CZ294420B6

CZ294420B6 - Trubka tvořená několika vrstvami

Info

Publication number: CZ294420B6
Application number: CZ19982734A
Authority: CZ
Inventors: Carl-Gustav Ek; Hans Sandberg; Helge Lindström
Original assignee: Borealis A/S
Priority date: 1996-03-04
Filing date: 1997-02-24
Publication date: 2004-12-15
Also published as: AU2108497A; SE9600826L; ATE224515T1; ES2179298T3; DE69715602D1; PL182604B1; DE69715602T2; SE9600826D0; EP0883768A1; WO1997033116A1; PL328716A1; HUP9902598A2; EP0883768B1; CZ273498A3; HU225025B1; HUP9902598A3; SE505937C2

Abstract

Trubka se zvýšenou odolností proti rychlému šíření trhliny je tvořena nejméně dvěma, výhodně třemi vrstvami různých polyolefinů, které jsou voleny a kombinovány tak, aby měla odolnost proti rychlému šíření trhliny, měřenou jako kritická teplota podle ISO DIS 13477, která je nižší než hodnota váženého průměru kritických teplot jednotlivých plastů jednovrstvých trubek, které mají stejný rozměr jako trubka tvořená více vrstvami. Trubka má výhodně kritickou teplotu nižší než -15 .degree.C a je tvořena olefinovými plasty, jako polyethylen a polypropylen.ŕ

Description

Trubka tvořená několika vrstvami

Oblast vynálezu

Předmětný vynález se týká trubek, které jsou tvořeny několika vrstvami. Vynález, vyjádřeno přesněji, se týká tlakových trubek tvořených několika vrstvami plastu s vyšší odolností proti rychlému šíření trhlin.

Tlakovou trubkou je označena trubka, která je během použití namáhána vnitřním pozitivním tlakem, tj. tlak uvnitř trubky je vyšší než tlak vně trubky.

Dosavadní stav techniky

V současné době jsou trubky z polymerů běžně používané pro řadu různých účelů, např. přenos tekutin, tj. přenos kapalin nebo plynu, např. vody nebo přírodního plynu, během kterého na tekutinu působení tlak. Teplota přenášené tekutiny se také mění, obvykle je její hodnota v rozmezí přibližně od - 40 °C přibližně do 100 °C. Takové trubky jsou v současnosti vyráběny z plastů založených na olefinu, takových jako ethylenové plasty (HDPE, MDPE) nebo polyvinylchlorid (PVC), nebo alternativně z jiných materiálů, které nejsou nutně založené na polymerech.

Nevýhodou takových trubek používaných při nízkých teplotách je snadná možnost vzniku trhliny při namáhání tlakem, která se velmi rychle šíří až na značnou část trubky a tato trubka se tedy stává nepoužitelnou. Rychlost šíření trhliny může být přibližně až 100 až 300 m/s v podélném směru trubky. Tento typ trhliny se všeobecně nazývá rychlé šíření trhliny (RCP). Aby tlakové trubky z plastu byly akceptovatelné, potom při rychlém šíření trhliny v trubce by délka trhliny neměla při jistých teplotách a jistém vnitřním tlaku být větší než 4 násobek průměru trubky v podélném směru trubky.

