CZ20012911A3 - Předkonfekcionovaný kabel z optických vláken a způsob předkonfekcionizace kabelu z optických vláken - Google Patents

Description

Předkonfekcionovaný kabel z optických vláken a způsob předkonfekcionizace kabelu z optických vláken

Oblast techniky

Vynález se týká předkonfekcionovaného kabelu z optických vláken s nejméně jedním svazkovým zaváděčem s větším počtem optických vláken a jedním rozdělovačům prvkem na nejméně jednom konci kabelu, přičemž vlákna na jedné straně rozdělovacího prvku probíhají společně ve svazkovém zaváděči a na jeho druhé straně jsou potažena trubicí, a přičemž rozdělovači prvek je nejméně částečně naplněn zalévaci hmotou. Vynález se týká také příslušného způsobu předkonfekcionizace kabelu z optických vláken.

Dosavadní stav techniky

Vývoj optických vláken (v dalším zkráceně „LWL) udělal od prvních návrhů v 60. letech obrovský pokrok. Dnes jsou optická vlákna s hodnotami útlumu od < 0,4 dB/km při 1 310 nm pro jednovidová vlákna stavem techniky. Se zřetelem na šířku pásma se dosahuje hodnot 1 000 GHz/km a více. Vedle těchto vynikajících přenosových hodnot je důležitou předností optického vedení, že k němu dochází v elektricky nevodivém materiálu.

V dnešní době si optická komunikace s pomocí skleněných vláken našla již své pevné místo. Kabely ze skleněných vláken ·· ·· • 4 4 ·

• · ·

přenášejí telefonní rozhovory od centrály k centrále a vedou televizní, UKW a telefonické signály k účastníkům. S postupujícím časem vstoupila technologie optických vláken také do kabeláže budov pro místní sítě.

Oproti těmto výhodám stojí však také nevýhody. Obtížné je zejména spojení optického vlákna s jiným nebo s připojovacím prvkem (například zástrčkou nebo zdířkou). Je známa celá řada různých spojovacích technik. Většině z nich je společné, že pro spojení musí být vytvořena přesně definovaná koncová plocha optického vodiče, a že spojované konce co se týče úhlů a přesazení musí být velmi přesně vyrovnány. Vzhledem k tomu jsou skleněná vlákna citlivá na namáhání tahem a ohybem. Instalaci kabeláží budov s optickými vlákny provádí proto odborný personál a celkově je tato relativně nákladná.

Ke zmenšení těchto technických problémů je obvyklé používání překonfekcionovaných kabelů z optických vláken. Přitom jsou LWL přípojné nebo spojovací prvky na kabel umísťovány již na straně výrobce. Technologicky náročné práce, vyžadující odborný personál a částečně i znečišťující okolí jsou tak přesunuty z montážního místa k výrobci. Tato skutečnost působí příznivě na splnění kvalitativních požadavků a zmenšuje celkové náklady.

Jelikož je ale takovýto předkonfekcionovaný LWL-kabel mechanicky citlivý, potřebuje zvláštní vybavení, aby byl vhodný pro přeložení do budovy v předkonfekcionovaném stavu. LWL-kabely musí být při instalaci často protahovány již připravenými kabelovými kanály nebo trubkami a to v dlouhých úsecích, čímž dochází k vysokému mechanickému namáhání. Také • Φ ·· φ φ ·· •φ • φ φ φφ po nataženi je takovýto kabel ještě často vystaven mechanickým namáháním, neboť ochranné rozdělovači nebo přípojné krabice nejsou v tuto chvíli ještě často k dispozici. Konec kabelu je pak nejdříve, například z instalačního kanálu, vyvěšen a tím dochází ke vzniku namáhání. Na druhé straně by měla být u předkonfekcionovaného kabelu na konci opatřeném přípojnými prvky LWL-vlákna v relativně dlouhém koncovém úseku v jednotlivé formě, aby nedošlo při pozdější montáži například zásuvkové krabice k žádným omezením.

