CZ20102A3 - Biocidní vlákno, zpusob výroby biocidního vlákna a biocidní textilie - Google Patents

Abstract

Biocidní vlákno, které obsahuje nebo je tvoreno pryskyricí s obsahem biocidních funkcních skupin. Zpusob výroby biocidního vlákna, podle kterého je nejdríve z pryskyrice vyrobeno vlákno, které je následne nasyceno funkcní biocidní látkou, nebo zpusob výroby biocidního vlákna, podle kterého je vlákno vyrobeno ze smesi obsahující formaldehyd, mocovinu a kyselinu trichlorjoditou. Biocidní textilie, zejména biocidní textilie tkaná nebo netkaná.

Description

Vynález se týká biocidního vlákna, způsob výroby biocidního vlákna a biocidní textilie.

Dosavadní stav techniky

V praxi se v současné době nejčastěji používají dezinfekční prostředky rozpustné ve vodě nebo v alkoholu, což není z hlediska účinnosti optimální. Pro průběh inaktivace mikrobiálních buněk je totiž nutné, aby se molekula nebo iont účinné látky dostal na jejich povrch v dostatečném množství. Tomu však brání difúzni odpor laminární vrstvy obklopující buňku, což vede k nutnosti použít dostatečně vysokou koncentraci biocidní látky v roztoku. Důsledkem této vysoké koncentrace může být výskyt nežádoucích vedlejších účinků jakými je dráždění kůže, vznik alergií a ekzémů. Dokonce se může koncentrace účinné látky pohybovat na hranici toxicity. Také z hlediska aplikace, skladování a transportu za extremních tepelných podmínek mají biocidní prostředky ve formě roztoku své závažné nevýhody. Ty souvisí s větší těkavostí rozpuštěných aktivních látek při vyšších teplotách nebo se změnou konzistence při nízkých teplotách.

Obecně jsou nejúčinnější dezinfekční prostředky založené na bázi aktivního chloru, bromu nebo jodu. Jejich razantní biocidní účinek spočívá především na halogenaci bílkovin. Z toho důvodu nejsou vhodné k dezinfekci kůže s krvácejícím poraněním, neboť krev podstatné snižuje jejich biocidní efekt.

V CZ 295 751 je popsán antibakteriální přípravek na bázi stříbra a/nebo haíogenidu stříbrného na anorganickém nosiči, který obsahuje od 7,2 % hmotn. do 20% hmotn. stříbra a/nebo od 15,7 % hmotn. do 25 % hmotn. alespoň jednoho haíogenidu stříbrného a zbytek představuje anorganický nosič tvořený částicemi o zrnitosti menší než 0,1 pm. Halogenid stříbrný je ze skupiny zahrnující chlorid, bromid a jodid stříbrný, přičemž anorganický nosič sestává z mikročástic alespoň jedné sloučeniny ze skupiny zahrnující oxid hlinitý, oxid křemičitý, oxid zinečnatý a oxid titaničitý, hydroxid hlinitý, uhličitany a podvojné uhličitany hořčíku, vápníku a baria, hlinitokřemičitany a podvojné hlinitokřemičitany lithia, sodíku, draslíku, hořčíku, ··· · · · · · · «· · · · · ·· · · ·*·* ·· · · ♦ · vápníku a baria a síran barnatý. Nevýhodou tohoto prostředku je to, že je pouze v práškové podobě, což neumožňuje vytvoření bezpečného filmu na ošetřovaném povrchu.

Jako dezinfekční prostředek je také používána kyselina peroxooctová, která má sice vynikající germicidní účinnost, ale nemá reziduálni účinek, takže kožní mikroflóra se po počáteční inaktivaci za určitou dobu opět obnoví. Dále dráždí kůži, neboť je to látka kyselá a silně oxidační. Její koncentrované roztoky jsou nebezpečné výbuchem a zředěné roztoky se rychle rozkládají.

