CZ2020135A3 - Tělo střelné plynové zbraně bez ztrátového expanzního prostoru - Google Patents

Abstract

Tělo (23) střelné plynové zbraně má díky své unikátní konstrukci minimální nebo vůbec žádný ztrátový expanzní prostor. Ztráty energie jsou v plynové zbrani s tělem (23) minimální a veškerá energie tlakového plynu je využita k výstřelu. Hlaveň (8), táhlo (11) ventilu (9), ventil (9) a úderník (14) jsou uloženy v jedné ose. Ventil (9) spojující tlakovou komoru (3) a hlaveň (8) je ovládán úderníkem (14) prostřednictvím táhla (11) ventilu (9). Tlaková komora (3) je propojena s hlavní (8), nábojový otvor (29) hlavně (8) ústí do tlakové komory (3). Tlaková komora (3) a hlaveň (8) jsou mezi sebou uzavíratelné ventilem (9) a při výstřelu tvoří tlaková komora (3) a hlaveň (8) jeden prostor.

Description

Dosavadní stav techniky

Současné plynové, zejména vzduchové, vysokotlaké zbraně (HPA) používají tradiční koncepci uspořádaní, kdy v ose hlavně se nachází podávači tm, kterým se zasune projektil do hlavně a pod osou hlavně se nachází úderník a ventilový mechanismus, který slouží pro přívod tlakového média otvorem ve spodní části hlavně, který je spojen s ventilovým mechanismem systémem kanálů. Právě uložení ventilového mechanismu, a hlavně v odlišných rovinách způsobuje obrovské ztráty tlakové síly, jelikož tlakový ráz stlačeného plynu cestuje od ventilu k hlavni soustavou kanálů s množstvím hran, zalomení a překážek, dochází ke vzniku turbulentního proudění plynu a ztrátě podstatné části tlakového rázu určeného pro výstřel. Mimo to je soustava přívodních kanálů také tzv. parazitujícím prostorem neboli ztrátovým expanzním prostorem. Ztrátový expanzní prostor je jakýkoli prostor mezi ventilem a projektilem, a/nebo jakýkoli prostor, který musí expandující plyn vyplnit, než dojde k otevření hlavně a ke kontaktu stlačeného plynu s projektilem. Při výstřelu, tedy po otevření ventilu přivádějícího tlakový vzduch do hlavně dojde nejprve k naplnění tohoto ztrátového expanzního prostoru, ve kterém je po předešlém výstřelu již jen atmosférický tlak. To způsobí pokles tlaku ventilem vpouštěného stlačeného plynu. Pokles tlaku ovšem není takový, aby tlakový ráz nepohnul s projektilem umístěným v hlavni. Rychlost projektilu je však nízká, projektil se v hlavni pouze pomalu posouvá. To způsobuje další zvětšení ztrátového expanzního prostoru zbraně, jelikož stlačený vzduch proudící do soustavy kanálů skrz ventil musí zaplnit nejen samotnou soustavu kanálů, ale navíc ještě prostor v hlavni mezi přívodními kanály a projektilem, který se v hlavni neustále posouvá atento prostor zvětšuje. Až poté, co je veškerý ztrátový expanzní prostor zaplněn stlačeným plynem může dojít k předání kinetické energie projektilu a jeho vystřelení z hlavně silou nutnou pro výstřel. Taková konstrukce zbraně nejen že snižuje účinnost a efektivitu tlakového rázu stlačeného plynu, ale i navyšuje spotřebu tlakového plynu. Takovou zbraň popisuje například dokument EP 3064884.

Problematické je u běžných plynových zbraní také dosažení maximálního průtoku plynu od soustavy kanálů k projektilu. Vhledem k tradiční stavbě plynových zbraní je z technických důvodů nutné volit otvor mezi přívodními kanály a hlavní menší, než jaká je ráže dané hlavně, aby nedošlo k zapadnutí projektilu do soustavy přívodních kanálů.

Dalším typem současného, ovšem už méně tradičního, uspořádání je varianta, kdy je ventilový mechanismus ve stejné rovině s osou hlavně a zároveň je umístěn v pevné neměnné vzdálenosti od nabíjecího otvoru hlavně. Pro nabíjení takového typu zbraně se otevírá ztrátový expanzní prostor mezi ventilem a nabíjecím otvorem hlavně a projektil se umisťuje ručně do nabíjecího otvoru hlavně. Poté se otevřený ztrátový expanzní prostor uzavře, nejčastěji se převleče utěsněným dutým válcem, a zbraň se připraví k výstřelu. Po otevření tlakové komory ventilem musí dojít nejprve k zaplnění celého ztrátového expanzního prostoru a až pak se dostává tlakový plyn k projektilu, přičemž ztrátový expanzní prostor se zvětšuje pomalým posunem projektilu v hlavni podobně jako u prvního popsaného typu plynové zbraně.

V takovém typu zbraně je sice významně omezené turbulentní proudění stlačeného plynu, který necestuje lomenými přívodními kanály, ale ztrátový expanzní prostor takové zbraně, definovaný

- 1 CZ 2020 - 135 A3 mezi ventilem a projektilem, respektive mezi ventilem a nabíjecím otvorem hlavně, je stále velký. Pokles tlaku stlačeného plynuje tedy i u této zbraně značný. Další nevýhodou takové koncepce je, projektil je nutné ručně zatlačit do nabíjecího otvoru hlavně a následně suvným spojovacím válcem těsně propojit nabíjecí otvor s ventilovým mechanismem, kterým bude proudit tlakové médium od ventilu k zadní části projektilu. Takovou zbraň reprezentuje například puška značky AirForce, model: Condor.

Příkladem podobného řešení uspořádání komponent může být i dokument US 2005183711, který popisuje nástroj pro čištění povrchů, zavádění speciálních projektilů nebo médií na špatně dostupná místa, například kartuší slzného plynu, izolačního materiálu atd. Takové řešení vykazuje obrovskou nevýhodu poklesu tlaku stlačeného plynu před výstřelem. Nástroj není ovládán spouští, nýbrž je regulován plynovým ventilem, který umožňuje přepouštění plynu z komory na stlačený plyn do pracovní komory. Pro realizaci výstřelu je část stlačeného plynu z komory přepuštěna do komory, což umožní vyrovnání tlaků plynu v obou komorách. Takové řešení je značně neekonomické, protože dochází k velkým ztrátám tlaku a také není určeno pro rychlé ovládání, protože vyrovnání tlaku v obou komorách s sebou nese časové zpoždění. První zmíněná varianta zbraně je nejen naprosto neefektivní ve vedení stlačeného plynu, ale také je poměrně náročná na výrobu oproti druhé variantě, která ale zase neumožňuje zasunutí projektilu do hlavně jiným způsobem než ručně prsty, což snižuje rychlost střelby a komfort střelce při nabíjení nového projektilu.