Je znám například předkonfekcionovaný kabel z optických vláken, jehož koncová oblast je znázorněna na obr. 8: Předkonfekcionovaný LWL-kabel 1 sestává v kabelovém úseku 2 z pláště 3 a jednoho nebo více svazkových zaváděčů £. Každý z nich obsahuje pouzdro 5 svazkového zaváděče, v němž probíhají skleněná vlákna 6. Na konci kabelového úseku 2 je uspořádán kalíškovitý rozdělovači prvek Ί_, který je svým dnem upevněn na plášť 3 a na svém horním otvoru vykazuje závit 8.

Do trubice _9< která na svém druhém konci obsahuje vazební spoj

10. Plášť 3 a pouzdro 5 svazkového zaváděče končí v rozdělovacím prvku 2' jednotlivá skleněná vlákna tam vedou z konce pouzdra 2 svazkového zaváděče ven. Jsou jednotlivě potažena trubicí 11, která sahá od konce pouzdra 5 svazkového zaváděče až k LWL-přípojnému prvku .

Rozdělovači prvek ]_, v němž probíhají skleněná vlákna potažená trubicemi

11, je vyplněn zalévací hmotou

13.

Při instalaci jsou takto předkonfekcionováné kabely optických vláken upevněny na tažné lano a jsou protaženy kabelovými kanály, trubkami apod.

·« ·<· • · v · • · • ·

• · · • · • » · • · *· ·

Ačkoliv použití těchto známých předkonfekcionovaných LWL-kabelů přináší oproti konfekcionování na místě velké výhody, ukazuji se především při použiti jednovidových vláken částečně relativně vysoké hodnoty útlumu.

Podstata vynálezu

Vynález představuje předkonfekcionovaný kabel z optických vláken s nejméně jedním svazkovým zaváděčem z optickými vlákny a s jedním rozdělovacím prvkem na nejméně jednom konci kabelu. Vlákna probíhají na jedné straně rozdělovacího prvku společně ve svazkovém zaváděči a jsou na jeho druhé straně potažena trubicí . Rozdělovači prvek je nejméně částečně naplněn zalévací hmotou. Podstata řešení podle vynálezu spočívá v tom, že v rozdělovacím prvku je uspořádáno nejméně jedno převodní těleso, které v přechodové oblasti přeřazuje vlákna ze společného průběhu ve svazkovém zaváděči na průběh s potažením trubicemi.

Vynález přináší také způsob předkonfekcionizace kabelu z optických vláken s nejméně jedním svazkovým zaváděčem s větším počtem optických vláken, a to s následujícími kroky: na nejméně jednom konci kabelu jsou volně uložena vlákna; rozdělovači prvek je uspořádán na kabelu na přechodu od vláken, která nejsou volně uložena, k volně uloženým vláknům. V rozdělovacím prvku je uspořádáno převodní těleso. Volně uložená vlákna jsou potažena trubicí, a trubice jsou jednotlivě nebo společně zavedeny do převodního tělesa. Rozdělovači prvek je nejméně částečně naplněn zalévací hmotou, načež je tato vytvrzena nebo samovolně vytvrdne.

• · ®· · ⁹ - * ···· ·· ·· ··· t- . . · · ·· ···::· ί ί • · · ·· ···· ···· ··· ····· ·

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže vysvětlen s pomocí příkladů provedení znázorněných schematicky na přiložených výkresech, kde značí:

obr. 1 průřez skleněným vláknem;

obr. 2 průřez kabelem s optickými vlákny;

obr. 3 průřez optickým vláknem potaženým trubicí;

obr. 4 bokorys koncového úseku předkonfekcionovaného kabelu s optickými vlákny;

obr. 5 oproti obr. 4 zvětšený bokorys koncové oblasti předkonfekcionovaného kabelu s optickými vlákny, přičemž rozdělovači prvek je znázorněn v řezu;

obr. 6 podélný řez převodním tělesem i se svazkovým zaváděčem a optickými vlákny;

obr. 7 průřez převodním tělesem podél čáry A-A z obr. 6;

obr. 8 známý, ve stavu techniky uvedený předkonfekcionovaný kabel s optickými vlákny, a to ve znázornění odpovídajícím obr. 5.

Na obrázcích jsou odpovídající prvky označeny stejnými vztahovými značkami.

