CZ20004295A3 - Plynový ventil a způsob dodání plynového impulzu - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká plynového ventilu zahrnujícího pouzdro s plynovým vstupem a plynovým výstupem, přičemž toto pouzdro zahrnuje prstencové sedlo ventilu a těleso ventilu umístěné před ním, přičemž těleso ventilu může utěsněné spočívat na uvedeném sedlu ventilu a je centrálně vytvořeno v membráně, přičemž obvodová hrana této membrány je upevněna v pouzdru, strana membrány, která směřuje k sedlu ventilu, je v přímém spojení s plynovým vstupem, a strana membrány, která směřuje od sedla ventilu, ohraničuje řídící komoru, která je spojena s plynovým vstupem přes otvor škrtící klapky, přičemž jsou přítomné prostředky pro umožnění plynu, aby proudil z uvedené řídící komory tak, aby se snížil tlak do takové míry, že těleso ventilu se zvedne od sedla ventilu, přičemž uvedené prostředky uvádějí uvedenou řídící komoru do spojení s uvedeným plynovým výstupem, tyto prostředky zahrnují stacionární průchod, souosý vzhledem k tělesu ventilu, a přičemž těleso ventilu je v podstatě prstencové.

Dosavadní stav techniky

Ventil tohoto typu je známý z US-A-4911401.

Těleso ventilu u takovéhoto ventilu je výhodně centrálně umístěno v membráně. V jiném výhodném provedení jsou membrána a těleso ventilu integrálně vyrobeny z materiálu, který je ohebný do takové míry, že na jednu stranu je dostatečně tuhý pro vytvoření tělesa ventilu, zatímco na druhou stranu je dostatečně ohebný pro vytvoření membrány.

• ·

Ventil tohoto typu může být použit zejména pro dodání plynového impulzu, což je krátký ale intenzívní průtok plynu, například pro účely čištění prachového filtru, ve kterém je intenzivní plynový tok veden skrz prachový filtr po krátkou časovou periodu ve směru opačném ke směru plynového toku během filtrace.

Plynový ventil zahrnuje membránu, jejíž jedna strana je v přímém spojení s plynovým vstupem. Tato první strana membrány má menší povrchovou plochu, než má druhá strana membrány, přičemž tato druhá strana tvoří ohraničení pro řídící komoru. První strana má menší povrchovou plochu, protože těleso ventilu je centrálně umístěno v membráně na této straně. Řídící komora je ve spojení s plynovým vstupem přes jeden nebo více otvorů škrtící klapky, takže stejný tlak, to jest vstupní tlak plynového ventilu, převládá na každé straně membrány v uzavřené poloze ventilu.

Plynový ventil je otevřen prostřednictvím náhlého snížení tlaku plynu v řídící komoře. To může být provedeno prostřednictvím otevření elektromagneticky řízeného ventilu, takže řídící komora je uvedena do spojení s okolní atmosférou.

US-A-4911401 popisuje ventil s vypouštěcí sestavou obsahující stacionární dutou trubku, procházející skrz těleso ventilu a skrz sedlo ventilu do výstupu ventilu. Protože prostředky pro umožnění plynu, aby proudil ven z řídící komory, jsou tvořeny stacionární dutou trubkou, bude tato dutá trubka tvořit překážku v sedlu ventilu, když je ventil otevřen. Navíc ventil podle US-A-4911401 vyžaduje těsnění mezi uvedenou stacionární dutou trubkou a pohybujícím se tělesem ventilu.

• · ··· · • · · • · · · · ··

Cílem předkládaného vynálezu je zlepšit plynový ventil, který může být otevírán rychle vypouštěním plynu z řídící komory

Podstata vynálezu 5

Aby bylo možné dosáhnout zmiňovaného cíle, zahrnují uvedené prostředky centrální průchod skrz těleso ventilu a membrána se rozprostírá jak vně tělesa ventilu tak i uvnitř tělesa ventilu, při pohledu v axiálním směru vzhledem k prstencovému tvaru, a část membrány, která se rozprostírá uvnitř tělesa ventilu, je upevněna v pouzdru kolem průchodu pro vypouštění plynu z řídící komory do plynového výstupu.

