CZ290402B6 - Způsob a zařízení pro pomoc při generování a odstraňování oken na mnoľství obrazovek monitorů vzdálených terminálů - Google Patents

Abstract

Zp sob a za° zen pro p°id v n techniky pr ce s okny do po ta ov²ch syst m , kter maj hostitelsk² procesor (400) prov d j c aplika n programy, a propojen mno stv m °adi (30) k mno stv neprogramovateln²ch termin l (20) a programovateln²ch termin l (10), distribuc krok zpracov n vy adovan²ch pro pr ci s okny mezi hostitelsk² procesor (400) a °adi e (30). Hostitelsk² procesor (400) generuje datov² tok definuj c parametry okna, p°i em datov² tok lze p°ij mat °adi i (30) bu to pro programovateln termin ly (10), nebo neprogramovateln termin ly (20), p°i em ka d² °adi (30) je p°izp soben² k sestrojen a zobrazen okna na obrazovce (obrazovk ch), kter ovl d .\

Description

Způsob a zařízení pro pomoc při generování a odstraňování oken na množství obrazovek monitorů vzdálených terminálů

Oblast techniky

Vynález se obecně týká počítačových pracovních stanic, které jsou připojeny pro výměnu informací k hostitelským nebo sálovým počítačovým systémům, podrobněji se vynález týká způsobu a zařízení pro generování a odstraňování oken na jistých počítačových pracovních stanicích k zajištění jednotné interakce s uživatelem mezi různými typy pracovních stanic. Dále se vynález týká způsobu a zařízení, které značně vylepšuje celkovou dobu odezvy pro prezentaci a odstranění oken v systémech, kde hostitelský’ procesor provádí aplikační programy a je připojen k množství vzdálených terminálů.

Dosavadní stav techniky

Historicky se manipulační rozhraní se systéme sálového počítače vyvinulo zjedné manipulační řídicí konzole, která byla připojena ke struktuře sálových počítačů. Manipulační řídicí konzoli tvořila pouze klávesnice, která umožňovala operátorovi generování jednoduchých vstupních příkazů, a obrazovka displeje, která umožňovala sálovému počítači prezentovat jednoduché stavové zprávy operátorovi. Vývoj a rozšiřování tohoto pojetí vedl k vývoji několika terminálů s omezenou inteligencí, které umožňovaly několika uživatelům komunikovat se sálovým systémem, kde více terminálů bylo umístěno případně vzdáleně od sebe a od sálového systému, ale běžně připojeno k řadiči a řadič byl připojen k sálovému počítačovému systému. Pojetí více terminálů bylo však relativně málo nákladné řešení toho, jak umožnit více uživatelům komunikovat se sálovým počítačovým systémem, ale s omezenou inteligencí obsaženou v každém terminálu, takže uživatelské komunikace byla omezena na relativně jednoduché vstupní/výstupní přenosy.

Vývoj samostatných osobních počítačů (PC) poskytl vysokou úroveň vnitřní inteligence a umožnil přidání obrovského množství funkcí uživatelského rozhraní do PC, s tím výsledkem, že PC se stala velice uživatelsky přívětivá zařízení. Mezi vylepšeními rozhraní, která byla umožněna vývojem osobních počítačů, byla vylepšená kurzorová ovládací zařízení, rolování a okna. Tato vylepšení značným způsobem vylepšila komunikaci počítače s uživatelem.

Uživatelsky přítulné osobní počítače se brzy přizpůsobila ke komunikaci se systémy hostitelských počítačů, zpočátku připojením osobního počítače k řadiči, a napsáním softwaru, který umožňuje osobnímu počítači emulovat terminál s omezenou inteligencí, normálně připojitelný k řadiči. Případně bylo vyvinuto rozhraní PC/sálový počítač, které umožňuje PC komunikovat více méně přímo s hostitelským procesorem, kde by mohla být nezávislá inteligence obsažená v PC jak ke zlepšení uživatelského rozhraní s hostitelským systémem, tak k nezávislému provádění softwaru nezávisle na hostitelském systému. Třída terminálů vyvinutá pomocí tohoto pojetí, které je známé jako inteligentní terminály, a předtím vyvinuté terminály s omezenou inteligencí, se staly známé jako hloupé terminály. Kvůli značně se lišící vnitřní inteligenci těchto dvou typů terminálů se také značně začaly lišit schopnosti a pravidla pro používání terminálů.

Značné úsilí bylo vynaloženo při pokusech vyvinout skupinu pravidel pro běžné použití počítačových pracovních stanic, i když hardwarová provedení těchto pracovních stanic se mohou značně lišit. Základem tohoto úsilí je zjednodušení pravidel pro uživatele těchto pracovních stanic a tím snížit množství času požadovaného uživatelem k porozumění komunikaci s pracovní stanicí. Další podstatou je umožnit společnému programovacímu rozhranní řídit funkce správy prezentace nezávisle na typech zařízení pracovní stanice. V ideální situaci by byla pravidla pro

- 1 CZ 290402 B6 přístup uživatele a interakci stejná pro všechny pracovní stanice, bez ohledu na úroveň složitosti hardwarového provedení jakékoli pracovní stanice. Ideální situace je však obtížné dosáhnout kvůli rozdílnosti složitosti hardwarového provedení mezi stanicemi. Třída tzv. inteligentních pracovních stanic v základu obsahuje hardwarové provedení, které je schopné plné škály nezávislých výpočetních operací, tzv. hloupá pracovní stanice typicky obsahuje pouze dostatek hardwarového vybavení ktomu, aby umožňovalo operátorovi interakci pomocí klávesnice a obrazovky zobrazovacího zařízení ke sdělování jednoduchých informací a příkazů. Například. Intemational Business Machines (IBM) klasifikovalo prostor inteligentních pracovních stanic pod názvem nezávislé pracovní stanice nebo programovatelné pracovní stanice (PWS), a druhou kategorii pod označením závislé pracovní stanice (DWS), nebo neprogramovatelné terminály (NPT). Programovatelná pracovní stanice je sama od sebe schopna provádět relativně vysokou úroveň nezávislých počítačových operací, zatímco závislá pracovní stanice je v zásadě schopna pouze přijímat příkazy a řídicí informace od hostitelského počítače, zobrazit je a přenášet data stisků kláves operátora zpět na hostitelský počítač prostřednictvím řadiče. Přirozeně náklady na programovatelnou pracovní stanici jsou značně vyšší než na závislé pracovní stanici, ačkoli pro velký počet počítačových aplikací je omezená složitost závislé pracovní stanice postačující pro potřebnou úlohu. Není neobvyklé pro kupujícího počítače, že zpočátku používá jedno nebo více zařízení závislých pracovních stanic připojených k hostitelskému počítači a pak později nahradí tato zařízení zařízeními programovatelné pracovní stanice. Není také neobvyklé mít jak zařízení závislých pracovních stanic, tak zařízení programovatelné pracovní stanice připojená ke stejnému hostitelskému počítačovému systému.

