CZ291183B6 - Umělý travnatý povrch - Google Patents

Abstract

Um l² travnat² povrch, jen m ohebn² podklad (3) a soub n °ady um l²ch prou k (7), p°edstavuj c ch epele list tr vy, sm °uj c ch z podklad (1) sm rem vzh ru, p°i em povrch obsahuje nezbytn silnou vrstvu sypk ho materi lu (9) ulo enou na podkladu. Tento sypk² materi l (9) udr uje prou ky (7) v podstat ve vzp° men poloze vzhledem k podkladu (3), a stice sypk ho materi lu (9) p°edstavuj sm s pru n ho a tvrd ho sypk ho materi lu, p°i em sypk stice maj zrnitost od 4,7 mm (4 mesh) do 0,204 mm (70 mesh).\

Description

Tento vynález se týká zlepšených umělých travnatých povrchů. Přesněji se týká zlepšených umělých travnatých sportovních povrchů. Vynález je dále zaměřen na zlepšený sportovní povrch z umělé trávy s vyznačenými čarami na povrchu a na způsob přípravy čarami značených povrchů.

Dosavadní stav techniky

Umělé travnaté sportovní povrchy jsou všeobecně známy. Používají se jako náhrada přírodních travnatých povrchů, které se snadno opotřebují a vyžadují značnou údržbu. Povrchy z přírodní trávy rovněž špatně prospívají na částečně nebo úplně uzavřených sportovních stadionech. Povrchy z umělé trávy lépe vzdorují opotřebení než povrchy z přírodní trávy, nevyžadují tolik údržby a lze je užít i na uzavřených stadionech. Některé povrchy z umělé trávy mají řady pásek na podkladové rohoži mezi řadami proužků jsou vyplněny sypkým materiálem Proužky umělého materiálu obvykle vyčnívají kratším úsekem své délky nad povrch sypkého materiálu a přestavuj čepele travního porostu. Sypkým materiálem je obvykle písek jako v případě patentu US č. 3 995 079. Haas Jr., r. 1976 a US 4 389 435, Haas Jr., r. 1983, ale může obsahovat i jiné materiály nebo směs písku a dalších materiálů, jak je uvedeno například v patentu US č. 4 337 283, Haas Jr., r. 1982. Sypký materiál zajišťuje povrchům z umělé trávy elasticitu a tyto povrchy se často kladou na pružné podložky pro zvýšení elasticity povrchu.

Existující sportovní povrchy z umělé trávy vyplněné pískem mají některé nevýhody. Povrchy obvykle po delším ztvrdnou, protože písek mezi řadami proužků zhutní a stane se kompaktním. K tomu zčásti dochází proto, že řada proužků jsou těsně u sebe a písek se v provozních podmínkách nemůže dostatečně pohybovat do stran. Ke zhutňování dochází zčásti i proto, že těsné sousedství řad proužků zadržuje v písku úlomky proužků vzniklé abrazí a odtržením, a to i v případě že sypký materiál obsahuje zakulacené částice písku. S postupem zhutňování povrch postupně ztvrdne a ztrácí pružnost. Životnost povrchu se zkrátí a jeho sportovní kvality se zhorší. Během užívání povrchy tvrdnou i proto, že se současně pomalu zbortí pružné podložky a jejich hustota vzroste. Odstranění a náhrada kompaktního sypkého materiálu i jeho pouhé uvolnění se znesnadní vinou těsného sousedství řad těchto proužků. Někdy může odstranění a náhrada i pouhé rozpojení kompaktní sypké hmoty vyžadovat nákladné zařízení a to může zvýšit náklady údržby povrchu.

