CZ201955A3 - Nehomogenní transmutační detektor a způsob jeho vyhodnocení - Google Patents

Nehomogenní transmutační detektor a způsob jeho vyhodnocení Download PDF

Info

Publication number
CZ201955A3
CZ201955A3 CZ2019-55A CZ201955A CZ201955A3 CZ 201955 A3 CZ201955 A3 CZ 201955A3 CZ 201955 A CZ201955 A CZ 201955A CZ 201955 A3 CZ201955 A3 CZ 201955A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
detector
transmutation
nuclide
neutron
evaluation
Prior art date
Application number
CZ2019-55A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ308398B6 (cs
Inventor
Ladislav Viererbl
Jan LorinÄŤĂ­k
Original Assignee
Centrum Výzkumu Řež S.R.O.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Centrum Výzkumu Řež S.R.O. filed Critical Centrum Výzkumu Řež S.R.O.
Priority to CZ2019-55A priority Critical patent/CZ308398B6/cs
Priority to PCT/IB2020/050832 priority patent/WO2020161591A1/en
Priority to EP20705112.9A priority patent/EP3921674B1/en
Publication of CZ201955A3 publication Critical patent/CZ201955A3/cs
Publication of CZ308398B6 publication Critical patent/CZ308398B6/cs

Links

Classifications

    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01TMEASUREMENT OF NUCLEAR OR X-RADIATION
    • G01T3/00Measuring neutron radiation
    • G01T3/006Measuring neutron radiation using self-powered detectors (for neutrons as well as for Y- or X-rays), e.g. using Compton-effect (Compton diodes) or photo-emission or a (n,B) nuclear reaction
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01TMEASUREMENT OF NUCLEAR OR X-RADIATION
    • G01T3/00Measuring neutron radiation

Landscapes

  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • High Energy & Nuclear Physics (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Spectroscopy & Molecular Physics (AREA)
  • Measurement Of Radiation (AREA)
  • Analysing Materials By The Use Of Radiation (AREA)

Abstract

Nehomogenní transmutační detektor (ITMD) je nový typ detektoru neutronů, jehož konstrukce je založena na oddělení procesu přípravy ultra čistého substrátu (matrice, podložky) a procesu přípravy výchozího (terčového) nuklidu. Výchozí nuklid je vložen do čistého substrátu v monoizotopické formě pomocí vhodné fyzikální nebo chemické metody, např. pomocí metody iontové implantace anebo je nanensen na čistý substrát ve formě spojité tenké vrstvy nebo nespojité mikrostruktury či nanostruktury. Po ozáření ITMD v proměřovaném poli záření je detektor vyhodnocen pomocí analytické metody, která je schopna měřit hloubkové koncentrační profily s vysokou citlivostí (lepší než ppm). Ze změřených koncentračních profilů se stanoví fluence a případně spektrum neutronů. ITMD mohou dosáhnout vyšší citlivosti než doposud popsané transmutační detektory a navíc mají menší indukovanou aktivitu po ozáření.

