CZ265899A3 - Holicí čepelka, čepelková hlavice, která ji obsahuje a způsob její výroby - Google Patents

Abstract

Holící čepelka (10) obsahuje čelní holící břit (13), který probíhá podél délkové osy aje definován většímpočtem vlnek, obsahujících vrcholky a prohlubně, vystupující nad a pod uvedenou délkovou osou. Způsob výroby holící čepelky (10) zahrnuje ostření obecně plochého čepelkového členu (12), ajeho následnou deformaci, pro vytvarování holícího břitu (13) do podoby mající větší množství vlnek, obsahujících vrcholky a prohlubně, vystupující nad a pod délkovou osou.

Description

Holicí čepelka,ýnTávice) která ji obsahuje a způsob její výroby.

Oblast techniky

Vynález se týká holící čepelky, hlavice obsahující holící čepelku a způsobu výroby holící čepelky.

Dosavadní stav techniky

Hlavice s holícími čepelkami typicky zahrnují plastiková pouzdra, která jsou připojena nebo pevně spojena s rukojetí a obsahují jednu nebo více pevných nebo pohyblivých čepelek, jenž jsou připevněna k pouzdru. Pouzdro typicky obsahuje ochrannou strukturu, nacházející se před ostřími, která je v kontaktu s pokožkou a vypíná ji v oblasti před ostřími, a výčnělkovou strukturu, nacházející se za ostřími, která klouže po pokožce. U holicích strojků je čepelkový tangenciální úhel definován jako úhel mezi přímkou, jenž prochází střední podélnou osou řezu čepelky a vystupuje z holícího břitu čepelky a tečnou přímkou, spojující horní povrchy struktur, jenž jsou v kontaktu s pokožkou bezprostředně před břitem a horní částí břitu. Vyložení čepelky je definováno jako vzdálenost mezi holícím břitem nad nebo pod tečnou přímkou, vedenou mezi horními povrchy struktur před a za holící hranou; vzdálenost se měří ve směru normály k tečné přímce.

Holicí čepelky jsou typicky naostřeny a zpracovány za účelem dosažení požadovaného tvaru a tvrdosti před montáží do pouzdra. U jednoho způsobu provedení čepelky jsou ploché holicí čepelky s rovnými holícími břity umístěny v nosičích ve tvaru písmene L, jenž jsou pružně zasazeny do pouzdra.

Při návrhu čepelkových hlavic je potřebné zajistit co nejtěsnější oholení při současném zabránění vzniku různých poranění a pořezání, čehož se dosáhne nastavením takových parametrů, jakými je ostrost čepelky, čepelkový tangenciální úhel a vyložení čepelky. Stranový řez nastává typicky tehdy, když se rovný řezný břit nahodile posune po pokožce do strany (např. příčně vzhledem k obvyklému pohybu čepelky nahoru a dolu) tak, že rovný břit čepelky ze strany zařízne do pokožky. Tento pohyb do stran může způsobit, že břit čepelky se chová jako nůž, který čistě řeže pokožku.

Při holení je také žádoucí zajistit běžný komfort holení a celkovou výkonnost. Žádoucí je také mít břit čepelky, který je dostatečně silný, aby odolával nárokům na něj kladených během holení. Pro návrháře čepelek je také nutné zajistit, aby se břit čepelky neohýbal nebo nedeformoval vlivem sil, působících na břit čepelky.

Podstata vynálezu • ·

Předmětem vynálezu je obecně čepelka pro holící strojek, jenž obsahuje nelineární čelní břit, který je definovaná větším množstvím vlnek, obsahujících vrcholky a prohlubně, vystupující nad a pod příčnou podélnou osou. Nelineární břit je vytvořen na čepelkovém členu, který je obecně plochý a rozkládá se do šířky podél své příčné osy, rozkládá se do délky podél své podélné osy a má menší rozměry ve směru své tloušťky, jenž je kolmý na obě výše uvedené osy - na příčnou osu a pa podélnou osu. Nelineární čelní břit se obvykle rozprostírá ve směru podélné osy, vlnky vystupují nad a pod podélnou osou ve směru, který je rovnoběžný s osou tloušťkových rozměrů.

Některá provedení vynálezu mohou obsahovat jeden nebo více z následujících znaků. U některých provedení čepelka obsahuje pod samotným čepelkovým členem nosič ve tvaru písmene L; nosič je tlustší než samotný čepelkový člen a zahrnuje horní část, ke které je připojen čepelkový člen a prodlouženou část, vyčnívající směrem dolů; horní část obsahuje větší počet vlnek, jenž jsou vyrovnány s vlnkami čepelkové jednotky. Čepelková jednotka má délku mezi jedním a dvěma palci a obsahuje od 2 do 24 vlnek (s výhodou od 6 do 18 vlnek). Vlnky mají amplitudu mezi vrcholky a prohlubněmi menší než 0,012, s výhodou mezi 0,002 a 0,004 a nejvýhodněji přibližně 0,003. Čepelkový člen je vyroben z kovu o tloušťce mezi přibližně 0,,002 a přibližně 0,010, s výhodou mezi přibližně 0,003 a přibližně 0,004. Vlnky mají velikost vzdálenosti mezi vrcholky a prohlubněmi, která je mezi 50% a 150% tloušťky kovu, s výhodou mezi 75% a 125% • ·

tloušťky. Vlnky se výhodou rozprostírají po celé šířce čepelkového členu.

Předmětem vynálezu je také obecně čepelka s vlnitým čepelkovým členem, který již byl výše obecně popsán, přičemž vlnky mají vzdálenost mezi vrcholky a prohlubněmi zvolenu tak, aby byla větší než amplituda, která způsobí nežádoucí řezy v pokožce, jestliže břit po pokožce sklouzne směrem do strany, · a zároveň je volena menší než amplituda, která již způsobí pokles komfortu během holení v porovnání s přímkovým čelním břitem. Vlnky mají s výhodou vzdálenost mezi vrcholky a prohlubněmi větší než 0,001 a menší než 0,012, s výhodou mezi 0,002 a 0,004.