• ·

Příklady provedeni vynálezu

Dříve než bude blíže vysvětleno vytvoření skleněného vlákna podle obr. 1, následují nejprve některé poznámky, týkající se uvedených provedení.

Vynálezci zjistili, že za vznik relativně vysokých hodnot útlumu u předkonfekcionovaných LWL kabelů jsou často zodpovědné mikroohyby, které vznikají v krátké přechodové oblasti, v níž se nacházejí skleněná vlákna uvnitř rozdělovacího prvku bez ochranné trubice, to znamená, že jsou uložena přímo v zalévací hmotě. Jedna z více možných příčin vzniku takovýchto mikroohybů spočívá v tom, že při zalití rozdělovacího prvku zalévací hmotou v ní mohou vzniknout vzduchové bubliny, které vlivem vztlaku tlačí ve zmíněné přechodové oblasti na vlákna, čímž může dojít ke vzniku mikroohybů.

Převodní těleso vykonává v této přechodové oblasti pro LWL-vlákna ochrannou funkci, a zmenšuje tak nebezpečí vzniku mikroohybů. Platí to zejména tehdy, když může být zalévací hmota do tělesa vtlačena. U následně popsaných výhodných provedení není naproti tomu převodní těleso zalévací hmotou naplněno. Tím je nebezpečí vyplývající z tvoření vzduchových bublin prakticky zcela vyloučeno. U uvedených provedení je převodní těleso naplněno gelem. S výhodou se přitom jedná o ten samý gel, s nímž je naplněn také svazkový zaváděč. Takovéto vyplnění gelem slouží k zajištění určené polohy uložených vláken, jakož i podélné vodotěsnosti.

Co se týče zalévací hmoty, jedná se u výhodných provedení o umělou hmotu, která je v tekutém stavu nalita do kalíškovitě vytvořeného rozdělovacího prvku, kde obklopí prvky, které se v něm nachází, a po vytvrzení je fixuje v jejich poloze a chrání před vnějšími vlivy (mechanická zátěž, vlhkost apod.). U výhodných provedení se jedná o termoplastickou umělou hmotu, která může být v tekutém stavu, získaném zahřátím, zalita a při ochlazení se vytvrdí. Rovněž mohou být použity tvrditelné umělé pryskyřice nebo kaučuky.

K oddělení vnějšího prostoru, naplněného zalévací hmotou, od vnitřního prostoru, naplněného například gelem, je u uvedených příkladů provedení uspořádáno na převodním tělese nejméně jedno těsnění. Pod těsněním se přitom nachází stavební prvek, který při předkonfekcionování kabelu s optickými vlákny v podstatě brání vtlačení zalévací hmoty do převodního tělesa. Jelikož má použitá zalévací hmota v tekutém stavu poměrně vysokou viskozitu, je pro tuto funkci postačující těsnění, které ponechává menší otvory neuzavřené.

Obzvláště jednoduché řešení, znázorněné u příkladů provedení, spočívá v použiti těsněni, které společně zachycuje větší množství nebo všechna vlákna potažená hadicí. Pokud zde zůstanou klínovité otvory mezi jednotlivými hadicemi a mezi hadicemi a těsněním, například prstencovitým, jsou tak malé, že zalévací hmota nemůže být dovnitř převodního tělesa protlačena.

U uvedených provedení je převodní těleso spojeno s pouzdrem svazkového zaváděče tak, že je nasunuto na kus pouzdra svazkového zaváděče, přesahující přes konec pláště, spolu se zaváděnými LWL-vlákny.

Vedle toho jsou podle stavu techniky známy další možné příčiny vzniku mikroohybů při předkonfekcionování kabelů s optickými vlákny. Tak může dojít k tomu, že pokud není zalévací hmota ještě tvrdá, může tah na hadici, nasunutou přes skleněná vlákna, způsobit její povytažení. Když je pak následně obnoven tlak, může se stát, že se hadice nenasune zpět na vlákna, nýbrž, že se volně uložená vlákna ohnou. Aby bylo toto nebezpečí vyloučeno nebo přinejmenším zmenšeno je převodní těleso u uvedených provedení vybaveno tlakovým a takovým odlehčením pro hadici s uvnitř probíhajícími vlákny. Toto tahové a tlakové odlehčení je u uvedených provedení realizováno stavebním prvkem, který vyvíjí na hadici příčný tlak. U uvedeného řešení se přitom jedná o shora zmíněné těsnění, které zabraňuje vtlačení zalévací hmoty do převodního tělesa. Tento stavební prvek má tudíž dvojí funkci a to jako těsnění a tahové a tlakové odlehčení.