Aby se podpořilo rychlé vypouštění plynu z řídící komory, má tento průchod výhodně průměr větší než 15 % průměru sedla ventilu, zvláště výhodně je přitom tento průměr větší než 20% průměru sedla ventilu. Průchod, mající takto velkou plochu průřezu, může být snadno vytvořen centrálně, to jest axiálně, v tělese ventilu.

V jednom výhodném provedení jsou těleso ventilu a membrána integrálně vytvořeny z kusu ohebného materiálu.

Výhodně je membrána, rozprostírající se uvnitř tělesa ventilu, v podstatě trubková v místě, ve kterém je upevněna v pouzdru, přičemž prochází v axiálním směru v tomto směru a přičemž obklopuje průchod.

V jednom výhodném provedení je řídící komora prstencová a stěna řídící komory, umístěná naproti uvedené membrány, zahrnuje prstencový výstupek zasahující do řídící komory, přičemž v otevřené poloze ventilu je membrána uložena na každé straně uvedeného výstupku, to jest jak uvnitř tak i • 9 • · · · · · · 9 9 9 ••••9 · · · · ·

9 9999 99

999 99 9999 99 9 vně výstupku při pohledu v radiálním směru. Tímto způsobem může být omezen mrtvý objem řídící komory a výstupek může tvořit zarážku, proti které se může opírat těleso ventilu v otevřené poloze ventilu.

V jednom výhodném provedení je průchod spojen s druhým sedlem ventilu, vytvořeným v pouzdru, které může být uzavíráno druhým tělesem ventilu pro uvedení centrálního průchodu do spojení s řídící komorou nebo pro jeho uzavření vzhledem k této komoře. Výhodně je druhé těleso ventilu centrálně vytvořeno v druhé membráně, přičemž tato druhá membrána na jednu stranu ohraničuje výše zmiňovanou řídící komoru a na druhou stranu ohraničuje druhou řídí komoru, přičemž tato druhá membrána zahrnuje centrální průchod, který může uvést první řídící komoru do spojení s druhou řídící komorou, a přičemž tento průchod je vytvořen s třetím sedlem ventilu, který lícuje s uzavíracím prvkem, který tvoří část pohyblivého jádra ovladatelného elektromagnetu.

Výhodně je rovněž přítomen elektromagneticky řízený ventil pro ovládání spojení mezi řídící komorou a plynovým výstupem. To umožňuje provést rychlé otevření průchodu mezi řídící komorou a plynovým výstupem.

V jednom výhodném provedení je uvnitř tělesa ventilu vytvořen stacionární vodící prvek, přičemž tento vodící prvek je upevněn v pouzdru společně s centrální částí membrány. Průchod pro uvedení řídící komory do spojení s plynovým výstupem může být vytvořen skrz tento vodící prvek.

Přítomnost takového vodícího prvku, umístěného uvnitř tělesa ventilu, brání tělesu ventilu v posunutí do nežádoucí polohy (mimo správné vyrovnání), přičemž současně tento vodící prvek ''A..:···· , ·;·_:υ

9999 99 9 nenarušuje tok plynu kolem tělesa ventilu. Navíc takový vodící prvek funguje jako držák pro membránu.

Výhodně je membrána utěsněné uzavřena na svojí obvodové hraně mezi dvěma prstencovými povrchy dvou částí 5 pouzdra, pricemz tyto dva prstencové povrchy jsou v podstatě válcovými povrchy, které obklopují jeden druhý. To umožňuje uložit hranu membrány uspokojivým a spolehlivým způsobem i tehdy, když se axiální vzdálenost mezi dvěma částmi pouzdra mírně mění.

V jednom výhodném provedení sestává pouzdro plynového ventilu z alespoň dvou vzájemně k sobě upevněných částí, mezi kterými je usazen těsnící kroužek, přičemž každá z uvedených částí je vytvořena s válcově procházejícím povrchem, totiž dovnitř procházejícím povrchem a ven procházejícím povrchem, 15 mezi nimiž je usazen těsnící kroužek. Rovněž v tomto případě se vzdálenost mezi částmi pouzdra může mírně měnit v axiálním směru, aniž by to mělo nepříznivý efekt na správné utěsnění mezi dvěma částmi pouzdra.

