CZ306125B6 - Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod - Google Patents

Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod Download PDF

Info

Publication number
CZ306125B6
CZ306125B6 CZ2015-433A CZ2015433A CZ306125B6 CZ 306125 B6 CZ306125 B6 CZ 306125B6 CZ 2015433 A CZ2015433 A CZ 2015433A CZ 306125 B6 CZ306125 B6 CZ 306125B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
sludge
carbonization
reactor
steam
combustion chamber
Prior art date
Application number
CZ2015-433A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2015433A3 (cs
Inventor
Jan Káňa
Original Assignee
Aivotec S.R.O.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Aivotec S.R.O. filed Critical Aivotec S.R.O.
Priority to CZ2015-433A priority Critical patent/CZ2015433A3/cs
Publication of CZ306125B6 publication Critical patent/CZ306125B6/cs
Publication of CZ2015433A3 publication Critical patent/CZ2015433A3/cs

Links

Landscapes

  • Treatment Of Sludge (AREA)

Abstract

Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod zahrnuje odvodňovací zařízení (2) vstupního sedimentovaného kalu, ohřívaný tlakový reaktor (5), expandér (6), naředění expandovaného kalu před vstupem do anaerobního fermentoru (8) a po jeho opuštění zahuštění fermentátu, sušení fermentátu v sušárně (16) a následnou karbonizaci v karbonizačním reaktoru (13) opatřeném spalovací komorou (12) s hořákem, přičemž bioplyn (9) je z fermentoru (8) veden do alespoň jedné kogenerační jednotky (11), jejíž spalinový výstup, stejně jako výstup plynu (23) z karbonizačního reaktoru (13) jsou zaústěny do spalovací komory (12). V tomto zařízení je na výstup zbytkových spalin (18) z karbonizačního reaktoru (13) napojen tepelný výměník (21) spaliny/pára zaústěný parním výstupem do tlakového reaktoru (5).