Zatímco jsou tedy u znázorněného provedení obě opatření sloučena, používají jiná (neznázorněná) provedení pouze převodní těleso (bez utěsnění a bez tlakového a tahového odlehčení) a další provedení pouze jedno z obou opatření, tedy buď pouze utěsnění anebo tahové a tlakové odlehčení. Všechna tato provedení jsou oproti řešením podle stavu techniky výhodná.

Převodní těleso je u uvedených provedení zhotoveno z umělé hmoty. Z výhodou se jedná o prvek vytvořený vstřikovým litím. U jiných (neznázorněných) provedení se naproti tomu používá například vysoustružený kovový kus.

Co se týče způsobu předkonfekcionizace kabelu s optickými vlákny je třeba poznamenat, že pořadí části

způsobových kroků je libovolně volitelné. Vypočítáváni kroků uvedených v nároku 9 reprodukuje pouze výhodné pořadí, nepodmiňuje však žádné nutné pořadí kroků, nýbrž přináší pouze informaci, které kroky ke způsobu patří.

U jiných provedení je například nejprve na kabelu uspořádán rozdělovači prvek, a teprve potom jsou volně uložena vlákna. Také může být například provedeno uspořádání převodního tělesa v rozdělovacím prvku před volným uložením vláken tak, že je nejprve zcela nasunuto přes volně uložené pouzdro svazkového zaváděče, teprve potom jsou volně uložena vlákna a potažena trubicí, a nakonec je převodní těleso zasunuto zpět, čímž jsou do něj trubice společně zavedeny.

Co se týče obr. 1, je na něm znázorněn průřez jednovidovým vláknem 6 se stupňovitým profilem. Skleněné vláknové jádro 21, v průřezu kruhové, je obklopeno vláknovým pláštěm 22, v průřezu prstencovým, rovněž ze skla, ale s menším indexem lomu než vykazuje vláknové jádro 21. Plášť 22 je okolo dokola uzavřen umělohmotným povlakem 23, který nemá žádnou optickou funkci, má pouze funkci mechanické ochrany. Průměr vláknového jádra 21 činí například u vlákna pro 1 310 nm 8 až 10 pm, s výhodou přibližně 9 pm, vnější průměr vláknového pláště 22 činí 100 až 150 pm, s výhodou 125 pm, a vnější průměr povlaku 23 činí 200 až 300 pm, s výhodou 250 pm. U jiných provedení se používají jednovidová vlákna se stupňovitým nebo gradientním profilem. Jejich průměr jádra leží například v oblasti okolo 50 pm, přičemž průměry pláště a povlaku jsou podobné zmíněným průměrům u jednovidového vlákna.

Kabel sestává ze

44 4

4* •4 • 4 • ·

4· • 4· •· ·

svazkového s optickými vlákny podle obr.

zaváděče 4 a z pláště 3 z umělé hmoty, který ho (neznázorněných) provedení obklopuje například šest takovýchto svazkových může být popřípadě uspořádán centrální

Svazkový zaváděč

U j iných počet, obklopuje.

plášť větší zaváděčů, přičemž zde stabilizační prvek.

svazkového zaváděče z umělé hmoty, v a ze skleněných vláken 6, která jím jedná o 12 nebo 24 vláken, takže případě vykazuje kabel se šesti svazkovými zaváděči dohromady 144 vláken.