Klasické plynové zbraně mají další velkou nevýhodu, a tou je jejich nepoužitelnost při různých tlacích tlakového plynu v tlakovém zásobníku. Pro vysoké tlaky tlakového plynuje potřebná velká síla na otevření ventiluje tedy potřeba použít silnější pružinu úderníku. Pro menší tlaky tlakového plynu v zásobníku je naopak výhodnější použít měkčí pružinu úderníku, protože příliš velké otevření ventilu způsobuje nadměrnou spotřebu tlakového plynu, aniž by se zvýšil výkon projektilu a tlakovým plynem je tak plýtváno. Pokud je zbraň postavenajako univerzální dochází při velkých tlacích tlakového plynu - přibližně okolo 150 až 200 bar k přivírání ventilu vysokým tlakem plynu, jelikož univerzální pružina úderníku je příliš slabá pro vysoké tlaky tlakového plynu, což omezuje průtok tlakového plynu do hlavně a tím i snižuje výkon zbraně. Nevýhodou obou těchto variant současného provedení je také to, že neumožňují vytvořit vnější vzhled, jež by imitoval klasický vzhled palných zbraní s válcovým otočným závěrem například typu Mauser. V současné době na trhu není plynová zbraň s pohyblivým válcovým uzávěrem.

Podstata vynálezu

Jak co nejkratší cestou dostat tlakový vzduch k projektilu? Cestu úplně vynechat a vložit projektil v hlavni přímo do tlakové komory. Toto řeší konstrukční uspořádání nové plynové zbraně, kde hlaveň ústí svým nábojovým otvorem přímo do tlakové komory, přičemž tlaková komora a hlaveň jsou vůči sobě uzavíratelné ventilem a při výstřelu tvoří jeden prostor. Úderník, ventilový mechanismus a hlaveň zbraně se nachází v jedné ose, kdy údemíkový a ventilový mechanismus jsou uloženy v pohyblivém závěrovém válci, který se pohybuje ve směru osy hlavně a úderník se při výstřelu pohybuje proti směru výstřelu, čímž zprostředkovaně přes táhlo ventilu otvírá proti směru výstřelu i ventil, čímž dojde k propojení tlakové komory a hlavně za maximálního využití energie tlakového plynu, kdy se tlakový plyn okamžitě dostává k projektilu v hlavni a vystřeluje jej ven.

Takové uspořádání v závislosti na konkrétním provedení minimalizuje nebo zcela vylučuje ztrátový expanzní prostor definovaný mezi ventilem a projektilem, jelikož hlaveň je s tlakovou komorou propojená a jejich propojení je otevíráno a zavíráno ventilem. Ventil a/nebo sedlo ventilu tak doléhá přímo na nábojový otvor hlavně, v němž je projektil před výstřelem umístěn, respektive doléhá přímo na vložený projektil.

-2 CZ 2020 - 135 A3

Plynová zbraň podle tohoto vynálezu vykazuje vizuální podobnost s kulovými zbraněmi opatřenými pohyblivým závěrovým válcem za využití unikátního plynového mechanismu. Plynová zbraň obsahuje závěrový válec, jehož součástí je tlaková komora a údemíkový prostor. Tyto dva prostory jsou s výhodou oddělené profilovanou stěnou a zároveň spojené kanálkem pro uložení táhla ventilu, kdy kanálek vede skrze profilovanou stěnu. Součástí závěrového válce je:

tlaková komora osazená přívodem tlakového plynu, s výhodou je tlakový plyn přiváděn ze zásobníku/zdroje tlakového plynu prostřednictvím pružné hadice, ventilový mechanismus, který obsahuje pružinu táhla ventilu, táhlo ventilu, doraz úderníku, ventil a sedlo ventilu, údemíkový mechanismus, který obsahuje úderník, pružinu úderníku a záchyt úderníku, který je s výhodou opatřen pružinkou, zámek závěru.

Táhlo ventilu prochází tlakovou komorou, která je vymezená závěrovým válcem po svém obvodu, na straně směřující směrem k hlavni je tlaková komora otevíratelně uzavřena ventilem doléhajícím do sedla ventilu a na straně směřující směrem od hlavně je tlaková komora trvale uzavřena těsněním obklopujícím procházející táhlo ventilu. Těsnění uzavírající tlakovou komoru je s výhodou umístěno na vstupu do kanálku pro uložení táhla ventilu, které prochází z tlakové komory až do údemíkového prostoru. Objem tlakové komory je variabilní a závisí na průměru závěru, průměru táhla ventilu a délce závěru. Objem tlakové komory se může s výhodou pohybovat mezi 2 a 50 ml, přičemž výhodně je použita tlaková komora o objemu 2 až 30 ml pro malé ráže projektilu a tlaková komora o objemu 30 až 50 ml pro velké ráže projektilu.

Táhlo ventilu má tvar profilované tyčky nebo duté zaslepené profilované tyčky, prochází závěrem v jeho podélné ose a spolu s úderníkem tvoří srdce celé zbraně. Táhlo ventiluje na svém konci umístěném v tlakové komoře a směřujícím k hlavni opatřeno ventilem doléhajícím do sedla ventilu. S výhodou je ventil samostředicí, válcovitého tvaru s jednostranně zkosenými hranami, s náběhem, přičemž úhel zkosených hran náběhu, s výhodou koresponduje s úhlem zkosení náběhu sedla ventilu, do kterého ventil doléhá. Sedlo ventilu obsahuje otvor, s výhodou vystředěný a kruhový, pro proudění tlakového plynu z tlakové komory do hlavně. Sedlo ventilu také s výhodou na své vnější straně, v nabíjecím prostoru, obsahuje profil pro vložení hlavně a lůžko projektilu.

V údemíkovém prostoru, kterým táhlo ventilu prochází, je na táhlo navlečená pružina úderníku a úderník. Úderník tak alespoň částečně obepíná táhlo ventilu a s výhodou má úderník tvar profilovaného prstence nebo dutého válce. Vnější plášť úderníku je opatřen funkčními profily profilem pro záchyt úderníku a profilem pro doraz závěru. Doraz závěru je v rámci zbraně statický a není součástí pohyblivého závěru, naopak záchyt úderníku je součástí závěru, s výhodou je usazen ve stěně závěrového válce a pohybuje se spolu se závěrem. Vnitřní plášť úderníku je s výhodou přizpůsoben nejen pro průchod táhla ventilu - obsahuje otvor pro táhlo, ale i pro částečné nebo úplné usazení pružiny úderníku. Pružina úderníku je s výhodou částečně usazena v sedle pružiny úderníku a částečně usazena v profilované stěně oddělující tlakovou komoru a údemíkový prostor. Pružina úderníku má vnitřní průměr větší, než je průměr táhla ventilu. Pružina úderníku je mezi profilovanou stěnou a úderníkem s výhodou předepjata. V takovém případě po sestavení zbraně nikdy nedojde k její úplné relaxaci, pouze k uvolnění. Proto je v textu rozlišováno mezi uvolněním a relaxací. Při uvolnění je daná pružina při svém usazení ve zbrani stále předepjatá, zpravidla je omezená prostorem a nemůže se dostat do relaxovaného stavu. Relaxace pružiny je stav pružiny bez působení vnějších sil mimo zbraň, tedy délka pružiny. Pokud v konstrukci plynové zbraně není použita předepjatá pružina, a vnitřní prostorové uspořádání zbraně umožňuje pružině úderníku dostat se do relaxovaného stavuje s výhodou použita dostatečně silná pružina, například 65 N a podobné, uděluje úderníku dostatečnou sílu k jeho vymrštění a unášení po táhle ventilu

-3 CZ 2020 - 135 A3 nezávisle na stavu pružiny úderníku. Taková pružina úderníku se vymrští až do relaxovaného stavu, během čehož předá svou kinetickou energii úderníku.

