CZ2020556A3

CZ2020556A3 - Směs pro stimulaci růstu rostlin

Info

Publication number: CZ2020556A3
Application number: CZ2020556A
Authority: CZ
Inventors: Jiří Kopenec; Jiří Mgr. Kopenec; Jaroslav Mráz; Jaroslav Ing. Mráz; Pavel Pluhař; Pavel Ing. Pluhař
Original assignee: Agra Group A.S.; Jiří Kopenec; Jiří Mgr. Kopenec
Priority date: 2020-10-13
Filing date: 2020-10-13
Publication date: 2022-03-23
Also published as: CZ309158B6; EP3984981A1

Abstract

Stimulační směs listového hnojiva obsahuje betain, huminové látky a směs peptidů a aminokyselin ve vzájemném hmotnostním poměru 1 : 0,1 až 0,5 : 2,5 až 7,5, přičemž její aplikační koncentrace se pohybuje v rozmezí je 0,002 až 1,04 g/l betainu, 0,0008 až 0,416 g/l huminových látek a 0,01 až 2,708 g/l směsi peptidů a aminokyselin.

Description

Oblast techniky

Směs pro stimulaci růstu rostlin aplikovatelná na plochu listů jednoděložných i dvouděložných rostlin.

Dosavadní stav techniky

Hnojivá se v současné době masivně používají v zemědělství i v domácích podmínkách. Běžně používaná hnojivá jsou rozdělována na půdní hnojivá a listová hnojivá. Půdní hnojivá jsou aplikována v různých formách do půdy nebo na povrch půdy. Nejčastěji se jedná o formu hnojení zálivkou, práškováním nebo mobilizovanými formami hnojiv - granulátem nebo tyčinkami, které se využívají hlavně v domácích podmínkách, jak u pokojových, tak u venkovních rostlin.

Rostlinná hnojivá zpravidla obsahují kombinaci tří základních rostlinných živin, kterými jsou: dusík, fosfor a draslík, tzv. NPK hnojivá. Hnojivá obsahují různé poměry zmiňovaných živin, v organické nebo anorganické formě. Nej častěji používanými formami fosforu jsou fosforečnan amonný nebo draselný, které jsou zároveň zdrojem dusíku a draslíku. Nejčastěji používanými formami draslíku jsou chlorid draselný, dusičnan draselný, síran draselný nebo thiosíran draselný. Tyto látky jakožto anorganické jsou rostlinou těžko přijímány, a proto efektivita využití takových zdrojů draslíku rostlinou není vysoká. Dávkování anorganických zdrojů živin proto musí být poměrně vysoké, tím spíše, jedná-li se o aplikaci hnojivá na/do půdy.

Současně hojně rozšířené intenzivní zemědělství klade důraz na zvyšování výnosů zemědělských plodin. Užívána jsou hnojivá, ale i pesticidy, herbicidy nebo jiné látky pro zvýšení výnosu a maximálního využití zemědělské půdy, která takovými zásahy značně strádá. Navíc často dochází k průniku hnojivá i ostatních látek do spodních vod, případně kjejich splachu do povrchových vod, kde posléze způsobují významný zásah do rovnováhy ekosystému, ať už svým toxickým působením a/nebo skrze eutrofizaci vod, kdy dochází v ekosystému k přemnožení řas a sinic.

Nejbližším stavem techniky předkládaného vynálezu je listové hnojivo Retafos Prim (Agra Group a.s.). Listové hnojivo Retafos Prim obsahuje:

Chemický název	Bonům 2ethaaolaminu	Hydrogenfosforečnan draselný	Močovina	póly fosfát amonný	octan draselný
Konc. % hmota.	<5	<30	<20	<20	<10

Celkové množství živin v listovém hnojivu Retafos Prim je následující:

8.68 % N celkový	vodorozpusiný celkový dusík	125 g/l
z toho: 6,93 % N močovinový	vodorozpusiný močovinový dusík	100 g/l
1.75 % N amonný	vodo rozpustný amonný dusík	25 g/l
17.36 % PNÉ	vodorozpusiný oxid fosforečný	250 g/l
17,36 % KjO	vodorozpusiný oxid draselný	250 g/l
0,35 % B	vodorozpusiný bór v komplexu s monoefenolaminem	5 g/í

Listové hnojivo Retafos Prim bylo vyvinuto společností Agra Group a.s. jako nástupce listového hnojivá Retafos.

- 1 CZ 2020 - 556 A3

Listové hnojivo Retafos Prim vykazuje zvýšení výnosu pšenice o 1,06 t/ha, zvýšení výnosu řepky ozimé o 1,2 t/ha. Zvýšení tvorby biomasy řepky ozimé o 0,47 t/ha. Také obsah živin v biomase stoupl po aplikaci listového hnojivá Retafos Prim oproti neošetřené kontrole, a to následovně: o 19,5 kg/ha N, o 6,2 kg/ha P, o 23,1 kg/ha K, 13,1 kg/ha Ca a 1,8 kg/ha Mg. Po aplikaci hnojivá retafos prim také stoupl obsah jednoduchých cukrů v kořenech řepky ozimé, a to o 50 kg/ha oproti neošetřené kontrole.