Jiným známým moderním dezinfekčním prostředkem jsou tzv. jodofory, v nichž je jod micelárně vázán na některé vysokomolekulární ve vodě rozpustné látky, například polyvinylpyrolidon. Těkavost jodu vjodoforech je sice nízká, ale ne natolik, aby při dezinfekci kůže nepříznivě neovlivňovala reziduálni účinnost. Z toho důvodu jodofory se nemohou používat při teplotách nad 35° C. Také penetrace kůží jodem vjodoforech nemá zanedbatelnou hodnotu, takže časté používání jodoforů může způsobit alergické reakce.

Z CS 185 097 je známý kožní dezinfekční prostředek, který je složen z 10 až

99,9 % hmotn. anioaktivní pryskyřice, například polystyrénového polymeru s bezyldimetyletanolamoniovými skupinami, nasycenými trijodidem draselným a z 0,1 až 90 % hmotn. ionogenního tenzidu, například disodné soli monoesteru etanolamidu kyseliny laurové a kyseliny sulfojantarové, a/nebo neionogenního tenzidu, například polyetylenglykoléteru, přičemž alespoň 80 % částic pryskyřice má velikost do 2 pm a maximální velikost částic pryskyřice je do 5 pm. Kožní dezinficiens zde popsaný obsahuje dále 5 až 90 % hmotn. filmotvorných organických polymerů, například polyvinylalkoholu.

Nevýhodou toho dezinfekčního prostředku je to, že je používán zejména v práškové podobě, nebo v podobě vodné suspenze, která proto, aby zaručila určitý dezinfekční účinek, musí obsahovat poměrně značné množství aktivní látky, což může mít za následek podráždění kůže. Z popisu tohoto patentového dokumentu je zřejmé, že hlavní snahou bylo dosažení zvýšené účinnosti pomocí velkého množstvím částic pryskyřice s jejich minimální velikostí. Toto řešení má ovšem za následek shlukování jemných částic dezinfekčního prostředku do velkých agregátů a následnou rychlou sedimentaci. Tím se podstatné snižuje biocidní účinnost dezinfekčního prostředku.

·· « ·· 4 4 4 4 •4» 4444 4444

Mezi známé patří také dezinfekční prostředek podle CS 206 761 na bázi jodchloridové aniontové polyvinylstyrenové pryskyřice, jehož složeni je založené na vodné suspenzi této pryskyřice s přídavkem tenzidu a malého množství filmotvorné sloučeniny. Tento kožní dezinficiens pro dezinfekci kůže a antisepsi otevřených ran obsahuje 50 až 95 % hmotn. anionaktivni pryskyřice, kde funkční skupina této anionaktivní pryskyřice je nasycena halogenderiváty jodu, s výhodou chloridem joditým v množství 5 až 50 % hmotn., přičemž alespoň 80 % hmotn. částic pryskyřice má velikost 0,2 až 2 pm a maximální velikost částic je 2 až 5pm. Kožní dezinficiens dále obsahuje 0,1 až 90 % hmotn. ionogenního anebo neionogenního tenzidu, například esteru sodné soli kyseliny sulfojantarové a etoxilátu mastného alkoholu. Kožní dezinficiens může dále obsahovat 0,1 až 10% hmotn. filmotvorného polymeru, s výhodou polyvinylalkoholu.

Toto složení neumožňuje hlubší průnik účinné látky do kůže, kde by svými biocidnim působením zasáhla větší počet mikroorganizmů. Důsledek toho je snížení počtu mikroorganismů za jednotku času, např. 3 minuty, pouze o 3 log. řády, což není optimální výsledek. Tato skutečnost se dá také objasnit tím, že biocidní prostředek, zachycený na kůži, poměrně rychle zasychá. Nepřítomnost vodného prostředí zpomaluje přechod biocidního iontu z aniontové pryskyřice na buňku a tím se snižuje rychlost její inaktivace. Pro zajištění vyšší účinnosti je zapotřebí vysoké koncentrace biocidní látky v roztoku, což může u citlivých jedinců způsobovat nežádoucí vedlejší účinky, jakými jsou dráždění kůže, vznik alergií a ekzémů. Další nevýhodou dezinfekčního prostředku podle CS 206 761 je malá chemická stabilita. Ve vodní suspenzi se aniont kyseliny chlorjodité hydrolyzuje za vzniku kyseliny chlorovodíkové. Tím se suspenze značně okyselí a zvýši se tak dále její dráždivost.

