CZ305547B6 - Způsob stanovení konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj [μm] - Google Patents

Abstract

Způsob určení konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj se provede tak, že se podle verze C změří jeden parametr, rychlost šíření ultrazvuku V.sub.LUZ.n. [m/s], přičemž Kawj se vypočítá z odpovídajících deformačních parametrů, a nebo se podle verze D návrh celé technologie provede výpočtem Kawj podle rychlosti ultrazvuku V.sub.LUZ.n. děleného materiálu. Konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj z verzí C nebo D se následně dosadí jako vstupní hodnota do algoritmu technologie hydroabrazivního dělení. Výsledkem výpočtu podle algoritmu je expresní získání technologicky vyčerpávající a pro všechny technické materiály obecně platné řady numerických a grafických údajů potřebných pro optimální nastavení hlavních parametrů technologie a dále údajů o kvalitě/jakosti řezů, o limitní hloubce řezů a o ekonomických parametrech, jakož i o mechanických vlastnostech děleného materiálu z hlediska jeho zařazení do třídy obrobitelnosti Tcut a standardizace technologického postupu.

Description

Oblast techniky

Předmět vynálezu se týká způsobu navrhování technologických parametrů pro hydroabrazivní dělení materiálů.

Dosavadní stav techniky

Současné způsoby navrhování hlavních technologických parametrů technologického postupu pro hydroabrazivní dělení materiálů se provádí pouze na základě subjektivních zkušeností technologa. Pro tuto technologii dosud není vypracovaná snadno a rychle v praxi použitelná exaktní výpočtová metoda. Jako technologické pomůcky jsou již dostupné některé programy, které však mají pouze rámcově orientační charakter, protože nevycházejí z konkrétně proměřených technologických parametrů hydroabrazivní dělitelnosti typu právě obráběného materiálu ani z technického stavu právě použité soupravy, týkají se velmi omezeného počtu technologických parametrů a nedostatečně řeší technologické vlastnosti děleného materiálu. Přitom již samotné mechanické vlastnosti každého materiálu, které vstupují do technologických výpočtů, vykazují tak značný rozdíl, že tabulkové hodnoty těchto parametrů nutno taktéž považovat za orientační. Z teoretických řešení se nejvíce blíží praktickým požadavkům technologa výpočty podle Hashishe (HASHISH, M. Prediction models for AWJ machining operation. In 7th American Water Jet Conference, 1993, p. 205-216. ISBN 1-880342-02-2), Zenga (ZENG, J., KIM, T. Parameter prediction and cost analysis in abrasive waterjet cutting operations, In 7th American Water Jet Conference, 1993, p. 175-189. ISBN 1-880342-02-2.), Wanga (WANG, J. A. new model for predicting the depth of cut in abrasive waterjet contouring of alumina ceramics. Journal of materials processing technology, 2009, p. 2314-2320. ISSN 0924-0136). Tato řešení jsou však těžko obecně použitelné v praxi, protože vyžadují řadu teoretických v praxi neměřitelných předpokladů a konstant a navíc jsou použitelné pouze pro specifické skupiny materiálů a neplatí obecně pro celou škálu technických materiálů. V praxi jsou potom optimální technologické parametry hydroabrazivní soupravy subjektivně odhadovány technologem podle dosažené hloubky dělení a vizuálního stavu povrchu dělicí stěny zkušebního vzorku, přičemž se zkouší či odhadují zejména různé rychlosti posuvu řezné hlavy, tlak čerpadla, hmotnostní tok abraziva, velikost a druh abraziva.

Hlavními nedostatky současného stavuje dosud nevypracovaná zkušební metoda, kterou by mohl být dělený materiál předem jednoznačně otestován na základní technologickou vlastnost, kterou je jeho hydroabrazivní dělitelnost, dále dosud nevypracovaný v praxi a výzkumu použitelný způsob pro stanovení optimálních technologických parametrů (rychlost posuvu řezné hlavy, tlak čerpadla, množství, velikost a druh abraziva a dalších) podle předem stanovené hydroabrazivní dělitelnosti (AWJ) konkrétního materiálu a na základě výše uvedených příčin dosud stále chybějící jednotná technologická klasifikace technických materiálů jak podle deformačních parametrů, tak i podle optimálních technologických parametrů, neboť pro vytvoření takovéto klasifikace dosud stále chybí návrh vhodného zobecňujícího kritéria, které by technicky jednoznačně dělený materiál charakterizovalo.

Podstata vynálezu

Nevýhody odstraňuje řešení, které je předmětem tohoto vynálezu tak, že se u každého materiálu předem určí konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj jako výchozí specifický parametr řezaného materiálu.

Způsob hydroabrazivního dělení materiálu pomocí hydroabrazivní soupravy, se stanovením hydroabrazivní dělitelnosti materiálu je možné realizovat tak, že se změří rychlost šíření podélné

-1 CZ 305547 B6 vlny ultrazvuku V_LUZ materiálem, ze které se stanoví konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj dle vztahu Kawjx=(10^A4/V_L(JZ)^A6, [pm] nebo se změří modul pružnosti v tahu Emat [MPa] materiálu, ze kterého se stanoví konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj dle vztahu Kawjx = 10^A12/Emat^A2 a získaná hodnota konstanty hydroabrazivní dělitelnosti Kawj se dosadí do Algoritmu technologie hydroabrazivního dělení, ze kterého jsou vypočítány parametry hydroabrazivního dělení, dle těchto parametrů se na hydroabrazivní soupravě nastaví technologie hydroabrazivního dělení, vloží se materiál, hydroabrazivní souprava se spustí a provede řez materiálu.

S výhodou se dle způsobu hydroabrazivního dělení materiálu z konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj stanoví třída hydroabrazivní dělitelnosti Tcut dle vztahu Tcut = log(10^A6/Kawj^A0,5) [-], resp. Tcut = log(Emat) [-], která umožňuje standardizaci technologických postupů.

Algoritmus technologie hydroabrazivního dělení je nový systém v technologii hydroabrazivního dělení, který se sestává z fyzikálních závislostí parametrů hydroabrazivního dělení vyjádřených rovnicemi po řádcích, přičemž potřebný údaj do vztahů v daném řádku je přebírán z řádků předcházejících, přičemž první řádek se sestává ze vstupního údaje, kterým je konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj [pm]. Rovnice, na sebe navazují tak, aby výsledkem výpočtu byl komplexní matematicko-fyzikální model, který numericky a graficky popisuje proces dělení materiálu hydroabrazivním proudem.

Konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj [pm] se určí tak, že za C) se jeden parametr vzorku materiálu, a to buď rychlost šíření podélné vlny ultrazvuku V_LUZ [m/s] nebo modul pružnosti v tahu Emat [MPa], přičemž konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj se vypočítá z odpovídajících parametrů, a nebo za D) se určí přímo výpočtem na základě znalosti rychlosti šíření podélné vlny ultrazvuku V_LUZ [m/s] nebo modulu pružnosti v tahu Emat děleného materiálu, konstanta Kawj se následně dosadí jako vstupní hodnota do algoritmu technologie hydroabrazivního dělení (zkráceně algoritmus).

Tímto algoritmem lze obdržet základní optimalizované vstupní diskrétní hodnoty pro nastavení technologie hydroabrazivního dělení (např. rychlost posuvu dělicí hlavy pro daný materiál Vpopt [mm/min], tlak čerpadla Pv [MPa], průtočné množství abraziva m_a [g/min]). Diskrétní hodnoty dodávané algoritmem jsou takové, které získáme z kontinuálních průběhů jednotlivých funkcí definovaných v soustavě rovnic na určité diskrétní časo-prostorové úrovni. Pro volbu diskrétních optimalizovaných technologických parametrů se zde vychází z hloubkové úrovně neutrální roviny h₀ pro daný dělený materiál na základě předpokladu, že v této rovině vyrovnaného napěťového stavu lze určit optimální parametry dělení. Potom tyto diskrétní údaje může technolog navíc srovnávat s diskrétními údaji z jiné volené hloubkové úrovně h_x různé od h₀, např. v maximální hloubce dělicího řezu požadované zákazníkem, odvozovat tak náročnost, výkon a cenu práce. Vedle těchto diskrétních údajů výpočet současně produkuje grafické záznamy kontinuálního průběhu dělení a změn hlavních materiálových i technologických parametrů v čase v závislosti na hloubce h_x a na dalších vstupních technologických a materiálových parametrech (např. drsnost dělicí stěny Ra_x = f (h_x, Vpopt, Pv, m_a, Yret_x, Emat), lokální odchylka řezné stopy od normálové roviny Yret_x = f (h_x, Vpopt, Pv, m_a, Emat, Ra_x), h_x = f (Vpopt, Pv, m_a, Yret_x, Emat, Ra_x)). Předkládaný algoritmus má obecnou platnost pro všechny technické materiály.

Výsledkem výpočtu podle algoritmu po dosazení vstupní hodnoty Kawj, zjištěné výše uvedenými způsoby ad C) nebo D) je expresní získání technologicky vyčerpávající řady numerických a grafických údajů, jak o mechanických vlastnostech děleného materiálu, tak o strojně-technologických a ekonomických parametrech hydroabrazivního dělení. Technologický výpočet dle algoritmu lze použít pro dělení všech technických materiálů užívaných v průmyslu (např. barevné kovy ajejich slitiny, oceli, keramiky, dřevo, stavební materiály, horniny, kůže, plasty atd.). Viz. klasifikace materiálů podle druhů do tříd hydroabrazivní dělitelnosti Tcut 1 - 6 na obr. 3, dle předmětu vynálezu, přitom obecně platí podmínka, že pevnost abraziva SIGda je vyšší než pevnost děle-2CZ 305547 B6 ného materiálu SIGdm. SIGdm je hlavní deformační napětí, které působí v hlavní rovině napjatosti, které jsme rozložili do vzájemně kolmých normálových složek SIGx a SIGy. Další normálovou složkou tohoto napětí je SIGn v hloubce h, která působí ve směru natáčení při prohlubování stopy řezu. Pro všechny uvedené materiály se po zjištění jejich konstant hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj [pm], jako vstupního parametru do algoritmu, získají výpočtem diskrétní a časově-průběhové hodnoty analogické níže uváděným v tabulkách a grafech vypracovaným zde pro výběr 6-ti materiálů prezentovaných v rámci příkladu realizace vynálezu.

Kawj [pm] je nový technologický délkový parametr, který se prodlužuje s rostoucí plasticitou děleného materiálu, a stanoví se buď z rychlosti šíření ultrazvuku V_LUz [m/s] dle Kawj_x=(10^A4 / VLuz) ^λ6, [pm], a nebo z modulu pružnosti v tahu Emat děleného materiálu dle Kawjx = 10^Λ12/Emat^A2, [pm]. Fyzikálně je to parametr komplexní, souvisí jak s mechanickými vlastnostmi materiálu, tak i s parametry technologie. Tyto souvislosti jsou explicitně vyjádřeny nově odvozenými vztahy v algoritmu technologie hydroabrazivního dělení. Tento údaj o děleném materiálu je jediným a postačujícím vstupním parametrem do nového algoritmu technologie hydroabrazivního dělení materiálů. Dalšími 11-ti vstupními údaji (parametry) do algoritmu, které jsou již jeho součástí, jsou parametry technologicky dané, neměnné (zpoždění stopy v neutr, rovině h0 /teor. daná konst./ Yret0 [mm], drsnost stopy v neutrální rovině h0 /teor. daná konst./ Rao [pm], hustota vody Rov [g/cm³], poměr průměrů dýz Dvo/Dabro = Kdvdao [1]) nebo technologem volené, nastavitelné (hmotnost celková proudu AWJ Roj [g/cm³], hmotnost abraziva Roa [g/cm³], hloubka řezu volená/požadovaná hx [mm], volba průměru abrazivní dýzy da [mm], průměr abrazivního zrna dazr [mm], objem, podíl abraziva v proudu AWJ lambda [1], cena el. energie Ckwhod [Kč/kWh] - nastavitelná dle aktuálních potřeb). Výpočtem jsou potom volené parametry upřesněné a optimalizované, a to na základě konkrétně zjištěné konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj [pm] tak, že subjektivně volený údaj např. poměr průměrů dýz Dv/Dabr Kdvdao = 0,329 [1] jako např. konstantně nastavený výrobcem (obr. 5, obr. 6 - řádek 8) vyjde z výpočtu jako optimalizovaný parametr Kdvda v rámci celé technologie dělení pro konkrétní materiál, jehož dělitelnost je definovaná podle návrhu zjištěnou konstantou hydroabrazivní dělitelnosti materiálu aje uveden na obr. 5, obr. 6 na řádku 27 pro zde prezentované materiály. Dané a volené technologické parametry vstupující do algoritmu jsou vyspecifikované na obr. 20, tam jsou uvedeny také konkrétní hodnoty použité pro níže prezentovaný příklad, ale mohou být použity obecně jako pomocné, protože se přepočtem upravují na konkrétní stav technologie dělení podle zjištěné hodnoty Kawj. Z výše uvedeného vyplývá, že algoritmus je obecně platný pro všechny technické materiály s tím, že vedle hlavního vstupního parametru Kawj je třeba vydefinovat pouze parametry, které jsou dané a neměnné a proto trvale uvedené v zadání vstupů: zpoždění stopy v neutr, rovině h_o /teor. daná konst./ Yret_o = 1 [mm], drsnost stopy v neutrální rovině h_o / teor. daná konst. / Rao = 3,7 [pm], hustota vody Rov = 1 [g/cm³], hmotnost celková proudu AWJ Roj [g/cm³], hmotnost abraziva Roa [g/cm³], hloubka řezu volená/požadovaná h_x [mm], volba průměru abrazivní dýzy da [mm], průměr abrazivního zrna dazr [mm], objem, podíl abraziva v proudu AWJ lambda [1], cena el. energie Ckwhod [Kč/kWh], vstupní poměr průměrů dýz Dvo/Dabro = Kdvdao = 0,329 [1]. Nastavení technologie podle konkrétního parametru Kawj děleného materiálu by mělo za účelem optimalizace celé technologie respektovat výpočtem upřesňované parametry jako optimalizovaný poměr průměrů dýz Dv/Dabr = Kdvda = f(dazr), kde dazr je optimalizovaný průměr zrna abraziva podle vstupní hodnoty Kawj daného materiálu, kterou si algoritmus vyčíslí a provede konečnou optimalizaci poměru Kdvda. Optimalizovaný průměr zrna dazr se s rostoucí pevností materiálu zmenšuje. Technolog pro svůj materiál nastaví poměr dýz podle upřesněného/optimalizováného výpočtu Dv/Dabr = Kdvda = f(dazr).

Důležitým analytickým faktorem je určení geometrických parametrů a polohy rovnovážné/neutrální roviny (Rao, h₀) v hydroabrazivním dělicím řezu. Obecně jde o hloubkovou úroveň v dělicích řezech, kde dochází k vyrovnání tahových a tlakových napětí. Pro h < h₀ převažuje podíl tahové napjatosti, drsnost povrchu je relativně nízká. Pro h > h₀ roste podíl tlakové složky a drsnost povrchu dělicí stěny se zvyšuje. Zjistili jsme, že při dělení hydroabrazivním nástrojem dochází k vyrovnání tahové a_tah a tlakové napjatosti vždy při hodnotách drsnosti Ra₀ =

-3 CZ 305547 B6

3,7 μηι a retardace Yret₀ ~ a_tal,/a_ti_;ik = 1 a to nezávisle na materiálu, ale v adekvátních hloubkách neutrální roviny h₀, která je pro různé materiály různá. Potom hloubka neutrální roviny v řezu h₀ musí být adekvátní těmto hodnotám a rovnici mechanické rovnováhy na hloubkové úrovni neutrální roviny h₀ definujeme Ra₀*h₀/Yret₀-Kawj₀ = 0, a na obecné hloubkové úrovni Ra_x*h_x/Yret_xKawj_x = 0. Přitom Kawj₀ = Kawj_x = Kawj ~ 10^A12/Emat^A2 pro daný materiál je po celé hloubce dělicího řezu konstanta a hloubka neutrální roviny h₀ = Kawj/Ra<, [mm].