Táhlo ventiluje na straně od hlavně opatřeno vystouplým dorazem úderníku, který může být buď součástí táhla ventilu, nebo může j ím být táhlo ventilu osazeno. Táhlo ventiluj e společně s pružinou táhla, která je táhlem stlačitelná, usazeno v zámku závěrového válce, přičemž zámek závěrového válce může být samostatnou součástkou nebo součástí závěrového válce. S výhodou je doraz úderníku prstencového nebo válcového tvaru o vnějším průměru větším, než je průměr táhla ventilu. Doraz úderníku může být realizován i pouhými výstupky na táhle.

Závěrový válec je s výhodou vyroben z materiálů běžně používaných pro díly plynových zbraní, s výhodou je vyroben z kovu nebo slitin kovů, s výhodou z duralu, oceli, hliníku, mosazi nebo mědi.

Táhlo ventilu je s výhodou vyrobeno z materiálů běžně používaných pro díly plynových zbraní, s výhodou je vyrobeno z tvrzeného plastu, kovu nebo slitin kovů, s výhodou z duralu, oceli, hliníku, mosazi nebo mědi.

Úderník je s výhodou vyrobený z materiálů běžně používaných pro díly plynových zbraní, s výhodou je vyroben z kovu nebo slitin kovů, s výhodou z duralu, oceli, hliníku, mosazi nebo mědi.

Ventil, sedlo ventilu a těsnění jsou s výhodou vyrobeny z materiálů běžně používaných pro ventilové mechanismy, jako jsou pružné nebo do malé míry deformovatelné materiály jako je pryž, plasty a plastové kompozity, silikon nebo teflon, nebo leštěné kovy, jako je například mosaz nebo ocel.

Tělo střelné plynové zbraně podle tohoto vynálezu lze dimenzovat se zachováním jeho základní fúnkčnosti například následovně:

S výhodou je pružina úderníku usazená ve zbrani předepjatá. Pokud je doraz úderníku na táhle ventilu umístěn v údemíkovém prostoru, pak délka (a) údemíkového prostoru v ose těla střelné plynové zbraně je menší, než je délka (b) soustavy úderník - relaxovaná pružina úderníku plus vzdálenost dorazu úderníku od zámku závěrového válce.

S výhodou není pružina úderníku usazená ve zbrani předepjatá a je plně relaxovatelná. Pokud je doraz úderníku na táhle ventilu umístěn v údemíkovém prostoru pak délka (a) údemíkového prostoru v ose těla střelné plynové zbraně je větší, než je délka (b) soustavy úderník - relaxovaná pmžina úderníku plus vzdálenost dorazu úderníku od zámku závěrového válce. Splněním této podmínky bude pmžina úderníku usazená ve zbrani vždy předepjatá a nikdy plně relaxovaná.

Pokud je doraz úderníku umístěn na táhle ventilu umístěn v údemíkovém prostoru a délka (a) údemíkového prostom v ose těla střelné plynové zbraně stejná, jako je délka (b) soustavy úderník - relaxovaná pmžina úderníku plus vzdálenost dorazu úderníku od zámku závěrového válce, pak je pmžina úderníku usazená ve zbrani relaxovatelná.

S výhodou tlačí pmžina úderníku ve stavu po výstřelu úderník do kontaktu s dorazem úderníku. Pokud je doraz úderníku umístěn na táhle ventilu v údemíkovém prostom, pak vzdálenost (d) dorazu úderníku umístěném natáhle ventilu od profilované stěny je menší než délka (b) soustavy úderník - relaxovaná pmžina úderníku.

S výhodou jsou pmžina úderníku a úderník ve stavu po výstřelu umístěny volně. Pokud je doraz úderníku umístěn na táhle ventilu v údemíkovém prostom, pak vzdálenost (d) dorazu úderníku umístěném na táhle ventilu od profilované stěny je větší než délka (b) soustavy úderník relaxovaná pmžina úderníku.

-4 CZ 2020 - 135 A3

S výhodou jsou pružina úderníku, úderník a doraz úderníku ve stavu po výstřelu umístěny v kontaktu. Pokud je doraz úderníku umístěn na táhle ventilu v údemíkovém prostoru, pak vzdálenost (d) dorazu úderníku umístěném natáhle ventilu od profilované stěny je stejnájako délka (b) soustavy úderník - relaxovaná pružina úderníku.

Pokud je s výhodou doraz úderníku umístěn na táhle ventilu v údemíkovém prostoru a délka (e) soustavy táhlo ventilu osazené ventilem - uvolněná pružina táhla je s výhodou stejná nebo větší, než délka (f) soustavy tlaková komora - kanálek - údemíkový prostor - vnitřní prostor zámku závěrového válce, pak je zajištěno, že táhlo ventilu prochází celým závěrovým válcem, je umístěno mezi sedlem ventilu a zámkem závěrového válce a díky pružině táhla se v závěrovém válci nepohybuje volně, tedy pružina táhla zůstává předepnutá v každé situaci.

Shrnutí:

Tělo střelné plynové zbraně, která je poháněná stlačeným plynem, bez ztrátového expanzního prostoru podle tohoto vynálezu obsahuje tlakovou komoru propojenou s hlavní, kdy nábojový otvor hlavně ústí do tlakové komory, přičemž tlaková komora a hlaveň jsou mezi sebou uzavíratelné ventilem a při výstřelu tvoří tlaková komora a hlaveň jeden prostor, přičemž ventil je situován na táhle ventilu, které prochází tlakovou komorou do údemíkového prostoru, kde je na táhlo ventilu navlečena pružina úderníku, úderník a konec táhla ventilu v údemíkovém prostoru je opatřen dorazem úderníku a pružina úderníku je uložená v údemíkovém prostoru mezi úderníkem a profilovanou stěnou oddělující tlakovou komom od údemíkového prostom, přičemž hlaveň, táhlo ventilu, ventil a úderník jsou uloženy v jedné ose, a ventil spojující tlakovou komom a hlaveň je ovládán úderníkem prostřednictvím táhla ventilu.

S výhodou je tlaková komora na spojení s hlavní opatřená sedlem ventilu, ventil dosedá do sedla ventilu při uzavření tlakové komory, a ventil a sedlo ventilu mají korespondující náběh.

Tlaková komora je s výhodou opatřená přívodem tlakového plynu, který je pružnou hadicí napojen na zdroj tlakového plynu.

Tlaková komora, ventil, táhlo ventilu, údemíkový prostor, pmžina úderníku, úderník a doraz úderníku jsou s výhodou situovány v pohyblivém závěrovém válci, který je uzavřen zámkem závěrového válce se vsazenou pmžinou táhla. Závěrový válec s výhodou obsahuje v nabíjecím prostom lůžko projektilu, které je s výhodou součástí sedla ventilu. Sedlo ventilu s výhodou obsahuje profil pro vložení hlavně.

Táhlo ventiluje s výhodou při průchodu tlakovou komorou nebo profilovanou stěnou skrze kanálek pro uložení táhla ventilu utěsněno těsněním a na opačné straně, než je umístěn ventil, dosedá na pružinu táhla.

