CZ20131085A3 - Jádro spodního licího kanálu pro využití při lití kloubů železničních spřáhel - Google Patents

Abstract

Bylo vyvinuto jádro (146) pro využívání při procesech lití součástí železničního spřáhla. Jádro (146) má duté těleso (54), horní stěny (56) se zde vymezeným prvním otvorem (62), spodní stěny (58) mající obecně zaoblenou stěnu, a druhý a třetí otvor (62, 64), vymezené v boční stěně (60) tělesa.

Description

Jádro spodního licího kanálu pro využití při lití kloubů železničních spřáhel

Oblast techniky [0001]

Vynález se obecně týká oblasti způsobů a zařízení pro lití kloubů železničních spřáhel.

Vynález se zejména týká jádra spodního licího kanálu a příslušné konstrukce pro lití součástí železničních spřáhel.

Dosavadní stav techniky [0002]

Železniční spřáhla jsou umístěna na každém konci železničního vozu pro umožněni připojení jednoho konce tohoto železničního vozu k přilehle umístěnému konci dalšího železničního vozu. Spolu zabírající části každého z těchto spřáhel jsou známy v oblasti železniční dopravy, jako klouby spřáhla.

Například klouby spřáhel nákladních železničních vozů jsou

známy z	patentů
US	4	024	958,
US	4	206	849,
US	4	605	133,
US	5	582	307.

[0003]

Klouby spřáhel jsou obecně vyráběny z litiny s využitím formy a tří jader, která vytvářejí vnitřní prostory pro klouby.

Tato tři jádra obvykle tvoří zadní jádro nebo „ledvinovitý úsek, středové jádro nebo „C-10 či úsek „otočného čepu, a přední jádro nebo „palcový úsek.

Během vlastního procesu liti vzájemný vztah formy a tří jader, umístěných ve formě, je kritický pro výrobu uspokojivého kloubu spřáhla nákladního železničního kloubu.

[0004]

Nejběžnější technikou pro výrobu těchto součástí je lití do pískových forem.

• · · · • ·· • ·· • ·· ·

Lití do pískových forem poskytuje nenákladný vysoce dutých produktivní výrobní způsob pro vytváření složitých

tvarů,	jako jsou tělesa	spřáhla,	klouby, boční	rámy
a nárazníky.
U typické operace lití do	pískových forem
(1)	je vytvořena forma	pomocí	vyplňování písku	kolem
modelu,	která obecně obsahuje	vtokovou	soustavu,
(2)	model je vyjmut z formy,
(3)	jádra jsou umístěna do formy,	která je uzavřena,
(4)	forma je vyplněna horkým tekutým kovem prostřednictvím
vtokové	soustavy,
(5)	kov je ponechán vychladnout ve	formě,
(6)	ztuhlý kov, nazývaný	jako surový odlitek, je	vyjmut

pomocí rozbití formy, (7) odlitek je dokončen a očištěn, což může zahrnovat využíváni brusných zařízení, svazovacich zařízení, tepelného opracování a obrábění.

U různých licích technik jsou využívána různá pojivá pro písek pro umožnění, aby si písek zachoval tvar modelu.

[0005]

Tato pojivá mají velký vliv na konečný výrobek, neboť ovlivňují rozměrovou stabilitu, povrchovou úpravu a detaily odlitku, dosažitelné v každém specifickém procesu.

Dva nejtypičtější způsoby lití do pískových forem obsahují (1) syrový písek, sestávající z křemenného písku, organických pojiv a vody, a (2) nevypalování nebo zaformování formy, sestávající z křemenného písku a rychle tvrdnoucích chemických adhesiv.

Tělesa spřáhel a klouby byly tradičně vytvářeny s využitím procesu syrového pisku v důsledku nižších nákladů, týkajících se materiálů formy.

Přestože tento způsob byl efektivní při výrobě těchto součásti po celou řadu let, tak takový proces vykazuje nevýhody.

[0006]

Při operaci liti do pískových forem je forma vytvořena s využitím písku jako základního materiálu, který je smísen s pojivém pro udržení tvaru.

Forma je vytvořena ze dvou polovin, a to ze svršku (horní části) formy a spodku (spodní části) formy, které jsou odděleny podél dělicí linie.

Písek je vyplněn kolem modelu a udržuje si tvar modelu po jeho vyjmutí z formy.

Úhly vytaženi jsou obrobeny do modelu pro zajištěni uvolnění modelu z formy během vytahování.

U některých operací lití do pískových forem je využíván formovací rám pro podepírání písku během tvarovacího procesu při procesu lití.

Jádra jsou vložena do formy a svršek formy je umístěn na spodek formy pro uzavření formy.

[0007]

Při odlévání složité nebo duté součásti jsou využívána jádra pro vymezení dutého vnitřního prostoru nebo složitých úseků, které nemohou být jinak vytvořeny pomocí modelu.

Tato jádra jsou obvykle vytvářena prostřednictvím vzájemného míšení písku a pojivá a poté plnění boxu či jaderníku, tvarovaného jako prvek, který je vytvářen pomocí j ádra.

Tyto jaderníky jsou buď plněny manuálně nebo vytvářeny s využitím ventilátoru jádra.

jsou vyjmuta z boxu a umístěna do formy.

Jádra jsou umístěna ve formě s využitím otisků jádra pro vedení umístění a pro zabránění posunutí jádra při lití kovu.

Kromě toho mohou být využívány podpěrky jádra pro podpírání nebo zamezení pohybu jader, a mohou být zataveny do základního kovu během tuhnutí.

- 6• ·

[0008]

Forma obvykle obsahuje vtokový systém nebo systém „vybavení, který vytváří dráhu pro roztavený kov a umožňuje proudění kovu do dutin, které vytvářejí tvar odlévané součásti.

Tento vtokový systém obvykle sestává ze spodního licího kanálu, který napájí jímku, která je dále připojena k licím kanálkům.

Licí kanálky představují kanálky, které jsou vymezeny ve svrškovém a/nebo spodkovém úseku formy pro proudění kovu.

Licí kanálky jsou obvykle připojeny k nálitkům, které působí jako zásobník pro nadbytečný roztavený kov pro pokračování v napájení dutin součástí při ochlazování kovu.

Vtokové zářezy vycházení z nálitku a/nebo licích kanálků a napájejí dutiny formy pro umožnění proudění kovu do dutin formy pro vytváření součásti.

[0009]

Po nalití kovu do formy se odlitek ochlazuje a smršťuje, když dosahuje tuhého stavu.

Jak se kov ochlazuje a tuhne, tak přídavný tekutý kov musí být nadále přiváděn do oblastí smršťování, nebo by docházelo ke vzniku dutin v hotové součásti.

V místech s velmi silnými kovovými úseky jsou umístěny stoupačky ve formě pro poskytnutí sekundárního rezervoáru tekutého kovu.

Tyto stoupačky jsou poslední oblasti pro tuhnutí, takže umožňují, aby jejich obsah zůstal v tekutém stavu déle, než v dutinách.

Jak se obsah dutin ochlazuje, tak stoupačky zásobují oblasti smršťováni a zajišťují vytváření tuhého konečného odlitku.

Stoupačky, které jsou rozevřené na horní straně svršku formy, rovněž působí jako odvzdušňování pro únik plynů během lití a chladnutí.

[0010] vhodné provedení a umístění vtokových zářezů ve vtokovém systému představuje kritické faktory, které mohou napomáhat při snižování a odstraňování množství škodlivých vměstků, které se mohou vytvářet během plnění vtokového systému a dutiny formy.

Pokud vtokové zářezy a vtokový systém nemají vhodnou velikost nebo jsou umístěny v místech na odlitku tak, že tavenina je přiváděna nedostatečně, tak může docházet k turbulentnímu proudění taveniny, což způsobuje, že tekutý kov s sebou unáší kapsy vzduchu, které způsobují vměstky, které jsou často nazývány jako reoxidační vměstky.

Tyto vměstky nebo inkluze mohou mít negativní účinky na kvalitu součásti a potenciálně mohou zhoršovat kvalitu odlitku.

• · · · · · • · · · · · ·

Q — ······ ° »···♦··· • · · · · • · · · · · ·

Kromě toho takové vměstky často způsobuji, že jsou vyžadovány nákladné sekundární výrobní procesy za účelem identifikace, odstranění a opravy vměstků, umístěných na nežádoucích místech.

[0011]

Kromě reoxidačních inkluzi může turbulentní tavenina rovněž způsobit zvýšeni celkového obsahu plynů v tekutém kovu, což může vést k vadám z hlediska poréznosti v důsledku přítomnosti plynu, kteréžto vady se mohou vyskytovat při tuhnuti, když jsou hladiny rozpustnosti plynu v těchto oblastech překročeny během tuhnutí.