Dalším předmětem vynálezu je obecně čepelka s posíleným vlnitým čepelkovým členem, jak již bylo popsáno výše, přičemž posílený čepelkový člen má moment setrvačnosti alespoň o 20% větší (s výhodou o alespoň 35% větší) než moment setrvačnosti plochého čepelkového členu s přímou hranou, vyrobeného z materiálu se stejnou tloušťkou jako zesílený čepelkový člen s vlnkami.

Dalším předmětem vynálezu je obecně čepelková hlavice obsahující pouzdro a čepelku s výše popsaným nelineárním vlnitým čelním břítem.

Jistá provedení vynálezu mohou obsahovat jeden nebo více následujících znaků. U jistých provedení vynálezu obsahuje hlavice větší množství čepelek a vlnky na jednom čepelkovém členu jsou s výhodou umístěny do jedné řady s vlnkami jiných čepelkových členů. Pouzdro obsahuje připojovací strukturu pro připojení k rukojeti a otočnou strukturu, která zajišťuje otočné připojení hlavice a rukojeti. U některých provedení jsou čepelkové členy připevněny na horní část nosiče ve tvaru písmene L, který také obsahuje prodloužení směrem dolů, jenž je posuvně uloženo uvnitř drážky v pouzdře, přičemž horní část má vlnky umístěny do jedné řady s vlnkami na čepelkovém členu. ,U některých dalších provedení čepelka nebo čepelky mohou být pevně připevněny k základně pouzdra nebo být odděleny distančním členem.

Jiným předmětem vynálezu je obecně způsob výroby čepelek, který zahrnuje ostření obecně plochého čepelkového členu do podoby přímkového břitu, jenž probíhá podél podélné osy, a který také zahrnuje následnou deformaci čepelkového členu pro vytvoření již výše popsaného nelineárního vlnitého čelního břitu.

Některá provedení vynálezu mohou obsahovat jeden nebo více následujících znaků. U některých provedení je čepelkový člen připevněn na část nosiče před deformačním krokem a jak čepelkový člen, tak i část nosiče, který se nachází pod čepelkovým členem, jsou odpovídajícím způsobem deformovány. Čepelkový člen je'výhodně připevněn k nosiči bodovými svary, jenž jsou provedeny na vrcholcích nebo prohlubních vlnek (s výhodou v prohlubních). Deformace zahrnuje ohyb mezi dvěma protilehlými čelistmi, které mají s výhodou povrchy, které si tvarově neodpovídají a jejichž funkcí je vytvořit během

deformace oblasti pro pohyb materiálu čepelkového členu a části nosiče, který se nachází pod ním. Čelisti mají takové povrchy, které způsobí tříbodový nebo čtyřbodový ohyb čepelkového členu a části nosiče, který se nachází pod ním.

Provedení vynálezu mohou dosahovat jedné nebo více z následujících výhod.

Vytvoření vlnek v holící hraně může zabránit řezným poraněním, která nastávají v situaci, kdy je čepelka náhodou strhnuta do strany podél (délkové) osy svého břitu. Jelikož je nelineární břit tvořen zvlněnou hranou, nezářízne se do samotné pokožky v případě, že sklouzne do strany, spíše se o pokožku jenom otře, aniž by jí prořízl.

Kromě toho může být vous vystaven v po sobě následujících holicích tazích působení různých částí čepelky s různými čepelkovými tangenciálními úhly, což přináší dokonalejší oholení vousu změnami orientace čepelek. Vlnitá povaha čepelky může zlepšit kontakt s pokožkou a také její vypnutí a v případě použití dvou- nebo tříčepelkového systému může první čepelka zastupovat funkci čelní ochrany pro následující čepelky.

Zvlněná povaha čepelky a/nebo jejího nosiče navíc vyztužuje čepelkovou strukturu a zlepšuje její tuhost, přičemž omezuje nekontrolované ohyby břitu čepelky, které mohou způsobit nepředvídatelné nebo proměnlivé čepelkové kontaktní úhly a/nebo vystavení vzhledem k povrchu pokožky.

Jiné charakteristické znaky a výhody vynálezu vyplývají z následujícího popisu výhodných provedení vynálezu a z patentových nároků.

Přehled obrázků na výkresech

Vynálezu bude dále blíže vysvětlen pomocí obrázků.

Obr. 1 v perspektivě zobrazuje pohled na holící čepelku.

Obr. 2 zobrazuje půdorys čepelky podle obr. 1.

Obr. 3 v detailu zobrazuje část čepelky podle obr. 1.

Obr. 4 zobrazuje vertikální řez čepelkou podle obr. 1 před ohybem.

Obr. 5 zobrazuje vertikální řez čepelkovou hlavicí, obsahující dvě holící čepelky podle obr. 1.

Obr. 6 zobrazuje vertikální řez jinou čepelkovou hlavicí, obsahující alternativní holící čepelky.

Obr. 7 je diagram, zobrazující tlakový a fixační systém, který je používaný za účelem vytvoření vlnek na čepelce podle obr. 1.

Obr. 8 v detailu zobrazuje polohy a rozměry čelistí u systému s tříbodovým ohybem podle obr. 7.

Obr. 9 v detailu žobrazuje polohy a rozměry čelistí u systému se čtyřbodovým ohybem podle obr. 7Obr. 10 zobrazuje graf, znázorňující závislost výšky čepelkového členu na délce jedné vlnky hypotetického • · čepelkového členu, obsahujícího vlnky, jenž mají tvar křivky funkce sinus (nezakresleno v měřítku).