Pmžina úderníku je s výhodou částečně zanořena v úderníku v sedle pmžiny úderníku a částečně zanořena v profilované stěně oddělující tlakovou komom od údemíkového prostom.

Úderník s výhodou obsahuje profil pro záchyt úderníku napojený na spouštěcí mechanismus. S výhodou je úderník na táhlo ventilu navlečen skrze otvor pro táhlo. Úderník s výhodou obsahuje profil pro doraz závěru a tělo střelné plynové zbraně obsahuje doraz závěru.

Zbraň podle tohoto vynálezu lze nejlépe popsat ve čtyřech bodech činnosti:

Nabíjení:

Část procesu nabíjení - otevřená zbraň s vloženým projektilem je zachycena na obr. 1.

- 5 CZ 2020 - 135 A3

Závěrový válec zbraně je, podobně jako u klasických závěrových zbraní, odsunut v ose hlavně směrem od hlavně, čímž dochází k obnažení nábojového otvoru hlavně a vzniká nabíjecí prostor pro vložení projektilu do zbraně. Projektil je ručně vložen buď přímo do nábojového otvoru hlavně, neboje s výhodou umístěn do lůžka projektilu, přičemž lůžko projektilu je umístěno v nábojovém prostoru, je součástí pohyblivého závěru a je obnaženo posuvem závěru směrem od hlavně. S výhodou je zbraň opatřena zásobníkem s projektily, přičemž projektily jsou do zbraně nabíjeny ze zásobníku podobně jako u klasických opakovačích pušek.

V důsledku odsunutí závěrového válce směrem od hlavně dochází také k posunu všech částí závěru, tedy i celého údemíkového mechanismu uloženého v závěrovém válci. Úderník je posouván společně se závěrovým válcem, dokud se profil pro doraz závěrového válce, umístěný na vnějším plášti úderníku, nezasekne o statický doraz závěrového válce, čímž je úderník zastaven ve svém pohybu, ačkoli závěrový válec se stále pohybuje směrem od hlavně. Tím je stlačována pružina úderníku umístěná v údemíkovém prostoru mezi úderníkem a profilovanou stěnou oddělující tlakovou komoru a údemíkový prostor. Úderník se stlačenou pružinou je zajištěn záchytem úderníku zachyceném za profil pro záchyt úderníku umístěný na vnějším plášti úderníku.

Závěrový válec je po své ose, respektive po ose hlavně zasunut zpět k hlavni a údemíkový mechanismus se stlačenou pružinou úderníku zajištěný záchytem úderníku se pohybuje spolu se závěrem. Projektil a) je již umístěn v nábojovém otvoru hlavně, b) leží v lůžku projektilu, které se spolu se závěrem přibližuje k nábojovému otvoru hlavně. Projektil je díky svému oblému tvaru vtlačen závěrem, s výhodou sedlem ventilu nebo ventilem, do hlavně přes hranu nábojového otvoru hlavně.

Pohyb závěrového válce končí ve chvíli, kdy nábojový otvor hlavně dosedá na sedlo ventilu nebo ventil.

Do tlakové komory neustále proudí tlakový plyn, s výhodou ze zásobníku nebo jiného zdroje tlakového plynu. Tlak plynu v tlakové komoře je s výhodou regulovatelný regulátorem umístěným mezi zásobníkem tlakového plynu a tlakovou komorou na tlak 5 až 250 bar, a/nebo tlak plynu v tlakové komoře není regulován a odpovídá tlaku v zásobníku.

Před výstřelem:

Stav zbraně před výstřelem je zachycen na obr. 2.

Nábojový otvor hlavně dosedá na sedlo ventilu. V takové chvíli doléhá projektil na závěr, s výhodou na sedlo ventilu nebo ventil. Pokud projektil doléhá na ventil, ztrátový expanzní prostor takového provedení je nulový. Pokud projektil doléhá na sedlo ventilu, ztrátový expanzní prostor je nanejvýš zminimalizovaný. Tlaková komora uzavřená ventilem je naplněná tlakovým vzduchem. Údemíkový mechanismus se stlačenou pružinou úderníku je zajištěn. Zbraň je připravena k výstřelu.

Výstřel:

Stav zbraně v průběhu výstřelu je zachycen na obr. 3.

Záchyt úderníku je uvolněn, s výhodou klasickým spouštěcím mechanismem, čímž dochází k uvolnění stlačené pružiny úderníku umístěné v údemíkovém prostoru mezi úderníkem a profilovanou stěnou oddělující tlakovou komom a údemíkový prostor. Pmžina úderníku expanduje směrem do volného údemíkového prostoru, proti směm výstřelu, a unáší s sebou/vymršťuje úderník. Vymrštěný úderník naráží do dorazu úderníku táhla ventilu, čímž ho také unáší proti směm výstřelu. Táhlo ventilu je úderníkem tlačeno do zámku závěrového válce osazeného pmžinou táhla a tuto pružinu táhlo stlačuje. Díky propojení táhla ventilu s ventilem se i ventil posouvá proti směm výstřelu, odsedá od sedla ventilu a propojuje tlakovou komom s hlavní.

-6CZ 2020 - 135 A3

Tlakový vzduch proudí do místa nižšího tlaku vzduchu, tedy do otevřené hlavně na moment otevřeným prostorem mezi ventilem a sedlem ventilu a vystřeluje projektil z hlavně veškerou svou energií. Během výstřelu je pružina táhla táhlem stlačena a zůstává stlačena tak dlouho, dokud je síla tlakového plynu proudícího z tlakové komory do hlavně větší, než síla stlačené pružiny táhla.

Otevření ventilu funguje podobně jako průvan u dveří - jakmile se ventil vzdálí od sedla ventilu a tlakový plyn začne proudit z tlakové komory do hlavně, udržuje proudění tlakového vzduchu ventil otevřený a pružinu táhla v zámku závěrového válce stlačenou.

Tlakový ráz plynu nepřekonává systém kanálků ani ztrátový expanzní prostor a veškerá energie tlakového plynu je ihned a plně využita k vymrštění projektilu z hlavně.

Po výstřelu:

Stav zbraně po výstřelu je zachycen na obr. 4.

Jakmile tlak plynu v tlakové komoře poklesne a plyn proudící z tlakové komory do hlavně už nemá dostatek energie na přetlačení pružiny táhla, pružina táhla v zámku závěrového válce expanduje do své původní polohy a zavře ventil, respektive odtlačí táhlo ventilu od zámku závěrového válce směrem k hlavni a tím zprostředkuje dosednutí ventilu do sedla ventilu. Tím dojde k uzavření tlakové komory, hlaveň je od tlakové komory dočasně oddělena a skrze přívod tlakového vzduchu j e tlaková komora opětovně naplněna tlakovým vzduchem. Po výstřelu j sou obě pružiny - pružina táhla i pružina úderníku - uvolněné, avšak stále zůstávají předepjaté, aby bylo zamezeno volnému pohybu součástek, například úderníku, v závěru. Úderník je předepjatou uvolněnou pružinou stále tlačen do kontaktu s dorazem úderníku táhla ventilu. Závěr dosedá na nábojový otvor hlavně. Pro další výstřel je třeba zbraň opětovně nabít.