Vývoj však šel dál a společnost vylepšovala i listové hnojivo Retafos Prim. Listové hnojivo Retafos Prim bylo použito pro porovnání účinku listového hnojivá podle tohoto vynálezu.

Podstata vynálezu

Byla vyvinuta směs pro stimulaci růstu rostlin pro mimokořenovou výživu jednoděložných i dvouděložných rostlin, která zároveň snižuje stres rostlin, zvyšuje výnosy zemědělských plodin, je možné aplikovat ji jak pro podporu rostliny v daném vegetačním období, tak je možné stimulační směs s výhodou spolu s listovým hnojivém aplikovat na podzim pro podporu následujícího vegetačního období, čehož se dá výhodně využít pro ozimé druhy zemědělských plodin. Stimulační směs obsahuje živiny, které jsou pro rostlinu dobře vstřebatelné přes listovou plochu. Díky efektivnějšímu využití živin je možné listové hnojivo se stimulační směsí dávkovat v nižších dávkách, než klasická listová hnojivá nebo hnojivá aplikovaná na půdu nebo do půdy. To má za následek významné snížení ekologické zátěže ekosystému, zejména průnik hnojiv půdou do podzemních vod nebo splach hnojiv do povrchových vod.

Překvapivě bylo zjištěno jako velmi výhodné aplikovat amonný dusík přímo na listy pěstovaných plodin. Je známo, že amonný dusík v půdě prochází přeměnou na nitrát působením půdních mikroorganismů a jeho část je půdními mikroorganismy imobilizována. Proto se jeho zdroje pro hnojení příliš nepoužívají. Nicméně při aplikaci přímo na listy plodin se ukázalo jeho použití v kombinaci s dalšími látkami jako velmi účinné na výnos plodiny

Byla vytvořena stimulační směs listového hnojivá, která kombinuje zdroj amonného dusíku ve formě směsi peptidů a aminokyselin s betainem a huminovými látkami ve specifickém poměru. Tato stimulační směs listového hnojivá po přimíchání k nejúčinnějším dostupným hnojivům dále významně zvyšuje výnos plodin a to např. o 300 kg/ha pěstované řepky a 240 kg/ha pěstované pšenice. Což zvedá výtěžnost až o 46 % oproti kontrole a až o téměř 10 % oproti listovému hnojivu dle stavu techniky a pomáhá řešit zvýšení množství vypěstovaných zemědělských plodin na omezené rozloze orné půdy.

Byl vyvinut optimální poměr živin stimulační směsi listového hnojivá, a to betain : huminové látky : směs peptidů a aminokyselin v rozsahu 1 : 0,1 až 0,5 : 2,5 až 7,5.

Nečekaně se ukázalo, že ne všechny hnojivé substance jsou vhodné pro kombinování mezi sebou. Při vývoji stimulační směsi listového hnojivá byl použit chilský ledek, betain, humát a směs peptidů a aminokyselin. Vliv každé z přidávaných složek byl hodnocen zvlášť i v kombinaci a překvapivě se ukázalo, že zatímco betain, humát a směs peptidů a aminokyselin zvyšují účinky původního listového hnojivá, a dokonce na některé plodiny působí synergicky, chilský ledek měl opačný efekt, a účinky listového hnojivá dokonce snižoval. Ostatní tři testované směsi prokázaly nečekaně dobrý účinek, který byl u některých plodin vyhodnocen jako synergický, tedy vyšší než součet působení jednotlivých složek. Proto byly všechny tři testované směsi: betain, humát a směs peptidů a aminokyselin vybrány pro výrobu stimulační směsi listového hnojivá dle tohoto vynálezu.

Stimulační směs podle tohoto vynálezu je s výhodou vyráběna jako koncentrát, který obsahuje 50 až 60 % hmota, sušiny. S výhodou je stimulační směs smíchána s listovým hnojivém v poměru sušin 1 : 10 až 100.

-2CZ 2020 - 556 A3

Koncentrát stimulační směsi listového hnojivá smíchané s listovým hnojivém je dále ředěn vodou dle potřeb hnojené plodiny a dle koncentrace listového hnojivá.

Příkladem konkrétního složení stimulační směsi listového hnojivá podle tohoto vynálezu je následující směs složek:

	% hmota, v sušině	% hmota, v koncentrátu
Voda	0	45,95
H₂O Betain hydrochlorid	12,56	6,79
(CH₃)₃NCH₂COOH Cl Humát sodný	4,04	2,18
CgH8O4Na₂ směs peptidů a aminokyselin	83,41	45,08

Směs peptidů a aminokyselin s výhodou obsahuje v sušině 15 až 35 % hmoto, glycinu, 5 až 25 % hmota, prolinu, 5 až 25 % hmota, kyseliny glutamové, 5 až 25 % hmota, alaninu a 5 až 25 % hmota, hydroxyprolinu.