Toto řešeni navíc neodstranilo přídavkem tenzidů, například esteru sodné soli kyseliny sulfojantarové a etoxilátu mastného alkoholu, nevýhodu v podobě shlukováni jemných částic dezinfekčního prostředku do velkých agregátů a následnou rychlou sedimentaci popsanou v CS 185 097. I v tomto případě byla následkem nutnost zvýšit obsah aktivní látky, což bylo dosaženo velkým množstvím velice malých částic pryskyřice.

Ze současného stavu techniky jsou také známa nanovlákna, která jsou obecně popisována jako vlákna, jejichž průměr se pohybuje v submikronové oblasti, tedy v rozsahu do 1000nm. Nanovlákna mají řadu výjimečných vlastnosti, jako

4 ·· 4 4 4 · ··· 4444 4444 například velký měrný povrch vláken, velkou pórovitost vlákenné vrstvy a malý průměr pórů.

Z patentu CZ 294274 je známa výroba textilie obsahující alespoň jednu vrstvu z polymerních nanovlákem vyrobenou elektrostatickým zvlákňovánim roztoku polymeru v elektrickém poli vytvořeném rozdílem potenciálů mezi otočně uloženou nabitou válcovou elektrodou a protielektrodou, přičemž nabitá válcová elektroda je částí svého obvpodu ponořena v roztoku polymeru svým povrchem přivádí roztok polymeru do elektrického pole pro zvlákňování. Elektrostatickým zvlákňovánim se vyrábějí zmíněné textilie z různých polymerů rozpustných ve vodném nebo nevodném roztoku.

Textilie obsahující alespoň jednu vrstvu z polymerních nanovláken se užívají kromě jiného ve zdravotnictví například ke krytí ran, neboť díky malým rozměrům pórů zabraňují pronikání bakterií do rány a současné umožňují odchod kapalných zplodin hojícího procesu a přístup vzduchu k ráně.

Pro svůj antiseptický a antimikrobiální účinek se ve zdravotnictví používá řada látek s antiseptickými a antimikrobiálními účinky. Příkladem jsou disociované sloučeniny těžkých kovů, zejména stříbra, s vysokou antimikrobiální účinností. Tyto sloučeniny jsou však současně pro lidský organismus toxické a mají tedy nežádoucí vedlejší účinky. Lepších výsledků se dosahuje s kovovým stříbrem, které je jen nepatrně rozpustné a disociovatelné v prostředí tělních tekutin. Koncentrace takto vytvořených iontů je postačující pro dosažení antímikrobiálního efektu, přičemž míra nežádoucích účinků je nepatrná. Stříbro ve vhodné formě lze připravit v různých substrátech, jako jsou textilní útvary nebo polymerní membrány redukcí stříbrných sloučenin. Stříbro je v těchto nosičích přítomno ve formě kovových částic, jejichž velikost se pohybuje v řádu mikrometrů. Podobná forma stříbra se využívá i textilních materiálech, například v ponožkách, k zamezení pachu působením bakterií.

Z mezinárodní patentové přihlášky WO 2004/044281 je známa výroba nanovláken elektrostatickým zvlákňovánim roztoků různých polymerů a směsí polymerů, přičemž roztok polymeru pro výrobu nanovláken může obsahovat oxidy kovů, stříbro, částice obsahující uhlík, uhlíkové nanotrubičky a jejich kombinace.

Z další mezinárodní patentové přihlášky WO 01/27365 je známo zařízení k výrobě nanovláken elektrostatickým zvlákňovánim roztoků různých polymerů s různými aditivy, která jsou součástí roztoku před zvlákňovánim a po zvláknění se stávají součásti nanovláken v nezměněné formě.