Programovatelná pracovní stanice je typicky úplný počítačový výpočetní systém a může mít vestavěné zařízení pro médium jako například disketovou jednotku nebo disk. Programovatelná pracovní stanice může tudíž provádět samostatné výpočetní aplikace na pracovní stanici a může komunikovat nezávisle s hostitelským počítačovým systémem prostřednictvím standardních komunikačních spojů. Naproti tomu, závislá pracovní stanice je připojena k hostitelskému výpočetnímu systému prostřednictvím řadiče pracovní stanice (WSC), a v typickém uspořádání systému je jeden řadič pracovní stanice připojen ke značnému množství terminálů závislých pracovních stanic a podporuje značné množství terminálů závislých pracovních stanic. Řadič pracovní stanice komunikuje s hostitelským procesorem prostřednictvím lokální sběrnice nebo vzdálených komunikačních spojení, ale každá závislá pracovní stanice je připojena k řadiči pracovní stanice komunikačním kabelem.

Závislá pracovní stanice může pracovat pouze na počítači, který je založen na hostitelských počítačových výpočetních aplikacích a má pouze omezenou vnitřní schopnost poskytovat vylepšené funkce uživatelského rozhraní. Zatímco programovatelná pracovní stanice má typicky 1-1-6 nebo více megabajtů vnitřní paměti, vnitřní paměť je u závislé pracovní stanice minimální. Programovatelná pracovní stanice může vždy ukládat alespoň data požadovaná pro sestavení nebo sestrojení jednoho nebo více obrazů na obrazovce ve své vnitřní paměti, zatímco závislá pracovní stanice může pouze ukládat data k obnově právě zobrazeného obrazu na obrazovce a tudíž pokaždé když se změní obrazovka zobrazovacího zařízení na závislé pracovní stanici, musí být zahájena změna hostitelským procesorem.

V libovolném typickém systému podle předchozího stavu techniky, který využívá hostitelský procesor a pracovní stanice, kde pracovní stanice se používají k interakci uživatele a přístupu a hostitelský procesor se používá k provádění aplikačních programů, hostitelský procesor poskytuje jisté základní údaje. Například může hostitelský procesor generovat datový tok obsahující informace, které se mají zobrazit na obrazovce pracovní stanice a informace pro řízení prezentace a poloha dat na obrazovce. Datový tok obecně nenese žádnou logickou inteligenci, tj. informace, které umožňují pracovní stanici nezávisle řídit a manipulovat s následujícími panely na obrazovce vzniklé jako výsledek jejich komunikace s uživatelem. Řízení a manipulace s každým panelem na obrazovce je typicky generováno hostitelským procesorem, přenosem

-2 CZ 290402 B6 nového datového toku pro každý panel, kde každý datový tok obsahuje nové prezentační informace a informace o poloze.

V případě programovatelné pracovní stanice je datový tok hostitelského procesoru poslán přímo na pracovní stanici a je zpracován interně v pracovní stanici, která sama osobě obsahuje dostatek vnitřní paměti a programová data k přímému řízení interakce s obrazovkou zobrazovacího zařízení a klávesnicí. V případě závislé pracovní stanice je datový tok hostitelského procesoru poslán na řadič pracovní stanice (WSC) a řadič pracovní stanice poskytuje vnitřní paměť a ovládání k přímému řízení obrazovky zobrazovacího zařízení závislé pracovní stanice. Řadič pracovní stanice může vyzvat pracovní stanici, aby určila, zda by měl být stisk klávesy rozpoznán nebo zda byl jakýkoli z předem stanoveného množství příkazů přijat. To má za následek omezenější skupinu možností dostupných uživateli závislé pracovní stanice, než je dostupná uživateli programovatelné pracovní stanice.

Bylo by zřejmou výhodou pro uživatele, pokud by byly terminály závislých pracovních stanic a terminály programovatelných pracovních stanic ovládány pomocí stejné skupiny pravidel uživatelské interakce a výrobci o to neustále usilují. Například IBM definovalo společný uživatelský přístup (common user access = CUA) pro použití s architekturou systémů IBM (Systems Application Architecture = SAA), které bylo zveřejněno v IBM publikaci č. SC264583-0 pod názvem Common User Access Basic Interface Design Guide, a v IBM publikaci č. SC26-4582 pod názvem Common User Access Advanced Interface Design Guide.

Tyto publikace vymezily skupinu společných norem pro uživatelský přístup a pokouší se dosáhnout konzistence mezi různými typy provedení pracovních stanic. Tyto specifikace však rozlišují v mnoha důležitých ohledech pravidla pro uživatelský přístup k terminálům programovatelných pracovních stanic oproti terminálům závislých pracovních stanic. Byla by výhoda pokud by počet výskytů rozdílů mezi těmito terminály byl omezen nebo dokonce vyloučen, aby se umožnilo uživatelům vnímat stejně přístup k systému bez ohledu na stupeň složitosti provedení pracovní stanice uživatele.

Předcházející publikace rozlišují terminály programovatelných pracovních stanic jako programovatelné pracovní stanice a terminály závislých pracovních stanic jako neprogramovatelné terminály. Neprogramovatelný terminál je definován jako terminál připojený k hostitelskému procesoru prostřednictvím řadiče pracovní stanice, ve kterém všechny nebo většina z funkcí uživatelského rozhraní jsou řízeny hostitelem.