Description

Nehomogenní transmutační detektor a způsob jeho vyhodnocení
Oblast techniky
Vynález se týká nehomogenního transmutačního detektoru a způsobu jeho vyhodnocení pro měření dozimetrických veličin v polích jaderného záření, především měření fluencí a spekter neutronů v okolí aktivní zóny reaktorů jaderných elektráren a výzkumných reaktorů.
Dosavadní stav techniky
Pro charakterizaci pole záření poblíž zdrojů záření se používá řada dozimetrických veličin, jako je absorbovaná dávka, dávkový ekvivalent, fluence apod. Tyto veličiny jsou spolu určitým způsobem svázány a dále lze pro zjednodušení hovořit o fluencí, resp. příkonu fluence. Dále uvedené detektory podle vynálezu lze často použít pro různé typy záření (záření alfa, gama, protonové záření), ale největší význam mají pro neutronové záření, proto se pro zjednodušení bude mluvit o neutronovém záření.
Pro měření fluence a energetického spektra v polích neutronového záření se používá řada metod. Pro větší příkony fluence neutronů, které se vyskytují uvnitř a v nejbližším okolí jaderných reaktorů, je však základní metodou měření fluencí a spekter neutronů metoda aktivačních detektorů. Ta spočívá v tom, že aktivační detektor se ozařuje v neutronovém poli. Během ozařování v detektoru vzniká radionuklid, resp. radionuklidy, jejichž aktivita se po skončení ozařování měří, většinou pomocí spektrometrie záření gama. Detektor je většinou tvořen čistým prvkem, slitinou nebo sloučeninou více prvků o známém složení a je ve tvaru fólie, drátu nebo úlomků. Ze změřené aktivity nebo aktivit lze při znalosti příslušných dozimetrických konstant stanovit fluencí neutronů za předpokladu, že je znám časový průběh příkonu fluence neutronů. Například se předpokládá, že příkon fluence byl konstantní, nebo byl úměrný tepelnému výkonu reaktoru, který byl během provozu měřen. Když se změří aktivity příslušné několika různým reakcím, lze odhadnout energetické spektrum neutronového záření. Tyto reakce mohou příslušet jednomu prvku, nebo je použito více prvků (detektorů) v jednom místě. V principu lze pro aktivační metodu použít více než polovinu prvků periodické soustavy, nej častěji jsou používány prvky Ti, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Nb, In a Au. Hlavní nevýhodou této metody je, že přesnost výsledné hodnoty fluence významně závisí na znalosti časového průběhu ozařování, ten obvykle není s dostatečnou přesností znám. Proto v případě, že doba ozařování je srovnatelná nebo větší než poločas aktivovaného radionuklidu, vzniká velká nejistota. Především pro měření fluence rychlých neutronů často nelze nalézt vhodný aktivační detektor. Dále je nevýhodou práce s aktivním materiálem a v případě svědečných programů skutečnost, že aktivita detektorů po určité době klesne pod měřitelnou mez.
Nevýhody aktivačních detektorů odstraňuje vynález transmutačních detektorů (TMD) popsaný v patentu „Způsob měření dozimetrických veličin“ CZ 304991 (přihláška 2009-273). Tato metoda je analogická používané metodě aktivačních detektorů s tím rozdílem, že ke stanovení fluence neutronů se nevyužívá aktivita radioaktivních nuklidů měřená radiometrickými metodami, ale koncentrace stabilních nuklidů vzniklých při ozařování, která je měřena analytickými metodami. Podmínkou je vysoká čistota materiálu, především nesmí materiál TMD před ozářením obsahovat ve větší koncentraci jako nečistotu konečný nuklid, který vzniká transmutací a který je určen ke stanovení fluence neutronů. Po expozici TMD v neutronovém poli a po poklesu aktivity indukovaných radionuklidů na nízkou úroveň se provede měření koncentrace sledovaných nuklidů vzniklých transmutací. Měření se provádí některou z analytických metod pro měření koncentrace nuklidů nebo prvků jako je hmotnostní spektrometrie, neutronová aktivační analýza, jaderná magnetická rezonance, rentgenová fluorescenční analýza aj. Ze změřených koncentrací se stanoví pravděpodobnosti daných reakcí vztažených na jedno terčové jádro. Odsud se pak stanoví fluence a popř. spektrum neutronů
- 1 CZ 2019 - 55 A3 postupem obdobným jako v metodě aktivačních detektorů. Při konečném vyhodnocení spektra neutronů lze také kombinovat pravděpodobnosti získané metodou transmutačních detektorů a metodou aktivačních detektorů. Výhodami metody TMD oproti metodě aktivačních detektorů jsou:
1) Přesnost výsledné hodnoty fluence a spektra nezávisí na znalosti časového průběhu ozařování.
2) Většina transmutačních detektorů má i po ozáření zanedbatelnou aktivitu.
3) Detektory uchovají informaci o obdržené fluenci neomezeně dlouho.
V patentu CZ 304991 jsou TMD popsány jako homogenní materiál tvořený jedním čistým prvkem nebo izotopem nebo několika prvky nebo izotopy ve formě sloučeniny nebo slitiny o známých koncentracích. Tento typ transmutačních detektorů se bude dále v tomto textu označovat HTMD (homogenní transmutační detektory). Nevýhodami HTMD jsou:
i) Omezení výběru nuklidů pro transmutaci z důvodu požadavku na vysokou čistotu materiálu, která není pro mnohé látky splnitelná z fyzikálních nebo ekonomických důvodů, což omezuje výběr výchozích nuklidů.
ii) Omezení výběru nuklidů pro transmutaci z důvodu požadavku stopové počáteční koncentrace konečného nuklidu, který vzniká transmutací a který je určen ke stanovení fluence neutronů. To prakticky vylučuje pro HTMD použití nuklidů, které se transmutací mění na konečný nuklid téhož prvku, např. 157Gd se mění na 158Gd, které je však již v přírodním zastoupení obsaženo 24,84 % v materiálu z Gd. Ani při použití běžnými metodami obohaceného 157Gd není koncentrace 158Gd dostatečně nízká.
iii) V některých případech vysoká aktivita po expozici HTMD v neutronovém poli způsobená aktivací dalších izotopů výchozího prvku, pro vyhodnocení HTMD nepoužívaných.
Podstata vynálezu
Uvedené nevýhody řeší nehomogenní transmutační detektor (ITMD - inhomogeneous transmutation detector) a způsob jeho vyhodnocení podle tohoto vynálezu, určený k měření dozimetrických veličin v polích jaderného záření, především měření fluenci a spekter neutronů v okolí aktivní zóny reaktorů jaderných elektráren a výzkumných reaktorů, jehož podstata spočívá v tom, že detektor je tvořen matricí z křemíku, do které, nebo na kterou je vpraven chemickou nebo fýzikální metodou vybraný výchozí -terčový nuklid nebo prvek, přičemž matrice i výchozí nuklid před ozářením detektoru obsahuje jako nečistotu o maximální atomární koncentraci 0,001 %.
Způsob vyhodnocení implantovaného transmutačního detektoru spočívá v tom, že analytické metody použité kjeho vyhodnocení jsou vybrány ze skupiny metod pro přesné měření hloubkových koncentračních profilů s detekčními limity pro prvky ve stopových koncentracích.
Vynález využívá obecné metody TMD a má její přednosti, avšak konkrétní konstrukce se od HTMD liší tím, že do matrice je naimplantován nebo nanesen (dále jen naimplantován) výchozí - terčový nuklid nebo prvek (dále jen nuklid) s vysokou čistotou. Pro materiál substrátu je použit vysoce čistý materiál z hlediska příměsi konečného - transmutovaného nuklidu. Vynález byl realizován s matricí z monokrystalu křemíku, avšak pro znalé v oborech implantace a depozice tenkých vrstev je evidentní, že funkční provedení vynálezu není omezeno na tuto matrici a stejně tak pro znalé v oboru neutronové fýziky je evidentní, že funkční provedení
-2 CZ 2019 - 55 A3 vynálezu není omezeno na nuklidy uvedené v příkladech realizací. Vyhodnocování detektoru pak vyžaduje měření koncentračních hloubkových profilů výchozího a konečného nuklidu s vysokou citlivostí, na které lze s výhodou využít metoda hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů (SIMS).
Dosažená prvková i izotopová čistota odstraňuje uvedené nevýhody, a tím je možné dosáhnout lepších detekčních parametrů a uživatelských vlastností.
Objasnění výkresů
Vynález bude blíže objasněn pomocí výkresů, kde na obr. 1 jsou náčrty dvou realizací vynálezu (a) implantovaný ITMD, (b) tenkovrstvý ITMD, na obr.2 je profil 10B a 7Li s výsledkem integrál Int(7Li) = 2* 3,2* 1014at/cm2 a na obr. 3 je profil 9Be a 6Li) s výsledkem Int(6Li) = 2* 1,1 χ 109 at/cm2.
Příklady uskutečnění vynálezu
Příklad 1 - ITMD pro tepelné neutrony - implantace 10B
Pro přípravu ITMD byla zhotovena matrice z křemíku s původní čistotou 6N, dopovaný fosforem, a s rozměry 10* 10* 1 mm3. Do matrice byl naimplantován nuklid 10B (energie implantace 90keV, implantační dávka Φ(10Β) 5* 1015 at/cm2). Tento nuklid má jeden z největších účinných průřezů ze všech stabilních nuklidů (3410 b) pro reakci s tepelnými neutrony 10B(n,a)7Li. Takto připravený ITMD byl ozařován na vertikálním kanálu výzkumného reaktoru po dobu 5,7 dne. Po ozáření byla vyhodnocena koncentrace transmutací vzniklého nuklidu 7Li jako poměr plošné hustoty (= integrál koncentračního profilu) atomů 7Li a implantační dávky 10B. Vyhodnocení bylo provedeno na zařízení SIMS (Obr. 1 profil 10B a 7Li) s výsledkem integrál Int(7Li) = 2x 3,2x 1014 at/cm2. S použitím účinného průřezu σ = 3410 bam byla stanovena fluence tepelných neutronů F = Int(7Li)/ (Φ(10Β) χ σ)= 3,8χ 1019 cm-2 a za předpokladu konstantního ozařování příkon fluence 7,8χ 1013 cm-2.s’1.
Příklad 2 - ITMD pro rychlé neutrony - implantace 9Be
