CZ2795A3

CZ2795A3 - Anhydrous liquid cleansing agent

Info

Publication number: CZ2795A3
Application number: CZ9527A
Authority: CZ
Inventors: Mark Phillip Houghton; Charles Cornelis Verburg
Original assignee: Unilever Nv
Priority date: 1992-07-08
Filing date: 1993-06-29
Publication date: 1995-10-18
Also published as: JPH07508782A; HUT70592A; AU4561593A; WO1994001525A1; PL302679A1; US5466390A; HU9500036D0; SK2295A3; ZA934915B; EP0649463A1; CA2139675A1; BR9306691A

Description

Bezvodý tekutý čisticí přípravek

Cblast techniky

Předkládaný vynález se týká bezvodých teku čistících prostředků, zejména detergentních přípr obsahujících částice pevných látek. Bezvodé te čistící prostředky obsahují velmi malé množství žádnou vodu.

.<u~ s nebo

Dosavadní stav techniky

Základem bezvodých tekutých čistících prostředků je bezvodá kapalná fáze, která obvykle obsahuje kapalný neiontový surfaktant a případně další kapalinu nesurfaktantové povahy. Kapalný neiontový surfaktant obsahuje obyčejně alespoň jednu ethoxylovanou složku. Tekuté čistící prostředky, k jejichž výrobě je používána směs kapalných neiontových surfaktantů, přičemž alespoň jeden z nich má v molekule několik ethoxylových skupin, například v průměru tři, mají nej lepší vlastnosti. Neiontové surfaktanty s nízkým počtem ethoxylových skupin v molekule jsou ale v poslední době podezřelé z nežádoucí toxicity ve vodním roztoku.

Součástí těchto čistících prostředků je také deflokulant, jako je aniontový surfaktant ve formě volné kyseliny. Avšak aniontový surfaktant má tendenci zhoršovat detergentní účinek ethoxylovaných neiontových suefaktantú.

Tekuté čistící prostředky, zejména prostředky pro praní tkanin, obsahují rozpuštěné nebo dispergované

η	částice pevných látek, které mají při praní výhodné pomocné účinky, například změkčovadla vcdy, bělící činidla a enzymy. Pokud kapalná fáze čistícího prostředku cbsahuje specifickou sacharidovou sloučeninu, lze výše uvedená nevýhody těchto přípravků alespoň částečně překlenout.
Λ 10	V patentové přihlášce EP 325124 jsou zakotveny bezvodé tekuté čistící prostředky, které obsahují bezvodou fázi a sacharidový ether s jednou nebo více alkylovými skupinami s dlouhým řetězcem, jež působí jako zesilovač detergentního účinku.
15	V přihlášce EP 325184 jsou zakotveny bezvodé tekuté čistící prostředky, které obsahují bezvodou fázi a acetylované sacharidové sloučeniny s alespoň dvěma řetězci mastných kyselin v molekule, které působí jako zesilovače detergentního účinku, bělící aktivátory a
20	změkčovadla tkanin.
25	U bezvodých tekutých čistících prostředků, které obsahují bezvodou tekutou fázi a zároveň částečný ether alkylu a alkylglukosidu o 1 až 4 atomech uhlíku, byly nevýhodné vlastnosti překonány.

o

Podstata vynálezu

Vynález se týká bezvodéh přípravku , v němž veda tvoří mé který obsahuje bezvcdcu tekutou částečný ether alkylu a alkylcl cr.Lí-k”.

Částečný ether alkylu a ar zrnech uhlíku je pří 25 *C alesr tekuté fázi a má obecný vzorec

alkylglukosidu o 1 až 4 oň částečně rozoustnv v ch,cR^x

kde (I)

R¹ - R⁴ znamenají každý nezávisle vodík nebo alkylovou skupinu o 1 až 4· atomech uhlíku s výhradou, že u většiny částečných etherů alkylpolyglukosidu vzorce (I), v průměru u 10 až 90% molekul, bude alespoň jeden z radikálů R¹ - R⁴ znamenat alkylovou skupinu o 1 až 4 uhlících;

má průměrnou hodnotu od 1 do 3; a má průměrnou hodnotu od 5, s výhodou od 6, zvláště od 7 do 20, s výhodou do 18, zvláště do 16, nejlépe do 15;

částečný éter je tekutý nebo je rozpustný v tekuté fázi při 25°C.

V patentován spisu US 4, 663, 444 jsou zakotveny glukosidy 1-0 substituované volnými h y d r o x y 1 o v ýni s kup i n ani.

V článku COntroi of headgroup Crientation of

Monolayer by Glvcolopid (Journal of Physical Chemistry, 95, (20, 3), říjen 1991, str. 7339 - 7843) popisuje Κ. ΚΑΝΟ a spolupracovníci stearyl tetrakis (2, 3, 4, 6-O-methyl)-a-D-glukcpyranosid.

V článku Glycosidic Conjugates of Aliphatic Alcohols from Apple Frult (Malus'sylvestris Milí cult. Jonathan) ” (Journal of Agricultural and Food Chemistry, 38,(3), březen 1990, str.757-763) popisuje Schwab a spolupracovníci hexyl 2, 3, 4, 6-tetra-O-methylglukopyranosid.

