito 5 m3 roztoku a máčení probíhá po dobu 24 h. Následně jsou čočky z lázně vyjmuty, usušeny a aplikovány na půdu v množství 100 t/ha.
Příklad 4: Příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků s použitím suché směsi huminových kyselin a máčením v roztoku fulvokyselin
Vermikompost je smíchán s vodným roztokem KOH. Na jednu tunu vermikompostu je použito 10 m3 1 M roztoku KOH. Extrakce (třepání) probíhá za laboratorní teploty a normálního tlaku po dobu 12 hodin. Po vytřepání a filtraci/odstředění je filtrát okyselen na konečné pH směsi 2 minerální kyselinou, např. kyselinou dusičnou, huminové kyseliny vysráženy a odděleny filtrací nebo centrifugách Kyselý roztok obsahující fulvokyseliny je ponechán pro následné použití jako máčedlo. Vysrážené huminové kyseliny jsou následně ve vlhkém nebo i suchém stavu míchány s popelem v poměru suchých složek 1:99 až 1:1 (w/w) (huminové kyseliny: popel) a směs peletována. Pelety jsou následně máčeny v kyselém roztoku fulvokyselin z předcházejícího technologického kroku. Na jednu tunu pelet je použit 1 m3 roztoku, máčení probíhá za laboratorní teploty, normálního tlaku po dobu 12 hodin. Směs je při máčení míchána. Následně se pelety usuší a aplikují na půdu.
Příklad 5: Synergistický efekt na imobilizaci kadmia
Na půdu byl aplikován samostatně roštový popel ze spalování rostlinné biomasy (popel ze spalování dřevěné štěpky. DP) a samostatně směs huminových kyselin připravená v Příkladu 1 extrakcí kompostu vodným roztokem 0,5 M NaOH + 0,1 M Na4P2O7 (HK). Pro srovnání byla dále na půdu aplikována směs pro imobilizaci rizikových prvků v půdě podle předkládaného technického řešení, připravená v Příkladu 1, přičemž výsledné pH půdy bylo vždy 7. Proto lze faktor hodnoty pH zanedbat. Množství mobilizovaných prvků bylo stanoveno jako úbytek mobilních forem těchto prvků oproti neošetřené kontrole. Mobilními formami se rozumí formy extrahovatelné 0,01 M CaCl2.
Při aplikaci materiálů na půdu bylo zjištěno, že:
Aplikací 42 t/ha HK bylo mobilizováno 546 g Cd/ha.
Aplikací 250 t/ha DP bylo mobilizováno 798 g Cd/ha.
Při aditivním účinku složek lze tedy očekávat, že aplikuj eme-li poloviční dávky ve směsi, čili 21 t/ha HK ve směsi se 125 t/ha DP, dojde k mobilizaci 273 g Cd/ha díky HK a 399 g Cd/ha díky DP. To by tedy v součtu dělalo 672 g mobilizovaného Cd/ha.
Reálně však směs podle předkládaného technického řešení mobilizovala 794 g Cd/ha. To znamená 122 g zisk díky synergistickému efektu, resp. zvýšení efektivity o 18 %.
Příklad 6: Synergistický efekt na imobilizaci zinku
Příklad byl proveden analogicky jako Příklad 5.
Aplikací 42 t/ha HK bylo mobilizováno 22,8 kg Zn/ha.
Aplikací 250 t/ha DP bylo mobilizováno 33,5 kg Zn/ha.
Při aditivním účinku složek lze tedy očekávat, že aplikuj eme-li poloviční dávky ve směsi, čili 21 t/ha HK ve směsi se 125 t/ha DP, dojde k imobilizaci 11,4 kg Zn/ha díky HK a 16,8 kg Zn/ha díky DP. To by tedy v součtu dělalo 28,2 kg mobilizovaného Zn/ha. Reálně však směs mobilizovala 33,4 kg Zn/ha. To znamená 5,2 kg zisk díky synergistickému efektu, resp. zvýšení efektivity o 18 %.
-4CZ 30830 Ul
Příklad 7: Studie vlivu směsi podle předkládaného technického řešeni na půdní mikroorganismy
Mikrobiální kvocient je vypočten jako poměr mikrobiální respirace a mikrobiální biomasy resp. jako poměr substrát-indukované respirace a bazální respirace. Čím je vyšší hodnota mikrobiálního kvocientu, tím jsou v půdě více stresující podmínky pro půdní mikrobiom. V inkubačním experimentu byl porovnán vliv samotného roštového popela z dřevní štěpky s vlivem směsi podle předkládaného technického řešení na půdní mikroorganismy. Popel z dřevní štěpky (DP) byl aplikován v dávce odpovídající 2501 DP/ha orné půdy, směs předkládaného technického řešení pak byla aplikována v dávce 2711 směsi/ha orné půdy při uvažované hloubce omičního horizontu 30 cm. Jako kontrolní varianta byla použita neošetřená půda a inkubace probíhala po dobu 60 dní. Po tuto dobu byla vlhkost udržována na 60 % palní kapacity. Každá z variant byla založena ve čtyřech opakováních. Po skončení experimentu byly odebrány z každé varianty reprezentativní vzorky a byla stanovena bazální a substrát-indukovaná respirace jako množství uvolněného CO2 na jednotku půdy za jednotku času. Z těchto výsledků byl následně spočítán mikrobiální kvocient výše popsaným poměrem. Výsledky experimentu jsou shrnuty v Tabulce 1. Experiment demonstruje, že malý přídavek HK k popelu při aplikaci na půdu výrazně snižuje stres půdních mikroorganismů, čili HK snižuje negativní účinek popela na půdní mikrobiální společenstva.
