CZ23625U1 - Zařízení pro nákup a prodej audiovizuálních děl podléhajících autorskému právu on-line - Google Patents

Description

(54) Název užitného vzoru¹

Zařízení pro nákup a prodej audiovizuálních děl podléhajících autorskému právu on-line

Úřad průmyslového vlastnictví v zápisném řízeni nezjišťuje, zda předmět užitného vzoru splňuje podmínky způsobilosti k ochraně podle § 1 zák. č. 478Ί992 Sb.

CZ 23625 Ul

Zařízení pro nákup a prodej audiovizuálních děl podléhajících autorskému právu on-line

Oblast techniky

Technické řešení se týká zařízení pro nákup a prodej audiovizuálních děl podléhajících autorskému právu a to on-line.

Dosavadní stav techniky

Historie hudebního průmyslu je úzce spojená s technologickými inovacemi, V roce 1877 vynalezl Thomas Edison fonograf. Slavný vynálezce i všichni ostatní vyvíjeli své přístroje tak, aby se na nich dal zvuk hlavně zaznamenávat. Mělo se za to, že brzy nahradí stenografy u soudu nebo v kancelářích, ale byl o ně minimální zájem.

Úspěch zaznamenaly gramofony na mince přehrávající v obchodních pasážích populární Šlágry neboli předchůdci pozdějších jukeboxů. Získaly si takovou popularitu, až to inspirovalo vynálezce k vytvoření jejich domácí verze.

Byl to fenomenální úspěch. V roce 1900 se jen v USA prodaly tri miliony desek a gramofony se prodávaly velice dobře. Během prvních dvou dekád nového století vzniklo sto padesát společností, které produkovaly a vyráběly desky. První zlatou éru ale měl utnout nástup rádia. Rozšíření rozhlasového vysílání po roce 1922 způsobilo hudebnímu průmyslu první vážné problémy. Proě si kupovat desky, když si oblíbenou písničku můžu poslechnout v rádiu? Gramofonové firmy reagovali novinkami (tzv. elektronické desky s lepším záznamem, gramofony kombinované s rádiem, atd.), ale pokles zastavit nedokázaly. Oživení průmyslu přinesl až zvukový film, který v začátcích používal desky místo zvukové stopy a také zakázky americké armády, která nahrávky posílala na rozptýlení svým vojákům na bojiště 2, světové války.

Poválečná prosperita přinesla velký boom. V roce 1948 začala firma Victor lisovat nové desky přehrávané rychlostí 45 otáček za minutu, skutečnou revoluci ale způsobily ty s rychlostí 33 a 1/2, na které se vešlo až 26 minut záznamu na každou stranu. V šesté dekádě se prodej desek zdvojnásobil a jen v USA se v roce 1970 prodalo 1,2 miliardy desek. V roce 2005 z toho zůstala jen zhruba čtvrtina.

V devadesátých letech se čím dál více hvězd začalo domnívat, že je nahrávací firmy okrádají a zatoužily po nezávislosti. Mnozí ale záhy zjistili, že dosáhnout bez nich na žebříčkové úspěchy není vůbec lehké. Velké nahrávací firmy si za tři dekády vybudovaly propracovaný systém mediální prezentace.

V minulém desetiletí zamíchal výrazně kartami internet. Jednoduchá a levná digitální distribuce i nástup nezávislých mediálních kanálů nahlodali dominanci velkých firem. Od začátku tisíciletí klesá počet prodaných nosičů s hudbou.

Hudební průmysl jako kdyby se rozdělil na dva zcela nezávislé světy. V jednom vládnou velké firmy produkující masový pop pro většinového posluchače a spravující katalogy velkých hvězd.

V druhém světě operují stovky malých firem, které chrlí zajímavou a neokoukanou hudbu, o které se píše v nezávislých tiskovinách či na internetu. Stále ale platí, že jen zhruba deset procent vydaných desek si na sebe vydělá a zbytek je ztrátových.

V posledních letech se velké firmy soustředí především na boj s nelegálním vypalováním CDěek a stahováním z internetu. Uživatelé od konce 90. let začali sdílet hudbu přes nelegální službu Napster. Místo aby velké firmy přemýšlely, jak internet využít k pohodlné distribuci hudby, bojovaly úpomě s piráty, až je na tomto poli předběhl Apple, který v roce 2005 rozjel svůj veleúspěšný obchod iTunes. Represivní filosofie velkých firem se nezměnila, i nadále hrozí žalobami fanouškům, kteří umísťují jejich videoklipy na YouTube. Není to ostatně nic nového. Nástup každé nové technologie ohrozil dosavadní status quo v hudebním průmyslu. Když začala hrát rádia, přišly magnetofonové kazety s možností záznamu nebo vypalovačky CD-romů.