Shora popisovanou přítomnost dvou válcových povrchů, mezí kterými je přítomná obvodová hrana membrány a/nebo těsnící kroužek, lze považovat za základ samostatného vynálezu a může být využita nezávisle na výše zmiňovaných aspektech v pouzdru pro ventil a pro různé hydraulické a pneumatické komponenty, když uvedené pouzdro sestává z alespoň dvou částí, které jsou vzájemně spolu utěsněné spojeny.

Předkládaný vynález se navíc týká způsobu dodání plynového impulzu, ve kterém se elektromagneticky řízený ventily otevírá rychle prostřednictvím toku plynu z řídící

z^yr4 4 f 4 · · komory, ohraničené membránou, do plynového výstupu, přičemž v důsledku toho se membrána posune tlakem plynu v plynovém vstupu plynového ventilu, což způsobí otevření plynového ventilu, při kterém se plyn vede od plynového vstupu do plynového výstupu plynového ventilu.

Další aspekty, které mohou být použity nezávisle a ve vzájemných kombinacích, budou popsány prostřednictvím příkladného provedení a budou definovány v připojených patentových nárocích.

Za účelem podrobnějšího vysvětlení předkládaného vynálezu bude nyní ve spojení s odkazy na připojené výkresy popsáno příkladné provedení elektromagneticky řízeného . plynového ventilu.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje celkový pohled na plynový ventil;

Obr. 2 znázorňuje pohled v řezu vedeném rovinou II-II na obr. 1;

Obr. 3 znázorňuje pohled v řezu, odpovídající obr. 2 a znázorňující ventil v částečně otevřené poloze;

Obr. 4 znázorňuje detail označený IV na obr. 2; a Obr. 5 znázorňuje zvětšenou část obr. 2.

Příklady provedení vynálezu

Plynový ventil je na obrázcích znázorněn pouze schematicky, přičemž na obr. 1 je znázorněn v nárysu. Obr. 1 znázorňuje plynový vstup 11, ke kterému může být prostřednictvím závitové hlavy nebo jiné trubkové spojky

• · · · · · · · ·· ·· ··· · · · · · · · 9 9 999 9 9 9 9 9

9 ···· · · ·

999 99 9999 ·· ··· upevněna plynová přívodní trubka. Na svojí spodní straně je plynový ventil vytvořen s plynovým výstupem 12, ke kterému může být podobně připojena plynová odváděči trubka. Jak plynový vstup 11 tak i plynový výstup 12 jsou vytvořeny v první částí 13 pouzdra, ve které je rovněž vytvořeno prstencové sedlo 14 ventilu (viz obr. 2).

Plynový ventil dále zahrnuje těleso 15 ventilu, které může spočívat utěsněné na sedlu 14 ventilu, jak je znázorněno na obr. 2. Těleso 15 ventilu je integrální s membránou 16, θ 17 . Membrána 16, 17 se rozprostírá radiálně vně (vztahovou značkou označeno jako membrána 16) a radiálně uvnitř (vztahovou značkou označeno jako membrána 17.) . Materiál tělesa 15 ventilu a membrány 16, 17 je ohebný do takové míry, že na jedné straně je dostatečně tuhý pro vytvoření tělesa 15 „ ~ ventilu, zatímco současně na druhou stranu je dostatečné ohebný pro vytvoření membrány 16, 17. Membrána 16., 17 a těleso 15 ventilu mohou být rovněž vyrobeny z různých materiálů.

Vně procházející obvodová hrana 18 membrány 16 je uložena ve vybrání mezi první částí 13 pouzdra a druhou částí 19 pouzdra.

