CZ201371A3

CZ201371A3 - Měřicí zkušební komora pro měření průvzdušnosti plošných stavebních dílců a plošných konstrukcí

Info

Publication number: CZ201371A3
Application number: CZ2013-71A
Authority: CZ
Inventors: David Bečkovský; Tereza Kalábová; Petr Jelínek; Petr Hlavsa; František Vlach
Original assignee: Vysoké Učení Technické V Brně
Priority date: 2013-02-04
Filing date: 2013-02-04
Publication date: 2014-01-22
Also published as: CZ304241B6

Abstract

Měřící zkušební komora (1) pro měření průvzdušnosti plošných stavebních dílců je tvořena vzduchotěsnou prostorovou konstrukcí, která sestává ze stojin (3) a příčníků (4) uspořádaných do hranolu (5), přičemž komora (1) obsahuje stropní výplň (6), spodní výplň (7), boční výplně (8), přední nasávací výplň (9) s ventilátorem (17) a zadního otevřeného rámu (10) s otvorem (11) opatřeným těsněním (12) pro uložení zkoušeného stavebního dílce (2).

Description

(57) Anotace:

'F'-fil· f 3 * > v * * _ť , 1 » · ‘ 4 * «

;. _t :, 3 4 · · ·

Měřící zkušební komora pro měření průvzdušnosti plošných stavebních dílců a plošných konstrukcí

Oblast techniky

Vynález se týká měřící zkušební komory pro měření průvzdušnosti plošných stavebních dílců a plošných konstrukcí

Dosavadní stav techniky

V obvodových konstrukcích se nepřipouští netěsnosti a neutěsněné spáry, kromě funkčních spár výplní otvorů a funkčních spár lehkých obvodových plášťů. Všechna napojení konstrukcí mezi sebou musí být provedena trvale vzduchotěsně podle dosažitelného stavu techniky.

Celkovou průvzdušnost obálky budovy stanovuje norma jako hodnotu celkové intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa. Čím menší je tato hodnota, tím je větší vzduchotěsnost stavby. Pro pasivní dům s nuceným větráním se zpětným získáváním tepla je hraniční hodnota n₅₀,N = 0,6 h'¹. Za 1 hodinu se tedy v budově nesmí vyměnit více vzduchu než 60 % celkového vnitřního objemu vzduchu v budově. Měření probíhá při tlakovém rozdílu (podtlaku nebo přetlaku) postupně zpravidla od 80 do 20 Pa a poj té vyhodnoceno pro tlak 50 Pa, což odpovídá tlaku

J (·> * vznikajícímu při síle větru asi 10*13 m/s.

Hodnota nso se určuje experimentálně měřením při výstavbě po dokončení vzduchotěsnících opatření, nebo v době používání budovy. Zásadní je měření neprůvzdušnosti během výstavby, nalezené netěsnosti se pak dají hned na místě odstranit a zabrání se tak jejich překrytí a následné zdlouhavé lokalizaci.

Vysoká průvzdušnost obálky budovy pochopitelně vede také k vyšším tepelným ztrátám, které během projektování budovy zpravidla nejsou zohledněny. Skutečné vlastnosti budovy mohou být někdy výrazně horší než navrhované a v krajním případě může dojít k poddimenzování otopné soustavy.

Nízkoenergetické a pasivní dřevostavby jsou žádány jak na trhu rodinných i bytových domů, tak i v komerčním prostředí. Ovšem kvalita dodávaných dílců nebo prvků může kolísat a je žádoucí proměřit použité materiály ještě před jejich usazením do konstrukce.