Description

Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod
Oblast techniky
Technické řešení se týká opatřeni k intenzifikaci kalového hospodářství čistírny odpadních vod zahrnující anaerobní fermentaci vstupního stabilizovaného kalu ve fermentoru, zahuštění fermentátu, jeho sušení v sušárně a následnou karbonizací v karbonizačním zařízení opatřeném spalovací komorou s hořákem, přičemž bioplyn z fermentoru je veden do alespoň jedné kogenerační jednotky.
Dosavadní stav techniky
V čistírnách odpadních vod (ČOV) následuje po mechanickém čištění na česlech biologické čištění odpadních vod. Zde je znečištění z odpadni vody odstraňováno pomocí mikroorganismů nazývaných aktivovaný kal. Aktivovaný kal je v biologickém reaktoru kultivován buď jako suspenze (tzv. aktivační systémy), nebo na pevném nosiči (tzv. biofilmové reaktory). Těchto reaktorů je celá řada typů. Aktivovaný kal dokáže z odpadní vody odstranit značné množství organického znečištění, i sloučenin dusíku a fosforu.
Směs vody a aktivovaného kalu pak teče do dosazovací nádrže, kde aktivovaný kal sedimentuje a oddělí se od vyčištěné vody. Část aktivovaného kalu je vracena zpět do biologického reaktoru a část je oddělena jako přebytečný kal a odváděna ke zpracování do kalového hospodářství, konkrétně k anaerobní fermentaci.
Stupeň anaerobní fermentace se vyskytuje hlavně u větších čistíren. Přebytečný aktivovaný kal se zde využívá jako zdroj živin pro anaerobní bakterie, které produkují bioplyn. Bioplyn využije čistírna k ohřevu vlastních vyhnívacích nádrží - fermentoru nebo k produkci energie. FermentáL tedy zbylý vyhnilý kal, neboli anaerobně stabilizovaný kal, se zpracovává a využívá jako hnoj i vo, je skládkován nebo spalován.
Velké procento čistíren odpadních vod produkuje kaly s vysokým zatížením těžkými kovy i dalšími polutanty, které se mohou v případě aplikace například na zemědělskou půdu dostávat do povrchových i podzemních vod.
Kaly představují v podstatě jediný odpad z čištění odpadních vod. Úkolem tzv. kalového hospodářství v čistírnách odpadních vod s anaerobním stupněm je maximalizovat výnos energie v podobě bioplynu a minimalizovat množství stabilizovaného kalu. Oboje je striktně podřízeno ekonomickým zájmům, přičemž produkce bioplynu představuje pro čistírnu příjem a množství stabilizovaného kalu naopak náklady, spojený s jeho likvidací.
Jsou známy a v praxi využívány různé metody intenzifikace kalového hospodářství v podobě desintegrace kalů. Používají se mechanické, fyzikální, chemické nebo biologické procesy, vždy s cílem dosáhnout maximální desintegrace buněčných stěn a tím jejich lyzace (zpřístupnění obsahu anaerobním bakteriím). S tím je současně spojeno jednodušší a efektivnější odvodnění stabilizovaného kalu.
S nasazením některé z technologických metod desintegrace kalů je spojeno zvýšení objemu produkovaného bioplynu. Ten je zpravidla využíván jako palivo pro motory kogeneračních jednotek, vyrábějících elektrickou a teplenou energii. Většina čistíren odpadních vod má ale problém s uplatněním teplené energie, zejména mimo topnou sezónu, což snižuje energetickou efektivitu kombinované výroby.
- 1 CZ 306125 B6
Lyzace kalu spočívající v ohřevu kalu v tlakové nádobě s následným rychlým uvolněním taku a snížením teploty je známa z publikace „Možnosti zvýšení výroby bioplynu na stávajících zařízeních“ (http://www.mpo-efekt.cz/dokument/30.pdf). Topná pára pro ohřev kalu se vyvíjí v lokální parní kotelně spalující bioplyn z fermentoru nebo zemní plyn. Tento systém sice zajišťuje inten5 zifikaci anaerobního procesu ve fermentoru, avšak snižuje množství bioplynu přiváděného do kogenerační jednotky, resp. vede ke spotřebě hodnotného zemního plynu.