RCP vlastnosti dané trubky mohou být určeny různými způsoby. Podle jedné metody označené jako S4 test (Smáli Scale Steady Statě - Dynamická rovnováha malých rozsahů), která byla vyvinuta v Imperiál College, London a která je popsána v ISO DIS 13477, je testována trubka s osovou délkou ne nižší než 7 krát průměr trubky. Vnější průměr trubky je přibližně 110 mm nebo větší a tloušťka její stěny je přibližně 10 mm nebo větší. Pro určení RCP vlastností trubky v souvislosti s předloženým vynálezem byly vnější průměr a tloušťka stěny zvoleny 110 mm a 10 mm, jednotlivě. Vnější strana trubky je namáhána tlakem prostředí (atmosférickým tlakem), vnitřek trubky je namáhán vnitřním tlakem, vnitřní tlak v trubce je udržován konstantní na hodnotě pozitivního tlaku 0,5 MPa. Jeden konec trubky, tzv. „oblast vzniku“, je chlazena. Pro ochranu před stlačením trubky je během zkoušek na držáku trubky připevněno několik disků. Vniknutí nože je provedeno trhnutím předem vymezeným směrem k trubce, těsně k jednomu jejímu konci v tzv. „oblasti vzniku“, vzniká rychle se šířící trhlina v podélném směru. Zóna vzniku trhliny je opatřena bočními operami tak, aby se zabránilo zbytečné deformaci trubky. Zkušební zařízení je upraveno takovým způsobem, aby vznik praskliny byl vyvolán v použitém materiálu, a zkoušky mohly být provedeny při různých teplotách. Prasklina podél osy v oblasti měření, mající celkovou délku rovnou 4,5 násobku průměru, je měřena pro jednotlivé zkoušky a zakreslena v závislosti na teplotách. Jestliže délka praskliny přesahuje 4 x průměr, potom prasklina je hodnocena jako šířená. Pokud trubka vyhovuje podmínkám zkoušky při dané teplotě, teplota je postupně snižována až je dosažena teplota, při které trubka dále zkoušce nevyhovuje, a šíření praskliny přesahuje 4 násobek průměru trubky. Kritická teplota (T_crit) je nejnižší teplota, při které trubka vyhovuje podmínkám zkoušky. Snížení kritické teploty je výhodnější, protože umožňuje rozsáhlejší využití trubky. Hodnota kritické teploty by měla dosahovat hodnotu-5 °C nebo nižší.

V této souvislosti by mělo být zmíněno, že některé plasty mají velmi špatné RCP vlastnosti (vysoké hodnoty T_crit) a hodnota několika T_crit přesahuje obvyklou mezní hodnotu T_crit, která je +23 °C. V takových případech je smluvně pro účely předloženého vynálezu použita hodnota T_crit materiálu +23 °C, jestliže počítáme níže popsané hodnoty vážených průměrů T_crit.

Hodnota T_crit dvourežimových polyethylenových plastů, které jsou určeny pro trubky mající požadovanou odolnost proti RCP, je všeobecně v rozmezí přibližně od 0 °C přibližně do -25 °C, zatímco hodnota T_crjt polypropylenového plastu je vyšší než přibližně +23 °C.

Další metodou určení RCP vlastností plastových tlakových trubek je zjištění hodnoty kritického tlaku P_cnt. Metoda odpovídá výše popsané metodě, avšak místo konstantního tlaku a postupně se snižující teplotě je teplota udržována konstantní na hodnotě 0 °C ± 2 °C a tlak v trubkách je postupně zvyšován. Nejvyšší tlak, při kterém trubka vyhovuje podmínkám testu, je označován jako kritický tlak, P_crit. Metoda stanovení P_crj_t je v souvislosti s vývojem materiálů méně upřednostňována, protože testovaná trubka musí být obvykle namáhána velmi vysokým tlakem, např. 1 MPa nebo vyšším, tento tlak může být příčinou nečekaných problémů a obtíží. Z těchto důvodů je více upřednostňována metoda určování T_crit hodnot, která je také použita v předloženém vynálezu.

Provedení plastových trubek majících zvýšenou odolnost proti rychlému šíření praskliny RCP by znamenalo velkou výhodu. Bylo by zejména výhodné, pokud by bylo možné zajistit tlakové plastové trubky, které mají T_cri_t nižší než -5 °C, výhodně nižší než-15 °C.

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu je trubka se zvýšenou odolností proti rychlému šíření trhliny, tvořená nejméně dvěma vrstvami různých plastů, vyznačující se tím, že plasty jsou tvořeny polyolefmya trubka má odolnost proti rychlému šíření trhliny vyjádřenou jako kritická teplota trubky, která je nižší než hodnota váženého průměru kritických teplot jednotlivých plastů jednovrstvých trubek, které mají stejný rozměr jako trubka tvořená nejméně dvěma vrstvami, a kritické teploty jednotlivých plastů jednovrstvých trubek se liší alespoň o hodnotu 5 °C, a kde kritická teplota trubky je nejnižší teplotou, při které se trhlina způsobená v trubce šíří na vzdálenost rovnou nejvýše čtyřnásobku průměru trubky při rozdílu tlaku uvnitř a vně trubky rovném 0,5 MPa.

V souladu s předmětným vynálezem bylo shledáno, že tlakové trubky z plastu se zvýšenou odolností proti rychlému šíření trhliny mohou být získány výrobou trubek, které se sestávají z několika vrstev různých polyolefínových plastů.