[0012]

Jiné obvyklé příčiny inkluzi při lití oceli obvykle spočívají v erozi formovacího písku, v unášené strusce z pece nebo pánve, a v unášeném žáruvzdorném materiálu z roztaveného materiálu pece nebo pánve.

Veškeré tyto typy inkluzi mohou být buď způsobeny nebo mohou být zvýrazněny prostřednictvím nevhodně vytvořeného

vtokového systému nebo	turbulentního plnění	modelu.
[0013]
Dále je nutno	při	vytváření	vtokového	systému
a při umísťování vtokových	zářezů brát	v úvahu	případné
poškození, ke kterému	může	místně docházet během	procesů

odstraňování nálitků a vtokových zářezů.

Nedokonalosti, vytvářené na konečném povrchu během těchto operací, mohou mít nepříznivé účinky na provoz a životnost odlitku v některých případech.

Je proto velice důležité, aby oblasti, které jsou známy jako kritické pro provoz součástí, nebo které jsou citlivé na takové nedokonalosti, byly udržovány ve stavu bez takových znaků, jako jsou vtokové zářezy, kontakty nálitků a chladicí vložky, které mohou vyžadovat provedení sekundárního opracování v těchto oblastech.

V důsledku nesouměrného tvaru kloubů železničních spřáhel a jejich proměnlivé tloušťky stěn potom funkční omezení vyžadují umístění vtokových zářezů v polohách, které nejsou

tolerantní vůči nedokonalostem, plochy.	jako jsou	hrdla	a tažné
[0014]
U tradičních licích licího kanálu a pokračuje	procesů do jímky,	je kov naléván do vytvořené přímo ve	spodního formě.

Roztavený kov proudí přes licí kanálky z jímky do stoupaček a vtokových zářezů, které přivádějí kov do dutin formy.

V případech některých licích postupů je možno odlévat více než jeden kloub najednou v jedné formě.

U takových systémů má obvykle každá stoupačka množinu vtokových zářezů, které z ní vystupují. Každý vtokový zářez napájí jednu dutinu kloubu.

ιόν závislosti na počtu dutin pro kloub ve formě potom může jímka rovněž napájet množinu stoupaček prostřednictvím množiny licích kanálků.

[0015]

Celá řada kloubů trpí v důsledku vnitřních nestejnoměrnosti, jak bylo shora popsáno, a/nebo vnějších povrchových nestejnoměrností v kovu přes celý kloub.

Tyto nestejnoměrnosti mohou způsobit přesazené zatížení a zvýšené riziko poruchy během využívání kloubu.

Podstata vynálezu [0016]

Podle prvního provedení jádro pro využívání při procesech lití součástí železničního spřáhla má duté těleso, horní část se zde vymezeným prvním otvorem, spodní část, mající obecně zaoblenou stěnu, a druhý a třetí otvor, vymezené v boční stěně tělesa.

[0017]

Podle druhého provedení jádro pro využívání při procesech lití součástí železničního spřáhla má duté těleso, horní část se zde vymezeným prvním otvorem, spodní stěnu, a množinu otvorů, vymezených v boční stěně tělesa.

[0018]

Podle třetího provedeni jádro pro využívání při lití součástí železničního spřáhla má duté stěnu, opatřenou zde vytvořeným otvorem, stěnu, a alespoň jeden otvor, vytvořený v [0019]

Podle čtvrtého provedení lití součásti železničního stěnou, první otvor spodní stěně tělesa, první a druhý otvor, spodní stěně.

• « •· •·

9·

9 procesech těleso, horní spodní část, mající boční stěně.

jádro pro využívání při procesech spřáhla obsahuje těleso s boční v horní stěně tělesa, druhý otvor ve kanál, vytvořený a alespoň jeden v tělese a spojující kanál, vytvořený ve

9 9 9

9 9 [0020]

Podle pátého provedení konstrukce jádra pro využívání při lití součástí železničního spřáhla obsahuje jádro s tělesem, první otvor v horní stěně tělesa, druhý otvor ve spodní stěně tělesa, kanál, vytvořený v tělese a spojující první a druhý otvor, alespoň jeden kanál, vytvořený ve spodní stěně, alespoň jedno lůžko filtru, vytvořené ve spodní stěně, a alespoň jeden filtr, umístěný v lůžku filtru.

12• ·

Přehled obrázků na výkresech

[0021]
Předmětný	systém bude	lépe	vysvětlen	s odkazem
na následující	výkresy a popis.
Součásti	na obrázcích	nej sou	nezbytně	nakresleny

v měřítku, neboť jsou naopak zobrazeny ve zvýrazněném stavu pro ilustraci principů tohoto vynálezu.

Kromě toho na obrázcích výkresů stejné vztahové značky označují odpovídající součásti v různých pohledech.

[0022]

Obr. 1 znázorňuje perspektivní vybavení a čtyři hotové odlité klouby.	pohled	na provedení
[0023]
Obr. 2 znázorňuje perspektivní pohled na obr. 1, přičemž jeden kloub je odstraněn vtokového zářezu.	vybavení podle pro zobrazení
[0024]
Obr. 3 znázorňuje boční pohled na přičemž dva klouby jsou odstraněny	vybavení a j sou	podle obr. 1, zde zobrazeny

příklady možných měření.

	-13-	• · · · • · · · • · · • · · · · · • · · • > · ·	• · · • · · · • · · • · · · • · · * · · · ·
[0025]
Obr. 4	znázorňuj e	půdorysný	pohled	seshora na	vybaveni
podle obr.	1.
[0026]
Obr. 5	znázorňuj e	půdorysný	pohled	seshora na	vybavení

podle obr. 1, zobrazující příklady vnějších rozměrů vybavení.

[0027]

Obr. 6 znázorňuje půdosrysný pohled na stoupačku podle obr. 1.

[0028]

Obr. 7 znázorňuje boční pohled na stoupačku podle obr. 1, přičemž kloub je odstraněn.

[0029]

Obr. 8	znázorňuje	boční	pohled na	vtokový	zářez	podle
obr. 7.
[0030]
Obr. 9	znázorňuj e	boční	pohled na	vtokový	zářez	podle

obr. 7.

• · • · · ·

- 14 • · · • ·

[0031]

Obr. 10 znázorňuje boční pohled na licí kanálek podle obr. 1.

[0032]

Obr. 11 znázorňuje boční pohled na jímku, licí kanálek a stoupačku podle obr. 1.

[0033]

Obr. 12 znázorňuje perspektivní pohled na spodkovou část formy, přičemž provedení jádra spodního licího kanálu je na svém místě.

[0034]

Obr. 13 znázorňuje perspektivní pohled podle obr. 12, přičemž jádro spodního licího kanálu je mimo formu.

[0035]

Obr. 14 znázorňuje boční pohled na jádro spodního licího kanálu podle obr. 12.

[0036]

Obr. 15 znázorňuje boční pohled na jádro spodního licího kanálu podle obr. 12.

• · · » • · · · · · · • · * · · · · ·«· · · · · · · · ······· ·· · * • · · · · * · ·· ti ·· ··· ······ [0037]

Obr. 16 znázorňuje pohled zespodu na jádro spodního licího kanálu podle obr. 12.

[0038]

Obr. 17 znázorňuje perspektivní pohled na jádro spodního licího kanálu podle obr. 12.

[0039]

Obr. 18 znázorňuje perspektivní pohled na druhé provedení jádra spodního licího kanálu.

[0040]

Obr. 19 obr. 18.	znázorňuj e	rozložený	pohled	na	j ádro	podle
[0041]
Obr. 20 obr. 18.	znázorňuj e	rozložený	pohled	na	j ádro	podle
[0042]
Obr. 21 jádra podle	znázorňuj e obr. 18.	perspektivní	pohled	na	jednu polovinu

• · · · [0043]

Obr. 22 znázorňuje perspektivní pohled na jednu polovinu jádra podle obr. 18.

[0044]

Obr. 23 znázorňuje perspektivní pohled na spodek formy s jádrem podle obr. 18 ve své poloze.

[0045]

Obr. 24 znázorňuje perspektivní pohled na třetí provedení jádra spodního licího kanálu.

[0046]

Obr. 25 znázorňuje perspektivní pohled na jádro podle obr. 24, přičemž filtry jsou na svém místě.

[0047]

Obr. 26 znázorňuje půdorysný pohled zespodu na jádro podle obr. 24 .

[0048]

Obr. 27 znázorňuje boční pohled v řezu na jádro podle obr. 24.

• · · ·

- 17[0049]

Obr. 28 znázorňuje rozložený pohled na jádro spodního licího kanálu podle obr. 24, zobrazující svrškovou a spodkovou část, jádra pro klouby a filtry.