Z užitného vzoru CZ 20292 U je známa síťka z polykaprolaktonu nebo z polyglykolové kyseliny nebo směsi kyseliny poiymiéčné a poiyglykolové s nanovlákny, která je pletená, tkaná či háčkovaná a je pokryta nanovlákny, připravenými z polykaprolaktonu nebo polyglykolové kyseliny nebo ze smési kyseliny poiymiéčné a polyglykolové nebo polyvinylchloridu v libovolném poměrovém složeni těchto látek.

V patentu CZ 300805 je popsán biomateriál na bázi nanovlákenných vrstev, který sestává alespoň ze dvou nanovlákenných vrstev, porostlých na obou stranách souvisle živými buňkami, přičemž tyto vrstvy jsou vzájemně prorůstáním buněk, přičemž nanovláknové vrstvy jsou netkané a jsou tvořeny syntetickými polymery nebo kopolymery monomerů vybraných ze skupiny zahrnující estery kyseliny metakrylové, emidy kyseliny metakrylové, uretany, vinylalkohol a monomery odvozené od kyseliny mléčné a jejich derivátů.

V okolním vzduchu, který vdechujeme, se nejen diky průmyslové výrobě či ekologickým katastrofám nachází velké množství prachu, škodlivých chemických látek a také široká škála mikroorganismů, jež jsou jako původci mnoha bakteriových či virových onemocnění škodlivé pro lidský organismus. V současné době je známo velké množství různých typů roušek, respirátorů, plynových masek, filtrů a podobných zařízení pro čištění vdechovaného vzduchu, přičemž naprostá většina ze známých řešení těchto prostředků se soustřeďuje především na odstranění částic prachu z vdechovaného vzduchu. Jejich podstata spočívá zejména ve vytvoření více či méně složitého labyrintu (například z vláken) tak, aby pravděpodobnost záchytu prachových částic nebo podobných částicových nečistot byla co největší. Pro odstranění škodlivých chemických látek, bojových plynů a například nepříjemných zápachů je do výše popsaných prostředků doplněna jedna nebo více vrstev tvořených nebo obsahujících aktivní uhlí v různých podobách. Z důvodu rozšíření a zvýšení účinnosti těchto prostředků bývá vrstva aktivního uhlí často doplněna další chemickou látkou, která tvoří potah částic aktivního uhlí nebo vyplňuje prostory mezi nimi.

Například z WO 2005002675 je známa nosní maska, jejíž součástí je „kapsa“ s drobnými otvory, v níž jsou umístěna vlákna stříbra nebo turmalínové částice, která této masce poskytují antimikrobiální vlastnosti, když svojí přítomnosti vážou a ničí nežádoucí mikroorganismy. Nevýhodou tohoto a většiny dalších řešení týkajících se prostředků k odstraňování mikroorganismů a obsahujících stříbro je především poměrně složitá výroba těchto prostředků, která téměř vždy zahrnuje nutnost vyrobit zvlášť těleso masky a zvlášť antimikrobiální látku, například stříbrná vlákna nebo částice, po čemž teprve následuje kompletace konečného výrobku.

Filtr pro odstraňování fyzikálních a/nebo biologických nečistot z filtrovaného média je znám z patentu CZ 297697. Tento filtr, obsahující textilní vlákna, obsahuje alespoň jednu dvojici nanovlákenných vrstev, z nichž ve směru průchodu filtrovaného média první nanovlákennou vrstvou je aktivní nanovlákenná vrstva vytvořená z polymerních nanovláken obsahujících částice alespoň jedné nízkomolekulární látky účinné proti odstraňované biologické nečistotě nebo odstraňovaným biologickým nečistotám a druhou nanovlákennou vrstvou je filtrační nanovlákenná vrstva vytvořená z polymerních nanovláken, přičemž velikost mezer pro průchod filtrovaného média mezi nanovlákna filtrační vrstvy je menší než je velikost mezer pro průchod filtrovaného média mezi nanovlákny aktivní nanovlákenné vrstvy a menši než je velikost částic biologické nečistoty nebo biologických nečistot odstraňovaných touto filtrační nanovlákennou vrstvou.

Z výše uvedeného stavu techniky je zřejmá celá rada nevýhod současného stavu techniky, přičemž jako největší se jeví relativně nízká biocidní účinnost známých řešení.