Takto připravený algoritmus technologie hydroabrazivního dělení materiálů, který je obecně platným pro všechny způsoby C, D je naprogramovaný do programovatelného technologického kalkulátoru nebo PC. Výpočet proběhne po dosazení jediné hledané vstupní hodnoty Kawj a dalších 11-ti daných hodnot, vstupních parametrů (zpoždění stopy v neutr, rovině h₀ /teor. daná konst./ Yret₀ [mm], drsnost stopy v neutrální rovině h₀ /teor. daná konst./ Rao [pm], hustota vody Rov [g/cm³], hmotnost celková proudu AWJ Roj [g/cm³], hmotnost abraziva Roa [g/cm³], hloubka řezu volená/požadovaná h_x [mm], volba průměru abrazivní dýzy da [mm], průměr abrazivního zrna dazr [mm], objem, podíl abraziva v proudu AWJ lambda [1], cena el. energie Ckwhod [Kč/kWh], poměr průměrů dýz Dvo/Dabro = Kdvdao = konst. [1], stejná pro všechny materiály) bez dalšího zásahu technologa automaticky. Technologem neovlivnitelné jsou např. aktuální cena el. energie, cena vody, cena abraziva, hmotnost vody a teoreticky dané konstanty Ra₀ a Yret₀. Naopak, předem si může modelově dle algoritmu propočítat pro dělený materiál např. dosaženou hloubku dělicího řezu, drsnost dělicích stěn, celkový výkon a cenu práce rozhodne-li se např. místo drahého abraziva granát použít olivín, sklo nebo jiné levnější abrazivum, materiálově v algoritmu 1 definovaného hmotností abraziva a cenou, odkud se odvíjí další parametry, jako je průtočné množství abraziva a váhový podíl abraziva v toku. Podle obr. 20 lze vyčíst, které hodnoty platí trvale a obecně a které musíme aktualizovat u uváděných 11 hodnot, vstupních parametrů. Důsledkem toho je, že změníme-li tyto vstupní hodnoty, změní se adekvátně výsledek výpočtu podle algoritmu.

Výstupem jsou všechny potřebné údaje o materiálu, technologii a o technickém průběhu celého dělicího řezu v numerické a grafické formě na displeji programovatelného technologického kalkulátoru nebo na PC. Po spuštění algoritmu technologie hydroabrazivního dělení materiálů obdrží technolog během cca jedné minuty na displeji celkem 110 technologických údajů v numerické (tabulkové) formě a 90 gramů predikčně popisujících po technické stránce časo-prostorový průběh celého dělicího řezu, včetně optimální rychlosti posuvu, tlaku čerpadla, množství abraziva, finální jakosti dělicí stěny, optimální a dosažitelné hloubky řezu, rozboru nákladů a celkové ekonomiky provozu hydroabrazivní soupravy pro konkrétní materiál. Protože Kawj je parametr délkový a prodlužuje se s rostoucí plasticitou děleného materiálu, může se doba automatického výpočtu při konstantní hustotě vzorkování prodlužovat až na 2 až 3 minuty. Např. pro běžné oceli je Kawj v rozmezí 18 až 40 [pm], zatímco pro slitiny Al již v rozmezí 200 až 700 [pm] podle chemického složení a mechanické plasticity a u slitin Pb již Kawj přesahuje 1000 [pm]. Proto je vhodné u méně výkonných počítačů zmenšit hustotu vzorkování (pozice 14 v základní sestavě algoritmu 1 pro volbu hustoty vzorkování na hloubce řezu h, krok vzorkování lze pro běžné PC volit např. pro pevné oceli v řádech 10-4 až 10-3 mm, pro středně pevné materiály, měď, hliník 10-2, pro měkké materiály olovo, dřevo, horniny, plasty 10-1). Celý výpočet lze provádět pomocí programovatelného technologického kalkulátoru nebo na PC. Přitom je umožněn interaktivní vstup a vlastní modelování procesu technologem.

Předmět vynálezu dále řeší i nedostatek chybějící jednotné technologické klasifikace technických materiálů podle parametru dělitelnosti Kawj tím, že toto zobecňující kritérium umožňuje zařazení jednotlivých materiálů do 6-ti tříd hydroabrazivní dělitelnosti Tcut. Třída hydroabrazivní dělitelnosti se určí na základě parametru Kawj, resp. podle Emat = f(Kawj) podle rovnic (1) a (2). Třídám hydroabrazivní dělitelnosti potom algoritmus technologie hydrobrazivního dělení materiálů přiřazuje optimalizované technologické parametry příslušné soupravy výpočtem. Třídu dělitelnosti tvoří skupina materiálů podobných mechanických vlastností z hlediska jejich hydroabrazivního dělení. Třídy dělitelnosti rozdělují materiály rámcově a podle modulu pružnosti v tahu Emat na ose x a zahrnují všechny druhy technických materiálů, viz. schéma na obr. 3. Modul pružnosti

-4CZ 305547 B6 v tahu Emat lze podle návrhu předmětu vynálezu ověřit, popř. stanovit současně s konstantou Kawj. Uvnitř jednotlivých tříd je provedena detailizace do podtříd automaticky po spuštění algoritmu a celý soubor algoritmem vypočítaných parametrů charakterizuje danou podtřídu. Příkladně pro materiál ocel ČSN 17 251 vychází v grafu na obr. 3 i v tabulce na obr. 5 ve sloupci č. 14 automatické zatřídění do třídy dělitelnosti Tcut = 5 a do detailizované podtřídy Tcut = 5,2232, je-li detailizace do podtříd volena na 4 desetinná místa. Zatřídění děleného materiálu do technologické klasifikace je potom automaticky provedeno algoritmem na základě rovnic:

Tcut = log(10^A6/Kawj^A0,5), [-] (1)

Tcut = log(Emat). [-] (2)

Testování materiálu na vstupní technologický parametr Kawj lze jednoduchým výpočtem buď podle deformačních parametrů dělicí stěny zkušebního vzorku nebo ověřených parametrů pro Emat, resp. V_LUz realizovat, jak již bylo výše naznačeno, čtyřmi způsoby.

Buď za C: nařezaný vzorek materiálu se proměří buď na rychlost šíření podélné vlny ultrazvuku Vluz [m/s] nebo se změří (stanoví) modul pružnosti v tahu Emat, a na základě jednoho z těchto parametrů se určí vstupní údaje do algoritmu technologie hydroabrazivního dělení materiálů.

Nebo za D: máme-li ověřeně zjištěný modul pružnosti v tahu Emat, resp. podélnou rychlost šíření ultrazvuku V_Luz děleného materiálu, můžeme vstupní parametr Kawj do algoritmu technologie hydroabrazivního dělení materiálu stanovit výpočtem, tj. bez jakéhokoliv měření a bez potřeby jakéhokoliv speciálního přístrojového vybavení.

Metody ad C a ad D lze označit jako nepřímé, protože nevyžadují realizaci zkušebního řezu.

Princip předmětu vynálezu podle verze provedení C spočívá v tom, že odpadá měření deformačních parametrů na dělicí stěně a případně i potřeba vyhotovení kontrolního vzorku, protože se nahradí nedestruktivním prozářením neděleného vzorku materiálu ultrazvukem k určení rychlosti šíření podélných elastických vln V_Luz [m/s], přičemž parametry Kawj [pm] a Emat [MPa] jsou jako odvozené funkce k rychlosti V_LUZ [m/s] a to na základě výchozího funkčního vztahu (13) a funkčních vztahů (10), resp. (9) a nebo se stanoví Emat_x, ze kterého se dále určí Kawj a případně Vluz·

Algoritmus tedy doplňkově vyhodnotí i kontrolní hodnoty Emat a V_Luz pro daný materiál.

Postup a vztahy pro určení vstupního parametru do algoritmu:

a) neznámý materiál k dělení proměříme buď na V_LUZx

b) dosadíme do vztahu (10) nebo (7) a vypočteme parametr Kawj_x neznámého materiálu a tento dosadíme jako vstupní údaj pro spuštění algoritmu,

c) s výhodou dosadíme do vztahu (9) a vypočteme modul pružnosti v tahu Emat_x [MPa] neznámého materiálu nebo do vztahu (13) pro výpočet Vluzx [m/s],

d) s výhodou provedeme kontrolu ve smyslu vztahu (4) nebo (14) dosazením do analogických rovnic (7) a (4) nebo (10) a (14)

Emat_x = 10^A-6* V_LUZ ^A3, [MPa] (9)

Kawj_x = (10^A4 / V_LUZ) ^A6, [pm] (10)

Kawj_x = 10^Λ12 / Emat_x ^A2, [pm] (7)

Emat_x = 10^A6 / Kawj_x ^A0,5, [MPa] (4)

V_Luz=10^A4/Kawjx^A(l/6), [m/s] (14)

V_LUz=(Emat*10^A6)^A(l/3). [m/s] (13)

-5CZ 305547 B6

Výhoda provedení vynálezu podle verze C spočívá v tom, že odpadá nutnost provádění zkušebních řezů a veškerých přímých měření deformačních parametrů povrchu Ra_x, h_x a Yret_x pro stanovení konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj a z toho plynoucí nejnižší pracnost a nákladovost testování, protože náhradní měření stolní ultrazvukovou soupravou je expresní, jednoduché a levné, a případě i potřeba znalosti mechanických parametrů materiálu (Emat, SIG_m). Ověřovací práce ukazují, že výsledky tohoto testování jsou dostatečně přesné, přestože jde o fyzikálně nepřímé stanovení vstupů do algoritmu.

Princip vynálezu podle verze provedení D spočívá v tom, že v případě ověřené znalosti modulu pružnosti v tahu Emat nebo V_LUz děleného materiálu, stanovíme vstupní parametr Kawj do algoritmu výpočtem, tedy bez jakéhokoliv měření a bez potřeby jakéhokoliv speciálního přístrojového vybavení. Algoritmus doplňkově vyhodnotí i kontrolní hodnotu V_Luz nebo Emat pro daný materiál.

Postup a vztahy pro určení vstupního parametru do algoritmu:

a) ověřenou hodnotu modulu pružnosti v tahu Emat_x nebo V_Lux_x děleného materiálu dosadíme do vztahu (7) nebo (10) a vypočteme parametr Kawj_x děleného materiálu a tento dosadíme jako vstupní údaj pro spuštění algoritmu,

b) kontrolně můžeme vypočítat drsnost Ra_x [pm] v libovolně zvolené hloubce h_x [mm], případně také odchylku řezné stopy od normálové roviny Yret_x [mm] a zpětně ověřit vstupní technologický parametr Kawj a platnost Emat = f(Kawj) podle rovnic (11), (12), (3) a (4).

Kawj_x = 10^Λ12/ Emat_x ^A2, [pm] (7)

Ra_x = (-10)*( 1 - Kawj_x /(Kawj_x -h_x)), [pm] (11)

Yret_x = Ra_x* h_x / Kawj_x, [pm] (12)

Kawj_x = Ra_x* h_x / Yret_x, [pm] (3)

Emat_x = 10^A6 / Kawj_x ^A0,5, [MPa] (4)

V_LUz=(Emat*10^A6)^A(l/3). [m/s] (13)

V_LUZ=10^A4/Kawjx^A(l/6), [m/s] (14)

Výhoda provedení vynálezu podle verze D spočívá v tom, že odpadá potřeba vyhotovení zkušebního vzorku a jakéhokoliv měření a potřeba jakéhokoliv speciálního přístrojového vybavení, dále v nejmenší pracnosti a v nejmenších nákladech na spuštění algoritmu pro výpočet technologických a materiálových parametrů k optimalizaci technologie dělení.

Veškeré vztahy, kteréjsou používány ve způsobech C nebo D pro stanovení Kawj, lze s výhodou pro jednotlivé způsoby zadat jako počáteční vztahy do nového algoritmu, podle předmětu vynálezu, který na základě vstupních zadaných naměřených nebo známých hodnot vypočítá Kawj, popřípadě také (Emat, V_Luz) a následně tak všechny další technologické parametry.

Pro realizaci vynálezu, co se týká nezbytného zařízení ve verzi provedení C přibývá potřeba stolní ultrazvukové aparatury s přesností +/- 1 [m/s] a nebo zařízení pro zjištění materiálových hodnot (Emat), a nebo se V_LUZ [m/s] a Emat může zajistit dodavatelsky, verze D. Výpočetní techniku představuje počítač s naprogramovaným algoritmem, nebo programovatelný technologický kalkulátor.

Řešení dle předmětu vynálezu tak zahrnuje jednoduché měřické postupy podle verzí C, D na stanovení parametru Kawj materiálů, jednoduchý a rychlý výpočet technologických parametrů jednotně platný pro obě verze C, D z jednoho parametru Kawj, automatické obdržení všech potřebných výsledků pro nastavení optimálního technologického režimu dělení libovolného materiálu z jednoho parametru Kawj podle algoritmu, obecnou platnost měřických postupů a algoritmu pro všechny technické materiály, subjektivní rozhodování ve fázi projektování prací nahrazuje

-6CZ 305547 B6 komplexně exaktním řešením, technologicky vyhovující přesnost řešení, možnost zpětných kontrol správnosti nastavení technologie graficky, analyticky, fyzicky na vzorcích. Řešení dále umožňuje standardizaci technologických postupů/režimů podle Kawj a tříd Tcut, fyzikálněmatematické modelování technologického procesu, predikci kvantitativních i kvalitativních parametrů technologického procesu, použití řešení a uplatnění výsledků nejen v praxi, ale i v základním a aplikovaném výzkumu, komplexní analytický popis mechanizmu dezintegrace hydroabrazivním nástrojem, odvození rovnic pro řídicí funkce pro plně automatizované on-line řízení provozů, získání řady technicky důležitých informací o mechanických vlastnostech dělených materiálů, které doplňují nebo nahrazují velmi drahá a zdlouhavá dodatečná laboratorní měření, nový způsob výpočtu dynamiky napěťově-deformačních stavů soustav deformační nástroj-materiál, který je navíc zobecnitelný a aplikovatelný v řadě dalších technologiích průmyslu.

Objasnění výkresů

Obr. 1 Schéma pro verzi C provedení vynálezu.

Obr. 2 Princip hydroabrazivního dělení materiálů a nomenklaturní označení základních technologických a geometrických prvků AWJ.

- homí hrana vzorku,

- řezná stěna,

- osa souměrnosti AWJ,

- vstupní průměr proudu AWJ na hlavě řezu,

- tvar řezné štěrbiny na hlavě řezu,

- řezná fronta, stopa řezné fronty,

- spodní hrana vzorku,

- tvar řezné štěrbiny na patě řezu,

- křivky vnějších proudnic v rovině řezu,

- výstupní průměr proudu AWJ na patě řezu,

- průměr proudu AWJ po opuštění spodní hrany vzorku,

- výstupní tryska AWJ,

Vp - směr posuvu, hc - kritická hloubka řezu, hv - hloubka prořezání vzorku (výška vzorku).

Obr. 3 Schéma klasifikačního řazení technických materiálů do tříd hydroabrazivní dělitelnosti Tcut [-] na základě hodnot kalkulovaných podle předmětu vynálezu jako funkce materiálové konstanty Tcut = f(Kawj).

Obr. 4 Technologické parametry hydroabrazivní soupravy při ověřovací provozní zkoušce.

Obr. 5 Tabulka ukazující skladbu numerických výsledků technologie na displeji kalkulátoru pro materiály oceli ČSN 17 251, ČSN 13180 a nekovovou slitinu SnPb40 (základní provedení algoritmu 1: 110 sloupců diskr. numerických údajů a 90 grafů).

Obr. 6 Tabulka ukazující skladbu numerických výsledků technologie na displeji kalkulátoru pro materiály ocel ČSN 11140, měď Cu 99,5 a pro ocel ČSN 17618 (základní provedení algoritmu 1:110 sloupců diskr. numerických údajů a 90 grafů).

Obr. 7 Druhy a distribuce drsnosti na hloubce řezu-predikované průběhy v závislosti na okamžité hloubce řezu Habs = 0 - Hlim [mm] při technologii dané algoritmem 1 podle návrhu předmětu vynálezu pro materiál ocel ČSN 17 251; analogicky obdržíme graf pro ostatní materiály podle vstupního parametru jejich hydroabrazivní dělitelnosti.

Ra_st - drsnost ve stopě [pm],

-7 CZ 305547 B6

Ra_sk - drsnost, kterou skutečně naměříme v radiálním směru [pm],

Ra_rad - teoretická nosná drsnost v radiálním směru [pm],

Ra₀ - drsnost na neutrální rovině [pm],

Z1+Z2+Z3+Z3 - hlavní deformační zóny na hloubce řezu ajejich hloubkové úrovně: Hin - hloubka iniciační zóny Zl [mm],

Ho - hloubka zóny pružných deformací Z2 [mm],

Hpp - hloubka zóny pružně-elastických deformací Z3 [mm],

Hlín - hloubka zóny plastických deformací Z4 a limitní hloubka řezu v daném materiálu a při dané technologii určené algoritmem 1 [mm],

Obr. 8 Predikce prostorových vztahů sledovaných průběhových parametrů h, Ra = Rast a Yret podle okamžité hloubky h = 0 - Hlim = 35,77 mm, na hloubce h_x = h_et = 8mm a na hlavních deformačních mezích pro materiál ocel ČSN 17 251.

