CZ200195A3 - Deriváty chinolinu - Google Patents

Abstract

Řešení se týká sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Rje Me, Et, n-Pr, iso-Pr, n-Bu, iso-Bu, sec-Bu nebo allyl; Rje vodík, Me, MeO, fluor, chlor, brom, CF3 nebo OCHXFV; R" je vodík nebo fluor s výjimkou, že R" je fluor, když je R'fluor; a dále pokud R'a R" jsou oba vodíky R není Me; R4 se vybírá z vodíku a farmaceuticky přijatelných anorganických a organických kationtů; R6 se vybírá z MeS, EtS, n-PrS, isoPrS, MeSO, EtSO, MeSO2 a EtSO2; kde x = 0až21;y = 1 až 3 s výjimkou, kdy x + y = 3; Me je methyl, Etje ethyl, Pr je propyl a Buje butyl; a kteréhokoliv jejich tautomeru, optického isomeru a racemátu. Vynález se také týká farmaceutických přípravků obsahujících sloučeninu obecného vzorce I společně s farmaceuticky přijatelným nosičem. Dále jsou předmětem řešení také postupy přípravy sloučenin obecného vzorce I a rovněž tak použití sloučenin obecného vzorce I k léčbě nemocí pocházejících od autoimunity a patologických zánětů savců.

Description

Deriváty chinolinu

Oblast vynálezu

Předložený vynález se týká nových derivátů chinolinu s thiosubstituentem umístěným v poloze 5, jejich přípravy, přípravků tyto deriváty obsahující a způsobu jejich přípravy a využívání při klinické léčbě onemocnění pocházejících z autoimunity jako jsou roztroušená skleróza, diabetes melitus závislý na podávání inzulínu, systémový lupus erythematosus, revmatická artritida, zánětlivá střevní onemocnění a psoriaza a dále onemocnění, kde hraje hlavní úlohu patologický zánět jako u astmatu, atherosklerozy, mrtvice a Alzheimerovy choroby. Předložený vynález se zvláště týká nových derivátů chinolinu vhodných k léčbě například roztroušené sklerózy a jejích projevů.

Dosavadní stav techniky

Autoimunní onemocnění, např. roztroušená skleróza (MS), diabetes melitus závislý na podávání inzulínu (IDDM), systémová lupus erythematosus (SLE), revmatická artritida (RA), zánětlivé onemocnění střev (IBD) a psoriaza představují napadení lidského imunitního systému, které může být systémového původu nebo jiného původu namířeného proti jednotlivým tělesným orgánům. Objevují se jako onemocnění, při kterých imunitní systém vytváří poruchy a namísto zprostředkování ochranných funkcí se chová jako agresor (1).

MS je nejobecnějším získaným neurologickým onemocněním mladých dospělých lidí v západní Evropě a Severní Americe. Ta představuje proti jiným neurologickým onemocněním této skupiny větší handicap a finanční ztráty a to jak na ztrátě výdělku, tak na lékařské péči. Ve Spojených Státech je přibližně 250000 případů MS.

Přesto, že příčina MS je neznámá, pokrok ve výzkumu při zobrazování mozku, v imunologii a v molekulární biologii zlepšil porozumění této chorobě. K léčbě MS se běžně používá několik terapií, avšak žádná z nich jednotlivé neprokázala dramatickou účinnost léčby. Běžný způsob léčby MS spadá do tří kategorií: léčby

• · «9 • · · 9 • · 9 · «1» akutního podráždění, tlumení postupující choroby a terapie specifických symptomů.

MS ovlivňuje centrální nervový systém a aktivuje demyelinační pochod, tj. ztrácí se myelinová ochrana a chrání se axony. Myelin vytváří izolační látku umožňující rychlé vedení nervových impulzů. Při demyelinaci se tato vlastnost evidentně ztrácí. I když nerozumíme patogenním mechanizmům odpovědným za MS, některé cesty ukazují, že demyelinace má imunopatologický základ. Patogenní léze a plaky jsou charakterizovány infiltrací imunologicky aktivních buněk jako jsou makrofágy a aktivované T-buňky (2).

Ve WO 92/18483 nárokující deriváty chinolinu se skupinou R_AS(O)_n (Ra = nižší alkyl nebo aryl; n = 0 až 2) se uvádí, že tyto látky mají imunomodulační, protizánětlivý a protinádorový účinek. Jmenované substituenty jsou však uváděny pouze pro polohu 6 na chinolinovém kruhu.

V US patentech č. 4,547,511 a č. 4,738,971 a v EP 59,698 jsou nárokovány některé deriváty N-aryl-1,2-dihydro-4-substituovaného 1-alkyl-2-oxochinolin-3karboxamidu jako prostředku ke zlepšení buněčné imunity. Sloučenina

Rochinimex [Roquinimex] známá jako rochinimex [Roquinimex] (Merck Index, 12. vyd., č. 8418) náleží do této řady sloučenin. Rochinimex byl uváděn jako látka s mnohačetnými imunomodulačními účinky bez doprovodné obecné imunosuprese.

V US patentu č. 5,580,882, US patentu č. 5,594,005, WO 95/24195 a WO 95/24196 jsou nárokovány deriváty chinolin-3-karboxamidu, které jsou vhodné pro léčbu stavů spojených s MS, diabetů typu I, zánětlivých onemocnění střev a psoriazy. Přednost se dává zvláště sloučenině rochinimex.