Obr. 4, znázorňuje detailněji spojení mezi první částí 13 pouzdra a druhou částí 19 pouzdra. První část 13 pouzdra je vytvořena s válcovou, dovnitř procházející stěnou a druhá část 19 pouzdra je vytvořena s válcovou, ven procházející stěnou 22 . Mezi těmito dvěma stěnami 21, 22 je přítomen prostor, ve kterém je uložena obvodová hrana 18 membrány 16. Aby se dosáhlo správného plynotěsného utěsnění, q je obvodová hrana 18 membrány 16 vytvořena s šikmo ven vystupujícím žebrem 23., které utěsněné přiléhá proti stěně 21 první části 13 pouzdra.

Obr. 4 rovněž znázorňuje těsnící kroužek 24, který je podobně umístěn v prostoru mezi stěnami 21. 22 první a druhé 5 části 13, 19 pouzdra. Těsnícím kroužkem je O-kroužek, který je mírně stlačen mezi stěnami 21, 22.

Vzdálenost mezi stěnami 21, 22 může být přesně stanovena předem a nezávisí na vzájemných polohách v první části 13 pouzdra a druhé části 19 pouzdra v axiálním směru.

Ohebný těsnící kroužek 24 je tedy stlačen v předem stanovené míře, což zajišťuje optimální utěsnění mezi první částí 13 pouzdra a druhou částí 19 pouzdra. Totéž platí pro obvodovou hranu 18 membrány 17 a žebro 23 vytvořené na uvedené obvodové hraně.

První část 13 pouzdra a druhá část 19 pouzdra jsou společně k sobě upevněny prostřednictvím v podstatě kruhové spony 25., která je usazena ve vně procházejícím žlábku první části 13 pouzdra podél části svojí délky (viz obr. 4), a která se opírá proti radiálně procházejícímu zarážecímu povrchu na části 26 druhé části 19 pouzdra podél další části svojí délky (viz obr. 1). Spojení tohoto typu mezi dvěma částmi 13, 19 pouzdra je popsáno ve shora zmiňovaném zveřejněném dokumentu WO96/27095 a rovněž ve zveřejněném dokumentu WO96/27096. Pokud toto spojení umožňuje určitou vůli v axiálním směru mezi první částí 13 pouzdra a druhou částí 19 pouzdra, zůstane optimální utěsnění mezi těmito dvěma částmi 13, 19 pouzdra a správné upevnění obvodové hrany 18 membrány 16 zajištěno v důsledku použití axiálně

3Q procházejících stěn 21, 22.

·· ···· ·· ·· ·· • · · · · * · · · · ····· · · · · · • · · · · · ··· ·· ··· ·· ···· ·· 0··

Druhá část 19 pouzdra a membrána 16, 17 spolu uzavírají řídící komoru 31. Tlak plynu v řídící komoře 31 vyvíjí dolů působící sílu na membránu 16, 14 a tudíž na těleso 15 ventilu, zatímco tlak plynu v plynovém vstupu 11 vyvíjí nahoru působící sílu na membránu 16 a tudíž na těleso ventilu. Řídící komora 31 je spojena s plynovým vstupem 11 přes otvor 32 škrtící klapky, takže tlak plynu, který převládá v řídící komoře 31, která je z tohoto důvodu uzavřena, je stejný, jako je tlak plynu v plynovém vstupu 11 v uzavřené poloze plynového ventilu. Protože povrchová plocha membrány 16, 17, na kterou tlak z řídící komory vyvíjí dolů směřující sílu, je větší, než je povrchová plocha membrány 16, na kterou stejný tlak plynu vyvíjí nahoru směřující sílu v plynové přívodní trubce, bude těleso 15 ventilu spočívat na sedlu 14 ventilu a tím uzavírat plynový ventil. Mělo by být zcela zřejmé, že tlak plynu v plynovém výstupu 12 bude v každém okamžiku nižší, než bude tlak plynu plynovém vstupu 11.

Radiálně dovnitř zasahující část membrány 17 se n

trubkovitě zužuje ve směru nahoru a je upnuta mezi druhou částí 19 pouzdra a vodícím prvkem 33 usazeným v této části pouzdra, přičemž správné utěsnění zajišťuje O-kroužek 34. Vodící prvek 33 je umístěn uvnitř tělesa 15 ventilu a tvoří vodítko pro zajištění správného pohybu tělesa 15 ventilu ve c, vertikálním směru. Uvedený vodící prvek muže zasahovat více dolů, než je znázorněno na obr. 2.