Cílem vynálezu je biocidní prostředek, který bude maximálně účinný při relativně malém množství biocidní látky, což bude minimalizovat výskyt nežádoucích vedlejších účinků, jakými jsou dráždění kůže, vznik alergií a ekzémů, a dále bude tento dezinfekční prostředek bezproblémový z hlediska aplikace, skladování a transportu za extremních tepelných podmínek, bude vhodný k dezinfekci kůže, antisepsi otevřených ran, a biocidní impregnaci předmětů nebo materiálů, a zároveň nebude toxický.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje a cíle vynálezu naplňuje biocidní vlákno, podle vynálezu jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje nebo je tvořeno pryskyřici s obsahem biocidních funkčních skupin. Takového vlákno je mimořádně výhodným materiálem pro výrobu celé řady biocidních výrobků.

Ve výhodném provedení biocidní vlákno obsahuje nebo je tvořeno trichlorjodidovou pryskyřici. Trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvinylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny trichlorjodité.

Pro vyšší a dlouhodobější biocidní účinnost je výhodné, když biocidní vlákno obsahuje anorganické nebo organické sloučeniny obsahující aktivní chlor, přičemž v nejvýhodnějším provedení je sloučeninou obsahující aktivní chlór dichlorizokyanurát sodný, nebo chloramin, nebo chlorhexidin, nebo chlornan vápenatý, nebo chlornan horečnatý.

Přidáním anorganické nebo organické sloučeniny s aktivním chlórem se podstatně zvýší chemická stabilita trichlorjodidové pryskyřice, přičemž tak již, zejména ve vodné prostředí, nedochází hydrolýzou ke vzniku kyseliny chlorovodíkové, a následnému okyselení suspenze s následným zvýšení dráždivosti. Přítomnost aktivního chloru posunuje reakční rovnováhu systému sestávajícího z aniontu kyseliny trichlorjodité a vody ve prospěch tvorby chloridu joditého, který má vyšší biocidní účinnost než níže chlorovaný monochlorjodid.

V případě kdy biocidní vlákno přichází do styku s pokožkou lidského těla je pro snížení dráždivosti výhodné, když k udržení optimální reakce v rozmezí pH 4 až 6 obsahuje biocidní vlákna sole slabých kyselin, přičemž nejvýhodněji jsou těmito solemi uhličitan vápenatý nebo uhličitan hořečnatý.

Dále je výhodné, když dezinfekční prostředek obsahuje komponentu k urychlení hojení kožního poranění, přičemž výhodnou komponentou k urychlení hojení kožního poranění je sůl kyseliny hyaluronové.

Velice výhodné je, když je biocidní vlákno vyrobeno ve formě nanovlákna. Toto provedení podstatným způsobem zvyšuje účinnost výrobků vyrobených z biocidní pryskyřice.

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje a cíle vynálezu naplňuje způsob výroby biocidního vlákna, zejména způsob výroby výše uvedeného biocidního vlákna, podle vynálezu jehož podstata spočívá v tom, že nejdříve je z pryskyřice vyrobeno vlákno, které je následně nasyceno funkční biocidní látkou.

V nejvýhodnějším provedeni je vlákno nejdříve vyrobeno z anexové pryskyřice, a následně je toto vlákno nasyceno halogenderiváty jodu.

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje a cíle vynálezu naplňuje způsob výroby biocidního vlákna, zejména způsob výroby výše uvedeného biocidního vlákna, podle vynálezu jehož podstata spočívá vtom, že je vyrobeno ze • 4 · 4 4 4* * · *4 » 4 4 · *444*4 • ······ 4 φ · 4 4» • 44 «44·· • · * 4* · 4 · 4 4 4 4» směsi obsahující formaldehyd, močovinu a kyselinu trichlorjoditou. Tato možnost je výhodná zejména pro výrobu nanovláken z trichlorjodidová pryskyřice.

Podle způsobu výroby biocidního vlákna, je následně vyrobené vlákno nasyceno anorganickou nebo organickou sloučeninou obsahující aktivní chlor a případně je dále nasyceno solemi slabých kyselin.

