CZ20003456A3 - Systém řízení pro telekomunikační systém, telekomunikační systém a způsob řízení telekomunikačního systému - Google Patents

Description

Systém řízení pro telekomunikační systém, telekomunikační systém a způsob řízení telekomunikačního systému

Oblast techniky 5

Předkládaný vynález se týká obecně řízení nebo správy telekomunikačního systému a zejména systémů řízení a způsobů propojování s telekomunikačním systémem pro provádění řídících funkcí.

Dosavadní stav techniky

V typickém telekomunikačním systému může být účastnický terminál umístěn v budově účastníka pro zpracování hovorů k a od tohoto účastníka. Jedna nebo více linek může být vytvořeno od účastnického terminálu pro podporu jedné 15 nebo více položek telekomunikačního vybavení umístěného v budově zákazníka. Navíc může být vytvořen ústřední terminá. pro řízení množství účastnických terminálů a zejména pro správu nebo řízení hovorů mezi účastnickým terminálem a dalšími komponenty telekomunikační sítě.

Protože počet uživatelů telekomunikačních sítí se stále zvyšuje, existuje rovněž stále se zvyšující požadavek na tyto sítě, aby byly schopné podporovat více uživatelů. Jak jsou vyvíjeny techniky pro umožnění takovýmto systémům podporovat více a více účastnických terminálů a tudíž více uživatelů, je zcela zřejmé, že telekomunikační systémy se stávají stále složitějšími a tudíž i úloha řídit takovéto telekomunikační systémy se stává stále komplikovanější.

Protože se počet prvků telekomunikačního systému zvyšuje, zjevně se také má sklon zvětšovat objem řídících * · · « · · · ··*··· » · · · * «··· ·· ··· ·· ·· ·· informací, které mají být zpracovány. Například různé prvky uvnitř telekomunikačního systému budou vyžadovat konfigurací a tudíž musí být k těmto prvkům distribuována konfigurační informace. Navíc řídící funkce, jako je správa výstrah generovaných prvky telekomunikačního systému a stahování softwaru do telekomunikačního systému, bude potřebné implementovat.

Je známé vytvořit systém řízení, jako je řídící program prvku, pro zpracování různých řídících funkcí.

Obvykle systém řízení bude uspořádán pro vytvoření spojení s položkou telekomunikačního vybavení, například s ústředním terminálem, a potom pro inicializaci různých řídících funkcí.

Jak se ale velikost telekomunikačního systému zvětšuje a tudíž více a více prvků musí být řízeno, pak množství různých 15 řídících informaci a funkcí, ktere musí být předávány pres komunikační spojení mezi řídícím programem prvku a telekomunikačním systémem, se stává poměrně velkým, což má za následek požadavek na složité propojovací rozhraní mezi systémem řízení a telekomunikačním systémem.

EP-A-0,752,786 popisuje systém mající přenosové body zpráv, vytvořené z množství přenosových bodů specifických pro určitou řídící zprávu. Tento systém umožňuje centrální zpracování uvnitř velké telekomunikační sítě při současném zajištění zjednodušeného přenosu řídících zpráv s použitím malých a levných přenosových bodů. WO-A-95/20297 popisuje řídící program prvku pro telekomunikační síť, zahrnující datovou paměť a první a druhé rozhraní pro spojení datové paměti s řídícím programem sítě a s jednotlivými síťovými prvky spravovanými řídícím programem prvku. Datová paměť zahrnuje síť buněk.

• · · · * V « w • · · · ·····« ·»· · » ·««· ··· ·· ·♦· ···« » ··

Cílem předkládaného vynálezu je vytvořit zlepšenou techniku pro řízení nebo správu telekomunikačního systému.

Podstata vynálezu

Z hlediska prvního aspektu předkládaný vynález navrhuje systém řízení pro telekomunikační systém, přičemž tento telekomunikační systém má množství objektů reprezentujících prvky telekomunikačního systému a/nebo operace, které mají být aplikovány na těchto prvcích, přičemž alespoň jeden z množství objektů reprezentuje prvek telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tomto prvku, a uvedený systém řízení zahrnuje: řídící řadič spojený, když mají být vyvolány řídící operace, s položkou telekomunikačního vybavení telekomunikačního systému pro předávání zpráv přes komunikační linku mezi řídícím řadičem a řídícím prvkem telekomunikačního systému pro vyvolání řídících operací; sadu základních zpráv, které mohou být generovány řídícím řadičem nebo řídícím prvkem pro předání přes komunikační linku pro vyvolání odpovídajících základních řídících operací, přičemž každá základní zpráva je uspořádána pro začlenění jednoho nebo více informačních prvků odkazovaných při zpracování zprávy, a přičemž alespoň první zpráva v sadě je uspořádána pro začlenění informačního prvku identifikujícího jeden z uvedených objektů; řídící prvek uspořádaný, po přijetí uvedené první zprávy, pro vyvolání odpovídající základní řídící operace, pokud objekt specifikovaný v této zprávě nereprezentuje prvek telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tento prvek, přičemž v takovém případě řídící prvek je upraven pro vyvolání řídící operace, která je závislá na · · *«* • · · · ·»«·« »*· · ♦ · · · ··· »· »»· ··· ·· ·· operaci reprezentované tímto objektem, a přičemž pro vyvoláni odlišných řídících operací může být použita první zpráva v závislosti na objektu identifikovaném v této první zprávě.

Podle předkládaného vynálezu je řídící řadič systému řízení uspořádán pro vytvoření komunikační linky s řídícím prvkem telekomunikačního systému pro umožnění vyvolání řídících operací. Navíc má systém řízení přístup k množství zpráv, které mohou být generovány pro předání přes komunikační linku tak, aby vyvolaly řídící operace, přičemž každá zpráva je uspořádána pro začlenění jednoho nebo více informačních prvků. Telekomunikační systém má množství objektů reprezentujících prvky telekomunikačního systému a/nebo operace, které mají být aplikovány na těchto prvcích, přičemž podle předkládaného vynálezu alespoň jedna ze zpráv je uspořádána pro identifikaci jednoho z objektů jako informačního prvku a pro vyvolání odlišných řídících operací v závislostí na identifikovaném objektu.