Interakce uživatele s terminálem a tudíž s hostitelským počítačem je dosaženo prostřednictvím uživatelem ovládané klávesnice a obrazovky zobrazovacího zařízení. Uživatel komunikuje s obrazovkou zobrazovacího zařízení pomocí kurzoru, který zajišťuje ukazatel pro interakci uživatele s panelem. V některých případech je interakce uživatele dosaženo alespoň částečně prostřednictvím zařízení myš, která umožňuje uživateli komunikovat s panely na obrazovce a přenášet signály na hostitelský procesor pro generování nových a/nebo změněných panelů na obrazovce.

Mezi zlepšeními, která byla zpřístupněna ke zlepšení interakce uživatele v posledních letech, je pojetí známé jako zobrazování v oknech, které umožňuje prezentaci panelů na displeji ve vzájemném překrývání na obrazovce zobrazovacího zařízení. Toto pojetí umožňuje uživateli udržet panel z obrazovky na obrazovce, zatímco dočasně překrýt další panel obrazovky úplně nebo částečně nad udržovaným panelem. To umožňuje uživateli soustředit pozornost z prvního panelu obrazovky na jeden nebo více sekundárních panelů obrazovky pro pomoc a/nebo nahlédnutí, takže lze zlepšit celkovou uživatelskou interakci. Procesor, který řídí tuto operaci, musí udržet informace týkající se původního zobrazeného obrazovky a všech následujících překrytých oken, včetně konkrétních konvencí panelu obrazovky spojených s každým z nich, a musí také řídit výpočetní operace ovládané uživatelem během jeho interaktivního použití

-3 CZ 290402 B6 každého z oken. Aktivity práce s okny kladou značné výpočetní zatížení a také vyžadují rozumně krátké doby odezvy, aby byly účinné.

V počítačovém systému, který má hostitelský procesor provádějící aplikační programy a který obsahuje značné množství vzdálených terminálů, zatížení procesoru kvůli vylepšením jako jsou okna představuje vážný problém, protože všechny z výpočetních operací musí být prováděny v hostitelském procesoru a přenášeny na terminály v reálném čase, bez znatelných zpoždění, které mohou být na překážky účinnosti uživatele. S rostoucím počtem terminálů, které jsou připojeny k hostitelskému procesoru se problém stává závažnější a prakticky klade taková výpočetní zatížení na hostitelský procesor, že se vylepšení s okny stane nepoužitelným u systémů tohoto typu. Tudíž, bez přiměřeného řešení tohoto problému společný uživatelský přístup (CUA), který definuje skupinu pravidel interakce určenou tak, aby se přizpůsobila pro všechny terminály, nelze implementovat. Je zejména žádoucí nalézt řešení tohoto problému, aby se mohla společná pravidla uživatelského přístupu doopravdy aplikovat na všechny terminály. Tento vynález řeší tento problém a poskytuje řešení, které umožňuje aplikování společných pravidel uživatelského přístupu na terminály závislých pracovních stanic a také na terminály programovatelných pracovních stanic.

Přestože terminál programovatelné pracovní stanice je značně složitějšího provedení než terminál závislé pracovní stanice, pokud se použije v prostředí, kde hostitelský procesor provádí aplikační programy a pouze využívá terminál programovatelné pracovní stanice ke tvorbě rozhraní operátorovi/uživateli, terminál programovatelné pracovní stanice trpí většinou stejných omezení jako terminál závislé pracovní stanice. Například pokaždé když se panel z obrazovky změní na obrazovce libovolného typu terminálu, hostitelský procesor vytvoří popis panelu a prezentaci a sestrojí datový tok pro přenos na terminál. Typický přenos datového toku může obsahovat 2000 bajtů informací, více nebo méně, a může vyžadovat dobu přenosu alespoň několika sekund, navíc k době zpracování vyžadované pro vytvoření a vývoj datového toku. V systému zahrnujícím značný počet těchto terminálů jsou omezující podmínky výpočetního zatížení a doby přenosu kumulativní, což vede ke značnému snížení celkového výkonu systému. Tento vynález řeší způsob zlepšení tohoto výkonu co se týče jak terminálů programovatelných pracovních stanic, tak terminálů závislých pracovních stanic. Zde však z důvodu srozumitelnosti budeme v textu označovat terminály závislých pracovních stanic, přičemž se rozumí, že použití a výhody tohoto vynálezu jsou stejně tak dobře použitelné na oba typy terminálů. Tam, kde je v tomto textu uveden odkaz na řadiče pracovní stanice (WSC) se rozumí, že tyto řadiče jsou spojeny s terminály závislých pracovních stanic a terminály programovatelných pracovních stanic nepoužívají řadiče pracovních stanic. Terminály programovatelných pracovních stanic komunikují přímo s hostitelským procesorem prostřednictvím vhodných I/O komunikačních ovládacích zařízení, ale zařízení programovatelných pracovních stanic mají vnitřní logiku, která účinně provádí stejné funkce jako provádí řadiče pracovní stanice.

Podstata vynálezu

Tento vynález poskytuje způsob a zařízení, které umožňuje aplikačnímu softwaru hostitelského procesoru běžet v prostředí oken v systému využívajícím více terminálů závislých pracovních stanic, tento vynález umožňuje převzetí pravidel společného uživatelského přístupu co se týče terminálů závislých pracovních stanic. Způsob se provádí ve skupinách interaktivních kroků mezi hostitelským procesorem a řadičem pracovní stanice (WSC), kde jisté počáteční kroky jsou prováděny v hostitelském procesoru k definování obsahu okna, a řadič pracovní stanice provádí kroky způsobu k definování prezentace a polohy informací spojených s oknem a zařízení závislé pracovní stanice provádí kroky požadované k zobrazení informací z okna.

-4 CZ 290402 B6

Je hlavním předmětem tohoto vynálezu poskytnout způsob a zařízení, které umožní uživatelům terminálů závislých pracovních stanic získat výhody práce s okny při spojení s hostitelským procesorem provádějícím aplikační programy.

Je dalším předmětem tohoto vynálezu zajistit způsob a zařízení pro použití oken na terminálech závislých pracovních stanic podle společních pravidel uživatelského přístupu definovaných pro interaktivitu uživatelů.