Obr. 9 Predikční vytyčení hloubkových úrovní hlavních deformačních mezí s vyjádřením nosné vlnitosti a retardace stop řezů v 3D projekci na hloubce řezu h = 0 - Hlim [mm] podle rovnic algoritmu, materiál ocel ČSN 17251.

Obr. 10 Predikční vytyčení hloubkových úrovní hlavních deformačních mezí, vyjádření nosné vlnitosti a retardace stop řezů v 3D vizualizaci na celkově dosažitelné hloubce řezu h = 0 - Hlim [mm] podle rovnic algoritmu, materiál ocel ČSN 17251.

Obr. 11 Predikční vytyčení hloubkových úrovní hlavních deformačních mezí s možností kvantifikovaného odečtu vývoje hodnot sledovaných technických a technologických parametrů na celé hloubce řezu h = 0 - Hlim [mm].

Hloubkové úrovně hlavních deformačních mezí korespondují s 3-D vizualizaci pro materiál ČSN 17251 s tím, že grafy ve stejném provedení obdržíme i pro další materiály na displeji technologického kalkulátoru, případně na displeji PC výpočtem podle algoritmu. Toto grafické provedení umožňuje kontrolu vstupních testovaných údajů Kawj a Emat = f(Kawj) dosazením hodnot Ra, Yret a h z grafu do rovnic (3) a (4). Graf je z hlediska mechanizmu dělení poměrně komplexní, protože zahrnuje vedle deformačních parametrů také parametry materiálové dané algoritmem jako funkce Kawj. Jde o materiálové parametry pevnost v tahu SIGm [MPa] a mez kluzu SIGkl [MPa], dále jsou vyjádřeny průběhy rychlostí dělení ve stopě řezu Vpst [mm/min] v radiální rovině Vpr [mm/min] a technologicky optimální rychlost posuvu řezné hlavy Vpopt [mm/min]. Vyjádřen je také úhel zakřivení řezné stopy arcD [°], Odpor materiálu proti dělení vyjadřují průběhy funkcí SIGrt [MPa], který klesá s přibývající hloubkou v plastické oblasti dělicího řezu na hodnotu své deformační větve SIGrd [MPa]. Napěťová funkce SIGdh [MPa] představuje složku odporu proti prohlubování a napěťové funkce SIGdt a SIGd=Tn [MPa] představují vývoj mechanické tuhosti dezintegračního nástroje teoreticky tuhého, resp. flexibilního typu AWJ.

Obr. 12 Predikční vytyčení hloubkových úrovní hlavních deformačních mezí s možností kvantifikovaného odečtu vývoje hodnot sledovaných technických a technologických parametrů na celé hloubce řezu h = 0 - Hlim [mm] - jde o detail z předchozího grafu v úseku y = 0,001 - 2 pro funkce s nízkou hodnotovou hladinou. Je kvantifikované vyjádřena energie Ekabr [J], výkon Pabr [W] abrazivních sil, hmotnostní průtok abraziva Mabr [Kg/s] a deformační čas Tcuth [s] se svými hodnotami dosahovanými na hloubkové úrovni neutrální roviny h₀ = 9,67 mm i na dalších deformačních mezích pro prezentovaný materiál ocel ČSN 17 251.

Obr. 13 Graf pro optimální volbu hmotnostního toku abraziva. Optimální volba hmotnostního toku abraziva Mabro = Mabropt = 7,6 [g/s] (tj. 27,36 kg/hod), pro testované materiály viz. také obr. 5 a obr. 6 a vyjádření teoretické potřeby velikosti aktivně působící frakce

-8CZ 305547 B6 hmotnostního toku Mavph = fce(Vpost, Emat, Habs) [g/s] na jednotlivých deformačních mezích a podle okamžité hloubky řezu obecně h = 0 - Hlim = 35,77 mm.

Obr. 14 Graf pro limitní hloubku Hlim [mm] v závislosti na modulu Emat a rychlosti posuvu Vpopt. Limitní hloubky řezu Hlim [mm] v závislosti na Emat [MPa] při dodržení posuvné rychlosti Vpopt [mm/min] pro daný materiál dle předmětu vynálezu. Vytyčené diskrétní hodnoty jsou pro prezentovaný materiál ocel ČSN 17251 s modulem pružnosti v tahu Emat = 167 200 [MPa],

Obr. 15 Hlavní složky mechanizmu abraze na hloubce řezu h = 0 - Hlim [mm] a jejich teoretický rozklad na složky podle algoritmu odpovídající flexibilnímu (abrazivní napětí SIGabrflex [MPa] a abrazivní síla Fabrflex [N]), resp. teoreticky tuhému dezintegračnímu nástroji (abrazivní napětí SIGabrtn [MPa] a abrazivní síla Fabrlex [N]).

Obr. 16 Stanovení ukazatele nákladovosti Knakl [-] pro různé materiály podle modulu pružnosti v tahu děleného materiálu Emat [MPa].

Obr. 17 Graf bilance náklady/výkon a odpovídající optimální rychlosti posuvu řezné hlavy Vpxopt [mm/min] pro testované materiály podle modulů pružnosti Emat = 41,1 - 256,5 [GPa],

Obr. 18 Cenové relace podle nákladů na energii.

Obr. 19 Predikce nákladových relací na dělení z hlediska energetické náročnosti podle modulu pružnosti v tahu Emat [MPa] materiálů při kalkulované ceně 3,50 [Kč/kWh] do hloubky neutrální roviny h₀ [mm] pro daný materiál v jednotkách [Kč/bm] ad a), resp. [Kč/hod] ad b).

Půjde-li v provozní praxi o dělení do větších hloubek h > h₀ [mm], potom náklady na energii a tím i požadované ceny za výkon budou narůstat.

Obr. 20 Specifikace vstupních parametrů do algoritmu z kategorie technologicky nebo teoreticky daných, přičemž konstantu hydroabrazivní dělitelnosti považujeme za hlavní vstupní parametr hledaný.

Obr. 21 Zařazení testovaných materiálů v rámci příkladu provedení do tříd hydroabrazivní dělitelnosti.

Obr. 22 Srovnávací tabulka ve stanovení hodnoty Kawj podle způsobů C, D.

Obr. 23 Tabulka diferencí v naměřených hodnotách Kawj k průměrům dle Obr. 22.

Obr. 24 Graf kalibrační závislosti Kawj = fce(Emat) podle vztahu (7) v algoritmu.

Obr. 25 Návrh technologických parametrů pro testované materiály 1-6 stanovené algoritmem podle dělitelnosti Kawj v logaritmických souřadnicích, kde stanovené hodnoty technologického režimu korespondují s údaji na Obr. 6-11. Zde označení materiálů (na x-ové souřadnici): 1-ocel ČSN 17 251; 2- ocel ČSN 13180; 3- slitina SnPb40;

4- ocel ČSN 11140; 5- Cu 99,5; 6- ocel 17 618. Optimalizované parametry vypočtené na základě Kawj(A) dosazením do algoritmu v logaritmických souřadnicích s vykreslením diferencíí 10 % v Kawj (přerušované linie).

Obr. 26 Topografické parametry v hloubce řezu h = 8mm pro testované materiály 1 - 6 vpočtené podle algoritmu na základě vstupní hodnoty Kawj (A) v logaritmických souřadnicích s vykreslením diferencí 10 % v Kawj (přerušované linie) a kontrolních hodnot pro dosazení do kontrolního výpočtu podle (3) Kawj(kontr)=Ra(kontr)*h(kontr)/Yret(kontr).

-9CZ 305547 B6

Obr. 27 Vyhodnocení vlivu diferencí v parametru Kawj na hlavní technologické parametry a na drsnost.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příprava měření byla pro všechny materiály a verze provedení stejná. K nařezání zkušebních vzorků o délce 30 mm byla použita tyčovina délky 1000 mm čtvercového profilu 30 x 30 mm. Tyčovina byla dělena standardně používanou hydroabrazivní technologií s parametry podle obr. 4 na délku vzorků 30 mm.

V rámci příkladu realizace byly testovány tyto materiály:

Materiál 1: ocel ČSN 17 251; Materiál 2; ocel ČSN 13180; Materiál 3: slitina SnPb40; Materiál 4: ocel ČSN 11140; Materiál 5: Cu 99,5; Materiál 6: ocel 17 618.

Laboratorně ověřené hodnoty Emat a V_Luz pro tyto materiály byly následující:

Materiál 1: ocel ČSN 17 251 Materiál 2: ocel ČSN 13 180 Materiál 3: slitina SnPb40 Materiál 4: ocel ČSN 11 140 Materiál 5: Cu 99,5 Materiál 6: ocel 17 618

Emat = 168 500 MPa; V_Luz = 5543,27 m/s; Emat = 248 700 MPa; V_LUZ = 6312,6 m/s; Emat = 41710 MPa; V_LUZ = 3461,5 m/s; Emat = 198 700 MPa; V_LUZ = 6154 m/s; Emat = 99 400 MPa; V_LUZ = 4587,5 m/s; Emat = 144 900 MPa; V_LUZ = 5309,55 m/s.

Vstupní parametry do algoritmu 1 byly:

Ckwhod = 3,5, lambd = 0,7, dazr = 0,000188, da = 4*dazr, hx = 8, Kdvdao = 0,329 Roabr = 3,4, Roa = Roabr, Rov = 1, Roj = 1,3, Rao = 3,7, Yreto = 1.

Výstupy numerických hodnot z algoritmu pro materiály 1 až 6 vypočtené na základě Kawj jsou uvedeny v tabulkách na Obr. 5 a na Obr. 6. Vybrané příklady grafických výstupů průběhových hodnot podle rovnic v algoritmu, příkladem pro materiál 1 (ocel ČSN 17 251), jsou zde uváděny na Obr. 7 až 17 a na Obr. 19. Tento výběr grafických výstupů si může technolog, (resp. výzkumný pracovník) doplnit podle aktuální potřeby individuálně. Individuálně lze vykreslovat/modelovat nebo detailizovat a konfigurovat vzájemné vztahy různých funkcí podle vlastní volby, které v prezentované grafické části algoritmu provedeny nejsou.

Soubor numerických výstupů (viz. řádek 14 na Obr. 5 a Obr. 6) obsahuje také technologicky důležitou možnost zařazení testovaných materiálů do tříd hydroabrazivní dělitelnosti Tcut (-), viz. také Obr. 3. Pro nejměkčí a relativně snadno dělitelný materiál 3 (slitina SnPb40) vychází třída Tcut = 4,614. Pro nejpevnější a méně snadno dělitelný materiál 2 (ocel ČSN 13180) vychází třída Tcut = 5,409. Zařazení testovaných materiálů 1 až 6 je v tabulce na Obr. 21. Postup řazení technických materiálů pro potřebu hydroabrazivní technologie dělení/obrábění je na základě původního návrhu způsobu klasifikace popsán výše. Klasifikace technických materiálů do tříd hydroabrazivní dělitelnosti Tcut má výhodu, že pro zvolené reprezentanty jednotlivých tříd lze zpracovat standardní režimy hlavních technologických parametrů pro jednotlivé třídy a jejich podtřídy. Pro standardizaci technologických režimů mohou sloužit i výsledky v tabulkách na Obr. 5 a na Obr. 6 získané v rámci příkladu realizace.

Graf na Obr. 24 je vykreslení závislosti parametru Kawj na modulu pružnosti materiálu Emat pro testované materiály 1 až 6. Tato kalibrační závislost Kawj = f(Emat) umožňuje v praxi orientační odečet a rychlou kontrolu.

-10CZ 305547 B6

Pro vykreslení a zdůraznění rozdílů v technologiích podle dělitelnosti testovaných materiálů 1 až 6 je algoritmem zkonstruován samostatný graf na Obr. 25 vybraných technologických parametrů v závislosti na parametru Kawj jednotlivých materiálů. Podobně je na Obr. 26 zkonstruován graf pro topografické parametry povrchu ve srovnávací hloubce h = 8 mm. Zde je taktéž vyznačen způsob kontroly na stanovení parametru Kawj z grafických hodnot podle vztahu (3), kde Kawj(kontr) = Ra(kontr)*h(kontr)/Yret(kontr) (pm) (analogie k verzi A přímých měření na zkušebním řezu).

Ilustrativně a pro přehlednost jsou pro konstrukci grafu na Obr. 25 vybrány pouze ty technologické parametry, které jsou pro rozhodování a pro první názor technologa podstatné. Jsou to zejména tyto výpočtem optimalizované parametry pro volbu technologického režimu: posuvná rychlost Vpopt (mm/min), tlak vody před tryskou Pv [MPa], hmotnostní tok abraziva m_a [g/min], limitní/maximální dořezaná hloubka Hlim [mm], hodinová spotřeba elektrické energie pro dělení Nkwhod [kWhod], aktuální náklady na elektrickou energii pro dělení Ckwhod [Kč/hod].

Tyto parametiy technologie jsou podle příslušných rovnic algoritmem vykresleny průběhově, jako přímé funkce k parametru dělitelnosti Kawj (x-ová souřadnice). Potom hodnoty technologických parametrů příslušné konkrétnímu materiálu odečteme na y-ové souřadnici průsečíků se svislými řezy 1 až 6 grafem podle Kawj konkrétního materiálu. V rámci příkladu realizace jsou níže popsána a výsledky dokumentována tato témata:

a) Provedení experimentů podle verzí C, D a výsledné hodnoty parametru Kawj;

b) Vyhodnocení výsledných hodnot a zjištěných diferencí v parametru Kawj;

c) Vyhodnocení vlivu diferencí v parametru Kawj na hlavní technologické parametry; a na drsnost;

d) Celkové zhodnocení příkladu realizace.

Ad a) Provedení experimentů podle verzí C a D a výsledné hodnoty parametru Kawj změní odpovídajícím způsobem, avšak stále jsou v požadovaném rozmezí možných chyb.

Podle verze provedení vynálezu C (viz. schéma na obr. 1), ve které se v tomto případě využitím expresního a nedestruktivního proměření vzorků neznámých materiálů ultrazvukovou stolní aparaturou na rychlost šíření podélných ultrazvukových vln V_LUz (m/s) s výhodou vyhneme zejména jinak nutné realizaci zkušebního řezu, nutnosti příliš specializovaného měření parametru drsnosti Ra i délkových měření a postupujeme rychleji, levněji a zjednodušeně v těchto krocích:

a) vzorky testovaných materiálů o rozměrech, jaké máme k dispozici, proměříme podle schématu na obr. 1 vlastní aparaturou, nebo využijeme dodavatelsky naměřených hodnot rychlosti podélných ultrazvukových vln V_LUZ (m/s);

b) dosazením hodnot do vztahu (10) s výhodou snadno vypočteme konstantu hydroabrazivní dělitelnosti Kawj daných materiálů a dosazením do vztahu (9) si s výhodou snadno doplňkově vypočteme také hodnotu modulu pružnosti v tahu Emat těchto materiálů;

c) hodnotu konstanty hydroabrazivní dělitelnosti Kawj dosadíme jako vstupní údaj do algoritmu a obdržíme optimalizované vstupní parametry technologického režimu včetně modelového řešení časo-prostorového průběhu i finálních topografických parametrů řezu konkrétně pro každý materiál;

Pro zde testované materiály po dosažení laboratorních hodnot V_Luz_x do vztahů (10) a (9) vycházejí následující hodnoty:

- 11 CZ 305547 B6 pro ocel ČSN 17 251 (materiál 1):

Vluzx ⁼ 5543,27 m/s; Kawj_x = 35,221 pm; Emat_x = 168 499,7 MPa;

pro ocel ČSN 13 180 (materiál 2):

Vluzx ⁼ 6312,6 m/s; Kawj_x = 16,166 pm; Emat_x = 248 713,1 MPa;

pro slitinu SnPb40 (materiál 3):

Vluzx = 3461,5 m/s; Kawj_x = 580,077 pm; Emat_x = 41 519,98 MPa;

pro ocel ČSN 11140 (materiál 4):

Vluzx ⁼ 6154 m/s; Kawj_x = 21,65 pm; Emat_x = 214 917,1 MPa;

pro měď Cu 99,5 (materiál 5):

Vluzx ⁼ 4587,5 m/s; Kawj_x = 101,106 pm; Emat_x = 99 451,55 MPa;

pro ocel ČSN 17 618 (materiál 6):

Vluzx ⁼ 5309,55 m/s; Kawj_x = 47,36 pm; Emat_x = 145 304,9 MPa;

Dle vztahu (7) lze hodnotu Kawj_x získat i na základě laboratorně získané (stanovené) hodnoty Emat_x (uvedené výše).

