CZ2008314A3 - Strela pro speciální použití - Google Patents

Abstract

Strela sestává z tela (1) strely s axiálním otvorem, v nemž je vložený homogenní cep (2), který je opatren prostredkem k fixaci sestavy tela (1) a cepu (2) v procesu laborace náboje a k fixaci kompletní strely pri bežné manipulaci se zbraní. Cep (2) je zakoncen spodním nákružkem (3), který zapadá do lužka ve dnu tela (1) strely. Fixacním prostredkem je plastový nebo pryžový O kroužek (4), umístený v prícné drážce na tele (1) strely a cepu (2).

Description

Technické řešení se týká oblasti málo a středorážové munice a to technického řešení střely. Střela je určená pro výcvik střelbou, případně pro bojové nasazení při střelbě na kratší vzdálenosti, kdy je potřeba zachovat plnou funkci zbranč. Střela má omezený dolet, ale na určitou vzdálenost má zachovány své požadované hodnoty (hmotnost, letálnost a pod).

Dosavadní stav techniky

Je známo velké množství střel různého konstrukčního provedení.

Střely pro pistolové a revolverové náboje sestávají z pláště střely, který je vyroben z kovu (tombak CuZn, železo Fe apod.) a jádra střely (s výhodou olovo Pb). Tyto dvě komponenty tvoří pevnou nerozebíratelný celek. Podobná konstrukce tj. plášť a jádro, se používá i u kulových střel pro lovecké a sportovní účely, případně i pro vojenské střely.

Výcvikové střelivo s omezeným doletem (střelivo určené pro výcvik střelbou v uzavřených prostorech nebo na venkovních střelnicích) je konstruováno s plastovou střelou (nízká hmotnost, malý dolet) nebo s pláštěm a lehkou vnitřní náplní - jádrem střely. Je známo řešení, kdy střela sestává z pláště v němž je zalisován kovový kalíšek, střela je bez jádra. Jedná se tedy rovněž o lehkou střelu.

Nevýhody těchto střel pro výcvik jsou dány především nízkou hmotností střely plynoucí z požadavku na malý dolet a tak je potom nutno upravovat zbraně tak, aby byl zachován režim i automatické střelby, tj. aby se výcvik co nejvíce blížil reálnému použití klasických ostrých nábojů.

Dále jsou užívány po stránce konstrukce a způsobu výroby velice složité náboje s lehkými střelami (především v ráži 9 mm Luger) a výcvik je prováděn za použití adaptérů, kterými je nutno osadit zbraň, aby bylo možno použít tyto náboje k výcvikovým účelům.

Jsou známy i konstrukce tzv. svítících střel, které mají uplatnění především ve vojenské praxi a to při střelbě z automatických zbraní, kdy je požadavek, aby střelec viděl kam ·· z automatické zbraně, především z kulometu, střílí. Střely sestávají z pláště, částečného jádra střely a pyrotechnické trasovací náplně. Tato náplň je zažehnuta po výstřelu střely z hlavně a při letu střely hoří a tak označuje dráhu střely. Po určitou dráhu letu má střela shodné parametry jako střela ostrá. Při hoření pyrotechnické sloze dochází ke snižování hmotnosti střely, což ovlivňuje její vnější balistiku, takže může být ovlivněna přesnost střely, ač její účinek se od klasické munice nemění

Cílem technického řešení je odstranění tohoto nedostatku a vyřešení vnější balistiky střely změnou hmotnosti na dráze letu a tím regulovat dostřel nebo dráhu letu střely, ve vztahu k základnímu požadavku na zachování automatické funkce zbraně.

Podstata technického řešení

Jedním předmětem technického řešení je střela pro výcvikové použití, jejíž tělo má axiální otvor, v němž je vložený homogenní čep, přičemž sestava těla a čepu je opatřena fixačním prostředkem k fixaci sestavy těla a čepu v procesu laborace náboje a k fixaci kompletní střely při běžné manipulaci se zbraní a čep je zakončen spodním nákružkcm , který zapadá do lůžka ve dnu těla střely .

Fixačním prostředkem je plastový nebo pryžový O kroužek, umístěný v příčné drážce na těle střely a čepu.

Fixačním prostředkem mohou být i axiální drážky ve tvaru šroubovice upravené na tele střely a čepu.