Jiný problém známých sportovních povrchů z umělé trávy představuje odvodňování. Voda těmito povrchy všeobecně proudí pomalu. Proužky se obvykle připevňují k rohoží technikou všívání a potom je spodek rohože povlečen povlakovou vrstvou, jež spojuje konce proužků s rohoží. Tato povlaková vrstva není porézní. Pro zajištění potřebné porozity se povlečená rohož perforuje za vzniku děr. Částicový materiál však často do těchto otvorů steče, přičemž je ucpe a zhorší odvodňovací schopnost těchto povrchů. Důsledkem stečení těchto částic do uvedených děr je nutnost nahradit vrchní část rohože a tím zvýšit náklady údržby těchto povrchů. Zhutňování tohoto povrchu též brání jeho odvodňování.

Známé umělé povrchy též mají poměrně špatné sportovní vlastnosti. Když jsou řady vyplněny částicemi písku jež jsou spíše kulaté než hranaté, protože podle názoru, že kulaté částice se méně zhutňují a méně způsobují odřeniny při pádu, stane se povrch příliš kluzkým, zvláště když jsou proužky jen o málo delší než je tloušťka vrstvy sypkého materiálu. Jemné pružky umělé trávy v hustě stěsnaných řadách výlisky na podešvích sportovní obuvi při došlápnutí pevněji zadrží anetrhají se tak snadno jako tráva, čímž znesnadní uvolnění těchto výlisků a hra na těchto površích se stane obtížnější a nebezpečnější. Jestliže se výlisky na podešvích hráče snadno

-1 CZ 291183 B6 neuvolní, může dojít k poranění jeho dolních končetin, kolena nebo kotníku. Též bylo zjištěno, že když se tyto výlisky na obuvi atleta zaboří v oblasti spoje rohoží, pravděpodobnost že se obuv neuvolní nebo neotočí kolem bodu dotyku je mnohem větší.

Známé umělé povrchy s proužky trávy v hustotě stěsnaných řadách také zvyšují rychlost koulejícího se míče ve srovnání s rychlostí, kterou se valí na přírodní trávě. Hustě stěsnané proužky vytvářejí pro valící se míč téměř pevný povrch s nízkým odporem a tím negativně ovlivňují sportovní kvality povrchu. Používají-li se povrchy uložené na elastické podložce, míče se odrážejí od povrchu více než v případě přírodní trávy a tak poněkud mění charakter hry. Pro hráče tenisu též činí menší odpor povrchy více kluzkými.

Známé povrchy též mají další nedostatky. Použité proužky bývají značně úzké, v důsledku čehož se kadeří a jejich vzhled se nepodobá trávě. Úzké proužky také snadněji podléhají odírání a vznikající úlomky zvyšují kompaktnost povrchu. Hustě stěsnané řádky proužků též způsobují odřeniny hráčům při pádu nebo uklouznutí na povrchu.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout umělý povrch, jenž má ohebný podklad a souběžně řady umělých proužků, představujících čepele listů trávy, a směřujících z podkladu směrem vzhůru, přičemž povrch obsahuje nezbytně silnou vrstvu sypkého materiálu uloženou na podkladu, přičemž tento sypký materiál udržuje proužky v podstatě ve vzpřímené poloze vzhledem k podkladu, a částice sypkého materiálu představuje směs pružného a tvrdého sypkého materiálu, přičemž sypké částice mají zrnitost od 4 do 70 mesh.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout umělý povrch s pružnými částicemi sypkého materiálu, které mají v podstatě hladký povrch.

Jiným cílem tohoto vynálezu je poskytnout zlepšený sportovní povrch s umělou trávou, kde tloušťka vrstvy tohoto sypkého materiálu tvoří alespoň 2/3 délky proužků od podkladu k volným koncům proužků.

Podle tohoto vynálezu je povrch vybaven zlepšenou výplňovou vrstvou sypkého materiálu. Je výhodné, když výplň obsahuje směs křemičitého písku a kryogenicky mletých kaučukových částic. Kryogenicky mleté kaučukové částice snadněji vlhnou než kaučukové částice mleté jinou technikou a tím umožňují rychlejší odvodňování. Kryogenicky mletý kaučuk má méně hranaté částice než kaučuk jinak mletý a má menší sklon vázat mikroskopické vzduchové bublinky. Poměr písku ke kaučuku se může měnit podle konečného užití povrchu; čím pružnější povrch je požadován, tím více musí být kaučuku. Takto je menší tendence kaučukových částic při zaplavení hřiště stoupat k povrchu, což by mohlo mít za následek ztrátu materiálu a změnu sportovních vlastností povrchu.