Podle verze provedení vynálezu D, ve které se s výhodou vyhneme jak realizaci zkušebního řezu, tak nutnosti příliš specializovaného měření parametru drsnosti Ra i délkových měření, jakož i dalších vlastních nebo dodavatelských měření, a to v případě, že máme spolehlivé údaje od výrobce nebo z materiálových listů a dosud funkčně nenamáhaný nebo nekorodovaný materiál. Potom stačí vycházet z hodnoty výchozího materiálového parametru, a to v tomto případě z ověřené hodnoty modulu pružnosti Emat a postupovat v těchto krocích:

a) dosazením laboratorních hodnot Emat v [MPa] do vztahu (7) s výhodou snadno vypočteme konstantu hydroabrazivní dělitelnosti Kawj daných materiálů a dosazením do vztahu (13) si také s výhodou snadno doplňkově vypočteme technicky a kontrolně důležitou hodnotu rychlosti šíření podélných ultrazvukových vln V_Luz [m/s];

b) hodnotu konstanty hydroabrazivní dělitelnosti Kawj dosadíme jako vstupní údaj do algoritmu a obdržíme optimalizované vstupní parametry technologického režimu včetně modelového řešení časo-prostorového průběhu i finálních topografických parametrů řezu konkrétně pro každý materiál;

Pro zde testované materiály 1 až 6 po dosazení laboratorně ověřených hodnot Emat do vztahů (7) a (13) vycházejí následující hodnoty: pro ocel ČSN 17 251 (materiál 1):

Emat_x = 168 500 MPa; Kawj_x = 35,221 pm; V_Luxx⁼ 5523,3 m/s;

pro ocel ČSN 13 180 (materiál 2):

Emat_x = 248 700 MPa; Kawj_x = 16,168 pm; V_Lux_x = 6288,7 m/s;

pro slitinu SnPb40 (materiál 3):

Emat_x = 41 710 MPa; Kawj_x = 574,804 pm; V_Luxx⁼ 3468 m/s;

pro ocel ČSN 11140 (materiál 4):

Emat_x = 198 700 MPa; Kawj_x = 25,328 pm; V_LUXx = 5835,3 m/s;

pro měď Cu 99,5 (materiál 5):

Emat_x = 99 400 MPa; Kawj_x = 101,211 pm; V_Lux_x ⁼ 4632,3 m/s;

pro ocel ČSN 17 618 (materiál 6):

Emat_x = 144 900 MPa; Kawj_x = 47,628 pm; V_Luxx⁼ 5252,4 m/s.

Dle vztahu (10) lze hodnotu Kawj_x získat i na základě dodavatelem získaných hodnot V_LUzx- 12CZ 305547 B6

Ad b) Vyhodnocení výsledných hodnot a zjištěných diferencí v parametru Kawj

Výsledné hodnoty Kawj z experimentů provedených postupy podle verzí provedení vynálezu C, D jsou pro testované materiály 1 až 6 shrnuty v tabulce na Obr. 22 včetně vyhodnocení procentuálních diferencí v hodnotě Kawj podle jednotlivých verzí. Největší diference podle verzí provedení byla zjištěna v postupu podle verze D a to -1,33 % k průměru. Diference podle verzí a materiálů jsou uvedeny v tabulce na Obr. 23. Největší diference k průměru podle materiálů byla zjištěna v hodnotách Kawj pro nejpevnější ze souboru ocel ČSN 13180 (materiál 2) a to 3,739 % taktéž podle verze D.

Ad c) Vyhodnocení vlivu diferencí v parametru Kawj na hlavní technologické parametry a na drsnost

Pro kvalitní volbu/nastavení technologických parametrů podle mechanických vlastností a hydroabrazivní dělitelnosti toho kterého materiálu, což je hlavním cílem a smyslem postupů podle vynálezu, potřebujeme vědět, jak se případné vyskytnuté diference/chyby ve stanovení Kawj, které se nedají úplně vyloučit, projeví na konečných hodnotách parametrů technologie a na konečných hodnotách kvality povrchu dělicích stěn řezů. Komplexní vyhodnocení vlivu největší diference v parametru Kawj 3,739 % v oceli ČSN 13180 (materiál 2) na hlavní technologické parametry a na parametr drsnosti v radiálním směru Rarad v hloubce dělicí stěny h = 8 mm je vyčísleno v tabulce na Obr. 27. Diference se projeví nejvíce v hodnotách pro limitní hloubku Hlim v procentuálním vyjádření 2,101 % a dále pro spotřebu a náklady na el. energii -2,684 %, v drsnosti Rarad -1,034 %.

Ad d) Celkové zhodnocení příkladu realizace a výhod navrhovaného řešení

Prezentované výsledky v rámci příkladu realizace podle bodů a) až c) dokumentují dostatečnou přesnost, dle požadavků by fluktuace neměly přesahovat ± 10 %, a technickou využitelnost navrhovaného řešení na úrovni současných potřeb praxe a současný stav v technologii posunují na úroveň vyšší. Přitom opakujeme, že postupy stanovení vstupního parametru Kawj pro dosazení do algoritmu včetně závěrů z příkladu realizace jsou pro technické materiály obecně platné. Tenkostěnné polotovary, jako je kůže, papír, textil apod. lze testovat na Kawj s výhodou použitím metod ad C) a D) v zatížených vrstvách o tloušťce 10 až 20 cm.

Algoritmus technologie hydroabrazivního dělení:

Kawj=vstupní údaj zjištěný způsoby C nebo D Emat= 10^Λ6/1 ./Kawj. ^Λ0.5,

Ckwhod= dle ceny Imbd= dle abraziva dazr= dle abraziva da=4.*dazr, dle abraziva hx= dle požadavků zákazníka Kdvdao=0,329,

Roabr= dle abraziva;Roa=Roabr, Rov=l.

-13CZ 305547 B6

Roj= dle abraziva

Rao-3.7,

Yreto=l,

T cut=log 10(Emat),

Hlim =10.^A12/l./Emat.^A2

Kcut=10.^A12/l./Emat.^A2;Kplmat=10.^A12/l./Emat.^A2;Kawj=Kcut, ho=Hlim/l ./Rao,SIGm= 1190.31 .*20/1 ,/Kcut,

11=0.01:0.1 ;Hlim;Hrel=h/l ./Kplmat;Hekvp=h/l ./Kplmat.* 100;Hrelp=Hekvp;

Ra=(-10)*(l -Kplmat/1 ./(Kplmat-h));Kpl-Ra.*h;figure;plot(h,Ra,h,Kpl);grid

Eretz=Emat.*(Kpl/l./Kcut).^A0.5;Eret=Emat.*(Kcut/l./Kpl).^A0.5;figure;plot(h,Eretz,h ,Eret,h,Emat);grid

V_LUZ=(Emat.*10.^A6).^A(l/3),

Yret=Kpl/l ./Kplmat;tanD=Yret/l ,/h;tgD=tanD;EPSyretV=10.^A3.*Yret/l ,/Emat;Indho= logl0(5.41)/l./loglO(ho);figure;plot(h,Ra,h,Yret,h,h);grid,figure;plot(h,Ra,h,Kpl,h,Yret ,h,Rao,h,Kplmat,h,Y reto) ;grid

SIGrz=Eretz.^A0.5. *20/1 ./Kplmat;SIGrzx=SIGrz. * cos(atan(tgD));SIGret=Eret.^A0.5 ;SI Gklo=Emat.^A0.5, figure;plot(h, SIGrz, h, SIGrzx, h,SIGret,h,SIGklo);grid SIGrzPlimEPSrz=l 001 ;EPSrz=SIGrz/l ./Emat;EPSret=SIGret/l ./Emat;EPSklo=SIGkl o/l./Emat;figure;plot(h,EPSrz,h,EPSret,h,EPSklo);grid;SIGrz=Eretz.^A0.5.*20/l./Kpl mat;SIGeretz=Eretz.^A0.5;SIGeretzx=Eretz.^A0.5.*cos(atan(tgD));SIGrzx=SIGrz.*cos(a tan(tgD));SIGret=Eret.^A0.5;SIGklo=Emat.^A0.5,SIGrz=Eretz.^A0.5.*20/l./Kplmat;SIGe retz=Eretz.^A0.5;SIGeretzx=Eretz.^A0.5.*cos(atan(tgD));SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD)) ;SIGret=Eret.^A0.5;x=Kplmat;Kxy=SIGm/l./x;Plim=Kxy.*h;Plim=SIGm/l./Kplmat.* h;figure;plot(h,SIGrz,h,SIGrzx,h,SIGret,h,SIGklo,h,Plim,h,SIGeretz,h,SIGeretzx,h,SI Gm);grid

- 14CZ 305547 B6 fceRasklog=1001 ;SIGpr-Eret/l ./Emat;Rarado=Rao.* 10.^A3.*(Emat).^AO.5/l ./Emat;Rar ad=Rao.* 10.^A3.*(Eretz).^A0.5/l ./Emat;Rasklog-( 10.^A(((logl 0(h)).^A2+(logl 0(SIGpr)).^A 2).^A0.5)+Rarad.^A2).^A0.5;Raskyo=10.^Alogl0((logl0(ho)).^A2+(logl0(l/l./Yreto)).^A2+R arado.^A2).^A0.5,Rasky=10.^Alogl0((logl0(h)).^A2+(logl0(l/l./Yret)).^A2+Rarad.^A2).^A0.5; Rarado=Rao.*10.^A3.*(Emat).^A0.5/l./Emat;Rarad=Rao.*10.^A3.*(Eretz).^A0.5/l./Emat; Rasklog=(10.^A(((logl0(h)).^A2+(logl0(SIGpr)).^A2).^A0.5)+Rarad.^A2).^A0.5;Rarado=(Rao * 10.^A3. *(Emat).^A0.5/l ,/Emat);Rasklog=( 10.^A(((logl 0(h)).^A2+(log 10(EmaVl ,/Eret)).^A 2).^A0.5)+Rarad.^A2).^A0.5;Rasklogo=(10.^A(((logl0(ho)).^A2+(logl0(Emat/l./Emat)).^A2). ^A0.5)+Rarado.^A2).^A0.5;Rarad=(Rao.*10.^A3.*(Eretz).^A0.5/l./Emat);Raradye=3.7.*10.^A 3.*Yret.^A0.25.*Emat.^A0.5;Rasklogye=(10.^A(((logl0(h)).^A2+(logl0(SIGpr)).^A2).^A0.5)+Raradye.^A2).^A0.5;Rask y=10.^Alogl0((logl0(h)).^A2+(logl0(l/l./Yret)).^A2+Rarad.^A2).^A0.5;Raradye=3.7.*10.^A3 .*Yret.^A0.25.*Emat.^A0.5;Raske=10.^Alogl0((logl0(h)).^A2+(logl0(Eret/l./Emat)).^A2+(Rarad).^A2).^A0.5;Rask y= 10.^Alog 10((log 10(h)).^A2+(log 10( 1 /1./Y ret)). ^A2+Rarad. ^A2).^A0.5 ;figure;plot(h,Ra,h,R ao,h,Rarad,h,Rarado,h, Rašky, h,Raskyo);grid,figure;plot(h,Raske,h,Rasky);grid, figuře; plot(h,Rarad,h,Rasklog,h,Rasklogye,h,Raradye);grid arcDo=atan(tan(Yreto/l ./ho)).* 180/1 ./3.14,arcD=atan(tan(Yret/l ./h)).* 180/1 ./3.14;fíg ure;plot(h,arcDo,h,arcD,h,Yreto,h,Yret,h, Rao, h,h,h,Ra,h,Rarad,h,Rarado,h, Rašky, h,R askyo);grid

Vpopt=(10.^A-3.*Rao).^A0.5.* 1O.^A6/1 ./Emat.^A0.5,Vpostopt^Vpopt;Vcutrast = (1O.^A3.*Rao).^A0.5.* 10.^A6/l ./SIGrz;x=Kplmat;Kxy=SIGm/l ,/x;

Plim=Kxy. *h/1 ./Rarado; SIGrasky= 10. ^A-3. * Rašky. * Emat/1 ./Rao; V cutrasky = (10.^A3.*Raskyo).^A0.5* 1O.^A6/1 ./SIGrasky;SIGrzrast=10.^A3.*Ra.*Emat/l./(Rao);SIGrzrarad=10.^A-3.*Rarad.*Emat/l./Rao;SIGrzrasklog==10.^A3.*Rasklog.*Emat/l./(Rao);SIGrzrasklogo=10.^A3.*Rasklogo.*Emat/l./(Rao);Vpregulrast = (1O.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./SIGrzrast;Vpregulsigrast = (1O.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./SIGrz;Vpregulrarad = (1O.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./SIGrzrarad;Vpregulrasklog = (10.^A-3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./ SIGrzrasklog;figure;plot(h,Vpopt,h,Vcutrast,h,Vcutrasky);grid,figure;plot(h,Vpregulr arad,h,Vpregulrasklog,h,Vpopt,h,Vpregulrast);grid

Pvpopt=lmbd.^A-l .*Rov/l ./Roabr.*(10.^A3.*Rao).^A0.5.* 1O.^A6/1 ./Vpopt,Pvpcut=lmbd.^A-l .*Rov/l ./Roabr.*(l O.^A- 15CZ 305547 B6

3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./Vcutrast;Pvpcutx=Pvpcut.*cos(atan(tgD));figure;plot(h,Pvpop t,h,Pvpcut,h,Pvpcutx,h,Vpopt,h,Vcutrast,h,Vcutrasky);grid ROskd=0.5.*(Emat/l./0.55688/1./4000).^A0.33333, ROskW=(10.^A6/l./(10.^A12/l./Emat.^A2)/l./16).^A0.27,

MahoHmbd. * Rao.^A-1.* Kdvdao. * ROsk W. * 10 ,^Λ-3.* Vpopt. * 6O.^Al.*(Kcut/l./ho),Mahcut=lmbd.*Rao.^A-l.*Kdvdao.*ROskW.*10.^A-3.*Vcutrast.*60.^A1 ,*(Kcut/l ,/ho);figure;plot(h,Maho,h,Mahcut);grid

Kdvda=2.*Rao.* 10.^A3.*60.*Maho/l ./(lmbd.*ROskW.*Vpostopt.*Rarado),

Kplmat=Kcut;Kphnat=Hlim;Rax=(-l 0).*(l-Kplmat/l ./(Kplmathx)),Emi=0:10000:400000;Kmi=10.^A12/l./Emi.^A2;Vopti=(10.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6.*Emi.^A-0.5;figure;plot(Emi,Kmi,Emi,Vopti);grid

Raradx=Rarado.*hx.*ho.^A-l,

Yretx=Rax. * hx/1 ./Kcut, arcDx=atan(tan( Y retx/1 ./hx)). * 180/1 ./3.14 hp=Kcut/l./2

SIGm=l 190.31.*20/1 ./Kcut,

Raskyx=10.^Alogl0((logl0(hx)).^A2+(logl0(l/l./Yretx)).^A2+Raradx.^A2).^A0.5 Fcutsto= 10 .^A-3 .* Rao .* Emat/1 ./(Rao)

Fcuts tx=10 .^A-3 .* Rax. * Emat/1 ./(Rao)

SIGcutsko=l O.^A-3 .* Raskyo. *Emat/l ./(Raskyo)

SIGcutskx=10.^A-3.*Raskyx.*Emat/l ./(Raskyo)

Rap=(-10). * (1 -Kplmat/1 ./(Kplmat-hp))

Raradp=Rarado. *hp. *ho .^Λ-1,

Yretp=Rap*hp/l ./Kcut, arcDp=atan(tan(Yretp/l ./1 ./hp)).* 180/1 ./3.14,

Raskyp=10.^Alogl0((logl0(hp)).^A2+(logl0(l/l./Yretp)).^A2+Raradp.^A2).^A0.5 F cutstp= 10.^A-3. * Rap. *Emat/1 ./(Rao);

SIGcutskp=10. ^A-3. * Raskyp. *Emat/1 ./(Raskyo)

Scuto=Fcutsto/l ,/SIGcutsko Scutp=Fcutstp/l ./SIGcutskp

Kzro=0.001,dhmcmo=^:Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Rao/l./(Rao.*10.^A3.*ho)+l)(Rao.*10.^A3.*ho)/l./Rao);dho=dhmcmo;Udho=10.^A-3.*Scuto.*dho dhmcmp=Kzro .*( 10 ,^A3 .* Kcut. * (Rap/1 ./(Rap. * 10 .^A3. *hp)+1 )(Rap.*10.^A3.*hp)/l./Rap);dhp=dhmcmp;Udhp=10.^A-3.*Scutp.*dhp

-16CZ 305547 B6

Scutx=Fcutstx/l ,/SIGcutskx dhmcmx=Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Rax/l./(Rax.*10.^A3.*hx)+l)(Rax.*10.^A3.*hx)/l./Rax);dhx=dhmcmx;Udhx=10 ^A-3.*Scutx.*dhx

