CZ200880A3 - Termoelektrický snímac efektivní hodnoty stereoinsolace - Google Patents

Termoelektrický snímac efektivní hodnoty stereoinsolace Download PDF

Info

Publication number
CZ200880A3
CZ200880A3 CZ20080080A CZ200880A CZ200880A3 CZ 200880 A3 CZ200880 A3 CZ 200880A3 CZ 20080080 A CZ20080080 A CZ 20080080A CZ 200880 A CZ200880 A CZ 200880A CZ 200880 A3 CZ200880 A3 CZ 200880A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
sensor
thermoelectric
radiation
sensor according
stand
Prior art date
Application number
CZ20080080A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ304800B6 (cs
Inventor
Klabzuba@Jirí
Kožnarová@Vera
Original Assignee
Ceská zemedelská univerzita v Praze
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ceská zemedelská univerzita v Praze filed Critical Ceská zemedelská univerzita v Praze
Priority to CZ2008-80A priority Critical patent/CZ304800B6/cs
Publication of CZ200880A3 publication Critical patent/CZ200880A3/cs
Publication of CZ304800B6 publication Critical patent/CZ304800B6/cs

Links

Landscapes

  • Photometry And Measurement Of Optical Pulse Characteristics (AREA)

Abstract

Termoelektrický snímac efektivní hodnoty stereoinsolace se skládá ze speciálne delené kovové trubice (1), kde jednotlivé cásti jsou spojeny vodicem (5 a 6) za vytvorení alespon jednoho termoclánku (2) v termobaterii, pricemž každý termoclánek (2) se skládá z cásti (3) s bílým povrchem a cásti (4) s cerným povrchem, celý snímac je chránen krytem (7), pricemž prívodní vodic (8) vede do zobrazovacího merícího zarízení, a snímac je prípadne pripevnen na stojanu (9). Tento snímac umožnuje prostorové snímání slunecní radiace a tedy mnohem presnejší merení v libovolném prostredí, vcetne porostu.