« » ·

* · » » » » » • 544··»» · · » ? J i * · · ~ . » « 5 » · » · ·

Velikost a směr proudění vzduchu, který v důsledku průvzdušnosti prostupuje konstrukcí, závisí na rozdílu tlaků po obou stranách stavební konstrukce. Za větru podle toho, zdali jeho směr je rovnoběžný s rovinou stavební konstrukce respektive kolmý na rovinu stavební konstrukce, vzniká na vnější straně ve srovnání s vnitřním tlakem podtlak resp. přetlak a to tím větší, čím je větší rychlost větru. V souladu s tím prostupuje vzduch netěsnostmi (póry nebo konstrukčními spoji) - v prvním případě zevnitř ven a v druhém z venku dovnitř. Doplňme, že ani při rovnosti tlaků výměna vzduchu neustane. Teplý vzduch putuje netěsnostmi konstrukce ven a studený dovnitř v důsledku statisticky nahodilých pohybů molekul vzduchu, což je známý a spontánní proces difúze, který vede k ustavení termodynamické rovnováhy. Výměna hmoty difúzí je ale ve srovnání s infiltrací poháněnou velkým rozdílem tlaků malá. Díky tomu, že rychlosti molekul teplého vzduchu jsou větší, probíhá difúze teplejšího vzduchu rychleji. To má za následek, že v budově s velmi nízkou infiltrací se za bezvětří ustáli menší tlak vzduchu než venku, pokud je venku chladněji, nebo větší, pokud je venku tepleji. Měření průvzdušnosti se provádí v hermeticky uzavřené komoře (zkušebním zařízení), kde se pomocí ventilátoru vytváří požadovaný tlak a prostřednictvím clony opatřené kapalinovými nebo digitálními tlakoměry se měří úbytek tlaku. U každého tlakového stupně se provede měření průvzdušnosti pomocí příslušného zařízení. Na základě měřeni se uvedou hodnoty průvzdušnosti při požadovaných tlakových rozdílech.

Cílem vynálezu je tedy představit zařízení pro měření průvzdušnosti plošných stavebních dílců a plošných konstrukcí samostatně ne až v sestavě stavby, jako je tomu doposud.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje do značné míry měřící zkušební komora pro měření průvzdušnosti plošných stavebních dílců a plošných konstrukcí podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že je tvořena vzduchotěsnou prostorovou konstrukcí, která sestává ze stojin a příčníků uspořádaných do hranolu, přičemž komora obsahuje stropní výplň, spodní výplň, boční výplně, přední nasávací výplň s ventilátorem a zadního otevřeného rámu s otvorem opatřeným těsněním pro uložení zkoušeného stavebního dílce.

Ve výhodném provedení je komora vytvořena jako mobilní a transportovatelná.

^4$«··« ® 9·

5 4 » ** i · 9 ·β«·«

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále přiblížen pomocí výkresů na nichž obr.1 představuje celkový pohled na měřící zkušební komoru podle vynálezu, obr.2 je pohled na provedení zkoušeného dílce, obr.3 je pohled na jiné provedení zkoušeného dílce, obr.4 je svislý řez provedením měřící komory s usazeným zkoušeným dílcem a obr.5 je vodorovný řez provedením měřící komory s usazeným zkoušeným dílcem z obr.4.

Příklad^ provedení vynálezu

Na obr. 1 je vidět, že měřicí zkušební komora 1 pro měření průvzdušnosti plošných stavebních dílců 2 ve tvaru desky sestává ze stojin 3 a příčníků 4 uspořádaných do pravoúhlého hranolu 5 se stropní výplní 6, spodní výplní 7, bočními výplněmi 8, přední nasávací výplní 9 a zadního otevřeného rámu 10. Stojiny 3 a příčníky 4 nemusejí být uspořádány nutně do pravoúhlého hranolu, ale např. do lichoběžníkového hranolu.