[0050]

Obr. 29 znázorňuje boční pohled na systém podle obr. 28. [0051]
Obr. 30 znázorňuje	perspektivní	pohled na	spodek formy
podle obr. 28.
[0052]
Obr. 31 znázorňuje	perspektivní	pohled na	spodek formy
podle obr. 30, přičemž	filtry jsou	připraveny	pro umístění
ve své poloze ve spodku	formy.
[0053]
Obr. 32 znázorňuje	perspektivní	pohled na	spodek formy
podle obr. 30, znázorňující jádro spodního licího	kanálu podle
obr. 24 a jádra pro klouby ve stavu,	připraveném	pro umístění

ve své poloze ve spodku formy.

[0054]

Obr. 33 znázorňuje perspektivní pohled na spodek formy u systému podle obr. 32, přičemž jádro spodního licího kanálu • · · · a jádra pro klouby jsou uložena ve spodku formy, přičemž svršek formy je připraven pro umístěni do své polohy na spodku formy.

[0055]

Obr. 34 znázorňuje perspektivní pohled na uzavřený svršek a spodek formy podle obr. 33, přičemž svršek je znázorněn čárkovanou čarou, aby byly vidět vnitřní prvky a součásti na svém místě ve spodku formy.

[0056]

Obr. 35 znázorňuje půdorysný pohled seshora na formu, zobrazující linii C-C.

[0057]

Obr. 36 znázorňuje boční pohled v řezu, vedeném podél linie C-C z obr. 35.

[0058]

Obr. 37 znázorňuje půdorysný pohled na soustavu kloubů a vybavení po odlití.

[0059]

Obr. 38 znázorňuje perspektivní pohled seshora na odlité klouby a vybavení podle obr. 37.

• · · ·

[0060]

Obr. 39 znázorňuje pohled zespodu na odlité klouby a vybavení podle obr. 37.

[0061]

Obr. 40 znázorňuje perspektivní pohled zespodu na odlité klouby a vybavení podle obr. 37.

[0062]

Obr. 41 znázorňuje půdorysný pohled seshora na odlité klouby a vybavení podle obr. 37, zobrazující linii B-B.

[0063]

Obr. 42 znázorňuje boční pohled v řezu, vedeném podél linie B-B z obr. 41.

[0064]

Obr. 43 znázorňuje perspektivní pohled na jednu stoupačku z vybavení podle obr. 37, zobrazující dva odlité klouby a jádro spodního licího kanálu podle obr. 24, znázorněné čárkovanými čarami, a spodní licí kanál, znázorněný čárkovanými čarami.

Obr. 44 znázorňuje boční pohled na část vybavení podle obr. 43.

[0065] —

• · • · · • ·

[0066]

Obr. 45 znázorňuje perspektivní pohled na část vybavení podle obr. 43.

Příklady provedení vynálezu [0067]

Následující popis popisuje systém vybavení (rovněž známý jako vtokový systém) pro lití kloubů železničních spřáhel, stejně jako jádro pro využívání s tímto vybavením.

Jak je znázorněno na obrázcích výkresů, tak u jednoho provedení jsou klouby 10 spřáhla vytvářeny ve svrškové (horní) (neznázorněno) a spodkové (spodní) části 14 formy.

Svrškové a spodkové části 14 mohou být vytvořeny ze „syrového písku ve formovacím rámu (neznázorněno).

Při takovém postupu je model kloubu spřáhla umístěn do formovacího rámu, syrový písek (směs křemenného písku, jílu, organických pojiv a vody) je nalita navrch, těsně upěchována a poté ohřátá pro vytvrzení forem.

Modely jsou poté vyjmuty, přičemž jsou zde zanechány dutiny 16, které vytvářejí vnější stěny kloubu 10 spřáhla.

Při tomto procesu formovací rámy zůstávají na místě kolem pískových forem během procesu lití kovu za účelem udržování tvaru forem.

[0068]

U alternativního procesu jsou svršková část 12 a spodkové část 14 vytvořeny s využitím procesu „vytvrzení na vzduchu, přičemž formovací písek, promísený s pojivý, jako je fenolový uretan, je využíván namísto syrového písku.

Při tomto procesu není nutné vypalovat písek za účelem jeho vytvrdnutí.

Kromě toho formy pro vytvrdnutí na vzduchu nebo bez vypalování mohou být vyjmuty z formovacích rámů po vytvrdnutí

a využívány	pro lití součástí	v procesu lití	„bez	licích
forem.
[0069]
Svršková	část 12 a spodkové	část 14 obsahují	každá	j ednu
nebo více dutin 16 pro kloub,	které vytvářejí	tvar	vnější

plochy kloubu spřáhla nebo více kloubů.

Dutiny 16 pro klouby jsou obvykle vytvořeny tak, že polovina dutiny 16 je ve svrškové části 12 a polovina je ve spodkové části 14 .

Provedení, které je znázorněno na obrázcích, zobrazuje spodkové části 14 se čtyřmi dutinami pro kloub, vytvořenými zde pro umožnění lití čtyř kloubů současně.

Kromě toho dutiny 16 pro kloub ve svrškové části obsahují spodní licí kanál 18, který napájí jímku 20, jak je znázorněno na obr. 13.

U znázorněného provedení jádro 51 spodního licího kanálu, jehož více provedení bude popsáno v dalším, je uloženo v jímce pro zajištění přídavné dráhy pro roztavený kov bez problematické eroze písku, vytvářejícího jímku 20.

Jímka 20	nebo jádro 51 spodního licího kanálu dále
obsahují licí	kanálky 22, které jsou určeny pro napájení
nálitků nebo	stoupaček 24, které dále obsahují vtokové

zářezy 2 6, vycházející od bočních stěn 28 stoupaček 24 pro napájení dutin 16 pro klouby.

[0070]

Při procesu lití potom jádra 146, která vytvářejí vnitřní prostory kloubů spřáhla, jsou umístěna v dutinách pro klouby, přičemž svršková a spodková část 14 jsou umístěny blízko sebe.

Roztavený kov je naléván do spodního licího kanálu 18 a proudí dolů licím kanálem 18 do jímky 20 nebo jádra 51 spodního licího kanálu.

Roztavený kov probudí ven z jímky 20 nebo jádra 51 spodního licího kanálu přes licí kanálky 22 do stoupaček 24 a přes vtokové zářezy 2 6 do dutin 16 kloubu.

Odlité klouby 10 jsou ponechány vychladnout před odejmutím formy.

[0071]

Obr. 1 znázorňuje čtyři odlévané klouby 10, které jsou dosud připevněny k vybavení 30 po odejmutí formy.

• · • ·

-23Vybaveni je tvořeno přebytečným kovem, který zůstává ve spodním licím kanálu 18, jímce 2 0, licích kanálcích 22, nálitcích 24, vtokových zářezech 26 a odvzdušňovacích otvorech (neznázorněno) .

Odkazy na spodní licí kanál 18, jímku 20 (nebo jádro 51 spodního licího kanálu) , licí kanálky 22, nálitky 24 a vtokové zářezy 26 jsou znázorněny na obrázcích jako vybavení, přičemž je pochopitelné, že skutečný spodní licí kanál 18, jímka 20, licí kanálky 22, nálitky 24 a vtokové zářezy 26, představují vytlačeniny, vytvořené ve svrškové a spodkové části 14 formy.

[0072]

U jednoho provedení jsou vtokové zářezy 26 uspořádány tak, že mají nekruhový tvar.

U znázorněného provedení je nekruhový tvar tvořen tvarem kapky nebo obecně oválným tvarem, a to se slabší částí tvaru kapky na spodní části vtokového zářezu 26 v blízkosti spodní části 32 nálitku 24.

Kromě toho se spodní stěna 34 vtokového zářezu 26 svažuje dolů směrem ke spodní ploše 3 6 spodkové části 1 4, přičemž svírá tupý úhel 38 s boční stěnou 28 nálitku při vytváření sklonu směrem dolů ve vtokovém zářezu 2 6 pro proudění roztaveného kovu.

Sklon vtokového zářezu 26 směrem dolů do dutiny 16 pro kloub umožňuje přístup kovu do dutiny 16 pro kloub na přední ploše kloubu s menší turbulencí, což snižuje množství vzduchu, zachyceného v dutině, což by mohlo vést ke srážení nekovových vměstků.

• · · ·

[0073]

Tvar kapky a svažováni směrem dolů u spodní stěny 34 vtokového zářezu 26 představuje vtokovým zářezům.

Slabší spodní část tvaru turbulencí roztaveného kovu při zářez 26 do dutiny 16 pro kloub.

výhodu vzhledem ke tradičním kapky přispívá ke snížení jeho proudění přes vtokový

Kromě toho sklon spodní stěny 34 vtokového zářezu směrem dolů umožňuje plnění dutiny 16 pro kloub zespodu, spíše než rozlévání do dutiny 16 pro kloub z nejvyššího místa na přední ploše 40.