Uvedený povrch je připraven k vytváření čar, jaké se na hříštích vyznačují podle pravidel dané sportu. Příklad takových čas představují čáry rozdělující hřiště při fotbalu, které v pravidelných vzdálenostech člení hřiště. Tyto čáry se zpravidla nanášejí na povrch hřiště mletou křídou nebo jiným podobným značkovacím materiálem. Podle tohoto vynálezu může být povrch vybaven trvalými čarami napevno vsazenými do povrchu. Usazeny jsou při spojování jednotlivých dílů podkladových vrstev povrchu.

Vynález je zaměřen na povrch z umělé trávy s ohebnou vrstvou podkladu a rovnoběžnými řadami umělých proužků představujících čepele přírodní trávy směřujících vzhůru z vrstvy podkladu. Povrch zahrnuje i nezbytně tlustou vrstvu sypkého materiálu uloženou na vrstvě podkladu a udržující proužky umělé trávy v podstatě vzpřímené poloze vůči vrstvě podkladu, přičemž sypký materiál obsahuje směs kryogenicky mletého kaučuku a křemičitého písku.

-2CZ 291183 B6

Kryogenicky mletý kaučuk znamená kaučukové částice připravené odstraňováním kaučuku z použitých pneumatik způsoby kry ogenického mletí kaučuku. Dezintegrace kaučuku ve zmraženém stavu vede ke vzniku kaučukových částic s hladšími a méně členitými povrchy než jaký vzniká při jiných než kryogenických způsobech.

Ještě dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout umělé sportovní povrchy, které jsou méně abrazivní, snáze se opatřují čarami a jejichž díly se snáze spojují.

Přehled obrázků na výkresech

Po všeobecném popisu podstaty vynálezu nyní odkazujeme na doprovodné obrázky, které v podobě ilustrací ukazují výhodné provedení vynálezu:

Obrázek 1 je průřez umělého travnatého povrchu podle vynálezu.

Obrázek 2 je podobný obrázku 1 a ukazuje volné konce proužků v přerozené polehlé poloze.

Obrázek 3 je boční pohled na nanášecí stroj.

Obrázek 4 ukazuje průřez podél linie 4-4 na obrázku 3.

Obrázek 5 ukazuje pohled shora na stroj.

Obrázek 6 ukazuje detailní pohled shora.

Obrázek 7 ukazuje perspektivní pohled na podklad po povlečení krycím materiálem.

Obrázek 8 ukazuje rozložený závěrečný pohled na stroj sportovního povrchu, přičemž spoj tvoří vyznačenou signální čáru sportoviště.

Obrázek 9 ukazuje celkový pohled na spoj na obrázku 8.

Příklady provedení vynálezu

Povrch s umělou trávou 1 podle tohoto vynálezu má, jak vyplývá z obrázku 1, tenký a ohebný podklad 3 s rovnoběžnými řadami pásků 5 nebo proužků 7, jež z podkladu 3 vystupují směrem vzhůru. Na podkladu 3 leží poměrně tlustá vrstva výplňového sypkého materiálu 9, která udržuje proužky 7 v přibližně vzpřímené poloze na pokladu 3.

Jak je vidět, ohebný podklad 3 může sestávat ze dvou vrstev 11 a 13 podkladu. Spodní vrstva 11 může být tkaná nebo jehlovaná polypropylenová tkanina. Vrchní vrstva 13 může být rovněž tkaná nebo jehlovaná polypropylenová tkanina. Plastové pásky nebo proužky 7 jsou všívány v podkladu 3 a procházejí oběma vrstvami, jak ukazuje obrázek 2.