Tabulka 1
Mikrobiální kvocient qCO2 [pg CO2 mg Cmic'1 h'1]
Kontrola 4,45 ± 0,22
250 t/ha DP 5,08 ±0,21
250 t/ha DP +21 t/ha HK 3,58 ±0,18
DP dřevěný popel; HK huminová kyselina; qCO2 poměr bazální respirace k mikrobiální biomase Příklad 8: Extrakce směsi huminových kyselin a příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků
Kompost je smíchán s vodným roztokem 0,5 M NaOH v poměru 1:9 (w/v). Směs je třepána 12 hodin při laboratorní teplotě a inertní atmosféře dusíku a následně zfiltrována/odstředěna kapalná část, obsahující směs huminových kyselin a fulvokyselin. Tuto kapalinu lze použít jako máčedlo pelet z popela v rozmezí poměrů (w/v) 1:1 až 1:100 (pelety: máčedlo), popř. ji odpařit do sucha nebo lyofilizovat a jako sypkou hmotu míchat s popelem před peletizací. Další možností je kapalinu okyselit na pH 2 pomocí HNO3, H2SO4 nebo jejich směsi, kdy dojde k vysrážení huminových kyselin, přičemž fulvokyseliny zůstanou v roztoku, který lze případně použít jako máčedlo výsledné směsi. Takováto suspenze je pak gravitačně oddělena (dělící nálevka), vysrážené huminové kyseliny jsou usušeny/lyofilizovány a ve formě sypkého prášku následně smíchány s popelem v poměru 1:99 až 1:1. Výsledná směs je aplikována na půdu v množství 150t/ha. Příklad 9: Extrakce směsi huminových kyselin a příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků
Vermikompost je smíchán s vodným roztokem 0,5 M NaOH v poměru 1:9 (w/v). Směs je třepána 12 hodin při laboratorní teplotě a inertní atmosféře dusíku a následně zfiltrována/odstředěna kapalná část, obsahující směs huminových kyselin a fulvokyselin. Tato kapalina je okyselena kyselinou HNO3 na výsledné pH 2. Vysrážené huminové kyseliny jsou gravitačně odděleny a lyofilizovány. Zbylý roztok je ponechán pro následné máčení. Lyofilizované huminové kyseliny jsou smíchány se sypkým roštovým popelem ze spalování obilné slámy v poměru 50 hmotnostních dílů popela najeden díl huminových kyselin. K této směsi je následně přidána kapalina obsahující fulvokyseliny z předchozí extrakce v množství 2 ml kapaliny na 1 g směsi popela s huminovými kyselinami, což odpovídá procesu namáčení směsi ve filtrátu. Směs je důkladně homogenizována po dobu alespoň 1 hodiny a za vlhkého stavu peletována. Výsledné pelety jsou aplikovány na půdu v množství 4 t/ha.
-5CZ 30830 Ul
Příklad 10: Příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků s použitím suchého lignohumátu
Suchý popel z dřevní štěpky je smíchán se suchým lignohumátem vyrobeným z lignosulfonátů dle US 7,198,805 B2 v hmotnostním poměru 12 dílů popela na 1 díl lignohumátu. Tato směs je aplikována na půdu přímo, nebo ve formě pelet v množství 40 t/ha.
Příklad 11: Příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků s použitím suchého lignohumátu
Suchý popel z obilné slámy je smíchán se suchým lignohumátem vyrobeným z lignosulfonátů dle US 7,198,805 B2 v hmotnostním poměru 50 dílů popela na 1 díl lignohumátu. Tato směs je aplikována na půdu přímo, nebo ve formě pelet v množství 20 t/ha.
Příklad 12 Příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků s použitím suchého lignohumátu
Postup je shodný s Příkladem 11 pouze s tím rozdílem, že místo popela z obilné slámy je použit směsný popel ze spoluspalování sena, obilné slámy a řepkové slámy. Tento popel je smíchán s lignohumátem v hmotnostním poměru 85 dílů popela na 1 díl lignohumátu.
Příklad 13: Příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků s použitím roztoku nebo suspenze lignohumátu
Postup je shodný s postupem popsaným v Příkladu 3 s tím rozdílem, že na jednu tanu popela je použito 2 m3 roztoku a máčení probíhá po dobu 12 h.
Příklad 14: Extrakce směsi huminových kyselin a příprava směsi pro imobilizaci rizikových prvků Postup je shodný s Příkladem 8 s tím rozdílem, že pro extrakci je použit 0,9 M roztok KOH.