Přiváděči poloha přední plochy 4 0 napomáhá při stejnoměrném tuhnutí kovu, jelikož kloub má souměrnější tvar podél linie 42, jak je znázorněno na obrázcích, než podél kterýchkoliv jiných os kloubu.

[0074]

Rozměry stoupaček či nálitků 24 a vtokových zářezů 26 byly zvětšeny v porovnání s tradičními postupy pro zajištění lepšího proudění kovu.

Spodní licí kanál 18 má s výhodou vnitřní průměr o velikosti alespoň 1,4 palce a průřezovou plochu alespoň zhruba 1,5 palců čtverečních.

Jímka 20 je s výhodou zhruba 5 palců dlouhá a 4 palce široká.

• · • · • ·

Nálitky 24 mají s výhodou výšku alespoň zhruba 12 palců od zakřivené spodní stěny 32 k horní stěně 33 nálitku 24.

U jednoho provedení mají nálitky objem alespoň zhruba 300 krychlových palců.

Nálitky 24 mají s výhodou průřezovou plochu alespoň 25 čtverečních palců.

Licí kanálky 22 mají s výhodou délku menší, než zhruba 2 palce, měřeno od boční stěny 45 jímky 20 k boční stěně 28 připevněného nálitku 24.

Licí kanálky 22 mají s výhodou průřezovou plochu alespoň 3 čtvereční palce.

Pomyslná osa 4 4, vedená vodorovně přes licí kanálky 22, rozděluje dutinu 16 pro kloub tak, že přibližně polovina svislé výšky dutiny 16 pro kloub (a výsledného kloubu)leží nad touto osou 4 4, přičemž přibližně polovina svislé výšky dutiny 16 pro kloub leží pod touto osou.

Kromě toho mohou být licí kanálky 22 umístěny zcela ve svrškové části 12 formy.

U jednoho provedení vzdálenost od této osy 44 k horní stěně 46 dutiny kloubu ve svrškové části činí zhruba 6 palců.

[0075]

U prvního znázorněného provedení mají vtokové zářezy 26 kapkovitý tvar.

Maji šířku zhruba 3,15 palce v nejširší průřezové části, a výšku zhruba 6 palců, přičemž mají průřezovou plochu přibližně 15 čtverečních palců.

Vtokové zářezy 26 s výhodou probíhají ve vzdálenosti zhruba 0,6 palce od boční stěny 28, nálitku 24 k přední stěně 40 dutiny 16 pro kloub.

[0076] znázorněné provedení je v podstatě kompaktní, přičemž celá soustava vybavení pro čtyři klouby, jak je znázorněno na obr. 5, má délku menší než zhruba 38 palců a šířku menší než zhruba 51 palců.

Kromě toho je provedení vybavení velice účinné a má konečný poměr písku ke kovu u hotového odlitku menší než 2,5 : 1. Poměr písku ke kovu představuje hmotnost písku, dělenou hmotností odlitku a vybavení.

Toto provedení může být rozšířeno pro využití pro odlévání více nebo méně než čtyř kloubů najednou, a to prostřednictvím nastavení počtu a umístění licích kanálků, stoupaček a nálitků nebo vtokových zářezů.

[0077]

U dalšího provedeni je při procesu lití využíváno jádro 51 spodního licího kanálu, jak je znázorněno na obr. 12 až obr. 17.

-27_

Jádro 51 spodního licího kanálu zapadá do j ímky 20 ve spodkové části 14 formy a nahrazuje j ímku 20 ve dráze proudění kovu.

Jádro 51 spodního licího kanálu je uspořádáno pro snížení nebo odstranění eroze písku, který vytváří jímku 20.

Jádro 51 spodního licího kanálu je s výhodou vytvořeno z jemného písku o malé velikosti zrn, jako je písek, který má jemnost zrn od 75 do 80 podle Americké slévačské společnosti („AFS).

Tento jemný písek o malé velikosti zrn má vyšší hustotu, než formovací písek stěny, který má obvykle velikost zrn 60 podle AFS.

Jádro 51 spodního licího kanálu může být rovněž vytvořeno jako vyfukované jádro bez vypalování, což rovněž poskytuje lepší celkovou plochu.

Materiál o vyšší hustotě je méně náchylný k erozi prostřednictvím proudění tekutého kovu.

Jádro 51 spodního licího kanálu je uspořádáno pro napájení stoupaček 24 tak, že kov proudí do zakřivené dutiny před prouděním do stoupačky 24.

Jádro 51 spodního licího kanálu chrání skutečné pískové stěny svrškové části a spodkové části 14 formy před erozí v důsledku rychlého proudění roztaveného kovu, čímž dále dochází ke snížení pórovitosti a smršťování u hotového kloubu 10.

~28 Kromě toho naplaveni (žáruvzdorný povlak, nanesený na formy a jádra pro zajištění ochrany proti průniku roztaveného kovu), aplikované na odnímatelné jádro 51 spodního licího kanálu, může být naneseno mnohem stejnoměrněji, než v případě jeho připečení na pískovou stěnu jímky 20.

Tím je vytvořeno jádro 51 spodního licího kanálu, které je mnohem odolnější vůči pronikání a erozi, přičemž umožňuje proudění kovu vysokou rychlostí přes jímku 20.

[0078]

Detaily provedení jádra 51 spodního licího kanálu jsou

znázorněny na obr. 12 až obr.	17 .
U	jednoho provedení má	j ádro	51 spodního	licího	kanálu
obecně	duté těleso 54, které	slouží	jako hlavní	kanál,	kterým

roztavený kov proudí během licího procesu.

U znázorněného provedení toto těleso 54 zaujímá kuželovitý/kulovitý tvar, přičemž však může zaujímat jakýkoliv požadovaný tvar.

Horní stěna 56 jádra 51 spodního licího kanálu je opatřena prvním otvorem 62, který v podstatě odpovídá a je vyrovnán se spodním licím kanálem 18, vytvořeným ve formě.

Spodní stěna 58 znázorněného jádra 51 spodního licího kanálu je zaoblená, takže odpovídá tvaru jímky 20, vytvořené ve spodkové části 14 formy, přičemž však může mít jakýkoliv požadovaný tvar.

• ·

-29Bočni stěna 60 jádra 51 spodního licího kanálu je kuželovitá, takže nejtenčí průřezová část jádra 51 spodního licího kanálu je u horní stěny 56.

[0079]

U znázorněného provedení, které zobrazuje jádro 51 spodního licího kanálu jako součást způsobu lití čtyř kloubů, potom jádro 51 spodního licího kanálu obsahuje druhý otvor 64 a třeti otvor 66 v boční stěně 60.

Tyto otvory 64 a 66 jsou vyrovnány se stoupačkami 24, definovanými ve svrškové části a spodkové části 14 formy.

Druhý otvor 64 a třetí otvor 66 napájejí přímo první dutou válcovou stěnu 68 nebo „osazení a druhou dutou válcovou stěnu 69 nebo „osazení, vybíhající od boční stěny 60 jádra 51 spodního licího kanálu.

Tyto duté válcové stěny 68 a 69 efektivně vytvářejí licí kanálky 22, které napájejí stoupačky 24.

Tyto duté válcové stěny 68 a 69 rovněž chrání licí kanálky 22, definované ve formě, před erozí, přičemž mohou zasahovat do dutiny stoupačky 24.

Pokud je jádro 51 spodního licího kanálu usazeno v jímce 20, tak duté válcové stěny 68 a 69 zapadají do zářezu, které mohou obvykle vytvářet licí kanálky 22.

To rovněž napomáhá při udržování vhodného umístění a polohy jádra 51 spodního licího kanálu v jímce 20.

Pokud je kov naléván přes jádro 51 spodního licího kanálu, tak kov proudí přes otvory 64 a 66 v jádru 51 spodního licího kanálu a přes licí kanálek 22, vytvořený v dutých válcových stěnách 68 a 69.

To opět zabraňuje erozi písku na povrchových plochách svrškové části 12 a spodkové části 14, které obvykle vytvářejí licí kanálky 22.

[0080]

U jednoho provedení druhý otvor 64 a třetí otvor 66 mají průměr zhruba od 2,25 palce do 3,75 palce, přičemž první dutá válcová stěna 68 a druhá dutá válcová stěna 69 probíhají ve vzdálenosti zhruba od 0,5 palce do 1,5 palce od boční stěny 60 jádra 51 spodního licího kanálu.

Duté válcové stěny 68 a 69 mohou mít rovněž tloušťku zhruba od 0,25 palce do 0,75 palce.

Otvory v první duté válcové stěně 68 a druhé duté válcové stěně 69 mají vnitřní průměr, který je v podstatě stejný, jako v případě druhého otvoru 64 a třetího otvoru 66 v boční stěně 60 jádra 51 spodního licího kanálu, nebo zhruba 2 palce.

[0081]

Jádro 51 spodního licího kanálu může rovněž obsahovat filtry 78 pro napomáhání při filtrování nečistot v kovu a pro snížení turbulencí v kovu prostřednictvím řízení proudění kovu.