Prostřednictvím tohoto přístupu není vyžadována samostatná zpráva pro každou řídící operaci, namísto toho určité řídící operace mohou být vyvolány prostřednictvím objektu specifikovaného uvnitř určité zprávy. To umožňuje, aby bylo drasticky sníženo množství zpráv požadovaných pro ovládání propojení mezi systémem řízení a telekomunikačním systémem, což značně zjednodušuje propojovací rozhraní mezi systémem řízení a telekomunikačním systémem. Navíc je prostřednictvím tohoto přístupu možné vyvinout generické (obecně použitelné) rozhraní mezí systémem řízení a telekomunikačním systémem, které je nezávislé na určitých řídících funkcích, které je třeba provádět na jakémkoliv určitém telekomunikačním systému. Tento přístup tudíž

9 9 · · · * · · 9 9 · · » » * » · Φ · ···· ΦΦ · • 9 • · • 9 Φ

ΦΦΦ 99 umožňuje, aby systém řízení byl snadno znovu použít s odlišnými telekomunikačními systémy bez požadavků na změnu propojovacího rozhraní zpráv mezi systémem řízení a telekomunikačním systémem.

Objekty vytvořené telekomunikačním systémem mohou reprezentovat různé entity. Například alespoň jeden z množství objektů může reprezentovat prvek telekomunikačního systému. Navíc alespoň jeden z množství objektů může reprezentovat prvek telekomunikačního systému a operaci, o

která má být aplikována na tomto prvku. Mělo by být rovněž zřejmé, že objekty mohou reprezentovat další kombinace prvků a/nebo operací. Například může objekt reprezentovat jeden prvek a skupinu operací, které mají být aplikovány na tomto prvku, nebo alternativně může objekt reprezentovat skupinu 15 prvků a operací, která má být aplikována na této skupině prvků.

Ve výhodných provedeních je první zpráva v sadě uspořádána pro začlenění dvou informačních prvků, přičemž první informační prvek identifikuje určitý objekt z uvedeného množství objektů a druhý informační prvek identifikuje objektová data pro nahrazení odpovídajících objektových dat v určitém objektu. Tato zpráva tudíž může být použita pro změnu obsahu určitého objektu a tedy například může být použita pro změnu konfigurace dat objektu.

Ve výhodných provedeních ale určitý objekt, identifikovaný prvním informačním prvkem, může reprezentovat prvek telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tomto prvku, přičemž řídící řadič je uspořádán pro předání první zprávy přes komunikační línku do řídícího prvku pro vyvolání řídící operace, přičemž tato řídící • fc * fcfc · • fc • fc • · · · fc ·· · ·β·· operace je vyvolána v závislosti na operaci reprezentované tímto určitým objektem. První zpráva tedy může být rovněž použita pro vyvolání množství různých řídících operací, přičemž určitá řídící operace je vyvolána v závislosti na operaci reprezentované určitým objektem. To umožňuje, aby stejná základní zpráva byla použita přes komunikační linku mezi systémem řízení a telekomunikačním systémem, přičemž objekty vytvořené telekomunikačním systémem a odkazované v této zprávě určují řídící funkci, která má být použita. Sada zpráv pro propojovací rozhraní mezi systémem řízení a telekomunikačním systémem tudíž může být vyvinuta nezávisle na struktuře telekomunikačního systému a na řídících funkcích, které mají být prováděny v tomto telekomunikačním systému.

Ve výhodných provedeních je druha zpráva v sadě uspořádána pro začlenění informačního prvku identifikujícího ječen z uvedeného množství objektů, přičemž přijetí této druhé zprávy způsobí, že identifikovaný objekt bude vybrán a vydán jako informační prvek uvnitř třetí zprávy v sadě.

Navíc ve výhodných provedeních je čtvrtá zpráva v sadě vydávána pro potvrzení přijetí zprávy předávané přes komunikační linku. Výhodně je čtvrtá zpráva vydána, pokud zpráva, která má být potvrzena touto čtvrtou zprávou, nemohla být zpracována správně, přičemž čtvrtá zpráva obsahuje jako 25 informační prvek indikaci o problému při zpracování.

Například může informační prvek specifikovat, že potvrzovaná zpráva byla vyslána do neznámého objektu, nebo v případě první zprávy, že objektová data určená pro nahrazení v adresovaném objektu měla velikost, která neodpovídala 30 adresovanému objektu a podobně.

• · ·· · ·· «·

V nej jednodušším provedení položka telekomunikačního vybavení, se kterou se spojuje řídící řadič, bude rovněž obsahovat řídící prvek. V alternativních provedeních je ale řídící řadič spojitelný s první položkou telekomunikačního vybavení telekomunikačního systému a řídící prvek telekomunikačního systému přísluší k druhé položce r telekomunikačního vybavení, a přičemž zprávy jsou směrovány do a z řídícího prvku přes spojovací médium telekomunikačního systému, spojujícího první a druhou položku telekomunikačního vybavení. V takových provedeních je spojovacím médiem výhodně propojovací cesta použitá pro přenos telekomunikačních signálů mezi první a druhou položkou telekomunikačního vybavení, přičemž na této propojovací cestě je vytvořen řídící úsek pro usnadnění přenosu zpráv mezi řídícím prvkem a první položkou telekomunikačního vybavení.

Z hlediska druhého aspektu předkládaný vynález navrhuje telekomunikační systém zahrnující: paměť pro udržování množství objektů reprezentujících prvky telekomunikačního systému a/nebo operace, které mohou být aplikovány na těchto prvcích, přičemž alespoň jeden z množství objektů reprezentuje prvek telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tomto prvku; řídící prvek pro komunikaci přes komunikační linku s řídícím řadičem pro umožnění vyvolání řídících operací; řídící řadič spojený, 25 když mají být vyvolány řídící operace, s položkou telekomunikačního vybavení telekomunikačního systému pro předávání zpráv přes komunikační línku mezi řídícím řadičem a řídícím prvkem telekomunikačního systému pro vyvolání řídících operací; sadu základních zpráv, které mohou být , , generovány řídícím řadičem nebo řídícím prvkem pro předaní • Φ Φ · · * · · · φ « · přes komunikační linku pro vyvolání odpovídajících základních řídících operací, přičemž každá základní zpráva je uspořádána pro začlenění jednoho nebo více informačních prvků odkazovaných při zpracování zprávy, a přičemž alespoň první 5 zpráva v sadě je uspořádána pro začlenění informačního prvku identifikujícího jeden z uvedených objektů; přičemž řídící prvek je uspořádán, po přijeti uvedené první zprávy, pro vyvolání odpovídající základní řídící operace, pokud objekt specifikovaný v této zprávě nereprezentuje prvek telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tento prvek, přičemž v takovém případě je řídící prvek upraven pro vyvolání řídící operace, která je závislá na operaci reprezentované tímto objektem, a přičemž pro vyvolání odlišných řídících operací může být použita první zpráva v závislosti na objektu identifikovaném v této první zprávě.