Je dalším předmětem tohoto vynálezu distribuovat výpočetní zatížení spojené s výkonem při práci s okny, kvůli maximalizaci účinnosti celého výpočetního systému a uživatele.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 typický blokový diagram programovatelné pracovní stanice obr. 2 typický blokový diagram závislé pracovní stanice obr. 3 typický blokový diagram řadiče pracovní stanice obr. 4 typický blokový diagram množství zařízení závislých pracovních stanic připojených k hostitelskému počítači prostřednictvím řadiče pracovní stanice obr. 5 zjednodušený diagram znázorňující datový tok obrazových dat v systému, který má terminály závislých pracovních stanic obr. 6 blokové schéma práce s okny podle předchozího stavu techniky obr. 7 blokový diagram pro sestrojení okna obr. 8A blokový diagram podle tohoto vynálezu pro vytváření okna na závislé pracovní stanici obr. 8B blokový diagram podle tohoto vynálezu pro vytváření okna na programovatelné pracovní stanici obr. 9 blokový diagram podle tohoto vynálezu odstraňování okna obr. 10A vzorový panel z obrazovky obr. 10B panel z obrazovky z obr. 9A se vzorovým oknem.

Příklady provedení vynálezu

Nejdříve s odkazem na obr. 1, je ukázán typický blokový diagram programovatelné pracovní stanice; obvody v přerušovaném ohraničení 10 se obecně nacházejí na jedné nebo více deskách plošného spoje v konstrukci programovatelných pracovních stanic. Mikroprocesor 111 je typicky Intel typ 80286 nebo 80386 nebo ekvivalentní mikroprocesory od jiných výrobců. Mikroprocesor 111 má externí sběrnici, která může komunikovat s množstvím adaptérů, které jsou samy připojitelné k různým interním a externím zařízením. Typická Programovatelná pracovní stanice bude mít klávesnici 112 a volitelně myš 114, připojenou prostřednictvím adaptérů 113, 115 k interní sběrnici 118, monitor připojený adaptérem k interní sběrnici, jeden nebo více diskových nebo disketových adaptérů 121, 122 připojených k jednomu nebo více diskům nebo disketovým jednotkám 119, 120 a připojených k interní sběrnici 118, a komunikační adaptér 123, který je připojitelný k jiným systémům vnějšími kabely 124. RAM 125 je typicky paměť s přímým přístupem, která má kapacitu 1-16 megabajtů, která je dostatečně velká k uložení celého operačního systému, další pracovní oblasti pro programové výpočty, oblasti mezipaměti obrazovky monitoru a oblasti pro spouštění aplikačních programů. Permanentní paměť ROM 126

-5CZ 290402 B6 je paměť určená pouze ke čtení, která typicky obsahuje kód pro inicializaci stroje, po provedení diagnostických operací a pro řízení základního I/O systému; ROM má typicky kapacitu 64-128 kilobajtů. Programovatelná pracovní stanice 10 (PWS) je tudíž provozuschopná jako samostatný počítačový systém nebo jako nezávislá pracování stanice, která může být připojena k hostitelskému počítači prostřednictvím externích kabelů. Funkce programovatelné pracovní stanice 10 jí umožňují poskytovat širokou škálu uživatelských vylepšení, včetně plného rozsahu ovládání kurzoru, okamžitého přetáčení obrazu a úpravy obrazovky monitoru. Všechna tato vylepšení jsou obsažena v samotné programovatelné pracovní stanici 10 a řízena samotnou programovatelnou pracovní stanicí 10, ačkoli když je Programovatelná pracovní stanice 10 připojena k procesoru hostitelského počítače a je provozována jako pracovní stanice, přijímá své příkazy a řízení od hostitelského procesoru. Hostitelský procesor může například přenášet datový tok ztělesňující obsah obrazovky monitoru na programovatelnou pracovní stanici 10, a může identifikovat formáty, kterými se mají data zobrazit a ovládat, ale jakmile programovatelná pracovní stanice 10 přijme obecné pokyny od hostitelského procesoru, programovatelná pracovní stanice 10 sama generuje vnitřní řídicí signály pro regulaci skutečného zobrazení dat na obrazovce zobrazovacího zařízení. V upřednostňovaném provedení je programovatelná pracovní stanice 10 ukázaná na obr. 1 IBM Personál System/2 nebo ekvivalentní, ačkoli lze použít jiný osobní počítač IBM nebo ekvivalentní provedení.

Závislá pracovní stanice

Obr. 2 ukazuje typický blokový diagram závislé pracovní stanice 20 (DWS), kde obvody, které jsou typicky v konstrukci, jsou označené přerušovaným ohraničením 20. Mikroprocesor 211 je typicky Intel založený na procesoru 8088 nebo 8086 nebo ekvivalentní a mikroprocesor 211 má externí sběrnici, kterou lze připojit k několika adaptérům pro umožnění komunikace s omezeným počtem externích zařízení.

Například adaptér 212 klávesnice 213 umožňuje komunikaci mezi mikroprocesorem 211 a klávesnicí 213, zobrazovací adaptér 214 umožňuje přenos informací na obrazovku 215 monitoru a komunikační adaptér 218 umožňuje provádět komunikaci mezi závislou pracovní stanicí a řadičem hostitele. Paměť s přímým přístupem RAM 216 má typicky úložnou kapacitu 35 kilobajtů, pro ukládání mezipaměti obrazovky a pro poskytování omezeného množství pracovní oblasti paměti pro interní zpracování. Permanentní paměť ROM 217 má typicky kapacitu okolo 8 kilobajtů, pro ukládání kódu prováděného po zapnutí, kódu provádějícího diagnostiku a vzory generování znaků a zpracování komunikačních protokolů pro komunikaci s jinými systémy. Závislá pracovní stanice 20 není schopná žádného významného interního zpracovávání kromě toho, které je vyžadováno ke tvorbě rozhraní s klávesnicí a monitorem a ke komunikaci prostřednictvím komunikačního adaptéru. Proto všechny informace zobrazené na obrazovce 215 monitoru musí být předány prostřednictvím komunikačního adaptéru 218 do RAM a mikroprocesor 211 vygeneruje dostatečné interní řízení k zobrazení informací na obrazovce 215 monitoru. Podobně všechny stisky kláves z klávesnice 213 jsou dočasně přijímány v RAM 216, způsobí aktivaci komunikačního adaptéru 218 pro přenos informací o stisku klávesy kabelem 219 do řadiče 30 pracovní stanice. V upřednostňovaném provedení závislé pracovní stanice ukázaném na obr. 2 je zobrazovací zařízení rodiny IBM 5250, ačkoli lze použít jiné ekvivalentní typy závislé pracovní stanice 20.