Součástí tohoto vynálezu jsou všechny částečné ethery alkylpolyglukosidů vzorce (I), ať jsou nebo nejsou kapalné nebo rozpustné v jakékoli bezvodé tekuté fázi při 25°C. Pro přípravky podle vynálezu je výhodné, aby byl částečný ether alkylpolyglukosidů kapalný nebo rozpustný v tekuté fázi při všech teplotách, při kterých bude výrobek uchováván. Pokud není částečný ether alkylpolyglukosidů při 25^eC kapalný, není nutné, aby byl v bezvodé tekuté fázi při této teplotě zcela rozpuštěn. Je nutné, aby byla rozpuštěna alespoň jeho část. Nerozpuštěná porce částečného etheru alkylpolyglukosidů může být přítomna ve formě dispergovaných pevných částic. Je vhodné, aby při 25°C bylo v tekuté fázi rozpustných nejméně 37% hmotnosti částečného etheru alkylpolygluko zvláště 100%.

sidu, s výhodou 60% a

Částečné ethery alkylpol jsou jednak komerčně dostupné, j podle metod běžně užívaných v or například podle metod popsaných patentových přihláškách : US - A (příprava glukosidů), US - A - 3 butyl polyglukosidů), US -A - 2, alkylglukosidů), US - A - 4, 223 alkylaldosidů), US - A - 2, 606, glykosidů), US - A - 4, 683, 297 glykosidů) , US - A - 3, 296, 2.45 glukosidu),' EP-A- 0, 035, 589 výroby aldosidů), US - A - 3, 37 alkylglukosidu), EP-A-0, 319 glykosidového produktu), US - A (kontinuální postup výroby póly 60, 001, 196 (výroba glykosidů) (postup výroby barevně stálých yglukosidů vzorce (1) ednak je lze vyrobit ganické chemii, v následujících - 2, 276, 621 974, 133 (příprava 390, 507 (výroba , 129 (postup přípravy 186 (příprava (postup přípravy (příprava methyl-a-D(kontinuální postup 5, 243 (příprava , 616 (příprava - 3, 346, 558 lolglykosidů), JP-Aa US - A - 3, 565, 885 glykosidů).

Pokud je částečný ether kapalný při 25°C a zároveň je je fáze, je vhodné, aby tvořil nejv nejlépe maximálně 50% hmotnosti zároveň je vhodné, aby tvořil- ne 20%, nejlépe minimálně 35% hmotr\ t.j. optimální rozmezí se pohybuj alkylpolyglukosidu dinou složkou tekuté íce 90%, s výhodou 70%, celého přípravku, a jméně 10%, s výhodou osti celého přípravku, je mezi 50% a 40%.

Pokud tekutá fáze obsahuj etheru alkylpolyglukosidu (který rozpuštěná pevná látka) ještě d pak je výhodné, aby obsah částe ie vedle částečného je kapalina nebo ší kapalnou složku, čného etheru al alkylpolyglukosidu tvořil 1 až 99% hmotnosti tekuté fáze, s výhodou od 10%, zvláště od 20%, nejlépe od 30% a s výhodou do 80%, zvláště do 70%, nejlépe do 60%, t.j. optimální rozmezí se pohybuje cd 20 .do 30%. Další vhodné složky tekuté fáze - surfaktanty a látky nesurf aktar.tové povahy - jsou popsány dále v textu.

Částečný ether alkylpolyglukosidu není jediná čistá substance, ale obvykle se skládá z několika látek. Takže v molekulách částečného etheru alkylpolyglukosidu vzorce (I) bude vždy pouze jeden z radikálů R¹ až R³ znamenat alkylovou skupinu, zatímco ostatní dva radikály budou znamenat vodík.

V celé skupině částečného etheru 15 alkylpolyglukosidu vzorce (I) bude průměrně u 10 až 90 molekul alespoň jeden z radikálů R¹ až R⁴ znamenat alkylovou skupinu. R¹ až R⁴ znamenají s výhodou methylovou skupinu, ethylovou skupinu nebo jejich směsi.

Radikál R⁵ je s výhodou methylová skupina.

Je výhodné, aby m mělo průměrnou hodnotu od 1 do 2, zvláště od 1 do 1,5. Průměrná hodnota n je nejlépe od 12 do 14.

Vzorec (I) je zobrazen v určité izomerní konfiguraci. V této definici jsou zahrnuty všechny izomery částečného etheru alkylpolyglukosidu a jejich směsi, včetně směsí racemických. Součástí tohoto vynálezu jsou tedy všechny izomery vzorce (I), dané izomerií v glukosidovém kruhu a ve strukturách alkylových částí.

Je výhodné, aby bezvodé tekuté prostředky obsahovaly částice pevné fáze dispergované v bezvcdé tekuté fázi.

Výrobní formy

Všechny přípravky pcdle vynálezu jsou tekuté čistící prostředky. Označení tekuté čistící prostředky se vztahuje na výrobky, které jsc normálním atmosférickém tlaku. Pc mohou být dodávány v různých fořt ou tekuté při 25°C a odle způsobu použití mách. Mohou bvt dodávány jako čistící prostředky pro tvrdé povrchy (s abrasivní složkou nebo bez ní), jako prostředky pro běžné použití v domácnosti (např. na mytí nádobí, a to jak ruční, tak v myčkách) nebo i jako specializované čistící prostředky na chirurgické nástroje nebo na zubní protézy. Přípravky podle vynálezu mohou být také dodávány jako prostředky na praní a/nebo úpravu tkanin.

Tyto přípravky obsahují alespoň jednu, s výhodou alespoň dvě, látky, které jsou nositelkami čistícího a/nebo upravujícího účinku. Mezi tyto látky patří surfaktanty, enzymy, bělicí činidla, detergentní , pufry, mikrobicidní látky, (pro tkaniny) změkčovadla tkanin, parfémy, fluorescenční činidla, inhibitory koroze, prostředky na snížení pěinivosti a (v případě čištění tvrdých povrchů ) látky abrasivní. V řadě prostředků je samozřejmě použita, více než jedna z těchto látek, stejně jako další obdobných výrobcích.

Pokud jsou přípravky pod jako prostředky pro praní tkanin obsahuje neiontové surfaktanty dispergovaná v tekuté fázi obsah.

běžně užívané v le vynálezu dodávány , pak tekutá fáze pevná fáze uje jednu nebo více :

následujících látek : bělící činidla, bělící aktivátory, změkčovadla vody, pevné surfaktanty a změkčovadla tkanin. Pokud jscu přípravky podle vynálezu dodávány pro jiné použití, například pro mechanické čištění v domácnosti, může tekutá fáze někdy obsahovat rozpuštěnou látku jincu než je neiontový surfaktant, a to například triacetát glycerolu, parafín, polyethylenglykol s nízkou molekulární hmotností nebo ethoxylovaný polyethylenglykol.Pevná fáze takového prostředku obsahuje jednu nebo více detergentních složek, abrasivních látek a pevných surfaktantů.