Ve výhodném provedení je z biocidního vlákna vyrobena biocidní textilie, která je nejvýhodněji tkaná nebo netkaná. Z této biocidní textilie je možné vyrobit celou řadu plošných nebo prostorových biocidních výrobků.

Biocidní vlákno podle vynálezu a z něho vyrobený biocidní výrobek se tak zásadním způsobem odlišuje od biocidních výrobků dosud známých ze stavu techniky.

V biocidnim vláknu podle vynálezu tvoří biocidní účinnou složku jemné částice pryskyřice s obsahem biocidních funkčních skupin.

Látky z biocidních funkčních skupin jsou vázané na pryskyřici, přičemž jsou ve vodě nerozpustné a prakticky nepřichází do vodného prostředí. Při kontaktu nežádoucí mikrobiální buňky s částicí biocidní pryskyřice dochází k rychlému přenosu biocidního iontu na tuto buňku a tím kjejí inaktivaci. Rychlost tohoto pochodu je ověřená na širokém spektru mikroorganismů. Během několika málo desítek sekund dochází ke snížení původních milionů buněk nepřátelských mikroorganismů v 1 ml k až nulovým hodnotám. Přitom se jedná o spotřebu stopového množství biocidního aniontu, řádově v milióntinách mikrogramu na buňku.

Biocidní výrobek má také vynikající virucidní účinnost, pročež se tedy může stát důležitým pomocníkem v boji proti šířeni nebezpečných viróz.

Složení biocidního vlákna podle vynálezu je, jak je již výše uvedeno, stabilní, takže nedochází ke snížení jeho biocidní účinnosti ani po 7 letém skladováni při teplotě do 30° C.

• * • · · · v · · *··· ·«·· ♦ · · ··· • · ···· · · · « · ·«»

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Základem biocidního vlákna je plsťové vlákno, které na svém povrchu obsahuje trichlorjodidovou pryskyřicí, která je stabilizována dichlorizokyan urátem sodným. K udržení optimální reakce v rozmezí pH 4 až 6 obsahuje dále biocidni vlákno uhličitanu vápenatého. Trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvínylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny trichlorjodité.

Biocidni vložka do obuvi je vyrobena tak, že nejprve je vyrobena netkaná plsťová textilie, která je přivedena do styku s trichlorjodidovou pryskyřici. Následné je biocidni vložka přivedena do styku s dichlorizokyanurátem sodným, a některou ze solí slabých kyselin. Nakonec je z takto připravené biocidni netkané textilie vytvarována vložka do obuvi.

Příklad 2

Biocidni nanovlákno je tvořeno trichlorjodidovou pryskyřici s obsahem chloraminu, uhličitanu hořečnatého a komponenty k urychlení hojení kožního poranění, kterou je sůl kyseliny hyaluronové. Trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvínylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny trichlorjodité.

Podle způsobu výroby biocidního nanovlákna je nejdříve z anexové pryskyřice vyrobeno nanovlákno, které je následně nasyceno funkční biocidni látkou, kterou je chloramin. Následně je biocidni nanovlákno nasyceno některou ze solí slabých kyselin.

Takto připravené biocidni nanovlákno je dále upraveno do podoby netkaná biocidni textile, která je nakonec vytvarována do podoby biocidni obvazové hmoty.

Příklad 3

Biocidni nanovlákno je tvořeno trichlorjodidovou pryskyřici s obsahem chlorhexidinu a uhličitanu vápenatého, trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvínylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny trichlorjodité.

Podle způsobu výroby biocidního nanovlákna je nejdříve ze směsi obsahující formaldehyd, močovinu a kyselinu trichlorjoditou vyrobeno nanovlákno tvořené trichlorjodidovou pryskyřici. Následně je toto nanovlákno nasyceno funkční biocidni látkou, kterou je chlorhexidin. Následně je biocidní nanovlákno nasyceno některou ze soli slabých kyselin.

Takto připravené biocidní nanovlákno je dále upraveno do podoby netkaná biocidní textile, která je nakonec vytvarována do tvaru biocidní respirační roušky.