I když představený podklad 3 byl dvouvrstvý, může se též vytvořit z jedné vrstvy nebo naopak z více vrstev, například ze tří. Jedna nebo více vrstev v podkladu 3 může být jehlovaná tkaná textilie pro zlepšení odvodňování, avšak když se použije jen jedné vrstvy, musí být relativně tlustá. Nejméně jedna z vrstev 11 v podkladu 3 může být jehlovaná zkadeřenými vláky (flw) 15, jak ukazuje obrázek 2, v zájmu odvádění vlhkosti vrstvou. Tak zkadeřená vlákna ještě více zlepšují odvodňování povrchu.

-3CZ 291183 B6

Proužky 7 se vyrábějí z vhodných umělých plastů vytlačovaných do pásky, jež je poměrně široká a tenká. Výhodným materiálem je polyethylen, který je měkký a má dobrou odolnost proti opotřebení. Pro přípravu proužků se však dá použít i polypropylenu. Páska může mít šířku v rozmezí od jedné čtvrtiny palce (0,636 cm) do jednoho palce (2,54 cm), ale výhodná je šířka 5 kolem poloviny palce (1,27 cm). Tloušťka pásky se pohybuje mezi 65 až 150 mikrometry.

Z vytlačené pásky se řežou proužky 7 a v podkladu 3 se upevňují všíváním v rovnoběžných řadách 5. Na jeden palec řady proužků se všivá 2 až 8 proužků (0,7874 proužků na cm až 3,15 proužků na cm) a za výhodný se považuje počet 4 proužky na palec (1,575 proužků na cm). Tyto proužky se mechanicky zvlákňují nebo štěpí na šířku jedné osminy palce (0,3175 cm) nebo 10 více.

V důsledku zvlákňování, jež se provádí mechanicky při výrobě pásky, vzniká proužek podobající se síťce na vlasy, protože výsledná vlákna jsou vzájemně propojena.

Vzdálenost mezi řadami proužků závisí na druhu sortu, pro který je hřiště určeno. Například výlisky na podešvích obuvi pro různé atletické disciplíny jsou od sebe vzdáleny v průměru asi tři čtvrtiny palce (1,905 cm). Výlisky na podešvích obuvi pro americký fotbal nebo evropskou kopanou mohou být širší než výlisky na obuvi pro košíkovou. Vzdálenost mezi řadami proužků záleží na druhu sportu pro který je hřiště určeno a je důsledkem vzdálenosti mezi výlisky na 20 obuvi hráčů. Podobně se soudí, že u sportů jako je jízda na koni bude třeba značné vzdálenosti mezi řadami vzhledem k širším kopytům koní. Předpokládá se, že pro jezdecké disciplíny budou nutné mezery mezi řadami až 2 a čtvrt palce (5,715 cm) při úměrně delších proužcích umělé trávy až 5 palců (12,7 cm).

Dává se přednost poměrně širokým proužkům, širokým nejméně polovinu palce (1,27 cm), protože širší pásky se tak snadno nekroutí jako užší a lépe odolávají opotřebení a oděru. Širší proužky 7 také v polehlé poloze lépe kryjí sypký výplňový materiál a lépe jej podrží, jak ukazuje obrázek 2. Zvlákňují se alespoň volné konce proužků 7 nad vrstvou sypkého materiálu 9, čímž se vytváří dojem hustšího zatravnění plochy. Konce proužků lze i po instalaci umělého trávníku a uložení sypké výplně dále zvlákňovat za použití ocelového kartáče a jiných mechanických zvlákňujících prostředků.