hlediska třetího aspektu předkládaný vynález navrhuje způsob řízení telekomunikačního systému, přičemž tento telekomunikační systém má množství objektů reprezentujících prvky telekomunikačního systému a/nebo operace, které mají být aplikovány na těchto prvcích, přičemž alespoň jeden z množství objektů reprezentuje prvek telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tomto prvku, přičemž uvedený způsob zahrnuje kroky:

spojení řídícího řadiče s položkou telekomunikačního vybavení 2 5 telekomunikačního systému; zvolení zprávy ze sady zprav, které mohou být generovány řídícím řadičem nebo řídícím prvkem telekomunikačního systému pro předání přes komunikační linku pro vyvolání odpovídajících základních řídících operací, přičemž každá základní zpráva v sadě zpráv je uspořádána pro začlenění jednoho nebo více informačních prvků · »

9 9 9 9 · 9 • 9 9 · « 9

999 «99« «9 99 • ♦ 1 ♦ 9 9 *· odkazovaných při zpracování zprávy, a přičemž alespoň první zpráva v sadě je uspořádána pro začlenění informačního prvku identifikujícího jeden z uvedených objektů; předání zvolené zprávy přes komunikační linku mezi řídícím řadičem a řídícím prvkem telekomunikačního systému pro vyvolání řídící operace; a vyvolání řídící operace, přičemž, po přijetí uvedené první zprávy řídícím prvkem, krok vyvolání zahrnuje vyvolání odpovídající základní řídící operace, pokud objekt specifikovaný v této zprávě nereprezentuje prvek 10 telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tento prvek, přičemž v takovém případě krok vyvolání zahrnuje vyvolání řídící operace, která je závislá na operaci reprezentované tímto objektem, a přičemž pro vyvolání odlišných řídících operací může být použita první zpráva v závislosti na objektu identifikovaném v této první zprávě.

Předkládaný vynález bude v následujícím popisu podrobněji popsán prostřednictvím čistě příkladných provedení ve spojení s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje schematický přehled příkladu bezdrátového telekomunikačního systému, ve kterém může být využit předkládaný vynález;

Obr.2 znázorňuje schematickou ilustraci příkladu „ ,, účastnického terminálu telekomunikačního systému podle obr. 1;

Obr.3 znázorňuje schematickou ilustraci příkladu ústředního terminálu telekomunikačního systému podle obr. 1;

* * ·· • · « · • · ♦ · a a aaa a · aa· ·«· ·· ··· ···· aa

Obr.3A znázorňuje schematickou ilustraci modemového roštu ústředního terminálu telekomunikačního systému podle obr. 1;

Obr.4 znázorňuje ilustraci příkladu frekvenčního schématu pro telekomunikační systém podle obr, 1;

Obr. 5 znázorňuje blokové schéma ilustrující prvky přístupového koncentrátoru, ústředního terminálu a řídicího programu prvku, podle výhodných provedení předkládaného vynálezu;

0br.6A až obr. 6F ilustruji formát různých zpráv použitých pro řídící komunikace mezi systémem řízení a telekomunikačním systémem podle výhodných provedení předkládaného vynálezu;

Obr.7A až obr. 7D ilustrují formát informačních prvků obsažených uvnitř zpráv ilustrovaných na obr. 6A až obr. 6F; a

Obr. 8 znázorňuje interakční (dialogový) diagram ilustrující sekvenci zpráv předávaných mezi řídícím řadičem systému řízení a řídícím řadičem telekomunikačního systému za účelem provedení funkce stahování softwaru podle výhodných provedení předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Předkládaný vynález může být použit pro řízení nebo správu v jakémkoliv typu telekomunikačního systému, například v drátovém telekomunikačním systému nebo v bezdrátovém telekomunikačním systému. Navíc předkládaný vynález může být

Φ Φ Φ Φ Φ * V » φ φ φ φ Φφφφφφ

-- φφφ Φφ φφφφ ΐχ φφ φφφφ φφ φφ použit s telekomunikačním systémem uspořádaným pro zpracování jakéhokoliv typu telekomunikačního signálu, například telefonního signálu, video signálu nebo datových signálů, jako jsou signály používané pro přenos dat po internetu, nebo uspořádaným pro podporu nových technologií, jako jsou širokopásmové technologie a technologie videa na vyžádání.

Pro účely popisu výhodného provedení předkládaného vynálezu bude ale uvažován bezdrátový telekomunikační systém, který je použit pro zpracování telefonních signálů, jako jsou POTS (nekódovaná běžná telefonní služba) signály.

Před popisem výhodného provedení předkládaného vynálezu bude nejprve ve spojení s odkazy na obr. 1 až obr. 4 diskutován příklad takového bezdrátového telekomunikačního systému, ve kterém může být předkládaný vynález využit.

Obr. 1 je schematický přehled příkladu bezdrátového telekomunikačního systému 1. Tento telekomunikační systém zahrnuje jednu nebo více obslužných oblastí 12, 14 a 16, z nichž každá je obsluhována příslušným ústředním terminálem (CT) 10, který vytváří rádiové (vysokofrekvenční) spojení s účastnickými terminály (ST) 20 uvnitř odpovídající oblasti. Oblast, která je pokryta ústředním terminálem 10 se může měnit. Například ve venkovské oblasti s nízkou hustotou účastníků by obslužná oblast 12 mohla pokrýt plochu s poloměrem 15 až 20 km. Obslužná oblast 14 v městském ²⁵ prostředí, ve kterém je vysoká hustota účastnických terminálů

20. by mohla pokrýt plochu pouze s poloměrem řádově 100 m. V předměstské oblasti se střední hustotou účastnických terminálů 20 by obslužná oblast 16 mohla pokrýt plochu s poloměrem řádově 1 km. Mělo by být ale zcela zřejmé, že 30 plocha pokrytá určitým ústředním terminálem 10 může být • X • X X X X X *

X X · XX x X X · χχχ χχ χχχ ΧΧ·Χ ·· XX zvolena tak, aby vyhovovala místním požadavkům očekávané nebo skutečné hustoty účastníků, místním geografickým podmínkám a podobně, a není omezena na příklady ilustrované na obr. 1. Navíc pokrytí nemusí být, a obvykle také nebude, kruhové svojí plochou v důsledku požadavků na konstrukci antény, geografických podmínek, staveb a podobně, které ovlivní rozložení přenášených signálů.