£ sestává z pouzdra 5 průřezu prstencovitého, procházejí. Typicky se například v posledním

Pouzdro 5 svazkového zaváděče je pouzdro a vlákna 6 mají tudíž dostatek v pouzdru bezsilově. Příčná zatížení vláknech 6 projevovat, naplněno gelem 24, který vodotěsnosti pouzdra 5 a se jedná například pouzdra _5 svazkového průměr kabelu s trubicí vytvořeno jako volné prostoru a leží tudíž se nemohou tudíž na

Pouzdro 5 svazkového zaváděče je s výhodou slouží k zajištění podélné stanovené polohy vláken 6. U tzv. Petrocelli-gel. Vnější gelu 24 průměr s pouze zaváděče je například 2 až 5 mm, jedním žilovým svazkem 5 až 8 mn vněj ší vlákno 6 znázorňuje jednotlivé skleněné něj přetažena. U vnitřní která je přes sestává trubice 11

11, vytvoření v podobě průměr 0,6 mm a znázorněného na obr.

pouze která má umělohmotné trubky, vnější průměr

3, je tato vnitřní vložkou 26a

0,9 takovýchto trubice 25 například vnitřní U provedení trubice 25 přídavně s vyztužením, s mm.

vybavena zpevňovací probíhajícím v podélném směru, a dále je vybavena ochranným pláštěm 26b. Vnější průměr této trubice výhodou vněj šim • · například 1,2 až 2,5 mm. Zpevňovací vložka 26a a ochranný plášť 26b jsou fakultativní.

Na obr. 4 a obr. 5 je znázorněna koncová oblast předkonfekcionovaného kabelu 3. s optickými vlákny. V nerozděleném kabelovém úseku 2_ tento podle obr. 2 sestává z pláště 3 a jednoho nebo více svazkových zaváděčů _4. Jak již bylo uvedeno, vykazuje každý z nich pouzdro 5 svazkového zaváděče, v němž probíhají skleněná vlákna 6 (například v počtu 2 až 144) . Na konci kabelového úseku 2 je uspořádán kalíškovitý rozdělovači prvek Ί_, který je svým dnem pevně, utěsněné upevněn na plášti 3 a na svém horním otvoru vykazuje závit £). Do tohoto závitu 8^ lze našroubovat tažnou trubici 9, která na svém druhém konci vykazuje vazební spoj 10, například tažnou osu.

Plášť 3 končí na dně rozdělovacího prvku j_, pouzdro 5 svazkového zaváděče se však rozkládá ještě malý kousek, například 3 až 15 mm, přes konec pláště 3 ve směru kabelového konce. Na přečnívající konec pouzdra 5. svazkového zaváděče je nasazeno převodní těleso 28. Jednotlivá skleněná vlákna _6 procházejí z konce pouzdra 5 svazkového zaváděče převodním tělesem 28. Jsou jednotlivě potažena trubicí 11, která sahá zevnitř převodního tělesa 28 až k LWL-zástrčce. Jelikož je vnější průměr trubice 11 větší než vnější průměr skleněných vláken 6, je dán zpravidla krátký meziúsek, v němž poslední leží volně, tedy bez potažení trubicí 11. Tento meziúsek leží zcela uvnitř převodního tělesa 28.

Jednotlivé zástrčky 12 skleněných vláken >6, u nichž se jedná například o zástrčky SC, ST nebo ESCON, jsou uspořádány ve směru kabelu zcela nebo částečně přesazené, aby bylo ve volném vnitřním průřezu tažné trubice získáno místo.

Rozdělovači prvek Ί_ se skleněnými vlákny 6_, která probíhají uvnitř něj a jsou opatřena trubicemi 11, a s převodním tělesem 28 je vyplněn zalévací hmotou 13, například termoplastickou umělou hmotou nebo tvrditelnou licí pryskyřicí.

Při instalaci přenosového členu jsou takto předkonfekcionované kabely 1_ s optickými vlákny svými vazebními spoji 10 připojeny na tažné lanko a takto jsou protaženy kabelovými kanály, trubkami atd. (obr. 4) . Tažné síly jsou přitom přenášeny od tažné trubice 9 přes rozdělovači prvek 1_ na kabelový úsek 2. Na vlákna 6 potažená trubicemi 11 tedy tažné síly nepůsobí. Tažná trubice 9 chrání dále vlákna 6, například před příliš velkými ohyby. V důsledku své ochranné funkce zůstává s výhodou u kabelu tak dlouho jak je to možné, a je prostřednictvím otáčení v závitu 8 odejmuta teprve tehdy, když je například nainstalována zásuvka a vlákna 6 jsou zavedena do tělesa zásuvky.