• · · · • ·

-31U jednoho provedeni jsou filtry 7 8 vytvořeny jako keramické filtry.

U jednoho provedení jsou kanály 8 0 vytvořeny na vnitřní ploše 82 boční stěny 60 jádra 51 spodního licího kanálu.

U znázorněného provedení jsou kanály 80 obloukovité, takže odpovídají kruhovým filtrům 7 8, avšak mohou mít jakýkoliv tvar tak, aby odpovídaly jakékoliv velikosti nebo tvaru filtru 78, jako například čtvercový tvar v případě čtvercového filtru.

Filtry jsou umístěny tak, že při proudění kovu ven ze druhého otvoru 64 a třetího otvoru 66 a do licích kanálků 22 musí kov procházet přes filtry 78.

[0082]

Kromě toho může být jádro 51 spodního licího kanálu vytvořeno jako dvoudílné jádro.

To je obzvláště výhodné při využívání filtrů 7 8, neboť jádro 51 může být rozděleno na poloviny pro umožnění instalace filtrů 78.

[0083]

Když je v praxi kov naléván do spodního licího kanálu 18, tak proudí do dutého vnitřku 54 jádra 51 spodního licího kanálu, ven přes druhý otvor 64 a třetí otvor 66 přes otvory v první duté válcové stěně 68 a druhé duté válcové stěně 69 do stoupaček 24, a ven přes vtokové zářezy 26 do dutin 16 pro kloub.

• · · · • ·

-32• · · · ··· · ** • » · * · · ···· »··«·* ♦· · · • 4 · 9 »* • · ·· ··· ······ [0084]

Jádro 51 spodního licího kanálu rovněž obsahuje množinu vyrovnávacích prvků, které zabraňují nesprávnému umístění jádra 51 spodního licího kanálu ve spodkové části 14 formy.

První vyrovnávací prvek představuje první prodloužení 70, definované na vnější ploše vnější stěny spodní části 58 jádra 51 spodního licího kanálu.

Toto prodloužení je s výhodou válcovité, avšak může mít jakýkoliv jiný požadovaný tvar.

První prodloužení 70 odpovídá otvoru 72, který je definován ve spodkové části 14 formy, a napomáhá při ustavení výšky jádra 51 spodního licího kanálu.

U jednoho provedení první prodloužení 7 0 probíhá ve vzdálenosti zhruba 1 palec od spodní stěny 58 jádra 51, přičemž má poloměr zhruba od 0,5 palce do 1,5 palce.

U jiného provedení má první prodloužení 70 průměr zhruba 2 palce.

[0085]

Druhý vyrovnávací prvek je s výhodou tvořen druhým prodloužením 74, které je definováno na boční stěně 60 jádra 51 spodního licího kanálu mezi druhým otvorem 64 a třetím otvorem 66, které napájejí stoupačky 24 .

• · »

-33Druhé prodlouženi 74 je s výhodou tvořeno válcovitým žlábkem, jehož tvar odpovídá otvoru 7 6, který je definován ve spodkové části 14 formy.

U jednoho provedení má druhé prodloužení 74 poloměr zhruba od 0,5 palce do 1,5 palce, přičemž probíhá ve vzdálenosti zhruba 2 palce od boční stěny 60.

Druhé prodloužení 74 zabraňuje tomu, aby jádro 51 spodního licího kanálu bylo umístěno v obrácené poloze, přičemž zajišťuje, aby druhý otvor 64 a třetí otvor 66 byly řádně vyrovnány s otvory do stoupaček 24.

[0086]

U ještě dalšího provedení jádra 51 spodního licího kanálu může toto jádro 51 obsahovat přídavné otvory, takže může napájet čtyři stoupačky 24, které mohou dále napájet osm dutin 16 pro kloub.

Přídavné otvory mohou být přidány pro zajištění napájení přídavných stoupaček v případě potřeby.

[0087]

Alternativní provedení jádra 84 spodního licího kanálu je znázorněno na obr. 18 až obr. 23.

U tohoto provedení jádro 8 4 obsahuje horní stěnu 8 6, spodní stěnu 88 a boční stěny 90.

Horní stěna 86 obsahuje první otvor 62, přičemž alespoň jedna z bočních stěn 90 obsahuje druhý otvor 64.

* · • · • · • · · • · « ·

Stejně jako v případě předchozího popsaného provedení mohou otvory rovněž mít duté válcovité stěny (neznázorněno), které je obklopují.

Může zde být rovněž jakýkoliv počet otvorů v boční stěně 9_0, a to v závislosti na tom, kolik licích kanálků nebo jiných částí formy je napájeno prostřednictvím jádra 84.

[0088]

Vnitřek tohoto jádra 84 je znázorněn na obr. 19 až obr. 22.

Pokud je využíván filtr 7 8, tak vnitřní stěna 92 jádra 84 obsahuje alespoň jeden kanál 94, který má takový tvar, že odpovídá tvaru filtru 78.

U znázorněného provedení má kanál 94 obloukovitý tvar, který odpovídá kruhovému filtru 78.

[0089]

Toto provedení může rovněž obsahovat první prodloužení 96, definované na spodní stěně 8 8 pro její vyrovnání na místě v jímce 2 0, a druhé prodloužení 98, definované na vnější straně boční stěny pro vyrovnání jádra 8 4 na místě a pro zabránění jeho otáčení.

[0090]

U jakéhokoliv z provedení jádra může být první a druhé prodloužení vynecháno, přičemž duté válcové stěny mohou být využívány pro řádné ustavení polohy jádra ve formě.

Obr. 23 znázorňuje toto jádro 84 na svém místě v jímce spodkové části 14 formy.	20
[0091]
Další provedení jádra	100	spodního licího kanálu	je
znázorněno na obr. 24 a obr.	27 .

U tohoto provedeni jádro 100 spodního licího kanálu obsahuje horní stěnu 102 s prvním otvorem 104, který je v ní vytvořen, a spodní stěnu 106 s druhým otvorem 108, který je v ní vytvořen.

První otvor 104 a druhý otvor 108 jsou spojeny prostřednictvím kanálu 110, probíhajícím přes těleso 112 jádra 100 spodního licího kanálu.

Toto provedení obsahuje kanály 114, vytvořené na vnější straně plochy spodní stěny 106.

Tyto kanály 114 vytvářejí část licího kanálku, což bude vysvětleno v dalším při popisu systému vybavení pro využívání tohoto provedeni jádra 100 spodního licího kanálu.

Jádro 100 spodního licího kanálu rovněž obsahuje lůžka 116 pro filtry, vytvořená na spodní stěně 7 8 a připojená ke kanálům 114.

Tato lůžka 116 pro filtry udržují filtry 78 na svém místě, když je jádro 100 spodního licího kanálu na svém místě ve formě.

• · · *

-36Rovněž dochází k vyrovnání s lůžky pro filtry, vymezenými ve formě, což bude popsáno později.

[0092]

Toto další provedení jádra 100 spodního licího kanálu může rovněž obsahovat kanály 118, vytvořené na boční stěně 120 tělesa 112 jádra 100 spodního licího kanálu.

Tyto kanály 118 mají s výhodou takový tvar, aby vytvářely alespoň část boční stěny 28 stoupačky 24, což bude popsáno v dalším.

[0093]

U dalšího provedení systému vybavení může být využíváno jádro 100 spodního licího kanálu, které bylo shora popsáno.

Tento systém vybavení a odpovídající jádro 100 spodního licího kanálu jsou znázorněny na obr. 28 až obr. 45.

Jak je znázorněno na obr. 35, tak systém vybavení obsahuje svrškovou část 12 a spodkovou část 14 formy, přičemž spodková část 14 má spodní stěnu 122 na vnější straně.

Spodní licí kanál 18 je vymezen ve svrškové části 12 formy, avšak může rovněž zasahovat do spodkové části 14 formy v případě požadavku.

[0094]

Alespoň jedna stoupačka 24 je vytvořena ve formě, s výhodou částečně ve svrškové části 12 a částečně ve spodkové • · · ·

-37 části 14, přičemž znázorněné provedení skutečně zobrazuje čtyři stoupačky (přestože pouze dvě stoupačky jsou znázorněny na obr. 36).

Alespoň jedna dutina 16 pro kloub je vytvořena z první poloviny 12 4 dutiny 16, vymezené ve svrškové části 12, a druhé poloviny 12 6 dutiny 16, vymezené ve spodkové části 14.

Jak je znázorněno na dalších obrázcích výkresů, tak toto provedení skutečně obsahuje osm dutin 16 pro kloub, přestože pouze jedna je vidět na obr. 36.

[0095]

U znázorněného provedení spodková část 14 formy obsahuje lůžko 128 pro jádro, které má takový tvar, že odpovídá jádru 100 spodního licího kanálu, které bylo shora popsáno.