Gudhod=10.^A-3.*Udho.*ROskd

Gudhpd=10.^A-3.*Udhp.*ROskd

Gudhxd=10.^A-3.*Udhx.*ROskd

Gudhow=10.^A-3.*Udho.*ROskW dhmcmo=Kzro. *(10. ^A3. *Kcut. * (Rao/1 ./(Rao. * 10. ^A3. *ho)+1 )(Rao.*10.^A3.*ho)/l./Rao) dhmcmp=Kzro. * (10. ^A3. *Kcut. * (Rap/1 ./(Rap. * 10.^A3. *hp)+1 )(Rap.*10.^A3.*hp)/l./Rap) dhmcmx=Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Rax/l ./(Rax.* 10.^A3.*hx )+1)(Rax.*10.^A3.*hx)/l./Rax)

Dzrrasto=dho.^A-1 ,Dzrrastp=dhp.^A-1 ,Dzrrastx=dhx.^A-1 dhmcmraskh=Kzro. *(10.^A3.*Kcut.*(Rasky/l ./(Rašky.* 10.^A3.*h)+l)(Rasky.* 10 ^A3.*h)/1 ,/Rasky);dskh=dhmcmraskh;Dzrraskh=dskh.^Al;figure;plot(h,Dzrrasto,h,Dzrrastp,h,Dzrrastx,h,Dzrraskh,(Kplmat-h),Dzrraskh);grid dhmcmradh=Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Rarad/l ./(Rarad.* 10.^A3.*h)+l)(Rarad. * 10. ^A3. *h)/1 ./Rarad);dradh=dhmcrnradh;Dzrradh=dradh.^Al;figure;plot(h,dhmcmo,h,dhmcmp,h,dhmcmx,h,dradh,(Kplmath),dradh);grid,figure;plot(h,Dzrrasto,h,Dzrrastp,h,Dzrrastx,h,Dzrradh,(Kplmath),Dzrradh);grid dhmcmrasth=Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Ra/l./(Ra.*10.^A3.*h)+l)(Ra. * 10.^A3. *h)/l ./Ra);dsth=dhmcmrasth;Dzrrasth=dsth.^Al;figure;plot(h,dhmcmo,h,dhmcmp,h,dhmcmx,h,dsth);grid,figure;plot(h,Dzrrasto,h,D zrrastp,h,Dzrrastx,h,Dzrrasth,(Kplmath),Dzrrasth);grid,figure;plot(h,Dzrrasto,h,Dzrrasth,(Kplmath),Dzrrasth,h,Dzrraskh,(Kplmat-h),Dzrraskh,h,Dzrradh,(Kplmat-h),Dzrradh);grid

Gudhpw=10.^A-3.*Udhp.*ROskW

Gudhxw=10.^A-3.*Udhx.*ROskW

SIGyx=SIGm-SIGm.*(cos(arcDx)).^A2,

SIGxx=SIGm-SIGm.*(sin(arcDx)).^A2

SIGnx-SIGxx-SIGyx

T aux=(SIGxx-SIGyx)/1 ./2. * sin(2. * arcDx)

- 17CZ 305547 B6

Tau Vx=(S IGxx-S IGyx)/1 ./2. * sin(2. * arcDx)

SIGyo=SIGm-SIGm.*(cos(arcDo)).^A2

SIGxo=SIGm-SIGm.*(sin(arcDo)).^A2

SIGno=SIGxo-SIGyo

Tauo=(SIGxo-SIGyo)/1 ./2. * sin(2. * arcDo)

TauVo=(SIGxo-SIGyo)/l./2.*sin(2.*arcDo)

SIGyp=SIGm-SIGm.*(cos(arcDp)).^A2

SIGxp=SIGm-SIGm.*(sin(arcDp)).^A2

SIGnp=SIGxp-SIGyp

Taup=(SIGxp-SIGyp)/1 ./2. * sin(2. *arcDp)

TauVp=(SIGxo-SIGyp)/l./2.*sin(2.*arcDp)

Tpopt=Hlim/1 ./(ho. * Vpostopt. * 60.^A-1)

T phxopt=hx/1 ./(ho. * Vpostopt. * 60.^Λ-1)

Mavpopt^RaoAl.*lmbd.*Kdvda.*ROskW.*10.^A-3.* Vpostopt *60.^A1 .*(Kcut/l ./ho),Mavpoptx=Mavpopt.*Tphxopt,Mio=0.5.*Emat.^A0.5/l ./SIGm Mio=0.5.*((Emat.^A0.5/l./SIGm).^A2).^A0.5;Astrobj=(((l2.*Mio)/l./(6.*Emat).*(SIGm+SIGm).^A2).^A2)^A0.5;Atstr=(l+Mio)/l./(3.*Emat).*(SI

Gm.^A2+SIGm.^A2SIGm. * SIGm); Acelstr= 1.5.* (Astrobj+Atstr),SIGeret=Eret.^A0.5 ;SIGyield=SIGeret; SI Gyieldo=Emat.^A0.5,Mixao=0.5.*Emat.^A0.5/l./SIGm;Mixa=0.5.*((Emat.*(Kplmat/l./( Ra.*h)).^A0.5).^A0.5/l ./(1190.31 *20/1 ./(Ra.*h/1 ,/Yret)));Mixa=0.5.*SIGeret/l ./SIGm; Mixao=0.5.*SIGyieldo/l./SIGm;SIGmXao=SIGyieldo+SIGyieldo.*Mio/l./Mixao;SI GmXa=SIGeret+SIGeret. *Mio/l ./Mixa;MiXa=0.5.*(l SIGeret/1 ./SIGmXa);MiXao-0.5.*(lSIGyieldo/l./SIGmXao),figure;plot(h,SIGmXa,h,SIGmXao,h,SIGm,h,SIGeret,h,SIGy ieldo);grid,figure;plot(h,Mixa,h,Mio,h,MiXa,h,MiXao);grid Tphxopto=ho/1 ./(ho. * Vpostopt. *60.^A1 ),T poptho=T phxopto ;N celstr=Acelstr/1 ./Tphxopto, figuře ;plot(h, Astrobj ,h, Atstr,h, Ac elstr);grid

Tphcuť-hl ,/(ho.*Vcutrast.*60.^Al);Ncelstrcut=Acelstr/l./Tphcut;fígure;plot(h,Tphxopto,h,Tphcut,h,Ncelstr,h,Ncelstrc ut,h,Acelstr);grid

-18CZ 305547 B6

Fcutst=10.^A-3.*Ra.*Emat/l./(Rao);SIGcutsk=10.^A3.*Rasky.*Emat/l./(Raskyo);Scut=Fcutst/l./SIGcutsk;figure;plot(h,Fcutst,h,SIGcutsk ,h,Scut,h,Fcutsto,h,SIGcutsko,h,Scuto);grid

Kzro=0.001 ,dhmcmcut=Kzro. *( 10.^A3. *Kcut. * (Ra/1 ./(Rao. * 10.^A3. *ho)+1 )(Rao.* 10.^A3.*ho)/l ./Rao);dhcut=dhmcmcut;Udhcut=10.^A3.*Scut.*dhcut;figure;plot(h,dhmcmo,h,dhmcmcut,h,Udho,h,Udhcut,h,Scut,h,Scuto);

grid

Xdhmcmo=ho/1./(10. ^A-3. * dhmcmo),Xdhmcmx=hx/1./(10.^A3.*dhmcmx),Xdhmcmcut=h/l ./(10.^A3. * dhmcmcut);figure;plot(h,Xdhmcmo,h,Xdhmcmcut) ;grid

Nstrhod-10.^A-3.*Ncelstr.*3600,Ncelstrcuthod=l O.^A3.*Ncelstrcut.*3600;figure;plot(h,Nstrhod,h,Ncelstrcuthod);grid

Ccutxhod=Nstrhod.*Ckwhod,Cskcutxhod=Ncelstrcuthod.*Ckwhod;Cskcutxsm=Nce lstrcuthod. * Ckwhod. * 7;Cskcutxrok=Ncelstrcuthod. *Ckwhod. * 7. *280;

V postopt=Vpostopt,Lhxcuthod^ 10.^A-3 .* Vpostopt. * 60,Lhxcutsm= 10,^A3.*Vpostopt.*60.*7,Lhxcutrok=10.^A-3.*Vpostopt.*60.*7.*280,

CcelLhj=4 0.*Ccutxhod/l ./Lhxcuthod,CskcelLhj=l 0.*Cskcutxhod/l ,/Lhxcuthod;figu re;plot(h, CceILhj, h,CskcelLhj);grid,figure;plot(h,Nstrhod,h,Ncelstrcuthod,h,Ccutxhod ,h,Cskcutxhod,h,Lhxcuthod,h,CcelLhj);grid

GudhoD=l 0 ^A-3 ,*Udho.*ROskd,GudhoW=l O.^A3.*Udho.*ROskW,GudcuthoD=l Ο.^Λ3.*Udhcut.*ROskd;Gudcuthod=GudcuthoD;GudcuthoW=10.^A3.*Udhcut *ROskW;Gudcuthow=GudcuthoW;figure;plot(h,GudhoD,h,GudhoW,h,Gu dcuthoD,h,GudcuthoW);grid

Ghxkg Whod=Xdhmcmx. * Gudhxw. * Lhxcuthod. * 10 ^A3. * 10^A3,GcutkgWhod=Xdhmcmcut.*GudcuthoW.*Lhxcuthod.* 10.^A3.* 10^A-3;

GhxkgDhod=Xdhmcmx. *Gudhxd.*Lhxcuthod.* 10.^A3 .* 10^A3,GcutkgDhod=Xdhmcmcut. *GudcuthoD. * Lhxcuthod. * 10. ^A3. * 10^A-3;

GhxkgWsm=Xdhmcmx. * Gudhxw. *Lhxcuthod. * 10.^A3. * 7. * 10^Λ3, Gcutkg W sm^Gcutkg Whod. * 7;

GhxkgDsni=Xdhmcmx. * Gudhxd. * Lhxcuthod. * 10 .^A3. * 7. * 10^A3 ,GcutkgDsm=GudcuthoD. * 7;

GhxkgW rok=Xdhmcmx. * Gudhxw. * Lhxcuthod. * 10. ^A3. *7. *280. * 10^A3, Gcutkg Wrok=Gcutkg W sm. *280;GcuttunaWrok=Gcutkg Wsm. *280. * 10. ^A-3;

-19CZ 305547 B6

GhxkgDrok=Xdhmcmx.*Gudhxd.*Lhxcuthod.* 1Ο.^Α3.*7.*28Ο.* 10^Λ3 ,GcutkgDrok=GcutkgW sm.*280;GcuttunaDrok=GcutkgW sm. *280. * 10.^Λ-3; GhokgWhod=Xdhmcmo.*Gudhow.*Lhxcuthod.* 10.^A3.* 10^A3 ,Ghcutkg Whod=Xdhmcmcut. * Gudcutho w. * Lhxcuthod. * 10 ^A3. * 10^A3;figure;plot(h,GhokgWhod,h,GhcutkgWhod);grid GhokgDhod^Xdhmcmo. * Gudhod. *Lhxcuthod. * 10.^A3. * 10^A3,GhcutkgDhod=Xdhmcmcut.*Gudcuthod.*Lhxcuthod.* 10.^A3.* 10^A3;figure;plot(h,GhokgDhod,h,GhcutkgDhod);grid GhokgW sm=Xdhmcmo. * Gudho w. * Lhxcuthod. * 10 ^A3, * 7. * 10^A3,GhcutkgWsm=Xdhmcmcut.*Gudcuthow.*Lhxcuthod.* 10.^A3.*7.* 10^A3 ;figure;plot(h,GhokgW sm,h, Ghcutkg W sm) ;grid GhokgDsm=Xdhmcmo.*Gudhod.*Lhxcuthod.* 10.^Λ3.*7.*1Ο^Λ3,GhcutkgDsm=Xdhmcmcut.*Gudcuthod.*Lhxcuthod.* 10 ^A3.*7.* 10^A3;figure;plot(h,GhokgDsm,h,GhcutkgDsm);grid

GhokgWrok=Xdhmcmo.*Gudhow.*Lhxcuthod.*10.^A3.*7.*280.*10^A3,GhotunaWrok=10.^A3.*GhokgWrok;GhcutkgWrok=Xdhmcmcut.*Gudcuthow.*Lhxcuthod.*10.^A3.*7.*28 0.* 10^A-3;figure;GhcuttunaWrok=10.^A3.*GhcutkgWrok;plot(h,GhokgWrok,h,Ghcutkg Wrok,h,GhotunaWrok,h,GhcuttunaW rok);grid

GhokgDrok=Xdhmcmo. * Gudhod. * Lhxcuthod. * 10. ^A3. *7. *280. * 10^A3 ,GhcutkgDrok=Xdhmcmcut. * Gudcuthod. * Lhxcuthod. * 10. ^A3. *7. *280. * 10^A3;GhotunaDrok=l 0,^A-3 .*GhokgDrok,GhcuttunaDrok=l O.^A3. * GhcutkgDrok;figure;plot(h,GhokgDrok,h,GhcutkgDrok,h,GhotunaDrok,h,Ghcuttu naDrok);grid

Mavpoptk=lmbd. * Kdvda. *ROskW. * 10. ^Λ-3. * Vpostopt. * 60 .^A1 .*(Kcut/l ./ho);Mavpoptcut=lmbd.*Kdvda.*ROskW.* 1O.^A-3.*Vcutrast.*6O.^A1 ,*(Kcut/l ,/h);figure;plot(h,Mavpoptk,h,Mavpoptcut);grid Mavpopthodk=Mavpoptk. *3600

Mavpopthod=Mavpopt. *3600,KkomplN Vr=0.01404.*2.718 ^A(-Emat/1 ./38120.35969) + 0.27047.*2.718.^A(Emat/l./1.81394E90),KkomplVNr=(0.01404.*2.718.^A(-Emat/l./-38120.35969) + 0.27047.*2.718.^A(-Emat/l./1.81394E90)).^A-l,

-20CZ 305547 B6

Ccelxsm= 10.*Nstrhod. * Ckwhod. * 7,Ccelstrcutsm= 10. *Ncelstrcuthod. * Ckwhod.*7;fi gure;plot(h,Ccelxsm,h,Ccelstrcutsm);grid

Ccelxrok= 10.*Nstrhod. * Ckwhod. *7. *280,Ccelstrcutrok= 10. *Ncelstrcuthod. *Ckwho d.*7.*280;figure;plot(h,Ccelxrok,h,Ccelstrcutrok);grid

Ccelxhod= 10. *Nstrhod. * Ckwhod,Ccelstrcuthod= 10. *Ncelstrcuthod. * Ckwhod;figure; plot(h,Ccelxhod,h,Ccelstrcuthod);grid

CcelhtunaDrok=10.^A3.*Ccelxrok/l./GhcutkgDrok;CcelhotunaDrok=10.^A3.*Ccelxro k/1 ./GhokgDrok,figure;plot(h,CcelhtunaDrok,h,CcelhotunaDrok);grid CcelhtunaWrok^ 10.^A3. *Ccelxrok/1 ,/GhcutkgWrok;CcelhotunaWrok= 10. ^A3. *Ccelxr ok/l./GhokgWrok,figure;plot(h,CcelhtunaWrok,h,CcelhotunaWrok);grid,figure;plot(h ,CcelhtunaWrok,h,CcelhotunaWrok,h,CcelhtunaDrok,h,CcelhotunaDrok);grid,figuře; plot(CcelhtunaWrok,GhcutkgWrok. * 10.^A-3);grid

ROskdkontr=Gudhxd/l./(10.^A-3.*Udhx)

RoskWkontr=Gudhxw/l ./(10.^A-3 .*Udhx)

Vpostoptk=(10.^A3,*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./Emat.^A0.5,UZkpl=(Emat.*10.^A6).^A0.3333,UZkpli=(Eret.*10.^A

6).^A0.3333;figure;plot(h,UZkpl,h,UZkpli);gríd

Pvpoptk=lmbd.^A-l .*Rov/l ,/Roabr.*(l 0.^A-3.*Rao).^A0.5.* 10.^A6/l ./Vpostopt, Mavpoptk=Rao.^A-l .*lmbd.*Kdvda.*ROskW.* 10.^A-3.*Vpostopt.*60.^A1 *(Kcut/l./ho)

Kdvdak=2.*Rao.*10.^A3.*60.*Maho/l./(lmbd.*ROskW.*Vpostopt.*Rarado), PRODUKTnanox=l 001 ;CcuttunaWrok=Ccelxrok/l ./GhcuttunaWrok;CcuttunaDrok =Ccelxrok/1 ./GhcuttunaDrok;figure;plot(CcuttunaWrok,GhcuttunaWrok,CcuttunaDro k,GhcuttunaDrok,CcuttunaDrok,h);grid va=(2*Pvpopt.* 1000/1 ./(Roj.* 1000))^A0.5,