Také zde je možnost kombinovat proužky o různé tloušťce. V závislosti na cílovém použití hřiště lze například kombinovat tužší a měkčí proužky a tím regulovat rychlost valení míče. Tužší 35 proužky mají více paměti, jež je ve srovnání s měkčími lépe do vzpřímené polohy. Příkladem takové směsi může být tlustší proužek s hmotností 11 000 denier a tloušťkou asi 100 až 120 mikrometrů. Měkčí proužek by mohl mít od 5700 denier více a tloušťku 80 mikrometrů. Jakákoliv kombinace těchto tužších a měkčích proužků vyplyne ze speciálních požadavků na dané hříště. Poměř tuhých a měkkých proužků může být 1:1. Tyto tužší a měkčí proužky se 40 mohou střídat nebo být všity společně.

Řady 5 proužků 7 mají rozestupy na vzdálenost „A“, jež je v rozmezí pět osmin palce (1,5875) a dva a čtvrt palce (5,715 cm). Tyto mezery mezi řadami závisí na sportovním určení hřiště, přičemž se užších mezer používá pro povrchy určené pro méně náročné fyzické aktivity, 45 například pro golfové greeny, a větších rozestupů se používá když se očekává větší fyzické vypětí, například pro koňské dostihové dráhy.

Relativně široké mezery mezi řadami proužků mají několik výhod. Široké rozestupy mezi řadami snižují sklon povrchu ke zhutňování. Při snížené kompaktnosti se zlepší odvodňování povrchu.

Široké mezery rovněž zmenšují množství materiálu pro přípravu proužků. Široké mezery dále zlepšují sportovní kvality povrchu. Hráč sportující na tomto povrchu má výhodu větší přilnavosti obuvi, protože jeho výlisky na podešvi se lépe zaboří do sypkého materiálu mezi řadami proužků. Zároveň se výlisky lépe uvolňují, protože mezi řadami je větší prostor umožňující při uvolňování odsunout sypký materiál. Široké rozestupy mezi řadami rovněž usnadňují zkypření, přečištění 55 a dokonce i náhradu sypkého výplňového materiálu. Dostatečný prostor mezi řádky umožňuje

-4CZ 291183 B6 pneumaticky tento materiál rozpojit a opatrně jej zkypřit. Uvolněný a zkypřený materiál může být vyjmut, přečištěn, zbaven nečistot a úlomků a vrácen zpátky na vrstvu podkladu mezi řádky. Životnost povrchu se prodlouží a sníží se náklady sypkého materiálu. Široké mezery mezi řádky rovněž umožňují snazší sešívání sousedních dílů povrchů bez vzniku výrazných švů, protože pro tyto spoje je více místa.

Pokud se týká délky proužků, pak délka „L“ proužků 7 znamená vzdálenost mezi podkladem 3 a konci proužků 7 a je nejméně dvojnásobkem vzdálenosti (mezery) “A“ mezi řádky 5 proužků aje výhodné když je jejím trojnásobkem až šestinásobkem. Délka „L“ proužků se pohybuje mezi jedním a čtvrtinou palce (3,175 cm), ale výhodně mezi třemi palci (7,62 cm) a pěti palci (12,7 cm), přičemž kratších proužků se používá u povrchů s menšími mezerami mezi řadami a delších proužků se používá v případě větších mezer mezi řadami. Delší proužky (ve srovnání s dříve používanými) umožňují použití tlustší výplňové vrstvy 9, čímž se dociluje pružnější · vrstvy nevyžadující pružné podložky. Tím odpadají náklady na tuto podložku a její instalaci. Tlustší výplňová vrstva 9 umožňuje lepší odvodňování, protože vzniká vyšší hladina vody a tím vzniká na povrchu hřiště vyšší tlaková výška. Delší proužky mohou též zajistit větší délku proužků nad výplňovou vrstvou i při tlustší vrstvě této sypké výplně, přičemž volné proužky nad sypkou výplní chrání hráče při páru před odřením pískem a jiným sypkým materiálem. Proužky mohou nad výplňovou vrstvou přečnívat v délce od jedné čtvrtiny palce (0,635 cm) do jednoho palce a půl (3,81 cm). V závislosti na konečném použití povrchu může být tloušťka výplňové vrstvy od jednoho palce (2,54 cm) do čtyř palců (10,16 cm). Výplňová vrstva má většinou tloušťku „T“ asi dvě třetiny délky proužků „L“.