Těleso 15 ventilu je vytvořeno s centrálním průchodem 35, který je spojen s centrálním průchodem 36 uvnitř vodícího prvku 33.

. · · ··· ·· · «· ··· ·· ···· ·» ···

Druhá část 19 pouzdra zahrnuje druhé sedlo ventilu 41, které je schopno těsnící spolupráce s druhou membránou 42 (viz obr. 5). Pokud membrána 42 uzavírá sedlo 41 ventilu, zůstává plynový ventil uzavřený v důsledku výsledné dolů směřující síly na těleso 15 ventilu, jak je popisováno výše.

Plynový ventil se otevře tím, že membrána 42 se vyzdvihne ze sedla 41 ventilu, v důsledku čehož se řídící komora 31 spojí přes průchod 36 ve vodícím prvku 33 s plynovým výstupem 12, kde převládá nižší tlak plynu. Pokles tlaku plynu v řídící komoře 31 způsobuje, že membrána 16, 17 a tudíž těleso 15 ventilu se pohybuje ve směru nahoru, v důsledku čehož se plynový ventil otevře. Tato alespoň částečně otevřená poloha plynového ventilu je znázorněna na obr. 3, přičemž z tohoto důvodu tento obrázek znázorňuje méně částí plynového ventilu, než znázorňuje obr. 2, zejména ale první a druhou část 13, 19 pouzdra a části přítomné v nich.

Jak je znázorněno na obr. 5, je druhá membrána 42, která může utěsněné spočívat na sedlu 41 ventilu, je upnuta na svojí obvodové hraně mezi druhou částí 19 pouzdra a třetí

Ω částí 43 pouzdra a je vytvořena s centrálním otvorem, ve kterém je namontován ovládací prvek 44. Ovládací prvek 4_4 je vytvořen s centrálním průchodem 45 a se třetím sedlem 4 6 ventilu, které nese uzavírací prvek 47 z ohebného materiálu, který je usazen v pohyblivém jádru 48 elektromagnetu 4 9.

²⁵

Na horní straně druhé membrány 42 je přítomná druhá řídící komora 52, která je spojena s řídící komorou 31 přes otvor škrtící klapky (není znázorněno) v membráně 42. V důsledku toho při uzavřené poloze plynového ventilu převládá v druhé řídící komoře 52 stejný tlak plynu jako v plynovém vstupu 11. Když je pohyblivé jádro 48 posunuto ve směru

4 ··· ·

44 44

444 4444 444

4 444 4 4 4 4 4

4444 44

444 44 4444 44 4 nahoru proti síle pružiny 54 v důsledku aktivace elektromagnetu 4 9, poklesne tlak plynu v druhé řídící komoře 52, protože se vytvoří otevřené spojení s plynovým výstupem přes otevřenou cestu mezi třetím sedlem 46 ventilu a uzavíracím prvkem 47, přes průchod 45 v řídícím prvku 44, přes průchod 36 ve vodícím prvku 33 a přes průchod 35 v tělese 15 ventilu. V důsledku toho se druhá membrána 42 posune ve směru nahoru, takže řídící komora 31 je uvedena do otevřeného spojení s plynovým výstupem přes otevřenou cestu mezi druhým sedlem 41 ventilu a druhou membránou 42., přes průchod 36 a přes průchod 35. Jak již bylo popisováno výše, toto způsobí, že těleso 15 ventilu se posune ve směru nahoru, v důsledku čehož se plynový ventil otevře. V praxi se zcela zřejmě ukázalo, že při otevření plynového ventilu tímto způsobem, ve kterém se ve skutečnosti otevírají tři ventily za sebou (sedla ventilu a příslušné protiprvky), může takové otevření proběhnout velmi rychle.

Elektromagnetický ventil je řízen řídící jednotkou

51.