Obr. 11 je nárys, který zobrazuje vyrovnání vrcholků a prohlubní vlnek holících břitů přední a zadní čepelky hlavice podle obr. 5.

Obr. 12 v čelním detailu zobrazuje čepelkový člen čepelky podle obr. 1.

Příklady provedení vynálezu

Holící čepelka 10 obsahuje čepelkový člen 12 a ohnutý nosič 14, jak je zobrazeno na obr. 1-3. Čepelkový člen 12 je obvykle plochý a jeho šířka probíhá podél šířkové osy W, délka ubíhá podél příčné délkové osy L, a menší rozměry má ve směru tloušťkové osy T, která je kolmá na šířkovou osu W a délkovou osu L. Nosič 14 obsahuje horní část 16, ke které je čepelkový člen s výhodou připevněn třinácti bodovými svary 18. Nosič 14 ve spodní části obsahuje také protáhlé prodloužení 20.

Čepelkový člen 12 obsahuje čelní břit 13, který není přímkový a obvykle ubíhá podél délkové osy L a je výhodně tvořen dvanácti vlnkami 15, jenž obsahují vrcholky a prohlubně, vystupújící nad a pod délkovou osou L ve směru, jenž je rovnoběžný s tloušťkovou osou T. Vlnky 15 se rozprostírají po celé délce čepe'lkového členu 12 směrem vzad od čelního břítu 13, s výhodou navzájem rovnoběžně. Horní část 16 obsahuje dvanáct vlnek 17, které odpovídají vlnkám 15

- 9 a jsou s nimi vyrovnány. V prohlubních vlnek jsou provedeny bodové svary 18 . Vlnky 15, 17 jsou poddajné a amplitudy mezi vrcholkem a prohlubní se pohybují pod 0,012, s výhodou mezi 0,002 a 0,004, nejlépe okolo přibližně 0,003. Amplituda 0,003 je považována za dostatečně vysokou k tomu, aby poskytla dobrou ochranu proti řezným poraněním, způsobenými sklouznutím břitu do strany, ale zároveň je dostatečně malá na to, aby zapříčinila nepohodlné holení, podráždění pokožky či vznik oděrek a řezných poranění při holení běžným způsobem tahy nahoru a dolu. Podobná amplituda také zaručuje stejný komfort při holení, jakého je možné dosáhnout s plochými čepelkami, což bylo zjištěno holícími testy a statistickou analýzou. Hodnota amplitudy mezi vrcholkem a prohlubní větší než 0,001 je považována za nejmenší amplitudu, která ještě poskytne ochranu proti řezným poraněním při tahu břitem do strany a hodnoty nad 0,012 již způsobují nežádoucí podráždění pokožky. Jak je znázorněno na obr. 3, nachází se mezi čepelkovým členem 12 a horní částí 16 úzká mezera 19, jenž je dána přítomností bodových svarů 18 mezi těmito prvky.

Obr. 4 zobrazuje nedeformovanou čepelku 10¹, obsahující plochý čepelkový člen 12¹ a nosič 14' před tvarováním. Čepelkový člen 12¹ je s výhodou vyroben z 0,003 nebo 0,004 tlusté nerezové oceli s kvalitou ocelí pro výrobu holících čepelek, která je 'martensitického typu a obsahuje stejnoměrně tlustou část o šířce d přibližně 0,033 a naostřenou část, nacházející se v čelní části, jejíž rozměr je c s velikostí přibližně 0,012. Horní část 16¹ má s výhodou rozměr b o velikosti 0,0325. Nosič 14' je vyroben z 0,011 tlusté

ΦΦ • ΦΦ ΦΦ · ΦΦ φφφ φ φ φφφ φ ΦΦ · φ φ φφφ φφφφ φ φφφφ φφφ φφφ φ φ ΦΦ φ φφφ φ φφφφφφφ φ» φφφ ΦΦ ΦΦ nerezové oceli. Prodloužení 20' nosiče 14¹ se rozprostírá směrem dolů od horní části 16 do vzdálenosti 0,0596.

Jak je znázorněno na obr. 5, obsahuje hlavice 22 holicích čepelek pouzdro 24 s zaobleným povrchem 26 pro vytvoření nosného spojení s rukojetí holícího strojku (nezobrazeno), které je otočného typu. Pouzdro 24 obsahuje dvě pohyblivé čepelky 10 v odpovídajících ložích 25 v postranních stěnách pouzdra,. Čepelky 10 jsou nasměrovány směrem šikmo vzhůru pružinovými členy 28, jak je ukázáno na obr. 5. Vrcholky 80 a prohlubně 82 řezného břitu 13 první čepelky 10 jsou přednostně vyrovnány s vrcholky 80 a prohlubněmi 82 řezného břitu druhé čepelky 10, aby se zabránilo vzniku oblastí, kde by pokožka byla nad míru namáhána, což by mohlo způsobit nežádoucí podráždění (viz obr. 11) . Hlavice 22 obsahuje také pružný žebrový vodící člen 30 v oblasti před čepelkami a vlhčící pásek 32 na výčnělkové části 34. U.S. patent č. 4,498,357, na který je tímto odkazováno jako na referenci, popisuje podobný návrh hlavice s pohyblivými čepelkami.

Jak je znázorněno na obr. 6, obsahuje jiné provedení hlavice 40 s holícími čepelkami dvě nehybné čepelky 42 v nosiči 44 vrstveného typu. Hlavice 40 také obsahuje vodící člen 46 a výčnělkovou část 48. Čepelky 42 mají vlnky se stejným tvarem a amplitudou jako' čepelkový člen 12 a vrcholky a prohlubně obou čepelek jsou vyrovnány. U.S. patent č. 4,026,016, na který je tímto odkazováno jako na referenci, popisuje podobný návrh hlavice s nepohyblivými čepelkami.

