CZ283268B6 - Způsob přenášení informací - Google Patents

Abstract

Podstatou zpracování informací a propojení signálů pro usnadnění skoků kmitočtu v systému bez použití skokové jednotky základního pásma je rozdělení společné TDM sběrnice (135, 140) mezi množstvím radiových sdělovacích jednotek (215, 225), procesorových jednotek (210, 220) a informačním spojovacím vedením (147). Procesorové jednotky (210, 220) vybírají informaci spojovacího kanálu, paketizují nebo depaketizují informaci a vracejí ji zpět na společnou sběrnici pro sdělení informačním spojovacím vedením (147) nebo radiovými sdělovacími jednotkami (215, 225).ŕ

Description

Oblast techniky

Tento vynález se obecně týká rádiových komunikačních systémů, zejména popisuje architekturu pro zpracování informací a propojení signálů k usnadnění skokových změn kmitočtu v buňkových radiotelefonních komunikačních systémech.

Dosavadní stav techniky

Buňkové radiotelefonní systémy používají množství stanovišť rádiových buněk, které jsou spojeny komunikačními spoji s ústřednou mobilního systému, nazývanou mobilní ústředna (MSC). Tato mobilní ústředna je propojená s místní veřejnou komutovanou telefonní sítí (PSTN) a zajišťuje mobilním účastníkům přístup ktéto pevné telefonní síti. Mobilní provoz je typicky přenášen mezi příslušnými základnovými stanovišti a mobilní ústřednou pozemními spoji, někdy prostřednictvím vložených spojovacích bodů. Přenášený provoz jsou v podstatě hlasové a/nebo datové signály vysílané a přijímané účastníky.

Tradiční stanoviště buněk obsahují skupiny rádiových vysílačů s přijímači pro vysílání a příjem informací kaod účastníků. V sestupném směru (od základny k mobilní části) získávají tyto vysílače s přijímači, které jsou dálkově řízeny z mobilní ústředny, jeden nebo více provozních kanálů z informačních vedení. Signály z těchto provozních kanálů jsou vhodně zpracovány a jsou pomocí vysílače s přijímačem přenášeny rádiovým kanálem. Ve vzestupném směru jsou informace přijímány vysílačem s přijímačem z rádiového kanálu, zpracovány a přenášeny zpět do mobilní ústředny.

Je dobře známo, že v obvyklých analogových buňkových systémech zpracovává každý vysílač s přijímačem (který zajišťuje jeden rádiový kanál) pouze jeden informační provozní kanál. Pro hlasový signál může nezbytné zpracování v sestupném směru zahrnovat takové zpracování, jako je vhodné zvukové tvarování, přidání řídicích signálů nebo kompresi signálů. V novějších číslicových systémech, jako je například Globál Systém for Mobile Communications (GSM) Pan-European Digital Cellular (PEDC), jehož použití se předpokládá v částech Evropy, každý přijímač s vysílačem rádiového kanálu (rovněž sloužící jednomu rádiovému kanálu) zajišťuje více provozních kanálů s použitím kanálové struktury vícenásobného přístupu s časovým dělením (TDMA). V PEDC je osm časových úseků pro každý rádiový kanál, z nichž každý slouží jednomu provoznímu kanálu spinou rychlostí. Každý vysílač s přijímačem tudíž vybírá osm provozních signálů, přičemž každý signál musí podstoupit určitý způsob zpracování jako je kanálové kódování, šifrování, číslicové kódování řeči, rozdělení do paketů nebo jiné vhodné zpracování. Obecně jsou všechny funkce vysílačů s přijímači buňkového stanoviště rozděleny na základě logických provozních kanálů, kterým slouží. Ve vzestupném směru (směr od mobilní části k základně) jsou signály přijímány z mobilních částí na konkrétním rádiovém kanálu a jsou příslušně dekódovány. Tyto informace jsou předávány do mobilní ústředny odpovídajícím souborem komunikačních spojů. Novější buňkové systémy zajišťují schopnosti, které před tím nebyly dřívějšími buňkovými systémy zajišťovány. Vícekmitočtové buňkové radiotelefonní systémy jako je PEDC používají skokové změny kmitočtu pro zlepšení výkonnosti systému během úniků a pro snížení účinků úniku signálu typicky způsobeného fyzickými překážkami nebo jinými příčinami zhoršení signálu. Skokové změny kmitočtu jsou zajišťovány přepínáním informací provozního kanálu (včetně hlasu a/nebo dat) na různé vysílací kmitočty během spojení. Tento způsob je dobře znám v technice rozprostřeného spektra a je obzvláště užitečný při použití redundantního kódování kanálu. Provozní signál je v podstatě rozprostřen přes množství kmitočtů, známých jako skokový soubor. Když se některý ze signálů prudce zhorší nebo rušením