Řadič pracovní stanice

V typických systémech je funkcí řadiče 30 pracovní stanice zajistit přenos informací a řízení řady vzdálených terminálů od jednoho hostitelského procesoru. Tato funkce se obvykle provádí hardwarovým a softwarovým balíkem, který je jednoznačně identifikovaný a samostatný od hardwarových a softwarových balíků hostitelského procesoru. Hardware pro řadič pracovní stanice je typicky zahrnut na sestavě nebo sestavách desky s obvody, které jsou připojitelné do štěrbiny přídavných karet hostitelského procesoru, a software pro řadič pracovní stanice je

-6CZ 290402 B6 typicky spouštěn hardwarem nezávisle na softwaru, který je spouštěn hostitelským procesorem. V některých systémech však funkce řadiče pracovní stanice je zcela funkcí softwarového balíku, přičemž software je prováděn na hardwaru hostitelského procesoru. Ačkoli je zveřejněno upřednostňované provedení tohoto vynálezu s ohledem na pojetí řadiče pracovní stanice, který je fyzicky oddělený od hostitelského procesoru jak v hardwarových, tak v softwarových detailech, vynález je použitelný na druhý typ řadiče pracovní stanice, kde funkce jsou prováděny úplně softwarovým balíkem nacházejícím se na hostitelském procesoru.

Obr. 3 ukazuje typický blokový diagram řadiče 30 pracovní stanice (WSC) typu, který typicky komunikuje s množstvím zařízení závislých pracovních stanic 20. Řadič 30 pracovní stanice má množství obvodů zahrnutých v balíku označeném přerušovaným ohraničením, a mikroprocesor, který je typicky založen na Intel 80826, nebo ekvivalentní. Mikroprocesor řadiče 30 pracovní stanice je typicky připojen k adaptéru systémové sběrnice, který může sám komunikovat s procesorem hostitelského počítače. Řadič 30 pracovní stanice má také interní datovou sběrnici 303 a RAM 304, která má kapacitu 0,5-2,0 megabajtů a ROM 305, která má kapacitu okolo 16 kilobajtů, obsahující kód pro inicializaci řadiče pracovní stanice a pro diagnostiku týkající se řadiče pracovní stanice. Interní datová sběrnice 303 řadiče 30 pracovní stanice je připojena ke komunikačnímu adaptéru 306, který je externě připojen k větvením multiplexoru pro umožnění množství zařízení závislých pracovních stanic komunikovat s jedním řadičem 30 pracovní stanice. V typické aplikaci jsou větvící obvody připojitelné až ke 40 zařízením závislých pracovních stanic a informace z obrazovky zobrazovacího zařízení pro každé z těchto zařízení závislých pracovních stanic jsou uloženy v paměti RAM 304 řadiče 30 pracovní stanice. Podobně signály o stiscích kláves ode všech zařízení závislých pracovních stanic jsou přijaty řadičem 30 pracovní stanice a uloženy v RAM 304, pro následující komunikaci do hostitelského procesoru nebo pro interní zpracování řadičem 30 pracovní stanice. V upřednostňovaném provedení řadič 30 pracovní stanice z obr. 3 je rozšiřující karta pro počítačový systém AS/400, kde mikroprocesor je vhodně naprogramován jak je vidět na obr. 7.

Obr. 4 ukazuje typický blokový diagram propojení systému, kde hostitelský procesor komunikuje s řadičem 30 pracovní stanice prostřednictvím I/O sběrnice (I/O vstupně/výstupní) a řadič 30 pracovní stanice komunikuje až se 40 zařízeními závislých pracovních stanic 20 prostřednictvím komunikačních kabelů. Jiná zařízení a řadiče mohou být připojeny k I/O sběrnici 401 pro komunikaci s hostitelským procesorem 400. V upřednostňovaném provedení je hostitelský procesor 400 částí počítačového systému AS/400.

Za typických provozních podmínek v předchozím stavu techniky hostitelský procesor 400 sestrojí obrazovku zobrazovacího zařízení pro každý z terminálů, ke kterému je připojen, hostitelský procesor 400 pak přenese data reprezentující zobrazení každé obrazovky zobrazovacího zařízení na řadič 30 pracovní stanice, kde se udržují v oddíle RAM 304, který je identifikovatelný na každé konkrétní závislé pracovní stanici 20. Řadič 30 pracovní stanice pak přenese data z obrazovky monitoru na každé ze zařízení závislé pracovní stanice 20 a každé zařízení závislé pracovní stanice 20 obsahuje dostatek vnitřního prostoru k udržení dat obrazovky monitoru pro účely prezentování obrazu monitoru uživateli. V datech obrazu monitoru mohou být zahrnuty informace týkající se polohy okna, ačkoli řadič 30 pracovní stanice nemá žádné konkrétní znalosti o okně a pouze s ním zachází jako s částí obrazu monitoru. Řadič 30 pracovní stanice přenáší tyto informace na závislou pracovní stanici 20, obsahující vzhled a umístění okna na obrazovce. Pokud uživatel závislé pracovní stanice 20 provede stisk klávesy, udává závislá pracovní stanice, že závislá pracovní stanice má k dispozici data o stisku klávesy pro přenos na hostitelský procesor 400. Řadič 30 pracovní stanice provede přenos těchto dat o stisku klávesy při dotazování závislé pracovní stanice 20. Řadič 30 pracovní stanice udržuje ve své vnitřní paměti a řídí informace týkající se všech obrazů z obrazovky monitoru, se kterými manipuluje a informace týkající se všech z informací o poloze okna pro různá zařízení závislé pracovní stanice, se kterými komunikuje. Přenese tyto informace na hostitelský procesor 400 a přijme tyto informace z hostitelského procesoru 400 po příkaze.