Díky unikátnímu vnitřnímu uspořádání plynové zbraně podle tohoto vynálezu bez ztrátového expanzního prostoru je možné efektivnější využití energie plynu v porovnání se současnými plynovými zbraněmi. Zároveň regulace tlaku plynu přiváděného do tlakové komory umožňuje široký rozsah použití plynové zbraně. Zbraň může být v závislosti na nastaveném tlaku použita pro krátké střelby, ale i pro lov, zbraň může být také omezena nastavením přiváděného tlaku dle platné legislativy daného státu pro nastavení výkonu zbraně. Pro porovnání zbraně podle tohoto vynálezu a současných plynových zbraní uvádíme porovnání pro 12 ml tlakovou komoru. Porovnání se vztahuje na běžné plynové zbraně bez domácích vylepšení a dalších úprav.

A) Ráže .177 (4,5 mm) - projektil JSB Exact heavy 0.67 g

Velikost tlakové komory:12 ml

Tlak: 35 až 40 bar

Dosažený výkon zbraně:16 J

Běžné současné plynové zbraně dosahují tohoto výkonu - 16 J - při tlaku 70 až 100 bar a více.

B) Ráže .22 (5,5 mm) - projektil JSB Exact Jumbo heavy 1.175 g

Velikost tlakové komory:12 ml

Tlak: přibližně 75 bar

Dosažený výkon zbraně:40 J

Běžné současné plynové zbraně dosahují tohoto výkonu - 40 J - při tlaku 110 až 140 bar a více.

-7 CZ 2020 - 135 A3

C) Ráže .22 (5,5 mm) - projektil ATP 2.03 g

Velikost tlakové komory: 12 ml

Tlak: 155 až 160 bar

Dosažený výkon zbraně: 80 J

Běžné současné plynové zbraně tento výkon při daném objemu tlakové komory obecně nedosahují. Výkonu 80 J mohou současné plynové zbraně dosáhnout pouze při použití výrazně větší tlakové komory a vyššího tlaku. Většina běžných současných plynových zbraní v továrním provedení bez dodatečných vylepšení dosahuje maximální energie v ráži .22 okolo 50 až 55 J.

D) Ráže .22 (5,5 mm) - projektil JSB Exact Jumbo heavy 1.175 g

Velikost tlakové komory: 12 ml

Tlak: 190 až 200 bar

Dosažený výkon zbraně: 100 J

Běžné současné plynové zbraně tento výkon při daném objemu tlakové komory obecně nedosahují. Výkonu 100 J mohou současné plynové zbraně dosáhnout pouze při použití výrazně větší tlakové komory a vyššího tlaku. Většina běžných současných plynových zbraní v továrním provedení bez dodatečných vylepšení dosahuje maximální energie v ráži .22 okolo 50 až 55 J.

Zbraň podle tohoto vynálezu dosahuje až dvojnásobného výkonu oproti běžným plynovým zbraním při stejném objemu tlakové komory a stejném tlaku plynu. To je způsobeno absencí ztrátového expanzního prostoru a přímým napojením tlakové komory na hlaveň. Na zvýšení výkonu se také podílí vedení tlakového plynu, kdy tlakový plyn proudí při výstřelu mezi ventilem a sedlem ventilu. Ventil je skutečně zavřen až poté, co tlak tlakového vzduchu poklesne natolik, že už nedokáže přetlačit pružinu táhla ventilu. Ventil tedy průtok tlakového plynu nijak nepřiškrcuje, jak tomu může být u klasických plynových zbraní, kdy je při velkých tlacích tlakového plynu paradoxně snižován výkon zbraně.

Vzhledem k absenci ztrátového expanzního prostoru se navýšení výkonu projevuje velmi výhodně u menších tlakových komor, řádově v jednotkách mililitrů. Jelikož se tlaková komora při výstřelu nemusí rozlívat do ztrátového expanzního prostoru, čímž by docházelo ke ztrátám tlaku, může i malá tlaková komora dosahovat stejného výkonu jako standardní plynové zbraně s většími tlakovými komorami.

Objasnění výkresů

Obr. 1: Zbraň podle tohoto vynálezu během nabíjení, vkládání projektilu do zbraně.

Obr. 2: Zbraň podle tohoto vynálezu před výstřelem.

Obr. 3: Zbraň podle tohoto vynálezu - výstřel, spouštěcí mechanismus spustil výstřel a projektil se pohybuje hlavní.

Obr. 4: Zbraň podle tohoto vynálezu po výstřelu.

Obr. 5: Definice rozměrů zbraně podle tohoto vynálezu.

- 8 CZ 2020 - 135 A3

Příklady uskutečnění vynálezu

Příklad 1

Tělo 23 střelné plynové zbraně, která je poháněná stlačeným plynem, bez ztrátového expanzního prostoru, kdy tělo 23 je umístěno v pohyblivém závěrovém válci 2:

V duralovém závěrovém válci 2 je situována tlaková komora 3 a údemíkový prostor. Tlaková komora 3 je přímo přes sedlo 10 ventilu 9 napojena na nábojový otvor 29 hlavně 8, přičemž spojení hlaveň 8 - tlaková komora 3 je uzavíratelné ventilem 9 dosedajícím do středu kruhového sedla JO ventilu 9. Ventil 9 je napojen natáhlo 11 ventilu 9, které je uložené v jedné ose s hlavní 8 a prochází skrz tlakovou komoru 3. Dále prochází táhlo 11 skrz profilovanou stěnu 30 oddělující tlakovou komoru 3 od údemíkového prostoru 4, úderníkovým prostorem 4 a společně s pružinou 12 táhla 11 je usazeno v zámku 17 závěrového válce 2, který uzavírá jak údemíkový prostor 4, tak celý závěrový válec 2. V údemíkovém prostom 4, po průchodu tlakovou komorou 3 a profilovanou stěnou 30 je táhlo 11 ventilu 9 osazeno pružinou 15 úderníku 14, úderníkem 14 a dorazem 21 úderníku 14.

Tlaková komora 3 je vyrobena z duralu, je vysoustružená, vyfrézované nebo odlitá v závěrovém válci 2 a má nepravidelný vnitřní tvar o objemu 12,7 ml vystředěný vůči ose hlavně 8. Tlaková komora 3 je opatřena přívodem 6 tlakového plynu napojeným pmžnou hadicí 7 na zdroj tlakového plynu, kterým je zásobník tlakového plynu. Přívodem 6 tlakového plynu neustále proudí tlakový plyn ze zásobníku do tlakové komory 3. Tlaková komora 3 je na spojení s hlavní 8 opatřena kmhovým sedlem 10 ventilu 9 z leštěného duralu s centrálně umístěným kruhovým otvorem a s náběhem. Na otvor sedla 10 ventilu 9 přiléhá nábojový otvor 29 hlavně 8, přičemž sedlo 10 ventilu 9 je opatřeno kmhovým vystředěným profilem 31 pro vložení hlavně 8. Sedlo 10 ventilu 9 je spojeno s lůžkem 25 projektilu 24, které je umístěné v nabíjecím prostom pod hlavní 8 dosedající do profilu 31 pro vložení hlavně 8 a má tvar půlkulaté drážky. Při nabíjení zbraně, kdy je ventilem 9 uzavřená tlaková komora 3 oddálena od nábojového otvom 29 hlavně 8, je do půlkulaté drážky lůžka 25 projektilu 24 vložen projektil 24. Při následném přibližování tlakové komory 3 zpět k hlavni 8 je projektil 24 z lůžka 25 vsunut do nábojového otvom 29 hlavně 8 a nábojový otvor 29 hlavně 8 následně dosedá do profilu 31 pro vložení hlavně 8 sedla 10 ventilu 9.