- 1 CZ 283268 B6 dovoluje toto kódování přijatelnou rekonstrukci signálu s použitím pouze správně přijímané informace.

V systému jako je PEDC může být ke stejné anténě připojena množina vysílačů s pevnými kmitočty za použití pevně laděných dutin, jak je v oboru známo. Toto je ale možné provést pouze tehdy, jsou-li kmitočty vysílačů, napájející laděné dutiny, pevné. V těchto typech systémů jsou skokové změny kmitočtu v sestupném směru dosaženy použitím množiny vysílačů, kde každý z nich je naladěn na rozdílný kmitočet. Pevně laděné dutiny zajišťují účinný způsob sloučení množiny vysílačů do jedné antény za účelem současného vysílání množiny kmitočtů bez vzniku výkonových ztrát, které jsou typicky spojeny se širokopásmovými pasivními sdružovači. Typicky je jeden vysílač přiřazen jedné pevně naladěné dutině. Když je tedy použito skokových změn kmitočtu, musí být informace provozního kanálu zpracovány, rozděleny do paketů a nasměrovány ke správným vysílačům příslušným k určitému kmitočtovému skokovému souboru. Směrování příslušné části informací provozního kanálu do příslušných vysílačů se ukázalo obtížným.

Zabezpečení a zajištění této schopnosti na buňkovém základnovém stanovišti obecně vyžaduje přidání jednotky skokových změn v základním pásmu (BBHU) pro usnadnění skokových změn kmitočtu. Základní pásmo, tak jak je zde míněno, zahrnuje jakoukoli reprezentaci informace před tím, než je namodulována na nosný kmitočet. BBHU může být jakýkoli číslicový přepojovač nebo směrovač, jako je například přídavný přepojovač TDM sběrnice, tak jak je znám v oboru. Další podrobnosti přepojovacích technik s časovým dělením je možno nalézt v publikaci Digital Telephony, autor John C. Bellamy, Ph.d., vydal John Wiley and Sons, New York, 1982. BBHU je pevně propojena mezi jednotkami zpracování provozních kanálů a množinou vysokofrekvenčních vysílačů s přijímači. Tento přídavný hardware má přímý vliv na složitost návrhu základnového stanoviště (velikost skříní zařízení), instalaci, odolnost proti chybám, náklady a celkovou spolehlivost systému. Tak jak vzrůstá složitost základnových stanovišť, je třeba udržovat požadovanou funkčnost bez podstatného snížení spolehlivosti nebo podstatného zvýšení velikosti a nákladů na každé základnové stanoviště.

Obr. 1 znázorňuje použití jednotky skokových změn pro usnadnění skokových změn kmitočtu v sestupném směru v radiotelefonním systému PEDC. Jako příklad bude použito skokových změn kmitočtu s pěti nosnými kmitočty pro dva nezávislé anténní sektory 170 na jednom stanovišti. Provozní kanály pro toto stanoviště jsou z mobilní ústředny (MSC) 145 přijímány komunikačními nebo informačními spoji 147 a přiváděny na společnou sběrnici 135 a 140 s časovým dělením (TDM sběrnice) za použití přístroje 150 a 155 pro rozšiřování sběrnice. Skupina jednotek 160 a 165 zpracování je propojena se společnou sběrnicí TDM a přijímá informace provozního kanálu, které vyžadují rozdělení do paketů. Tyto provozní informace jsou zpracovávány a rozdělovány do paketů těmito jednotkami 160 a 165 zpracování. Jednotka 100 skokových změn v základním pásmu musí potom směrovat každý paket do příslušného vysílače s přijímačem 115 a 120 tak, že množina paketů z daného provozního kanálu je rozdělována do množiny vysílačů. Toto rozdělování je takové, že každý vysílač přijímá své informační pakety v čase odpovídajícím shlukovému protokolu rádiového kanálu (TDMA), specifikovanému pro PEDC. Jak bylo dříve popsáno, laděné dutiny 125 a 130 zajišťují sdružování pevně laděných vysílačů do jedné antény 132 a 134.