-7CZ 290402 B6

Obr. 5 ukazuje zjednodušený diagram, který znázorňuje tok dat monitoru v systému, který má terminály závislé pracovní stanice 20. Hostitelský procesor 400 provádí aplikační programy 5 jako Část jeho normální provozní funkce. Tyto aplikační programy 5 komunikují čas od času se vzdálenými terminály připojenými v systému, buďto zpracováním dat z klávesnice poslaných z terminálů, nebo generováním informací monitoru, které se mají přenést na terminály pro zobrazení. Když aplikační program potřebuje komunikovat se vzdáleným terminálem, vyvolá styčnou rutinu aplikačního programu 5. přičemž jedna její forma je identifikována jako správce 6 dat monitoru Pokud se mají informace zobrazit na vzdáleném terminálu, správce 6 dat monitoru sestrojí datový tok podle určitého formátu a přenese tento datový tok do řadiče 30 pracovní stanice. Řadič 30 pracovní stanice selektivně komunikuje se všemi zařízeními závislé pracovní stanice 20, selektivně aktivuje příslušné zařízení a pak předá informace, které se mají zobrazit, na vybrané zařízení závislé pracovní stanice.

Obr. 6 ukazuje blokový diagram, který znázorňuje komunikaci softwaru a hardwaru, která je nezbytná k sestrojení oken na obrazovce monitoru vzdáleného terminálu, podle předchozího stavu techniky. Aplikační software hostitelského procesoru vyvolá program správce dat monitoru pro dosažení tohoto úkolu. Software správce dat monitoru v hostitelském procesoru nejdříve vyvolá příkaz SAVÉ na zvolený vzdálený terminál. Tento příkaz je přenesen na řadič pracovní stanice a tím způsobí, že řadič pracovní stanice získá informace, které jsou právě zobrazeny na zvolené obrazovce terminálu a že vyšle tyto informace, informace formátovací tabulky a stavové informace o jisté stanici spojené s vybraným terminálem na hostitelský procesor. Získání a vyslání těchto informací zahrnuje okolo 3000 bajtů a dokončení typicky trvá okolo 2,5 sekund typickou 9600 baudovou komunikační linkou, což je navíc k]_2 sekundám vyžadovaným pro spuštění samotného příkazu SAVÉ”. Poté co hostitelský procesor přijme tyto vrácené informace, spustí softwarovou rutinu (obr. 7) k sestrojení okna pro zvolený terminál. Informace o poloze okna a obsah se pak přenesou na řadič pracovní stanice, což časově zabere dalších 1-2 sekund, a zvolí příslušný terminál a přenese novou obrazovku monitoru na zařízení. Terminál přijme tyto nové informace a prezentuje nový obraz obsahující okno jako překryv na jeho předchozím obraze.

Proces odstranění okna z obrazovky monitoru v podstatě následuje stejnou proceduru jako je znázorněná na obr. 6, ačkoli v tomto případě hostitelský procesor vyvolá příkaz RESTORE k obnově obrazu monitoru, formátovací tabulky a informací stavové tabulky stanice spojených s předchozím panelem zobrazeným na obrazovce zvoleného terminálu. Tento příkaz je vyslán na řadič pracovní stanice ke zpracování, což má za následek, že řadič pracovní stanice vyšle nový panel obrazu k zobrazení na obrazovce terminálu.

Obr. 7 ukazuje vývojový diagram znázorňující kroky pro sestrojení okna. V předchozím stavu techniky software vyžadovaný k provádění kroků ukázaných ve vývojovém diagramu je obsažen v hostitelském procesoru. Software sestrojí okraje skládající se ze selektivních znaků okraje, které obklopují okraj okna a také generuje prázdné znaky k vyčištění obrazu ve vnitřku okna. Pro každý řádek je segment okraje sestrojen použitím znaku okraje vázaného na obou stranách zobrazovacím atributem. Protože okno je zamýšleno k překrytí předtím zobrazeného panelu, část spodního panelu musí být prozkoumána, aby se určilo, zda bylo ukázáno nějaké předtím existující zvýraznění a zda bylo ukázáno předtím existující zvýraznění vně oblasti okna, přičemž atributy okraje nejvíce vpravo okna musí být upraveny tak, aby udržely uvedené zvýraznění. Vývojový diagram softwaru znázorněný na obr. 7 je spuštěn pro každý řádek okna, kde vrchní a spodní řady okna jsou příslušným způsobem vyplněny znaky horizontálního okraje.

Obr. 8A ukazuje vývojový diagram podle znaku tohoto vynálezu pro vytváření okna, znázorňující hardwarovou a softwarovou výměnu vyžadovanou k sestrojení a zobrazení oken na zvolených zařízení závislých pracovních stanic. Software správce dat monitoru v hostitelském procesoru vyšle příkaz CREATE WINDOW (vytvořit okno) a přenese obsah panelu požadovaného

- 8 CZ 290402 B6 okna na řadič pracovní stanice. Příkaz CREATE WINDOW obsahuje polohu okna, jako například horní levý roh a oblast okna, jako například počet řad a sloupců. Poloha a oblast okna spolu definují parametry okna. Tento přenos má formu datového toku 5250, obsahujícího příkaz CREATE WINDOW. Tento datový tok je přijat řadičem pracovní stanice aje zpracován softwarem pracujícím v řadiči pracovní stanice. Software řadiče pracovní stanice identifikuje konkrétní zařízení závislé pracovní stanice, které má být ovlivněno příkazem datového toku a zbývající kroky ukázané na obr. 8A jsou konkrétně směrovány na zvolené zařízení závislé pracovní stanice. Software řadiče pracovní stanice řídí a sleduje stav všech zařízení závislých pracovních stanic, ke kterým je připojena, takže může pohotově provádět kroky zpracování specifické pro zařízení. Řadič pracovní stanice například udržuje záznam o současných adresách kurzoru pro každé ze zařízení závislých pracovních stanic, které řídí. Pro vybrané zařízení řadič pracovní stanice získá a uloží tuto současnou adresu kurzoru, takže může být obnovena po odstranění okna. Řadič pracovní stanice interpretuje datový tok přijatý od hostitelského procesoru a proveden výpočet oblasti obrazovky na zvolené závislé pracovní stanici, která se má nahradit oknem. Řadič pracovní stanice získá a uloží obsah panelu, který leží uvnitř vypočtené oblasti okna a také uloží obsah formátovací tabulky, pro následující náhradu v panelu po odstranění okna. Řadič pracovní stanice pak sestrojí okno podle kroků znázorněných na obr. 7, přičemž se předpokládá, že mikroprocesor ukázaný v řadiči pracovní stanice na obr. 3 je vhodně naprogramován tak, aby prováděl kroky z obr. 7. Řadič pracovní stanice pak vytvoří formátovací tabulku okna, kterou uloží do paměťové oblasti spojené s určitým zvoleným zařízením závislé pracovní stanice. Řadič pracovní stanice pak zvolí zařízení závislé pracovní stanice a přenese nový obraz, který bude obsahovat nově sestrojené okno překryté přes obsah spodního a předchozího panelu. Zařízení závislé pracovní stanice zobrazí tuto novou obrazovku a řadič pracovní stanice omezí pohyb kurzoru na vnitřek okna.