Jiným předmětem technického řešení je střela pro výcvikové použití, jejíž tělo má axiální otvor a je v něm zalisována alespoň jediná pyrotechnická slož, přičemž axiální otvor je na hrotu střely zakryt kloboučkem z plastické hmoty, a přičemž pyrotechnická slož je oddělena kovovým kroužkem, uvnitř kterého se nachází kanálek, od zážehové slože umístěné ve dnu těla střely.

Ještě jiným předmětem technického řešení je střela pro výcvikové použití, kde tělo sestává ze dvou částí závitem spojených, kde v homí části jsou vytvořeny kanálky pro průchod plynů ven ze střely a ve spodní části střely je axiální otvor, v němž je zalisována alespoň jediná pyrotechnická slož a pod ní zážehová slož, oddělené zesilovací přechodovou složí, přičemž nad pyrotechnickou složí je pyrotechnická sestava, uložená v kovovém pouzdře majícím ve spodní části kanálek k pyrotechnické složi a pyrotechnická slož a pyrotechnická sestava, lišící se režimem hoření a objemem plynných zplodin produkovaných při hoření, jsou uloženy v nosiči pro izolaci materiálu těla střely a pro odvod tepla při hoření pyrotechnické sloze.

Vzhledem k tomu, že tato střela (tzn. tělo střely a čep či zaiisovaná pyrotechnická slož ) má při výstřelu původní hmotnost, je plně zachována automatická funkce zbraně. Naproti tomu u známých lehkých střel, které mají hmotnost sníženou jsou např. vyrobeny z plastu a tím jsou podstatně lehčí oproti klasickým střelám, musí být zbraň při střelbě upravena, aby byla zachována její automatická funkce - přebíjení. Změnou hmotnosti střely podle technického řešení se na dráze letu změní těžiště i charakter obtékání střely. Tím dojde ke změně dráhy letu, která způsobí podstatné snížení dostřelu střely se sníženou hmotností oproti původní střele dané hmotnosti.

Volba materiálů a hmotnost dílů střely podle prvního provedení se řídí balistickými požadavky střely, požadovaným doletem, výsledným tvarem střely a její hmotností. Jde o vhodnou kombinaci kovů a plastů s ohledem na jejich specifickou hmotnost. Dráha letu střely se mění v závislosti na její hmotnosti, a to skokově.

Účel pyrotechnické slože u střely podle dalších provedení je zcela shodný s homogenním čepem střely podle prvního provedení.

Vyhoření slože způsobí základní, pyrotechnickou změnu hmotnosti střely na dráze letu a charakter obtékání střely vzduchem. Počátek a rychlost postupného hoření pyrotechnické slože je možno regulovat složením a režimem hoření slože, tím ovlivňovat postupnou změnu hmotnosti střely na dráze letu a v lineární závislosti na této změně tak regulovat dostřel nebo dráhu letu střely. U druhého provedení střely po vymetení kloboučku z těla střely dojde přídavně ke skokové změně hmotnosti střely a rychlé ztrátě letových vlastností střely. U třetího provedení je přídavným efektem od hoření slože pyrotechnické sestavy střela prudce zbrzděna a řízeně ztrácí své letové vlastnosti.

Přehled obrázků na výkresech

Na obr.1 je znázorněno provedení malorážové střely s homogenním čepem a pojistným O kroužkem, na obr. 2 střely s homogenním čepem a drážkami ve tvaru šroubovice, na obr. 3 je střela s homogenním čepem, pojistným O kroužkem a spodním protáhlým nákružkem, na obr. 4 je provedení střely větší ráže s homogenním čepem a pojistným O kroužkem. Na obr. 5 je znázorněna střela s pyrotechnickou náplní a čelním kloboučkem na obr.6 s pyrotechnickou a zpožďovací náplní.