Description

Termoelektrický snímač efektivní hodnoty stereoinsolace
Oblast techniky
Vynález se týká termoelektrického snímače efektivní hodnoty stereoinsolace, což je technické zařízení umožňujícího měření energie záření v oblasti spektra vlnových délek a intenzit charakteristických pro sluneční záření s prostorovou všesměrovou citlivostí.
Dosavadní stav techniky
Měření slunečního záření je základní a principiálně důležitou součástí meteorologických a klimatologických informací. Absorbovaná energie záření Slunce (tj. rozdíl mezi dopadající a odraženou částí) jakékoliv těleso ohřívá. V meteorologii se tím stává zdrojem energie pro všechny následné procesy v atmosféře, hydrosféře i ve svrchní vrstvě pevného povrchu planety. Nerovnoměrný ohřev různých oblastí Země (určovaný zejména denní rotací a ročním oběhem okolo Slunce) je hnací silou všech aktuálních povětrnostních jevů (počasí) i spoluurčujícím komplexem faktorů vytvářejících podnebí neboli klima.
Exaktní měření složek slunečního záření (dopadajícího, rozptýleného, odraženého, absorbovaného, pronikajícího) jsou velmi náročná a nákladná, jak na technické vybavení, tak i na metodiku měření, kalibraci přístrojů a zpracování naměřených hodnot. Proto je hustota aktinometrických profesionálních stanic poměrně malá (v ČR asi 10 stanic v síti Českého hydrometeorologického ústavu) a časové řady dat jsou ve srovnání s jinými meteorologickými prvky krátké (v ČR má měření delší než padesát roků jen observatoř v Hradci Králové).
Pro účely studia globálního klimatu a makroklimatu se jednotlivé toky energie slunečního záření definují a také měří jako hustota zářivého toku dopadajícího na vodorovný povrch snímače. V technických disciplinách zejména v heliotechnice je obvykle měřena radiace dopadající na plochu orientovanou kolmo k paprskům přicházející od slunečního disku. Intenzita záření dopadající na obecně orientovanou plochu se zpravidla z měřených hodnot vypočítává.
V oblasti zemědělského výzkumu je sluneční záření (kromě energetického významu) primárním zdrojem energie pro produkci biomasy prostřednictvím fotosyntézy a tím zdrojem výroby potravin, krmiv i tepla. Dopadající sluneční záření na porost se z podstatné části odráží zpět do atmosféry, částečně se absorbuje a jistý podíl dále proniká do spodních vrstev porostu. Výsledné poměry jsou proto komplikované a vlastní radiační pole je silně nehomogenní. Značnou proměnlivost působí složitý denní chod intenzity záření, ovlivňovaný pohybem Slunce po obloze a oblačností. Detailní studium energetických i fyziologických procesů uvnitř porostu proto vyžaduje poměrně velký počet efektivních hodnot během celé doby vegetace, nejlépe získaný registrací všech složek slunečního záření v celém vertikálním profilu.
V posledních desetiletích se k měření slunečního záření v porostu používají trubicové solarimetry snímající střední efektivní intenzitu jak dopadající energie slunečního záření, tak i odražené energie záření od povrchu půdy a rostlin pod místem měření. Obě složky jsou snímány na horizontálně orientované ploše solarimetru. Z takto získaných hodnot je možné stanovit množství a formu využité solární energie porostem v průběhu času vztažených k vodorovné ploše v dané výšce měření.
Komplexní studium tepelné bilance životního prostředí je podmíněno spolehlivými kvantitativními informacemi o slunečním záření, jeho proměnlivosti v čase i prostoru, transformaci vlivem odrazu a absorpce, a tím i podílu na ohřívání aktivního povrchu. Všeobecné studium energie slunečního záření má proto nezastupitelnou roli nejen při hodnocení efektivity produkce biomasy zemědělských plodin, lesních ekosystémů, ale i při ochraně a tvorbě životního prostředí v podmínkách predikovaných změn klimatu. Problematika stereoínsolace nebyla dosud studována, protože nejsou k dispozici vhodné snímače efektivní hodnoty pro použití v porostech.
□ ··«··» · · ·
J *4« ·· ·»·· ·· ·♦
Podstata vynálezu
Uvedené nedostatky odstraňuje termoelektrický snímač efektivní hodnoty stereoinsolace podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se snímač skládá z dělené kovové trubice, kde jednotlivé části jsou spojeny vodičem za vytvoření alespoň jednoho termočlánku v termobaterii, přičemž každý termočlánek se skládá z části s bílým povrchem a části s černým povrchem, celý snímač je chráněn krytem, přičemž přívodní vodič vede do zobrazovacího měřícího zařízení. Snímač je možné připevnit na stojan.
Termoelektrický snímač podle vynálezu se dále vyznačuje tím, že dělená kovová trubice je z mědi nebo železa nebo hliníku.
Termoelektrický snímač podle vynálezu je též vyznačen tím, že vodič mezi termočlánky v termobaterii je z konstantanu.
Termoelektrický snímač podle vynálezu se ještě vyznačuje tím, že kryt je skleněný.
Termoelektrický snímač podle vynálezu má citlivou plochou ve tvaru protáhlého tenkého válce, čímž se podstatně odlišuje od dosud používaných obdobných snímačů. To umožňuje měření ve studovaném prostředí bez narušení jeho přirozené struktury a tím i ovlivnění radiačního pole.
Hlavní výhodou navrhované konstrukce termoelektrického snímače podle vynálezu je integrální prostorová citlivost k dopadajícímu záření ze všech směrů (stereoinsolace), tzn. reagující i na podíl zářivé energie, který vznikne rozptylem a mnohonásobným odrazem v porostu, který je nedílnou a také využívanou součástí slunečního záření.
Výsledky zkušebních měření navazují na dlouholeté praktické zkušenosti pracoviště dokumentované řadou oponovaných prací publikovaných v ČR a v zahraničí a ve srovnání s dosavadními znalostmi lze předpokládat, že získané údaje budou podnětem k principiálně novému širšímu pohledu na fytoaktinometrické studie a tím i využívání obnovitelných zdrojů energie.
• φ · φ • φ φ φ φ φ φ φ