·· ·« · • · • ••Φ ·· ι«· ·♦ ·· • · t · φ · · · • · · · · • · · « • · ··

Ve výrobě je čepelkový člen 12' s výhodou naostřen, potažen a sintrován pomocí postupů, které jsou v oboru dobře známy jako vhodné k vytvoření nedeformovaných čepelek 10', jak je znázorněno na obr. 4. Například U.S. patenty č. 3,652,443; 3,761,374 a 3,829,969, na které je tímto odkazováno jako na reference, popisují podobné postupy. Čepelkový člen 12¹ je s výhodou připevněn k horní části 16' nosiče laserovým bodovým svarem, což je popsáno v U.S. patentu č. 4,379,219, na který je tímto odkazováno jako na referenci.

Jak je znázorněno na obr. 7-9, je nedeformovaná čepelka 10¹ vytvarována v přístroji 49 mezi horní čelistí 52 a spodní čelistí 50 za účelem vytvoření vlnek 15 a 17 (obr. 3) . Část 16' nosiče 14¹ (obr. 4) je opřena o spodní čelist 50. Horní čelistí 52 je pohybováno směrem dolů až po dosažení kontaktu s čepelkovým členem 12¹ . Pokračováním v tomto pohybu horní čelistí 52 směrem ke spodní čelisti 50 se dosáhne natvarování čepelkového členu 12' a horní části 16¹, tedy vytvoření vlnek 15 a 17, jenž se odpovídajícím způsobem rozprostírají po celé šířce čepelkového členu 12' a pod ním se nacházející horní části 16¹. Horní čelist 52 pokračuje v pohybu směrem dolů, až dosáhne zarážky 54, jenž určuje míru maximálního prohnutí čepelkového členu 12¹ a horní části 16' . Horní čelist 52 je poté nazdvihnuta' a čepelka 10' se elasticky vrátí do původního tvaru o přibližně 50% maximální deformačního výchylky. Proto maximální defórmační amplituda čelistí s velikostí přibližně ±0,003, jenž odpovídá amplitudě mezi vrcholkem a prohlubní o velikosti přibližně 0,006, je určena ·· I • ·4

444 44·· k získání výhodné závěrečné amplitudy mezi vrcholkem a prohlubní vlnek s velikostí přibližně 0,003.

Protilehlé čelisti 50 a 52 mají povrchy, které si tvarově neodpovídají a jejichž funkcí je vytvořit během deformace oblasti pro pohyb materiálu nenatvarovaného čepelkového členu 12 a nenatvarované horní části 16¹ nosiče do podoby vytvarovaného čepelkového členu 12 vytvarované horní části 16 nosiče. „V souladu s obr. 8 a 9 je horní čelist 52 je používána v kombinaci se spodní čelistí 50 zejména pro tříbodový ohyb (obr. 8) a horní čelist 52 je používána v kombinaci se spodní čelistí 50' zejména pro čtyřbodový ohyb (obr. 9) . Tříbodový nebo čtyřbodový ohyb je používán za účelem umožnění pohybu materiálu během ohybového a deformačního procesu a za účelem umožnění vytvarování horní části 16¹, zatímco prodloužení 20¹ zůstane ploché. V obou případech obsahuje horní čelist 52 třináct polokulových žeber 56, jejichž odstup střed-střed činí 0,119, hloubka e činí 0,0453, poloměr 72 činí 0,0315 a které obsahují malou plochou centrální oblast 58 s poloměrem 73 o velikosti 0,069, jejíž oblouková délka má velikost přibližně 0,001. Spodní čelist 50 (obr. 8) obsahuje dvanáct kulatých žeber 60, jejichž odstup střed-střed činí 0,119, hloubka L činí 0,0358, poloměr 74 činí 0,0596 a které obsahují plochou mezeru g mezi žebry o velikosti 0,0096. Spodní čelist 50¹ (obr. 9) obsahuje 24 žeber 62, jejichž odstup střed-střed činí 0, 595, hloubka 75 činí' 0,0178, poloměr 76 činí 0,0298, mají základní rozměr i o velikosti 0,0547 a které obsahují malou plochou oblast 64 s poloměrem 77 o velikosti

0,0535, jehož oblouková délka činí přibližně 0,001, a také plochou mezeru h mezi žebry o velikosti 0,0048. Žebra 56, 60 a 62 ubíhají navzájem rovnoběžně v oblasti alespoň tak dlouhé jako je šířka čepelkového členu 12¹ . U tříbodového ohybu podle obr. 8 jsou tři kontaktní body pro vytvoření vlnek na čepelkovém břitu dány pro každou vlnku horním žebrem 56 a dvěma spodními žebry 60 po obou stranách. U čtyřbodového ohybu podle obr. 8 jsou čtyři kontaktní body pro vytvarování každé vlnky tvořeny dvěma horními žebry 56 a dvěma spodními žebry 62 mezi nimi. U obou typů ohybu jsou bodové svary 18 umístěny v prohlubních pod polokulovými žebry 56 za účelem vytvoření lepší kontroly amplitudy ohybu a za účelem vytvoření pevnější struktury.