Aplikace stimulační směsi probíhá spolu s aplikací listového hnojivá postřikem na listy rostlin, s výhodou v růstové fázi rostlin, s výhodou v BBCH 14 až 16, kdy má rostlina 4 až 6 vyvinutých listů u dvouděložných rostlin, u jednoděložných rostlin je aplikace prováděna s výhodou, když má rostlina dva rozvinuté listy. Aplikace stimulační směsi listového hnojivá může probíhat u ozimých druhů rostlin na podzim, u ostatních druhů rostlin probíhá aplikace stimulační směsi listového hnojivá s výhodou na jaře. Aplikace stimulační směsi listového hnojivá se běžně provádí jednou nebo vícekrát s odstupem mezi aplikacemi alespoň 4 dny. S výhodou je aplikace stimulační směsi listového hnojivá prováděna dvakrát, a to s odstupem mezi aplikacemi 5 až 9 dní. Vícenásobné aplikace jsou výhodné zejména u rostlin pěstovaných na stanovištích s nedostatečnou zásobou živin v půdě, případně za podmínek, kdy nejsou živiny v půdě přijatelné kořeny rostlin - například jsou vázané v porézních horninách či jílech. Aplikace stimulační směsi listového hnojivá je výhodná i v domácích podmínkách, především pro hnojení plodin.

Ukázalo se, že při aplikaci stimulační směsi s listovým hnojivém dle stavu techniky Retafos Prim došlo oproti stavu techniky k navýšení výnosu pšenice o 23 %, tedy z 1,06 t/ha na 1,3 t/ha. Zvýšení výnosu řepky ozimé prokazovalo listové hnojivo dle stavu techniky Retafos Prim při aplikaci se stimulační směsí podle tohoto vynálezu o 25 % z 1,2 t/ha na 1,5 t/ha. Zvýšení tvorby biomasy řepky ozimé po aplikaci listového hnojivá dle stavu techniky Retafos Prim se stimulační směsí dle tohoto vynálezu bylo oproti neošetřené kontrole o 49,54 % z 2,2 t/ha na 3,29 t/ ha, oproti stavu techniky dokonce o 23,22 %, tedy z 2,67 t/ha na 3,29 t/ha.

Také obsah živin v biomase stoupl po aplikaci listového hnojivá oproti neošetřené kontrole v porovnání se stavem techniky, a to následovně:

o 28 % N, tedy z 19,5 kg/ha N na 25 kg/ha N, o 11 % P, tedy z 6,2 kg/ha P na 6,9 kg/ha P, o 18 % K, tedy z 23,1 kg/ha 27,2 kg/ha K, o 20 % Ca, tedy z 13,1 kg/ha Ca na 15,7 kg/ha Ca, a o 17 % Mg, tedy z 1,8 kg/ha Mg na 2,1 kg/ha Mg.

Po aplikaci hnojivá podle tohoto vynálezu také stoupl obsah jednoduchých cukrů v kořenech řepky ozimé. V porovnání se stavem techniky šlo o 28,57% navýšení, a to z 210 kg/ha na 270 kg/ha oproti neošetřené kontrole.

-3 CZ 2020 - 556 A3

Objasnění výkresů

Obr. 1 A. 1 Nárůst výnosu (t/ha) pšenice jarní oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu ajejich jednotlivých složek, graf, obr. 1 A.2 Nárůst výnosu (t/ha) pšenice jarní oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu ajejich jednotlivých složek, tabulka, obr. 1B.1 Nárůst výnosu (t/ha) řepky ozimé oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu ajejich jednotlivých složek, graf, obr. 1B.2 nárůst výnosu (t/ha) řepky ozimé oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu ajejich jednotlivých složek, tabulka, obr. 2A Zvýšení tvorby biomasy (t/ha) řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojivá ze stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu , obr. 2B.1 Obsah živin v biomase (kg/ha) řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu, graf, obr. 2B.2 Obsah živin v biomase (kg/ha) řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu, tabulka, obr. 2C Zvýšení produkce jednoduchých cukrů (kg/ha) v kořenech řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu, obr. 3 Zvýšení výnosu (t/ha) řepky ozimé po podzimní aplikaci listového hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu oproti kontrole ve víceletém maloparcelním pokusu, obr. 4A.1 Procentuální zvýšení výnosu pšenice jarní po aplikaci listového hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu oproti kontrole a oproti aplikaci Retafos Prim, graf, obr. 4A.2 Procentuální zvýšení výnosu pšenice jarní po aplikaci listového hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu oproti kontrole a oproti aplikaci Retafos Prim, tabulka, obr. 4B.1 Procentuální zvýšení výnosu řepky po aplikaci listového hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu oproti kontrole a oproti aplikaci Retafos Prim, graf, obr. 4B.2 Procentuální zvýšení výnosu řepky po aplikaci listového hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu oproti kontrole a oproti aplikaci Retafos Prim, tabulka, obr. 5A Zvýšení výnosu (t/ha) zemědělských plodin po aplikaci listového hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu,

-4CZ 2020 - 556 A3 obr. 5B Zvýšení výnosu (t/ha) brambor po aplikaci listového hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu, obr. 6.1 Nárůst výnosu (t/ha) pšenice jarní oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu, graf, obr. 6.2 Nárůst výnosu (t/ha) pšenice jarní oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) s přídavkem stimulační směsi podle tohoto vynálezu, tabulka.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příklad 1C: Stimulační směs listového hnojivá - optimum

Rostlinky řepky byly předpěstovány dle příkladu 1 a ošetřovány pomocí stimulační směsi listového hnojivá připravené naředěním koncentrátu stimulační směsi listového hnojivá, koncentrátu listového hnojivá a vody v poměru 45 kg koncentrátu stimulační směsi plus 1340 kg koncentrátu listového hnojivá se 70 až 80 % sušiny.