Obr. 8B ukazuje vývojový diagram znaku tohoto vynálezu pro vytváření okna na zvoleném zařízení programovatelné pracovní stanice. V tomto případě software správce dat monitoru v hostitelském procesoru vyšle příkaz CREATE WINDOW (vytvořit okno) a vyšle obsah panelu požadovaného okna na programovatelnou pracovní stanici. Tento přenos je ve všech ohledech identický jako datový tok 5250 popsaný výše u zařízení řadiče pracovní stanice. Jinými slovy hostitelský procesor sestrojí datový tok 5250 bez ohledu na typ a identitu přijímacího zařízení. To je důležitým znakem vynálezu, protože software hostitelského procesoru může být napsán bez znalosti nebo ohledu na typy zařízení, které budou nakonec připojeny k hostitelskému procesoru, ať už jako lokální nebo vzdálené terminály. Datový tok je přijat programovatelnou pracovní stanicí aje zpracován značně stejným způsobem jako bylo popsáno výše. Současná adresa kurzoru je získána a uložena, pro následné obnovení po odstranění okna. Vypočte se oblast obrazovky, která se má pokrýt oknem a obsah panelu, který je pod vypočtenou oblastí obrazovky a obsah formátovací tabulky se uloží pro další náhradu. Okno je sestrojeno softwarem programovatelné pracovní stanice, přičemž se předpokládá, že mikroprocesor znázorněný na obr. 1 byl vhodně naprogramován tak, aby prováděl kroky z obr. 7. Programovatelná pracovní stanice vytvoří formátovací tabulku okna a prezentuje nový panel monitoru na obrazovku programovatelné pracovní stanice. Panel je zobrazen na obrazovce, a tím jsou dokončeny kroky procesu.

Obr. 9 ukazuje vývojový diagram znaku tohoto vynálezu pro odstranění okna, znázorňující výměnu hardwaru a softwaru vyžadovanou pro tento proces. Hostitelský procesor vyšle příkaz REMOVE WINDOW (odstranit okno) na řadič pracovní stanice. Řadič pracovní stanice pak přijme část předchozího obrazu obrazovky, která byla pokryta oknem, ze své vlastní interní paměti. Řadič pracovní stanice sestrojí nový obraz obrazovky monitoru, obsahující obraz obrazovky ve stavu před oknem a obnoví umístění kurzoru na umístění před oknem a obnoví formátovací tabulku před oknem patřící k obrazu předchozí obrazovky. Řadič pracovní stanice pak vyšle nový obraz na závislou pracovní stanici, závislá pracovní stanice přijme obraz a prezentuje jej uživateli na obrazovce monitoru. Příkaz REMOVE WINDOW (odstranit okno) je zpracován v programovatelné pracovní stanici značně stejným způsobem jako je ukázáno na

-9CZ 290402 B6 obr. 9 co se týče zpracování řadičem pracovní stanice/závislou pracovní stanicí. V obou případech hostitelský procesor generuje datový tok 5250 obsahující příkaz REMOVE WINDOW (odstranit okno) a tento datový tok je přijat jakýmkoli typem zařízení, které je připojeno. V případě programovatelné pracovní stanice se veškeré zpracování provádí v samotném zařízení programovatelné pracovní stanice, protože programovatelná pracovní stanice komunikuje s obrazovkou svého vlastního monitoru.

Obr. 10A ukazuje jako příklad typický panel obrazovky typu, který může být sestrojen a používán aplikačním programem. Panel obsahuje tři vstupní pole, přičemž první pole (typ sestavy) a poslední pole (sporožirové účty) jsou výběrová pole. Prostřední pole (účetní období) je vstupní pole a s tímto polem se sdruženo místní okno (pop-up). Místní okno bude obsahovat seznam platných možností, které lze zvolit jako vstup do pole. Uživatel může vyvolat místní okno spojené s tímto polem stiskem klávesy F4; jakmile uživatel stiskne tuto klávesu, oznamující signál se pošle na řadič pracovní stanice a pak na hostitelský procesor, aby se zahájily výše popsané výpočetní transakce. Obr. 10B ukazuje panely monitoru poté co bylo místní okno prezentováno na obrazovce. Uživatel může vybrat požadovanou volbu zobrazenou v místním okně, podle pravidel CUA, a jakmile stiskne ENTER, možnost se vybere. Místní okno je pak odstraněno podle zde popsaných procesů.

Tento vynález poskytuje značné zlepšení ve výkonnosti generováním a odstraňováním oken operacemi procesoru prováděnými v řadiči pracovní stanice. Například data spodního panelu není nutné přenášet ze závislé pracovní stanice na hostitelský procesor při generování okna; tato data jsou uložena do lokální úložné oblasti řadiče pracovní stanice, což značně snižuje dobu komunikace k podpoře vzdálených stanic. Dále, umísťování oken, generování okrajů a formátování panelů je zpracováváno v řadiči pracovní stanice a tím se odnímá zatížení hostitelskému procesoru. Nakonec data spodního panelu není nutné přenášet z hostitelského procesoru na závislou pracovní stanici jakmile je okno odstraněno, což také značně snižuje dobu komunikace vyžadovanou k podpoře vzdálených pracovních stanic. Pokud se řadič pracovní stanice přetíží do bodu, kdy výpočetní výkon je nižší, než je požadovaný, lze přidat do systému jednu nebo více dalších řadičů pracovní stanice.