Táhlo 11 ventilu 9, které prochází celým závěrovým válcem 2 od sedla 10 ventilu 9 až k zámku 17 závěrového válce 2, je vyrobeno z oceli a má tvar tyčky, tedy dlouhého válce, se závitem v oblasti osazení táhla 11 ventilem 9. Konec táhla 11 umístěný v tlakové komoře 3 je opatřen plastovým samostředicím ventilem 9 tvaru válce s náběhem. Náběh plastového ventilu 9 koresponduje s náběhem duralového sedla 10 ventilu 9, díky čemuž je při dosednutí ventilu 9 do sedla 10 otvor v sedle 10 spolehlivě uzavřen. Otvor v sedle 10 ventilu 9 má menší průměr než průměr ventilu 9.

Na táhlo 11 ventilu 9 je pro průchodu tlakovou komorou 3 a profilovanou stěnou 30 navlečena pmžina 15 úderníku 14, jejíž vnitřní průměr je větší, než průměr táhla 11 ventilu 9. Pmžina 15 úderníku 14 je částečně vsazena do profilované stěny 30. Poté je na táhlo 11 ventilu 9 navlečen ocelový úderník 14 tvaru profilovaného prstence se sedlem 19 pmžiny 15 úderníku 14. přičemž pmžina 15 úderníku 14 je do sedla 19 pmžiny 15 částečně vsazena. Vnitřní průměr úderníku 14, respektive otvor 18 pro táhlo 11 ventilu 9 je větší, než průměr táhla 11 ventilu 9 a menší než průměr pmžiny 15 úderníku 14. Vnější průměr úderníku 14 je větší než průměr pmžiny 15 úderníku 14. Úderník 14 je také na svém vnějším plášti opatřen prstencovým profilem 20 pro záchyt 16 úderníku 14 a prstencovým profilem 22 pro doraz 21 závěrového válce 2. Záchyt 16 úderníku 14 je nerezový a je umístěn ve stěně závěrového válce 2 ve vzdálenosti od profilované stěny 30 odpovídající délce soustavy úderník 14 - stlačená pmžina 15 úderníku 14. Záchyt 16 úderníku 14 je napojen na spouštěcí mechanismus 26. Na táhlo 11 ventilu 9 je poté navařen doraz 13 úderníku 14, kterým

-9CZ 2020 - 135 A3 j sou dva protistojné ocelové výstupky na táhle 11 ventilu 9. Doraz 13 úderníku 14 má vněj ší průměr větší než vnitřní průměr úderníku 14.

Všechny popsané komponenty kromě hlavně 8 jsou umístěné v závěrovém válci 2 a společně tvoří závěr 1. Po uložení závěru 1 do zbraně poháněné stlačeným plynem zůstává závěr 1 pohyblivý v ose hlavně 8. Zbraň disponuje statickým dorazem 21 závěrového válce 2 umístěným ve vzdálenosti od profilované stěny 30 větší, než je délka soustavy úderník 14 - uvolněná pružina 15 úderníku 14 a zároveň menší, než je délka údemíkového prostoru 4. Doraz 21 závěrového válce 2 je určen k zaseknutí pohybujícího se úderníku 14 v závěrovém válci a stlačení pružiny 15 úderníku 14.

V činnosti:

Před výstřelem je třeba odsunout závěr 1 od hlavně 8 a odhalit tak nabíjecí prostor 28 a lůžko 25 projektilu 24. Zároveň se závěrovým válcem 2 se pohybují i všechny komponenty v něm umístěné, dokud nedojde k naražení profilu 22 pro doraz 21 závěrového válce 2 do dorazu 21 závěrového válce 2. V tu chvíli je úderník 14 zastaven ve svém pohybu, ačkoli závěrový válec 2 se stále pohybuje ve směru od hlavně 8. Díky tomu je stlačována pružina 15 úderníku 14, umístěná mezi úderníkem 14 a profilovanou stěnou 30, která je spolu se závěrovým válcem 2 stále v pohybu. Když dojde ke stlačení pružiny 15 úderníku 14 a zároveň k přiblížení profilu 20 pro záchyt 16 úderníku 14 umístěného na úderníku 14 a záchytu 16 úderníku 14 umístěného ve stěně stále se pohybujícího závěrového válce 2, záchyt 16 se zachytí o profil 20 a zajistí tak úderník 14 se stlačenou pružinou 15 úderníku 14. Pro ostrý výstřel je do lůžka 25 projektilu 24 vložen projektil 24. Celý závěr 1 se zajištěným úderníkem 14 a stlačenou pružinou 15 úderníku 14 se po své ose, respektive ose hlavně 8, vrací k nábojovému otvoru 29 hlavně 8, na kterou je opět napojen. V případě vložení projektilu 24 do lůžka 25 projektilu 24 dochází při přibližování závěru 1 k nábojovému otvoru 29 hlavně 8 k nasunutí projektilu 24 do nábojového otvoru 29 hlavně 8.

Pro výstřel je třeba uvolnit úderník 14. respektive úderníkovou pružinu 15. Toho je dosaženo uvolněním záchytu 16 úderníku 14 napojeného na spouštěcí mechanismus 26, čímž se uvolní i pružina 15 úderníku 14, která vymrští úderník 14 směrem k dorazu 13 úderníku 14, proti směru výstřelu. Úderník 14 naráží do dorazu 13 úderníku 14 a díky kinetické energii, kterou úderníku 14 předala pružina 15 úderníku 14. je táhlo 11 ventilu 9 unášeno spolu s úderníkem 14 zaseknutým o doraz 13 úderníku 14 proti směru výstřelu. Pohybující se táhlo 11 ventilu 9 odtahuje ventil 9 dosedající do sedla 10 ventilu 9 a otevírá tak propojení tlakové komory 3 a hlavně 8. Tlakový vzduch z tlakové komory 3 proudí okolo ventilu 9 a sedla 10 ventilu 9 do hlavně 8, čímž je realizován výstřel. Je-li v nábojovém otvoru 29 hlavně 8 umístěn projektil 24, je projektil 24 vymrštěn z hlavně 8 plnou silou tlakového vzduchu proudícího z bezprostředně sousedící tlakové komory 3.

Příklad 1B

Tělo 23 střelné plynové zbraně, která je poháněná stlačeným plynem, bez ztrátového expanzního prostoru, kdy tělo 23 je umístěno v pohyblivém závěrovém válci 2:

V duralovém závěrovém válci 2 je situována tlaková komora 3 a údemíkový prostor. Tlaková komora 3 je přímo přes sedlo 10 ventilu 9 napojena na nábojový otvor 29 hlavně 8, přičemž spojení hlaveň 8 - tlaková komora 3 je uzavíratelné ventilem 9 dosedajícím do středu kruhového sedla 10 ventilu 9. Ventil 9 je napojen natáhlo 11 ventilu 9, které je uložené v jedné ose s hlavní 8 a prochází skrz tlakovou komoru 3. Dále prochází táhlo 11 skrz profilovanou stěnu 30 oddělující tlakovou komoru 3 od údemíkového prostoru 4, úderníkovým prostorem 4 a společně s pružinou 12 táhla Uje usazeno v zámku 17 závěrového válce 2, který uzavírá jak údemíkový prostor 4, tak celý závěrový válec 2. V údemíkovém prostoru 4, po průchodu tlakovou komorou 3 a profilovanou stěnou 30 je táhlo 11 ventilu 9 osazeno pružinou 15 úderníku 14, úderníkem 14 a dorazem 21 úderníku 14.