Koncentrát stimulační směsi listového hnojivá byl připraven pouhým smícháním 20% hmota, roztoku humáta, 50% hmota, roztoku směsi peptidů a aminokyselin, konkrétně kolagenního hydrolyzátu a práškového betainu při teplotě alespoň 30 °C. Složení koncentrátu stimulační směsi listového hnojivá bylo následující:

optimum	kg v susine	% hmota, v sušině	kg v koncentrátu	% hmota. v koncentrátu
Voda.	0,00	0,00	19,76	45,95
H₂O
Betain hydrochloridu	2,92	12,56	2 92	6,79
(CHJsNCHsCOOH Cl
Humát sodný	0,94	4,04	0,94	2,18
CgHsCLNai
Směs peptidů a aminokyselin	19,39	83,41	19,39	45,08
Celkem	23,24	100,00	43,01	100,00

Hmotnostní poměr betain: humát: směs peptidů a aminokyselin v sušině je 1 : 0,32 : 6,64.

Koncentrát stimulační směsi listového hnojivá byl naředěn v poměru 45 kg koncentrátu stimulační směsi plus 1340 kg koncentrátu listového hnojivá se 70 až 80 % sušiny.

Poměr sušin stimulační směsi k listovému hnojivu byl 1 : 30.

Příklad ID: Stimulační směs listového hnojivá - poměrově horní hranice

Rostlinky řepky byly předpěstovány dle příkladu 1 a ošetřovány pomocí stimulační směsi listového hnojivá připravené naředěním koncentrátu stimulační směsi listového hnojivá, koncentrátu

- 5 CZ 2020 - 556 A3 listového hnojivá a vody v poměru 15 kg koncentrátu stimulační směsi plus 1370 1 koncentrátu listového hnojivá se 70 až 80 %.

Koncentrát stimulační směsi listového hnojivá byl připraven pouhým smícháním 20% hmota, roztoku humátu, 50% hmota, roztoku směsi peptidů a aminokyselin a práškového betainu při teplotě alespoň 30 °C. Složení koncentrátu stimulační směsi listového hnojivá bylo následující:

Poměrově horní hranice	kg v sušině	% hmota, v sušině	kg v koncentrátu	% hmota. v koncentrátu
Voda	0,00	0,00	7,92	46,11
H₂O
Betain hydrochloridu	1,03	11,11	1,03	5,99
fCH₃)₃NCH₂COOH Cl
Humát sodný	0,51	5,56	0,51	2,99
C_sH_sO₄Na·
Směs peptidů a aminokyselin	7,71	83^33	7,71	44,91
Celkem	9,26	100,00	17,18	100,00

Hmotnostní poměr betain: humát: směs peptidů a aminokyselin v sušině je 1 : 0,5 : 7,5.

Oproti příkladu 1C bylo do stimulační směsi hnojivá přidáno méně betainu, méně humátu a méně směsi peptidů a aminokyselin, tedy živinově se jedná o nej chudší provedení v porovnání s příklady IC a 1E.

Koncentrát stimulační směsi listového hnojivá byl naředěn v poměru 15 kg koncentrátu stimulační směsi plus 1370 kg koncentrátu listového hnojivá se 70 až 80 % sušiny.

Poměr sušin stimulační směsi k listovému hnojivu byl 1 : 80.

Příklad 1E: Stimulační směs listového hnojivá - poměrově spodní hranice

Rostlinky řepky byly předpěstovány dle příkladu 1 a ošetřovány pomocí stimulační směsi listového hnojivá připravené naředěním koncentrátu stimulační směsi listového hnojivá, koncentrátu listového hnojivá a vody v poměru 65 kg koncentrátu stimulační směsi plus 1300 1 koncentrátu listového hnojivá se 70 až 80 %.

-6CZ 2020 - 556 A3

Poměrově spodní hranice	kg v sušině	% hmota, v sušině	kg v koncentrátu	% hmotn. v koncentrátu
Voda	0,00	0,00	27,33	41,38
H₂O
Betain hydrochloridu	10,74	27,74	10,74	16,26
(CH₃)₃NCH₂COOH Cl
Humát sodný	1,08	7 79	1,08	1,64

Směs peptidů a aminokyselin	26,90	69,47	26,90	40.73
Celkem	38,72	100,00	66,05	100,00

Hmotnostní poměr betain: humát: směs peptidů a aminokyselin v sušině je 1 : 0,1 : 2,5.