Další podrobnosti konstrukce a funkce převodního tělesa 27 vyplývají z obr. 6 a obr. 7. Přívodní těleso obsahuje dutou válcovou skříň 28 o průměru mezi 3 a 10 mm, s výhodou asi 5 mm, a výšce od 10 do 30 mm, s výhodou asi 20 mm. Krycí plocha skříně 28 obsahuje otvor 29, do něhož může být zaveden koncový kus pouzdra 5 svazkového zaváděče vyčnívající z kabelového úseku. Lícování otvoru 29 a pouzdra _5 svazkového zaváděče je zvoleno tak, že je zaručeno • · dostatečné utěsněni oproti vtlačované tekuté zalévaci hmotě 13.

V jiné krycí ploše skříně 28 se nachází kruhový otvor 30 pro společný průchod veškerých optických vláken, potažených trubicí 11. Otvor 30 je obklopen pružným prstencovým těsněním 31, které je zhotoveno například z elastomeru. Rozměry otvoru 30 a prstencovitého těsnění 31 jakož i pružné vlastnosti prstencovitého těsnění 31 jsou zvoleny tak, že je jednak dosaženo spolehlivé inhibice vůči nechtěnému vytažení a zasunutí trubice 11 (tahové a tlakové odlehčení), a jednak je ještě zároveň možné společné nebo jednotlivé nasunutí trubice 11 na vlákna 6 na prstencovém těsnění 31. Přitom je dosaženo tak těsného stěsnání trubice 11 a tak těsného dosednutí na prstencovité těsnění 31, že zbývající meziprostory v oblasti otvoru 30 jsou vyhovujícím způsobem malé, aby bylo zabráněno vtlačení zalévaci hmoty 13 v tekutém stavu.

Na obr. 6 je také znázorněno, že v krátké přechodové oblasti uvnitř převodního tělesa 27 leží vlákna 6 volně, neboť jejich vzdálenost v oblasti potažené trubicí 11 je větší než v pouzdru 5 svazkového zaváděče. Jak již bylo shora uvedeno, je zbývající vnitřní prostor převodního tělesa 27 vyplněn gelem 24 . Převodní těleso 27 je v podobě kusu zhotoveného vstřikovým litím z termoplastické umělé hmoty (např. z polypropylenu nebo polystyrolu). U jiných provedení je zhotoveno z kovu, například jako vysoustružený kus.

Předkonfekcionování kabelu s optickými vlákny spočívá v tom, že nejprve je na příslušném konci vynesena délka pláště 3 a pouzdra _5 svazkového zaváděče, která přibližně

odpovídá délce tažné trubice 9, a to obvykle 0,5 - 1,5 m. Přitom se nechá z pláště 3 krátký koncový kus pouzdra svazkového zaváděče přečnívat. Následně je přes volně uložená vlákna 6 nasunut rozdělovači prvek 2 a na konci pláště je pevně a těsně uchycen. Potom je přes volně uložená skleněná vlákna 6 nasunuto převodní těleso 27 a otvorem 29 je nasazeno na výčnělek pouzdra svazkového zaváděče. Potom je naplněno gelem 24.

Následně jsou volně uložená vlákna 6 potažena trubicí 11, a sice tak, že jsou s výhodou veškeré trubice 11 společně zavedeny otvorem 30 do převodního tělesa 27, a to tak hluboko, že vlákna 6 zůstanou bez potažení pouze v krátké přechodové oblasti ležící uvnitř převodního tělesa 27. Společné zavedení trubic 11 zmenšuje nebezpečí, že by mohla jednotlivá skleněná vlákna při tomto kroku vybočit. Ovšem jednotlivé nasunutí a zavedení trubic 11 je rovněž možné.

Nakonec je rozdělovači prvek naplněn zalévací hmotou 13, která je posléze vytvrzena (např. ohřátím teplem tvrditelné umělé pryskyřice) nebo se vytvrdí samovolně (např. ochlazením teplem roztavené termoplastické umělé hmoty.