Ventil může být rovněž ovládán prostřednictvím dálkového ovládání přes plynové potrubí, které je spojeno s druhou řídící komorou 52.. Plyn je v tomto případě vypouštěn z druhé řídící komory 52 přes uvedené plynové potrubí tak, aby se otevíral ventil. K tomu účelu může být plynové potrubí 2 5 spojeno s elektromagneticky řízeným ventilem, který je umístěn v určité vzdálenosti od plynového ventilu.

Shora popsané provedení slouží pouze pro účely vysvětlení vynálezu a je možných množství jeho modifikací.

Zastupuje :

Claims (17)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Plynový ventil zahrnující pouzdro s plynovým vstupem (11) a plynovým výstupem (12), přičemž toto pouzdro (13, 19) zahrnuje prstencové sedlo (14) ventilu a těleso (15) ventilu umístěné před ním, přičemž těleso (15) ventilu může utěsněné spočívat na uvedeném sedlu (14) ventilu a je centrálně vytvořeno v membráně (16, 17), přičemž obvodová hrana této membrány (16) je upevněna v pouzdru (13, 19), strana membrány (16), která směřuje k sedlu (14) ventilu, je v přímém spojení s plynovým vstupem (11), a strana membrány (16, 17), která směřuje od sedla (14) ventilu, ohraničuje řídící komoru (31), která je spojena s plynovým vstupem (11) přes otvor škrtící klapky, přičemž jsou přítomné prostředky (35, 36) pro umožnění plynu, aby proudil z uvedené řídící komory (31) tak, aby se snížil tlak do takové míry, že těleso (15) ventilu se zvedne od sedla (14) ventilu, přičemž uvedené prostředky (35, 36) uvádějí uvedenou řídící komoru (31) do spojení s uvedeným plynovým výstupem (12), tyto prostředky zahrnují stacionární průchod (36), souosý vzhledem k tělesu (15) ventilu, a přičemž těleso (15) ventilu je v podstatě prstencové, vyznačující se tím, že uvedené prostředky zahrnují centrální průchod (35) skrz těleso (15) ventilu a že membrána (16, 17) se rozprostírá jak vně tělesa (15) ventilu tak i uvnitř tělesa (15) ventilu, při pohledu v axiálním směru vzhledem k prstencovému tvaru, a část membrány (17), která se rozprostírá uvnitř tělesa (15) ventilu, je upevněna v pouzdru (19) kolem průchodu (36) pro vypouštění plynu z řídící komory (31) do plynového výstupu (12).

   'S?

   • · · · · « ·· ···· ·· ···
2. 2. Plynový ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že těleso (15) ventilu a membrána (16, 17) jsou integrálně vytvořeny z kusu ohebného materiálu.
3. 3. Plynový ventil podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že membrána (17), rozprostírající se uvnitř tělesa (15) ventilu, je v podstatě trubková v místě, ve kterém je upevněna v pouzdru (19), přičemž tak prochází v axiálním směru.
4. 4. Plynový ventil podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že řídící komora (31) je prstencová, že stěna řídící komory (31), umístěná naproti uvedené membrány (16, 17), zahrnuje prstencový výstupek (40) zasahující do řídící komory (31), a že v otevřené poloze ventilu je membrána (16, 17) uložena na každé straně uvedeného výstupku (40).
5. 5. Plynový ventil podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedený průchod (36) je spojen s druhým sedlem (41) ventilu, vytvořeným v pouzdru (19), které může být uzavíráno druhým tělesem (42) ventilu pro uvedení centrálního průchodu (36) do spojení s řídící komorou (31) nebo pro jeho uzavření vzhledem k této komoře.
6. 6. Plynový ventil podle nároku 5, vyznačující se tím, že druhé těleso (42) ventilu centrálně vytvořeno v druhé membráně (42), přičemž tato druhá membrána (42) na jednu stranu ohraničuje uvedenou řídící komoru (31) a na druhou stranu ohraničuje druhou řídí komoru (52), přičemž tato druhá membrána (42) zahrnuje centrální průchod (35, 36), který může druhou řídící komoru (52) do spojení s centrálním průchodem ventilu, a přičemž tento průchod (45) je vytvořen s třetím «4 44