Oproti příkladu IC a ID bylo do stimulační směsi hnojivá přidáno více betainu, více humátu a více směsi peptidů a aminokyselin, tedy živinově se jedná o nejbohatší provedení v porovnání s příklady IC a 1E.

Koncentrát stimulační směsi listového hnojivá byl naředěn v poměru 65 kg koncentrátu stimulační směsi plus 1300 kg koncentrátu listového hnojivá se 70 až 80 % sušiny.

Poměr sušin stimulační směsi k listovému hnojivu byl 1 : 20.

Příklad 2: Vliv listového hnojivá a jeho jednotlivých složek na výnos plodin

Vliv stimulační směsi listového hnojivá na výnos plodin byl testován na jednoděložných a dvouděložných rostlinách, konkrétně na pšenici jarní a řepce ozimé pomocí hydroponického pokusu v zastřešeném prostoru plastového skleníku bez čel a s větracími mezerami nad základem po celé délce. Tak byl vyloučen vliv srážek a zároveň byla zajištěna teplota ve skleníku shodná s teplotou na volném prostoru.

Hydroponický pokus byl prováděn v plastových nádobách naplněných plným živným roztokem, tedy roztokem s kompletním spektrem živin v dostatečné koncentraci pro růst rostlin.

Složení živného roztoku bylo následující:

množství živin [g/1000 i]
N	P	K	Ca	Mg	S	B	Mu	Za	Cu	Fe	Mo
200	60	301	170	50	66	0,30	2,31	0,10	0,10	11,85	0,20

Výnosy pšenice jarní (obr. 1A) a řepky ozimé (obr. 1B) jsou zobrazeny v tunách na hektar a porovnány s kontrolou bez ošetření. Aplikace všech substancí byla prováděna ručním postřikovačem tak, aby dávka v přepočtu na jednotku plochy odpovídala 5 1 směsi koncentrátu stimulační směsi listového hnojivá podle příkladu 1C smíchané s koncentrátem listového hnojivá dle stavu techniky Retafos Prim v poměru 1 : 44 ve 250 1 vody/ha, tedy dávce 255 1 listového hnojivá se stimulační směsí na hektar. Rovněž množství všech testovaných složek odpovídalo koncentraci obsažené v dávce 5 1 koncentrátu listového hnojivá se stimulační směsí na hektar,

CZ 2020 - 556 A3 respektive 255 1 listového hnojivá se stimulační směsí na hektar. Všechny testované směsi byly aplikovány stejným způsobem jako listové hnojivo - tedy s 250 1 vody/ha.

Jak je vidět z obr. 1A a 1B, jednotlivé komponenty simulační směsi listového hnojivá mají rozdílný účinek na rozdílné plodiny. U pšenice jarní došlo dokonce k prokazatelnému synergickému účinu jednotlivých komponent stimulační směsi.

Příklad 3: Vliv stimulační směsi listového hnojivá na tvorbu suché hmoty, hodnocení obsahu živin v biomase a tvorba metabolitů

Pro vyhodnocení vlivu stimulační směsi listového hnojivá na tvorbu metabolitů, tvorbu suché hmoty a odběr živin rostlinou z půdy byla vybrána řepka ozimá. Pokus byl proveden na čtyřech lokalitách v České republice - Moravské Budějovice, Budkov, Střelíce a Dubicko, vždy na 4 ha polích se sklízenou slámou a kolejovými řádky kolmo na vrstevnici, aby žádná varianta či pokusná oblast nebyla zvýhodněna. Vzorky se odebíraly z vyznačené plochy 30 x 30 m vytyčené těsně před aplikací stimulační směsi listového hnojivá spolu s listovým hnojivém dle stavu techniky Retafos Prim, aby se eliminovala nevyrovnaná místa, požerky slimáků, dřepčíků apod.

Pro porovnání byla pokusná plocha rozdělena na ošetřenou a neošetřenou. Velikost rostlin se před aplikací listového hnojivá se stimulační směsí nelišila. V momentu aplikace měly všechny rostlinky kořenové krčky silné maximálně 6 mm.

Listové hnojivo se stimulační směsí podle příkladu 1C bylo aplikováno na pokusnou plochu postřikem v dávce 5 1 směsi koncentrátu stimulační směsi listového hnojivá podle příkladu 1C smíchané s koncentrátem listového hnojivá dle stavu techniky Retafos Prim v poměru 1:44 ve 200 až 300 1 vody/ha, dle meteorologických podmínek. Listové hnojivo se stimulační směsí bylo aplikováno v růstové fázi řepky, tedy když rostlinka vykazovala 4 až 6 velkých listů - BBCH 14 až 16, a to před příchodem nočních mrazíků, kdy noční teplota neklesala pod 0 °C a denní teplota neklesala pod 8 °C.

Odběry vzorků rostlin byly provedeny z vytyčené plochy pole na rozhraní ošetřené a neošetřené varianty, aby se co nejvíce eliminoval vliv heterogenity pole. Na 15 různých místech vyznačené plochy bylo odebráno 15 až 30 stejně velkých rostlin podle velikosti porostu, a to alespoň 1 m od kolejového řádku. Odběry vzorků rostlin byly provedeny:

1. před aplikací listového hnojivá se stimulační směsí - odebrána celá nadzemní část rostlin i s kořenem bez odumřelých listů,

2. 3 týdny po aplikaci listového hnojivá se stimulační směsí - odebrána celá nadzemní část rostlin i s kořenem bez odumřelých listů.