Ckh=4. * Mavpopt/1 ./(3.14. * Roa. * 1000. * va. * da. ^A2), da=10.*4.*Mavpopt/l./(Ckh.*3.14.*Roa.*1000.*va).^A0.5;damm=10.*10.^A3.*(4.*Ma vpopt/1 ./(Ckh. *3.14. *Roa. * 1000.* va).^A0.5), dv=da.*Kdvda;dvmm=damm.*Kdvda, fceVteorHteorVhlHhl=l 001 ;Sp=l ;HlimHL=Kcut;hv=0:1 :Kcut;VpHL=((Ckh.*Sp.*

3.14.*0.00025.*(2.*1300.*3000000.^A3.*2.178.^A(-5.*0.6.*l)).^A0.5.*(l0.5.^A2)).*(8.*hv.*10.^A-3.*(3000000.*7800.*0.5.^A2.*2.178.^A(2.*0.6.* 1 )+600.* 10.^A6.* 1300)) ^A-l),^A0.67-0.0001 ;hteor=Ra.^A-l ,*Kplmat.*(((l 0.^A-21 CZ 305547 B6 ,*Rao).^A0.5.* 10.^Λ6/1 ./V cutrast).^A2/l ./Emat).^A2;figure;plot(hv,VpHL.* 1000.*60);gri d,figure;plot(hteor,Vcutrast);grid,figure;plot(hv,VpHL.*1000.*60,hteor,Vcutrast);grid Ckhm=0.74414.*(0.04133 + 1.93305.*2.718.^A(-Emat/l./13119.96742) +

0.25291 .*2.718.^A(-Emat/1 ./322550.21047))

E=T0000:10000:700000;Ckhe=0.74414.*(0.04133 + 1.93305.*2.718.^A(E/1./13119.96742) + 0.25291.*2.718.^A(-E/1 ./322550.21047));

damme=10.^A3.*10.*4.*Mavpopt/l./(Ckhe.*3.14.*Roa.*1000.*va).^A0.5;dvmme=Kdv dak.*damme;figure;plot(E,Ckhe,E,damme,E,dvrnme);grid dammh=10.^A3.*10.*4.*Mavpoptcuťl./(Ckh.*3.14.*Roa.*1000.*va).^A0.5;dvmmh=K dvdak.*dammh;figure;plot(h,dammh,h,dvmmh);grid

OKfceMacut=l 001 ;Mavpopthinvxy=l 00.*(2.*Rao.^A2.*lmbd.*Kdvda.*ROskW.* 10. ^A-3.*Vpostopt.*60.^Al).*(ho/l./Kcut+h/l./Kcut)/l./cos(atan(tgD)).^Al;Mavpopthinvho=100.*(2.*Rao.^A2.*l mbd.*Kdvda.*ROskW.*10.^A-3.*Vpostopt.*60.^Al).*(ho/l./Kcut+ho/l./Kcut);figure;plot(Mavpopthinvxy,h,Mavpopthinvho,h);grid

ROZBORxABRAZE=2222;SIGrzo=Emat.^A0.5;SIGabr=SIGrzxPvpcut;SIGabro=SIGrzoPvpoptk,SIGabrXY=SIGabr/l./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Srah=Ra.*h.*10.^A3;Sraskh=Rasky.*h.* 10,^A3 ;F abr=S IGabr. * Srah;F abrxy=F abr/1./ cos(atan(tgD)) ;F abrX Y=F abr/1 ,/cos(atan(tgD)) .^AKplmat;SIGcutabrsk=SIGcutsk-Pvpcut;SIGcutabrsko=SIGcutskoPvpoptk,SIGabrskV=(SIGcutabrsk.^A2+SIGabr.^A2).^A0.5;SIGabrskVo=(SIGcutabrsko.^A

2+SIGabro.^A2).^A0.5,Sraskh=Rasky.*h.* 10.^A-3;Sraskho=Raskyo.*ho.* 1O.^A3,FabrskV=SIGabrskV.*Sraskh;FabrskVo=SIGabrskVo.*Sraskho,Fabrsk=SIGabr.*Sr askh;FabrskXY=Fabrsk/l./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Fabrskx=Fabrsk.*cos(atan(tgD));

Srah=10.^A-3.*Ra.*h;Sraho=10.^A3.*Rao.*ho,FabrV=SIGabrskV.*Srah;FabrskVo=SIGabrskVo.*Sraskho,FabrVo=SIG abrskVo.* Sraho,RqhodsklogV=logl 0(5.41)/1 ./logl0(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((h.*t gD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333;RqhodsklogxxxV=RqhodsklogV.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);SIGrzqhoxV=10.^A3. *Emat.*2.*RqhodsklogxxxV/l./Rao;SIGrzqhoxVVV=SIGrzqhoxV.*(20/l ,/Kplmat) ,^A0.5;figure;plot(h,SIGabr,h,SIGabrskV,h,FabrskV,h,Sraskh,h,SIGabr,h, FabrVo, h,Yre

-22CZ 305547 B6

t);grid,figure;plot(h,SIGabr,h,SIGabrXY,h,FabrskXY,h,Fabrskx,h,SIGrzqhoxVVV,h, Sraskh,h,Sraskh/l ./h);grid

PRODUKTnano=1001 ;CcuttunaWrok=Ccelxrok/l ./GhcuttunaWrok;CcuttunaDrok= Ccelxrok/l./GhcuttunaDrok;figure;plot(CcuttunaWrok,GhcuttunaWrok,CcuttunaDrok ,GhcuttunaDrok,CcuttunaDrok,h);grid fceNOVAxSIGrzqhoxVB=1001;EPSyretV=10.^A3.*Yret/l./Emat;Indho=logl0(5.41)/

l./logl0(ho);Yreto=l;Rarado=Rao.*10.^A3.*(Emat).^A0.5/l./Emat;Kcut=Kplmat;SIGm =1190.31 .*20/1 ./Kcut,SIGret=Eret.^A0.5;Yret=Kpl/l ./Kcut;tgD=tan(Yret/l ./h);arcD=a tan(tgD).* 180/1 ./3.14;x=Kplmat;Kxy=SIGm/l ./x;

Plim=Kxy.*h;EPSyretV=10.^A3.*Yret/l./Emat;Indho=logl0(5.41)/l./logl0(ho);Rqhod sklog=log 10(5.41)/1 ./log 10(ho).*Rao. * ((log(h). ^A2+log((h. *tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333/l./cos(atan(tgD));RqhodsklogV=logl0(5.41)/l./logl0(ho).*Rao.

* ((log(h) .^A2+log((h. * tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333;RqhodsklogxxxV=RqhodsklogV.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);Rqhodsklogxxx=Rqhodsklog.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^A-l);SIGrzqhoxV=10.^A3.*Emat.*2.*RqhodsklogxxxV/l./Rao;SIGrzqhoxVV=10.^A3.*Emat.*RqhodsklogxxxV/l./Rarado;EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l./Emat;SIGrzqEPSab sH=l 001 ;EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l ,/Emat;Khel=ho/l ./0.006;Kekvhpel=27/l ,/0.006;K yretel=Yreto/l ./0.006;RqhodsklogVB=log 10(5.41 )/l ./logl 0(ho).*Rao.* ((log(h).^A2+lo g((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.5;RqhodsklogxxxVB=RqhodsklogVB.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^A1 );SIGrzqhoxVB=10.^A3. *Emat. *2. * RqhodsklogxxxVB/1 ./Raskyo;Kekvhel=27/1 ./0.006;fígure;plot(EPSyret V,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,SIGrzqhoxV);grid,fígure;plot(h,SIGrzqhoxVB,h,SIGrzqh oxV);grid komplMOHRxrozkladHabsHrelp=l 001 ;SIGind=SIGm;SIGy=SIGindSIGind.*(cos(atan(tgD))).^A2;SIGx=SIGind-SIGind.*(sin(atan(tgD))).^A2;SIGn=SIGxSIGy;Tau=(SIGx-SIGy)/l ,/2.*sin(2.*atan(tgD).* 180/1 ,/3.14);TauV=(SIGxSIGy)/l./2.*sin(2.*arcD);Yretn=Yret.*cos(atan(tgD));arcD=atan(tgD).*180/l./3.14;S IGy=SIGind-SIGind.*(cos(atan(tgD))).^A2;SIGx=SIGindSIGind.*(sin(atan(tgD))).^A2;SIGn=SIGind.*(cos(atan(tgD))).^A2+SIGind.*(sin(atan(tg

D))).^A2;SIGn=SIGx-SIGy;Yretn=Yret.*cos(atan(tgD));Tau=(SIGxSIGy)/l./2.*sin(2.*atan(tgD).*180/l./3.14);TauV=(SIGxSIGy)/l./2.*sin(2.*arcD);arcD=atan(tgD).*180/l./3.14;arcDr=atan(tgD);SIGy=SIGin

-23 CZ 305547 B6 d-SIGind.*(cos(atan(tgD))).^A2;SIGx=SIGindSIGind.*(sin(atan(tgD))).^A2;SIGn=SIGind.*(cos(atan(tgD))).^A2+SIGind.*(sin(atan(tg

D))).^A2;SIGn=SIGxSIGy; Yretn^Yret. *cos(atan(tgD));EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l ,/Emat;Khel=ho/l ./0.006;

Kekvhpel=27/l./0.006;Kyretel=Yreto/l./0.006;figure;plot(EPSelrzq.*Kekvhpel,SIGrz qhoxVB,HreIp,SIGy,Hrelp,SIGx,Hrelp,SIGn,Hrelp,h,HreIp,Tau,Hrelp,TauV,Hrelp,ar cD,Hrelp,Yret,Hrelp,SIGrzqhoxVB);grid,figure;plot(EPSelrzq.*Khel,SIGrzqhoxVB,h ,SIGy,h,SIGx,h,SIGn,h,h,h,Tau,h,TauV,h,arcD,h,Yret,h,SíGrzqhoxVB);grid komplMOHRxrozkladEPSyretV= 1001 ;figure;plot(EPSelrzq,SIGrzqhoxVB,EPSyre tV,SIGy,EPSyretV,SIGx,EPSyretV,SIGn,EPSyretV,h,EPSyretV,Tau,EPSyretV,TauV ,EPSyretV,arcD,EPSyretV,Yret,EPSyretV,SIGrzqhoxVB);grid

Tphcut=h/l./(ho.*Vcutrast.*60.^A-]);Tphcuto=ho/l./(ho.*Vpostopt.*60.^Al);Tphcuth=Tphcuto.*h/l./ho;figure;plot(h,Tphcut,h,Tphcuto,h,Tphcuth);grid ROZBORxF cutFabrxPvpxSIGxHefekt= 1001 ;Fcutrask=SIGcutsk. *Srah;Fcutrzra=S IGrz. * Srah; Sraho= 10 .^A3.*Rao.*ho;Fcutrasko=^:SIGcutsko.*Sraho;Fcutrzrao=SIGrzo.*Sraho;SIGrzo=Emat.^A0 .5;Pvpcuto=Pvpopt;figure;plot(h,SIGcutsk,h, SIGcutsko, h,SIGrz,h,SIGrzo,h,SIGrzx,h, Fcutrask,h,Fcutrzra,h,Fcutrasko,h,Sraskh,h,Sraskho,h,Pvpcut,h,Pvpcutx,h,Pvpcuto,h, Yret,h,SIGabrskV,h,SIGrzqhoxVB,h,Ra,h,Rarad,h, Rašky ,h,arcD);grid

NOVAfceSIGefxEPSyretV-1001 ;SIGef=Kplmat/l ./20.*(Plim.*SIGrzqhoxVB).^A0.5 ;EPSeleř=SlGefl./Emat;EPSelefh=ho/l./0.006.*EPSelef;fígure;plot(EPSelefh,SIGef, h,SIGef,h,Plim);grid

KOMPLAWJREZxABRxTphcutxTUH=2222;Tphcut=h/l./(ho.*Vcutrast.*60.^A1 );Hrelp=h/l ./Kplmat.* 100;SIGrz=(Eretz).^A0.5.*20/l ,/Kplmat;SIGrzx=SIGrz.*cos(at an(tgD));Khel=ho/l ,/0.006;Kyretel=Yreto/l ,/0.006;EPSelrzx=SIGrzx/l ./Emat;SIGabr =SIGrzx-Pvpcut;SIGabrXY=SIGabr/l ./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Srah=Ra.*h.* 10,^A3;Sraskh=Rasky.*h.* 1O.^A3;Fabr=SIGabr.*Srah;Fabrxy=Fabr/l./cos(atan(tgD));FabrXY=Fabr/l./cos(atan(tgD)) .^AKplmat;Fabrsk=SIGabr.*Sraskh;FabrskXY=Fabrsk/l./cos(atan(tgD)).^AKplmat;EPS elrzqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Khe l;Kekvhpel=27/l./0.006;EPSelrzqVBekvp=EPSelrzqVB.*Kekvhpel;Kyretel=Yreto/l.

/0.006;EPSelrzqVByret=EPSelrzqVB.*Kyretel;figure;plot(EPSelrzqVB,SIGrzqhoxV

B,EPSyreťV,SIGrzqhoxVB,EPSyreťV, Pvpopt, EPSyretV,Pvpcut,EPSyretV,Pvpcutx,E

PSyreťV, Vpopt, EPSyretV,Vcutrast,EPSyretV,Vcutrasky,EPSyreťV,SIGrzx,EPSyretV,

-24CZ 305547 B6

SIGrz,EPSyretV,Mavpopthinvxy,EPSyretV,MavpopthÍnvho,EPSyretV,arcD,EPSyret

V,Yret,EPSyretV,Ra,EPSyretV,Rarad,EPSyretV,Rasky,EPSyretV,SIGabr,EPSyretV,

Fabr,EPSyretV,Fabrsk,EPSyretV,Plim,EPSyretV,Yret,EPSyretV,SIGabrXY,EPSyret

V,FabrXY);gríd

ABRAZEslozky= 1001 ;SIGabrskV ;FabrskXY=Fabrsk/l ./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Fab rsk=SIGabr.*Sraskh;Fabrskx=Fabrsk.*cos(atan(tgD));figure;plot(h,SIGabr,h,SIGabr

XY,h,Fabrskx,h,FabrskXY);grid

SIGrzqEPSxHekvp=l 001 ;SIGkl=Eret.^A0.5;SIGklo=Emat ^A0.5 ;EPSelrzqVB=SIGrzq hoxVB/l./Emat;Kekvhel=27/l./0.006;figure;plot(EPSelrzq.*Kekvhel,SIGrzqhoxVB, Hekvp,SIGrz,Hekvp,SIGyield,Hekvp,SIGret,Hekvp,SIGyieldo,Hekvp,SIGrzqhoxVB, Hekvp,SIGrzqhoxVV,Hekvp,Plim,Hekvp,Yret);grid

SIGrzqEPSxYret=1001 ;EPSelrzqVB=SIGrzqhoxVB/l ./Emat;Kyretel=Yreto/l ./0.00 6;figure;plot(EPSelrzqVB.*Kyretel,SIGrzqhoxV,Yret,SIGrz,Yret,SIGret,Yret,SIGklo, Yret,SIGrzqhoxVB,Yret,SIGrzqhoxVV,Yret,Plim,Yret,Yret,Yret,SIGyield,Yret,SIGy ieldo);grid

SIGrzqEPSabsH=l 001 ;EPSelrzqVB=SIGrzqhoxVB/l ./Emat;Khel=ho/l ,/0.006;figur e;plot(EPSelrzqVB.*Khel,SIGrzqhoxV,h,SIGrz,h,SIGret,h,SIGklo,h,SIGrzqhoxVB,h, SIGrzqhoxVV,h,Plim,h,Yret,h,SIGyield,h,SIGyieldo);grid

SIGrzqEPSretV-1001 ;EPSelrzqVB=SIGrzqhoxVB/l ./Emat;Kyretel=Yreto/l ./0.006 ;figure;plot(EPSelrzqVB,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,SIGrz,EPSyretV,SIGret,EPSyretV, SIGklo,EPSyretV,SIGrzqhoxVB,EPSyreťV,SIGrzqhoxVV,EPSyretV,Plim,EPSyretV, Yret,EPSyretV,SIGyield,EPSyretV,SIGyieldo);grid,

SIGrz=Eretz.^A0.5.*20/l./Kplmat;SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD));EPSelr=SIGrz/l./E mat;Khel=ho/l ,/0.006;Kyretel=Yreto/l ,/0.006;Kekvhel=27/l ,/0.006;figure;plot(EPSel

r.*Khel,SIGrz,h,SIGrz,h,SIGrzx,h,Plim,h,Yret);grid,figure;plot(EPSelr,SIGrz,EPSyret