Surfaktant

Pevné surfaktanty jsou obvykle rozpuštěny nebo dispergovány v tekuté fázi. Kapalné surfaktanty tvoří obvykle celou nebo část tekuté fáze. V některých případech mohou surfaktanty v přípravcích změnit fázi.

Surfaktanty vhodné pro užití v přípravcích podle vynálezu je možno vybírat z kterékoli ze skupin, podskupin a specifických látek popsaných v těchto publikacích : Surface Active Agents Vol.I, Schwartz a Perry (Interscience 1949), Surface Active Agents Vol. II, Schwartz, Perry a Berch (Interscience 1958), nová edice Mc Cutcheon's Emulsifiers and Detergents publikovaná Mc Cutcheon division of Manufacturing Confectioners Company , Tensid - Taschenbuch, H. Stache, 2. vydání, Carl Hanser Verlag, Můnchen und Wien, 1981.

Neiontové surfaktanty

Neiontové detergentní su dcbre známy. Obvykle se skládají rozpouštějící polyalkoxylenové n díalkanolamidové skupiny v chemi organickou hydrofobňí skupinou o alkylfenolu, kde alkylová skupina obsahuje od 6 do 12 rrakcanty jsou v oooru z ve vodě ebo mono- nebo cké kombinaci s avezenou cd, například, atomů, dialkylfenolů, kde každá alkylová skupina obsahuje od 6 do 12 atomů uhlíku, od primárních, sekundárních nebo terciárních alifatických alkoholů (nebo jejich alkylových derivátů), nejlépe s 8 až 20 atomy uhlíku, od monokarboxylových kyselin s 10 až 24 atomy uhlíku v alkylové skupině fa od polyoxypropylenů.

Běžné jsou také mono- a kyselin, ve kterých má alkylová kyseliny 10 až 20 atomů uhlíku a až 3 atomy uhlíku. Příležitostně mono- a dialkanolamidových deriv polyoxyalkylenová většina vázají hydrOofobní část molekuly.

dialkanolamidy mastných skupina radikálu mastné alkyloylová skupina 1 může v kterémkoli z átů být cí další skupiny a

Ve všech surfaktantech obsahujících polyalkoxylen obsahuje polyalkoxylenová část obvykle průměrně od 2 do 20 skupin ethylen oxidu nebo ethylen oxidu a propylen oxidu. Další lá,t které jsou zvláště vhodné k tomu, nebo část tekuté fáze, jsou zadat evropském patentovém spisuEP tky z této skupiny, , aby tvořily celou teli publikovány v A - 225, 654.

Podle vynálezu je možné, aby tekutá fáze kromě N- substituovaného pyrrolidonu obsahovala další bezvodou kapalinu, například neiontový tekutý surfaktant. Z této skupiny jsou zvláště vhodné ethoxylované neiontové surfaktanty, což jsou produkty kondenzace mastných alkoholů o 9 až 15 atomech uhlíku s alespoň 5, s výhodou se 7 až 11 moly ethylen oxidu. Příkladem jsou kondenzační produkty alkoholů o 11 až 13 atomech uhlíku se 7 až 11 mely ethylen oxidu.

Neiontové surfaktanty s menším počtem, ethylenoxidových skupin v molekule lze použít také, ale přípravky, které je obsahují, mají méně výhodné vlastnosti.

V některých přípravcích jsou s výhodou použity tekuté neiontové surfaktanty vzniklé kondenzací mastných alkoholů s ethylen oxidem a propylen oxidem. Příkladem jsou kondenzační produkty alkoholů o průměrně

12 až 16 atomech uhlíku s průměrně 2 až 8 skupinami ethylen oxidu a 1 až 5 skupinami propylen oxidu na molekulu.

Další skupina vhodných neiontových surfaktantů

2q zahrnuje alkylpolysacharidy(polyglukosidy / oligosacharidy) popsané v těchto patentových spisech:

US 3, 640, 998; US 3, 346, 558; US 4, 223, 129; EP - A - 92, 355; EP - A - 99, 183; EP - 70, 074, '75, '76, '77; EP 75, 994, '95, '96.

²⁵ V přípravcích podle vynálezu lze také použít směsi neiontových detergentních surfaktantů s dalšími detergentními surfaktanty, jako jsou aniontové, kationtové nebo amfolytické detergentní surfaktanty a mýdla.

Je vhodné, aby neiontové surfaktanty tvořily v přípravku 1 až 90% hmotnosti, s výhodou 5 až 75%, a zvláště 20 až 60% hmotnosti.

S u Γ c /. - a.

v

Aniontové surfaktanty

Mezi vhodné aniontové detergentn se řadí soli s alkalickými kovy, amc alkylaminové soli alkylbenzenových s primárních alkylsulfátů s 10 až 13 a alkylové skupině, sekundárních alkyl korespondujících sulřoncvých kyselí vzorce R⁴-C (SO₃M)-R⁵, kde R⁴ a R⁵ jsou přímé nebo rozvětvené alkylové nebo alkenylové skupiny a M znamená vodík nebo alkalický kov, jako je sodík, připravené například sulřoxidací parafínů nebo olefínů), alkylových a alkyléterových sulfátů s 10 až 24 atomy uhlíku v alkylové skupině, přičemž alkyléterové sulfáty obsahují 1 až 5 ethylenoxidových skupin, olefinových sulfonátů připravených sulfonací alfa - olefinů o 10 až 24 atomech uhlíku s následnou neutralizací a hydrolýzou produktu sulfonační reakce, a všechny stabilní formy volných kyselin těchto aniontových surfaktantů.

Bezvodé organické rozpouštědlo

Do kapalné fáze prostředků podle vynálezu je možno též zavzít nesurfaktantové bezvodé organické rozpouštědlo.

Vhodnými kapalinami k tomuto účelu jsou organické látky obsahující polární molekuly. Zvláště vhodné jsou ty, které obsahují relativně lipofilní část a relativně hydrofilní část, a to hydrofilní část bohatou na volné elektronové páry. Empiricky je zjištěno, že kapalné surfaktanty, a zvláště polyalkoxylované neiontové surfaktanty, jsou jednou ze skupin látek výhodných pro užití v tekuté fázi.