Nadzemní část rostlin byla ihned po převozu do laboratoře oddělena od kořene a dále byly obě části rostlin zpracovávány dle příkladů 3A a 3B.

Příklad 3A: Tvorba suché hmoty a obsah živin v biomase

Stanovení suché hmoty a obsahu živin v sušině bylo provedeno po vysušení nadzemní části rostlin do konstantní hmotnosti v laboratorní peci při 105 °C. Stanovení obsahu živin bylo provedeno pomocí AAS za standardních podmínek kromě stanovení dusíku, které bylo provedeno dle Dumase. Zvýšení tvorby suché hmoty ukazuje obr. 2A a odběr živin ukazuje obr. 2B, přičemž se jedná o průměrné hodnoty ze čtyř výzkumných lokalit. Obr. 2B ukazuje, že i přes to, že se vápník a hořčík neaplikuje na rostliny v listovém hnojivu, dokáže stimulační směs rostlinu nabudit tak, že je schopná z půdy čerpat více živin, než neošetřená kontrola.

- 8 CZ 2020 - 556 A3

Příklad 3B: Tvorba metabolítů

Stanovení obsahu metabolítů - cukrů bylo provedeno po vysušení rozkrájeného kořene rostlin do konstantní hmotnosti v laboratorní peci při 60 °C. Po vysušení byl v suché kořenové hmotě stanovován obsah cukrů metodou dle Luff-Schoorla. Výsledky stanovení cukrů ukazuje obr. 2C. Mezi stanovišti byly naměřeny mírné rozdíly dané odlišnými přírodními podmínkami. Výrazný vliv na výnos má množství srážek, vyšší výskyt škůdců vlivem sousedních porostů, jiný termín setí, jiná odrůda apod. Proto byly vybrány 4 rozdílné lokality napříč Českou republikou.

Příklad 4: Vliv listového hnojivá na výnos plodin - víceleté maloparcelní pokusy

Pro vyhodnocení vlivu listového hnojivá se stimulační směsí na výnos plodin byla vybrána řepka ozimá. Pokus byl proveden na dvou lokalitách v České republice - Uhříněves a Červený Újezd v letech 2015 až 2017.

Pro porovnání byla pokusná plocha rozdělena na ošetřenou a neošetřenou. Všechny varianty pokusu byly vyvedeny ve čtyřech opakováních. Velikost rostlin se před aplikací listového hnojivá se stimulační směsí nelišila. V momentu aplikace měly všechny rostlinky kořenové krčky silné maximálně 6 mm. Ostatní agrotechnické zásahy hnojení a ochrany rostlin byly vždy jednotné pro celou pokusnou plochu podle potřeby živin, podle tlaku plevelů, chorob a škůdců

Listové hnojivo se stimulační směsí podle příkladu 1C bylo aplikováno na pokusnou plochu postřikem v dávce 5 1 směsi koncentrátu stimulační směsi listového hnojivá podle příkladu 1C smíchané s koncentrátem listového hnojivá dle stavu techniky Retafos Prim v poměru 1 : 44 ve 200 až 300 1 vody/ha, dle meteorologických podmínek. Listové hnojivo se stimulační směsí bylo aplikováno v růstové fázi řepky, tedy když rostlinka vykazovala 4 až 6 velkých listů - BBCH 14 až 16, a to před příchodem nočních mrazíků, kdy noční teplota neklesala pod 0 °C a denní teplota neklesala pod 8 °C.

Odběry vzorků rostlin byly provedeny z celé pokusné plochy maloparcelním kombajnem. Výsledky pokusu jsou ukázané na obr. 3. Mezi stanovišti i jednotlivými léty byly naměřeny mírné rozdíly dané odlišnými přírodními podmínkami. Výrazný vliv na výnos má množství srážek, vyšší výskyt škůdců vlivem sousedních porostů, jiný termín setí, jiná odrůda apod. V průměru byl získán výsledek výrazného zvýšení výnosu, a to průměrně o 1,05 t/ha oproti kontrolním neošetřeným plochám, respektive o 1,163 t/ha pro Uhříněves a o 0,93 t/ha pro Červený Újezd.

Příklad 5: Vliv jednotlivých komponent stimulační směsi listového hnojivá na výnos plodin - vývoj stimulační směsi podle tohoto vynálezu

Pro vyhodnocení vlivu jednotlivých komponent stimulační směsi listového hnojivá na výnos plodin byla vybrána řepka ozimá a pšenice jarní. Pokus byl proveden v lokalitách v Červeném Újezdu v roce 2018 jako maloparcelní pokus.