Ústřední terminály 10 pro odpovídající obslužné oblasti 12, 14., 16 mohou být vzájemně spolu spojeny prostřednictvím spojů (nebo linek) 13, 15., 12, které je propojují, například, s veřejnou komutovanou telefonní sítí (PSTN) 18. Tyto spoje mohou zahrnovat běžnou telekomunikační technologii využívající měděné vodiče, optická vlákna, satelity, mikrovlny a podobně.

Bezdrátový telekomunikační systém podle obr. 1 je založen na vytvoření pevných rádiových spojů (linek) mezi účastnickými terminály 20 v pevných místech uvnitř obslužné oblasti (například 12., 14, 16) a ústředním terminálem 10 pro tuto obslužnou oblast. Tyto bezdrátové rádiové spoje jsou

0 vytvářeny přes předem stanovené frekvenční kanály, přičemž frekvenční kanál obvykle sestává z jedné frekvence pro vzestupné signály od účastnického terminálu k ústřednímu terminálu a z další frekvence pro sestupné signály od ústředního terminálu k účastnickému terminálu.

V důsledku omezení šířky pásma není praktické, aby každý jednotlivý účastník měl svůj vlastní přidělený frekvenční kanál pro komunikaci s ústředním terminálem. Byly tudíž vyvinuty techniky pro umožnění datovým položkám týkajícím se různých bezdrátových spojů či linek (to jest různých ST-CT komunikací), aby byly vysílány současně na

9 ·

· ·

999 ·· • 9 9 9 9 9 · • * 9 9 9 · ··· 99·· 9« ·9 stejném frekvenčním kanálu bez vzájemného rušení. Jedna taková technika zahrnuje použití techniky vícenásobného přístupu s kódovým dělením (CDMA), přičemž na data určená k vysílání na určitém frekvenčním kanálu může být aplikována sada ortogonálních kódů, takže datové položky týkající se různých bezdrátových spojů jsou kombinovány s různými ortogonálními kódy z této sady. Signály, na které byl aplikován ortogonální kód, mohu být považovány za signály vysílané přes odpovídající ortogonální kanál uvnitř určitého frekvenčního kanálu.

Jedním způsobem provozu takového bezdrátového telekomunikačního systému je provoz v režimu pevného přidělení, ve kterém určitý ST je přímo sdružen s určitým ortogonálním kanálem určitého frekvenčního kanálu. Hovory do 15 a z položek telekomunikačního vybavení připojeného k tomuto ST budou vždy zpracovávány tímto ortogonálním kanálem na tomto určitém frekvenčním kanálu, přičemž ortogonální kanál je vždy dostupný a přidělený tomuto určitému ST.

Jak se ale počet uživatelů telekomunikačních sítí neustále zvyšuje, jsou zde stále se zvyšující nároky na tyto sítě, aby byly schopné podporovat více a více uživatelů. Pro zvýšení počtu uživatelů, který může být podporován jedním ústředním terminálem, je alternativním způsobem provozu takového bezdrátového telekomunikačního systému režim 25 přidělení na vyžádání, ve kterém je s ústředním terminálem sdružen větší počet ST, než je pro provoz dostupných nosných ortogonálních kanálů. Tyto ortogonální kanály jsou potom přidělovány určitým ST na žádost podle potřeby. Tento přístup znamená, že jedním ústředním terminálem může být podporován mnohem větší počet ST, než je možné v režimu pevného * · · ····· » · · · ··*«« • * · · » · · · · ··· ·· ··· ·#·· ·« ♦· přidělení, přičemž přesný podporovaný počet závisí na úrovni služby oznamovacího tónu, kterou vyžaduje poskytovatel služby. Ve výhodných provedeních podle předkládaného vynálezu je každý účastnický terminál 20 vytvořen s přístupem na základě žádostí ke svému ústřednímu terminálu 10. takže počet účastníků, který může být obsluhován, překračuje počet dostupných bezdrátových spojů (linek).

Obr. 2 ilustruje příklad uspořádání pro účastnický terminál 20 pro telekomunikační systém podle obr. 1. Obr. 2 zahrnuje schematickou reprezentaci zákaznické budovy 22.

Zákaznická rádiová jednotka (CRU) 24 je namontována na zákaznické budově 22. Tato zákaznická rádiová jednotka 24 zahrnuje plochou deskovou anténu 23 nebo podobně. Zákaznická rádiová jednotka 24 je namontována v takovém místě na 15 zákaznické budově 22., nebo na sloupu a podobně, a v orientaci takové, že plochá desková anténa 23 uvnitř zákaznické rádiové jednotky 24 směřuje ve směru 26 k ústřednímu terminálu 10 pro obslužnou oblast, ve které je tato zákaznická rádiová jednotka 24 umístěna.

Zákaznická rádiová jednotka 24 je spojena přes vývodní vedení 28 s jednotkou 30 zdroje napájení (PSU) uvnitř zákaznické budovy 22. Tato jednotka 30 zdroje napájení je spojena s místním napájecím zdrojem pro zajištění napájení pro zákaznickou rádiovou jednotku 24 a jednotku 32 síťového terminálu (NTU). Zákaznická rádiová jednotka 24 je rovněž spojena přes jednotku 30 zdroje napájení s jednotkou 32 síťového terminálu, která je dále spojena s telekomunikačním vybavením v zákaznické budově 22. například s jedním nebo více telefony 34, faksimilními zařízeními 36 a počítači 38.

Telekomunikační vybavení je reprezentováno tak, že je uvnitř

4 *4

V V v v « • 4 4 * 4 *

4 · · · • 444 44 44 jedné zákaznické budovy. Tak to ale samozřejmě nemusí být vždy, protože účastnický terminál 20 výhodně podporuje vícenásobné linky, takže několik účastnických linek může být podporováno jedním účastnickým terminálem 20. Účastnický terminál 20 může být rovněž uspořádán tak, aby podporoval / analogovou a číslicovou telekomunikaci, například analogovou komunikaci při rychlostech 16, 32 nebo 64 kbit/s nebo číslicovou komunikaci podle standardu ISDN BRA.