Způsob zpracování fermentátu prostřednictvím karbonizace při využití citelného tepla spalin z kogenerační jednotky spolu s teplem vznikajícím spalováním dřevoplynu produkovaného retortní 10 pecí je znám např. z CZ 24 565 (U). Přitom zbytkové teplo ve směsi spalin z obou zdrojů, poté co vyvolalo karbonizací v karbonizační jednotce, zůstává zčásti, alespoň po většinu roku, nevyužito, což snižuje energetickou účinnost celého zařízení.
Žádný způsob desintegrace není samostatně schopen zcela vyřešit problém kalového hospodář15 ství, kterým je likvidace kalů, nesoucí za všech okolností finanční náklady.
Technické řešení si klade za úkol navrhnout uspořádání kalového hospodářství čistírny odpadních vod, které přinese lepší využití produkovaného tepla a tím snížení provozních nákladů.
Podstata vynálezu
Uvedený úkol řeší intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod zahrnující odvodňovací zařízení vstupního sedimentovaného kalu, ohřívaný tlakový reaktor, expandér, naředění 25 expandovaného kalu před vstupem do anaerobního fermentoru a po jeho opuštění zahuštění fermentátu, sušení fermentátu v sušárně a následnou karbonizací v karbonizačním reaktoru opatře' ' ném spalovací komorou s hořákem, přičemž bioplyn je z fermentoru veden do alespoň jedné ť ' kogenerační jednotky, jejíž spalinový výstup, stejně jako výstup plynu z karbonizačního reaktoru T ; ’ jsou zaústěny do spalovací komory. Podstata kalového hospodářství spočívá v tom, že na výstup W zbytkových spalin z karbonizačního reaktoru je napojen tepelný výměník spaliny/pára zaústěný parním výstupem do tlakového reaktoru.
Spaliny za spalovací komorou mohou být rozděleny na dva proudy, přičemž jeden proud ústí do karbonizačního reaktoru a následně do sušárny, zatím co druhý proud ústí do tepelného výměníku 35 spaliny/pára.
Objasnění výkresu
Obrázek na výkrese představuje schéma příkladného zapojení Intenzifikovaného kalového hospodářství čistírny odpadních vod.
Příklady uskutečnění vynálezu
Ve vyobrazeném zapojení sedimentovaný kal z předchozího stupně čistírny, který z 80 % obsahuje organickou hmotu, je na vstupu 1 mechanicky odvodněn v odvodňovacím zařízení 2 a předehřát v předehřívači 3 brýdovými parami 4. Předehřátý kal je čerpán do ohřívaného tlakového reaktoru 5, odkud proudí přes expandér 6 do nádrže 7, kde je ochlazen a naředěn. Při expanzi 50 jsou narušeny stěny buněčných substancí kalu a uvolňují se brýdové páry 4 odváděné k ohřevu vsázky předehřívače 3. Naředěný kal postupuje do fermentoru 8, v němž se vyvíjí bioplyn 9, 10. Jedna jeho část je vedena jako palivo do přídavné kogenerační jednotky 11, druhá část je odváděna jako palivo hořáku spalovací komory 12 karbonizačního reaktoru Y3.
-2CZ 306125 B6
Fermentát je na výstupu z fermentoru 8 znovu mechanicky odvodněn a s výhodou zahuštěn suchou biomasou v zařízeních 14, 15, načež vstupuje do sušárny 16, která je vyhřívána ohřátou chladicí vodou 17 z kogenerační jednotky Fl. V karbonizačním reaktoru 13 se kal přemění působením vysoké teploty na uhlíkatý materiál - biouhel 19 a plyn 23.
Navržené kalové hospodářství vedle zbytkové tepelné energie kogenerační jednotky 11 obsažené v ohřáté chladicí vodě 17 využívá i tepelnou energii obsaženou ve spalinách 20 kogenerační jednotky JJ_. Spaliny 20 postupují do hořáku spalovací komory 12 karbonizačního reaktoru 13 a odtud jsou po karbonizaci ve zbytkových spalinách 18 ve směsi s ostatními spalinami vedeny do tepelného výměníku 21 spaliny/pára zaústěného parním výstupem do tlakového reaktoru 5, ve kterém pára 22 ohřívá vsázku zahuštěného kalu nacházející se pod tlakem.
Podstatným zdrojem tepla vyvíjeného v hořáku spalovací komory 12 je plyn 23 z karbonizace.
V jiném provedení kalového hospodářství, naznačeném na obrázku čárkovaně, jsou spaliny za spalovací komorou 12 rozděleny na dva proudy; jeden ústí do karbonizačního reaktoru 13 a následně do sušárny 16, zatím co druhý proud ústí do tepelného výměníku 21 spaliny/pára.