Náhrada, tj. typ a charakteristické rysy, výše uvedených sloučenin zmiňovaných zvláště v předchozím pojednání, umísťuje tyto látky mimo rozsah předloženého vynálezu.

Při klinických zkouškách porovnávajících rochinimex s placebo bylo uváděno, že rochinimex je slibný při léčbě stavů spojených s MS (3, 4). S chinolin-3karboxamidovými deriváty jsou spojeny ovšem i některé vážné nevýhody. Bylo například zjištěno, že rochinimex je u krys teratogenní a u lidí působí vedlejší účinky v závislosti na velikosti dávky, např. syndrom podobný chřipce, což brání plnému využití klinického potenciálu této sloučeniny.

Podstata vynálezu

Předmětem předloženého vynálezu jsou strukturně nové sloučeniny chinolinu, které svým farmakologickým profilem s vysokým účinkem na pokusné modely a nízkou úrovní vedlejších účinků jsou vhodné pro léčbu onemocnění pocházejících z autoimunity a patologických zánětů. Příklady takových onemocnění jsou roztroušená skleróza, diabetes melitus závislá na inzulínu, systémová lupus erythematosus, revmatická artritida, zánětlivé onemocnění střev a psoriaza a dále taková onemocnění, kde hraje hlavní úlohu zánět, jako je například astma, atheroskleróza, mrtvice a Alzheimerova choroba. Předložený vynález se týká zvláště nových derivátů chinolinu vhodných pro léčbu například roztroušené sklerózy a jejích projevů.

Termínem „léčba“ tak, jak je zde používán, se míní profylaxe a rovněž tak poskytování pomoci proti symptomům onemocnění.

• ft ftft ftft · ftft ftftftft ftftftft · · ft ftft ftft ft · · ftft • ftft ftft* · · ftft · ft··· ·· · ftft ftft «♦ ftft ··· ftft ·

Překvapivě bylo zjištěno, že nové sloučeniny obecného vzorce (I)

0) kde

R se vybírá z Me, Et, n-Pr, iso-Pr, n-Bu, iso-Bu, sec-Bu a allylu;

R’ se vybírá z vodíku, Me, MeO, fluoru, chloru, bromu, CF₃ a OCH_xF_y;

R” se vybírá z vodíku a fluoru s výjimkou, že R” je fluor, když R’ je fluor a dále pokud R’ a R” jsou oba vodík, R není Me;

R₄ se vybírá z vodíku a farmaceuticky přijatelných anorganických kationtu jako je například sodík, draslík a vápník a organických kationtu jako je například monoethanolamin, diethanolamin, dimethylaminoethanol, morfolin a podobných;

R₅ se vybírá z MeS, EtS, n-PrS, iso-PrS, MeSO, EtSO, MeSO₂ a EtSO₂; kde x = 0 až 2, y = 1 až 3 s výjimkou, kdy x + y = 3; a

Meje methyl, Et je ethyl, Pr je propyl a Buje butyl;

jsou neočekávaně účinné a specifické při léčbě jedinců postižených autoimunními nebo zánětlivými onemocněními.

Sloučeniny obecného vzorce (I) mohou existovat v různých tautomerních formách a všechny tyto formy jsou do nich zahrnuty. Patří sem též optické isomery a racemáty sloučeniny obecného vzorce (i) tam, kde takové formy existují.

Při řešení jemuž se ve vynálezu dává přednost se R₄ vybírá ze skupiny sestávající z vodíku nebo sodíku a

R₅ se vybírá z MeS a EtS, • *

44

4 4 4

4 4 4 44 4 44

44 <♦» 4 ₉ 99 4

4444 9 9 9 ••44 44444 444

- 5 R se vybírá z methylu, ethylu a n-propylu,

R’ se vybírá z methoxyskupiny, fluoru, chloru a trifluormethylu pokud je R” vodík a R je methyl;

R” se vybírá z fluoru v poloze meta’- a para- pokud je R’ fluor v ortho- poloze a R je methyl; a

R’ a R” jsou oba vodíky pokud je R ethyl a propyl.

Mezi sloučeniny obecného vzorce (I) podle předloženého vynálezu, kterým se dává zvláště přednost patří:

N-ethyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid,

N-n-propyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid,

N-methyl-N-(4-methoxyfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid,

N-methyl-N-(4-chlorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxoch i nol i n-3-karboxam i d,

N-methyl-N-(4-trifluormethylfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid,

N-methyl-N-(2,4-difluorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid,

N-methyl-N-(2,5-difluorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxoch i nol i n-3-karboxam id,

N-ethyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-methysulfinyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid,

N-n-propyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-methysulfinyl-1-methyl-2-oxochinolin3-karboxamid, a

N-methyl-N-(2,4-difluorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-methysulfinyl-methyl-2oxoch i nol i n-3-karboxam id.

Pro mnohá lidská spontánní autoimunní onemocnění existují pokusné modely u kterých tato onemocnění nastávají spontánně u určitých chovů laboratorních

I» 9 9 zvířat nebo mohou být vyvolána u těchto laboratorních zvířat imunizací specifickým antigenem nebo antigeny z cílového orgánu.

Pokusná autoimunní encefalomyelitis (EAE) jako model autoimunních zánětlivých onemocnění centrálního nervového systému (CNS) byla široce využívaným modelem pro lidské onemocnění roztroušenou sklerózou.