- 1 CZ 23625 Ul

Co se lýce filmu, filmový průmysl zažil podobný vývoj jako hudební, nicméně v něm nebyly takové výkyvy. Dalo by se říci, že filmový průmysl je stabilnější, než hudební, alespoň co se prodeje nosičů týče.

Filmový průmysl prošel obdobnými výkyvy jako hudební v případě příchodu nových technologií. Zde se jednalo především o nástup VIIS. Technologie VIIS umožňovala běžnému uživateli zaznamenat a kopírovat autorská díla pro svoji potřebu. Možnost volného rozmnožování autorsky chráněných děl se nelíbila filmovému průmyslu a svět si zažil první ze sérií soudních sporů, kde se rozhodovalo o budoucích autorských zákonech a možnostech kopírování pro osobní potřebu. I přes první rozpory mezi trhem a filmovým průmyslem prodeje stále rostly.

Prodeje začaly klesat až s nástupem rozšířeného internetového stahování. Nicméně pokles prodejů filmových nosičů nebyl dramatický, jak tomu bylo u hudebního průmyslu.

Aktuální možnosti získání audiovizuálních děl jsou:

Koupě fyzických nosičů. Hudební nosiče si můžeme koupit ve stále existujících kamenných obchodech. Kamenné obchody se pro udržení velkého počtu zákazníků snaží pokrýt co největší záběr hudebních stylů. Kamenné obchody musí být provozovány na velkém prostoru s velkým poetem zaměstnanců a jsou tedy i nákladné na provoz. Dobu digitalizace přežily především velké řetězce a malé úzce specializované obchody.

Další možnost získání hudebních nosičů je koupě přes internet. Existuje mnoho národních i mezinárodních internetových prodejců, kteří po zakoupení médium zašlou dopravcem na uvedenou adresu. Cena v případě internetového prodeje může být nižší než v kamenném obchodě, protože obchodník nemusí platit velké obchodní prostory a obchoduje ve větším množství. Díky velkému množství prodaných nosičů si internetový obchodník může dovolit nasadit menší marže z prodeje.

Filmové nosiče se prodávají stejnými kanály jako hudební nosiče, tzn. v kamenných a internetových obchodech. Jíž v době VI1S vznikly video půjčovny, kde si zákazníci mohli za menší poplatek vybraný film půjčit na předem definovanou dobu. Nicméně v posledních letech video půjčovny zavírají své obchody, protože jsou vytlačeny levnější internetovou obdobou půjčoven a samozřejmě i internetovým stahováním.

Obecně lze říct, že fyzické nosiče si nyní kupují především sběratelé, kteří si chtějí dílo uchovat, nebo zákazníci kupující dárky pro své blízké.

Elektronická koupe jednotlivých audiovizuálních děl

Na internetu je možné zakoupit hudební album (či samostatné písně) přes specializované internetové obchody. Cena za takto zakoupená díla je podstatně nižší, než u fyzických nosičů.

Další možností je si za poplatek pustit vybranou hudbu nebo film, bez přímého stažení. U filmu je tato služba nazývána „video on demand“ (video na vyžádání). Jedná se o obdobu kamenné půjčovny v internetovém světě. Zákazník si tedy zakoupí právo se v Časovém úseku podívat nebo si poslechnout vybrané dílo.

Obě možnosti získání v sobě skrývají několik záporných vlastností:

1. Samotná data jsou chráněna proti dalšímu kopírování a znemožňují vlastníkovi takřka jakoukoliv svobodnou manipulaci se zakoupeným dílem.

2. Uživatelé platí za každou akci, proto se jim nechce moc utrácet.

(Nelegální) stažení z internetu

Dříve bylo stahování hudby a filmů z internetu dostupné pouze tzv. „zasvěceným“, tzn. uživatelům s hlubší znalostí IT. Dnes jíž zvládne téměř každý „náctiletý“ člověk najít zdroj a stáhnout si oblíbený film či hudbu.

Zdroje byly dříve omezeny na tzv. P2P (peer to peer) sítě, kde probíhala výměna dat mezi jednotlivými uživateli. Vše začala společnost Napster a následovaly ji služby typu Torrent či DC++.