Z nesurfaktantových látek mohcu bý~ v tekuté fázi použity jak látky s výhodnými molekulárními formami popsanými výše, tak i ostatní typy látek, zejména v kombinaci s výhodnějšími typy.

Nesurfakoantová rozpouštědla mohcu býo pcužira samostatně nebo v kombinaci s kapalnými surfaktanty. Mezi nesurfaktantová rozpouštědla s výhodnou molekulární strukturou se řadí ethery, polyethery, alkylaminv a mastné aminy (zvláště di- a trialkyl aminy a nebo N- substituované mastné a mastné amidy a jejich mono- a di deriváty, alkyl- (nebo mastné) k miny), alkylamidy nebo -N-alkyl- substituované arboxylové kyseliny nižších alkylesterů, ketony, aldehydy a glyceridy.

Specifickými příklady těchto skt polyethylenglykoly, alkylketony pin jsou dialkylethery, (jako je aceton), glyceryltrialkylkarboxyláty (jako je glyceryltriacetát, v tomto textu označený jako GTA) propylenglykol a sorbitol.

Mnohá lehká rozpouštědla hydrofilní částí jsou ve většině nevhodná sama o sobě. Příkladem nižší alkoholy, jako je ethanol, jako je dodekanol, stejně jako Všechny tyto látky mohou být kon kapalnými materiály.

Proporce tekuté fáze

V přípravcích podle vyná částečný ether alkylpolyglukosicl dalších složek tvoří tekutá fáze! surfaktantem nebo bez něj) alesp přípravku. Stav, kdy částečný e , glycerol, s malou nebo žádnou systémů do jisté míry těchto látek mohou být nebo vyšší alkoholy, lkaný nebo olefiny. ibinovány s ostatními lezu obsahujících u a jednu nebo více (s kapalným oň 10% hmotnosti celého ther alkylpolyglukosidu vzorce (I) je sám o sobě jedinou složkou tekuté fáze, je popsán v textu dříve. Tekutá fáze může tvořit až 90% hmotnosti přípravku, ale praktické množství se pohybuje mezi 20 a 70%, zejména mezi 35 a 60% hmotncsoi přípravku.

Obsah pevných látek

Přípravky podle vynálezu mohou obsahovat pevnou fázi, krerá je dispergována ve fází tekuté. Termín pevná složka označuje v tomto textu látky v pevném skupenství, které jsou do přípravku přidány a jsou v něm v pevné formě dispergovány, dále pevné látky, které jsou rozpuštěny v tekuté fázi a také látky, které v tekuté fázi změnily skupenství z kapalného na pevné a jsou v přípravku dispergovány.

V případě jejich přítomnosti.^!se obsah pevných látek rnůže pohybovat v poměrně širokém rozmezí, například od 5%, mezi 10 až 90%, obvykle mezi 30 až.80% a s výhodou od . 40 do 65% hmotnosti přípravku.

Pevná složka by měla být přítomna ve formě částic s D(3,2) hmotnostním průměrem velikosti částic menším než 300 mikronů, s výhodou menším než 200 mikronů, zvláště menším než 100 mikronů á nejlépe menším než 20 mikronů. Velikost částic může být dokonce menší než jeden mikron.

Pro účely vynálezu je střední průměr částic popisován jako velikost částic D(3,2), což je střední průměr vzhledem k povrchu a objemu částic, vypočítaný podle M. Alderliestena, Anal. Proč. Vol. 21, květen 1984, 167 - 172. Všechny odkazy v textu na průměrnou r částic znamenají ně uvedeno jinak.

nebo střední velikost nebo průmě průměr D(3,2), pokud není výslov:

Správné velikosti částici může být dosaženo jednak použitím materiálů s příslušnou velikostí částic, jednak mletím výsledného produktu ve vhodných mlecích strojích. Dc přípravku je vhodné přidáván deflokulant umožňující kontrolu agregace pevné , aby nedocházelo k jejímu nerozptýlitelnému usazování a usazení.

Další součásti

Kromě výše zmíněných složek mohou být do tekutých čistících prostředků zavzaty mnohé další látky.

Z velkého množství těcht látky vybírány do různých prostř k jakému účelu bude ten který pr svém složení se nejvíce liší pro úpravu tkanin. Mnohé ze složek, těchto prostředcích, lze najít t v prostředcích sloužících jinému v čistících prostředcích pro pov přípravcích pro domácnost ).

o látek budou různé edků, a to podle toho, ostředek používán. Ve středky na praní a nebo které jsou obsaženy v éž účelu (například rohy a v tekutých

Materiály s hydrofobní ú pravou

Použitím dispergovadel s (zde označených jako HM materiál tekutých detergentních prostředk výrazně zlepšit fyzikální stabil usazování.

hydrofobní úpravou y) lze u bezvodých :ů podle vynálezu itu a nebo snížit

Pro účely vynálezu je dispergcvadlo látka, která slouží ke stabilizaci přípravku. Hydrořobně upravené dispergující látky jsou mazeriály skládající se z částic, jejichž vnější povrch byl chemicky upraven tak, aby byla omezena jejích hýdrofilní povaha.

Vhodné HM materiály mají D:2,2, hmoznoszní průměr velikosti částic od 0,005 do 5 mikrometrů, s výhodou od 0,01 do 3 mikrometrů, nejlépe od 0,02 do 0,5 mikrometrů. Obsah HM materiálu tvoří od 0,1 do 10% hmotnosti přípravku, s výhodou od 0,3 do 5%, nejlépe od 1,0 do 4 % hmotnosti přípravku.

Hydrofóbní úpravou je na povrchu částic zredukován počet hydroxylových a nebo kyselých skupin.