Autoimunitu na kolagen typu II lze pokusně vyvolat u jistých chovů myší nebo krys a ta může vést k vývoji polyartritidy. Kolagenem vyvolaná artritida má několik společných obecných rysů s lidským onemocněním revmatickou arthritidou.

Charakteristikou astmatu u lidí je zvýšená reaktivita dýchacích cest na široký obor chemických a fyzikálních stimulů. Nyní se již uznává, že produkty uvolňované ze zanícených buněk, např. aktivované eosinofily ohrožují integritu epithelu a budí silnou bronchiální odezvu. Model zápalu plic u myší způsobeného ovoalbuminem (OA) je převážen dočasně regulovaným přívodem lymfocytů a eosinofilů do bronchiálního lumenu (cév).

Bylo zjištěno, že rochinimex vyvolává syndrom bolestivosti beaglů (BPS) (5, 6) u různých plemen loveckých psů. Onemocnění vykazuje klinické a laboratorní projevy ospravedlňující použití BPS jako modelu syndromu podobného chřipce u lidí vyvolaného rochinimexem.

Sloučeniny obecného vzorce (I) byly testovány na inhibici pokusné akutní autoimunní encefalomyelitis (aEAE) u myší. Pro řízení léčby byl použit rochinimex a vykázal více než 50 % inhibici při >5 mg.kg'¹. Překvapivé a neočekávané výsledky byly získány při zavedení odpovídající substituce do chinolinového kruhu v poloze 5. V porovnání s rochinimexem se účinnost sloučeniny substituované 5thiomethylem zvýšila 100 krát. Odpovídající substituce do polohy 6 měla za důsledek vznik méně aktivních sloučenin, jak to ukazují příklady. Vlastní aromatická substituce 3-karboxamidového fragmentu sloučeniny obecného vzorce

- 7 (I) značně omezila nebo i odstranila vedlejší účinky rochinimexu, tj. teratogenní účinky a BPS. Fyzikálně chemické vlastnosti substituentu v poloze 5 v chinolínovém fragmentu a ortho-, meta- a/nebo zvláště para- substituent v karboxamidovém fragmentu mají při porovnání s rochinimexem hlavní důležitost pro zlepšení poměru rizika a výhod. Rovněž tak záměna methylové skupiny na karboxamidovém dusíku vyšší alkylovou skupinou značně zmenší vedlejší účinky. Sloučenina obecného vzorce (I) byla tedy překvapivě zjištěna jako sloučenina jak chemicky, tak farmakologicky odlišná od léčiv navrhovaných k léčbě MS a jejích projevů.

Všechna řešení vynálezu jak jsou uvedena v nárocích jsou zde ve specifikaci uvedena.

Následující příklady jsou zamýšleny k objasnění vynálezu, aniž by nějak omezovaly jeho rozsah.

Sloučeniny obecného vzorce (I) mohou být připravovány způsoby známými z literatury a podle následujících metod:

Způsob A:

Sloučeniny obecného vzorce (I) lze připravovat známými způsoby, například způsobem znázorněným výše, reakcí esterových derivátů karboxylových kyselin chinolinu s anilinem ve vhodném rozpouštědle jako je toluen, xylen a podobných. Obecné způsoby přípravy esterových derivátů karboxylových kyselin chinolinu obecného vzorce (II) jsou popsány dále. N-alkylované aniliny obecného vzorce

9· ·· • · · φ · ··

Φ Φ Φ

Φ · ·· ·* (III) jsou komerčně dostupné nebo známé z literatury, např. v Johnstone, et al., J. Chem. Soc., 2223 - 2224, 1969. Sloučeniny náležející do oblasti obecného vzorce (III) lze připravit způsoby, které jsou obecně analogické s postupy popsanými v literatuře.

Způsob B:

Sloučeniny obecného vzorce (I) mohou být také připravovány reakcí karboxylové kyseliny chinolinu obecného vzorce (IV) s anilinem vzorce (III). Lze použít různá kopulační činidla známá v oboru, např. karbodiimidy známé z US patentu č. 4,547,511. Jeden z vhodných způsobů využívá thionylchlorid v přítomnosti triethylaminu a vhodného rozpouštědla jako je dichlormethan. Tohoto způsobu lze použít v případech, kdy přímá vazba mezi esterem a anilinem neprobíhá, například pokud anilin obsahuje substituenty odvádějící elektrony. Karboxylová kyselina chinolinu obecného vzorce (IV) může být získána z odpovídajících esterů obecného vzorce (II) kyselou hydrolýzou podle popisu uvedeného níže.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Ethylester kyseliny 1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxylové

2,6-difluorbenzonitril (13,2 g, 0,1 mol) byl pomalu přidáván k roztoku nonahydrátu sirníku sodného (26,4 g, 0,11 mmol) ve 30 ml Ν,Ν-dimethylformamidu. Po celonočním míchání roztoku se na něj působilo etherem a 1 M kyselinou chlorovodíkovou. Etherová fáze byla upravena 1 M hydroxidem sodným a vodná fáze okyselena kyselinou chlorovodíkovou a extrahována etherem. Etherová fáze

byla opatrně vysušena a rozpouštědlo odstraněno. Zbytek (12,5 g) byl po částech přidáván do roztoku hydridu sodného (3,8 g, 0,12 mol) ve studeném N,Ndimethylformamidu, po kterém následoval přídavek methyljodidu (10 ml, 0,15 mol). Směs byla míchána po dobu 6 hodin při okolní teplotě, nalita do ledové vody a výsledná sraženina 2-fluor-6-thiomethylbenzonitrilu odfiltrována a vysušena. Sraženina byla ve 200 ml bezvodého methylaminu v autoklávu zahřívána při 40 °C po 2 dny. Nadbytečný methylamin se ponechal odpařit a výsledná žlutá pevná hmota (16 g) byla rozpuštěna ve 200 ml dichlormethanu společně se 4aminopyridinem (0,1 g, 0,001 mol) a triethylaminem (5,6 ml, 0,045 mol). K takto ochlazenému roztoku byl pomalu přidáván ethylmalonylchlorid (15 g, 0,10 mol). Roztok byl míchán po dobu 4 hodin a zpracován na žlutavý sirup. Sirup byl rozpuštěn ve 100 ml bezvodého ethanolu a přidán methoxid sodný (7,5 g, 0,14 mol). Po 1 hodině bylo rozpouštědlo odstraněno a na zbytek působeno dichlormethanem a vodou. Vytvořený derivát chinolinu byl suspendován ve 250 ml vychlazeného bezvodého tetrahydrofuranu a pomalu byl přidáván hydrid sodný (5,3 g, 0,175 mol) a dále přidán methyljodid (13 ml, 0,21 mol). Směs byla pod refluxem zahřívána po dobu 6 hodin, ochlazena vodou a působeno na ni diethyletherem. Rozpouštědla byla odstraněna a zbytek (17,3 g) rozpuštěn ve směsi 100 ml ethanolu a 5 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Roztok byl zahříván na 80 °C po dobu 4 hodin, ochlazen, sraženina sebrána, chromatograficky přečištěna na silikagelu a získána sloučenina uvedená v nadpisu (4 g).

1H NMR (CDCb) δ 1,46 (3H, t), 2,48 (3H, s), 3,62 (3H, s), 4,48 (2H, q), 6,98 (1H, d), 7,05 (1H, d), 7,52 (1H,t), 15,5 (1H, s).

Příklad 2

N-ethyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid

N-ethylanilin (3,0 g, 0,025 mol) byl rozpuštěn v 80 ml toluenu a přibližně 30 ml rozpouštědla bylo oddestilováno za účelem získání suchého roztoku. K vřícímu • 9 • · ·

·» 9

- 10 roztoku byl přidán ethylester kyseliny 1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1methyl-2-oxochinolin-3-karboxylové (2,9 g, 0,01 mol). Během 4 hodin byl ethanol vytvořený během reakce oddestilován společně s částí toluenu. Směs byla ochlazena na laboratorní teplotu. Sraženina byla sebrána, promyta studeným toluenem a hexanem a vysušena k získání sloučeniny uvedené v nadpisu (2,1 g), s výtěžkwm 57 %.

1H NMR (CDCb) δ 1,22 (3H, t), 2,47 (3H, s), 3,35 (3H, s), 3,96 (2H, q), 7,06 (1H, d), 7,09 (1H, d), 7,14-7,26 (5H, m), 7,45 (1H, t).

13C NMR (CDCb) δ 13,0 (CH₃), 18,5 (CH₃), 29,7 (CH₃), 45,4 (CH₂), 105,2 (C),

112.1 (CH), 113,1 (C), 121,8 (CH), 126,7 (CH), 126,9 (CH), 128,5 (CH), 131,4 (CH), 138,7 (C), 142,3 (C), 158,5 (C), 165,5 (C), 168,4 (C).

ESI MS/MS [M+H]⁺ 369, fragmenty 248 a 122.

Stejným způsobem byly získány následující sloučeniny z odpovídajících výchozích látek:

N-allyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid,

N-methyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid (neuvedený v patentových nárocích),

1H NMR (CDCb) δ 2,45 (3H, s), 3,38 (3H, s), 3,48 (3H, s), 7,04 (1H, d), 7,06 (1H, d), 7,11 -7,25 (5H, m), 7,43 (1H, t).

13C NMR (CDCb) δ 18,3 (CH₃), 29,8 (CH₃), 38,4 (CH₃), 104,6 (C), 112,0 (CH),

113.2 (C), 121,5 (CH), 125,7 (CH), 125,7 (CH), 126,8 (CH), 128,7 (CH), 128,7 (CH), 131,5 (CH), 139,1 (C), 142,3 (C), 144,2 (C), 158,7 (C), 166,0 (C), 169,1 (C). ESI MS/MS [M+Hf 355, fragmenty 248 a 108.

N-n-propyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid, «9 ·« • · · • · ·· • · · • · · • 9 ··

- 11 N-methyl-N-(4-chlorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid,

N-ethyl-N-(4-methoxyfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid,

N-methyl-N-(4-methoxyfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid,

1H NMR (CDCb) δ 2,43 (3H, s), 3,39 (3H, s), 3,40 (3H, s), 3,72 (3H, s), 6,72 (2H, široký pás), 7,01 - 7,21 (4H, m), 7,44 (1H, t).

13C NMR (CDCb) δ 18,6 (CH₃), 29,9 (CH₃), 38,4 (CH₃), 55,4 (CH₃), 112,3 (CH),

113,3 (C), 113,9 (CH), 123 (CH), 127,1 (CH), 131,4 (CH), 137 (C), 138 (C), 142,3 (C), 158,2 (C), 158,7(C), 169 (C).