V souladu s vynálezem je proveditelná výroba trubky vhodně volených a složených vrstev různých plastů zvyšujících odolnost proti rychlému šíření trhliny, který je měřen jako hodnota T_crittrubky tvořené několika vrstvami, která je výhodnější než hodnota váženého průměru T_cri_t jednovrstvých trubek jednotlivých plastových materiálů zahrnutých v trubce sestávající se z několika vrstev.

V souladu se zvlášť výhodným hlediskem vynálezu je provedena trubka tvořená více vrstvami polyolefínových plastů, které odolnost proti rychlému šíření trhliny, měřená jako hodnota T_crit, je výhodnější než odolnost proti RCP trubky stejných rozměrů tvořené jednou vrstvou jednotlivého plastu použitého v několikavrstvé trubce.

Charakteristické aspekty vynálezu jsou zřejmé z přiložených patentových nároků.

„Hodnota váženého průměru“ T_crj_tV je určena pro vícevrstvou trubku, která je tvořena např.

vrstvami A, B a C, vrstvy jednotlivě tvoří např. x_A%, Xb% a xc% hmotnosti trubky (x_A + Xb + Xc = 100), T_crit hodnota je stanovena tak, že pro trubky tvořené jednou vrstvou A, B a C jsou nejdříve jednotlivě stanoveny T_crit hodnoty, uvedené trubky mají stejné rozměry jako vícevrstvá trubka, tyto T_cri_t hodnoty jsou postupně váženy k odpovídající části hmotnosti, podle které

-2CZ 294420 B6 jsou A, B a C zahrnuty v trubce z více vrstev, a vzájemně sečteny. Hodnota váženého průměru výše uvedeného příkladu bude potom (x_A.T_Cri_tA + Χβ-Τ^β + xc T_Critc)/100. V souladu s předloženým vynálezem je hodnota T_cnl trubky tvořené několika vrstvami (T_crjtTot) nižší než výše uvedená hodnota váženého průměru T_cnvv·

Vztah mezi kritickou teplotou (T_critTot) trubky tvořené více vrstvami a hodnotou váženého průměru kritických teplot jednovrstvých trubek jednotlivých materiálů zahrnutých ve vícevrstvé trubce může být u trubky tvořené více vrstvami v souladu s vynálezem mající n vrstev, kritickou teplotu dané vrstvy označenou jako T_crit; a hmotnost vrstvy i označenou jako x, všeobecně definován vzorcem:

n

Σ Xi. T_crit i

TcritTot <

( - Tcritv)

Σ Xi

V souladu se zvlášť výhodným hlediskem předloženého vynálezu je zvýšená odolnost proti RCP měřena jako hodnota Τ^, která je výhodnější než jednotlivé hodnoty každého materiálu zvlášť, tj· TcritTot vícevrstvé trubky v souladu s vynálezem je nižší, než kritická teplota (T_Cri_t i) jednotlivých materiálů zahrnutých v různých vrstvách vícevrstvé trubky. Tato podmínka může být všeobecně vyjádřena následujícím vztahem:

kde i může představovat hodnoty od 1 do n.

Tlakové trubky podle vynálezu jsou tvořeny polyolefínovým plastem, výhodně polyethylenovým plastem a polypropylenovým plastem.

Polyethylenovým plastem nebo ethylenovým plastem je označen plast, založený na polyethylenu nebo kopolymerech ethylenu, ve kterých monomer ethylenu tvoří největší podíl hmoty. Polyethylenový plast může být takto tvořen homopolymery nebo kopolymery ethylenu, přičemž v tomto případě mohou být kopolymery roubovanými kopolymery nebo kopolymeru ethylenu, a jeden nebo více dalších monomerů je kopolymerizovatelných ethylenem. Polyethylenový plast může být nízkotlakovým typem (HDPE, MDPE, LLDPE), tj. produkován použitím koordinačních katalyzátorů při nízkém tlaku. Velmi výhodným typem polyethylenového plastu je tzv. dvoj- nebo vícerežimový polyethylen, tj. polyethylen, kterého křivka rozšíření molekulární hmotnosti má dva nebo více vrcholů nebo maxim.

Podobně jako u výše diskutovaného polyethylenového plastu, polypropylenovým plastem nebo propylenovým plastem je označen plast, založený na polypropylenu nebo na kopolymerech propylenu, monomer propylenu tvoří největší část hmoty. Polypropylenový plast může být takto tvořen homopolymery nebo kopolymery propylenu, přičemž v tomto případě kopolymery mohou být roubovanými kopolymery nebo kopolymery propylenu, a jeden nebo více dalších monomerů je kopolymerizovatelných propylenem.