Pro přípravu ITMD byla zhotovena matrice z křemíku s původní čistotou 9N, dopovaný bórem, a s rozměry 10x10x1 mm3. Do matrice byl naimplantován nuklid 9Be (energie implantace 60 ke V, implantační dávka Φ(9Β) 5χ 1015 at/cm2). Tento nuklid má účinný průřez pro reakci s rychlými neutrony 9Be(n,a)6Li roven 0,036 bamů. Takto připravený ITMD byl ozařován na vertikálním kanálu výzkumného reaktoru po dobu 5,7 dne. Po ozáření byla vyhodnocena koncentrace transmutací vzniklého nuklidu 6Li jako poměr plošné hustoty (= integrál koncentračního profilu) atomů 6Li a 9Be v implantované části matrice. Vyhodnocení bylo provedeno na zařízení SIMS (Obr. 2 profil 9Be a 6Li) s výsledkem Int(6Li) = 2x 1,1 χ 109 at/cm2. S použitím účinného průřezu σ = 0,036 b byla stanovena fluence rychlých neutronů F = Int(6Li)/ (Φ(9Β) χ σ)= 3,8χ 1019 cm-2 a za předpokladu konstantního ozařování příkon fluence 2,4χ 1013 cm’2.s4.
Příklad 3 - ITMD pro tepelné neutrony - tenká vrstva Au
Pro detekci tepelných neutronů byl připraven ITMD na základě jaderné reakce 197Au(n,y)198Hg. Jako matrice bylo použito křemíku s původní čistotou 9N, dopovaného bórem. Na tuto matrici byla nanesena tenká (500 nm) vrstva Au o čistotě 5N. Tento ITMD byl ozařován poblíž aktivní zóny výzkumného reaktoru po dobu 21,6 dnů. Po ozáření byla vyhodnocena koncentrace transmutací vzniklého nuklidu 198Hg jako poměr atomů 198Hg a 197Au v tenké vrstvě Au. Vyhodnocení bylo provedeno na zařízení SIMS s výsledkem 2,6 % Hg. S použitím účinného průřezu pro danou reakci σ = 88 bam a zanedbáním vlivu epitermálních neutronů byla stanovena
-3 CZ 2019 - 55 A3 fluence tepelných neutronů 3,Οχ ΙΟ20 cm1 a za předpokladu konstantního ozařování příkon fluence 1,6χ 1014 cm-1.s’1.
Postup přípravy a vyhodnocení ITMD je následující:
1) Připraví se velmi čistá matrice z materiálu na úrovni elektronické kvality (lepší než 5N 99,999 %), např. křemík o čistotě 9N, který bude navíc dopován bórem nebo jiným prvkem pro zvýšení elektrické vodivosti. Poznamenejme, že primárním omezením není typ matrice, ale její čistota a že vynález lze stejně dobře realizovat s jinou matricí, např. Ge.
2) Do nebo na povrch matrice ad 1) se vpraví chemickou nebo fyzikální metodou, např. pomocí iontové implantace, vybraný výchozí-terčový nuklid, a to v koncentraci umožňující dosáhnout požadované citlivosti (řádově atomární procenta v maximu koncentrace). Vhodným technologickým postupem, např. maskováním povrchu při implantaci nebo depozici lze dosáhnout vytvoření dvou- nebo třídimenzionálních mikrostruktur a nanostruktur z terčových nuklidů se specifickými detekčními možnostmi. Zpravidla má hloubkový profil implantovaného nuklidu tvar Gaussovy křivky se šířkou v polovině maxima stovky nanometrů a s maximem umístěném v hloubce několika stovek nanometrů. Těmto parametrům odpovídají energie implantace do 100 ke V pro lehké prvky do 16 amu, 200 keV pro hmoty do 35 amu, 400 keV pro hmoty do 65 amu, 800 keV pro hmoty do 150 amu, 1 MeV pro hmoty do 200 amu a dávky řádově 1x1016 at/cm2. V případě reakce, kdy se transmutuje výchozí izotop na konečný izotop téhož prvku, musí mít implantátor dostatečné hmotnostní rozlišení (M/deltaM » 200), aby nedošlo k parazitní implantaci izotopu se sousední hmotou. Nuklidy vhodné k implantaci pro ITMD jsou ty, které negenerují radionuklidy s poločasem řádu dnů až roků a které mají velký účinný průřez pro příslušnou jadernou reakci. Pro detekci tepelných neutronů jsou to například nuklidy 10B, 113Cd, 144Dy, 157Gd a 197Au, pro rychlé neutrony pak 9Be, 14N, 16O a 63Cu.
3) ITMD se umístí do měřicí pozice a jsou zde ozařovány po dobu měření fluence neutronů.
4) Po ozařování se provede měření hloubkového koncentračního profilu výchozích a transmutovaných nuklidů. Vzhledem k izotopické čistotě a relativně malé hmotnosti implantovaného materiálu (v porovnání s HTMD) je aktivita ITMD nízká krátce po ozařování a je možné je předat na vyhodnocení. Měření se provádí primárně metodou hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů (SIMS) nebo jinou metodou, která umožňuje měřit hloubkové koncentrační profily s detekčními limity pro prvky ve stopových koncentracích.
Ze změřených koncentrací se stanoví pravděpodobnosti daných reakcí vztažených na jedno terčové jádro. Odsud se pak stanoví fluence a popř. spektrum neutronů postupem obdobným jako v metodě aktivačních detektorů. Při konečném vyhodnocení spektra neutronů lze také kombinovat pravděpodobnosti získané pomocí ITMD, HTMD a metodou aktivačních detektorů.
Průmyslová využitelnost
Vynález je především využitelný při stanovování fluence a spektra neutronů v reaktorech jaderných elektráren a výzkumných reaktorech. Přesnější charakterizace pole neutronů pak vede k bezpečnějšímu provozu reaktorů a k prodloužení životnosti stávajících reaktorů v důsledku snížení nejistoty měření fluence neutronů. Vynález je také využitelný k měření charakteristik polí jaderného záření na dalších jaderných zařízeních, jako jsou urychlovače částic, výhledově pak na termojaderných reaktorech.