ESI MS/MS [M+Hf 385, fragmenty 248 a 138.

Příklad 3

N-methyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-methylsulfinyl-1-methyl-2-oxochinolin3-karboxamid (v nárocích nezahrnut)

N-methyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid (0,14 g, 0,32 mmol) byl rozpuštěn v 5 ml dichlormethanu. Roztok byl ochlazen v ledové lázni a pomalu přidávána 70 % kyselina 3chlorperoxybenzoová (83,3 mg, 0,34 mmol) rozpuštěná ve 2 ml dichlormethanu. Po 4 hodinovém míchání byl roztok rozetřen ve 3 ml heptanu, sraženina následně zrekrystalizována ze směsi ethylacetátu a pentanu a získána sloučenina uvedená v nadpisu (25 mg).

1H NMR (CDCb) δ 2,79 (3H, s), 3,39 (3H, s), 3,50 (3H, s), 7,15 - 7,29 (5H, m), 7,35 (1H,d), 7,75 (1H, t), 8,06 (1H, d).

ESI MS/MS [M+Hf 371, fragment 264.

• ·

- 12 Stejným způsobem byly získány následující sloučeniny z odpovídajících výchozích látek:

N-ethyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-methysulfinyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid,

N-n-propyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-methysulfinyl-1-methyl-2-oxochinolin3- karboxamid, a

N-methyl-N-(4-methoxyfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-methysulfinyl-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid.

N-methyl-N-(4-chlorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-methysulfinyl-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid.

Příklad 4

N-methyl-N-(4-trifluormethylfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid (Způsob B)

K ledovému roztoku kyseliny 1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethtyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxylové (8,5 g, 0,032 mol), triethylaminu (15,5 ml, 0,11 mol) a

4- trifluormethyl-N-methylanilinu (6,1 g, 0,035 mol) ve 150 ml methylenchloridu byl během 0,5 hodiny po kapkách přidáván roztok thionylchloridu (3,0 ml, 0,042 mol) v 10 ml methylenchloridu. V míchání se pokračovalo při 4 °C po dobu 4 hodin. Roztok byl zředěn 10 ml methylenchloridu, promyt studenou 1 M kyselinou sírovou a extrahován 1 M hydroxidem sodným. Hodnota pH vodné fáze byla nastavena na 8 - 8,5, vyčiřeno filtrací a potom okyseleno roztokem kyseliny chlorovodíkové na pH 4. Stáním se vytvořila krystalická sraženina, která byla odfiltrována, promyta vodou, vysušena a získána sloučenina uvedená v nadpisu (8,5 g) s výtěžkem 72 %.

Stejným způsobem byly získány následující sloučeniny z odpovídajících výchozích látek:

·« • · · » · « r · ·· » · · » · ♦ « 94 44

- 13 N-ethyl-N-(4-trifluormethylfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid,

N-methyl-N-(4-trifluormethoxyfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1 -methyl2-oxochinolin-3-karboxamid,

N-ethyl-N-(2,4-difluorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid,

N-methyl-N-(2,4-difluorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid.

1H NMR (CDCI₃) δ 2,46 (3H, s), 3,33 (3H, s), 3,37 (3H, s), 6,63 (1H, široký pás), 6,83 (1H, široký pás), 6,95 -7,15 (3H, m široký pás), 7,45 (1H, t).

13C NMR (CDCIs) δ 17,7 (CH₃), 29,8 (CH₃), 37,2 (CH₃), 103,2 (C), 104,6+104,8+105,0 (CH), 110,5 (CH), 111,3 (CH), 112,7 (CH), 120,1 (CH), 128,4 (C), 128,5 (CH), 131,9 (CH), 140,6 (C), 142,6 (C), 156,9+157,0+159,0+159,1 (C),

158,4 (C), 160,6+162,6 (C), 168,0 (C), 170,4 (C); některé píky jsou pro vazbu F multiplety.

ESI MS/MS [M+Hf 391, fragment 248.

N-methyl-N-(2,5-difluorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2oxochinolin-3-karboxamid a

N-methyl-N-(4-trifluormethylfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-methylsulfinyl-1methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid a

N-methyl-N-(2,4-difluorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-methylsulfinyl-1-methyl-2oxoch i nol i n-3-karboxam i d.

Farmakologické metody

Akutní pokusná autoimunní encefalomyelitis (aEAE)

V pokusech byly použity samice myší SJL/N ve stáří 8 týdnů. Homogenát míchy myší (MSCH) byl získán ze samic myší C57B1/6 ve stáří od 8 do 12 týdnů. Tkáň byla homogenizována na ledu a zředěna studeným PBS. Nekompletní Freund ·« 9« • · # · • · ·· • « · · • · · · ·· ·« ·· ·

• * 99 ···

9

- 14 obsahující 1 mg.ml·¹ M. tuberculosis hominis H37Ra byl zemulgován se stejným objemem MSCH a získána konečná koncentrace 10 mg.ml'¹ MSCH. Objem inokula 0,1 ml byl vstříknut intradermálně do kořene ocasu. Pertusový toxin byl injikován i.p. v 0. a 3. dni po imunizaci. Dávkování bylo prováděno per os denně od 3. do 12. dne po imunizaci nebo ve 3. až 7. dni a 10. až 12. dni. Kontrolní zvířata obdržena fyziologický roztok. Zvířata - osm ve skupině pro příslušnou dávku byla klasifikována poměrem na klinické příznaky paralytického onemocnění škálou od 0 do 5 takto: 0 - normální; 1 - ochablý ocas; 2 - paréza zadní části; 3 paralýza zadní části a ochabnutí předních nohou; 4 - bilaterální ochablost a paralýza přední části; 5 - smrt. Klinická klasifikace byla sledována v 7. dni a od 9. dne až do konce pokusu ve 14. dni denně. Účinek podávání byl počítán jako procento inhibice klinického klasifikačního poměru v porovnání s kontrolními pokusy s fyziologickým roztokem.