• · · ·

Příklady provedení technického řešeni

Příklad 1

Tělo 1 střely r. 9 mm, znázorněné na obr. 1, je vyrobeno z materiálu tombak CuZn 90:10 o hmotnosti 4,0 g. V těle 1 je axiální otvor, který má průměr 3,5 mm, je hladký a je v něm vytvořena příčná drážka pro fixaci čepu 2 v axiálním otvoru pomocí plastového nebo pryžového O kroužku 4_. Jeden konec otvoru u čela střely je opatřen sražením, druhý konec se rozšiřuje do lůžka ve dnu střely. V axiálním otvoru je vložen homogenní čep 2, který je vyroben z měkké nekalené oceli, případně jiného kovu nebo slitiny kovů nebo ze slinutých kovových prášků (jako měd’ Cu, železo Fe, měď Cu + cín Sn, apod). Čep 2 je na těle opatřen příčnou drážkou pro umístění O kroužku 4. Kroužek 4 je určen k fixaci sestavy těla 1 a čepu 2 v procesu laborace náboje a k fixaci kompletní střely při běžné manipulaci se zbraní. Čep 2 je opatřen konickým čelem ve sražení axiálního otvoru, čímž na čele střely vznikne drážka tvaru V, pro vývin dostatečného tlaku vzduchu na čelo a tím na čep 2. Na druhém konci čepu 2 je spodní nákružek 3, který zapadá do lůžka ve dnu těla 1 střely .

Volba materiálů pro díly střely a hmotnost dílů se řídí balistickými požadavky střely, požadovaným doletem, výsledným tvarem střely a její hmotností. Jde o vhodnou kombinaci kovů a plastů s ohledem na jejich specifickou hmotnost a v neposlední řadě i s ohledem na ekologii a ekonomický způsob výroby jednotlivých komponent.

Čep 2 je v průběhu výstřelu, kdy tlak zplodin působí na spodní plochu střely, tlačen do axiálního otvoru v těle 1 střely a střela tvoří kompaktní prvek dané hmotnosti. Po opuštění hlavně přestane působit tlak zplodin na dno střely a tím i na čep 2 a na čelní část letící střely začne působit tlak vzduchu. Toto působení je zvýšeno pomocí čelní drážky. Tlak vzduchu na čelo střely způsobí, že čep 2 jc po přestřižení O kroužku 4 vyražen z těla 1 střely, ta skokově změní svoji hmotnost, čímž se rovněž náhle změní těžiště i charakter obtékání střely. Tím dojde ke skokové změně dráhy letu, která způsobí podstatné snížení dostřelu střely se sníženou hmotnosti oproti původní střele dané hmotnosti.

Příklad 2

Střela, znázorněná na obr. 2, má provedení jako střela podle prvního příkladu. Obě příkladná provedení se liší alternativním provedením prostředku k fixaci sestavy těla l_a čepu 2 v procesu laborace náboje a k fixaci kompletní střely při běžné manipulaci se zbraní. V axiálním otvoru v těle 1 střely jsou podle druhého příkladu provedení vytvořeny axiální ·♦ · · · »·· * · · ··«· · · · drážky ve tvaru šroubovicc, pro fixaci čepu 2 v otvoru. Orientace šroubovice je s výhodou proti směru rotace střely, kterou udává drážkovaná hlaveň.

Působením tlaku vzduchu na čelní drážkovanou část letící střely a tím i na čep 2 dojde k vyšroubování čepu 2 a tím jeho vyražení z těla 1 střely. To ovlivní hmotnost střely, její dráhu letu a dolet, jako u prvního příkladu provedení.

Příklad 3

Tělo £ střely r. 9 mm, znázorněné na obr. 3, je vyrobeno z materiálu tombak CuZn 90:10 o hmotnosti 5 g. Axiální otvor v těle 1 střely má průměr 3,5 mm, je hladký a je v něm vytvořena příčná drážka pro fixaci čepu 2 pomocí plastového nebo pryžového O kroužku 4. Jeden konec otvoru u čela střely je opatřen sražením, druhý konec se rozšiřuje do protáhlého lůžka ve dnu střely. V otvoru je vložen čep 2, který je vyroben z plastu - např. ABS (akrylbutadien-styren) o hmotnosti 0,7 g, případně jiného plastu. Cep 2 je na těle opatřen drážkou pro umístění O kroužku 4 . Kroužek 4 je určen k fixaci sestavy těla 1 a čepu 5 v procesu laboracc náboje a k fixaci kompletní střely při běžné manipulaci se zbraní. Čep 2 jc opatřen konickým Čelem ve sražení axiálního otvoru u Čela střely a spodním protáhlým nákružkem 3, který částečně zapadá do lůžka v těle 1 střely .