Obr. 3 je schematickou ilustrací příkladu ústředního terminálu telekomunikačního systému podle obr. 1. Společný rám 40 vybavení zahrnuje množství roštů 42., 44, 46 pro vybavení, včetně roštu 42 vysokofrekvenčního slučovače a výkonového zesilovače (RFC), roštu 44 napájecího zdroje (PS) a množství (ve znázorněném příkladu čtyř) modemových roštů 46 (MS). Rošt 42 vysokofrekvenčního slučovače umožňuje modemovým roštům 46, aby pracovaly paralelně. Pokud je vytvořeno 'n' modemových roštů 46, pak rošt 42 vysokofrekvenčního slučovače slučuje a zesiluje výkon 'n' přenášených signálů, přičemž každý přenášený signál je z odpovídajícího jednoho z 'n' modemových roštů 46, a zesiluje a rozděluje přijímané signály 'n' čestně, takže oddělené signály mohou být předávány příslušným modemovým roštům 44. Rošt 44 napájecího zdroje zajišťuje spojení s místním zdrojem napájení a jištění pro různé komponenty ve společném rámu 40 vybavení. Dvousměrné propojení je mezi roštem 42 vysokofrekvenčního slučovače a hlavní anténou 52 ústředního terminálu, jako je všesměrová anténa, namontovaná na sloupu 50 ústředního terminálu.

Tento příklad ústředního terminálu 10 je spojen přes dvoubodový mikrovlný spoj s místem, ve kterém je vytvořeno rozhraní s veřejnou komutovanou telefonní sítí 18, * » · v « » * · * · ······ • · · · · · · · · ♦ ·· · *·· ···· ·* ·· schematicky znázorněnou na obr. 1. Jak je zmiňováno výše, jiné typy spojení (například, měděnými vodiči nebo optickými vlákny) mohou být rovněž použity pro spojení ústředního terminálu 10 s veřejnou komutovanou telefonní sítí 18 . V tomto příkladu jsou modemové rošty 46 spojeny přes vedení 47 s mikrovlnným terminálem 48 (MT) . Mikrovlnné linky 49. vedou od tohoto mikrovlnného terminálu 48 k dvoubodové mikrovlnné anténě 54 namontované na sloupu 50 pro základní spojení s veřejnou komutovanou telefonní sítí 18.

θ Osobní počítač, pracovní stanice nebo podobně mohou být použity jako místní řídící jednotka 56 (SC) pro podporu ústředního terminálu 10. Tato místní řídící jednotka 56 může být spojena s každým modemovým roštem 46 ústředního terminálu 10 přes, například, spoje 55 rozhraní RS232. Místní řídící jednotka 56 může potom zajišťovat podpůrné funkce, jako je lokalizace chyb, alarmů a stavů a konfigurace ústředního terminálu 10. Místní řídící jednotka 56 bude obvykle podporovat jeden ústřední terminál 10, ačkoliv pro podporu množství ústředních terminálů 10 by mohlo být do sítě θ propojeno množství místních řídících jednotek 56.

Jako alternativa ke spojům 55 rozhraní standardu RS232, které vedou k místní řídící jednotce 56, by namísto toho mohly být od desky 228 k přepojovacímu uzlu 60 základního řídícího systému 58 (EM) vytvořeny datové spoje, jako jsou spoje 57 rozhraní X.25 (znázorněné čárkovanými čarami na obr. 3). Základní řídící systém 58 může podporovat množství distribuovaných ústředních terminálů 10 spojených prostřednictvím odpovídajících spojů s přepojovacím uzlem 60. Základní řídící systém 58 umožňuje, aby potenciálně velký počet (například až 1000 nebo dokonce více než 1000) *·· ·« « · • · <·· ·*·« » · · I » · 0 4 ♦ · ·♦ ústředních terminálů 10 byl integrován do řídící sítě. Základní řídící systém 58 je uspořádán ve spojení s výkonnou pracovní stanicí 62 a může zahrnovat množství počítačových terminálů 64 pro síťové inženýry a řídící personál.

Obr. 3A ilustruje různé části modemového roštu 46. Vysílací/přijímací vysokofrekvenční jednotka 66 (RFU například realizovaná na kartě v modemovém roštu) generuje modulované vysokofrekvenční signály se středními výkonovými úrovněmi a regeneruje a zesiluje vysokofrekvenční signály základního pásma pro účastnické terminály. Tato vysokofrekvenční jednotka 66 je spojena s analogovou kartou 68 (ΑΝ), která provádí převody A-D/D-A, filtrací v základním pásmu a vektorové součty 15 přenášených signálů z modemových karet 70 (MC). Tato analogová jednotka 68 je spojena s množstvím (obvykle s 1 až 8) modemových karet 70. Modemové karty 70 provádějí zpracování signálů v základním pásmu pro vysílané a přijímané signály do/z účastnických terminálů 20. To může zahrnovat konvoluční kódování s 1/2 rychlostí a x 16 rozšíření s kódy mnohostranného přístupu s kódovým dělením (CDMA) na vysílaných signálech, a obnovu synchronizace, zúžení a opravu chyb na přijímaných signálech. Každá modemová karta 70 v prezentovaném příkladu má dva modemy a ve výhodných provedeních je použito osmi modemových karet na rošt a tedy šestnáct modemů na rošt. Ovšem za účelem začlenění redundance tak, aby modem mohl být nahrazen v účastnické lince když nastane chyba, se obecně užívá pouze 15 modemů na jednom modemovém roštu 16. Šestnáctý modem je potom používán jako záloha, která může být zapojena do činnosti, když dojde k selhání jednoho z ostatních 15 modemů. Modemové • · • « ♦»··»·· « 25 karty 70 jsou spojené s podřízenou jednotkou 7 4, která ukončuje spojení s hostitelskou veřejnou komutovanou telefonní sítí 18 (například přes jedno z vedení 12) a zpracovává signalizaci telefonní informace k účastnickým terminálům přes jeden z 15 ze 16 modemů. Navíc každý modemový rošt 46 zahrnuje řadič 72 roštu, který je použit pro správu činnosti celého modemového roštu a jeho dceřinných síťových pod-prvků (NSE). Řadič roštu (SC) je vytvořen se sériovým portem RS232 pro spojení s místní řídící jednotkou 56 nebo s deskou 228. Řadič roštu komunikuje řídící a datové informace přes propojovací asynchronní sběrnici přímo s dalšími prvky modemového roštu. Další síťové pod-prvky jsou připojeny přes modemové karty.