Kolagenem způsobená arthritida

Pro pokusy byly použity samci myší DBA/1 ve stáří od 8 do 10 týdnů. Ve dni 0 byly myši imunizovány intradermálně do kořene ocasu kolagenem bovinního typu II (100 pg na myš) ve Freundově kompletním adjuvantu. Podávání bylo prováděno per os denně ve dnech 3 až 7, 10 až 14, 17 až 21, 24 až 28 a 31 až 35. Patnáct dní po imunizaci byly myši prohlédnuty na známky artritidy. Zvířata byla sledována třikrát za týden. Každý druhý nebo třetí den byly jednotlivé nožky arthritických zvířat klasifikovány podle škály 0 až 4 (0 = bez artritidy, 1 = artritida v jednom z interfalangeálním, metatarsofalangeálním nebo interkarpálním kloubu, 2 = dva artritické klouby, 3 = tři artritické klouby, 4 = jako u 3 s vážnějším zarudnutím a opuchnutím nožek). Klasifikace pro každý otok byla přidána až do získání maximálně dosažitelného klasifikačního poměru 16 u každé myši.

Zápal plic vyvolaný ovoalbuminem

V pokusech byly použity samice myší C57B1/6 ve stáří mezi 10 až 14 týdny, 10 myší v každé skupině. Myši byly senzitizovány ovoalbuminem (OA) v hydroxidu hlinitém o objemu 0,2 ml na jedno i.p. injikování. Zkouška byla prováděna ve dni

4

4

4

4 • 4 4 • · • · 4 • · · «4 ·

•

44

4 4

4 4

4 4 e

4 4

444 44

- 15 O až 16. Kontrolní myši obdrženy fyziologický roztok. Čtrnáct dní po senzitizací OA byly myši vystaveny po dobu 20 minut aerosolu o koncentraci 1,5 % hmotn./obj. OA v solance vytvořeným rozprašovačem. Na kontrolní myši s vehikulem bylo působeno solnou mlhou. Sedmdesátdvě hodiny po aplikaci OA/vehikulum dostaly myši anestezi a byl proveden bronchoalveolární výplach nakapáním dvakrát 0,5 ml ledové solanky pufrované fosfátem (PBS) do plic. Byl stanoven celkový počet buněk a diferenciál byl založen na identifikaci eosinofilů, monocytů/alveolárních makrofágů, lymfocytů a neutrofilů. Infiltrace eosinofilů do plicní tkáně byla hodnocena histochemickými metodami na zmrazených řezech plic za použití diaminobenzidintetrahydrochloridu (DAB).

Teratogenní účinky na krysy

Sloučeniny byly podávány samicím krys subkutálně během 8. až 14. dne březosti. Krysy byly 20. den po oplodnění otevřeny císařským řezem a pitvány. Plod byl zkoumán na vnější a vnitřní abnormality.

Syndrom bolestivosti beaglů (BPS)

Sloučeniny byly podávány psům plemene beagl intravenosně. Dávky byly podávány po pět po sobě jdoucích dní. Psi byly hodnoceni na klinické a laboratorní příznaky syndromu bolestivosti, např. na horečku, zvýšený poměr sedimentace erythrocytů (ESR), alkalický fosfát (AP), indukci akutní proteinové fáze a vasculitis.

Mezi sloučeninami, kterým se dávala přednost jsou: N-ethyl-N-fenyl-1,2-dihydro4-hydroxy-5-thiomethyl-1 -methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid a N-methyl-N-(2,4difluorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid zde nazývané sloučeniny A a B. N-ethyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4hydroxy-6-thiomethyl-1 -methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid a N-methyl-N-(2,4difluorfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-6-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3karboxamid jsou referenční sloučeniny zde označované jako C a D.

- 16 Inhibice aEAE

Dávka mg.kg'1, p.o.	% inhibice aEAE
Sloučenina A (vynález)	Sloučenina B (vynález)	Sloučenina C	Rochinimex D
0,04	28		0
0,2	49	67	23	0
1		97		66

Teratogenní účinky na krysy

Zatímco dávka 6 mg.kg'¹.den'¹ N-methyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4-hydroxy-5thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3-karboxamidu byla u krys shledána jako teratogenní, sloučeniny A a B byly shledány jako neteratogenní.