Plošné stavební dílce 2 jsou např. ve tvaru desky a jejich průvzdušnost je zkoumána. Přední nasávací výplň 9 je opatřena měřícím přístrojem s ventilátorem pro měření neprůvzdušnosti obálky budovy dle ČSN EN 13829 nebo obdobné a zkoušený plošný dílec, který se usadí do otvoru 11. Na přístroj jsou připojeny sondy tlaku vzduchu a průtoku vzduchu přes ventilátor. Tento měřící přístroj je umístěn v jedné stěně měřící zkušební komory. V jiné stěně komory je umístěn zkušební vzorek. Neznázorněným ventilátorem je v komoře 1 vyvolán podtlak a na základě údajů ze sond tlaku vzduchu a průtoku je stanovena hodnota plošné průvzdušnosti plošného stavebního dílce 2. Do zadního otevřeného rámu 10 lze vsadit různé tvarové vložky, pokud zkoušený dílec 2 není ve tvaru desky.

Měřící zkušební komora musí být v době provedení zkoušky vzduchotěsná. Všechny výplně 6,7,8, i 9 jsou provedeny jako vzduchotěsné a kolem zadního otevřeného rámu 10 v otvoru 11 je uspořádáno těsnění 12, které drží zkoumaný stavební dílec 2 a i tato stěna tvořená dílcem 2 není jako jediná vzduchotěsná, protože deskou může vzduch procházet.

Šipkami je znázorněn proud vzduchu. Nejdříve je nasáván proud 14 vně komory za stěnou zkoumaného dílce 2, potom proud 15 vzduchu prochází komorou 1 a na konec proud 16 vystupuje díky ventilátoru 17 zase ven před komoru 1. Nad ventilátorem je naznačen průzor.

• « · # · · * « « · * *·**··« 9 « · « «

Z obr.2 je vidět příkladné provedení zkoušeného dílce 2 s naznačenými retěsnostmi 13. Dílec 2 je jednovrstvý. Je to schematické znázornění vzduchové ffetěsnosti stavebních materiálů - k proudění vzduchu konstrukcí dochází jejími póry. Jsdná se např. o keramické bloky, betonové konstrukce, konstrukce na bázi silikátů, pynosilikátů apod.

Na obr.3 je pohled na jiné provedení zkoušeného dílce 2, v tomto případě je vícevrstvý a je naznačena netěsnost v místě styku desek, ze kterých je dílec 2 sestaven. K proudění vzduchu stavební konstrukcí dochází netěsnostmi 13 ve spojích jednotlivých stavebních materiálů. Jedná se např. o OSB desky, křížem lepené dřevěné desky, mechanicky spojované konstrukce.

Obr.4 je svislý řez provedením měřicí komory 1 s usazeným zkoušeným dfcem 2.

Obr.5 je vodorovný řez tímtéž provedením měřící komory s usazeným zkoušeným dílcem 2.

Měření průvzdušnosti se tedy provádí v hermeticky uzavřené komoře, pomocí ventilátoru se vytváří požadovaný tlak a ten se měří a kontroluje kapalinovými nebo digitálními tlakoměry. Zařízení pro měření tlaku 18 monitoruje hodnoty uvnitř zkušebního zařízení, vně zkušebního zařízení a na ventilátoru vytvářejícího podtlak.

Měřící zkušební komora 1 může být stacionárním zařízením umístěným např. v laboratoři, ale také může být provedeno jako mobilní a transportovatelné.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Měřící zkušební komora pro měření průvzdušnosti plošných stavebních dílců, vyznačující se tím, že je tvořena vzduchotěsnou prostorovou konstrukcí, která sestává ze stojin (3) a příčníků (4) uspořádaných do hranolu (5), přičemž I , _s v 'V ^:VOťU ' ač komora (1) obsahuje stropní výplň (6), spodní výplň (7), boční výplně (8), / přední nasávací výplň (9) s ventilátorem (17) a zadního otevřeného rámX(10) s otvorem (11) opatřeným těsněním (12) pro uložení zkoušeného stavebního dílce (2).
2. Měřící zkušební komora podle nároku 1, vyznačující se tím, že je vytvořena jako mobilní a transportovatelná.