Claims (2)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Nehomogenní transmutační detektor k měření v polích jaderného záření, zejména pro měření 5 fluencí a spekter neutronů v okolí aktivní zóny reaktorů jaderných elektráren a výzkumných reaktorů a způsob jeho vyhodnocení, vyznačující se tím, že transmutační detektor je tvořen matricí z křemíku, do které, nebo na kterou je vpraven chemickou nebo fyzikální metodou výchozí -terčový nuklid vybraný ze skupiny 9Be, 10B, 14N, 16O, 63Cu, 113Cd, 144Dy, 157Gd, 197Au, přičemž matrice i výchozí nuklid před ozářením detektoru obsahuje jako nečistotu konečný ίο nuklid o maximální atomární koncentraci 0,001 %.
  2. 2. Způsob vyhodnocení implantovaného transmutačního detektoru podle nároku 1, vyznačující se tím, že kjeho vyhodnocení se použije hmotnostní spektrometr umožňující přesné měření hloubkových koncentračních profilů s detekčními limity pro nuklidy o atomární koncentraci pod
    0,001 %.
CZ2019-55A 2019-02-04 2019-02-04 Nehomogenní transmutační detektor a způsob jeho vyhodnocení CZ308398B6 (cs)

Priority Applications (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2019-55A CZ308398B6 (cs) 2019-02-04 2019-02-04 Nehomogenní transmutační detektor a způsob jeho vyhodnocení
PCT/IB2020/050832 WO2020161591A1 (en) 2019-02-04 2020-02-03 Inhomogeneous transmutation detector and the method of its evaluation
EP20705112.9A EP3921674B1 (en) 2019-02-04 2020-02-03 Inhomogeneous transmutation detector and the method of its evaluation