Současné systémy typicky využívají množinu jednotek 105 a 110 zpracování k uskutečnění zpracovávacích funkcí, což zahrnuje minimálně rozdělení do paketů, kde každá z těchto jednotek je přiřazena specifickému souboru provozních kanálů a jednomu přijímači s vysílačem 115 a 120. Například jedna z jednotek 160 zpracování může být přiřazena vysílači s přijímačem 1 161 za účelem vykonávání předem určeného vysílacího schématu pro osm provozních kanálů, když nejsou požadovány skokové změny kmitočtu. Skokové změny kmitočtu vyžadují, aby informace rozdělená do paketů byla směrována do různých vysílačů, které nemusí být nezbytně určeny pro tuto konkrétní jednotku provádějící zpracování aje tudíž potřebná jednotka skokových změn v základním pásmu (BBHU).

-2CZ 283268 B6

V PEDC slouží každý rádiový kanál osmi rádiovým časovým úsekům TDM a v každé jednotce 160 a 165 zpracování je tudíž zpracováváno osm provozních kanálů s plnou rychlostí. Jelikož pro skokové změny je použito pět rádiových kanálů, existuje čtyřicet provozních kanálů s plnou rychlostí. Pro každý rádiový časový rámec TDM bude mít každý ze čtyřiceti provozních kanálů paket, přenášený jedním z pěti rádiových kanálů. V mnoha rádiových časových rámcích TDM bude každý vysílač s přijímačem rádiového kanálu v souboru skokových změn s pěti kmitočty vysílat informaci pocházející ze všech čtyřiceti provozních kanálů.

Pro skokové změny v základním pásmu ve vzestupném směru jsou pakety spojené s jedním provozním kanálem přijímány na množině kmitočtů různými přijímači. Tato množina paketů musí být potom směrována do příslušné jednotky zpracování přes jednotku 100 skokových změn a tato jednotka zpracování potom sdruží a zpracuje všechny pakety stejného provozního kanálu do jednoho provozního signálu a předá tyto zpracované informace po společné sběrnici 135 a 140 s časovým dělením do informačního spoje 147 a zpět do mobilní ústředny 145. USA patent číslo 4887265 popisuje paketově přepojovaný buňkový telefonní systém, který má buňkový přepojovač a základnové stanice pro zajištění datových služeb s přepojováním paketů buňkovým datovým telefonům. Jsou použity obousměrné komunikační sběrnice.

Z výše uvedených důvodů se přístupy tradiční systémové architektury ukázaly jako nevhodné pro ekonomické uplatnění některých nových buňkových vlastností a schopností, včetně skokových změn kmitočtu. Je zapotřebí usnadnit skokové změny kmitočtu bez použití přídavné jednotky skokových změn v základním pásmu, nadbytečného zpracování nebo přídavného propojování, aby se podstatně zvýšila spolehlivost systému a snížila se složitost hardwarového propojení a celkové systémové náklady.

Podstata vynálezu

Tyto a jiné požadavky byly v podstatě splněny systémem propojení a zpracování pro usnadnění skokových změn kmitočtu, jak je popsáno dále.

Předkládaný vynález poskytuje zařízení a způsob pro sdělování signálových informací z informačního spoje do množiny vysílačů pracujících na různých kmitočtech v komunikačním systému, kde se tento způsob skládá z kroků spojení informačního spoje s množinou vysílačů společnou sběrnicí a připojení alespoň jedné jednotky zpracování ktéto společné sběrnici a je charakterizován kroky zpracování části signálové informace přenášené po společné sběrnici z komunikačního spoje alespoň jednou jednotkou zpracování na zpracované informace, navrácení těchto zpracovaných informací zpět na společnou sběrnici tak, že jak zpracované tak nezpracované signály jsou současně multiplexovány na společné sběrnici a výběru alespoň části zpracované informace ze společné sběrnice za účelem přenosu do alespoň jednoho z množiny vysílačů.