Jak je již uvedeno výše, v souladu s předmětným vynálezem bylo shledáno, že RCP vlastnost jsou zlepšeny v případě, kdy trubka je tvořena několika vrstvami různých polymerů. Výrazem „různé polymery“ jsou označeny polymery s různými základními monomery, takové jako polyethylenový plast oproti polypropylenovému plastu, stejně jako různé kvality stejného základního polymeru, které se velmi liší např. s ohledem na hodnotu RCP, tj. které mají různé hodnoty T_crit.

Rozdíl v T_crit by měl být alespoň 5 °C, výhodně alespoň 10 °C.

-3CZ 294420 B6

V její nejjednodušší formě je trubka v souladu s vynálezem tvořena dvěmi vrstvami různých polymerů, např. jedna vrstva polyethylenovým plastem a jedna vrstva polypropylenovým plastem. Je však výhodné, aby trubka byla tvořena více než dvěma polymerovými vrstvami, např. třemi nebo více vrstvami. V současnosti je nejvýhodnější, aby trubka podle vynálezu byla tvořena třemi vrstvami, tedy vnitřní vrstvou polyethylenového plastu, střední vrstvou propylenového plastu a vnější vrstvou polyethylenového plastu. Různé polymerové vrstvy mohou být umístěny vedle sebe nebo, pokud je požadováno, je možné mezi polymerové vrstvy umístit tenkou vrstvu jiného materiálu. Podíl těchto středních vrstev při propočtu hodnoty váženého průměru kritických teplot jednotlivých materiálů vrstev je v mnoha případech tak malý, že může být opomenut.

Různé vrstvy trubky mohou mít stejnou nebo různou tloušťku. Např. vrstva nebo vrstvy jednoho polymeru mohou mít jednu tloušťku, zatímco vrstva nebo vrstvy dalšího polymeru mohou mít jinou, větší nebo menší tloušťku. Jestliže je trubka tvořena více vrstvami jednoho polymeru, také tyto vrstvy mohou mít stejnou nebo různou tloušťku.

Vynález není dále omezen pouze na vícevrstvé trubky tvořené kombinací dvou různých polymerových materiálů. V rámci předloženého vynálezu jsou také zahrnuty kombinace tří nebo více polymemích materiálů.

Zvýšená odolnosti proti RCP získaná podle vynálezu může být využita různými způsoby. V souladu s jedním hlediskem vynálezu je možné v trubkách z polymerového materiálu majících relativně nízkou odolnost proti RCP (vysoká T_cnt) zvýšit tuto odolnost s poměrně nízkými náklady kombinací původního polymeru s vrstvou jiného polymeru majícího vysokou odolnost proti RCP (nízká T_crit). Dva polymery mohou být následně uspořádány jako dvě nebo více střídajících se vrstev. V této souvislosti je pozornost věnována použití levného polymerového odpadu jako jedné vrstvy a kombinace tohoto odpadu s jednou nebo více vrstvami kvalitnějších polymerů majících nízkou T_crit·

Při kombinaci polymerů majících různé T_cril je výhodné v souladu s vynálezem, aby polymer mající nízkou T_cri_t byl umístěn alespoň na vnější straně trubky.

V souladu s dalším a velmi výhodným hlediskem je získána odolnost proti RCP, která je vyšší než odolnost jednotlivých zahrnutých polymerů. Kombinací vrstev, např. polyethylenového plastu a polypropylenového plastu, je získána trubka mající odolnost proti RCP, která je vyšší než jednotlivá odolnost obou použitých polymerů, jak zahrnutého polyethylenového plastu, tak i zahrnutého polypropylenového plastu. Tato skutečnost je velmi překvapující a je podle vynálezu velkou výhodou.

Trubky tvořené několika vrstvami podle vynálezu jsou vyrobeny způsobem známých jako per se, např. protlačováním nebo vstřikováním plastů, výhodně spoluprotlačovánin.

Detailnější popis těchto metod je uveden např. v D. Djordjevic „Coextrusion“, Rapra Review Reports, díl 6, č. 2, 1992, str. 51-53.

Pro snadnější pochopení podstaty vynálezu následují některé příklady. Příklad uvedený ve vynálezu je zamýšlen pouze jako ilustrativní a neměl by být interpretován jako omezující rozsah vynálezu. Všechny části a procentické podíly v příkladech jsou hmotnostní, pokud není stanoveno jinak.