V popsaném technologickém zařízení dochází k desintegraci kalů termickou tlakovou expanzí před anaerobní fermentací a ke karbonizaci odvodněných stabilizovaných kalů.
Kaly jsou v suspenzi o sušině typicky 10 až 30 % kontinuálně dávkovány do předehřívače 3, kde jsou ohřívány brýdovou parou 4 z následné expanze, a poté dávkovány tlakovým čerpadlem do nádoby tlakového reaktoru 5 s vnitřním míchacím a posuvným zařízením, obvykle v ležatém provedení. Do tlakového reaktoru 5 je současně přiváděna topná pára o teplotě 130 až 200 °C a odpovídajícím tlaku syté páry 0,3 až 1,5 MPa.
Suspenze kalů prochází tlakovým reaktorem 5, přičemž doba zdržení se řídí jeho zaplněním v rozmezí od 5 do 30 minut. Po průchodu tlakovým reaktorem 5 je suspenze kalů skokově expandována v expandéru 6. Brýdová pára 4 je odváděna do předehřívače 3, kde kondenzuje.
Při expanzi dochází k odpaření horké vody, vázané v buňkách kalů a tím jsou buňky desintegrovány (dochází k jejich lyzaci). S výhodou se v expandéru 6 udržuje podtlak, čímž se zvýší tlakový spád a desintegrace je efektivnější.
Suspenze desintegrováných kalů má po expanzi teplotu přibližně 90 °C. Teplota se v nádrži 7 sníží naředěním vodou na procesní sušinu pro následnou anaerobní fermentaci.
Kaly, desintegrované termickou tlakovou expanzí, mají vyšší výtěžnost bioplynu v anaerobní fermentaci. Typicky se produkce bioplynu zvyšuje o 20 až 200 %. Pro energetické využití nárůstu bioplynu se nainstaluje další, přídavná kogenerační jednotka 11 nebo více kogeneračních jednotek. Díky tomu je k dispozici větší množství teplené energie, která se využije k výrobě technologické topné páry 22 pro krytí potřeb termické tlakové expanze. Konkrétně se pro výrobu páry použije energie zbytkových spalin 18 po karbonizaci 13 ve výměníku 21 spaliny/pára, anebo, v případě alternativního zapojení, teplená energie části spalin ze spalovací komory 12. Tepelná energie z chlazení motorů je pak využita pro sušení odvodněných zahuštěných kalů po anaerobní fermentaci před karbonizaci.
Druhým technologickým prvkem intenzifikace kalového hospodářství je karbonizace odvodněných stabilizovaných kalů. Ty jsou nejprve vysušeny a s výhodou také před sušením zahuštěny jakoukoli zbytkovou nebo odpadní biomasou s obsahem sušiny větším než 60 %.
Vysušené kaly jsou vedeny do karbonizačního reaktoru 13, řešeného jako retorta s vnitřním posunem. Karbonizační prostor je oddělen od okolního prostoru, aby se zamezilo přístupu vzduchu. Karbonizační reaktor 13 se ohřívá spalinami ze spalování plynu 23, který vzniká zahříváním kar
-3CZ 306125 B6 bonizovaných kalů na teplotu v rozmezí 400 až 600 °C. Plyn 23 z karbonizace se spaluje ve spalovací komoře 12 s hořákem, výhodně společně se stabilizačním palivem - například bioplynem 10.
Karbonizace je nízkoteplotní pyrolýza, tedy proces termického rozkladu. Produktem karbonizace jsou hořlavý plyn 23 z prchavé hořlaviny a pevný uhlíkatý materiál. Množství uhlíkatého materiálu činí 25 až 50 % původní hmotnosti vysušených kalů.
Karbonizací kalů dojde nejen ke snížení jejich množství, ale zejména k zásadní změně jejich formy. Na rozdíl od původního stabilizovaného kalu je uhlíkatý materiál využitelnou průmyslovou surovinou nebo pomocnou půdní látkou. Procesem karbonizace se tedy nemění jen množství a fyzikální vlastnosti kalů, ale zejména jejich ekonomická hodnota. Z odpadu, za jehož likvidaci se platí, se stává materiál s ekonomickou hodnotou.
Spotřeba teplené energie obou technologických prvků intenzifikace kalového hospodářství je pokryta z jejich provozních výstupů. Díky termické tlakové expanzi se zvýší výnos bioplynu a tedy i produkce tepelné energie z kogenerace. Ta není využita pro vlastní provoz anaerobní fermentace a je tedy k dispozici pro potřeby nových technologií.