Bezdrátová telekomunikace mezi ústředním terminálem 10 a účastnickými terminály 20 by mohla být realizována na různých frekvencích. Obr. 4 ilustruje jeden možný příklad frekvencí, které by mohly být použity. V tomto prezentovaném příkladu je určeno, aby bezdrátový telekomunikační systém pracoval v pásmu 1,5 až 2,5 GHz. Přesněji je určeno, aby tento prezentovaný příklad pracoval v pásmu definovaném v ITU-R (CCIR) doporučení F.701 (2025 až 2110 MHz, 2200 až 2290 MHz). Obr. 4 ilustruje frekvence použité pro vzestupné spojení od účastnických terminálů 20 k ústřednímu terminálu 10 a pro sestupné spojení od ústředního terminálu 10 k účastnickým terminálům 20. Je zjevně patrné, že centrálně kolem frekvence přibližně 2155 MHz je vytvořeno 12 vzestupných a 12 sestupných rádiových (vysokofrekvenčních) kanálů o šířce 3,5 MHz každý. Prostor mezi přijímacími a vysílacími kanály překračuje požadovaný minimální odstup 70 MHz.

• · · ···*· • · · · *♦···» ··· ·· · · · * *·» ·· ··· ···· ·· ··

V prezentovaném příkladu každý modemový rošt podporuje 1 frekvenční kanál (to jest jednu vzestupnou frekvenci plus odpovídající sestupnou frekvenci) s technikami, jako je vícenásobný přístup s kódovým dělením (CDMA), použitými pro umožnění, aby na množství ortogonálních kanálů uvnitř každého frekvenčního kanálu bylo současně podporováno množství bezdrátových linek k účastnickým terminálům.

Obvykle rádiový provoz z určitého ústředního terminálu IQ bude zasahovat do oblasti pokryté sousedním ústředním terminálem 10. Pro zamezení nebo alespoň pro snížení problémů s rušením způsobeným provozem v přiléhajících oblastech bude jakýmkoliv daným ústředním terminálem 10 používán pouze omezený dostupných frekvencí. To je podrobněji diskutováno v GB-A-2,301,751, který rovněž poskytuje další detaily o CDMA kódování/dekódování a o fázích signálového zpracování použitého v účastnických terminálech a ústředním terminálu pro správu komunikací CDMA mezi těmito terminály.

Shora uvedený popis poskytl přehled o vhodném bezdrátovém telekomunikačním systému, ve kterém může být využit předkládaný vynález. Níže nyní budou diskutovány techniky využité ve výhodných provedeních předkládaného vynálezu pro správu hovorů do nebo z účastnických terminálů bezdrátového telekomunikačního systému.

Jak bylo zmiňováno v popisu výše, v režimu činnosti přidělení na vyžádání může být podporování mnohem více ST, než je provozních nosných kanálů pro zpracování bezdrátových spojení linek) s těmito ST, přičemž přesné podporované číslo •·· ···· závisí na úrovni služby oznamovacího tónu, jakou vyžaduje poskytovatel služby.

Použití režimu přidělení na vyžádání ale komplikuje rozhraní mezi ústředním terminálem a přepínačem (ústřednou) veřejné komutované telefonní sítě (PSTN). U rozhraní na straně přepínače musí CT zajišťovat služby k přepínači tak, jako by všichni účastníci byli připojeni s přímou službou, ačkoliv v aktuálním okamžiku právě nemusejí rezervovat rádiový frekvenční kanál. Bez ohledu na to, zda ST je rezervován či ne k přepínači, musí mít všichni účastníci přístup v rozhraní k přepínači. Bez určité formy koncentrace je zjevné, že by bylo nutné zajistit velký počet rozhraní k přepínači. Většina přepínačů PSTN ale stále ještě využívá nekoncentrovaná rozhraní, například V5.1 nebo CAS, a pouze relativně málo využívá koncentrovaná rozhraní, jako je TR303 nebo V5.2.

Pro zamezení tomu, aby každý ústřední terminál musel zajišťovat tak velký počet rozhraní k přepínači, je navrženo využití přístupového koncentrátoru, který vysílá signály do a přijímá signály z ústředního terminálu s využitím koncentrovaných rozhraní, ale zároveň udržuje nekoncentrované rozhraní k přepínači, přičemž pro konverzi signálů z koncentrovaného formátu do nekoncentrovaného formátu a obráceně jsou uvnitř přístupového koncentrátoru využity funkce konverze protokolu a mapování. Takový přístupový koncentrátor je ilustrován na obr. 5, který ilustruje prvky přístupového koncentrátoru a ústředního terminálu, použité pro správu hovorů.

Osoby v oboru znalé by měly snadno nahlédnout, že ačkoliv je přístupový koncentrátor 100 ilustrován na obr. 5 « · • fcfc • fcfc fcfc • fc· ·· · • · • · · fcfc • fc jako samostatná jednotka vzhledem k ústřednímu terminálu 10, což je zároveň výhodná realizace předkládaného vynálezu, je rovněž samozřejmě možné, aby funkce tohoto přístupového koncentrátoru byly zajištěny uvnitř ústředního terminálu IQ v situacích, ve kterých je to považováno za vhodné.

Jak je ilustrováno na obr. 5, přístupový koncentrátor 100 má množství podřízených jednotek 110, zde označovaných jako XTU (propojovací podřízené jednotky}, které zajišťují nekoncentrované rozhraní s přepínačem telekomunikační sítě.

LQ Když je přes cestu 200 z přepínače telekomunikační sítě přijímán příchozí hovor, pak XTU 110 přijímající tento hovor je uspořádána pro určení z informace sdružené s tímto příchozím hovorem, pro kterou línku účastnického terminálu je příchozí hovor určen, a potom pro použití této informace pro přístup do databáze 150 sdružené s tímto XTU 110 za účelem vyjmutí všech potřebných informací o této lince účastnického terminálu pro umožnění hovoru, aby byl směrován skrz přístupový koncentrátor do ústředního terminálu a potom přes bezdrátové spojení do účastnického terminálu.