-2 CZ 23625 Ul

Všechny tyto služby mají společné, že pokud si chce někdo stáhnout oblíbené hudební album, tak ho musí někdo jiný aktivně nabízet. Různé státy mají různé legislativní úpravy. V některých státech (např. LJSA) je zakázáno i pouhé stahování autorsky chráněného obsahu. Jiné státy mají jiný přístup a zakazují pouze aktivní nabízení autorsky chráněného obsahu. Samotné stahování již v rozporu se zákony není,

Výjimky v zákonech využili společnosti typu www.rapidshare.com a další, které provozují datová úložiště. Anonymní uživatel autorsky chráněný obsah nahraje na server a následně distribuuje odkazy pro stažení na různých fórech. Servery provozující datová úložiště dokonce odměňují uživatele nahrávající data, která jsou hojně stahována.

Došlo to až tak daleko, že uživatelé jsou ochotni platit za možnost si stáhnout rychle a bez Čekání oblíbenou hudební skladbu, film čí právě odvysílaný díl seriálu. Společnosti typu www.rapidshare.com si mezery na trhu všimly, a proto nabízejí tzv. prémiové účty, které umožňují stahování s větším pohodlím. Pokud uživatel zaplatí nemalou částku, může si bez omezení stahovat veškerý obsah na serveru vystavený a přitom dokonce ani neporušuje zákony (v zemích umožňujících stahování). Poplatky za prémiové úcty zaplacené ale proudí k poskytovatelům datových serverů a nic z vybraného balíku se nedostane k vlastníkům autorských práv.

Cílem technického řešení je představit zařízení pro nákup a prodej audiovizuálních děl podléhajících autorskému právu on-line, díky kterému by se respektovala pozice všech účastníků v této oblasti.

Podstata technického řešení

Výše uvedené nedostatky odstraňuje do značné míry zařízení pro nákup a prodej audiovizuálních dél podléhajících autorskému právu on-line podle technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že sestává z počítače provozovatele, počítačů uživatelů a počítače poskytovatelů, přičemž mezi počítačem provozovatele a počítači uživatelů je uspořádáno zakódované spojení pro odběr titulů podléhajících autorskému právu, přičemž počítač provozovatele je pres spojení napojen na počítače poskytovatelů, přičemž počítač provozovatele je opatřen softwarem pro evidenci počtu odběrů jednotlivých titulů, softwarem pro evidenci předplatného zaslaného od majitelů počítačů uživatelů a softwarem pro výpočet poměrné odměny za stažený počet titulů a to podle vzorce

V kde

R je odměna pro vlastníka autorských práv k titulům,

C jsou celkové přijaté poplatky,

P jsou náklady na provoz,

V je počet stažení všech titulů,

A je počet stažení titulů jednoho vlastníka autorských práv.

Objasnění výkresů

Zařízení bude dále přiblíženo pomocí výkresu, na kterém obr. 1 představuje schéma zařízení pro nákup a prodej audiovizuálních děl podléhajících autorskému právu on-line podle technického řešení.

Příklad uskutečnění technického řešení

Jak je vidět na schématu na obr. 1, zařízení i pro nákup a prodej audiovizuálních děl podléhajících autorskému právu sestává z počítače provozovatele 2, na který jsou přes zakódovaná spojení 4 napojeny počítače uživatelů 3.1. 3.2, 3.3, 3.4 až 3_,N a přes spojení J_0 jsou na počítač provozovatele 2 napojeny počítače poskytovatelů 6.1, 6.2, 6.3 až 6.N.

- 3 CZ 23625 Ul

Počítače uživatelů 33, 33, 33, 3.4 až 3.N mohou stahovat tituly 53, 53, 53, 5.4 až 5.N podléhajících autorskému právu a to po splnění předepsaných podmínek. Tituly 5.1, 5.2, 53, 5.4 až 5.N jsou předtím přeneseny elektronicky z počítačů poskytovatelů 63, 6.2, 63 až 6.N do počítače provozovatele 2.

Počítač provozovatele 2 je opatřen softwarem 2 pro evidenci počtu odběrů jednotlivých titulů 53, 5.2, 53, 5.4 až 5.N, softwarem 8 pro evidenci předplatného zaslaného od majitelů počítačů uživatelů 33, 33, 33, 3.4 až 3.N respektive aktuálního stavu konta uživatele a softwarem 9 pro výpočet poměrné odměny za stažený počet titulů 53, 53, 53, 5.4 až 5.N a to podle daného vzorce uvedeného níže.

io Lidé jsou ochotni platit nemalé částky za poskytnutí autorského obsahu, ale nechtějí být omezováni. Nejedná se o nahrazení stávajících prodejních kanálů, ale o vytvoření nového. Zákony samotné již zakazují nabízení či nelegální stahování autorsky chráněného obsahu. Cílem je tedy nabídnout lidem zařízení pro prodej autorsky chráněného obsahu již bez dalších ochran (DRM apod.) za poplatek na časový úsek.