Energie potřebná pro karbonizací je pak pokryta spalinami ze spalování plynu, který v procesu karbonizace vzniká. Tepelná energie pro sušení kalů před karbonizací se získá jednak ze spalin, zbývajících po vlastní karbonizací, a také z chlazení motorů nově instalované kogeneraění jednotky, případně kogeneračních jednotek.
Při náběhu ohřevu a expanze přiváděného kalu je pára 22 potřeba dříve, než je k dispozici dodatečný plyn 10 z fermentace. Ten začne vznikat až z kalů, upravených parní expanzí. Proto je nutné, aby byl výměník 21 spaliny/pára zařazen to trasy zbytkových spalin 18 za karbonizací. Pro získání dostatečného množství spalin 18 bude v první fázi spalováno více bioplynu 10. Jakmile bude dostatek bioplynu pro provoz nové kogenerační jednotky 11, vedou se do spalovací komory 12 spaliny z výfuku této jednotky 11 a stávají se součástí veškerých spalin. Množství spalovaného bioplynu 10 v hořáku spalovací komory 12 se reguluje ke stabilizaci hoření plynu z karbonizace.
Alternativně je možné za karbonizací proud spalin 18 rozdělit a větší část vést do výměníku 21 spaliny/pára a menší část do sušárny 16 - viz čárkovaná trasa na obrázku.
Pro ověřování nové technologie byly použity tři vzorky kalů, z toho dva vzorky stabilizovaných kalů po anaerobní fermentaci (ČOV Bratislava, ČOV České Budějovice 2) a jeden primární před anaerobní fermentaci (ČOV České Budějovice 2).
Všechny tři vzorky byly podrobeny desintegraci termickou tlakovou expanzí při sušině 25 % a parametrech uvedených v tabulce. Desintegrované vzorky kalů i referenční vzorky bez úpravy 1 až 15 byly vybalancovány na 10% sušinu. Následně byla provedena inokulace (1 ml procesní kapaliny z BPS Žabovřesky, 3 % sušiny) a bez dalších úprav byly vzorky aplikovány do standardizovaných plynotěsných lahví osazených tlakovým čidlem (Oxi Top Control AN 12 MERCK) dle adaptované metodiky Kužel a Kolář (2005).
Testy anaerobní fermentace (metanogení aktivity) probíhaly po 21 dní při 40 °C za slabého míchání. Kumulativní sumy vyprodukovaného bioplynu (medián ze 3 opakování) byly přepočteny na standardizovaný CH4 při pokojové teplotě, běžném atmosférickém tlaku, přepočteno na tunu sušiny m3 Ch4- t”1. Cílem testování nebylo zjistit absolutní množství bioplynu (metanu), ale změnu jeho výtěžnosti po termické tlakové expanzi kalů.
Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:
-4CZ 306125 B6
vzorek původ tlak teplota zdržení m3 ch4 ť1 změna opakování
1 ČOV Bratislava 0,6 MPa 158°C 10 minut 16,2 249% 3
2 20 minut 17,2 264% 3
3 1,5 MPa 198°C 10 minut 19,8 305% 3
4 20 minut 19,7 303% 3
5 0 0 0 6,5 0% 3
6 ČOV ČB 2 0,6 MPa 158°C 10 minut 8,4 159% 3
7 20 minut 8,2 155% 3
8 1,5 MPa 198°C 10 minut 9,0 170% 3
9 20 minut 9,2 174% 3
10 0 0 0 5,3 0% 3
11 ČOV ČB 1 0,6 MPa 158°C 10 minut 20,0 159% 3
12 20 minut 22,6 179% 3
13 1,5 MPa 198°C 10 minut 22,8 181% 3
14 20 minut 23,1 183% 3
15 0 0 0 12,6 0% 3
Z výsledků je patrné, že termická tlaková expanze, resp. efekt desintegrace, se výrazně projevil na všech testovaných vzorcích kalů. Významné rozdíly mezi kaly z ČOV Bratislava (vzorky 1 až 5) a COV České Budějovice (vzorky 6 až 15) jsou patrně způsobeny specifickým složením nebo technologickými postupy.
Vzorky kalů 1 až 4 po testech anaerobní fermentace byly smíšeny, mechanicky odvodněny a usušeny v laboratorní sušárně na výslednou sušinu 10 %. Usušený kal byl podroben karbonizací (pyrolýze) v laboratorním vsádkovém reaktoru při teplotě 520 °C.
komponent pyrolýzní tep ota 520°C
produkty 9 produkty % hmot.
kal ČOV 100 % 629,49 100
pevný pyrolyzát 303,12 48,15
voda uvolněná do 300°C 31,98 5,08
voda nad 300°C 15,63 2,48
organická kapalná fáze 45,01 7,15
plyn + ztráty -- 37,13
Procesem karbonizace došlo k redukci množství pevné části o 52 %. Vizuálně jde o sypký, jemnozmný materiál. Uvolňovaný plyn má energetickou hodnotu 3,8 MJ/kg. Jeho výhřevnost je tedy poměrně malá. Ke zvýšení energetické hodnoty plynu bude vhodné před karbonizací zahustit kaly přibližně 20 až 30 % odpadní biomasy o sušině větší než 75 %.