Claims (3)

1. Směs pro imobilizaci rizikových prvků v půdě, vyznačená tím, že obsahuje roštový popel ze spalování rostlinné biomasy a směs huminových kyselin a/nebo lignohumát v hmotnostním poměru suchých složek popela ze spalování rostlinné biomasy ku směsi huminových kyselin a/nebo lignohumátu 1:1 až 99:1, přičemž rostlinná biomasa je vybraná ze skupiny sestávající z dendromasy, fytomasy nebo jejich směsi.
2. Směs podle nároku 1, vyznačená tím, že směs huminových kyselin je připravitelná extrakcí kompostu, vermikomposta, čistírenského kalu, separáta z bioplynové stanice, lignocelulózních zbytků z výroby papíru, lignocelulózních zbytků z výroby bioethanolu, rašeliny, uhlí nebo jejich směsi, způsobem, ve kterém se kompost, vermikompost, čistírenský kal, separát z bioplynové stanice, lignocelulózní zbytky z výroby papíru, lignocelulózní zbytky z výroby bioethanolu, rašelina, uhlí nebo jejich směs smíchá s extrakčním činidlem v poměru 1:1 až 1:100 (w/v), extrahuje se po dobu 1 až 24 hodin při teplotě od 20 do 40 °C za atmosférického tlaku, přičemž jako extrakční činidlo se použije 0,1 až 1 M vodný roztok hydroxidu v inertní atmosféře inertního plynu, 0,1 až 1 M roztok Na2CO3, směs 0,1 až 1 M vodného roztoku NaOH a 0,1 až 1 M vodného roztoku Na4P2O7 v rozmezí objemových poměrů 1:1 až 1:100, směs dichlormethanu s methanolem v objemovém poměru nebo 0,1 až 1 M KOH v methanolu či ethanolu.
3. Směs podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že roštový popel ze spalování biomasy a směs huminových kyselin nebo lignohumát jsou v hmotnostním poměru suchých složek v rozmezí 5:1 až 12:1, s výhodou je hmotnostní poměr popela ze spalování biomasy ku směsi huminových kyselin nebo lignohumátu 6:1.
CZ2017-33666U 2017-05-05 2017-05-05 Směs pro šetrnou imobilizaci rizikových prvků v půdě CZ30830U1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2017-33666U CZ30830U1 (cs) 2017-05-05 2017-05-05 Směs pro šetrnou imobilizaci rizikových prvků v půdě

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2017-33666U CZ30830U1 (cs) 2017-05-05 2017-05-05 Směs pro šetrnou imobilizaci rizikových prvků v půdě

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ30830U1 true CZ30830U1 (cs) 2017-07-11

Family

ID=59519914

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2017-33666U CZ30830U1 (cs) 2017-05-05 2017-05-05 Směs pro šetrnou imobilizaci rizikových prvků v půdě

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ30830U1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US10864492B2 (en) Method for producing biochar aggregate particles
US11866329B2 (en) Biochars, biochar extracts and biochar extracts having soluble signaling compounds and method for capturing material extracted from biochar
US11214528B2 (en) Treated biochar for use in water treatment systems
US10065163B2 (en) Biochar extracts and method for capturing material extracted from biochar
US10472297B2 (en) Biochars for use in composting
Rahman et al. Biochar and organic amendments for sustainable soil carbon and soil health
US10265670B2 (en) Biochar extracts and method for capturing material extracted from biochar
CN111683912B (zh) 改良土壤圈的颗粒、制造方法和用途
WO2018006094A1 (en) Treated biochar for use in water treatment systems
Wang et al. In situ remediation of cadmium-polluted soil reusing four by-products individually and in combination
WO2016105149A1 (ko) 유기농 완효성비료 제조방법
CN112608193A (zh) 一种用于沙化土壤的高有机质肥料及制备方法
US11097241B2 (en) Biochars, biochar extracts and biochar extracts having soluble signaling compounds and method for capturing material extracted from biochar
CN117003598A (zh) 一种生物菌肥及其在修复微塑料-重金属复合污染土壤的应用
CZ30830U1 (cs) Směs pro šetrnou imobilizaci rizikových prvků v půdě
Hanifah et al. Slow release NPK fertilizer preparation from natural resources
CZ307306B6 (cs) Směs pro šetrnou imobilizaci rizikových prvků v půdě, způsob její výroby a její použití
RU2567900C1 (ru) Способ реабилитации нарушенных земель
US20220174985A1 (en) Biochars, biochar extracts and biochar extracts having soluble signaling compounds and method for capturing material extracted from biochar
US20220169577A1 (en) Treated biochar for use in water treatment systems
EP2197815A2 (en) Granular fertilizer
KR20180032758A (ko) 해파리를 포함하는 유용미생물 제조방법
Mâşu et al. Prospects of using leguminous species in phytoremediation of total petroleum hydrocarbons polluted soils
RU2828747C1 (ru) Почвогрунт для рекультивации нарушенных территорий
JPWO2019065691A1 (ja) 土壌の固結防止剤

Legal Events

Date Code Title Description
FG1K Utility model registered

Effective date: 20170711

ND1K First or second extension of term of utility model

Effective date: 20210430

ND1K First or second extension of term of utility model

Effective date: 20240430