Vhodnými reakcemi k uskutečnění této úpravy jsou esterifikace a etherifikace hydrofilnich skupin. Takovouto hydrofóbní úpravou lze odstranit nejméně 10% hydrofilnich skupin, s výhodou od 40 do 95% a zvláště od 50 do 90% hydrofilnich skupin, částečná hydrofóbní ⁰ úprava je výhodnější než celková.

Vhodnými dispergovadly jsou HM materiály s obsahem oxidu křemičitého. Hydrofóbní úprava částic oxidu křemičitého navodí substituci volných hydroxylových skupin na vnějším povrchu částic oxidu křemičitého silylovými nebo alkylovými skupinami s krátkým řetězcem. Nejvhodnějším substituentem povrchových hydroxylových skupin jsou methylové skupiny.

Při použití částic oxidů kovů lze dosáhnout ještě větší redukce separace čisté vrstvy tekutého čistícího prostředku podle vynálezu. Vhodné oxidy kovů mají v suspenzi hustotu od 200 do 1000 g/1, s výhodou

250 až 800 g/1, zvláště 300 až do 650 g/1.

Vhodnými oxidy kovů jsoi hořečnatý, oxid křemičitý a oxi nej vhodnější je oxid hořečnatý.

700 g/1, nejlépe od 400 i oxid vápenatý, oxid

Č hlinitý, přičemž

Hmotnostní průměr veiil· je od 0,1 do 200 mikrometrů, s mikrometrů, nejlépe od 2 do 70 kovového oxidu tvoří v přípravku výhodou 0,5 až 5% hmotnosti, nej ko sti částic oxidů kovů výhodou od 0,5 do 100 ikrometrů. Množství 0,1 až 7% hmotnosti, s léoe 1 až 4% hmotnosti.

mi

Jako HM materiály a tak0 tkanin mohou být do přípravku p hlinky.

jako změkčovadla řidány též příslušné

Změkčovadla vody

Změkčovadla vody jsou nebo iontovou sekvestrací snižuj jiného iontu na tvrdost vody. Z: organického, tak anorganického také rozdělit na ta, která obsa která fosfor neobsahují. Poslední ekologicky přijatelnější a tudíž lá tky, které precipitací jí účinky vápníku nebo (iiěkčovadla mohou být jak původu. Změkčovadla lze zují fosfor, a na ta, ě jmenovaná jsou výhodnější.

Mezi anorganická změkčoýadla vody patří různé fosfáty, boritany, uhličitany, křemičitany, a hlinitokřemičitany a zvláště jejich soli s alkalickými kovy. Lze použít také směsi těchto látek.

Příkladem anorganických obsahem fosforu mohou být ve vo pyrofosfáty, orthofosfáty, poly£ alkalických kovů. Mezi specific změkčovadel vody s dě rozpustné osfáty a fosfonáty ké příklady anorganických fosfátových změkčovadel vody se řadí sodné a draselné tripolyfosfáty, fosfácy a hexametafosfáty.

Příkladem anorganických bezfosfázových změkčovadel vody mohou být ve vodě rozpustné uhličitany, hydrogenuhličitany, bcrizany, křemičizaný, metakřemičitany a krystalické a amorfní hiinitokřemičitany alkalických kovů. Mezi specifické příklady těchto látek se řadí uhličitan sodný (s krystalickými centry vápníku nebo bez nich), uhličitan draselný, hydrogenuhličitany, křemičitany a zeolity sodné a draselné. Příkladem organických změkčovadel vody mohou být citráty, sukcináty, malonáty, sulfonáty mastných kyselin, karboxymethoxysukcináty, amonné polyacetáty, karboxyláty, polykarboxyláty, aminopolykarboxyláty, polyacetylkarboxyláty a polyhydroxysulfonáty alkalických kovů, amoniaku a substituovaného amoniaku. Mezi specifické příklady těchto látek se řadí sodné, draselné, lithné, amonné a substituované amonné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové, kyseliny nitrilooctové, kyseliny oxydijantarové, kyseliny melitové, kyselin benzenpolykarboxylových· a kyseliny citrónové. Jinými příklady mohou být alkanehydroxyfosfonáty a organické fosfáty, jako jsou sekvestrující činidla, která vyrábí například Monsanto pod značkou Deguest range.

Dalšími příklady organických změkčovadel vody jsou polymery a kopolymery s velkou molekulární hmotností, které mají žádané vlastnosti, například kyselina polyakrylová, kyselina polymaleinová a kopolymery polyakrylové a polymá jejich soli, které vyrábí BASF Trade Mark. Hladina změkčovadel až 60%, s výhodou mezi 5 až 50%, hmotnosti.

Deflokulant leinové kyseliny a $od značkou Sokalan vody se pohybuje mezi 0 nejlépe mezi 10 až 40%

Přípravky podle vynálezu nebo více deflokulantních látek být použita jakákoli látka, kter deflokulačního testu popsaného výčtu EP - A - 266, 199 (Unileve vlastnosti látky částečně závise kapalné fáze. Nejvhodnějšími def kyseliny.

obvykle obsahuji jsdnt Jako deflokulant může á splňuje podmínky evropském patentovém r) . Deflokulační jí na poměru pevné a lokulanty jsou

Deflokulanty jsou vybírány z Bronstedových kyselin a z Lewisových kyselin , Příkladem jsou přechodné kovy, anhydridy, organické kyseliny, anorganické minerální kyseliny $ soli, mastné kyseliny a soli o 8 až 20 atomech uhlíku, alkanové kyseliny o 1 až 10 atomech uhlíku, substituované bezvodé hlinitokřemičitany alkalických kovů, alkylové, alkenylarylové, aralkylové nebo nebo karboxylové kyseliny a solj. a jejich halogenované deriváty, obojetné iontové surfaktanty a aniontové surfaktanty vzorce R-L-A-Y popsané v patentové přihlášce EP 266199. S výhodou jsou používány kyselé formy těchto látek.

aralkenylové sulfonové

Mezi typické příklady άφ alkanové kyseliny, jako je kyše a stearová a jejich halogenované kyselina trichloroctové a triflu flokulantů se řadí ina octová, propionová protějšky, například oroctová, stejně jako alkylové sulfonové kyseliny (např. methanová) a aralkylové sulfonové kyseliny (např. paratoluenová).