V,SIGrz,EPSyretV,SIGrzx,EPSyretV,Plim,EPSyretV,Yret);grid,figure;plot(EPSelr.*

Kyretel,SIGrz,Yret,SIGrz,Yret,SIGrzx,Yret,Plim,Yret,Yret);grid,figure;plot(EPSelr.*

Kekvhel,SIGrz,Hekvp,SIGrz,Hekvp,SIGrzx,Hekvp,Plim,Hekvp,Yret,Hekvp,SIGyield ,Hekvp,SIGyieldo);grid,figure;plot(EPSelrzqVB.*Khel,SlGrzqhoxVB,h,SIGyield,h,S

IGyieldo,h,SIGkl,h,SIGklo,h,SIGrzqhoxVB,h,SIGrz,h,SIGrzx);grid

KOMPLAWJREZxABRxHabsxVxTcutTUHxMOD=3333;Hrelp=h/l ,/Kplmat* 10 0;SIGrz=(Eretz).^A0.5.*20/l./Kplmat;SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD));Khel=ho/l./0.006 ;Kyretel=Yreto/l ./0.006;EPSelrzx=SIGrzx/l ./Emat;SIGabr=SIGrzxPvpcut;Srah=Ra.*h.* 10.^A-3;Sraskh=Rasky.*h.* 10Λ

-25 CZ 305547 B6

3;Fabr=SIGabr.*Srah;Fabrxy=Fabr/l Vcos(atan(tgD));Fabrsk=SIGabr.*Sraskh;EPSelr zqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Khel; Kekvhpel=27/l./0.006;EPSelrzqVBekvp=EPSelrzqVB.*Kekvhpel;Kyretel=Yreto/l./0 .006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Khel;figure;plot(EPSelrzqVBh,SIGrzqhoxVB,h,SI GrzqhoxVB,h,Pvpopt,h,Pvpcut,h,Pvpcutx,h,Vpopt,h,Vcutrast,h,Vcutrasky,h,Sraskh,h, Ra,h,Rarad,h, Rašky ,h,SIGabr,h,Fabr,h,Fabrsk,h,Yret,h,SIGabrXY,h,FabrXY,h,Eretz, h, Eret,h, Emat, h, Emat.^Λ-1 ,h,Eret.^A-1 ,h,Eretz.^A-1 ,h,Tphcut);grid fceVdefhxVdefoxVpopto= 1001 ;EPSyretV=10.^Λ3 .*Ra. *h. *Kplmat.^A1/1 ,/Emat;EPSyretV=l 0.^A3.*Yret/l ,/Emat;EPSyretVo=l 0.^A3.*Rao.*ho.*Kplmat.^A1/1 ./Emat,Vdefho=ho/l ./(EPSyretVo.*Tpoptho.*ho.^Al);Vdefh=ho/l./(EPSyretV.*Tpoptho.*h.^A-l);Tdefh=Vdefh.^Al;figure;plot(Hekvp,Vdefho,Hekvp,Vdefh,Hekvp,Tdefh,Hekvp,Yret);grid, fceHLADxSíGrzqhoxVB= 1001 ;SIGrzqhoxVB= 10Λ

3.*Emat*2.*((loglO(5.41)/l./loglO(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((Yret).^Al).^A0.25).^A2).^A0.5).*cos(atan(Yret/l./h)).^A(3.*Indho.^A1))/1./(10.^Alogl0((logl0(ho)).^A2+(logl0(l/l./Yreto)).^A2+Rarado.^A2).^A0.5);figure;plot( h,SIGrzqhoxVB);grid fceHLADkomplMOHRxrozkladHabsHrelp=1001;SIGind=SIGm;SIGy=SIGindSIGind.*(cos(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGx=SIGindSIGind.*(sin(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGn=SIGx-SIGy;Tau=(SIGxSIGy)/l ./2.*sin(2.*atan(Yret/l ./h).* 180/1 ,/3.14);TauV=(SIGxSIGy)/1 V2.*sin(2.*Yret/l Vh);Yretn=Yret.*cos(atan(Yret/l./h));arcD=atan(Yret/l./h).

* 180/1 ./3.14;SIGy=SIGind-SIGind.*(cos(atan(Yret/l ,/h))).^A2;SIGx=SIGindSIGind.*(sin(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGn=SIGind.*(cos(atan(Yret/l./h))).^A2+SIGind.*( sin(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGn=SIGxS IGy; Yretn=Y ret. * cos(atan(Y ret/1 ./h)) ;T au=(SIGxSIGy)/l./2.*sin(2.*atan(Yret/l./h).*180/l./3.14);TauV=(SIGxSIGy)/l./2.*sin(2.*Yret/l./h);arcD=atan(Yret/l,/h).*180/l./3.14;arcDr=atan(Yret/l./h );SIGy=SIGind-SIGind.*(cos(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGx=SIGindSIGind. * (sin(atan( Y ret/1 ./h))). ^A2; SIGn=SIGind. * (cos(atan( Y ret/1 ./h))).^A2+SIGind. * ( sin(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGn=SIGxSIGy; Y retn=Y ret. *cos(atan( Yret/1 ./h));EPSelrzq=SIGrzqhoxV/1 ./Emat;Khel=ho/1 ./0 .006;Kekvhpel=27/l./0.006;Kyretel=Yreto/l./0.006;figure;plot(EPSelrzq.*Kekvhpel, SIGrzqhoxVB,Hrelp,SIGy,Hrelp,SIGx,Hrelp,SIGn,Hrelp,h,Hrelp,Tau,Hrelp,TauV,Hr

-26CZ 305547 B6 elp,arcD,Hrelp,Yret,Hrelp,SIGrzqhoxVB);grid,figure;plot(EPSelrzq.*Khel,SIGrzqho xVB, h, SIGy ,h, SIGx, h, SIGn, h,h,h, Tau, h, TauV, h,arcD,h,Yret,h,SIGrzqhoxVB);grid komplDIAGRAMxSIGrqEPSxHabsEPSyretV=l 001 ;RqhodsklogVx=Rqhodsklog V.*cos(atan(Yret/l./h));SIGrq=RqhodsklogV.*Kplmat.^A2/l./20;SIGrqx=Rqhodsklog Vx.*Kplmat.^A2/l./20;Vpqx = (10.^A-3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./ SIGrqx;Vpq = (1O.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./

SIGrq;figure;plot(h,Vpq,h,Vpqx);grid,figure;plot(h,SIGrq,h,SIGrqx,h,Vdefho,h,Vdef h,h,Tdefh,h,Yret,h,RqhodsklogV,h,RqhodsklogVx,h,arcD,h,cos(atan(Yret/l./h)));grid ,figure;plot(Hekvp,RqhodsklogV,Hekvp,RqhodsklogVx);grid,EPSelrq=SIGrq/l./Ema t;EPSmelo=SIGm/l./Emat,Kmelo=ho/l./EPSmelo;figure;plot(EPSelrq,SIGrq,EPSelrq .*Kmelo,SIGrq,h,SIGrq,h,SIGrqx,h,Plim);grid,figure;plot(EPSelrq,SIGrq,EPSyreťV,S

IGrq,EPSyretV,SIGrqx,EPSyretV,Plim);grid,figure;plot(EPSelrq.*Kmelo,SIGrq,h,SI

Grq,h,SIGrqx,h,Plim,h,RqhodsklogV,h,RqhodsklogVx,h,Vdefho,h,Vdefh,h,Tdefh,h,

Yret,h,arcD,h,cos(atan(Yret/l./h)),h,Vpq,h,Vpregulrarad,h,Vpregulrast,h,Vpqx,h,Vpr egulrasklog);grid,figure;plot(EPSelrq.*Kmelo,SIGrq,EPSelrq,SIGrq,EPSyretV,SIGrq,

EPSyretV,SIGrqx,EPSyretV,Plim,EPSyretV,RqhodsklogV,EPSyretV,RqhodsklogVx,

EPSyretV,V defho,EPSyretV, V defh,EPSyretV,T defh,EPSyretV, Y ret,EPSyreťV,arcD,

EPSyretV,cos(atan(Yret/l./h)),EPSyretV,Vpq,EPSyretV,Vpregulrarad,EPSyretV,Vpr egulrast,EPSyreťV,Vpqx,EPSyreťV,Vpregulrasklog);grid

RqhodsklogV=loglO(5.41)/l./loglO(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333;RqhodsklogVx=RqhodsklogV.*cos(atan(Yret/l./h));Rqhodsklog Vxy=RqhodskIogV/l ./cos(atan(Yret/l ./h));SIGrq=RqhodsklogV.*Kplmat.^A2/l ./20;SI Grqx=RqhodsklogVx.*Kplmat.^A2/l./20;RqhodsklogVB=logl0(5.41)/1 ./logl0(ho).*R ao.*((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.5;RqhodsklogxxxVB=RqhodsklogVB.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);SIGrzqhoxVB=10.^A3. * Emat. * 2. * Rqhodsklogxxx VB/1 ./Raskyo;figure ;plot(h, Rarad,h,Rasklog,h,Rasklogy e,h,Raradye,h,RqhodsklogVxy,h,RqhodsklogV,h,RqhodsklogVx);grid fceSIGrqHabs=1001 ;Yreto=l ;Rarado=Rao.* 10.^A3.*(Emat).^A0.5/l ./Emat;Kcut=Kpl mat;SIGm=T 190.31 .*20/1 ./Kcut,SIGret=Eret.^A0.5; Yret=Kpl/l ./Kcut;tgD=tan(Yret/l./ h);arcD=atan(tgD).* 180/1 ./3.14;x=Kplmat;Kxy=SIGm/l ,/x; Plim-Kxy.*h;EPSyretV=10.^A3.*Yret/l./Emat;Indho=logl0(5.41)/l./logl0(ho);Rqhod sklog=logl0(5.41)/1./logl0(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333/l./cos(atan(tgD));RqhodsklogV=logl0(5.41)/l./logl0(ho).*Rao.

-27CZ 305547 B6 *((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333;RqhodsklogxxxV=RqhodsklogV.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^A1 );Rqhodsklogxxx=Rqhodsklog.*cos(atan(tgD)).^A(3 .*Indho.^A-1 );SIGrzqhoxV=l O.^A3.*Emat.*2.*RqhodsklogxxxV/l./Rao;SIGrzqhoxVV=10.^A3.*Emat.*RqhodsklogxxxV/l./Rarado;EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l./Emat;SIGrzqEPSab sH=1001;EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;Kekvhpel=27/l./0.006;K yretel=Yreto/l ./0.006;

KOMPLAWJREZxABRxHabsxTUH=2222;SIGrz=(Eretz).^A0.5.*20/l./Kplmat;SI Grzx=SIGrz. *cos(atan(tgD));Khel=ho/l ,/0.006;EPSelrzx=SIGrzx/l ./Emat;SIGabi=SI Grzx-Pvpcut;SIGabrXY=SIGabr/l ./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Srah=Ra.*h.* 10.^A3;Sraskh=Rasky.*h.* 10.^A3 ;F abr=S I Gabr. * Srah;F abrX Y=F abr/1./ cos(atan(tgD)). ^AKplmat ;F abrsk=SIGabr. * Sras kh;EPSelizqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqV B.*Khel;figure;plot(EPSelrzqVBh,SIGrzqhoxVB,h,SIGrzqhoxVB,h,Pvpopt,h,Pvpcut, h,P vpcutx,h, Vpopt,h, Vcutrast,h, V cutrasky,h, SIGrzx,h, SIGrz,h,Mavpopthinvxy,h,arc D,h,Yret,h,Ra,h,Rarad,h,Rašky ,h,SIGabr,h,SIGabrXY,h,Fabr,h,FabrXY,h,Fabrsk,h,Pl im,h,Yret,h,Sraskh);grid

ROZBORxABRAZE=l 001 ;SIGcutabrsk=SIGcutskPvpcut;SIGabrskV=(SIGcutabrsk.^A2+SIGabr.^A2).^A0.5;Sraskh=Rasky.*h.*10.^A3;FabrskV=SIGabrskV.*Sraskh;figure;plot(h,SIGabr,h,Fabrsk,h,SIGabrskV,h,Fabrsk V,h,Sraskh,h,SIGabr,h,Fabr,h,Fabrsk,h,Yret);grid figure;pIot(EPSelrzqVBh,SIGrzqhoxVB,h,SIGrzqhoxVB,h,Plim);grid,figure;plo t(EPSelrzq,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,Pliin);grid KOMPLAWJREZxHrelpxTUH=2222;Hrelp=h/l ./Kplmat.* 100;SIGrz=(Eretz).^A0.5 .*20/1 ./Kplmat;SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD));Khel=ho/l ./0.006;Kyretel=Yreto/l ./0. 006;EPSelrzx=SIGrzx/l ?Emat;SIGabr=SIGrzx-Pvpcut;Srah=Ra.*h.*10.^A3;Sraskh=Rasky.*h.* 1O.^A3;Fabr=SIGabr.*Srah;Fabrxy=Fabr/l./cos(atan(tgD));SIGabrXY=SIGabr/l./cos(atan( tgD)).^AKplmat;FabrXY=Fabr/l./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Fabrsk=SIGabr.*Sraskh;EP

SelrzqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Kh el;Kekvhpel=27/l./0.006;EPSeIrzqVBekvp=EPSelrzqVB.*Kekvhpel;Kyretel=Yreto/l ./0.006;EPSelrzqVByret=EPSelrzqVB.*Kyretel;figure;plot(EPSelrzqVByret,SIGrzqh ox VB,Hrelp,SIGrzqhoxVB,Hrelp,Pvpopt,Hrelp,Pvpcut,Hrelp,Pvpcutx,Hrelp,Vpopt,H relp,Vcutrast,Hrelp,Vcutrasky,Hrelp,SIGrzx,Hrelp,SIGrz,Hrelp,Mavpopthinvxy,Hrel

-28CZ 305547 B6 p,Mavpopthinvho,Hrelp,arcD,Hrelp,Yret,Hrelp,Ra,HreIp,Rarad,Hrelp,Rašky,Hrelp,SI Gabr,Hrelp,F abr,Hrelp, Fabrsk,Hrelp,Plim,Hrelp, Y ret,Hrelp, S IGabrXY,Hrelp,F abrXY );grid

KOMPLAWJREZxYretxTUH=2222;Hrelp=h/l./Kplmat.*100;SIGrz=(Eretz) ^A0.5. *20/1 ./Kplmat; SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD));Khel=ho/l ./0.006;Kyretel=Yreto/l ./0.0 06;EPSelrzx=SIGrzx/l ./Emat;SIGabr=SIGrzx-Pvpcut;Srah=Ra.*h.* 1O.^A3 ;Sraskh=Rasky. *h. * 10.^A3 ;Fabr=SIGabr. * Srah;Fabrxy=Fabr/1 ./cos(atan(tgD));Fabrsk=SIGabr. * Sraskh;EPSelr zqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Khel; Kekvhpel=27/l./0.006;EPSelrzqVBekvp=EPSelrzqVB.*Kekvhpel;Kyretel=Yreto/l./0 .006;EPSelrzqVByret=EPSelrzq VB.*Kyretel;figure;plot(EPSelrzqVByret,SIGrzqhox VB,Yret,SIGrzqhox VB,Yret,Pvpopt,Yret,Pvpcut, Yret,Pvpcutx,Yret,Vpopt,Yret,Vcutr ast,Yret,Vcutrasky,Yret,SIGrzx,Yret,SIGrz,Yret,Mavpopthinvxy,Yret,Mavpopthinvh o,Yret,arcD,Yret,Yret,Yret,Ra,Yret,Rarad,Yret,Rašky, Yret,SIGabr,Yret,Fabr,Yret,Fa brsk,Yret,Plim,Yret,Yret,Yret,SIGabrXY,Yret,FabrXY);grid