Je výhodné, když vrstva 9 obsahuje směs písku tvrdé horniny jako je oxid křemičitý a kryogenicky mleté kaučukové drti. Kryogenicky mleté kaučukové drti se dává přednost, protože její částice jsou více zakulacené, což snižuje oděr a brání zhutňování. Méně hranaté částice kaučuku také snáze vlhnou, což usnadňuje odvodňování. Navíc částice mají menší sklon k odplavení při zaplavení hřiště, protože zakulacené částice méně váží mikroskopické vzduchové bublinky. Velikost částic může kolísat mezi čtyřmi a sedmdesáti mesh, aleje výhodné, když jsou mezi patnácti a třiceti mesh v případě sportů, kde jsou hráči při kontaktu s povrchem vystaveni riziku odřenin a mezi čtyřmi a třiceti mesh, kde tomu tak není. Křemičitý písek může být nahrazen tříděnou drtí tvrdé horniny, tvrdým plastem o vyšší hmotnosti, nebo jiným sypkým materiál typu písku. Kryogenicky mletá kaučuková drť může být nahrazena jinými elastickým materiály jako je korek, styren, kaučuk EPDM, neopren nebo jiné podobné materiály, pokud se tvar částice podobá tvaru kryogenicky mletého kaučuku. V některých případech se mohou některé nebo všechny pružné materiály nahradit jinými materiály se specifickými úkoly. Za příklad může sloužit perlit jako náhrada elastického materiálu, která navíc snižuje zhutňování a případně absorbuje vlhkost.

Směs písku a elastického materiálu může mít různé složení v závislosti na cílovém použití povrchu. Když vyžaduje více pružnosti, užívání se více kaučuku. Při relativně tlustých vrstvách se vrstva sypkého materiálu 9 může rozdělit na dvě vrstvy, z nichž spodní 17 na podkladu 3 podle obrázku 2 má menší částice a horní vrstvy 19 má větší částice, což usnadní odvodňování. Částice ve spodní vrstvě 17 může představovat hlavně písek zrnitosti asi čtyřicet až sedmdesát mesh. Vrchní vrstva 19 v tom případě obsahuje větší částice písku ve spojení s částicemi kaučuku zrnitosti asi třicet mesh. Převážné nebo výhradní použití písku ve spodní vrstvě snižuje pořizovací náklady povrchu.

Povrch 1 se připravuje všitím proužků 7 do podkladu 3 v řadách 5, jež jsou od sebe vzdáleny pět osmin palce (1,5875 cm) až dva a půl palce (6,35 cm), přičemž jsou v řadách všity 2 až 8 proužků na palec. Po všití proužků 7 lze na spodní straně podkladu nanést materiál, který přilepí proužky k podkladu. Takto lze povléci celý podklad.

Za výhodné se považuje jedno provedení tohoto vynálezu používající porézní podklad, ve kterém jsou však povlečeny jenom některé partie podkladu s cílem zlepšit odvodňování a snížit náklady.