Spodková část 14 formy rovněž obsahuje lůžka 130 pro filtry, která odpovídají lůžkům 116 pro filtry, vytvořeným na spodní stěně 106 jádra 100 spodního licího kanálu.

Kromě toho spodková část formy obsahuje licí kanálky 22, které odpovídají kanálkům 114, vytvořeným ve spodní stěně 106 jádra 100 spodního licího kanálu.

Kanál 114, vytvořený v jádru 100 spodního licího kanálu, efektivně vytváří horní polovinu licího kanálku 22, přičemž část 132 licího kanálku, vytvořená ve spodkové části 14 formy, vytváří spodní polovinu licího kanálku 22.

38• ·

Kromě toho spodková část 14 formy může obsahovat malou jímku 20 se zakřivenou stěnou 134 na spodní straně jímky 20 pro další zlepšení proudění kovu.

Spodní stěna 136 jímky 20 je umístěna blíže ke spodní vnější stěně 122 spodkové části 14 formy, než spodní stěna stoupačky 24.

Jinými slovy lze říci, že vzdálenost od spodní stěny 136 jímky ke spodní vnější stěně 122 je menší, než vzdálenost od spodní stěny 32 stoupačky 24 ke spodní vnější stěně 122.

[0096]

Spodní stěna 138 licího kanálku 22 je rovněž umístěna blíže k vnější spodní stěně 122 spodkové části 14 formy, než spodní stěna 136 buď jímky 20 nebo stoupačky 24.

To lze rovněž vyjádřit tak, že spodní stěna 138 licího kanálku 22 je níže ve spodkové části 14 formy, než jímka 20 nebo spodní část 32 stoupačky 24.

To umožňuje proudění kovu směrem vzhůru ke stoupačce 24 a vzhledem k dutině 16 pro kloub, která je rovněž umístěna ještě dále od vnější spodní stěny 122 (nebo výše ve spodkové části 14) spodkové části 14, než spodní stěna 138 licího kanálku 22.

Licí kanálek má s výhodou nekruhový průřez, jak je znázorněno na obrázcích výkresů, avšak může mít jakýkoliv požadovaný tvar.

— 39 —

Pokud je pro licí kanálek 22 využit odlišný tvar, tak je kanál 114 ve spodní stěně 106 jádra 100 spodního licího kanálu příslušně nastaven, neboť představuje spodní část 132 licího kanálku 22, vymezeného ve spodkové části 14 formy.

[0097]

Jak je nejlépe vidět na půdorysných pohledech seshora, pohledech zespodu a perspektivních pohledech, například na obr. 37, obr. 39 až obr. 41, a obr. 43, tak vtokové zářezy 26 probíhají od stoupačky 24 a jsou připojeny k dutině 16 pro kloub.

Opět zde může být jakýkoliv počet vtokových zářezů 26 pro napájení jakéhokoliv počtu dutin 16 pro klouby prostřenidctvím jakéhokoliv počtu stoupaček 24.

Znázorněné provedení zobrazuje velice efektivní systém vybavení, který umožňuje tvarování osmy kloubů 10 současně ve formě, která má šířku zhruba 38 palců nebo menší, a která má délku zhruba 51 palců nebo menší.

U znázorněného provedení čtyři licí kanálky 22 napájejí čtyři stoupačky 24.

Každá stoupačka 24 má dva vtokové zářezy 26, přičemž každý napájí jednu dutinu 16 kloubu pro celkem osm dutin 16 kloubu a osm odlévaných kloubů 10 při kompletaci procesu.

[0098]

Vtokové zářezy 26 podle tohoto provedení jsou rovněž speciálně vytvořeny.

• · · ·

Například na pohledech v řezu, jako podle obr. 36, obr. 42 a obr. 44, jsou vtokové zářezy 26 umístěny tak, že v podstatě leží pod vodorovnou osou 140 souměrnosti dutiny 16 pro kloub.

U jednoho provedení spodní stěna 142 vtokových zářezů vstupuje do dutiny 26 pro kloub ve vzdálenosti zhruba 5 palců od spodní stěny 144 dutiny 16 pro kloub.

U ještě dalšího provedení je vtokový zářez 26 umístěn ve vzdálenosti zhruba 2 palce od spodní stěny 32 stoupačky 24.

[0099]

Sestavení a využívání provedení systému vybavení je znázorněno na obr. 28 až obr. 34.

Obr. 28 znázorňuje celý systém v rozloženém pohledu.

Svršková část 12 a spodková část 14 formy jsou odděleny pro znázornění jejich vnitřku.

Spodní licí kanál 18 je umístěn nad svrškovou částí 12 formy.

Lze tedy vidět vnitřek spodkové části 14 formy, vykazující dutiny 16 pro klouby, lůžko 128 pro jádro, jímku 20, stoupačky 24 a vtokové zářezy 26.

Obr. 29 znázorňuje boční pohled s částmi vybavení, které jsou ve svrškové části 12 a spodkové části 16 formy znázorněny čárkovaně.

Na tomto pohledu

• · • · • · ·

lze snadno vidět každou polovinu

124 a 12 6 dutin 16 pro kloub, stejně jako jímku 20, licí kanálky 22 a stoupačky (s částmi jak ve svrškové části 12, tak ve spodkové části 14 formy).

Jádra 146 pro kloub, využívaná pro vytvořeni vnitřních

prostorů	kloubu 10,	jsou rovněž znázorněna	tak, že	j sou
vyrovnána	v konečné	poloze v dutinách 16,	stejně	jako
jádro 100	spodního licího kanálu a filtry 78.

[0100]

Obr. 30 znázorňuje spodkovou část 14 formy bez jakýchkoliv dalších součástí, přičemž obr. 31 znázorňuje filtry 7 8, umístěné v lůžkách 130 pro filtry ve spodkové části 14 formy.

Obr. 32 znázorňuje jádra 14 6 pro klouby a jádro 100 spodního licího kanálu pro umístění v polovině 126 dutiny 16 pro kloub, vymezené příslušně ve spodkové části 14 a lůžku 128 pro jádro.

Obr. 33 znázorňuje jádra 146 pro kloub a jádro 100

spodního	licího kanálu	na	svém	místě ve	spodkové	části 14
a svrškové části 12 formy	pro	spuštění k	sobě pro	uzavřeni
formy.
Obr.	34 znázorňuje	pohled	do vnitřku	uzavřené	svrškové

části 12 a spodkové části 14 formy se spodním licím kanálem rovněž na svém místě.

Obr. 36 znázorňuje pohled v řezu, vedeném podél čáry C-C, pro zobrazení jádra 100 spodního licího kanálu, filtrů 78

2-.

• ·

* · • · ·

a jader 148 pro kloub na svém místě v uzavřené svrškové části 12 a spodkové části 14 formy.

Jímka 20, licí kanálky 22, stoupačky 24 a jeden vtokový zářez 26 jsou zde rovněž znázorněny.

Pokud je u tohoto provedení jádro 100 spodního licího kanálu usazeno v lůžku 128 pro jádro, tak horní část jádra 100 nezasahuje nad horní stěnu spodkové části 14 formy.

[0101]

Tato konstrukce vybavení je využívána u způsobu lití kloubů 10 železničních spřáhel.

Jelikož vytvoření a umístění vybavení, zejména umístění licích kanálků 22 a jímky 20 pod dutinami 16 pro klouby, je umožněno proudění roztaveného kovu směrem vzhůru do stoupačky 24 a poté vzhůru opět do dutiny 16 pro kloub, takže roztavený kov vstupuje do dutiny 16 pro kloub, u spodní stěny 144 dutiny 16 pro kloub nebo v její blízkosti, s výhodou ve vzdálenosti zhruba 5 palců od spodní stěny 144 dutiny 16 pro kloub.

U jednoho provedení kov, vstupující do dutiny, klesá o méně než 3 palce po opuštění vtokového zářezu 26 a před kontaktováním spodní stěny 144 dutiny 16 pro kloub.

Tím dochází ke snížení turbulencí v kovu, čímž může být dále sníženo množství vzduchu, který je unášen v kovu, jakož i sníženo množství nekovových vměstků nebo inkluzí, ke kterým může docházet v důsledku unášeného vzduchu.

	- 43 —	• · • · • · • · • · « ·	· · · · * • · · * e · : : ..· ·..· ·:·
A konečně	předmětné vybavení	může být	uspořádáno tak, že
vtokový zářez	26 ve skutečnosti	vstupuj e	do	dutiny 16 pro
kloub ve spodní	stěně 144.
[0102]
Celá řada	variant může být	prováděna	u	vybavení, jádra
spodního licího	kanálu a u způsobu	podle tohoto	vynálezu.