Další výhody jsou zajištěny distribucí těchto kroků zpracování do řadiče pracovní stanice, protože hostitelský procesor již nepotřebuje znát funkce specifické pro jednotlivá zařízení. Například hostitelský procesor nepotřebuje mít žádné speciální znalosti o funkcích žádného konkrétního zařízení závislé pracovní stanice, protože řadič pracovní stanice může prezentovat vylepšení panelů, jako je například práce s okny, pomocí nejlepších funkcí dostupných na jednotlivých zařízeních. Protože vynález odstraňuje jisté závislosti mezi hostitelským procesorem a zařízeními závislých pracovních stanic, je jednodušší vyvinout nový software a funkce, protože není třeba brát tolik v úvahu závislosti, jako v minulosti. Podpůrné programy pro zařízení závislé pracovní stanice mohou být vyvinuty spolu se zřetelem na řadič pracovní stanice, a není již nutné brát v úvahu jedinečné vzájemné vztahy mezi zařízeními závislých pracovních stanic a hostitelským procesorem.

Tento vynález může být proveden v jiných konkrétních formách bez odchýlení od jeho ducha nebo základních atributů a proto se vyžaduje, aby se tohoto provedení považovalo ve všech ohledech za ilustrativní a nikoli omezující, přičemž co se týče rozsahu vynálezu, odkazujeme na přiložené nároky spíše než na předchozí popis.

Claims (8)

1. Způsob pro pomoc při generování a odstraňování oken na více vzdálených obrazovkách (116,215) monitoru vzdáleného terminálu, přičemž každá obrazovka (116, 215) monitoru má předtím existující obsah obrazovky (116, 215) monitoru, připojených prostřednictvím řadiče (30) pracovní stanice k hostitelskému procesoru, vyznačující se tím, že obsahuje kroky za prvé vytvoření datového toku obsahujícího polohu, oblast a obsah okna, a obsahující identitu jedné z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu pro přijetí uvedeného okna v hostitelském procesoru (400), za druhé vyslání datového toku z hostitelského procesoru (400) na řadič (30) pracovní stanice, za třetí identifikace uvedené jedné z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu (10, 20) pro přijetí okna a uložení předtím existujícího obsahu obrazovky (116, 215) monitoru uvedené jedné z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu (10, 20) pro přijetí uvedeného okna v řadiči (30) pracovní stanice, za čtvrté sestrojení okna ajeho okrajů jako překryv na předtím existujícím obsahu obrazovky (116, 215) monitoru v řadiči (30) pracovní stanice, za páté vyslání sestrojeného překryvu okna z řadiče (30) pracovní stanice na jednu z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu pro přijetí uvedeného okna a za šesté zobrazení překryvu a předtím existujícího obsahu obrazovky (116, 215) monitoru na uvedené jedné z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu pro přijetí uvedeného okna

2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že dále obsahuje kroky:

generování příkazu k odstranění okna na určeném cíli vzdáleného terminálu (10, 20) v hostitelském procesoru (400) vyslání příkazu z hostitelského procesoru (400) na řadič (30) pracovní stanice získání předtím existujícího obsahu obrazovky (116, 215) monitoru předtím překrytého oknem, v řadiči (30) pracovní stanice vyslání získaného předtím existujícího obsahu obrazovky (116, 215) monitoru z řadiče (30) pracovní stanice do určeného vzdáleného terminálu (10, 20) a zobrazení získaného a vyslaného předtím existujícího obsahu obrazovky (116, 215) monitoru na určeném vzdáleném terminálu (10, 20).

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že ve kroku za třetí, dílčí krok uložení předtím existujícího obsahu obrazovky (116, 215) monitoru jedné z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu (10, 20) obsahuje uložení aktuální adresy kurzoru pro jednu z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu (10,20) a vypočtení oblasti obrazovky (116, 215), která se má nahradit uvedeným oknem.

- 11 CZ 290402 B6

4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že krok za páté dále obsahuje dílčí krok omezení rozsahu přípustných adres kurzoru na adresy kurzoru, které jsou umístěny v uvedeném okně.

5. Zařízení pro napomáhání při generování a odstraňování oken na množství obrazovek (116,215) monitoru vzdáleného terminálu (10, 20), přičemž každá obrazovka (116, 215) monitoru má předtím existující obsah obrazovky (116, 215) okna, připojených prostřednictvím řadiče (30) k hostitelskému procesoru (400), vyznačující se tím, že obsahuje v hostitelském procesoru (400) správce (6) dat monitoru pro vytvoření datového toku obsahujícího pozici, oblast a obsah okna a obsahující identitu jedné z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu (10, 20) pro přijetí uvedeného okna, sběrnici (401) pro vyslání datového toku z hostitelského procesoru do řadiče (30), v řadiči (30) software pro identifikaci jedné z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu (10, 20) pro přijetí uvedeného okna a uložení předtím existujícího obsahu obrazovky (116, 215) monitoru jedné z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu (10, 20) pro přijetí uvedeného okna, v řadiči (30) software pro sestrojení okna a jeho okrajů jako překryv na předtím existujícím obsahu obrazovky (116, 215) monitoru, datové spojení pro přenos sestrojeného překryvu okna z řadiče (30) na jednu z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu (10, 20) pro příjem uvedeného okna a na jedné z množství obrazovek (116, 215) monitoru vzdáleného terminálu (10, 20) pro příjem uvedeného okna, software pro zobrazení překryvu a předtím existujícího obsahu obrazovky (116, 215) monitoru.

6. Zařízení podle nároku 5, v y z n a č u j í c í se t í m , že řadič (30) dále obsahuje komunikační adaptér (306) pro spojení s jednou nebo více závislých pracovních stanic (20).

7. Zařízení podle nároku 5, vy z n a č uj í c í se t í m , že řadič (30) dále obsahuje programovatelnou pracovní stanici (10).

8. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že řadič (30) dále obsahuje programovatelnou pracovní stanici (10), a alespoň jeden řadič (30) pracovní stanice má komunikační adaptér (306) pro spojení s množstvím neprogramovatelných terminálů.