-5CZ 291183 B6

V tomto provedení prochází podklad 3 po všití proužků 7 svrchní stranou dolů standardním zařízením pro povlékání spodní strany koberců. Tento nanášecí stroj 31 schematicky ukázaný na obrázcích 3, 4, 5 a 6 má nosnou desku 33, na níž se při průchodu strojem posunuje podklad 3 povrchu 1 s všitými proužky. Je zde zařízení, na obrázku neznázoměné, pro zajištění posunu podkladu 3 po nosné desce 33 zjedné strany na druhou, jak ukazuje šipka 34 na obrázku 3. Podložka 3 při posunu po nosné desce 33 prochází pod zařízením ve tvaru hřebene 35 s řadou rovnoběžných prstů 37 spočívajících shora na spodku podkladu 3 proti nosné desce 33. Lze měnit vzdálenost mezi prsty 37 tak, aby jeden prst kiyl mezeru mezi každou dvojicí sousedních řad 5 proužků umělé trávy na podkladu 3. Nad prsty 37 je umístěn roztírací nůž 39 a to blíže začátku prstů 37 než jejich konci. Je zde nanášecí zařízení 40, které před roztíracím nožem 39 nanáší povlakový materiál „M“ na uvedené hřebenové zařízení 35 po celé jeho šířce. Při posunu podkladu 3 doprava pod nanášecí zařízení jak ukazuje obrázek 3 je s podkladem unášen i povlakový materiál „M“ k roztíracímu noži 39, kde je roztírán a podkládán na úzká pásma 41 podkladu 3, jež nejsou zakryta prsty 37. V těchto pásmech 41 leží řada proužků 5 a konce proužků v těchto řadách se pokryjí povlakovým materiálem „M“, který přilepí proužky 7 k podkladu 3. Prsty 37 zabraňují, aby povlakový materiál „M“ byl nanesen do úzkých pásem 43 podkladu 3 v sousedství řad proužků 5. Když podložka 3 postoupí zpod prstů 37, je zadní strana podkladu 3, jak ukazuje obr. 7, opatřena pásy 45 povlakového materiálu „M“, jež pokrývají řady proužků 5, přičemž sousední pásma 43 na podkladu 3 účinkem prstů zůstala nepokryta, čímž vzniká velmi porézní a dobře odvodňující povrch. Povlak uskutečněný nanášecím strojem má mnohem menší spotřebu materiálu než povlak na celé ploše podkladu, čímž jsou dány další materiálové úspory, jež zlevňují tento povrch.

Nanášení lze provést i jinými způsoby než popsaným povlékáním řad proužků v pásech. Rada trysek může například nanášet tenké linky povlakové látky na řady proužků a roztírací nůž je může přitlačit na spodní stranu rohože a přitom ponechat poměrně široké a dlouhé partie podkladu nepokryty a proto i funkční při odvodňování. Rovněž lze pro povlékání použít nanášecí válce o různých průměrech.

Čáry lze realizovat pro vytýčení hrací plochy na povrchu hřiště spojením sousedních okrajů dílů sportovního povrchu specifickým spojem. Jak je ukázáno na obrázku 8, pod sousední, ale mezerami oddělené okraje 53 a 55 sousedních dílů povrchu 57 a 59 se vloží spojový pruh 51. Sojový pruh 51 má ve své středové části 65 řady 61 všitých proužků 63, ale žádné proužky nemá na svých širokých postranních lemech 67 a 69. Centrální díl 65 je umístěn mezi okraji 53 a 55 povrchových dílů 57 a 69, přičemž všité proužky 63 v centrálním dílu 65 mohou mít odlišnou barvu a/nebo odlišnou délku ve srovnání s proužky 7 povrchových dílů 57 a 59, čímž vznikne čára 71 vyznačující herní plochu. Široké postranní lemy 67 a 69 spojového dílu 51 mohou být jehlovány na textil se zkadeřeným vlasem. Na svrchní stranu širokých postranních lemů 67 a 69 se nanese lepidlo „A“, jímž se přilepí přesahující povrchové díly 57 a 59. Charakter tkaniny se zkadeřeným vlasem usnadňuje přilepení spojového pruhu 51 k dílům povrchu 57 a 59. Spojový pruh 51 se na své spodní straně pod centrálním dílem 65 může povléci povlakovým materiálem „M“, s výhodou i pod postranními lemy 67 a 69. Brání se tím prosakování lepidla „A“ použitého na spoji pruhem 51 a možnému přilepení k podložce.