U znázorněných provedení byl blíže vysvětlen pouze případ kabelu s pouze jedním svazkovým, zaváděčem j4· U vícero svazkových zaváděčů může být buď pro každý z nich uspořádáno v rozdělovačům prvku vlastní převodní těleso, nebo alternativně speciálně vytvořené převodní těleso pro více svazkových zaváděčů. V posledním případě má převodní těleso odpovídajícím způsobem více otvorů 29. Vlákna potažená trubicemi mohou být vyvedena vícero otvory 30 nebo

alternativně - společně pouze jedním, příslušným způsobem zvětšeným otvorem 30.

Ukázalo se, že uvedenými provedeními bylo oproti stavu techniky dosaženo významných zlepšení co se týče útlumu. Popsaná řešení jsou tak přínosem pro další rozšíření technologie optických nosičů při kabeláži budov.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   Μ · • · · • · · • φ φ

   1. Předkonfekcionovaný s nejméně jedním svazkovým kabel zaváděčem z optických (4) s větším vláken počtem optických vláken (6) nejméně jednom konci straně rozdělovacího a jedním rozdělovacím prvkem (7) na svazkovém zaváděči (4) kabelu, přičemž vlákna prvku (7) probíhají na jeho druhé straně (6) na jedné společně ve j sou potažena trubicí (11), a přičemž rozdělovači prvek (7) je nejméně částečně zalévací prvku které (7) je e tím, že hmotou (13) , v rozdělovacím naplněn jící s uspořádáno nejméně jedno v přechodové oblasti přeřazuje průběhu ve svazkovém zaváděči (4) trubicemi (11).

   převodní těleso (27), vlákna (6) ze společného na průběh s potažením
2. 2. Předkonfekcionovaný kabel z optických vláken podle nároku 1, vyznačující se tím, že převodní těleso (27) není naplněno zalévací hmotou (13).
3. 3. Předkonfekcionovaný kabel z optických vláken podle nároku 2, vyznačující se tím, že převodní těleso (27) je naplněno gelem (24).
4. 4. Předkonfekcionovaný kabel z optických vláken podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že v převodním tělese (27) je uspořádáno nejméně jedno těsnění (31), které při předkonfekcionování kabelu z optických vláken brání vtlačení zalévací hmoty (13) do převodního tělesa (27).
5. 5. Předkonfekcionovaný kabel z optických vláken podle ♦ * · nároku vyznačuj ici že těsnění (31) pojímá vícero nebo všechna vlákna (6) potažená trubicí (11).
6. 6. Předkonfekcionovaný kabel z optických vláken podle jednoho z nároků 1 až 5,vyznačující se tím, že převodní těleso (27) je spojeno s pouzdrem (5) svazkového zaváděče (4).
7. 7. Předkonfekcionovaný kabel z optických vláken podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že převodní těleso (27) je vybaveno nejméně jedním tlakovým a tahovým odlehčením pro trubice (11) s vlákny (6) probíhajícími uvnitř nich.
8. 8. Předkonfekcionovaný kabel z optických vláken podle jednoho z nároků 4 až 6, vyznačující se tím, že těsnění (31) slouží také pro tahové a tlakové odlehčení trubic (11) s vlákny (6) probíhajícími uvnitř nich.
9. 9. Způsob předkonfekcionizace kabelu z optických vláken s nejméně jedním svazkovým zaváděčem (4) s větším počtem optických vláken (6), který obsahuje následující kroky:

   na nejméně jednom konci kabelu jsou volně uložena vlákna (6) , rozdělovači prvek (7) je uspořádán na kabelu na přechodu od vláken (6), která nejsou volně uložena, k volně uloženým vláknům (6), v rozdělovacím prvku (7) je uspořádáno převodní těleso (27), volně uložená vlákna (6) jsou potažena trubicí (11), trubice (11) jsou jednotlivě nebo společně zavedeny do převodního tělesa (27), rozdělovači prvek (7) je nejméně částečně naplněn zalévací hmotou (13), načež je zalévací hmota (13) vytvrzena nebo vytvrdne samovolně.
10. 10. Způsob podle nároku 9, se znaky jednoho z nároků 2 až 8.