Jakýkoliv počet součástí může být odléván s využitím

tohoto provedení vybavení, což závisí	pouze na přidání	více
licích kanálků, vtokových	zářezů,	stoupaček a	dutin
do systému.
Pomocí tohoto vybavení	mohou být	rovněž odlévány	j iné

součásti prostřednictvím nahrazení dutin pro klouby, odlišně tvarovanými dutinami.

Jádra spodního licího kanálu mohou být využívána u různých typů systémů vybavení, a to včetně těch, které zde nebyly popsány.

Rozměry, uváděné v textu a zobrazené na obrázcích výkresů, jsou rovněž pouze příkladné a mohou být upraveny podle potřeby.

Kromě toho jakýkoliv typ filtru o vhodných rozměrech, tvarů a z vhodného materiálu může být využíván u tohoto systému.

Rozměry prvků, znázorněných na obrázcích výkresů, jsou pouze odhadovány, přičemž mohou být v případě nutnosti upraveny pro vytváření součástí s odlišnými rozměry.

• · · ·

Kromě toho může být tento systém vybavení využíván s jakýmkoliv typem formovacího písku, který zahrnuje, avšak bez omezení, syrový písek a písek bez vypalování nebo vytvrzovaný na vzduchu.

Může být rovněž využíván s jinými formovacími materiály v případě nutnosti.

[0103]

Je proto tedy nutno zdůraznit, že shora uvedený podrobný popis je třeba považovat pouze za ilustrativní, a nikoliv omezující, přičemž je zcela pochopitelné, že jsou to právě následující nároky, zahrnující veškeré ekvivalenty, které jsou určeny pro definování myšlenky a rozsahu tohoto vynálezu.

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Jádro pro využíváni při procesech lití součásti železničního spřáhla, kteréžto jádro obsahuje:

   duté těleso, horní část se zde vymezeným prvním otvorem, spodní část, mající obecně zaoblenou stěnu, a

   druhý a i třetí otvor, vymezené v boční stěně tělesa. 2. Jádro podle nároku 1, v y z n a č u j i c i se tím, že druhý a třetí otvor jsou vymezeny vzájemně proti sobě v boční stěně tělesa. 3. Jádro podle nároku 1, v y z n a č u j i c i se tím, že dále obsahuje čtvrtý otvor, vymezený v boční stěně tělesa. 4. Jádro podle nároku 3, v y z n a č u j i c i se tím, že dále obsahuje pátý otvor, vymezený v boční stěně tělesa. 5. Jádro podle nároku 4, v y z n a č u j i c i se tím, že čtvrtý a pátý otvor jsou vymezeny vzáj emně proti sobě v boční stěně tělesa.

   — 46 • · • · • · • · · • ·

   6. Jádro podle nároku

   1, vyznačuj ící se tím, že první otvor odpovídá spodnímu licímu kanálu, vymezenému ve svrškové části formy.

   7. Jádro v y z n a č u j i c í podle se t í jsou uspořádány pro napájení vymezených ve formě. 8. Jádro podle v y z n a č u j í c í se t í jsou uspořádány pro napájení vymezených ve formě. 9. Jádro podle v y z n a č u j i c í se ti části jádra obsahuj e první vytvořeno.

   nároku 2, m , že druhý a třetí otvor první a druhé stoupačky, nároku 5, m , že čtvrtý a pátý otvor třetí a čtvrté stoupačky, nároku 7, m , že vnější s těna spodní jrodlouž ení, které je zde

   10. Jádro podle nároku vyznačuj ící se tím, že boční stěna má druhé prodloužení, které je na ní vytvořeno.

   11. Jádro podle nároku

   9, vyznačuj ící se tím, že první prodloužení je uspořádáno pro lícování s otvorem, vytvořeným ve spodkové části formy.

   12. Jádro podle nároku

   11, vyznačující se tím, že dále obsahuje druhé prodloužení, vytvořené na boční stěně jádra.

   - 47 — ···· · ··. ·' : ·—.·: : : ' • · • • .. .. ..... 13. Jádro podle nároku 12, vyznačuj ící se tím, že první prodloužení je válcovité. 14. Jádro podle nároku 12, vyznačuj ící se tím, že druhé prodloužení je tvořeno válcovitým žlábkem.

   15. Jádro podle nároku

   12, vyznačuj lei se tím, že první prodlouženi probíhá ve vzdálenosti alespoň zhruba

   1 palec od vnější stěny spodní části jádra.

   16. Jádro podle nároku

   12, vyznačuj ící se tím, že druhé prodloužení probíhá ve vzdálenosti zhruba 1 palec od boční stěny jádra.

   17. Jádro vyznačuj průměr zhruba 2 ící palce. podle se t 18. Jádro vyznačuj ící podle se t

   má poloměr zhruba od 0,5 palce nároku 12, i m , že první prodloužení má

   nároku 12, í m , že první prodlouženi o 1,5 palce.

   19. Jádro podle nároku

   12, vyznačující se tím, že druhé prodloužení má poloměr zhruba od 0,5 palce do 1,5 palce.

   20. Jádro podle nároku

   7, vyznačující se tím, že vnější stěna spodní části jádra v podstatě lícuje se zaoblenou stěnou ve spodkové části formy.

   - 48- .. ·· ·· • · · : : z i : : · ·..· *·· ·^;· • · · · · • · * • · · · « · e · 21. Jádro podle nároku 6,

   vyznačující se tím, že dále obsahuje první dutou válcovou stěnu, probíhající od boční stěny kolem druhého otvoru, a druhou dutou válcovou stěnu, probíhající od boční stěny kolem třetího otvoru.

   22. Jádro podle nároku 21, vyznačuj í c i se t i m , že první a druhá dutá válcová stěna mají tloušťku zhruba od 0,25 palce do 0,75 palce. 23. Jádro podle nároku 22, vyznačuj í c í se t í m , že první a druhá dutá válcová stěna probíhají ve vzdálenosti zhruba od 0,5 palce do 1,5 palce od boční stěny. 24. Jádro podle nároku 22, vyznačuj í c í se t í m , že první a druhá dutá

   válcová stěna mají stejnoměrnou tloušťku.

   25. Jádro podle nároku 7, vyznačující se tím, že jádrem je nevypalované vyfukované jádro.

   26. Jádro podle nároku 7, vyznačující se tím, že druhý a třetí otvor mají průměr zhruba od 1 palce do 3 palců.

   27. Jádro podle nároku 1, vyznačující se tím, že jádro má hodnotu jemnosti zrn písku zhruba od 75 do 80.

   - 49- ·· • t · · · 9 · ♦ · * _e · ··· * · * * * *·« • · · « * * ₉ · · ·· · : ·: ·: • · * ♦····· 28. Jádro podle nároku I, vyznačuj ící se tím, že jádrem je dvoudílné j ádro. 29. Jádro pro využívání při procesech lití součásti železničního spřáhla, kteréžto jádro obsahuje: duté těleso, horní část se zde vymezeným prvním otvorem,

   spodní stěnu, a množinu otvorů, vymezených v boční stěně tělesa.

   30. Jádro podle nároku 29, vyznačuj ící se t i m , že množina otvorů, vymezených v bočních stěnách tělesa obsahuje alespoň čtyři otvory, přičemž první a druhý otvor jsou vymezeny na boční stěně vzájemně proti sobě, a třetí a čtvrtý otvor jsou vymezeny na boční stěně vzájemně proti sobě. 31. Jádro podle nároku 29, vyznačuj ici se t i m , že každý z množiny

   otvorů vede do samostatné stoupačky, vytvořené ve formě.

   32. Jádro podle nároku 29, vyznačující s e tím, že dále obsahuje první prodloužení, vytvořené na vnější ploše spodní stěny. 33. Jádro podle nároku 32, vyznačuj ící s e tím, že obsahuj e druhé

   prodloužení, vtvořené na vnější ploše boční stěny.

   34. Jádro pro využívání při procesech lití součástí železničního spřáhla, kteréžto jádro obsahuje:

   duté těleso, horní stěnu, opatřenou prvním otvorem, spodní stěnu, boční stěnu, opatřenou alespoň jedním otvorem, alespoň jeden kanál, vytvořený ve vnitřku boční stěny, a

   alespoň jeden kanálu. filtr, mající tvar, odpovídáj ící tomuto 35. Jádro podle nároku 34, vyznačuj ic i se tím , že kanál je obloukovítý. 36. Jádro podle nároku 34, vyznačuj i c i se tím , že filtr je čtvercovítý. 37. Jádro podle nároku 35, vyznačuj íc i se tím , že filtr je kruhovitý. 38. Jádro podle nároku 34, vyznačuj íc i se tím , že filtr je umístěn tak, že materiál , procházející alespoň jedním otvorem v alespoň jedné boční stěně, musí procházet filtrem.