Jak je znázorněno na obr. 12, činí u současného upřednostňovaného systému velikost vzdálenosti 78 mezi následujícími vínkovými vrcholky 0,119 a upřednostňovaná vínková amplituda mezi prohlubní a vrcholkem činí přibližně 0,003. U tříbodového ohybu (obr. 8) má vínkový vrcholek vzniklého nelineárního vínkového břitu poloměr Rl nepatrně větší než 0,0596 - poloměr 74 žebra 60 - a vínková prohlubeň má poloměr R2 nepatrně větší než 0,0315 - poloměr 72 žebra 56, což je dáno uvolněním namáhaného čepelkového členu po dosažení maximálního ohybu. Jelikož je poloměr žebra 60 asi dvakrát větší než¹poloměr žebra 56, je výsledný poměr R1/R2 vrcholků a prohlubní přibližně 2:1. U čtyřbodového ohybu podle obr. 9 má tvorba jednoho vínkového vrcholku pomocí dvou žeber 62 za následek vznik přibližně stejného vrcholového poloměru Rl, přibližně stejný poloměr R2 prohlubně je dán

X

• 9 9		• 9		•	• ·
» *		•	•	• 9	«	•	9
	•	•	c	•	•	9	•
• ·		•	•		•	9	•
• 9 · · 9	•			• · ·	• »

žebry 56. Tedy u čtyřbodového ohybu s přístrojem podle obr. 9 také vznikne poměr R1/R2 o velikosti přibližně 2:1. Vrcholky a prohlubně mohou mít také poměr R1/R2 o velikosti přibližně 1:1 (což může být popsáno křivkou funkce sinus) nebo přibližně 1:2. Přednostně je poměr R1/R2 mezi 0,5 a 2. Čtyřbodový ohyb je upřednostňován před tříbodovým ohybem.

Čepelky 10 (obr. 5) a čepelky 42 (obr. 6) jsou tvarovány za použití.podobných čelistí.

Když jsou výsledné čepelky zasazeny do pouzdra, mění se po celé jejich délce čepelkový tangenciální úhel. Při holení, které bude prováděno postupnými tahy přes stejnou oblast pokožky, budou různé oblasti podél délky čepelky 10 nebo 42 v kontaktu se stejnými vlasy či vousy. Vystavením holené oblasti pokožky účinkům čepelek s různými čepelkovými tangenciálními úhly lze docílit pečlivějšího a těsnějšího oholení.

Používáním vlnek na břitech je možné zabránit řezným poraněním, která nastávají v případě, je-li čepelka náhodně strhnuta do strany podél délkové osy holícího břitu. Řezná poranění mohou být velice nežádoucí zejména u dámských holících strojků. Vínková povaha břitu může také přispět k lepšímu kontaktu strojku s pokožkou a první čepelka může u systémů se dvěma nebo třemi čepelkami sloužit jako dobrý vodič pro za ní následující čepélku. Tento fakt je dán tím, že efektivní kontaktní délka na pokožce je u zvlněných • · • ·

φ * · φ · ·» holících břitu delší než u plochých čepelek, což přispívá ke vzniku většího počtu kontaktních míst s pokožkou.

Vlnky navíc vytvářejí z čepelkového členu mnohem pevnější strukturu, což při holení snižuje ohyb a lépe udržuje navržené vyložení a čepelkové tangenciální úhly než jak je tomu u plochých čepelkových součástí (vyrobených například ze stejně tlustého materiálu). Zvýšená pevnost, kterou čepelkový člen 12 ..získává díky vínkové struktuře, může být vyhodnocena pomocí předpokladu, že vlnka má tvar křivky funkce sinus, a pomocí výpočtu a porovnání momentu setrvačnosti (určujícího čepelkovou tuhost a odpor vůči deformaci) zvlněných čepelek a slabších nezdeformovaných plochých čepelek. Podle obr. 10 může být použit následující vzorec pro popis polohy Y_n střední linie čepelkového členu 12 jako funkce délky x a horní plochy Y_n + h/2 a spodní plochy Y_n - h/2:

Π x

Y_n = t sin - ; Y_n + (h/2) ; Y_n - (h/2) kde L znamená polovinu vínkové amplitudy mezi vrcholkem a prohlubní, znamená vlnovou délku a h znamená tloušťku čepelky.

Moment setrvačnosti I_xx pro zvlněné čepelky může být vypočítán následujícím způsobem:

I * * · s »· • · « « · e ·· *a· a * ··

+ h/2) y² dy dx

- h/2) h³l + hL²l 12 2

Moment setrvačnosti pro plochý prvek (bez vlnek) může být vypočítán následujícím způsobem:

Plochá čepelka (L· = 0) : I_xx = h³ 1 12

Změna momentu setrvačnosti a tedy i přírůstek tuhosti čepelky, způsobený vytvořením vlnek na původně ploché čepelce, je dána následujícím vzorcem:

Δ čepelkové tuhosti (na jednotku délky):

Δ Ιχχ “ Ιχχ (zvi.) - I_xx(ploch.) ⁼ h 1»

Poměr momentu setrvačnosti zvlněné čepelky a momentu setrvačnosti ploché čepelky je dán následujícím vzorcem:

Δ poměru čepelkové tuhosti: R = I_xx (zvi.) = 1 + 6 (I.²)

I/_x (ploch.) .t • · 9 # »9 9 • 9 9 9 ·· 99

Tyto vzorce byly použity pro výpočty momentů setrvačnosti zvlněného čepelkového členu (jehož velikost amplitudy mezi vrcholkem a prohlubni činila 0,003) a plochého čepelkového členu (používaného pro srovnání) pro dvě tloušťky - 0,003 a 0,004. Výsledky výpočtů momentů setrvačnosti, poměru momentu setrvačnosti zvlněného čepelkového členu a momentu setrvačnosti plochého čepelkového členu a procentuální přírůstek momentu setrvačnosti zvlněného čepelkového členu vůči momentu setrvačnosti plochého čepelkového jsou zobrazeny v Tabulce 1.