Účinná množství sloučeniny obecného vzorce (I) se přednostně podávají potřebnému pacientovi vyžadujícímu takovou léčbu obvyklými cestami podávání v takové formě farmaceutického přípravku, která obsahuje účinné množství aktivní složky a vhodný farmaceuticky přijatelný nosič. Takové přípravky mohou být v různé formě, např. v roztocích, suspenzích, emulzích, tabletách, tobolkách a prášcích připravených pro orální podávání jako aerosoly k inhalaci, ve sterilních roztocích pro parenterální podávání, čípcích pro rektální zavádění nebo vhodných přípravcích působících zevně. Konvenční postupy pro výběr a způsob přípravy vhodného farmaceutického přípravku je popsán například v „Pharmaceuticals The Science of Dosage Form Design“, M.B. Aulton, Churchill Livingstone, 1988.

Pro použití při léčbě MS se předpokládají vhodné denní dávky od 0,0005 mg.kg'¹ do přibližně 10 mg.kg'¹ tělesné hmotnosti, zvláště mezi 0,005 mg.kg'¹ a přibližně 1 mg.kg'¹ tělesné hmotnosti, v závislosti na specifických podmínkách léčby, věku a hmotnosti určitého pacienta a specifickou odezvou pacienta na medikaci. Přesné jednotlivé dávky, rovněž tak jako denní dávky se musejí stanovit podle standardních principů a pokynů lékaře.

• ·

- 17 Ke zlepšení stability nebo snadnosti podávání léčiva se předpokládají různá aditiva. Farmaceutický přípravek může také obsahovat další jiné přídavné terapeuticky vhodné látky než je sloučenina obecného vzorce (I).

Průmyslová využitelnost

Nové sloučeniny podle vynálezu lze využít ve farmaceutickém průmyslu a v medicíně při léčbě nemocí pocházejících z autoimunity a patologických zánětů u savců.

·· · ·· • · · · · · · • · · · ·

- 18 Literatura

1. Talal, N.: Autoimmune diseases. In: Roitt, I.M. a Delves, P.J. (eds.) Encyclopedia of Immunology, s. 195-198. Academie Press, 1992.

2. Prineas, J.W.: The neuropathology of multiple sclerosis. In: Koetsier, J.C. (ed.) Handbook of Clinical Neurology, s. 213-257. Elsevier Science Publ., Amsterdam, 1985.

3. Karussis, D.M., Meiner, Z., Lehmann, et al.: Treatment of secondary Progressive multiple sclerosis with the immunomodular Linomide. Neurology, 47,341 -346,1996

4. Andersen, 0., Lycke, J., Tollesson, P.O., et al.: Linomide reduces the rate of active lessions in relapsing-remitting multiple sclerosis. Neurology, 47, 895 900, 1996.

5. Kelly, D.F., Grimsell, C.S.G. a Kenyon, C.J.: Polyarteritis in the dog: A oase report. Vet Record, 92, 363 - 366, 1973.

6. Harcourt, R.A.: Polyarterities in a colony of beagles. Vet Report, 102, 519 522, 1978.

Claims (35)

1. Patentové nároky:

   1. Sloučeniny obecného vzorce (I) kde

   R se vybírá z Me, Et, n-Pr, iso-Pr, n-Bu, iso-Bu, sec-Bu a allylu;

   R’ se vybírá z vodíku, Me, MeO, fluoru, chloru, bromu, CF₃ a OCH_xF_y;

   R” se vybírá z vodíku a fluoru s výjimkou, že R” je fluor, když R’ je fluor a dále pokud R’ a R” jsou oba vodík pak R není Me;

   R₄ se vybírá z vodíku a farmaceuticky přijatelných anorganických a organických kationtů;

   R₅ se vybírá z MeS, EtS, n-PrS, iso-PrS, MeSO, EtSO, MeSO₂ a EtSO₂; kde x = 0 až 2, y = 1 až 3 s výjimkou, kdy x + y = 3; a

   Me je methyl, Et je ethyl, Pr je propyl a Buje butyl; a kteréhokoliv jejich tautomeru, optického isomeru a racemátu.
2. 2. Sloučeniny podle nároku 1 vyznačující se tím, že farmaceuticky vhodné anorganické kationty se odvozují od sodíku, draslíku a vápníku a organické kationty jsou odvozeny od monoethanolaminu, diethanolaminu, dimethylaminoethanolu, morfolinu a podobných.

   « ·

   - 20
3. 3. Sloučeniny podle nároku 1 a 2 vyznačující se tím, že R₅ se vybírá ze skupiny sestávající z MeS a EtS.
4. 4. Sloučeniny podle nároku 1 a 2 vyznačující se tím, že R je methyl, pokud alespoň jeden z R' a R” není vodík.
5. 5. Sloučeniny podle nároku 1 a 2 vyznačující se tím, že R je ethyl nebo propyl a R’ a R” jsou oba vodíky.
6. 6. Sloučenina podle nároků 1, 2, 3 a 5, kterou je N-n-propyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid.
7. 7.Sloučenina podle nároku 1, 2, 3 a 4, kterou je N-methyl-N-(4trifluormethylfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin3-karboxamid.
8. 8. Sloučenina podle nároku 1, 2, 3 a 4, kterou je N-methyl-N-(2,4-difluorfenyl)-1,2dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid.
9. 9. Sloučenina podle nároku 1, 2, 3 a 4, kterou je N-methyl-N-(2,5-difluorfenyl)-1,2dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid.
10. 10. Sloučenina podle nároku 1, 2 a 5, kterou je N-n-propyl-N-fenyl-1,2-dihydro-4hydroxy-5-methylsulfinyl-1-methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid.
11. 11. Sloučeniny podle kteréhokoliv z předešlých nároků použité jako terapeutikum.
12. 12. Farmaceutický přípravek obsahující jako účinnou složku sloučeninu mající obecný vzorec (I) společně s farmaceutickým nosičem.
13. 13. Farmaceutický přípravek podle nároku 12 obsahující další farmakologicky účinné látky.
14. 14. Farmaceutické přípravky podle nároků 12 a 13 používané jako terapeutika v denní dávce účinné látky od 0,0005 mg.kg'¹ do přibližně 10 mg.kg'¹ tělesné hmotnosti, přednostně však od 0,005 mg.kg'¹ do přibližně 1 mg.kg'¹ tělesné hmotnosti.
15. 15. Postup výroby sloučeniny obecného vzorce (I), kde R, R’, R”, R₄ a R₅ jsou definovány výše, vyznačující se tím, že se na anilin obecného vzorce (III) (A) působí esterovým derivátem karboxylové kyseliny chinolinu obecného vzorce (II) ve vhodném rozpouštědle jako je toluen, xylen a podobných, nebo (B) půspbí karboxylovou kyselinou chinolinu obecného vzorce (IV) (IV) (III) (I)