Mezi vhodné anorganické minerální )jejich soli se řadí kyselina chlcrovcdíkcvč siřičitá, sírová a fosforečná, hydrcgensírč hydrogensíran sodný, hydrogenfosforečnan d;

U.

ta, dihydrogenfosforečnan draselný, hydrogenfosforečnan sodný, dihydrogenpyrofosfát draselný, hydrcgentrifosfát tetrasodný.

Jako deflokulanty mohou být použity i další organické kyseliny, například kyselina mravenčí, mléčná, aminooctová, benzoová, salicylová, ftalová, nikotinová, askorbová, ethylendiamintetraoctová, a dále aminofosfonové kyseliny a mastné karboxyláty a triglyceridy s dlouhým řetězcem, jako je kyselina olejová, stearová a laurová a jim podobné. Lze použít také perkyseliny, jako jsou kyseliny perkarboxylové a persulfonové, které působí jako deflokulant a navíc jako bělící činidlo.

Další skupinou deflokulantů jsou Lewisovy kyseliny, včetně anhydridů organických a anorganických kyselin. Příkladem těchto sloučenin je acetanhydrid, maleinanhydrid, ftalanhydrid a anhydrid kyseliny jantarové, oxid sírový, oxid fosforečný, florid boritý a chlorid antimoničný.

Velmi vhodnými deflokulanty jsou mastné anionty, takže jedna z nejvýhodnějších skupin deflokulantů jsou aniontové surfaktanty. Aniontové surfaktanty lze použít ve formě solí alkalických nebo jiných kovů nebo lépe ve formě volných kyselin (kde kationt kovu je nahrazen K+ kationtem, t.j. protonem).

ne vsecn sxupxn, a jejich formy volných ^děných obecných wartz a Perry, eon’s, Tensid surfaknannů jsou aniontové surfaktanty výhodnější používat je

Tyto aniontové surfaktanty, včet: podskupin a specifických forem, kyselin byly popsány ve výše uv odkazech na surfaktanty, viz Sch Schwartz, Perry a Berch, McCutch Taschenbuch. Mnohé z aniontových popsány výše v textu. Pokud jsou používány jako deflokulanty, je ve formě volných kyselin.

Mezi vhodné podskupiny a specifické příklady aniontových surfaktantú patří mastné kyseliny o 10 až 22 atomech uhlíku a jejich dimery, sulfonové kyseliny alkylbenzenů o 8 až 18 atomech uhlíku, alkylové nebo alkyletherové monoestery kyseliny sírové o 10 až 18 atomech uhlíku, sulfonové kyseliny parafínu o 12 až 18 atomech uhlíku, sulfonové kyseliny mastných kyselin, sulfonové kyseliny benzenu, toluenu, xylenu a kumenu a další. Zvláště vhodné jsou sulfpnové kyseliny alkylbenzenů o 12 až 18 atomech uhlíku.

být vedle aniontových j.ontové surfaktanty.

azech na surfaktanty. jeho izomery.

Jako deflokulanty mohou surfaktantú použity i obojetné Jsou popsány výše v obecných odk Jedním z příkladů je lecithin a

Hladinu deflokulantů v přípravku lze optimalizovat způsobem popsaným ve výše zmíněné patentové přihlášce EP - A - 266 199. Ve většině případů činí hladina deflokulanfů v přípravku alespoň 0,01% hmotnosti, s výhodou 0,1% hmotnosti, přičemž může dosahovat až 15% hmotnosti přípravku. Vzhledem ke konečnému produktu se nejpraktičtější množství deflokulantu pohybuje mezi 2 až 12%, s výhodou mezi 4 až 10% hmotnosti produktu. Překvapující je, že přítomnost polymerních látek v přípravcích podle vynálezu snižuje potřebu vysokých hladin deflokulantních látek.

Eělící systém

Další složkou přípravků podle vynálezu je bělící činidlo. Vhodnými bělícími činidly jsou činidla halogenová, zvláště s obsahem chloru, jako jsou halogenany alkalických kovů, např. chlornany. Pro praní tkanin jsou vhodnější bělící činidla kyslíková, například ve formě anorganické persoli s bělícím prekursorem nebo ve formě peroxykyseliny. Zvláště vhodné je, aby přípravek obsahoval také bělící katalyzátor.

Při bělení anorganickými persolemi zvyšuje bělící aktivátor účinnost bělícího systému při nižších teplotách, t.j. v rozmezí teplot do 60°. Tyto bělící systémy jsou v oboru velmi dobře známy jako nízkoteplotní bělící systémy. Anorganická persůl, jako je monohydrát a tetrahydrát perboritanu sodného, uvolňuje v roztoku aktivní kyslík a bělící aktivátor, což je obvykle organická sloučenina s jedním nebo více reaktivními organickými zbytky v molekule', způsobuje tvorbu perkyselin, které zvyšují účinnost bělícího systému při nižších teplotách. Poměr hmotnosti peroxybělící sloučeniny a bělícího aktivátoru je od 20:1 do 2:1, s výhodou od 10:1 do 3,5:1. Zatímco množství bělícího systému, t.j. peroxybělící sloučeniny a aktivátoru dohromady, se může pohybovat mezi 5 až 50% hmotnosti konečného přípravku, je výhodné, aby obsah jednotlivých složek bělícího systému činil 6 až 30% hmotnosti. Vhodná hladina peroxybělící sloučeniny v přípravku se tudíž pohybuje mezi 5,5 až 27% hmotnosti a vhodná hladina bělícího aktivátoru mezi 0,5 až 14% hmotnosti, s výhodou mezi 1 až 7% hmoznosti.

Typickými příklady vhodných peroxybělících sloučenin jsou perboritany alkalických kovů, a to jak tetrahydráty, tak monohydráty, a dále peruhličitany, perkřemičitany a perfosfonáty alkalických kovů, přičemž nej vhodnější je perboritan sodný.