Čep 2 je v průběhu výstřelu, kdy tlak zplodin působí na spodní plochu střely, zatlačen do axiálního otvoru, kroužek 4 je přestřižen, a střela tvoří kompaktní prvek dané hmotnosti. Po opuštění hlavně přestane působit tlak zplodin na dno střely a tím i na čep 2 a na čelní drážkovanou část letící střely začne působit tlak vzduchu. Tento čelní tlak způsobí, že čep 2 je vyražen z těla 1 střely, ta skokově změní svoji hmotnost, čímž se náhle změní těžiště i charakter obtékání střely. Tím dojde ke skokové změně dráhy letu, která způsobí podstatné snížení dostřelu střely se sníženou hmotností oproti původní střele danc hmotnosti.

Příklad 4

Tělo 1 střely ráže 20 mm, znázorněné na obr. č. 4, je vyrobeno z měkké nekalené oceli. Axiální otvor v těle £ střely má průměr 10 mm, je hladký a je v něm vytvořena příčná drážka pro fixaci čepu 2 pomocí plastového nebo pryžového O kroužku 4. Spodní konec axiálního otvoru se rozšiřuje do lůžka ve dnu střely. V axiálním otvoru je vložen čep 2, který je vyroben z mosazi, nekalené oceli, případně jiného kovu nebo slitiny kovů. Čep 2 je opatřen spodním nákružkem 3, který zapadá do lůžka v těle 1 ve dnu střely. Čelo střely je rovné.

Funkce této střely ráže 20 mm je stejná jako funkce střely ráže 9 mm podle prvního příkladu provedení.

Příklad 5

Ί clo 1 střely ráže 20 mm, znázorněné na obr. 5, je vyrobeno z měkké, nekalené oceli. Axiální otvor v těle 1 střely má průměr 10 mm a je v něm zalisována, v daném případě jediná, pyrotechnická slož 5. Axiální otvor je na hrotu střely zakryt kloboučkem 6 s čelem ogiválního tvaru, který je vyroben z plastické hmoty, např. ABS nebo teflonu apod. Pyrotechnická slož 5 je iniciována pomocí zážehové sloze 5a umístěné ve dnu těla l_střely. Slože (zážehová 5a a vlastní pyrotechnická slož 5) jsou odděleny kovovým kroužkem JO. Uvnitř kovového kroužku 10 se nachází kanálek 12. Účel pyrotechnické slože 5 je plně shodný s homogenním čepem 2 podle předcházejících příkladů provedení.

Zážehová slož 5a je iniciována v průběhu vývinu rány od prachové náplně střely. Kanálkem 12 dojde od zážehové slože 5a k zážehu pyrotechnické slože 5 a jejímu postupném hoření. Po vyhoření pyrotechnické slože 5 dojde k vymetení kloboučku 6. z těla 1 střely a tím se změní skokově hmotnost, těžiště a charakter obtékání střely. Střela sice letí dál, ale rychle ztrácí své letové vlastnosti. Vyhoření složí 5a a 5 způsobí základní, pyrotechnickou změnu hmotnosti střely na dráze letu a charakter obtékání střely vzduchem. Počátek a rychlost hoření pyrotechnické slože 5 je možno regulovat kvalitou, složením- přidáním inertní příměsi jako např. práškového Fe a režimem hořem slože, tím ovlivňovat postupnou změnu hmotnosti střely na dráze letu a tak upravovat, regulovat, dostřel nebo dráhu letu střely. Dráha letu střely se mění lineárně v závislosti na hmotnosti střely.

Příklad 6

Tělo 1 střely ráže 30 mm, znázorněné na obr. 6, je vyrobeno z měkké nekalené oceli a sestává ze dvou částí, které jsou spojeny pomocí závitu. V horní části, s čelem ogiválního tvaru, jsou vytvořeny kanálky 9 pro průchod plynů ven ze střely. Axiální otvor ve spodní části střely má průměr 20 mm a je v něm zalisována, v daném případě jediná, pyrotechnická slož 5, pod ní zážehová slož 5a, oddělené zesilovací přechodovou složí ]0. Nad pyrotechnickou složí 5 je pyrotechnická sestava 8, která je koncipována jako rychle hořící pyrotechnická slož, generující především plyn. Pyrotechnická slož 5_a rychlehoricí slož sestavy 8 se liší režimem hoření a objemem plynných zplodin produkovaných při hoření. Pyrotechnická sestava 8 je uložena v kovovém pouzdře 11, majícím ve spodní části kanálek 12 k pyrotechnické složi 5. Pyrotechnická slož 5 a pyrotechnická sestava 8 s pouzdrem 11 jsou uloženy v nosiči 7. Ten je zhotoven z jiného materiálu než tělo 1 střely, pro izolaci materiálu těla 1 střely a pro odvod tepla při hoření pyrotechnické složc 5. Účel pyrotechnické slože 5 je plně shodný s homogenním čepem 2 podle předcházejících příkladů provedení.