Claims (2)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod zahrnující odvodňovací zařízení (2) vstupního sedimentovaného kalu, ohřívaný tlakový reaktor (5), expandér (6), naředění expandovaného kalu před vstupem do anaerobního fermentoru (8) a po jeho opuštění zahuštění fermentátu, sušení fermentátu v sušárně (16) a následnou karbonizací v karbonizačním reaktoru (13)
    -5CZ 306125 B6 opatřeném spalovací komorou (12) s hořákem, přičemž bioplyn (9) je z fermentoru (8) veden do alespoň jedné kogenerační jednotky (11), jejíž spalinový výstup, stejně jako výstup plynu (23) z karbonizačního reaktoru (13) jsou zaústěny do spalovací komory (12), vyznačující se tím, že na výstup zbytkových spalin (18) z karbonizačního reaktoru (13) je napojen tepelný 5 výměník (21) spaliny/pára zaústěný parním výstupem do tlakového reaktoru (5).
  2. 2. Kalové hospodářství podle nároku 1, vyznačující se tím, že spaliny za spalovací komorou (12) jsou rozděleny na dva proudy, přičemž jeden proud ústí do karbonizačního reaktoru (13) a následně do sušárny (16), zatím co druhý proud ústí do tepelného výměníku (21) spálilo ny/pára.
CZ2015-433A 2015-06-25 2015-06-25 Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod CZ2015433A3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2015-433A CZ2015433A3 (cs) 2015-06-25 2015-06-25 Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2015-433A CZ2015433A3 (cs) 2015-06-25 2015-06-25 Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ306125B6 true CZ306125B6 (cs) 2016-08-10
CZ2015433A3 CZ2015433A3 (cs) 2016-08-10