Po připojení pruhu 51 k povrchovým dílům 57 a 59, jak ukazuje obrázek 9 a tím i po spojení těchto dílů, představují proužky 63 díky svému odlišnému vzhledu ve srovnání s proužky 7 na povrchu dílů 57 a 59 čáru 71.

Také se používá povrch s dlouhými proužky z umělé trávy délky nejméně čtyři a půl palce (11,43 cm), přičemž tloušťka vrstvy sypkého materiálu odpovídá délce proužků. Tohoto povrchu lze užít pro pěstování rostlin. Sypkým materiálem výplně může být materiál podporující růst plodin, například materiál udržující pro rostliny vláhu a materiál umožňující vývin silné kořenové soustavy. Tato vrstva sypkého materiálu může být složena zjedné nebo více vrstev tohoto podpůrného materiálu. V některých případech může mít tento podpůrný materiál měrnou hmotnost nižší než voda a tento materiál jako spodní vrstva pod svrchní vrstvou zůstává na místě

-6CZ 291183 B6 a není odnášen vodou. Tyto povrchy by byly obzvlášť užitečné v aridních oblastech. Zavodňovací trubky se mohou uložit přímo do vrstvy sypkého materiálu. Podkladová vrstva může mít takovou poréznost, aby v sypkém materiálu zadržovala vlhkost a podporovala růst rostlin. Proužky by zmenšovaly na minimum množství sypkého materiálu, jež by ve větrných oblastech odvanuly větry.

Hřiště používající dlouhých proužků a tlusté vrstvy sypkých materiálů obsahujícího kryogenicky mletý kaučuk by se mohlo použít jako prostředí pro pěstování přírodní trávy, přičemž by se její kořenové systémy vyvíjely v sypkém materiálu.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (8)

1. Umělý travnatý povrch (1), jenž má ohebný podklad (3) a souběžně řady (5) umělých proužků (7), představujících čepele listů trávy, a směřujících z pokladu (3) směrem vzhůru, přičemž povrch obsahuje nezbytně silnou vrstvu sypkého materiálu (9) uloženou na podkladu, přičemž sypký materiál (9) udržuje proužky v podstatě ve vzpřímené poloze vzhledem k podkladu (3), a částice sypkého materiálu (9) představují směs pružného a tvrdého sypkého materiálu (9), vyznačující se tím, že sypké částice mají zrnitost od 4.7 mm (4 mesh) do 0,204 mm (70 mesh).

2. Povrch podle nároku 1, vyznačující se tím, že pružné částice mají v podstatě hladký povrch.

3. Povrch podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tloušťka vrstvy (T) je alespoň 2/3 délky (L) proužků (7) od podkladu (3) k volným koncům proužků (7).

4. Povrch podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že sypký materiál (9) má zrnitost částic mezi 1 mm (15 mesh) až 0,5 mm (30 mesh).

5. Povrch podle nároku 4, vyznačující se tím, že sypký materiál (9) má zrnitost částic mezi 4,7 mm (4 mesh) až 0,5 mm (30 mesh).

6. Povrch podle kteréhokoliv předchozího nároku, vyznačující se tím, že vrstva sypkého materiálu (9) obsahuje nižší subvrstvu (17) se zrnitostí částic asi 0,398 mm (40 mesh) až 0,204 mm (70 mesh) a vyšší subvrstvu (19) obsahující částice písku smíšené s částicemi kaučuku.

7. Povrch podle kteréhokoliv jednoho předchozího nároku, vyznačující se tím, že pružný materiál je vybrán ze skupiny zahrnující vlastnosti kryogenicky mletého kaučuku jako je korek, styren, epdm guma, použité pneumatiky a neopren, zatímco tvrdý sypký materiál je vybrán ze skupiny obsahující křemičitý písek, tříděné kamenivo a tvrdé a těžké plasty.

8. Povrch podle kteréhokoliv jednoho předchozího nároku, vyznačující se tím, že vrstvou sypkého materiálu (9) je směs kryogenicky rozemleté gumy a písku.