Příklad 4

Biocidní nanovlákno je tvořeno bromjoditou pryskyřici. Biocidní nanovlákno dále obsahuje anorganickou sloučeninu obsahující aktivní chlor, kterou je chlornan vápenatý.

Podle způsobu výroby biocidniho nanovlákna je nejdříve ze směsi obsahující složky pro výrobu bromjodité pryskyřice vyrobeno nanovlákno tvořené touto pryskyřici.

Následně je toto nanovlákno nasyceno funkční biocidní látkou, kterou je chlornan vápenatý.

Takto připravené biocidní nanovlákno je dále upraveno do podoby netkaná biocidní textile, která je nakonec vytvarována do tvaru biocidní filtrační vložky.

Příklad 5

Biocidní vlákno je tvořeno trichlorjodidovou pryskyřici s obsahem chlornanu hořečnatého a uhličitanu hořečnatého. Trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvinylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny trichlorjodité.

Podle způsobu výroby biocidniho vlákna je nejdříve vyrobeno vlákno tvořené trichlorjodidovou pryskyřici. Následně je toto vlákno nasyceno funkční biocidní látkou, kterou je chlornan hořečnatý. Následně je biocidní vlákno nasyceno některou ze soli slabých kyselin.

Takto připravené biocidní nanovlákno je dále spředeno do podoby biocidní příze, z které je vyrobena tkaná biocidní textile, z které jsou nakonec vyrobeny biocidní ponožky.

Příklad 6

Biocidní vlákno je tvořeno anexovou pryskyřicí s obsahem bromidu jodu, dichlorizokyanurátu sodného, uhličitanu vápenatého a komponenty k urychlení hojení kožního poranění, kterou je sůl kyseliny hyaluronové.

Podle způsobu výroby biocidního vlákna je nejdříve vyrobeno vlákno tvořené anexovou pryskyřicí, které je následné nasyceno bromidem jodu. Následné je toto vlákno nasyceno funkční biocidní látkou, kterou je dichlorizokyanurát sodný. Dále je biocidní vlákno nasyceno některou ze solí slabých kyselin.

Takto připravené biocidní vlákno je dále spředeno do podoby biocidní příze, která je použita jako biocidní šicí niť ve zdravotnictví.

Příklad 7

Biocidní nanovlákno je tvořeno trichlorjodidovou pryskyřici s chloraminu. Trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvinylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny trichlorjodité.

Podle způsobu výroby biocidního nanovlákna je nejdříve ze směsi obsahující formaldehyd, močovinu a kyselinu trichlorjoditou vyrobeno nanovlákno tvořené trichlorjodidovou pryskyřici. Následné je toto vlákno nasyceno funkční biocidní látkou, kterou je chloramin.

Takto připravené biocidní nanovlákno je dále spředeno do podoby biocidní příze, která je použita jako spojovací materiál při výrobě celé řady biocidnich výrobků.

Příklad 8

Biocidní nanovlákno je tvořeno trichlorjodidovou pryskyřici s obsahem dichlorizokyanurátu sodného a uhličitanu vápenatého. Trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvinylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny trichlorjodité.

Podle způsobu výroby biocidního nanovlákna je nejdříve ze směsi obsahující formaldehyd, močovinu a kyselinu trichlorjoditou vyrobeno nanovlákno tvořené trichlorjodidovou pryskyřici. Následně je toto nanovlákno nasyceno funkční biocidní látkou, kterou je dichlorizokyanurát sodný. Následně je biocidní nanovlákno nasyceno některou ze solí slabých kyselin.

Takto připravené biocidní nanovlákno je dále upraveno do podoby netkaná biocidní nanotextile, která je nakonec vytvarována do tvaru všeobecně použitelné biocidní utěrky rukou.

• · · * · ♦ * • ·

Příklad 9

Biocidni nanovlákno je tvořeno trichlorjodidovou pryskyřici s obsahem dichlorizokyanurátu sodného. Trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvinylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny trichlorjodité.