« · • 4 · 4 • » · • ••9449 * ·

Tabulka 1

Výpočty čepelkové tuhosti (Moment setrvačnosti na jednotku délky): Zvlněné vs. referenční čepelky
Ploché břity
Tloušťka h		I
0,004		5, 333 . 10‘y
0,003		2,25 . 10'a
Zvlněné čepelky
Tloušťka h	í? polovina vlnové amplitudy	I	poměr [ I(zvi) / I(ploch)]	ΔΙ	% přírůstek ízvl / í fiat
0,004	0,0015	9,833 . 10'	1,844	4,5 . 10‘s	84,4 %
0,003	0,0015	5, 625 . 10'*	2,500	3,375 . 10‘s	150 %

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že moment setrvačnosti zvlněné čepelky s tloušťkou 0,004 se zvýšil o 84,4% vzhledem k momentu setrvačnosti ploché čepelky se stejnou tloušťkou a u zvlněné čepelky s tloušťkou 0,003 se moment setrvačnosti zvýšil o 150 %. Proto je zřejmé, že přírůstek tuhosti, vytvořený díky zvlněnému tvaru, může být obzvláště významný pro čepelkové členy vyrobené z kovu, jehož tloušťka je menší než 0,003.

U systémů s větším počtem čepelek (jaké jsou znázorněny na obr. 5 nebo na obr. 6) je výhodné vyrovnat vrcholky 80 a prohlubně 82 první čepelky s odpovídajícími vrcholky 83 a prohlubněmi 84 druhé čepelky, jak je tomu na obr. 11.

9 * · * • « · · · · · * • · * · · · * • · 9 9 9 9 9 9 · · «99» ·· · · · «9 9·

Další provedení vynálezu vyplývají ze závislých patentových nároků. Například vlnky mohou být vytvořeny pouze v přední části čepelkového členu 12 a místo aby ubíhaly navzájem rovnoběžně, mohou ubíhat kolmo na přední holící břit, vlnky mohou být střídavě konvergující a divergující směrem vzadu od čelního břitu. U systémů s větším počtem čepelek také nemusí být vrcholky a prohlubně navzájem vyrovnány.

Zastupuj e:

Dr. Otakar Švorčík

JUDr. Otakar Švorčík advokát

Hálkova 2,120 00 Praha 2 yt/ - 2esa

Claims (52)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Čepelka pro holící strojek, vyznačující se tím, že obsahuje obecně plochý čepelkový člen s šířkou ve směru osy šířky, délkou ve směru příčné délkové osy a menšími rozměry ve směru tloušťkové osy, která je kolmá na uvedenou šířkovou osu a na uvedenou délkovou osu, přičemž uvedený čepelkový člen obsahuje čélní holící břit, který není přímkový a který obecně probíhá podél délkové osy a je definován větším počtem vlnek, obsahujících vrcholky a prohlubně, vystupující nad a pod uvedenou délkovou osou ve směru, který je rovnoběžný s uvedenou tloušťkovou osou.
2. 2. Čepelka podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje nosič pro uvedený čepelkový člen, přičemž uvedený nosič obsahuje horní část, ke které je uvedený čepelkový člen připevněn, a prodloužení, jež ubíhá směrem dolů, přičemž horní část obsahuje větší počet vlnek, vyrovnaných s uvedeným větším počtem vlnek uvedeného čepelkového členu.
3. 3. Čepelka podle nároku 2, vyznačující se tím, že uvedený nosič je tlustší než uvedený čepelkový člen.
4. 4. Čepelka podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen má délku mezi 1 á 2 palci a obsahuje od 2 do 24 uvedených vlnek.

   -21
5. 5. Čepelka podle nároku 4, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen obsahuje od 6 do 18 uvedených vlnek.
6. 6. Čepelka podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi menší než 0,012.
7. 7. Čepelka podle nároku 6, vyznačující se tím, že uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi od 0,002 do 0,004.
8. 8. Čepelka podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen je vyroben z kovu s určitou tloušťkou, přičemž uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi, jejíž velikost nabývá hodnot mezi 50% a 150% uvedené tloušťky.
9. 9. Čepelka podle nároku 8, vyznačující se tím, že uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi, jejíž velikost nabývá hodnot mezi 75% a 125% uvedené tloušťky.
10. 10. Čepelka podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedené vlnky probíhají po celé šířce uvedeného čepelkového členu.

    -22• » · · · · · «* «·

    I · · «
11. 11. Čepelka podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen je vyroben z kovu s tloušťkou mezi přibližně 0,002 a přibližně 0,010.
12. 12. Čepelka podle nároku 10, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen je vyroben z kovu s tloušťkou mezi přibližně 0,003 a přibližně 0,004.
13. 13. Čepělka podle nároku 2, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen je bodovými svary připevněn k uvedenému nosiči a uvedené vínkové prohlubně jsou vyrovnány s uvedenými bodovými svary.
14. 14. Čepelková hlavice, vyznačující se tím, že obsahuje pouzdro a čepelku, připevněnou do uvedeného pouzdra, přičemž uvedená čepelka obsahuje obecně plochý čepelkový člen s šířkou ve směru osy šířky, délkou ve směru příčné délkové osy a menšími rozměry ve směru tloušťkové osy, která je kolmá na uvedenou šířkovou osu a na uvedenou délkovou osu, přičemž uvedený čepelkový člen obsahuje čelní holící břit, který není přímkový a který obecně probíhá podél délkové osy a je definován větším počtem vlnek, obsahujících vrcholky a prohlubně, vystupující nad a pod uvedenou délkovou osou ve směru, který je rovnoběžný s uvedenou tloušťkovou osou.
15. 15. Hlavice podle nároku 14, vyznačující se tím, že dále obsahuje nosič uvedeného čepelkového členu, přičemž uvedený