Efektivní hodnota měřené stereoinsolace je dána délkou snímače a úzce souvisí s nehomogenitou pole zářivé energie a je do značné míry volitelná (typické hodnoty pro většinu zemědělských plodin 1 až 2 m).
Vlastní snímač je tvořen určitým počtem termočlánků v termobaterii snímající teplotní rozdíl mezi ozářenými plochami s odlišnou absorpční schopností pro sluneční záření. Jednotlivé aktivní sekce termobaterie, tedy termočlánky, jsou tvořeny částí kovové trubice upravené do charakteristického tvaru a vzájemným propojením vodičem z komplementárního kovu tvořícího termočlánky. Povrch vytvořené termobaterie je následně upraven tak, aby jednotlivé spoje byly sériově napojeny na plochy s rozdílnou absorpční schopností.
Termoelektrický snímač podle vynálezu je v optimálním případě dlouhý 1 až 2 m a obsahuje 10 až 30 aktivních termočlánků 2, každý s částí 3 s bílým povrchem a částí 4 s černým povrchem. Termočlánky 2 jsou sériově propojeny do termobaterie. Je nutné, aby dělená kovová trubice 1 byla z vodivého kovu, jako je měď, železo nebo hliník a propojovací komplementární vodič 5 a 6_mezi termočlánky 2 byl ze slitiny konstantan. Napěťová citlivost snímače podle vynálezu je srovnatelná s průmyslově vyráběnými aktinometrickými snímači, tj. řádově milivolty při plném ozáření běžně se vyskytujícími toky slunečního záření, vnitřní odpor snímače je malý, řádově ohmy až desítky ohmů, jako vhodné indikační zařízení (univerzální) slouží galvanoměry, registrační přístroje, dataloggery, měřící ústředny. Kalibrace snímače podle vynálezu se provádí metodou „slunce - stín“ podle kalibračních standardů World Meteorological Organization nebo Národního radiačního centra ČHMÚ v Hradci Králové, Dělená kovová trubice 1 je opatřena trubicovým krytem 7, zejména skleněným, chránícím citlivé plochy termočlánků 2 z bílých částí 3 a černých částí 4 proti vodě a znečištění prachem a odstraňuje i vliv infračervené dlouhovlnné složky záření okolních těles. Prostorové uspořádání snímače podle vynálezu výhodně umožňuje integrální prostorovou citlivost k dopadajícím a odraženým radiačním tokům ze všech směrů ve spektru vlnových délek typických pro sluneční záření. Získané
- 2MÉNÉNÝ . .
--LIST• ·
4 · · é · ·*·« ·♦·· · ·· ··♦* «· ·· hodnoty je možné odečítat na měřícím zařízení připojeném pomocí přívodních kabelů 8 ke snímači. Snímače je možné umístit kdekoliv, např. do porostu pomocí jednoduchých stojanů 9.
Na přiloženém výkresu je na obr. 1 schématicky znázorněn celý snímač podle vynálezu při měření v porostu v porovnání s dosavadními snímači, kde značí 1 - termoelektrický snímač prostorové stereoinsolace podle vynálezu, 2 - liniový solarimetr v pozici pro měření odraženého záření, pro měření globálního záření byl otočen citlivou plochou o 180°, 3 - další snímače na měření radiace. Na obr. 2 je schéma snímače podle vynálezu, na obr. 3 je fotografie snímače podle vynálezu. Na obr. 4 je graf 1, který uvádí hodnoty globálního záření snímané liniovým solarimetrem v porostu kukuřice nad povrchem půdy, v porostu ve výšce cca 1m a nad porostem, místem měření byla Praha 6 - Suchdol, 6. až 7. 8. 2007. Na obr. 5 je graf 2, který uvádí sluneční záření naměřené termoelektrickým snímačem podle vynálezu v porostu kukuřice nad povrchem půdy, v porostu ve výšce cca 1 m a nad porostem, místem měření byla Praha 6 - Suchdol, 6. až 7. 8. 2007. Na obr. 6 je tabulka 1 s hodnotami ze základního statistického porovnání obou souborů získaných pomocí dvou odlišných typů snímačů (globální záření - liniový solarimetr, stereoinsolace - termoelektrický snímač podle vynálezu).
Následující příklad provedení termoelektrický snímač podle vynálezu pouze dokládá, aniž by ho jakkoliv omezoval.
Příklad provedení
K měření byl připraven termoelektrický snímač ve tvaru dlouhého úzkého válce. Skládal se z měděné dělené trubice 1 o délce 1 m, na které bylo umístěno 12 aktivních termočlánků 2 v termobaterii. Každý termočlánek 2 se skládal z části 3 s bílým povrchem a části 4 s černým povrchem, přičemž propojení mezi termočlánky 2 bylo provedeno konstantanovým vodičem 5 a 6. Snímač podle vynálezu byl pomocí přívodního vodiče 8 spojen s ^Měněný * » · · » » · · * v · • · 9« · · · ΦΦ • Φ ΦΦΦ φ φ φ φ φ φ 6· Φ ΦΦΦ φΦφφ • ΦΦΦ · ΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦ φφ galvanoměrem. Pro dokonalou ochranu proti prachu a vlhkosti bylo vše uloženo do dlouhého skleněného krytu 7 a snímač byl upevněn na stojanu 9.
Měření probíhalo v několika patrech vzrostlého porostu kukuřice s kontrolním použitím liniového solarimetru (AO170402) a nově s termoelektrickým snímačem podle vynálezu, který snímal efektivní hodnoty stereoinsolace slunečního záření dopadajícího ze všech stran na válcovou plochu. Umístění obou snímačů v horním patře porostu, resp. nad porostem jsou na obr. 1.
Rozdíly mezi získanými výsledky jsou patrné na grafech 1 a 2 na obr. 3 a ve statistickém porovnání v tabulce 1.
Získané a zpracované výsledky dokumentují kvalitativně nový pohled, který se liší od standardních aktinometrických údajů z měření liniovými snímači s plošným povrchem. Lze předpokládat přehodnocení řady dříve získaných výsledků radiačních měření v oblasti slunečního záření, kdy právě určitá rozporná zjištění při měření podmínek porostového mikroklimatu byla podnětem pro vznik snímače podle vynálezu.
Průmyslová využitelnost
Termoelektrický snímač efektivní hodnoty stereoinsolace má integrální prostorovou citlivost k dopadajícím a odraženým radiačním tokům ze všech směrů ve spektru vlnových délek typických pro sluneční záření, což umožňuje lepší využívání perspektivních obnovitelných zdrojů energie.
Vysvětlení vztahových značek, použitých v textu
- dělená kovová trubice
- termočlánek, sériově zapojený do termobaterie
- část s bílým povrchem
- část s černým povrchem
- vodič z konstantanu spojující termočlánky
- vodič z konstantanu spojující termočlánky ^ZMĚNĚNÝ
- kryt ve tvaru trubice
- přívodní vodič
-stojan