- 10CZ 2020 - 135 A3

Tlaková komora 3 je vyrobena z duralu, je vysoustružená, vyfrézované nebo odlitá v závěrovém válci 2 a má nepravidelný vnitřní tvar o objemu 2 ml vystředěný vůči ose hlavně 8. Tlaková komora 3 je opatřena přívodem 6 tlakového plynu napojeným pružnou hadicí 7 na zdroj tlakového plynu, kterým je zásobník tlakového plynu. Přívodem 6 tlakového plynu neustále proudí tlakový plyn ze zásobníku do tlakové komory 3 skrze regulátor tlaku. Tlaková komora 3 je na spojení s hlavní 8 opatřena kruhovým sedlem 10 ventilu 9 z leštěné mosazi s centrálně umístěným kruhovým otvorem a s náběhem. Na otvor sedla 10 ventilu 9 přiléhá nábojový otvor 29 hlavně 8, přičemž sedlo 10 ventilu 9 je opatřeno kruhovým vystředěným profilem 31 pro vložení hlavně 8. Sedlo 10 ventilu 9 a lůžko 25 projektilu 24 tvoří j ednu součástku, přičemž lůžko 25 proj ektilu 24 je umístěné v nabíjecím prostoru pod hlavní 8 dosedající do profilu 31 pro vložení hlavně 8 a má tvar půlkulaté drážky. Při nabíjení zbraně, kdy je ventilem 9 uzavřená tlaková komora 3 oddálena od nábojového otvoru 29 hlavně 8, j e do půlkulaté drážky lůžka 25 projektilu 24 vložen projektil 24. Při následném přibližování tlakové komory 3 zpět k hlavni 8 je projektil 24 z lůžka 25 vsunut do nábojového otvoru 29 hlavně 8 a nábojový otvor 29 hlavně 8 následně dosedá do profilu 31 pro vložení hlavně 8 sedla 10 ventilu 9.

Táhlo 11 ventilu 9, které prochází celým závěrovým válcem 2 od sedla 10 ventilu 9 až k zámku 17 závěrového válce 2, je vyrobeno z oceli a má tvar šroubu, tedy dlouhého válce se závitem, a táhlo je rozšířeno v oblasti dorazu 13 úderníku. Tedy doraz 13 úderníku 14 a táhlo 11 ventilu 9 jsou vyrobeny z jednoho kusu. Konec táhla 11 umístěný v tlakové komoře 3 je opatřen mosazným samostředicím ventilem 9 tvaru válce s náběhem a se silikonovým těsněním, kdy ventil 9 je na táhlo našroubován. Náběh mosazného ventilu 9 koresponduje s náběhem mosazného sedla JO ventilu 9, díky čemuž je při dosednutí ventilu 9 do sedla 10 otvor v sedle 10 spolehlivě uzavřen. Otvor v sedle 10 ventilu 9 má menší průměr než průměr ventilu 9.

Na táhlo 11 ventilu 9 je pro průchodu tlakovou komorou 3 a profilovanou stěnou 30 navlečena pružina 15 úderníku 14, jejíž vnitřní průměr je větší, než průměr táhla 11 ventilu 9. Pružina 15 úderníku 14 je částečně vsazena do profilované stěny 30. Poté je na táhlo 11 ventilu 9 navlečen bronzový úderník 14 tvaru profilovaného prstence se sedlem 19 pružiny 15 úderníku 14. přičemž pružina 15 úderníku 14 je do sedla 19 pružiny 15 částečně vsazena. Vnitřní průměr úderníku 14, respektive otvor 18 pro táhlo 11 ventilu 9 je větší, než průměr táhla 11 ventilu 9 a menší než průměr pružiny 15 úderníku 14. Vnější průměr úderníku 14 je větší než průměr pružiny 15 úderníku 14. Úderník 14 je také na svém vnějším plášti opatřen prstencovým profilem 20 pro záchyt 16 úderníku 14 a prstencovým profilem 22 pro doraz 21 závěrového válce 2. Záchyt 16 úderníku 14 je nerezový a je umístěn ve stěně závěrového válce 2 ve vzdálenosti od profilované stěny 30 odpovídající délce soustavy úderník 14 - stlačená pružina 15 úderníku 14. Záchyt 16 úderníku 14 je napojen na spouštěcí mechanismus 26. Doraz 13 úderníku 14 má vnější průměr větší než vnitřní průměr úderníku 14.

Všechny popsané komponenty kromě hlavně 8 jsou umístěné v závěrovém válci 2 a společně tvoří závěr 1. Po uložení závěru 1 do zbraně poháněné stlačeným plynem zůstává závěr 1 pohyblivý v ose hlavně 8. Zbraň disponuje statickým dorazem 21 závěrového válce 2 umístěným ve vzdálenosti od profilované stěny 30 větší, než je délka soustavy úderník 14 - uvolněná pružina 15 úderníku 14 a zároveň menší, než je délka údemíkového prostoru 4. Doraz 21 závěrového válce 2 je určen k zaseknutí pohybujícího se úderníku 14 v závěrovém válci a stlačení pružiny 15 úderníku 14.

Příklad 2

Systém přímého napojení tlakové komory na hlaveň:

Nábojový otvor 29 hlavně 8 ústí přímo do tlakové komory 3, přičemž spojení hlaveň 8 - tlaková komora 3 je uzavíratelné ventilem 9 dosedajícím do středu kruhového sedla 10 ventilu 9. Ventil 9 je napojen na táhlo 11 ventilu 9, které je uložené v jedné ose s hlavní 8 a prochází skrz tlakovou

- 11 CZ 2020 - 135 A3 komoru 3. Po průchodu tlakovou komorou 3 je táhlo 11 ventilu 9 osazeno pružinou 15 úderníku 14. úderníkem 14 a dorazem 13 úderníku 14. Pohybem táhla 11 ventilu 9 tam a zpět ventil 9 odsedá a zase přisedá k sedlu 10 ventilu 9, a tak propojuje a zase odděluje tlakovou komoru 3 s hlavní 8.

Tlaková komora 3 je vyrobena z oceli, má tvar oboustranně zaslepeného dutého válce o objemu 50 ml a je opatřena přívodem 6 tlakového plynu, kterým neustále proudí tlakový plyn ze zásobníku do tlakové komory 3. Jedna podstava dutého válce tlakové komory 3 je tvořena sedlem 10 ventilu 9 kruhového tvaru s centrálně umístěným otvorem vyrobeným z pryže. Na otvor sedla 10 ventilu 9 přiléhá nábojový otvor 29 hlavně 8, čímž je tlaková komora 3 a hlaveň 8 propojena. Druhá podstava dutého válce tlakové komory 3 je tvořena ocelovou stěnou 30 s centrálním otvorem kanálkem 5 pro uložení táhla 11 ventilu 9. Kanálkem 5 prochází ocelové táhlo 11 ventilu tvaru zaslepené duté tyčky do tlakové komory 3. Konec táhla 11 umístěný v tlakové komoře 3 je opatřen ventilem 9 tvaru válce vyrobeným z pryže. Průměr ventilu 9 je větší než centrální otvor v sedle JO ventilu 9 a ventil 9 na centrální otvor sedla 10 ventilu 9 dosedá jako špunt.