Ve výhodných provedeních jsou XTU 110 spojeny s přepínačem telekomunikační sítě přes linky El. Počet požadovaných El linek bude záviset na počtu linek účastnických terminálů, podporovaných bezdrátovým telekomunikačním systémem, přičemž každá linka účastnického 25 terminálu má přidělený časový úsek na předem určeném jednom z El spojení.

Jakmile již byla XTU 110 z databáze 150 vybrána potřebná informace, je potom XTU 110 uspořádána pro kontakt s podřízenou jednotkou 120 uvnitř přístupového koncentrátoru 100, která je zde označována jako CTU 120 (koncentrátorové • · • « *

• * · • * ««· ♦ ··· podřízená jednotka), pro vyžádání správy hovoru uvnitř CTU 120 pro určení vhodné cesty pro směrování hovoru přes propojovací rovinu mezi XTU 110 a CTU 120, přes propojovací cestu mezi přístupovým koncentrátorem 100 a ústředním terminálem 10 a přes bezdrátové spojení (linku) mezi ústředním terminálem a účastnickým terminálem, do kterého je hovor určen.

Přesný mechanismus použitý správcem (řídícím programem) hovorů pro určení cesty pro směrování hovoru mezi přístupovým koncentrátorem, ústředním terminálem a účastnickým terminálem není podstatný pro účely předkládaného vynálezu. Detailní popis výhodné techniky pro provádění tohoto postupu je uveden v UK patentové přihlášce č.

9712168.5, podané 11.6.1997.

Ve stručnosti ale tento správce hovorů výhodně vytváří hovorový objekt pro reprezentování hovoru a potom ukládá informace vyjmuté z databáze 150 jednotkou XTU jako atributy tohoto hovorového objektu. Navíc správce hovorů výhodně používá určité prvky uvnitř přístupového koncentrátoru a ústředního terminálu pro určení, zda je dostupný rádiový úsek pro přenos hovoru mezi ústředním terminálem a účastnickým terminálem. V tomto popisu termín rádiový úsek označuje prvky šířky pásma, na které je pod-rozdělen každý frekvenční kanál, přičemž tyto rádiové 25 úseky jsou přidělovány určitým hovorům podle požadavků.

Jakmile již byl hovoru přidělen rádiový úsek, správce hovorů uvnitř CTU 120 způsobí, že adresovaný účastnický terminál bude vyzván pro rezervování bezdrátového spojení na

3Q tomto rádiovém úseku. Jakmile již účastnický terminál rezervoval bezdrátové spojení (linku) na správném rádiovém • φ · • φ φ φφφ φ· • · • · φ * φ ··· ···· • · φ φ φ φ φ φ φ φ φ· φφ úseku, pak správce hovorů způsobuje, že nosné časové úseky budou přiděleny na spojích koncentrované cesty propojení mezi přístupovým koncentrátorem 100 a ústředním terminálem 10, a na koncentrované propojovací rovině mezi XTU 110 a CTU 120 v přístupovém koncentrátoru 100.

Propojovací rovina a propojovací cesta jsou označovány jako koncentrované, protože zajištěný počet časových úseků je menší než skutečný počet účastnických terminálů podporovaných systémem. Nosný časový úsek je tudíž ' .

přidělován dynamicky a podle požadavku. Oproti spojení El mezi XTU 110 a přepínačem ústředny, kde data týkající se určité linky účastnického terminálu budou vždy přítomná v určitém časovém úseku určité linky El, se data pro určitou linku účastnického terminálu tedy mohou objevit na jakémkoliv volném nosném časovém úseku na propojovací rovině a propojovací cestě, protože tyto časové úseky jsou přidělovány dynamicky v době inicializace hovoru.

Jakmile shora popisovaný proces proběhne, pak hovor může být směrován z XTU 110 přes propojovací rovinu do CTU 120 a odtud přes propojovací cestu do podřízené jednotky 130 uvnitř jednoho z modemových roštů ústředního terminálu, se kterým účastnický terminál vytvořil bezdrátové spojení, přičemž tato podřízená jednotka 130 je zde označována jako

DTU 130 (podřízená jednotka přiřazování žádostí). Jak je diskutováno dříve ve spojení s obr. 3a, jsou data potom směrována přes modemovou kartu 7 0, analogovou kartu 68, vysílací/přijímací RF jednotku 66 a potom přes rošt 42 vysokofrekvenčního slučovače před vyslání z antény ústředního terminálu do účastnického terminálu přes bezdrátové spojení (linku).

• · « · · « · • ·· ···· ··

Shora uvedený popis diskutoval obecnou techniku použitou pro směrování příchozího hovoru z přepínače (ústředny) telekomunikační sítě do určitého ústředního terminálu. Podobný proces je využit v obráceném směru pro odchozí hovory z účastnického terminálu do přepínače. V tomto případě, když účastnický terminál kontaktuje ústřední terminál pro vytvoření odchozího hovoru, pak, jakmile je vytvořeno rádiové spojení, DTU 130 uvnitř vhodného modemového roštu ústředního terminálu přistupuje k databázi 180 pro vyjmutí potřebných informací (například časový úsek ID spojení El) pro umožnění hovoru, aby byl směrován přes propojovací cestu a propojovací rovinu do správné El línky do přepínače. Vyjmuté informace jsou potom vysílány s nastavovací zprávou do CTU 120 pro umožnění vytvoření hovorového objektu.

Jak bylo zmiňováno výše ve spojení s odkazy na obr.

3, jsou ve výhodných provedeních předkládaného vynálezu použity pro správu nebo řízení telekomunikačního systému řídící programy (správce) prvků a tyto řídící programy prvků se propojují s různými rošty vybavení telekomunikačního systému přes řadiče roštů. Řídící program prvku tudíž může vytvořit spojení s řadičem roštu, aby provedl řídící funkce týkající se telekomunikačních prvků telekomunikačního systému.

Podle výhodných provedení předkládaného vynálezu telekomunikační systém udržuje hierarchickou strukturu objektů za účelem modelování struktury telekomunikačního systému, přičemž správa nebo řízení telekomunikačních prvků telekomunikačního systému se výhodně provádí vhodnou ► · · · ► I · Φ ·« ·* • ···· manipulací odpovídajících objektů uvnitř hierarchické struktury objektů.

Objekty vytvořené uvnitř hierarchické struktury mohou reprezentovat různé entity. Například objekt může reprezentovat telekomunikační prvek telekomunikačního systému. Dále objekt může reprezentovat nejen pouze prvek telekomunikačního systému, ale rovněž operaci, která má být aplikována na tomto prvku. Navíc mohou být objekty reprezentovány další kombinace prvků a/nebo operací.