   39. Jádro vyznačuj íc otvor, vytvořený v . í boční podle nároku 34, druhý se t stěně. í m , že dále obsahuje 40. Jádro podle nároku 39, vyznačuj íc í se t í m , že dále obsahuje druhý kanál, vytvořený ve vnitřku boční stěny • 41. Jádro podle nároku 40, vyznačuj íc i se t i m , že dále obsahuje druhý

   filtr, mající tvar, odpovídající druhému kanálu.

   42. Jádro podle nároku 34, vyznačuj ící se tím, že jádro sestává

   z první a druhé poloviny.

   43. Jádro podle nároku 34, vyznačující se tím, že otvor v horní stěně lícuje se spodním licím kanálem, vytvořeným ve svrškové části formy.

   44. Jádro podle nároku 34, vyznačující se tím, že otvor v boční stěně je uspořádán pro vedení do stoupačky, vytvořené ve svrškové a spodkové části formy.

   45. Jádro podle nároku 34, vyznačující se tím, že dále obsahuje první prodloužení, vytvořené na vnější ploše spodní stěny.

   46. Jádro podle nároku

   45, vyznačující se tím, že první prodloužení je uspořádáno pro lícování s otvorem, vytvořeným ve spodkové části formy.

   47. Jádro podle nároku 46, vyznačuj ící se t i m , že dále obsahuje druhé prodloužení, vytvořené na boční stěně j ádra.

   4 8. Jádro podle nároku

   47, vyznačuj lei se tím, že druhé prodloužení je uspořádáno pro lícování s otvorem, vytvořeným ve spodkové části formy.

   49. Jádro podle vyznačuj i c i se t válcovité. 50. Jádro podle vyznačuj i c i se t

   tvořeno válcovitým žlábkem.

   nároku 48, í m , že první prodloužení je nároku 47, í m , že druhé prodloužení je

   51. Jádro pro využívání při procesech lití součásti železničního spřáhla, kteréžto jádro obsahuje:

   duté těleso, horní stěnu, opatřenou prvním otvorem, spodní část, mající stěnu, a alespoň jeden otvor, vytvořený v boční stěně.

   - 53 • ·

   52 . Jádro podle nároku 51, v y z n a č u j i c i se tím, že alespoň jeden otvor v boční stěně má tvar pro lícování s licím kanálkem, který vede do stoupačky, vytvořené ve formě. 53 . Jádro podle nároku 52, v y z n a č u j í c i se tím, že první otvor v horní stěně má tvar pro lícování se spodním licím kanálem,

   vytvořeným ve formě.

   54. Jádro pro využíváni při procesech lití součásti železničního spřáhla, kteréžto jádro obsahuje:

   těleso s boční stěnou, první otvor v horní stěně tělesa, druhý otvor ve spodní stěně tělesa, kanál, vytvořený v tělese a spojující první a druhý otvor, a

   alespoň jeden kanál, vytvořený ve spodní stěně.

   55 . Jádro podle nároku 54, v y z n a č u j í c i se tím, že dále obsahuj e alespoň jedno lůžko filtru, vytvořené ve spodní stěně. 56. Jádro podle nároku 55, v y z n a č u j i c í se tím, že alespoň jeden kanál má tvar pro lícování s licím kanálkem, vytvořeným ve spodkové

   části formy.

   ·· ·· ♦ · ·· • · ·· • · · · · • ··

   57. Jádro podle nároku 56, vyznačuj íc i se tím, že lůžko filtru je připojeno k alespoň jednomu kanálu. 58. Jádro podle nároku 57, vyznačuj íc í se tím, že dále obsahuj e množinu kanálů, vytvořených ve spodní stěně jádra. 59. Jádro podle nároku 58, vyznačuj íc í se tím, že dále obsahuj e množinu lůžek filtrů i, vytvořených ve spodní stěně jádra. 60. Jádro podle nároku 54, vyznačuj íc í se tím, že dále obsahuj e alespoň jeden kanál, vytvořený v boční st ěně jádra. 61. Jádro podle nároku 60, vyznačuj íc í se tím, že alespoň jeden kanál, vytvořený v boční stěně, je připojen k alespoň kanálu, vytvořenému ve spodní stěně. 62. Jádro podle nároku 61, vyznačuj íc í se tím, že alespoň jeden kanál, vytvořený v boční stěně, má tvar pro v ytvoření části svislé stěny stoupačky, vytvořené ve formě. 63. Jádro podle nároku 62, vyznačuj íc í se tím, že dále obsahuj e alespoň jedno lůžko filtru, vytvořené ve spodní stěně. 64. Jádro podle nároku 63,

   i se tím, že alespoň jeden kanál vyznačuj íc má tvar pro lícováni s licím kanálkem, vytvořeným ve formě.

   65 . Jádro podle nároku 64, v y z n a č u j i c i se tím, že lůžko filtru je připojeno k alespoň jednomu kanálu. 66. Jádro podle nároku 65, v y z n a č u j i c i se tím, že dále obsahuje množinu kanálů, vytvořených ve spodní stěně jádra. 67 . Jádro podle nároku 66, v y z n a č u j i c í se tím, že dále obsahuj e

   množinu lůžek filtrů, vytvořených ve spodní stěně jádra.

   68 . Jádro podle nároku 67, v y z n a č u j í c í se ti m , že dále obsahuj e množinu kanálů, vytvořených v boční stěně j ádra. 69. Jádro podle nároku 68, v y z n a č u j í c í se t í m , že j ádro má tvar pro lícování s lůžkem jádra, vytvořeným ve formě. 70. Jádro podle nároku 69, v y z n a č u j í c i se t í m , že když je jádro na svém místě v lůžku jádra ve formě, tak množina lůžek filtrů, vytvoř ených ve spodní stěně j ádra, jsou každé vyrovnáno s jedním z množiny lůžek filtrů, vytvořených ve formě , přičemž množina kanálů, vytvořených ve spodní stěně

   jádra, jsou každý vyrovnán s jedním z množiny kanálů, vytvořených ve spodkové části formy.

   - 56• ·· • ·· • ·· · •· ·· ··

   71. Konstrukce jádra pro využíváni při lití součástí železničního spřáhla, kterážto konstrukce jádra obsahuje:

   jádro s tělesem, první otvor v horní stěně tělesa, druhý otvor ve spodní stěně tělesa, kanál, vytvořený v tělese a spojující první a druhý otvor, alespoň jeden kanál, vytvořený ve spodní stěně, alespoň jedno lůžko filtru, vytvořené ve spodní stěně, a alespoň jeden filtr, umístěný v lůžku filtru.

   72. Konstrukce j ádra podle nároku

   71, vyznačuj ící se t í m , že dále obsahuje spodkovou část formy, kterážto spodková část má alespoň jeden kanál, který je v ní vytvořen, přičemž tento kanál v podstatě odpovídá alespoň jednomu kanálu vytvořenému ve spodní stěně j ádra.

   73. Konstrukce podle nároku

   72, vyznačuj ící se t í m , že dále obsahuje lůžko jádra, vytvořené ve spodkové části formy, přičemž toto jádra v podstatě odpovídá tvaru jádra.

   lůžko

   74. Konstrukce j ádra podle vyznačuj icí se tím, obsahuje alespoň jedno lůžko filtru, nároku

   73, že spodková část dále které je zde vytvořeno, přičemž toto alespoň jedno lůžko filtru je vyrovnáno s alespoň usazeno alespoň lůžkem filtru, v lůžku jádra

   Konstrukce jeden kanál, ve vytvořeným v jádru, části.

   když je j ádro spodkové j ádra podle nároku

   74, se ti vytvořený m , že dále obsahuj e boční stěně jádra, přičemž tento kanál je připojen k alespoň j ednomu kanálu, vytvořenému ve spodní stěně jádra.

   76. Konstrukce jádra podle nároku 75, vyznačující se tím, že dále obsahuje alespoň jednu stoupačku, vytvořenou ve formě, přičemž alespoň jeden kanál, vytvořený v boční stěně jádra, vytváří alespoň

   část stoupačky, vytvořené ve formě, když je jádro usazeno v lůžku j ádra. 77 . Konstrukce j ádra podle nároku 72, v y z n a č u j icí se t i m , že dále obsahuj e svršek, odpovídající spodku. 78 . Konstrukce j ádra podle nároku 77, v y z n a č u j icí se t i m , že svršek a spodek představují na vzduchu vytvrzené formy. 79. Konstrukce j ádra podle nároku 73, v y z n a č u j icí se t i m , že když je j ádro

   umístěno v lůžku jádra, tak jádro nezasahuje nad horní stěnu spodku.

   — 58— .*·. • · • · • · • · ·· ·· • · · · • · · i • · · · · · • · · • · · · Φ · · · · · • · · · * • · ···. • · · : ··· .····· 80. Konstrukce j ádra podle nároku 71, vyznačuj ící se t i m , že dále obsahuj e spodkovou část formy, kterážto spodková část má alespoň jednu