Předkládaný vynález rovněž poskytuje zařízení a způsob pro sdělování signálových informací přijatých množinou přijímačů do informačního spoje v komunikačním systému, kde se tento způsob skládá z kroků spojení informačního spoje s množinou přijímačů společnou sběrnicí a připojení alespoň jedné jednotky zpracování k této společné sběrnici a je charakterizován kroky zpracování části přijmuté signálové informace přenášené po společné sběrnici z množiny přijímačů alespoň jednou jednotkou zpracování na zpracované informace, navrácení těchto zpracovaných informací zpět na společnou sběrnici tak, že jak přijmuté signálové informace tak zpracované informace jsou současně multiplexovány na společné sběrnici a výběru alespoň části zpracovaných informací ze společné sběrnice za účelem přenosu do informačního spoje.

Zpracování informací může přídavně obsahovat takové zpracování jako kanálové kódování, kanálové dekódování, šifrování, dešifrování, konverzi hovorové rychlosti, konverzi datové rychlosti, konverzi datového protokolu nebo jakoukoli jinou techniku zpracování, vhodnou pro danou aplikaci.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je blokové schéma známého systému umožňujícího skokové změny kmitočtu.

Obr. 2 je blokové schéma, obecně zobrazující jedno provedení tohoto vynálezu.

Obr. 3 je diagram ilustrující jedno uspořádání přidělování informací do časových úseků na společné sběrnici ve shodě s tímto vynálezem.

Obr. 4 je blokové schéma jiného uspořádání, které používá jedno zpracovávající zařízení pro usnadnění skokových změn kmitočtu ve shodě s tímto vynálezem.

Příklad provedení vynálezu

Výhodné uspořádání vynálezu je popsáno v souvislosti s buňkovým radiotelefonním základnovým stanovištěm, kde informace z alespoň jednoho provozního kanálu, jako je například digitalizovaná řeč z jedné konverzace, jsou zpracovány do množství informačních paketů a přenášeny do množství vysílačů rádiových kanálů, které mají pevné kmitočty. První část popisu tohoto uspořádání je charakteristická pro skokové změny kmitočtu v sestupném směru (přenos ze základnového stanoviště do účastnické jednotky), přičemž se předpokládá, že skokové změny kmitočtu ve vzestupném směru jsou zajištěny rychlými kmitočtovými ústřednami, jak je v oboru známo. Další část popisu se týká přijmu provozních informací přijímači s pevnými kmitočty. Jak ocení odborník v daném oboru, tento vynález je přímo použitelný pro jiné typy komunikačních systémů se skokovými změnami kmitočtu, jako jsou systémy se skokovými změnami kmitočtu na kmitočtech světelných vln.

Obr. 2 znázorňuje použití vynálezu pro usnadnění skokových změn kmitočtu, při současném vyloučení jednotky skokových změn v základním pásmu na buňkovém základnovém stanovišti. Tento systém obsahuje mobilní ústřednu 145 připojenou na informačním spojem 147, společnou sběrnici 135, 140 s časovým dělením se zařízeními 150, 155 pro rozšiřování této společné sběrnice 135 a 140, jednotky 210 a 220 zpracování ve shodě s tímto vynálezem a pevně naladěné vysílače s přijímači 215 a 225 spojené s pevně naladěnými dutinovými sdružovači 125 a 135, které jsou spojeny s anténami 132 a 134. Vysílače s přijímači 215, 225 mohou být také ve formě vysílačů a/nebo přijímačů.

V případě sestupné komunikace je po společné sběrnici 135, 140 s časovým dělením a zařízeních 150, 155 pro její rozšíření distribuován do jednotek 210 a 220 zpracování alespoň jeden logický provozní kanál, skládající se z hovorových a/nebo datových informací. Jak ocení odborníci v daném oboru, může být rovněž použita jakákoli vhodná sběrnice, včetně kombinací sériových nebo paralelních sběmic se synchronními nebo asynchronními sběrnicemi. Výhodné uspořádání obsahuje druhou společnou sběrnici s časovým dělením jako mechanismus pro zlepšení odolnosti systému na chyby v případě poruchy první společné sběrnice s časovým dělením. Odborníkům v daném oboru je ale zřejmé, že taková redundance nemusí být vhodná v každé aplikaci.