    23nosič obsahuje horní část, ke které je uvedený čepelkový člen připevněn, a prodloužení, jež ubíhá směrem dolů, přičemž uvedená horní část obsahuje větší počet vlnek, vyrovnaných s uvedeným větším počtem vlnek uvedeného čepelkového členu, přičemž uvedené pouzdro obsahuje drážku pro uložení uvedeného prodloužení, přičemž uvedené prodloužení je pohyblivě uloženo do uvedeného lože.
16. 16. Hlavice podle nároku 15, vyznačující se tím, že uvedený nosič je tlustší než uvedený čepelkový člen.
17. 17. Hlavice podle nároku 14, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen má délku mezi 1 a 2 palci a obsahuje od 2 do 24 uvedených vlnek.
18. 18. Hlavice podle nároku 17, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový.člen obsahuje od 6 do 18 uvedených vlnek.
19. 19. Hlavice podle nároku 14, vyznačující se tím, že uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi menší než 0,012.
20. 20. Hlavice podle nároku 19, vyznačující se tím, že uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi od 0,002 do 0,004.
21. 21. Hlavice podle nároku 14, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen je vyroben z kovu s určitou tloušťkou, přičemž

    4 4» • 9 4 4 9 * • · • · 4 · 4 • 4 4 4 4 4 • 4 4 4 • 4 4 * • · • » ♦ • • • » • · »*· • · 4 4

    uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými prohlubněmi, jejíž velikost nabývá hodnot mezi uvedené tloušťky.

    vrcholky a 50% a 150%
22. 22. Hlavice podle nároku 21, vyznačující se tím, že uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi, jejíž velikost nabývá hodnot mezi 75% a 125% uvedené tloušťky.
23. 23. Hlavice podle nároku 14, vyznačující se tím, že uvedené vlnky probíhají po celé šířce uvedeného čepelkového členu.
24. 24. Hlavice podle nároku 14, čepelkový člen je vyroben z 0,002 a přibližně 0,010.
25. 25. Hlavice podle nároku 24, čepelkový člen je vyroben z 0,003 a přibližně 0,004.

    vyznačující se tím, ž e uvedený kovu s tloušťkou mezi přibližně vyznačující se tím, ž e uvedený kovu s tloušťkou mezi přibližně
26. 26. Hlavice podle nároku 15, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen je bodovými svary připevněn k uvedenému nosiči a uvedené vínkové prohlubně jsou vyrovnány s uvedenými bodovými svary.
27. 27. Hlavice podle nároku 14, vyznačující se tím, že uvedená hlavice obsahuje větší množství uvedených čepelek, obsahujících čepelkové členy, a uvedené vlnky jednoho

    -25• ·» ·♦ * 44 44

    444 · 4 4 · 4 4 · 4 4 • 4 4 4 4 4 4 4 ·

    4 4 4 4 4 444 44 4

    4 4 ·» 4 4 4 · 4

    4444444 44 ·44 4 · 4· čepelkového členu jsou vyrovnány s vlnkami jiného čepelkového členu.
28. 28. Hlavice podle nároku 14, vyznačující se tím, že uvedená hlavice obsahuje větší počet uvedených čepelek a uvedené čepelky jsou pevně připevněny k uvedenému pouzdru.
29. 29. Hlavice podle nároku 14, vyznačující se tím, že uvedená hlavice óbsahuje větší počet uvedených čepelek a uvedené čepelky jsou pohyblivě připevněny k uvedenému pouzdru.
30. 30. Hlavice podle nároku 28, vyznačující se tím, že uvedené čepelky jsou odděleny distančním tělískem a jsou upevněny na základnové části uvedeného pouzdra.
31. 31. Hlavice podle nároku 14, vyznačující se tím, že uvedené pouzdro obsahuje připojovací strukturu pro připojení k rukojeti a otočnou strukturu zajišťující otáčení uvedených čepelek vzhledem k uvedené rukojeti.
32. 32. Hlavice podle nároku 30, vyznačující se tím, že uvedená připojovací struktura a uvedená otočná struktura jsou tvořeny strukturou, která zajišťuje otočné spojení mezi uvedenou hlavicí a uvedenou rukojetí.
33. 33. Způsob výroby čepelky, vyznačující se tím, že zahrnuje ostření obecně plochého čepelkového členu s šířkou ve směru osy šířky, délkou ve směru příčné délkové osy a menšími

    -269 · 9 9 9 9 9

    9 9 99 9 9 9 9

    9 9 9 · 9 9 ·

    9 9 999 99 9

    9 9 * 9 9 9 9

    99 ·99 99 99 rozměry ve směru tloušťkové osy, která je kolmá na uvedenou šířkovou osu a na uvedenou délkovou osu, přičemž uvedený čepelkový člen má přímý holící břit, který probíhá podél uvedené délkové osy a následnou deformaci uvedeného čepelkového členu pro vytvarování uvedeného holícího břitu do podoby břitu, který není přímkový a má větší množství vlnek, obsahujících vrcholky a prohlubně, vystupující nad a pod uvedenou délkovou osou ve směru, který je rovnoběžný s uvedenou tloušťkovou osou.
34. 34. Způsob podle nároku 33 , vyznačující se tím, že dále zahrnuje připevnění uvedeného čepelkového členu na část nosiče před uvedeným deformačním krokem, přičemž uvedený deformační krok zahrnuje jak deformaci uvedeného čepelkového členu, tak i deformaci uvedené části uvedeného nosiče pod uvedeným čepelkovým členem.
35. 35. Způsob podle nároku 34, vyznačující se tím, že uvedený nosič je tlustší než uvedený čepelkový člen.
36. 36. Způsob podle nároku 34, vyznačující se tím, že uvedené připevnění zahrnuje bodové přivaření uvedeného čepelkového členu k uvedenému nosiči bodovými svary, přičemž uvedené bodové svary jsou umístěny v uvedených prohlubních nebo uvedených vrcholcích.
37. 37. Způsob podle nároku 34, vyznačující se tím, že uvedené připevnění zahrnuje bodové přivaření uvedeného čepelkového