Pro porovnání byla pokusná plocha rozdělena na ošetřenou a neošetřenou. Všechny varianty pokusu byly vyvedeny ve třech opakováních. Velikost rostlin se před aplikací listového hnojivá nelišila. Ostatní agrotechnické zásahy hnojení a ochrany rostlin byly vždy jednotné pro celou pokusnou plochu podle potřeby živin, podle tlaku plevelů, chorob a škůdců

Listové hnojivo dle stavu techniky Retafos Prim, chilský ledek, betain, směs peptidů a aminokyselin a humát sodný bylo aplikováno na pokusnou plochu postřikem. Retafos Prim byl aplikován v dávce 5 1 koncentrátu na hektar naředěné 300 1 vody na hektar. Chilský ledek, betain, směs peptidů a aminokyselina humát sodný byly aplikovány v dávce odpovídající množství stimulační směsi smíchané s listovým hnojivém podle příkladu 1C, tedy dle tabulky níže, a naředěny též v poměru 5 1 koncentrátu + 300 1 vody na hektar.

-9CZ 2020 - 556 A3

směs	kg
voda	99,72
betain hydrochioridu (CH3)3NCH2COOH Cl	0,28
voda	99,91
humát sodný	0,09
voda	98,13
směs peptidů a aminokyselin	1,87
voda	99,17
Chilský ledek	0,83

Všechny hnojivé substance byly aplikovány v růstové fázi řepky a pšenice na podzim, tedy když řepka vykazovala 4 až 6 velkých listů - BBCH 14 až 16, a pšenice vykazovala alespoň 2 plně rozvinuté listy. Aplikace proběhla před příchodem nočních mrazíků, kdy noční teplota neklesala pod 0 °C a denní teplota neklesala pod 8 °C.

Odběry vzorků rostlin byly provedeny z celé pokusné plochy maloparcelním kombajnem. Výsledky pokusu jsou ukázané na obr. 4. Výrazný vliv na výnos má množství srážek, vyšší výskyt škůdců vlivem sousedních porostů, jiný termín setí apod.

Ukázalo se, že ne všechny vytipované komponenty pro vývoj stimulační směsi listového hnojivá jsou účinné. Chilský ledek vykazoval snížení účinku Retafos prim, pravděpodobně v důsledku nízké využitelnosti rostlinou a své vysoké reaktivity. Naopak byl překvapivě prokázán synergický účinek u vlivu hnojivá na výnos pšenice jarní. Všechny tři směsi, tedy betain, humát sodný a směs peptidů a aminokyselin spolu s Retafos prim, vykazovaly o 0,89 % vyšší účinek než pouhý součet jednotlivých složek. Synergický účinek je ukázaný na obr. 4A. Naproti tomu řepka ozimá vykazovala společný účinek všech složek o 0,62 % nižší. Vysvětlit se to dá vlivem rozdílnosti plodin. Ne každá plodina má stejné nároky na vodu a teplo, jedna snáší sucho lépe než jiná, a tak i celkový vliv složek listového hnojivá nelze hodnotit v absolutních hodnotách, ale jako pozitivní vliv na živý rostlinný systém.

Příklad 6: Vliv stimulační směsi listového hnojivá na výnos plodin - jednoleté pokusy ovoce/zelenina

Pro vyhodnocení vlivu stimulační směsi listového hnojivá na výnos ovoce a zeleniny byly vybrány: chmel, třešně, vinná réva, jahody a brambory. Pokus byl proveden pro každou plodinu zvlášť na různých lokalitách České republice na jaře v roce 2018.

Pro porovnání byla pokusná plocha rozdělena na neošetřenou - kontrolní, ošetřenou listovým hnojivém dle stavu techniky Retafos Prim a ošetřenou Retafos Prim se stimulační směsí dle tohoto vynálezu. Všechny varianty pokusu byly vyvedeny ve třech opakováních. Velikost rostlin jedné plodiny se před aplikací hnojivá nelišila. V momentu aplikace byly rostliny hodnoceny následovně:

Chmel: růstová fáze, rostlina je navinuta na podporu.

Třešně: po odkvětu, rostlina má 2 až 4 velké rozvinuté listy z každého pupenu.

Vinná réva: před květem, rostlina má 4 až 6 velkých rozvinutých listů z každého pupenu.

Jahody: před květem, rostlina je v růstové fázi a má 4 až 6 velkých rozvinutých listů.

- 10 CZ 2020 - 556 A3

Brambory: růstová fáze, rostlina má 4 až 6 velkých rozvinutých listů.

Ostatní agrotechnické zásahy hnojení a ochrany rostlin byly vždy jednotné pro celou pokusnou plochu podle potřeby živin, podle tlaku plevelů, chorob a škůdců.

Stimulační směs podle příkladu 1C byla aplikována spolu s listovým hnojivém dle stavu techniky Retafos Prim na pokusnou plochu postřikem v dávce 5 1 směsi koncentrátu stimulační směsi listového hnojivá podle příkladu 1C smíchané s koncentrátem listového hnojivá dle stavu techniky Retafos Prim v poměru 1 : 10 naředěno 500 1 vody pro chmel, 1000 1 vody pro třešně, 400 1 vody pro vinnou révu, 2.500 1 vody pro jahody a 200 1 vody pro brambory na hektar standardní výsadby.