Family

ID=56611705

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2015-433A CZ2015433A3 (cs) 2015-06-25 2015-06-25 Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ2015433A3 (cs)

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN108585995A (zh) * 2017-12-13 2018-09-28 中山市和智电子科技有限公司 一种搅拌式堆肥反应器

Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ21314U1 (cs) * 2010-08-18 2010-09-24 Biomass Technology A. S. Zarízení ke kontinuálnímu zpracování materiálu obsahujících signifikantní podíl fytomasy
CZ24565U1 (cs) * 2012-05-17 2012-11-15 Aivotec S.R.O. Zařízení na výrobu dřevěného uhlí

Patent Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ21314U1 (cs) * 2010-08-18 2010-09-24 Biomass Technology A. S. Zarízení ke kontinuálnímu zpracování materiálu obsahujících signifikantní podíl fytomasy
CZ24565U1 (cs) * 2012-05-17 2012-11-15 Aivotec S.R.O. Zařízení na výrobu dřevěného uhlí

Non-Patent Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Title
"Zpracování a vyuzití biologicky rozlozitelných odpadu karbonizací na biouhel", 14.3.2013, BIOUHEL.CZ, http://biouhel.cz/wp-content/uploads/2013/03/KARBONIZACE-BRO.pdf *
Kajan. M, Lhotský R., "Moznosti zvýsení výroby bioplynu na stávajících zarízeních", 15.11.2006, http://www.mpo-efekt.cz/dokument/30.pdf *

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN108585995A (zh) * 2017-12-13 2018-09-28 中山市和智电子科技有限公司 一种搅拌式堆肥反应器

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2015433A3 (cs) 2016-08-10

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Aragón-Briceño et al. Mass and energy integration study of hydrothermal carbonization with anaerobic digestion of sewage sludge
Zhao et al. Characterization of hydrothermal carbonization products (hydrochars and spent liquor) and their biomethane production performance
Pérez-Elvira et al. Continuous thermal hydrolysis and anaerobic digestion of sludge. Energy integration study
Villamil et al. Anaerobic co-digestion of the process water from waste activated sludge hydrothermally treated with primary sewage sludge. A new approach for sewage sludge management
Hämäläinen et al. Hydrothermal carbonisation of mechanically dewatered digested sewage sludge—Energy and nutrient recovery in centralised biogas plant
Wilk et al. Hydrothermal carbonization of sewage sludge: Hydrochar properties and processing water treatment by distillation and wet oxidation
Fakkaew et al. Effects of hydrolysis and carbonization reactions on hydrochar production
Fdz-Polanco et al. Continuous thermal hydrolysis and energy integration in sludge anaerobic digestion plants
Usman et al. Characterization and biogas production potentials of aqueous phase produced from hydrothermal carbonization of biomass–Major components and their binary mixtures
Wiśniewski et al. The pyrolysis and gasification of digestate from agricultural biogas plant
Zhang et al. Management and valorization of digestate from food waste via hydrothermal
Languer et al. Insights into pyrolysis characteristics of Brazilian high-ash sewage sludges using thermogravimetric analysis and bench-scale experiments with GC-MS to evaluate their bioenergy potential
Li et al. Synergistic treatment of sewage sludge and food waste digestate residues for efficient energy recovery and biochar preparation by hydrothermal pretreatment, anaerobic digestion, and pyrolysis
Pagés-Díaz et al. Valorization of the liquid fraction of co-hydrothermal carbonization of mixed biomass by anaerobic digestion: Effect of the substrate to inoculum ratio and hydrochar addition
JP6931667B2 (ja) 水熱炭化プロセスにおける液相の酸化方法
Wang et al. Combined hydrothermal treatment, pyrolysis, and anaerobic digestion for removal of antibiotic resistance genes and energy recovery from antibiotic fermentation residues
Makisha et al. Production of biogas at wastewater treatment plants and its further application
Malhotra et al. Hydrothermal carbonization of sewage sludge: Optimization of operating conditions using design of experiment approach and evaluation of resource recovery potential
Ebrahimi et al. Effect of hydrothermal treatment on deep dewatering of digested sludge: further understanding the role of lignocellulosic biomass
Liu et al. Integration of hydrothermal liquefied sludge as wastewater for anaerobic treatment and energy recovery: Aqueous phase characterization, anaerobic digestion performance and energy balance analysis
Abeyratne et al. Multi-criteria evaluation of energy recovery from urban wastewater sludges by anaerobic digestion and hydrothermal liquefaction
Zhang et al. Biorefinery-oriented full utilization of food waste and sewage sludge by integrating anaerobic digestion and combustion: Synergistic enhancement and energy evaluation
Ghasemzadeh et al. Optimizing the effect of hydrochar on anaerobic digestion of organic fraction municipal solid waste for biogas and methane production
Balasundaram et al. Advanced steam explosion as thermal hydrolysis process for high solids anaerobic digestion and enhanced methane yield: proof of concept
EP3757193A1 (de) Verfahren und anlage zur aufarbeitung von klärschlamm, gärresten und/oder gülle unter gewinnung von wasserstoff