Na táhlo 11 ventilu 9 vyčnívající z tlakové komory 3 je navlečena pružina 15 úderníku 14, jejíž průměr je větší, než průměr táhla 11 ventilu 9. Poté je na táhlo 11 ventilu 9 navlečen ocelový úderník 14 tvaru prstence, který dosedá na pružinu 15 úderníku 14. Vnitřní průměr úderníku 14 je větší, než průměr táhla 11 ventilu 9 a menší než průměr pružiny 15 úderníku 14. Vnější průměr úderníku 14 je větší než průměr pružiny 15 úderníku 14. Na táhlo 11 ventilu 9 je poté nasazen doraz 13 úderníku 14 tvaru prstence vyrobený z oceli, který je natáhlo 11 ventilu 9 navařen. Doraz 13 úderníku 14 má vnitřní průměr o 1 mm větší, než průměr táhla 11 ventilu 9 a vněj ší průměr větší než vnitřní průměr úderníku 14.

Před výstřelem je třeba zatlačit táhlo 11 ventilu 9 ve směru výstřelu do sedla 10 ventilu 9 a uzavřít tak spojení tlakové komory 3 a hlavně 8. Tlaková komora 3 připojená na přívod 6 tlakového plynu se okamžitě plní tlakovým plynem. Poté je třeba stáhnout úderník 14 proti síle pružiny 15 úderníku 14 a tím pružinu 15 úderníku 14 stlačit.

Pro výstřel je třeba úderník 14 uvolnit, čímž se uvolní i pružina 15 úderníku 14. která vymrští úderník 14 směrem k dorazu 13 úderníku 14, proti směru výstřelu. Úderník 14 naráží do dorazu 13 úderníku 14 a díky kinetické energii, kterou úderníku 14 předala pružina 15 úderníku 14. je táhlo 11 ventilu 9 unášeno spolu s úderníkem 14 zaseknutým o doraz 13 úderníku 14 proti směru výstřelu. Pohybující se táhlo 11 ventilu 9 odtahuje ventil 9 dosedající do sedla 10 ventilu 9 a otevírá tak propojení tlakové komory 3 a hlavně 8. Tlakový vzduch z tlakové komory 3 proudí okolo ventilu 9 a sedla 10 ventilu 9 do hlavně 8, čímž je realizován slepý výstřel.

Pro ostrý výstřel je třeba vložit projektil 24 do nábojového otvoru 29 hlavně 8. Projektil 24 je při výstřelu vystřelen z hlavně 8 plnou silou tlakového vzduchu proudícího z bezprostředně sousedící tlakové komory 3.

Průmyslová využitelnost

Lovecká, sportovní a rekreační střelba, zbraně poháněné stlačeným plynným médiem, zejména s vysokými výkony.

Claims (14)

1. Tělo (23) střelné plynové zbraně, která je poháněná stlačeným plynem, bez ztrátového expanzního prostoru, vyznačující se tím, že tlaková komora (3) je propojena s hlavní (8), kdy nábojový otvor (29) hlavně (8) ústí do tlakové komory (3), přičemž tlaková komora (3) a hlaveň (8) jsou mezi sebou uzavíratelné ventilem (9) a při výstřelu tvoří tlaková komora (3) a hlaveň (8) jeden prostor, přičemž ventil (9) je situován na táhle (11) ventilu (9), které prochází tlakovou komorou (3) do údemíkového prostoru (4), kde je natáhlo (11) ventilu (9) navlečena pružina (15) úderníku (14), úderník (14), a konec táhla (11) ventilu (9) v údemíkovém prostoru (4) je opatřen dorazem (13) úderníku (14) a pružina (15) úderníku (14) je uložená v údemíkovém prostoru (4) mezi úderníkem (14) a profilovanou stěnou (30) oddělující tlakovou komoru (3) od údemíkového prostom (4), přičemž hlaveň (8), táhlo (11) ventilu (9), ventil (9) a úderník (14) jsou uloženy v jedné ose, a ventil (9) spojující tlakovou komom (3) a hlaveň (8) je ovládán úderníkem (14) prostřednictvím táhla (11) ventilu (9).

2. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 1, vyznačující se tím, že tlaková komora (3), ventil (9), táhlo (11) ventilu (9), údemíkový prostor (4), pružina (15) úderníku (14), úderník (14) a doraz (13) úderníku (14) jsou situovány v pohyblivém závěrovém válci (2).

3. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 2, vyznačující se tím, že pohyblivý závěrový válec (2) je uzavřen zámkem (17) závěrového válce (2), do kterého je vsazena pružina (12) táhla (Π).

4. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 1, vyznačující se tím, že pružina (15) úderníku (14) je částečně nebo zcela zanořena v úderníku (14) v sedle (19) pmžiny (15) úderníku (14).

5. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 1, vyznačující se tím, že pružina (15) úderníku (14) je částečně nebo zcela zanořena v profilované stěně (30) oddělující tlakovou komom (3) od údemíkového prostom (4).

6. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 1, vyznačující se tím, že tlaková komora (3) je na spojení s hlavní (8) opatřená sedlem (10) ventilu (9), přičemž ventil (9) dosedá do sedla (10) ventilu (9) a ventil (9) a sedlo (10) ventilu (9) mají korespondující náběh.

7. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 1, vyznačující se tím, že táhlo (11) ventilu (9) je při průchodu tlakovou komorou (3) utěsněno těsněním (27) a profilovaná stěna (30) obsahuje kanálek (5) pro uložení táhla (11) ventilu (9).

8. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že úderník (14) obsahuje profil (20) pro záchyt (16) úderníku (14) na pohyblivém závěrovém válci (2), napojený na spouštěcí mechanismus (26).

9. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 1, vyznačující se tím, že táhlo (11) ventilu (9) dosedá, na opačné straně, než je umístěn ventil (9), na pružinu (12) táhla (11).

10. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tlaková komora (3), umístěná uvnitř pohyblivého závěrového válce (2), je opatřená přívodem (6) tlakového plynu, který je pružnou hadicí (7) napojen na zdroj tlakového plynu.

11. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 1, vyznačující se tím, že úderník (14) je na táhlo (11) ventilu (9) navlečen skrze otvor (18) pro táhlo (11).

12. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 1, vyznačující se tím, že úderník (14) obsahuje profil (22) pro doraz (21) závěm (1) a doraz (21) závěru (1).

- 13 CZ 2020 - 135 A3

13. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že závěrový válec (2) obsahuje v nabíjecím prostoru (28) lůžko (25) projektilu, které je součástí sedla (10) ventilu (9).

14. Tělo (23) střelné plynové zbraně podle nároku 9, vyznačující se tím, že sedlo (10) ventilu (9) obsahuje profil (31) pro vložení hlavně (8).