Podle způsobu výroby biocidního nanovlákna je nejdříve ze směsi obsahující formaldehyd, močovinu a kyselinu trichlorjoditou vyrobeno nanovlákno tvořené trichlorjodidovou pryskyřici. Následně je toto nanovlákno nasyceno funkční biocidni látkou, kterou je dichlorízokyanurát sodný.

Takto připravené biocidni nanovlákno je dále upraveno do podoby netkaná biocidni nanotextile, která je nakonec vytvarována do tvaru funkční biocidni roušky tvořené více vrstvami, jak biocidni nanotextile, tak i běžné textile. Tato biocidni rouška je použita jako ochrana proti virové a bakteriální nákaze.

Příklad 10

Biocidni nanovlákno je tvořeno trichlorjodidovou pryskyřici s obsahem dichlorizokyanurátu sodného. Trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvinylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny trichlorjodité.

Podle způsobu výroby biocidního nanovlákna je nejdříve ze směsi obsahující formaldehyd, močovinu a kyselinu trichlorjoditou vyrobeno nanovlákno tvořené trichlorjodidovou pryskyřici. Následně je toto nanovlákno nasyceno funkční biocidni látkou, kterou je dichlorizokyanurát sodný.

Takto připravené biocidni nanovlákno je dále upraveno do podoby netkaná biocidni nanotextile, která je nakonec vytvarována do tvaru funkčního biocidního filtru použitelného do ochranných masek k ochraně proti bojovým otravným chemický, biologickým, bakteriologickým látkám.

Průmyslová využitelnost

Biocidni vlákno, způsob výroby biocidního vlákna a biocidni textilie podle vynálezu lze využit všude tam, kde je potřeba dezinfekce kůže, antisepse otevřených rán, a biocidni impregnace rostlin, staveb, předmětů nebo různých druhů materiálů.

Claims (14)

1. Biocidní vlákno, vyznačující se tím, že obsahuje nebo je tvořeno pryskyřici s obsahem biocidních funkčních skupin.

2. Biocidní vlákno, podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje nebo je tvořeno trichlorjodidovou pryskyřici.

3. Biocidní vlákno, podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že dále obsahuje anorganické nebo organické sloučeniny obsahující aktivní chlor.

4. Biocidní vlákno, podle nároku 3, vyznačující se tím, že sloučeninou obsahující aktivní chlór je dichlorizokyanurát sodný, nebo chloramin, nebo chlorhexidin, nebo chlornan vápenatý, nebo chlornan hořečnatý.

5. Biocidní vlákno, podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že k udržení optimální reakce v rozmezí pH 4 až 6 obsahuje sole slabých kyselin.

6. Biocidní vlákno, podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že obsahuje komponentu k urychlení hojení kožního poranění.

7. Biocidní vlákno, podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvinylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny trichlorjodité.

8. Biocidní vlákno, podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jím je nanovlákno.

9. Způsob výroby biocidniho vlákna, zejména způsob výroby biocidního vlákna podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nejdříve je z pryskyřice vyrobeno vlákno, které je následné nasyceno funkční biocidní látkou.

10. Způsob výroby biocidního vlákna, podle nároku 8, vyznačující se tím, že nejdříve je zanexové pryskyřice vyrobeno vlákno, které je následně nasyceno halogenderiváty jodu.

11. Způsob výroby biocidního vlákna, zejména způsob výroby biocidního vlákna podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že je vyrobeno ze směsi obsahující formaldehyd, močovinu a kyselinu trichlorjodítou.

12. Způsob výroby biocidního vlákna, podle některého z nároků 9 až 11, vyznačující se tím, že následné je nasyceno anorganickou nebo organickou sloučeninou obsahující aktivní chlor.

13. Způsob výroby biocidního vlákna, podle některého z nároků 9 až 12, vyznačující se tím, že následně je nasyceno solemi slabých kyselin.

14. Biocidní textilie, zejména biocidní textilie vyrobená z biocidního vlákna, nebo způsobem výroby biocidního vlákna, podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že tkaná nebo netkaná.