Zážehová slož 5a je iniciována v průběhu vývinu rány od prachové náplně střely. Od zážehové slože 5a je iniciována zesilovací přechodová slož 10 a od ní pyrotechnická slož 5. Počátek a rychlost postupného hoření pyrotechnické slože 5 je možno regulovat kvalitou, složením - přidáním inertní příměsi jako např. práškového Fe a režimem hoření slože, tím ovlivňovat změnu hmotnosti střely na dráze letu a tak upravovat, regulovat, dostřel nebo dráhu letu střely. Vyhoření složí 5a, 10 a 5 způsobí základní, pyrotechnickou změnu hmotnosti střely na dráze letu a charakter obtékání střely vzduchem. Dráha letu střely se mění lineárně v závislosti na hmotnosti střely. Tento účinek je následně zvýšen efektem od hoření slože pyrotechnické sestavy 8. Kanálkem 12 v pouzdru 11 dojde od zážehové slože 5 k zážehu rychle hořící pyrotechnické složc sestavy 8. Při hoření dochází k výšlehu zplodin hoření kanálky 9 ven z těla l_střely. Zplodiny působí proti letu střely a střelu prudce brzdí. Střela řízené ztrácí své letové vlastnosti.

Průmyslová využitelnost

Střely podle navržené konstrukce jsou vyrobitelné na běžném strojním zařízení pro výrobu součástek tvářením nebo obráběním. Plastové díly jsou vyrobitelné běžnými plastikárenskými technologiemi. Laborace se provádí známými postupy pro laboraci pyrotechnických složí.

Claims (6)

1. Střela pro výcvikové použití, vyznačující se tím, že tělo (1) střely má axiální otvor, v němž je vložený homogenní čep (2), přičemž sestava těla (1) a čepu (2) je opatřena fixačním prostředkem k fixaci sestavy těla (1) a čepu (2) v procesu laborace náboje a k fixaci kompletní střely při běžné manipulaci se zbraní a čep (2) je zakončen spodním nákružkem (3), který zapadá do lůžka ve dnu těla (1) střely .

2. Střela podle nároku l, vyznačující se tím, že fixačním prostředkem je plastový nebo pryžový O kroužek (4), umístěný v příčné drážce na těle (1) a čepu (2).

3. Střela podle nároku 1, vyznačující se tím, že fixačním prostředkem jsou axiální drážky ve tvaru šroubovice upravené na těle (1) a čepu (2).

4. Střela pro výcvikové použití, vyznačující se tím, že tělo (1) střely má axiální otvor a je v něm zalisována alespoň jediná pyrotechnická slož (5), přičemž axiální otvor je na hrotu střely zakryt kloboučkem (6) z plastické hmoty, a přičemž pyrotechnická slož (5) je oddělena kovovým kroužkem (10), uvnitř kterého se nachází kanálek (12), od zážehové sloze (5a) umístěné ve dnu těla (1) střely.

5. Střela pro výcvikové použití, vyznačující se tím, že tělo (1) střely sestává ze dvou částí závitem spojených, kde v horní části jsou vytvořeny kanálky (9) pro průchod plynů ven ze střely a ve spodní části střely je axiální otvor, v němž je zalisována alespoň jediná pyrotechnická slož (5) a pod ní zážehová slož (5a), oddělené zesilovací přechodovou složí (10), přičemž nad pyrotechnickou složí (5) je pyrotechnická sestava (8), uložená v kovovém pouzdře (11) majícím ve spodní části kanálek (12) k pyrotechnické složí (5) a pyrotechnická slož (5) a pyrotechnická sestava (8), lišící se režimem hoření a objemem plynných zplodin produkovaných při hoření, jsou uloženy v nosiči (7) pro izolaci materiálu těla (1) střely a pro odvod tepla při hoření pyrotechnické sloze (5).

6. Střela pro výcvikové použití, vyznačující se tím, že specifická hmotnost pyrotechnické slože je upravena přidáním inertní příměsi.