Claims (4)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Termoelektrický snímač efektivní hodnoty stereoinsolace, vyznačující se tím, že se snímač skládá z dělené kovové trubice (1), kde jednotlivé části jsou spojeny vodičem (5 a 6) za vytvoření alespoň jednoho termočlánku (2) v termobaterii, přičemž každý termočlánek (2) se skládá z části (3) s bílým povrchem a části (4) s černým povrchem, celý snímač je chráněn krytem (7), přičemž přívodní vodič (8) vede do zobrazovacího měřícího zařízení, a snímač je případně připevněn na stojan (9).
  2. 2. Termoelektrický snímač podle nároku 1, vyznačující se tím, že dělená kovová trubice (1) je z mědi nebo železa nebo hliníku.
  3. 3. Termoelektrický snímač podle nároku 1, vyznačující se tím, že vodič (5 a 6) mezi termočlánky (2) v termobaterii je z konstantanu.
  4. 4. Termoelektrický snímač podle nároku 1, vyznačující se tím, že kryt (7) je skleněný.
CZ2008-80A 2008-02-13 2008-02-13 Termoelektrický snímač efektivní hodnoty stereoinsolace CZ304800B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2008-80A CZ304800B6 (cs) 2008-02-13 2008-02-13 Termoelektrický snímač efektivní hodnoty stereoinsolace