-4CZ 294420 B6

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Trubky tvořené několika vrstvami mající vnější průměr 110 mm a poměr průměr/tloušťka stěny (SDR) 11 byly protlačeny na standardním protlačovacím stroji pro výrobu trubek Cincinnati Milacron CMS 60 majícím závitový průměr 60 mm a na 2 standardních bočních protlačovacích strojích majících závitový průměr 50 mm a 30 mm, jednotlivě, všechno spojeno na zařízení standardního typu umožňující potlačování 1 až 5 vrstev různých tlouštěk materiálů a složení vrstev najednou. Provozní seřízení bylo upraveno podle instrukcí příslušných dodavatelů materiálů a stanoveného uspořádání vrstev. Maximální hodnoty teploty tání byly naměřeny v rozmezí 200 až 240 °C. Rychlost protlačování byla přibližně 0,5 až l,0m/min. Trubky byly kalibrované a ochlazené použitím standardního proudového zařízení dodaného od Cincinnati.

Po kondicionování trvajícím 2 týdny byly trubky podrobeny zkoušce v kontrolním zařízení RCP S4, které bylo původně vyvinuto v Imperiál College, London, ale upraveno tak, aby vyhovovalo novým požadavkům podle ISO/DIS 13477 (revize ISO/TC/138/SC4 WG RCP-DOC NO48). Zkoušky byly provedeny podle ISO/DIS 13477 (revize ISO/TC/138/SC4 WG RCP-DOC NO48).

Testované kombinace materiálů a výsledky zkoušek jsou uvedeny vtabulce 1 a 2.

Tabulka 1

Materiál	Typ	Označení	Hustota (g/m³)	MFR₂při 190° (g/10 min)	mfr₅při 190° (g/10 min)	mfr₂₁při 190° (g/10 min)
A	polyethylen s vysokou hustotou pro použití v takové trubce	HE 2499”	950	0,1	0,4
B	polypropylenový homopolymer pro disky a desky	HA 101 B¹’	901	0,4 (230 °C)	0,4	0,4
C	polypropylenový blokový kopolymer obsahující 3,5 % hmotn. ethylen komonomeru vyvinutého pro průmyslové aplikace	RA 130 E¹’	902	0,2 (230 °C)	0,4
D	polybutylen trubkové kvality	DP4137^{1 2}’	930	0,4
E	50/50/ A/C
F	polyethylen s vysokou hustotou zkušební kvality’’		953	0,1	0,5
H	polyethylen s vysokou molekulární hustotou kvality určené pro vyfukování	NCPE 2216°	952			2

1) dodáno firmou Borealis A/S, Dánsko

2) dodáno firmou Shell Plastics, Anglie

-5CZ 294420 B6

Tabulka 2

Zkouška číslo	Kombinace materiálů (vnější-vnitřní)	% hmotn.	TcritTot (°C)	TcritV (°C)
1	A-B-A	34-54-12	<-25	+5,5
2	A-E-B-E-A	34-1-54-1-10	<-25	+6,0
3	A-B-A	24-58-18	-33	+7,0
4	A-B-A	18-68-14	-23	+ 11
5	A-B-A	13-80-7	-19	+15
6	A-B	20-80	-21	+15
7	A-B	29-71	<-25	+12
8	A-B	50-50	<-25	+4
9	B-A	67-33	>+23*	+11
10	A-D-A	35-46-19	<-30	-13
11	F-B-F-B-F	29-1-50-2-18	8	+ 15
12	A-F-A	26-53-21	-6	+0,9
13	A-H-A	24-59-17	<-30	-21
14	A-H-A	19-63-18	<-30	-21
15	A-B-H-B-A	19-1-67-1-12	-30	-21

* vnější vrstva byla prasklá

Tabulka 2 (pokračování)

Srovnávací zkoušky

Zkouška číslo	Kombinace materiálů (vnější-vnitřní)	% hmotn.	TcritTot (°C)
19	A	100	-15
20	A-A-A-A-A	19^-55^-18	-15
21	B	100	>+23
22	C	100	>+23
23	D	100	-10
24	E	100	+10
25	F	100	15
26	F-F-F	7-86-7	14
27	F-F-F	14-72-14	16
28	F-F-F	24-52-24	14
30	H	100	-25

Při studiu výsledků zkoušek bylo zjištěno, že T_cntTol trubek tvořených několika vrstvami v souladu s vynálezem je nižší a v mnoha případech podstatně nižší než hodnota váženého průměru T_crit(Tcntv) jednotlivých zahrnutých materiálů. Proto T_critTot zkoušek číslo 1, 2, 3, 7 a 8 je nižší než -25 °C, ačkoliv žádný ze zahrnutých materiálů nemá T_crit nižší než -15 °C. Tato skutečnost je považována za velice překvapující a určuje podstatné technické zvýhodnění použitelnosti trubek.