KOMPLAWJREZxEPSyretVxTUH=2222;Hrelp=h/l ./Kplmat.* 100;SIGrz=(Eretz). ^A0.5.*20/l./Kplmat;SIGrzx=^:SIGrz.*cos(atan(tgD));Khel=ho/l./0.006;Kyretel=Yreto/ l./0.006;EPSelrzx^::=SIGrzx/l./Emat;SIGabr=SIGrzx-Pvpcut;Srah^:=Ra.*h.*10.^A3;Sraskh=Rasky.*h.* 10.^A3 ;Fabr=SIGabr. * Srah;Fabrxy=Fabr/1 ./cos(atan(tgD));Fabrsk=SIGabr. *Sraskh;EPSelr zqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Khel; Kekvhpel=27/l./0.006;EPSelrzqVBekvp=EPSelrzqVB.*Kekvhpel;Kyretel=Yreto/l./0 .006;EPSelrzqVByret=EPSelrzq VB.*Kyretel;figure;plot(EPSelrzqVB,SIGrzqhox VB, EPSyretV,SIGrzqhox VB,EPSyretV,Pvpopt,EPSyretV,Pvpcut,EPSyretV,Pvpcutx,EPS yretV,Vpopt,EPSyretV,Vcutrast,EPSyretV,Vcutrasky,EPSyretV,SIGrzx,EPSyretV,SI Grz,EPSyretV,Mavpopthinvxy,EPSyretV,Mavpopthinvho,EPSyretV,arcD,EPSyretV, Yret,EPSyretV,Ra,EPSyretV,Rarad,EPSyretV,Rašky,EPSyretV,SIGabr,EPSyretV,Fa br,EPSyretV,Fabrsk,EPSyretV,Plim,EPSyretV,Yret,EPSyretV,SIGabrXY,EPSyretV, FabrXY);grid

RqhodsklogV=loglO(5.41)/l./loglO(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333;RqhodsklogxxxV=RqhodsklogV.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);SIGrzqhoxV=10.^A3*Emat.*2.*RqhodsklogxxxV/l./Rao;SIGrzqhoxWV=SIGrzqhoxV.*(20/l ./Kplmat) ^A0.5;

-29CZ 305547 B6

SIGrzqhoxV=10.^A-3.*Emat.*2.*RqhodsklogxxxV/l./Rao;

fceNO VAxSIGrzqhox VB= 1001 ;RqhodsklogVB=log 10(5.41 )/l ./log 10(ho). *Rao. *((1 og(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.5;RqhodsklogxxxVB=RqhodsklogVB.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);SIGrzqhoxVB=10.^A3.*Emat.*2.*RqhodsklogxxxVB/l./Raskyo;Kekvhel=27/l./0.006;figure;plot(EPSyret

V,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,SIGrzqhoxV);grid,figure;plot(h,SIGrzqhoxVB,h,SIGrzqh oxV);grid

ROZBORxFcutFabrxPvpxSIGxHefekt=1001;Fcutrask=SIGcutsk.*Srah;Fcutrzra=S IGrz.*Srah;Sraho=l O.^A3.*Rao.*ho;Fcutrasko=SIGcutsko.*Sraho;Fcutrzrao=SIGrzo.*Sraho;SIGrzo=Emat.^A0 .5;Pvpcuto=Pvpopt;figure;plot(h,SIGcutsk,h,SIGcutsko,h,SIGrz,h,SIGrzo,h,SIGrzx,h, Fcutrask,h,Fcutrzra,h,Fcutrasko,h,Sraskh,h,Sraskho,h,Pvpcut,h,Pvpcutx,h,Pvpcuto,h, Yret,h,SIGabrskV,h,SIGrzqhox VB ,h,Ra,h,Rarad,h,Rašky ,h,arcD);grid fceTUHOST=l 001 ;figure;plot(h,SIGabr,h,Fabr,h,SIGabrXY,h,FabrXY);grid SIGrzqEPSretVVV=l 001 ;EPSelrzq=SIGrzqhoxV. *(20/1 ./Kplmat).^A0.5/l./Emat;Kyr etel=Yreto/l ./0.006;SIGeloV=Emat.^A0.5.*(20/l ./Kplmat). ^A0.5;Kxy=SIGm/l ./Kplmat; Plim=Kxy.*h;Kxyo=SIGm/l ./ho;

Plimo=Kxyo.*h;Kxyel=SIGeloV/l./ho;Plimel=Kxyel.*h;Kxyelo=Emat.^A0.5/l./ho;Pli melo=Kxyelo.*h;figure;plot(EPSelrzq, SIGrzqhoxV, EPSyretV,SIGrzqhoxV.*(20/l./K pímat).^A0.5,EPSyretV,Plim,EPSyretV,SIGyield.*(20/l./Kplmat).^A0.5,EPSyretV,SIGy ieldo.*(20/l./Kplmat).^A0.5,EPSyretV,Plimo);grid,

SIGrzqHabsVW=l 001 ;EPSelrzq=SIGrzqhoxV .*(20/1 ./Kplmat) ^A0.5/l ,/Emat;Kyret el=Yreto/l ./0.006;SIGeloV=Emat.^A0.5.*(20/l ./Kplmat).^A0.5;Kxy=SIGm/l ./Kplmat; Plim=Kxy.*h;Kxyo=SIGm/l ./ho;

Plimo=Kxyo.*h;Kxyel=SIGeloV/l./ho;Plimel=Kxyel.*h;Kxyelo=Emat.^A0.5/l./ho;Pli melo=Kxyelo.*h;figure;plot(h,SIGrzqhoxV.*(20/1./Kplmat).^A0.5,h,Plim,h,SIGyield.* (20/l./Kplmat).^A0.5,h,Plimo,h,Plimel,h,Plimelo);grid,

SIGrzqhoxVVV=SIGrzqhoxV.*(20/l./Kplmat) ^A0.5;

EmatX=30000:5000:300000;Vpostoptk=(10.^A3.*Rao).^A0.5.* I O.^A6/l ./EmatX.^A0.5;KawjEx=l 0.^Al 2/1 ,/EmatX.^A2;figure;plot(EmatX, V postoptk);grid, figuře ;plot(EmatX, Kawj Ex);grid

-30CZ 305547 B6

KawjX=10:50:700;Vpostoptk=(10.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./(10.^A6/l./KawjX.^A0.5).^A0.5;figure;plot(KawjX,Vpostoptk);gri d

KawjX=10:5:700;EmatX=l O.^A6/l ,/KawjX.^A0.5;VpostoptkX=(l 0.^A3.*Rao).^A0.5.* 1O.^A6/1 ./(1O.^A6/1 ./KawjX.^A0.5).^A0.5;figure;plot(KawjX,VpostoptkX);g rid,MavpoptkX=lmbd.*Kdvda.*ROskW. * 10.^A-3. * VpostoptkX. *60.^A1 ,*(Kcut/l ./ho);MavpoptkhodX=3600.*MavpoptkX;PvpoptkX=lmbd.^A1 ,*Rov/l ./Roabr.*(10.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./VpostoptkX;figure;plot(KawjX,VpostoptkX,KawjX,Pvpoptk X,KawjX,MavpoptkhodX,KawjX,KawjX,KawjX,EmatX/l ./1000);grid, KawjX=10:5:700;VpostoptkX=(10.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./(10.^A6/l./KawjX.^A0.5).^A0.5;figure;plot(KawjX,VpostoptkX);g rid,MavpoptkX=60.*lmbd.*Kdvda.*ROskW.*10.^A-3.*VpostoptkX.*60.^A1 .*(Kcut/l ./ho);MavpoptkhodX-3600.*MavpoptkX;MavpoptkminX=60.*Mavpoptk X;PvpoptkX=lmbd.^A-l *Rov/l./Roabr.*(10.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./VpostoptkX;KdvdakX=2.*Rao.*10.^A3.*60.*Maho/l./(lmbd.* ROskW.*VpostoptkX.*Rarado);HraXo=KawjX/l./Rao;dammX=20.*(4.*MavpoptkX /l./(Ckh.*3.14.*Roa.*1000.*va).^A0.5);dvmmX=dammX.*2.*Kdvda;fígure;plot(Kawj X,VpostoptkX,KawjX,PvpoptkX,KawjX,MavpoptkminX,KawjX,KawjX,KawjX,Ema tX/1./1000,Kawj X,HraXo,KawjX,dammX,Kawj X,dvmmX) ;grid, techKOMPLEXxPV=l 001 ;KawjX=10:5:700; VpostoptkX=( 10.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./(10.^A6/l./KawjX.^A0.5).^A0.5;figure;plot(KawjX,VpostoptkX);g rid,MavpoptkX=60.*lmbd.*Kdvda.*ROskW.* 10.^A-3.*VpostoptkX.*60.^Al.*(Kcut/l./ho);MavpoptkhodX=3600.*MavpoptkX;MavpoptkminX=^::60.*Mavpoptk X;PvpoptkX-1.5.* (lmbd.^A-1. *Ro v/1 ./Roabr. * (10.^A3.*Rao).^A0.5.* 10.^A6/l ,/VpostoptkX);KdvdakX=2.*Rao.* 10.^A3.*60.*Maho/l ./(lmbd *

ROskW.*VpostoptkX.*Rarado);HraXo=KawjX/l./Rao;dammX=20.*(4.*MavpoptkX /1 ./(Ckh.*3.14.*Roa.* 1000.*va).^A0.5);dvmmX=dammX.*2.*Kdvda;Cstrkwhod=Nstr hod.*Ckwhod;Ccelstrkwhod=Ncelstr.*Ckwhod;figure;plot(KawjX,VpostoptkX,Kawj

X,PvpoptkX,KawjX,MavpoptkminX,KawjX,EmatX/l./1000,KawjX,HraXo,KawjX,d ammX,KawjX,dvmmX,KawjX,Ckwhod);grid,figure;plot(KawjX,Nstrhod,KawjX,Nce lstr,KawjX,Cstrkwhod,KawjX,Ccelstrkwhod);grid, fceRasklogN=1001 ;Rar=Ra-logl 0(Ra/l ./Rao);Raradr=Raradlogl 0(Rarad/l ,/Rarado);

-31 CZ 305547 B6 fceSIGzatN=1001;SIGraradr=10.^A3.*Raradr.*Emaí/l./(Rarado);SIGraradrx=SIGraradr.*cos(atan(tanD));figure;plot(h,SI Graradr,h,SIGraradrx,h,SlGrz,h,SIGrzx);grid newPraceXvykonXcenaXhodXKawj=1001 ;KawjX=10:5:700;EmatX 10.^A6/l./KawjX.^A0.5;Ckwhod=3.5;Tpopt=Hlim/l./(ho.*Vpostopt.*60.^A1 ),TpoptX=Hlim/1 ./(ho. * VpostoptkX. * 60.^A1 );figure;plot(KawjX,TpoptX);grid,AstrobjX=((( 1 2. *Mio)/l./(6.*EmatX).*(SIGm+SIGm).^A2).^A2).^A0.5;AtstrX=(l+Mio)/l./(3.*EmatX). *(SIGm.^A2+SIGm.^A2-SIGm.*SlGm);AcelstrX=1.5.*(AstrobjX+AtstrX); Ncelstr=Acelstr/l ./Tphxopto,NstrhodX=AstrobjX/l./TpoptX;NstrobjX=NstrhodX;Cst robjX=NstrhodX.*Ckwhod;NtstrX=AtstrX/l./TpoptX;CtstrX=NtstrX.*Ckwhod;Ncel strX=AcelstrX/l./TpoptX;CcelstrX=NcelstrX.*Ckwhod;Cstrhod=Nstrhod.*Ckwhod, PwREGX=1.5.*(83.9826 + 108.524.*2.718.^A(-KawjX/l./13.68504) + 104.30582.*2.718.^A(-KawjX/l./132.7153));NstrhodXREG=25.63546.*2.718.^A(KawjX/1 ./51.31997) + 325.32423. *2.718^A(-KawjX/l ./9.29095) + 4.14871 .*2.718.^A(KawjX/1./1.37731E84);CstrhodXREG=NstrhodXREG.*Ckwhod;figure;plot(KawjX,NstrhodX REG,KawjX,CstrhodXREG);grid,figure;plot(KawjX,65.*NstrobjX.^A1 ,KawjX,65.*CstrobjX.^A-l );grid, figure;plot(KawjX,KawjX,KawjX,VpostoptkX,KawjX,PvpoptkX,KawjX,Mavpoptkm inX,KawjX,EmatX/l./1000,KawjX,HraXo,KawjX,65.*NstrobjX.^Al,KawjX,65.*CstrobjX.^A-l);grid,

ROskWX=(10 ^A6/l ./(10.^A12/1 ./(10.^A6/l ./KawjX.^A0.5).^A2)/l ./16).^A0.27;VpostoptkX=( 1O.^A3. *Rao).^A0.5.*10.^A6/l./(10.^A6/l./KawjX.^A0.5).^A0.5;MavpoptkX=lmbd.*Kdvda.*ROs kWX.*10.^A-3.*Vpostopt.*60.^A1 .*(KawjX/l ,/ho);MavpoptkXvX=lmbd.*Kdvda.*ROskWX.* 1O.^A3.*VpostoptkX.*60.^A-l.*(Kawj/l./ho);

newMaKawj=1001 ;vMavpoptkXX=MavpoptkXvX; vMavpoptkgrminXXbREG= 10. *

1.3655.*0.4516.*0.7.* 0.269.*ROskWX.*10.^A-3.*148.758.*60^A1. *(9.6676/35.77).* 1000.*60;figure;plot(KawjX,Mavpoptk,KawjX,vMavpoptkXX.*l

000.*60,KawjX,vMavpoptkgrminXXbREG);grid, figure;plot(KawjX,1.5.*PvpoptkX);grid,

NstrobjX=NstrhodX;

-32CZ 305547 B6

FIGkompl=1001;figure;plot(KawjX,KawjX,KawjX,VpostoptkX,KawjX,PvpoptkX, KawjX, vMavpoptkgrminXXbREG,KawjX,EmatX/1./1000,KawjX,HraXo,KawjX,65. *NstrobjX.^A-l,KawjX,65.*CstrobjX.^A-l);grid,

FIGkompltopo=1001;KawjX=l 0:5:700;hX=8,RaX=(-10)*(l -KawjX/1 ./(KawjXhX));KplX=RaX. *hX;EretzX=EmatX.*(KplX/l ,/KawjX).^A0.5;RaradX=Rao. * 10.^Λ3. * (EretzX).^A0.5/l./EmatX;YretX=KplX/l./KawjX;Rasky=10.^Alogl0((logl0(hX)).^A2+(l ogl0(l/l./YretX)).^A2+RaradX.^A2).^A0.5;arcDX=atan(tan(YretX/l ,/hX)).* 180/1 ./3.14;

FcePovchKawjX=1001;KawjX=10:5:700;hX=8;RaX=(-10)*(l-KawjX/l./(KawjX8));KplX=RaX.*hX;EretzX=EmatX.*(KplX/l./KawjX).^A0.5;RaradX=Rao.*10.^A3.*(E retzX).^A0.5/l ./EmatX; YretX=KplX/l ./Kawj X;arcDX=atan(tan( YretX/1 ./hX)).* 180/1.

/3.14;RaskyX=10.^Alogl0((logl0(hX)).^A2+(logl0(l/l./YretX)).^A2+RaradX.^A2).^A0.5;fi gure;plot(KawjX,hX,KawjX,RaX,KawjX,RaskyX,KawjX,YretX,KawjX,arcDX);grid,

ROskWX=(10.^A6/l./(10.^A12/l./(10.^A6/l./KawjX.^A0.5).^A2)/l./16).^A0.27;VpostoptkX= (10Λ

3.*Rao),^A0.5.*10.^A6/l./(10.^A6/l./KawjX.^A0.5).^A0.5;MavpoptkX=lmbd.*Kdvda.*ROs kWX.*10.^A-3.*Vpostopt.*60.^Al.*(KawjX/l./ho);MavpoptkXvX=lmbd.*Kdvda.*ROskWX.*10.^A3.*VpostoptkX.*60.^A-l.*(Kawj/l,/ho);

MaKawj=1001;vMavpoptkXX=MavpoptkXvX;vMavpoptkgrminXXbREG=10.* 1.3 655.*0.4516.*0.7.* 0.269.*ROskWX.*10.^A-3.*148.758.*60^A1 .*(9.6676/35.77).* 1000.*60;figure;pIot(KawjX,Mavpoptk,KawjX,vMavpoptkXX.* 1 000.*60, KawjX, vMavpoptkgrminXXbREG) ;grid,

Průmyslová využitelnost

Řešení může být využito ve všech podnicích, provozovnách a na výzkumných pracovištích, které se zabývají dělením technických materiálů hydroabrazivní technologií.

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   15 1. Způsob stanovení konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj potřebné pro algoritmy při výpočtu technologických parametrů pro řez materiálu pomocí hydroabrazivní soupravy, vyznačující se tím, že se změří rychlost šíření podélné vlny ultrazvuku V_Luz v obráběném materiálu a konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj se vypočítá dle vztahu:

   -33CZ 305547 B6

   Kawj = [pm], xvlí/z/ kde V_Luz [m/s] je rychlost šíření podélné vlny ultrazvuku materiálem nebo se změří modul pružnosti v tahu Emat [MPa] materiálu, ze kterého se stanoví rychlost šíření podélné vlny ultrazvuku V_Luz [m/s] dle vztahu:

   5 V_wz = (Εη,α,Λ^Ϋ [m/s], kde Emat [MPa] je modul pružnosti v tahu materiálu.