Vynález používá pro usnadnění skokových změn kmitočtu existující sběrnici z obr. 1 k přenášení jak nezpracovaných informací z informačního spoje 147 do více jednotek 210 a 220 zpracování,

-4CZ 283268 B6 tak k přenášení hovorových informací rozdělených do paketů z jednotek 210 a 220 zpracování do příslušných pevně naladěných vysílačů nebo vysílačů s přijímači 215 a 225. Sběrnice používá záměnu časových úseků (TSI), působící jako přepojovač pro přepojováni informací přicházejících do přepojovače z příchozí sběrnice (odcházejících z jednotek zpracování 5 a ostatních periferií) na odchozí sběrnici (vstupujících do jednotky zpracování a dalších periferií), jak je v oboru známo. Odborníci v daném oboru ocení, že stejně tak mohou být použity jiné struktury společné sběrnice s časovým dělením.

Jednotka 210 a 220 zpracování vybírá ze své příchozí sběrnice s časovým dělením alespoň část ío informací pro alespoň jeden provozní kanál, přenášených z informačního spoje 147. Číslicový signální procesor 213 (DPS) provádí kanálové kódování informací, prokládání informací a potom rozdělí informace z alespoň jednoho logického provozního kanálu do množství informačních paketů, jak je známo v oboru. Jakmile jsou informace zpracovány do množství paketů, vrátí jednotka 210, 220 zpracování tyto zpracované informace zpět na tutéž sběrnici 15 s časovým dělením v předem určených časových úsecích, kde jsou tyto pakety zpřístupněny pro následné vyhledání alespoň jednou jednotkou 210, 220 zpracování. Jednotkami 210 a 220 zpracování mohou být prováděny i jiné formy zpracování, například šifrování, kódování a dekódování řeči, konverze datové rychlosti, konverze datového protokolu nebo jakékoli jiné vhodné způsoby zpracování informací. Navíc jednotka 210. 220 zpracování spolu se 20 zpracováním informací zajišťuje řídící informace, jako například nastavování výkonu vysílače a řídicí parametry přijímače.

Vysílače nebo vysílače s přijímači 215 a 225 jsou připojeny ke společné sběrnici 135, 140 s časovým dělením přes jednotky 210 a 220 zpracování, což jednotce 210 a 220 zpracování 25 umožňuje předávat informace rozdělené do paketů přímo do vysílače. Příslušná jednotka zpracování 220 vybere zpracované informace z příslušných časových úseků a přenese kanálově kódované informace rozdělené do paketů do určeného vysílače. Tato jednotka zpracování ví, která data použít, na základě posloupnosti skokových změn kmitočtu, kterou vypočte a na základě znalosti přidělování a přiřazování společné sběrnice. Vyhledání těchto informací na 30 stejné sběrnici je prováděno tou jednotkou zpracování, která je spojena s konkrétním vysílačem, který má požadovaný kmitočet.

Sběrnice 135 a 140 s časovým dělením tedy zajišťuje současně cestu pro informace nerozdělené do paketů, přidružené ke konkrétnímu provoznímu kanálu, stejně jako pro informace rozdělené 35 do paketů, přidružené ke konkrétnímu kmitočtu, jak je v oboru známo. Na rozdíl od jednotky zpracování a systému směrování spojeného s jednotkou skokových změn v základním pásmu tento vynález přenáší zpracované informace zpět na existující společnou sběrnici s časovým dělením v časových úsecích, do kterých mají později přístup příslušná periferní zařízení, čímž se uskutečňuje schéma skokových změn kmitočtu. Toto schéma vylučuje potřebu jakékoli další 40 jednotky skokových změn. Dostatečná přebytková kapacita, která je na společné sběrnici 135 a 140 s časovým dělením k dispozici, je použita pro usnadnění směrování informací, které mají být sdělovány na více kmitočtech, namísto jejich směrování přes oddělenou jednotku skokových změn v časovém pásmu.

Jak ocení odborníci v daném oboru, může být použito mnoho dalších vhodných způsobů pro vybírání a vracení informací z a do společné sběrnice. Vyhledávací jednotka zpracování může například své potřebné informace číst ze stejných předem určených časových úseků, předem určených, ale měnících se časových úseků nebo z kombinace obou typů, v závislosti na povaze systému. Nebo návratová jednotka zpracování může například vracet zpracované informace do 50 předem určených, ale měnících se časových úseků. Existující možnost TSI přepojování, která je u TDM sběrnice k dispozici, může být volitelně výhodně použita.