Dále se uvádí, že materiály B a C mají velmi nízkou odolnost proti RCP, ale jejich použitím ve složení trubek tvořených několika vrstvami je stále možné získat velmi dobré výsledky.

V těchto souvislostech by měla být uvedena zkouška číslo 9, která je porovnávací zkouškou.

V této zkoušce byla vnější vrstva (materiál B) během zkoušky roztržena a bylo velmi těžké provést jakákoliv smysluplná měření. Hodnota T_crilTot byla z těchto důvodů stanovena na hodnotu >+23 °C, která je vyšší než T_critV (+10 °C). Tato zkouška může být porovnána s výsledkem

-6CZ 294420 B6 zkoušky číslo 7, ve které je použit ještě vyšší obsah materiálu B, ale přesto hodnota T_cnlTot je nižší jak -25 °C. Tyto uvedené případy ukazují na skutečnost, že v některých případech je také důležité, aby vrstvy materiálů byly uspořádány v určitém pořádku a konkrétněji takovým způsobem, aby materiál mající nejnižší T_Cn_t byl umístěn alespoň ve vnější vrstvě trubky.

Kromě toho, výsledky zkoušek v tabulce 2 ukazují, že T_cnlTot je snížena se zvyšujícím se obsahem materiálu majícího nízkou T_cri_t (viz např. zkoušky číslo 3 až 5 a 6 až 8). Zkouška číslo 11 dále např. ukazuje, porovnána se zkouškou číslo 28, že také relativně tenká střední vrstva jiného materiálu může vést k podstatnému vylepšení T_crit, ačkoliv materiál středních vrstev má méně výhodnou T_crit, než materiály použité v jiných vrstvách.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Trubka se zvýšenou odolností proti rychlému šíření trhliny, tvořená nejméně dvěma vrstvami různých plastů, vyznačující se tím, že plasty jsou tvořeny polyolefmy a trubka má odolnost proti rychlému šíření trhliny vyjádřenou jako kritická teplota trubky, která je nižší než hodnota váženého průměru kritických teplot jednotlivých plastů jednovrstvých trubek, které mají stejný rozměr jako trubka tvořená nejméně dvěma vrstvami, a kritické teploty jednotlivých plastů jednovrstvých trubek se liší alespoň o hodnotu 5 °C, a kde kritická teplota trubky je nejnižší teplotou, při které se trhlina způsobená v trubce šíří na vzdálenost rovnou nejvýše čtyřnásobku průměru trubky při rozdílu tlaku uvnitř a vně trubky rovném 0,5 MPa.
2. Trubka podle nároku 1, vyznačující se tím, že má kritickou teplotu, která je nižší než kritická teplota jednotlivých vrstev plastů.
3. Trubka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m , že má kritickou teplotu nižší než -5 °C, výhodně nižší než -15 °C, měřeno na trubce mající vnější průměr 110 mm a tloušťku stěny 10 mm.
4. Trubka podle kteréhokoliv z nároků laž3, vyznačující se tím, že vrstvy jsou tvořeny alespoň jedním plastem, který je vybrán ze skupiny zahrnující polyethylen a polypropylen.
5. Trubka podle nároku 4, vyznačující se t í m , že její vrstvy obsahují alespoň dvě vrstvy polyethylenu, jejichž hodnoty T_cri_t se liší alespoň o 10 °C.
6. Trubka podle nároku 4 nebo 5, vy z n a č uj í c í se t í m , že její vrstvy obsahují alespoň dvě vrstvy polypropylenu, jejichž hodnoty T_criI se liší alespoň o 10 °C.
7. Trubka podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, v y z n a č uj í c í se tím, že plast s nejnižší T_crit je umístěn alespoň na vnějším povrchu trubky.
8. Trubka podle nároku 7, vyznačující se t í m , že je tvořena alespoň třemi vrstvami a materiál s nejnižší hodnotou T_cril je umístěn na vnějším a vnitřním povrchu trubky.