Zvláště vhodným bělícím katalyzátorem, který lze použít v kombinaci s kyslíkovým bělícím činidlem ve formě anorganické persoli, s bělícím prekursorem nebo bez něj, nebo ve formě peroxykysjeliny, je dvoj jaderný manganitanoVý nebo manganičitanqvý komplex popsaný v žadatelově současně projednávané patentové přihlášce č. EP-A-0, 458, 397 a EP - A - 0, 458, 398.

Vhodné katalyzátory této třídy mají následující vzorce

1) (Mn 2 (m-O) ₃ (Me-TACN)») (PF₆ )

2) (Mn 2 (m-O) ₃ (Me/Me-TACN) ₂) (PF_e)

3) (Mn ,(m-O) (m-0Ac)₂(M e-TACN)₂) (PF₆),

4) (Mn^dn-O) (m-OAc) ₂ (Mě/Me-TACN) ₂) (PF_e) kde Me-TACN znamená 1, -triazacyklononan a Me/Me-TACN z -tetramethyl-1, 4, 7-triazacyklc

Tyto katalyzátory lze v použít v množství, které odpovíd

4, 7-trimethyl-l, 4, 7 namená 1, 2, 4, 7 nonan.

předkládaném vynálezu á hladině manganu od

0,0001 do 1,0% hmotnosti, a zvláště od 0,0005 do 0,5^;hmotnosti.

Do přípravku podle vynálezu je vhodné zahrncur raké stabilizátor bělícího činidla nebo bělícího systému, například ethylendiamin tetramethyienfosfonáz, diethylentriamin penfamethylenfosřonát nebo jiný vhodný organický fosřonát nebo jeho sůl, jako je Degueest range popsaný výše. Stabilizátory mohou být použity ve formě kyseliny nebo soli, například vápenaté, hořečnaté, zinkové nebo hlinité. Hladina stabilizátoru se pohybuje v množství do 1% hmotnosti, nejlépe mezi 0,1 a 0,5% hmotnosti.

Důležitým poznatkem také je, že kapalné prekurzory bělících činidel, jako je triacetát glycerolu, ethyliden heptanoátacetát, isopropenylacetát a jim podobné, jsou zároveň vhodnými složkami tekuté fáze. Tím snižují nebo zcela eliminují potřebu přidávat do přípravku, například ke kontrole viskozity, relativně těkavá rozpouštědla, jako jsou nižší alkanoly, parafíny, glykoly, glykolethery a další.

Další součásti

Tekuté čistící prostředky mohou obsahovat některé další součásti, jako jsou například činidla upravující tkaniny, enzymy, parfémy (včetně deoparfémů), mikrobicidní látky, barviva, fluorescenční činidla, látky rozpouštějící nečistotu (látky zabraňující zpětnému usazování), antikorozívní přísady, stabilizátory enzymů a regulátory pěnivosti.

Mezi činidla upravující tkaniny, která mohou být použita jak v tekutých pracích prostředcích, tak v avivážnich prostředcích, patří zrpěkčovadla tkanin, jako jsou hlinky změkčující tkaniny, quartérní amonné soli, imidazoliniové soli, mastné aminy a celulózy. Mezi enzymy použitelné v prostředcích podle vynálezu patří proteolytické enzymy, amylolytické enzymy a lipolytickš enzymy (lipázy). Různé druhy proteolytiokých a amylolytických enzymů jsou známy v oboru a jsou běžně dostupné. Enzymy mohou být do prostředků inkcrporovány jako prilly, marumy nebo suspenze.

Fluorescenční činidla použitelná v tekutých čistících prostředcích podle vynálezu jsou v oboru dobré známa a jsou běžně dostupná. Fluorescenční činidla jsou obvykle používána ve formě solí alkalických kovů, například ve fdrmě sodných solí. Celkové množství fluorescenčního činidla nebo činidel v detergentním přípravku podle vynálezu tvoří 0,02 až 2% hmotnosti přípravku.

Množství činidel zabraňujících zpětnému usazování nečistot, jsou-li v tekutém čistícím prostředku přítomna, se obvykle pohybuje mezi 0,1 a 5% hmotnosti, s výhodou mezi 0,2 a 2/5% hmotnosti prostředku. Vhodnými činidly zabraňujícími zpětnému usazování nečistot jsou karboxyldvé deriváty sacharidů a celulózy, např. karboxymethylcělulóza sodná, aniontové polyelektrolyty, polymerní alifatické kar^oxyláty nebo organické fosfonáty.

Voda

Přípravky podle vynálezu jsou bezvodé, to znajnená, že obsahují málo nebo žádnou volnou vodu v tekuté fázi. Obsah vody tedy nepřesahuje 5%, s výhodou je menši než 3% a zvláště vhodné je, aby byl roven nebo menší než 1,5% hmotnosti celého přípravku. Vyšší obsah vody vede k nadměrnému zvýšení viskozity přípravku nebo dokonce k jeho usazování.

Použití

Prostředky podle vynálezu jsou proszředky čistící, mohou být používány například k čišzění povrchů nebo praní tkanin. Pro praní tkanin se používá bezvcdý tekutý přípravek podle vynálezu, v němž kapalina s obsahem vody tvoří 0,1 až 10%, s výhodou 0,2 až 2% přípravku.