Ve vzestupném směru je množina paketů přijatých provozních informací pro jeden provozní kanál předávána na společnou sběrnici s časovým dělením z více přijímačů s pevnými kmitočty.

-5CZ 283268 B6

Alespoň jedna jednotka zpracování vybírá ze sběrnice množinu časových úseků projeden kanál, zkombinuje množinu paketů pro jeden provozní kanál do jediného provozního kanálu a vrátí tento jediný provozní kanál zpět na stejnou sběrnici, za účelem sdělení do mobilní ústředny MSC. Odborníci vdaném oboru ocení, že jednotka zpracování může zajišťovat přídavné zpracování množiny paketů, jako je dekódování kanálu, dešifrování, výběr dat, přeskupení bitů nebo jiné vhodné zpracování, které může být v konkrétní aplikaci požadováno.

Obr. 3 znázorňuje jeden příklad toho, jak jsou informace přidělovány do časových úseků uvnitř TDM rámce 300 125 microsec, za účelem realizace skokových změn v základním pásmu v sestupném směru. Jeden statický časový úsek pro provozní kanál 305 nese informace nerozdělené do paketů (nezpracované informace sestupného směru), přicházející z informačního spoje 147. Jedna konkrétní jednotka zpracování hledá tento časový úsek uvnitř rámce 300 a vybírá tyto informace. Informace jsou zpracovány tak, že je požadováno, aby každý paket byl vysílán na konkrétním kmitočtu. Jednotka zpracování vrátí tyto informace rozdělené do paketů zpět na sběrnici za použití posloupnosti pěti časových úseků 310, určených pro tyto informace, čímž je umožněno následné vyhledání příslušnou jednotkou zpracování, která je přidružena požadovanému vysílači na jednom kmitočtu. Příslušná jednotka zpracování může být ta jednotka, která prováděla zpracování nebo jakákoli jednotka zpracování, připojená na sběrnici. Příslušná jednotka zpracování vybere ze sběrnice s časovým dělením za použití předem určeného algoritmu posloupnost pěti časových úseků 315, které mají být vysílány na kmitočtu vysílače, přiděleného této jednotce zpracování.

Obr. 4 znázorňuje jedinou jednotku 210 zpracování pro přenos informací z informačního spoje 147 do množiny vysílačů s přijímači 215 s pevnými kmitočty. Odborníci v daném oboru ocení, že tyto vysílače s přijímači mohou být schopné komunikace na libovolných kmitočtech v elektromagnetickém spektru. Pouze jedna jednotka zpracování vybírá nezpracované informace, provádí paketové zpracování (a další nezbytné zpracování) pro všechny vysílače s přijímači 215 a vrací informace zpět na stejnou sběrnici. Každý jednotlivý vysílač s přijímačem vyhledává (nebo ukládá) informace určené k vysílání (nebo přijmuté) na jemu přidruženém kmitočtu.

Odborníci vdaném oboru ocení, že mohou být rovněž vhodné i jiné variace kombinování schopností zpracování s jinými stupni uvnitř výše popsaného systému, aniž by se přesáhl rámec vynálezu. Jedno uspořádání může například obsahovat kombinaci schopnosti zpracování s funkcemi vysílače s přijímačem, aby se dále omezilo kabelové propojení mezi deskami zpracování a vysílači s přijímači. Rovněž může být například požadované zpracování signálu pro kterýkoli jeden provozní kanál přiděleno více rozdílným jednotkám zpracování, které všechny komunikují po společné sběrnici. To by mohl být žádoucí scénář pro zajištění speciální schopnosti, jako je třeba šifrování, jako univerzálního společného zdroje.