Vybrané vklady jsou po odečtení nákladů rozděleny mezi vlastníky autorských prav podle toho, co uživatelé stahovali. Tento model umožní příjmy pro vlastníky autorských děl na internetu. Vzorec pro výpočet odměny:

C- P

R - -----χ A

V kde je

R je odměna pro vlastníka autorských práv,

C jsou celkové přijaté poplatky,

P jsou náklady na provoz,

C je počet stažení všech děl,

A je počet stažení děl vlastníka autorských práv.

Do vzorce je možné přidat váhu díla, to znamená, že podle atraktivity může mít titul různou cenu, respektive násobek základní cenové jednotky. Pak by význam proměnných byl následující:

V celkový součet všech vah stažených děl A součet vah stažených děl vlastníka autorských práv Provoz zařízení i probíhá následovně:

Poskytovatel se dohodne s majitelem díla respektive titulu 53, 53, 53, 5.4 až 5.N podléhajícího autorským právům, že tento poskytne v elektronické podobě své dílo pro jeho komercionalizaci. Dílo, tedy titul 53, 53, 53, 5.4 až 5.N může být dílo hudební, grafické, fotografické, slovesné apod. A to v jednotlivých položkách nebo v souborech, Toto dílo jc odesláno z počítačů poskytovatelů 6.1, 63, 63 až 6.N do počítače provozovatele 2. Provozovatel se dohodne s odběrateli.

kteří mají o stahování titulů 53, 5.2. 53, 5.4 až 5.N zájem. Po splnění registračních podmínek, což je především složení zálohy, se aktivuje spojení 4 mezi počítačem poskytovatele 2 a počítači uživatelů 33, 33, 33, 3.4 až 3.N, které je vhodně zakódované. Software 8 pro evidenci předplatného zaslaného od majitelů počítačů uživatele 33, 33, 33, 3.4 až 3.N registruje výši záloh, které bude mít uživatel k dispozici. V systému počítače provozovatele 2 je možno díky softwaru

7 pro evidenci počtu odběrů jednotlivých titulů 53, 53, 53, 5.4 až 5.N sledovat počet odebraných titulů a díky softwaru 7 pro výpočet poměrné odměny za stažený počet titulů 53, 53, 53, 5.4 až 5.N provede výpočet odměny a to podle vzorce:

-4 C.7. 23625 Ul

Takto se v dohodnutém období provádí vyúčtování poskytovateli díla. Toto je možné proto, že každý titul bude mít stejnou hodnotu a není proto třeba mezi kvalitou titulu rozlišovat, pouze se registruje počet stažení toho kterého titulu.

Pokud jsou tituly opatřeny koeficientem komerční hodnoty, potom je použit vzorec s modifiko5 vánými proměnnými, jak je uvedeno výše.

Claims (1)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Zařízení na prodej audiovizuálních děl podléhajících autorským právům on-line, vyznačující se tím, že sestává z počítače provozovatele (2), počítačů uživatelů (3.1, 3.2, 3.3, 3.4 až 3.N) a počítačů poskytovatelů (6.1, 6.2, 6.3 až 6.N), přičemž mezi počítačem provoní zovatele (2) a počítači uživatelů (3.1, 3.2, 3.3, 3.4 až 3.N) je uspořádáno zakódované spojení (4) pro odběr titulů (5.1, 5.2, 5.3, 5.4 až 5.N) podléhajících autorskému právu, přičemž počítač provozovatele (2) je přes spojení (10) napojen na počítače poskytovatelů (6.1, 6.2, 6.3 až 6.N), přičemž počítač provozovatele (2) je opatřen softwarem (7) pro evidenci počtu odběrů jednotlivých titulů (5.1, 5.2, 5.3, 5.4 až 5.N), softwarem (8) pro evidenci předplatného zaslaného od majitelů

   15 počítačů uživatelů (3.1, 3.2, 3.3, 3.4 až 3.N) a softwarem (9) pro výpočet poměrné odměny za stažený počet titulů (5.1, 5.2, 5.3, 5.4 až 5.N) a to podle vzorce kde

   R je odměna pro vlastníka autorských práv k titulům (5.1, 5.2, 5.3, 5.4 až 5.N).

   20 C jsou celkové přijaté poplatky,

   P jsou náklady na provoz,

   V je počet stažení všech titulů (5.1, 5.2, 5,3, 5,4 až 5.N),

   A je počet stažení titulů (5,1, 5.2, 5.3, 5.4 až 5.N) jednoho vlastníka autorských prav.