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2008-80A CZ304800B6 (cs) 2008-02-13 2008-02-13 Termoelektrický snímač efektivní hodnoty stereoinsolace

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ200880A3 true CZ200880A3 (cs) 2009-08-26
CZ304800B6 CZ304800B6 (cs) 2014-10-29

Family

ID=40986365

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2008-80A CZ304800B6 (cs) 2008-02-13 2008-02-13 Termoelektrický snímač efektivní hodnoty stereoinsolace

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ304800B6 (cs)

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3098380A (en) * 1960-09-06 1963-07-23 Wisconsin Alumni Res Found Radiation measuring device
US3131304A (en) * 1961-03-24 1964-04-28 Armstrong Cork Co Differential radiometer for sensing net rate of heat exchange
FR2105436A5 (cs) * 1970-09-07 1972-04-28 Commissariat Energie Atomique
RU2180098C2 (ru) * 2000-02-29 2002-02-27 Открытое акционерное общество "Ракетно-космическая корпорация "Энергия" им. С.П. Королева" Устройство определения интенсивности инфракрасного облучения

Also Published As

Publication number Publication date
CZ304800B6 (cs) 2014-10-29

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Kipp et al. The performance of active spectral reflectance sensors as influenced by measuring distance, device temperature and light intensity
Cabrera‐Bosquet et al. High‐throughput estimation of incident light, light interception and radiation‐use efficiency of thousands of plants in a phenotyping platform
Sauer et al. Radiation balance and evaporation partitioning in a narrow-row soybean canopy
Michel et al. Performance and uncertainty of CNR1 net radiometers during a one-year field comparison
Anthoni et al. Variation of net radiation over heterogeneous surfaces: measurements and simulation in a juniper–sagebrush ecosystem
Jin et al. In situ calibration of light sensors for long-term monitoring of vegetation
Pereira et al. Evaporation of intercepted rainfall from isolated evergreen oak trees: Do the crowns behave as wet bulbs?
Muñoz-García et al. Low-cost irradiance sensors for irradiation assessments inside tree canopies
Kim et al. Calibration of the pyranometer sensitivity using the integrating sphere
Freitas et al. Experimental performance of commercial OPV panels tested outdoor
CN101251417B (zh) 半球形天空亮度测量仪器
CZ200880A3 (cs) Termoelektrický snímac efektivní hodnoty stereoinsolace
Hangs et al. A simple technique for estimating above-ground biomass in short-rotation willow plantations
CZ18667U1 (cs) Termoelektrický snímač efektivní hodnoty stereoinsolace
Pieri Modelling radiative balance in a row-crop canopy: cross-row distribution of net radiation at the soil surface and energy available to clusters in a vineyard
Hicks et al. Heat and momentum transfer characteristics of adjacent fields of soybeans and maize
Abdel-Ghany et al. Convective heat transfer coefficients between horizontal plastic shading nets and air
ES2579208B1 (es) Sistema y método de detección de radiación incidente sobre un receptor solar
Dawson Likely effects of standing and lying on the radiating heat load experienced by a resting kangaroo on a summer day
Abdel-Ghany et al. Methods for determining the temperature of a plastic net under solar and thermal radiation conditions
CZ2008110A3 (cs) Termoelektrický snímac efektivní hodnoty prostorové radiacní bilance
Wang et al. Assessing the Influence of Urban Lights on Night Sky Brightness with a Smartphone
Engin et al. Design of a plant leaf area meter using PV cell and embedded microcontroller
KR101369925B1 (ko) 태양전지를 이용한 간이 알베도 측정장치
Romano et al. A method to implement a monitoring system based on low-cost sensors for micro-environmental conditions monitoring in greenhouses

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20150213