Claims (12)

1. Způsob přenosu signálových informací v komunikačním systému, kdy jsou tyto informace přenášeny mezi informačním spojem (147) a buď množinou vysílačů, nebo množinou přijímačů pracujících na různých kmitočtech, kdy je informační spoj (147) spojen s množinou vysílačů nebo s množinou přijímačů společnou sběrnicí (135, 140), na kterou je připojena alespoň jedna jednotka (210, 220) zpracování, vyznačující se tím, že nezpracované signálové informace se přijímají na společnou sběrnici (135, 140) buď informačním spojem (147), nebo množinou přijímačů, část nezpracovaných signálových informací se přijímá ze společné sběrnice (135, 140) alespoň jednou jednotkou (210, 220) zpracování a zpracovává se na zpracované

-6CZ 283268 B6 signálové informace, přičemž tyto zpracované signálové informace se navrátí zpět na společnou sběrnici (135, 140) tak, že jak zpracované, tak nezpracované signálové informace jsou současně multiplexovány na společné sběrnici (135, 140) a alespoň část zpracovaných signálových informací z této společné sběrnice (135, 140) se vybere za účelem přenosu buď do alespoň jednoho z množiny vysílačů nebo do informačního spoje (147).

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m , že informačním spojem (147) se přenáší alespoň jeden logický provozní kanál (305).

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že v logickém provozním kanále (305) se přenáší alespoň jeden z hovorového a datového provozu.

4. Způsob podle nároků 2 nebo 3, vyznačující se tím, že signálové informace přiřazené alespoň jednomu určitému logickému provoznímu kanálu (305) se zpracovávají v alespoň jedné jednotce (210, 220) zpracování.

5. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž4, vyznačující se tím, že signálové informace jsou propojeny mezi společnou sběrnicí (135, 140) a alespoň jedním vysílačem nebo alespoň jedním přijímačem přes alespoň jednu jednotku (210, 220) zpracování.

6. Způsob podle kteréhokoli z nároků 2až5, vyznačující se tím, že část zpracovaných signálových informací vybraných ze společné sběrnice (135, 140) za účelem přivedení k alespoň jednomu z množiny vysílačů se zpracovává alespoň jednou jednotkou (210, 220) zpracování, přičemž alespoň část logického provozního kanálu (305) je rozdělena do informačních paketů, které mají být přenášeny tímto alespoň jedním vysílačem, přičemž alespoň část signálových informací se kanálově kóduje a alespoň část signálových informací se šifruje.

7. Způsob podle kteréhokoli z nároků 2až6, vyznačující se tím, že část zpracovaných signálových informací vybraných ze společné sběrnice (135, 140) za účelem přivedení na informační spoj (147) se zpracovává alespoň jednou jednotkou (210, 220) zpracování, přičemž vícenásobné signálové informace přenášené z množiny přijímačů jsou kombinovány do jediného provozního kanálu (305), přičemž alespoň část signálových informací přenášených z množiny přijímačů se dešifruje a alespoň část informací provozního kanálu přenášených z množiny přijímačů se kanálově dekóduje.

8. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž7, vyznačující se tím, že signálové informace jsou přiváděny na společnou sběrnici (135, 140) pomocí časového dělení.

9. Zařízení pro provádění způsobu podle nároků 1 až 8 pro přenos signálových informací v komunikačním systému, kde tyto informace jsou přenášeny z informačního spoje (147) do množiny vysílačů s přijímači (215, 225), vyznačující se tím, že toto zařízení je tvořeno alespoň jednou jednotkou (210, 220) zpracování připojenou na společnou sběrnici (135, 140), společnou pro informační spoj (147) a množinu vysílačů s přijímači (215, 225).

10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že alespoň jedna jednotka (210, 220) zpracování obsahuje procesor (213) spojený se společnou sběrnicí (135, 140).

11. Zařízení podle nároků 9 nebo 10, vyznačující se tím, že dále obsahuje šifrovací zařízení pro šifrování signálových informací spojené s alespoň jednou jednotkou zpracování (210, 220), dešifrovací zařízení pro dešifrování přijatých signálových informací spojené s alespoň jednou jednotkou (210, 220) zpracování, kanálové kódovací zařízení pro kódování zpracovaných informací (310) spojené s alespoň jednou jednotkou (210, 220)

- 7 CZ 283268 B6 zpracování a kanálové dekódovací zařízení pro dekódování zpracovaných informací (310), spojené s alespoň jednou jednotkou (210,220) zpracování.

12. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 9ažll, vyznačující se tím, že místo 5 množiny vysílačů s přijímači (215, 225) toto zařízení obsahuje množinu vysílačů.