Postup výroby

Je vhodné, aby všechny materiály zahrnuté do ¹⁵ přípravku byly v průběhu jeho výroby suché a ve.stavu nízké hydratace. Příkladem používaných surovin splňujících tuto podmínku může být bezvodé fosfátové změkčovadlo vody, monohydrát perboritanu sodného nebo suché kalcitové abrasívum. Suché bezvodé pevné látky 2 Ω jsou v suché nádobě míšeny s kapalnou fází. Deflokulanty, pokud jsou do přípravku zahrnuty, se před přidáním pevných složek alespoň částečně smíchají s kapalnou fází. Aby se co nejvíce omezila sedimentace pevných složek, prochází toto míšení drtícím mlýnem nebo kombinací mlýnů, například koloidním mlýnem, mlýnem s korundovým diskem nebo horizontálně nebo vertikálně se třepající mlecí koulí. Tím je dosaženo D(3,2) velikosti částic od 0,1 do 100 mikronů, s výhodou od 0,5 do 50 mikronů, v nejlepším případě od 1

O do 10 mikronů. Nejmenšího rozptylu ve velikosti částic lze dosáhnout při použití kombinace koloidního mlýnu s horizontální koulí. Materiál, jehož částice již mají žádané rozměry, nemusí touto úpravou projít a může být přidán až v pozdějších stádiích Výroby.

proauktu ke zvýšeni jeho následným ložek nebo mezi nimi. etí vhodné do produktu produkt ochladit. Před šž produkt odvzdušnit. zdušnit kdykoli stádiu je nutné do citlivá bělící a zároveň parfémy a né přidávat do

Zařízení vhodná pro ) a odvzdušňování jsou té

V průběhu mletí dochází v teploty a k uvolňování vzduchu s zadržováním v částicích pevných Z tohoto důvodu je po skončení mJ vmíchat látky citlivé na teplo a přidáním těchto látek je vhodné

Je-li to žádoucí, lze produkt odv v průběhu výroby. V tomto produktu přidávat na teplo vysoce činidla nebo těkavá rozpouštědla enzymy. Těkavé složky je ale vhod: produktu po každém odvzdušňování ochlazování (např. výměníky tepl v oboru známa.

Je nezbytné, aby veškeré zařízení používané k výrobě přípravků podle vynálezu bylo zcela suché, přičemž zvláštní pozornost musí Jpýt věnována usušení přístrojů po kterémkoli čištění. Totéž platí pro zařízení užívaná k následnému skladování a balení produktu.

Příklady provedení vynálezu

Složka

Vista 1012 - 6,2 (1)

22,

Synperonic A3 (2) 19

Dodecylalkylpolyglukosid stupeň polymerizace 1,2 methylován z 50%

Triacetát glycerolu

Silikonový olej proti pěnivosti (DB100)

1,2

Marlon AS-3 (3;

Uhličitan sodný, lehký

Kalcit, Socal U3 (4)

Versa TL-3 (5)

Sipernat D17 (6)

TAED

Perboritan sodný

SCMC

16,7

1.5

10.5

1.5

1,2

16, 7

1,5

10, 5

1,5

Tinopal CBS-X, fluorescenční činidlo

0, 15

Parfém

Polymer (7)

1,05 1,05

0,5 0,5

Přípravek	Viskozita mPa.s při 21s'^L	Čistá horní vrstva po jednom měsíci při 37’C
Příklad A	1 020	5, 5 mm
Příklad 1	1 120	5 mm

Surové materiály (1!

V úzkém rozmezí e surfaktant od firnv tfhoxylovaný neiontový y Vista (2) (3) (4) (5)

Alkohol o 13 až 15 alkoxylovaný v prty od firmy ICI

Aniontový surfakte firmy Huls

Uhličitan vápenatý povrchu, od firmy

Sodná sůl kopolymé styrenu a anhydricjl· od firmy National Co.

atomech uhlíku .měru 3 EO skupinami, nt v kyselé formě od • s velkou plochou Solvay ru sulfonovaného .u kyseliny maleinové, Starch and Chemical

Křemíkové dispergovadlo s hydrofobní úpravou od firmy Degussa (6) (7) Nerozpustný polymerní materiál, Tylose MH20 od firmy Hoechst zde

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Bezvodý tekutý čistící cř vyznačující se t o — z joccu t—λ/ul ou x a z —, is, z s c ·· » f W \m> kw «w w · · w “ ! λ 3 * · J S í? ·* S ^ **. ·*' 62,' a_<y_po_ygxU<osrcu o 1 az 4 atomech uhlíku v alkylové části.
2. Přípravek podle nároku 1, se t i m , že částečný ether obecný vzorec ( I ) vyznačuj rez aikvlcclvolukcsidu má c-uoR¹

OR” o-CchA-r⁵

J m (I) kde

R¹ až R^s znamenají nezávisí e vodík nebo alkylovou skupinu o 1 až 4 atomech uhlíku, s výhradou, že v molekule částečného etheru alkylpolygl· znamená alespoň je alkylovou skupinu; má průměrnou hodno ukosidu vzorce (I) ien z radikálů R¹ až R⁴ :u od 1 do 3;

má průměrnou hodnotu od 5 do 20; a částečný ether alkylpolygl je rozpustný ve zbytku tek ukosidu je kapalný nebo uté fáze při 25°C.

že částečný ether
3. Přípravek podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, alkylpolyglukosidu tvoří 10 až 90% hmotnosti celého přípravku.
4. Přípravek podle nároků 1, 2 a 3, vyznačující se tím, že částečný ether alkylpolyglukosidu je při 25°C pevná látka a zároveň alespoň 37% hmotnosti částečného etheru

10 alkylpolyglukosidu je při 25°C rozpustných v tekuté fázi.
5. Přípravek podle nároků 2, 3, a 4, vyznačující se tím, že v částečném

15 etheru alkylpolyglukosidu vzorce (I) znamená u 10 až

90% molekul alespoň jeden z radikálů R¹ až R⁴ methylovou skupinu.
6. Přípravek podle nároků 2, 3, -4, a 5,

20. vyznačující se tím, že částečný ether alkylpolyglukosidu vzorce (I) má průměrnou hodnotu m od 1 do 2.
7. Přípravek podle nároků 2, 3, 4, 5 a. 6, ,, 25 vyznačující se tím, že R⁵ v alkylpolyglukosidu vzorce (I) znamená methylovou skupinu.
8. Přípravek podle nároků 2, 3, 4, 5, 6 a 7,

30 vyznačující se tím, že v částečném etheru alkylpolyglukosidu vzorce (I) má n hodnotu od 12 do 14 .
9. Přípravek podle nároků 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8, vyznačující se tím, že pevná fáze je ve formě částic dispergována v Ijiezvodé tekuté fázi.

Alkylpolyglukosid vzorce pcaie naroxu z, vyznačující se t i m , že R⁵ znamená •levou skupinu a průměrná hodnota n je od 6 do 15