    - 22 za použití vhodných kopuíačních činidel, přednostně karbodiimidu nebo thionylchloridu v přítomnosti triethylaminu a vhodného rozpouštědla jako je dichlormethan.
16. 16.Použití sloučeniny obecného vzorce (I) kde

    R se vybírá z Me, Et, n-Pr, iso-Pr, n-Bu, iso-Bu, sec-Bu a allylu;

    R’ se vybírá z vodíku, Me, MeO, fluoru, chloru, bromu, CF₃ a OCH_xF_y;

    R” se vybírá z vodíku a fluoru s výjimkou, že R” je fluor, když R’ je fluor a dále pokud R’ a R jsou oba vodíky R není Me;

    R₄ se vybírá z vodíku a farmaceuticky přijatelných a organických kationtů;

    R₅ se vybírá z MeS, EtS, n-PrS, iso-PrS, MeSO, EtSO, MeSO₂ a EtSO₂; kde x = 0 až 2, y = 1 až 3 s výjimkou, kdy x + y = 3; a

    Me je methyl, Et je ethyl, Pr je propyl a Bu je butyl; a kteréhokoliv jejich tautomeru, optického isomeru a racemátu k léčbě onemocnění pocházejících od patologického zánětu a autoimunity u savců.
17. 17. Použití podle nároku 16 vyznačující se tím, že farmaceuticky vhodné anorganické kationty se odvozují od sodíku, draslíku a vápníku a organické kationty jsou odvozeny od monoethanolaminu, diethanolaminu, dimethylaminoethanolu, morfolinu a podobných.

    - 23
18. 18. Použití podle nároků 16 a 17 vyznačující se tím, že R₅ se vybírá z MeS a EtS.
19. 19. Použití podle nároků 16 a 17 vyznačující se tím, že R je methyl, pokud alespoň jeden z R’ a R” není vodík.
20. 20. Použití podle nároků 16 a 17 vyznačující se tím, že Rje ethyl nebo propyl a R’ a R” jsou oba vodík.
21. 21. Použití podle nároků 16 a 17 pro látku, kterou je N-n-propyl-N-fenyl-1,2dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid.
22. 22. Použití podle nároků 16 a 17 pro látku, kterou je N-methyl-N-(4trifluormethylfenyl)-1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin3-karboxamid.
23. 23. Použití podle nároků 16 a 17 pro látku, kterou je N-methyl-N-(2,4-difluorfenyl)1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid.
24. 24. Použití podle nároků 16 a 17 pro látku, kterou je N-methyl-N-(2,5-difluorfenyl)1,2-dihydro-4-hydroxy-5-thiomethyl-1-methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid.
25. 25. Použití podle nároků 16 a 17 pro látku, kterou je N-n-propyl-N-fenyl-1,2dihydro-4-hydroxy-5-methylsulfinyl-1-methyl-2-oxochinolin-3-karboxamid.
26. 26. Použití podle kteréhokoliv z nároků 16 až 25 k léčbě roztroušené sklerózy (MS) u savců.
27. 27. Použití podle kteréhokoliv z nároků 16 až 25 k léčbě diabetes mellitus závislém na podávání inzulínu (IDDM) u savců.

    • ·

    - 24
28. 28. Použití podle kteréhokoliv z nároků 16 až 25 k léčbě systémové lupus erythematosus (SLE) u savců.
29. 29. Použití podle kteréhokoliv z nároků 16 až 25 k léčbě revmatické arthritidy (RA) u savců.
30. 30. Použití podle kteréhokoliv z nároků 16 až 25 k léčbě zánětlivých onemocnění střev (IBD) u savců.
31. 31. Použití podle kteréhokoliv z nároků 16 až 25 k léčbě psoriazy.
32. 32. Použití podle kteréhokoliv z nároků 16 až 25 k léčbě zánětlivých respiračních poruch jako je astma.
33. 33. Použití podle kteréhokoliv z nároků 16 až 25 k léčbě atherosklerozy u savců.
34. 34. Použití podle kteréhokoliv z nároků 16 až 25 k léčbě mrtvice u savců.
35. 35. Použití podle kteréhokoliv z nároků 16 až 25 k léčbě Alzheimerovy choroby u savců.