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2019-55A CZ308398B6 (cs) 2019-02-04 2019-02-04 Nehomogenní transmutační detektor a způsob jeho vyhodnocení

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ201955A3 true CZ201955A3 (cs) 2020-07-22
CZ308398B6 CZ308398B6 (cs) 2020-07-22

Family

ID=69572266

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2019-55A CZ308398B6 (cs) 2019-02-04 2019-02-04 Nehomogenní transmutační detektor a způsob jeho vyhodnocení

Country Status (3)

Country Link
EP (1) EP3921674B1 (cs)
CZ (1) CZ308398B6 (cs)
WO (1) WO2020161591A1 (cs)

Families Citing this family (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN119442703B (zh) * 2025-01-08 2025-04-11 上海核工程研究设计院股份有限公司 一种计算铝合金重水箱嬗变硅分布的方法与计算装置

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3130307A (en) * 1962-03-02 1964-04-21 James T Russell Neutron flux intensity detection
CZ304991A3 (cs) 1991-10-07 1993-04-14 Moravek Petr Deskový výměník tepla
JP5030600B2 (ja) * 2006-05-05 2012-09-19 ウエスチングハウス・エレクトリック・カンパニー・エルエルシー 安定な同位体を用いた遡及的線量測定方法
US8680469B1 (en) * 2011-02-24 2014-03-25 Stc.Unm Nanocrystalline optically-based neutron irradiation history sensor

Also Published As

Publication number Publication date
EP3921674C0 (en) 2024-05-29
EP3921674B1 (en) 2024-05-29
EP3921674A1 (en) 2021-12-15
WO2020161591A1 (en) 2020-08-13
CZ308398B6 (cs) 2020-07-22

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Lecomte et al. High-energy proton induced damage study of scintillation light output from PbWO4 calorimeter crystals
Wallner et al. Precise measurement of the thermal and stellar Fe 54 (n, γ) Fe 55 cross sections via accelerator mass spectrometry
Iunes et al. Durango apatite fission–track dating using length-based age corrections and neutron fluence measurements by natural thorium thin films and natural U-doped glasses calibrated through natural uranium thin films
Roberts et al. Radionuclide neutron source characterization techniques
Chiari et al. Measurement of proton induced thick target γ-ray yields on B, N, Na, Al and Si from 2.5 to 4.1 MeV
Taskaev et al. Measurement of cross-section of the 6Li (d, α) 4He, 6Li (d, p) 7Li, 6Li (d, p) 7Li*, 7Li (d, α) 5He, and 7Li (d, nα) 4He reactions at the deuteron energies from 0.3 MeV to 2.2 MeV
Gallo et al. Testing and linearity calibration of films of phenol compounds exposed to thermal neutron field for EPR dosimetry
Prokopowicz et al. Measurements of neutrons at JET by means of the activation methods
CZ201955A3 (cs) Nehomogenní transmutační detektor a způsob jeho vyhodnocení
Yoshida et al. Survey methodology for the activation of beamline components in an electrostatic proton accelerator
EP1062669B1 (en) Method of producing carbon with electrically active sites
Nguyen Age-dating of highly enriched Uranium by γ-spectrometry
Vagena et al. Ytterbium (γ, n) average cross-sections data near to photodisintegration reaction threshold
Barabash Experimental test of the Pauli Exclusion Principle
CZ32955U1 (cs) Nehomogenní transmutační detektor
Domula et al. New Nuclear Structure and Decay Results in the 76Ge–76As System
Williams et al. Thermal neutron standards
Klupák et al. Nickel foil as transmutation detector for neutron fluence measurements
Asare et al. Validation of k0-Standardization Procedure of Instrumental Neutron Activation Analysis at Ghana Research Reactor-1 Facility for the Determination of Rare Earth Elements
Vockenhuber et al. Measurement of the thermal neutron capture cross section and the resonance integral of radioactive Hf 182
Guadilla et al. Direct measurement of superallowed beta transitions with Lucrecia
Neumaier et al. Excitation functions of 72Ge (p, xn) 72, 71As reactions from threshold up to 45 MeV for production of the non‑standard positron emitter 72As
Archambault The National Research Council of Canada manganese bath system
Poppe Gamma-ray spectrometry: Development, testing and validation of computer models by using the simulation package EGSnrc
Wakabayashi et al. Radiation measurement and application