   4 4 4 4

   4 4 4

   4 4 4 4 4 4

   44 444 44 4444

   44 444 sedlem (46) ventilu, který lícuje s uzavíracím prvkem (47), který tvoří část pohyblivého jádra (48) ovladatelného elektromagnetu (49).
7. 7. Plynový ventil podle kteréhokoliv z předcházejících

   5 „ „ , , , nároku, vyznačující se tím, ze pro ovládáni spojeni mezi řídící komorou (31) a plynovým výstupem (12) je přítomen elektromagneticky řízený ventil (41, 42; 46, 47).
8. 8. Plynový ventil podle kteréhokoliv z předcházejících

   20 nároků, vyznačující se tím, že uvnitř tělesa (15) ventilu vytvořen stacionární vodící prvek (33) .
9. 9. Plynový ventil podle nároku 8, vyznačující se tím, že uvedený vodící prvek (33) je upevněn v pouzdru (19) společně s centrální částí membrány (17).
10. 10. Plynový ventil podle nároku 9, vyznačující se tím, že uvedený vodící prvek (33) zahrnuje průchod (36) pro uvedení řídící komory (31) do spojení s plynovým výstupem (12).
11. 11. Plynový ventil podle kteréhokoliv z předcházejících

    20 nároků, vyznačující se tím, že zahrnuje pouzdro (13, 19), které sestává z alespoň dvou vzájemně k sobě upevněných částí, mezí kterými je usazen těsnící kroužek a/nebo obvodová hrana (18) membrány (16, 17), přičemž každá z uvedených částí (13, 19) je vytvořena s válcově procházejícím povrchem (21,

    25 22), totiž dovnitř procházejícím povrchem (21) a ven procházejícím povrchem (22), přičemž mezi těmito povrchy (21, 22) je usazen těsnící kroužeka/nebo obvodová hrana (18) membrány (16, 17).
12. 12. Způsobu dodání plynového impulzu prostřednictvím plynového ventilu zahrnujícího pouzdro s plynovým vstupem

    • · · ♦ · · • · ♦ • · ft·· • ft ftft ft ftft · • · · • ftft i ¹⁵

    I • · · ·· ··· • ftft •ft ftft·· • ftft • ft ··· (11) a plynovým výstupem (12), přičemž toto pouzdro (
13. 13, 19) zahrnuje prstencové sedlo (
14. 14) ventilu a těleso (15) ventilu umístěné před ním, přičemž těleso (15) ventilu může utěsněné spočívat na uvedeném sedlu (14) ventilu a je centrálně

    5 vytvořeno v membráně (16, 17), přičemž obvodová hrana této membrány (16) je upevněna v pouzdru (13, 19), strana membrány (16), která směřuje k sedlu (14) ventilu, je v přímém spojení s plynovým vstupem (11), a strana membrány (16, 17), která směřuje od sedla (14) ventilu, ohraničuje řídící komoru (31),

    10 která je spojena s plynovým vstupem (11) přes otvor škrtící klapky, přičemž jsou přítomné prostředky (35, 36) pro umožnění plynu, aby proudil z uvedené řídící komory (31) tak, aby se snížil tlak do takové míry, že těleso (15) ventilu se zvedne od sedla (14) ventilu, přičemž uvedené prostředky (35,
15. 15 36) uvádějí uvedenou řídící komoru (31) do spojení s uvedeným plynovým výstupem (12), tyto prostředky zahrnují stacionární průchod (36), souosý vzhledem k tělesu (15) ventilu, a přičemž těleso (15) ventilu je v podstatě prstencové, vyznačující se tím, že uvedené prostředky zahrnují centrální
16. 20 průchod (35) skrz těleso (15) ventilu a že membrána (16, 17) se rozprostírá jak vně tělesa (15) ventilu tak i uvnitř tělesa (15) ventilu, při pohledu v axiálním směru vzhledem k prstencovému tvaru, a část membrány (17), která se rozprostírá uvnitř tělesa (15) ventilu, je upevněna v pouzdru
17. 25 (19) kolem průchodu (36) pro vypouštění plynu z řídící komory (31) do plynového výstupu (12).

    Zastupuje :