    -27• ·· *· * ·♦ ·· φ·· · · ··· · ·· « • φ · * · ΦΦΦΦ • · · · · φ φ φ · φ φ

    9 9 9 9 9 9 9 9 9

    999 9999 99 999 99 99 členu k uvedenému nosiči bodovými svary, přičemž uvedené bodové svary jsou umístěny v uvedených prohlubních.
38. 38. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že uvedená deformace zahrnuje ohyb mezi dvěma protilehlými čelistmi.
39. 39. Způsob podle nároku 38, vyznačující se tím, že uvedené protilehlé čelisti mají povrchy, které si tvarově neodpovídají a jejichž funkcí je vytvořit během deformace oblasti pro pohyb materiálu uvedeného čepelkového členu.
40. 40. Způsob podle nároku 39, vyznačující se tím, že uvedené čelisti mají povrchy, které způsobují tříbodový ohyb uvedeného čepelkového členu.
41. 41. Způsob podle nároku 39, vyznačující se tím, že uvedené čelisti mají povrchy, které způsobují čtyřbodový ohyb uvedeného čepelkového členu.
42. 42. Způsob podle nároku 34, vyznačující se tím, že uvedená deformace zahrnuje ohyb mezi dvěma protilehlými čelistmi s povrchy, které si tvarově neodpovídají a jejichž funkcí je vytvořit během deformace oblasti pro pohyb materiálu uvedeného čepelkového členu a uvedeného nosiče.
43. 43. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen má délku od 1 do 2 palců, obsahuje od 2 do 24 uvedených vlnek a je vyroben z kovu o tloušťce od přibližně φ φφ φφ φ φ φ · φ φ φ φφφφ φ φ φ φ φ φ φ φφφφ •φφ φφ φφ

    -28Φ φφφφ

    0,002 do přibližně 0,010 a že uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi menší než 0,012.
44. 44. Způsob podle nároku 43, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen obsahuje od 6 do 18 uvedených vlnek a je vyroben z kovu o tloušťce od přibližně 0,003 do přibližně 0,004 a že uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi od 0,002 do 0,004.
45. 45. Čepelka pro holicí strojek, vyznačující se tím, že obsahuje obecně plochý čepelkový člen s šířkou ve směru osy šířky, délkou ve směru příčné délkové osy a menšími rozměry ve směru tloušťkové osy, která je kolmá na uvedenou šířkovou osu a na uvedenou délkovou osu, přičemž uvedený čepelkový člen obsahuje čelní holící břit, který není přímkový a který obecně probíhá podél délkové osy a je definován větším počtem vlnek, obsahujících vrcholky a prohlubně, vystupující nad a pod uvedenou délkovou osou ve směru, který je rovnoběžný s uvedenou tloušťkovou osou, přičemž uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi větší než je vzdálenost, která způsobuje nežádoucí poranění pokožky v případech, kdy holícím břit sklouzne po pokožce do strany, a menší než vzdálenost, která způsobuje pokles kvality holení v porovnání s čelním holícím břitem, který je přímkový.
46. 46. Čepelka podle nároku 45, vyznačující se tím, že uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi větší než 0,001 a menší než 0,012.

    -29• ·· 99 · ·· ♦·

    99 9 9 9 ♦ ·· 9 · · 9 • 9 9 · 9 9 9 9 · • 9999 999999

    99 999 9999

    999 9999 99 999 99 99
47. 47. Čepelka podle nároku 46, vyznačující se tím, že uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi od 0,002 do 0,004.
48. 48. Čepelka podle nároku 45, vyznačující se tím, že uvedený čepelkový člen je vyroben z kovu s určitou tloušťkou, přičemž uvedené vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi, jejíž velikost nabývá hodnot mezi 50% a 150% uvedené tloušťky.
49. 49. Čepelka podle nároku 48, vyznačující se tím, že vlnky mají vzdálenost mezi uvedenými vrcholky a prohlubněmi, jejíž velikost nabývá hodnot mezi 75% a 125% uvedené tloušťky.
50. 50. Zesílená čepelka pro holicí strojek, vyznačující se tím, ž e obsahuje obecně plochý čepelkový člen s šířkou ve směru osy šířky, délkou ve směru příčné délkové osy a menšími rozměry ve směru tloušťkové osy, která je kolmá na uvedenou šířkovou osu a na uvedenou délkovou osu, přičemž uvedený čepelkový člen obsahuje čelní holící břit, který není který obecně probíhá podél délkové osy a je vlnek, obsahujících vrcholky a prohlubně, vystupující nad a pod uvedenou délkovou osou ve směru, který je rovnoběžný s uvedenou tloušťkovou osou, přičemž uvedený čepelkový člen má 'moment setrvačnosti, který je o alespoň 20% větší než moment setrvačnosti plochého čepelkového členu, jenž je vyroben z materiálu o stejné přímkový a definován větším počtem

    -30« 99 99 9 99

    99 9 9 9 9 99 · 9 9 9 • ··«· » · · · 9 * 9 9 · 9 99 9 9 ·

    99 999 9999

    999 9999 99 999 99 99 tloušťce jako uvedená zesílená čepelka a který má přímý holící břit.
51. 51. Čepelka podle nároku 50, vyznačující se tím, že uvedený moment setrvačnosti je o alespoň 35% větší než moment setrvačnosti plochého čepelkového členu, jenž je vyroben z materiálu o stejné tloušťce jako uvedená zesílená čepelka a který má přímý holící břit.
52. 52. Čepelka podle nároku 51, vyznačující se tím, že uvedený moment setrvačnosti pro uvedený čepelkový člen s vlnkami je vypočítán pomocí vzorce

    I

    XX dA = (yn + h/2) y² dy dx = h³l + hL²! (y_n - h/2) 12 2 a moment setrvačnosti uvedeného plochého čepelkového členu s vlnkami je vypočítán podle vzorce

    Plochá čepelka (L = 0) : Ιχχ = h³ 1 12 kde t znamená polovinu vzdálenosti mezi vrcholem a prohlubní vlnky,

    1 znamená vlnovou délku a h znamená tloušťku čepelky.