Sklizeň plodů rostlin byla provedeny z celé pokusné plochy dle dané plodiny, zpravidla ručně. Výsledky zvýšení výnosu jsou ukázané na obr. 5A a 5B. Výrazný vliv na výnos má množství srážek, vyšší výskyt škůdců vlivem sousedních porostů, jiný termín setí apod. V průměru byl získán výsledek výrazného zvýšení výnosu, a to o 26 % u chmele, o 29 % u třešní, o 32 % u vinné révy, o 21 % u jahod a o 23 % u brambor oproti kontrole.

Příklad 7: Vliv stimulační směsi listového hnojivá na výnos plodin - jednoleté pokusy pšenice

Pro vyhodnocení vlivu různých variant stimulační směsi listového hnojivá na výnos byla vybrána pšenice. Pokus byl proveden jako maloparcelní na pokusných polích v roce 2018 a 2019.

Pro porovnání byla pokusná plocha rozdělena na neošetřenou - kontrolní, ošetřenou listovým hnojivém dle stavu techniky Retafos Prim a ošetřenou směsí Retafos Prim se stimulační směsí podle příkladu IC, ID a 1E. Všechny varianty pokusu byly vyvedeny ve třech opakováních. Velikost rostlin jedné plodiny se před aplikací hnojivá nelišila, během aplikace byly rostliny v růstové fázi a měly 2 rozvinuté listy.

Stimulační směs podle příkladu IC, ID a 1E byla aplikováno na pokusnou plochu na podzim postřikem v dávce 5 1 směsi koncentrátu stimulační směsi listového hnojivá podle příkladu 1C smíchané s koncentrátem listového hnojivá dle stavu techniky Retafos Prim v poměru 1 : 100 naředěno 300 1 vody na hektar pokusné plochy.

Sklizeň byla provedena maloparcelním kombajnem z celé pokusné plochy. Výsledky zvýšení výnosu jsou ukázané na obr. 6.1 a 6.2. Výrazný vliv na výnos má množství srážek, vyšší výskyt škůdců vlivem sousedních porostů apod.

Stimulační směs podle příkladu ID reprezentuje vysoké množství, humátu a směsi peptidů a aminokyselin oproti betainu, avšak živinově se jedná o nejchudší provedení. Stimulační směs podle příkladu 1E reprezentuje nízké množství, humátu a směsi peptidů a aminokyselin oproti betainu, ale živinově se jedná o nejbohatší provedení. Stimulační směs podle příkladu 1C reprezentuje optimální množství betainu, humátu a směsi peptidů a aminokyselin. Jak je zřejmé z výsledků na obr. 6.1 a 6.2, výrazné zvýšení obsahu všech tří složek - 1E vedlo už jen k malému navýšení výnosu - o 0,43 % oproti příkladu 1C. Proto bylo jako ideální složení vyhodnocena stimulační směs podle příkladu 1C.

Průmyslová využitelnost

Stimulační směs listového hnojivá rostlin použitelná v kombinaci s libovolným listovým hnojivém jako mimokořenová výživa pro jednoděložné i dvouděložné rostliny, přičemž stimulační směs

- 11 CZ 2020 - 556 A3 může být aplikována s listovým hnojivém jak ve vegetačním období rostliny pro její podporu v dané sezóně, tak na podzim pro podporu rostliny v nadcházející sezóně.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Směs pro stimulaci růstu rostlin, vyznačující se tím, že obsahuje betain, huminové látky a směs peptidů a aminokyselin ve vzájemném hmotnostním poměru 1 : 0,1 až 0,5 : 2,5 až 7,5.
2. Směs pro stimulaci růstu rostlin podle nároku 1, vyznačující se tím, že betain, huminové látky a směs peptidů a aminokyselin jsou ve formě vodného roztoku.
3. Směs pro stimulaci růstu rostlin podle nároku 1, vyznačující se tím, že je tvořena z betainu, z vodného roztoku huminových látek a z vodného roztoku směsi peptidů a aminokyselin, přičemž vodný roztok huminových látek obsahuje alespoň 10 až 20 % hmota, huminových látek a vodný roztok směsi peptidů a aminokyselin obsahuje alespoň 30 až 50 % hmota, směsi peptidů a aminokyselin.
4. Směs pro stimulaci růstu rostlin podle nároku 1, vyznačující se tím, že hmotnostní poměr betainu, huminových látek a směsi peptidů a aminokyselin je 1 : 0,3 až 0,5 : 4 až 6.
5. Směs pro stimulaci růstu rostlin podle nároku 1, vyznačující se tím, že směs peptidů a aminokyselin obsahuje glycin, prolin, kyselinu glutamovou, alanin a hydroxyprolin.
6. Směs pro stimulaci růstu rostlin podle nároku 8, vyznačující se tím, že směs peptidů a aminokyselin obsahuje v sušině glycinu 15 až 35 % hmota., prolinu 5 až 25 % hmota., kyseliny glutamové 5 až 25 % hmota., alaninu 5 až 25 % hmota, a hydroxyprolinu 5 až 25 % hmota.
7. Použití směsi podle nároku 1 pro aplikaci na listy rostlin.