Například může objekt reprezentovat jeden prvek a skupinu operací, které mají být aplikovány na tomto prvku, nebo alternativně může objekt reprezentovat skupinu prvků a operaci, která má být aplikována na této skupině prvků.

Tak například každá z databází 150, 180 může být reprezentována databázovým objektem a kromě toho jednotlivé záznamy uvnitř těchto databází mohou být reprezentovány samostatnými objekty v závislosti na databázovém objektu v hierarchické struktuře. Navíc určité objekty se mohou vztahovat k určitému prvku telekomunikačního systému, jako je diskové paměťové zařízení, a rovněž mohou definovat operaci, která má být aplikována na tento prvek. Tak například jeden objekt může specifikovat určité diskové paměťové zařízení a operaci zápisu, která má být aplikována na tomto diskovém paměťovém zařízení.

Jak bude diskutováno podrobněji níže při popisu zpráv předávaných mezi řídícím programem prvku a řadiči roštů v telekomunikačním systému, základním principem při komunikacích mezi řídícím programem prvků a řadiči roštů je, že většinu operací je třeba považovat za přenos objektu z jedné strany komunikace na druhou. Ve výhodných provedeních * · ··· ···· »

·· ·· jsou všechny objekty v hierarchické struktuře identifikovány prostřednictvím hierarchického adresového schématu. Podle adresového schématu použitého ve výhodných provedeních, má každý objekt relativní rozlišovací jméno (RDN), které obsahuje atribut typu, specifikující typ objektu, a atribut stavu, identifikující určitý stav tohoto typu objektu.

Zatímco RDN poskytuje unikátní identifikátor pro objekt z hlediska jeho bezprostředního nadřazeného objektu v objektové struktuře, jsou zde pravděpodobně objekty mající stejné RDN uvnitř celé objektové struktury. Tudíž pro vytvoření unikátního identifikátoru pro určitý objekt je definováno rozlišovací jméno (DN), které je vytvořeno zřetězením všech RDN pro každý stav objektu ve zřetězené cestě od směrového objektu v objektové struktuře ke stavu objektu, který je identifikován.

Jak bylo diskutováno dříve, řídící program prvků může vytvořit spojení s řadičem roštů telekomunikačního systému, aby provedl řídící funkce. Tudíž řídící program 210 prvků může vytvořit spojení s řadičem 140 roštů přístupového

0 koncentrátoru 100 pro provádění řídicích funkcí týkajících se telekomunikačních prvků vytvořených uvnitř přístupového koncentrátoru 100. Alternativně řídící program 210 prvků, nebo také jiný řídící program prvků, může vytvořit spojení s řadičem 170 roštů modemového roštu 46 ústředního terminálu 2 5

10, aby provedl řídící funkce týkající se telekomunikačních prvků vytvořených na tomto modemovém roštu.

Navíc telekomunikační systém podle výhodných provedení zajišťuje řídící časový úsek na každém kanálu propojovací cesty mezi přístupovým koncentrátorem 100 a ústředním terminálem 10, a tudíž je možné, aby řídící program « · ··· ···· ·· ·· • * *

210 prvku spojil řadič 140 roštů přístupového koncentrátoru 100, až na iniciaci řídících funkcí, které mají být provedeny uvnitř modemového roštu řízeného řadičem 170 roštů. V takových případech jsou potřebné informace o řídících funkcích směrovány v paketech přes vhodný řídící časový úsek propojovací cesty z řadiče 140 roštů do řadiče 170 roštů pro umožnění provedení těchto řídících funkcí na tomto modemovém roštu. Ve výhodných provedeních je pro přenos těchto informací mezi řídícím programem prvků a řadičem 170 roštů použit transportní mechanismus definovaný standardem Q.921.

Každý řadič roštů má terminálový koncový ID (TEI) a tento TEI je sdružen s informačními pakety pro zajištěni, že správný řadič roštů přijímá tyto informační pakety.

Podobně pokud řídící program 210 prvků je spojen s řadičem 170 roštů, mohly by být řídící funkce týkající se přístupového koncentrátoru 100 předávány z řídícího programu 210 prvků do řadiče 170 roštů a potom směrovány přes propojovací cestu do řadiče 140 roštů přístupového koncentrátoru 100.

Navíc je třeba uvést, že shora popisovaná funkce není omezena pouze na jeden stupeň mezi modemovým roštem ústředního terminálu a přístupovým koncentrátorem. Například se může řídící program prvků spojit s jedním modemovým roštem a řídit další modemový rošt na jiném ústředním terminálu 25 přenosem informací přes propojovací cestu mezi modemovým roštem (se kterým je tento řídící program prvků spojen) a přístupovým koncentrátorem, a potom přes jinou propojovací cestu mezi přístupovým koncentrátorem a modemovým roštem, který má být řízen řídícím programem prvků.

φ · φ

φ φ φφφ φφ φ φ

Φ φ

Φφφ φφφφ φ » W φ φ φ φ « · · φφ ··

Podle výhodných provedení předkládaného vynálezu je řídící program 210 prvků vytvořen s řídícím řadičem 220 pro propojení s řadiči 140, 170 roštů na telekomunikačním vybavení, jako je přístupový koncentrátor 100 a modemový rošt

46 ústředního terminálu. Komunikace mezi řídícím řadičem 220 řídícího programu 210 prvků a řadičem roštů telekomunikačního vybavení se provádí prostřednictvím zpráv. Tudíž uvnitř řídícího řadiče 220 řídícího programu 210 prvků je definována sada zpráv, které mohou být vysílány přes propojovací rozhraní mezi řídícím řadičem 220 a řadičem 140, 170 roštů.

Podobně každý řadič 140, 170 roštů bude mít rovněž přístup ke stejné sadě zpráv.

Ve výhodných provedeních řídící řadič 220 a řadiče

140, 170 roštů obsahují softwarový prvek pro analýzu každého typu zprávy, přičemž struktura každé zprávy je definovaná v softwarovém kódu. Alternativně by ale sada zpráv mohla být definována v paměti přístupné pro řídící řadič 220 nebo řadiče 140, 170 roštů, jako například vnitřní paměť řídícího programu 210 prvků.

Různé zprávy, použité ve výhodných provedeních pro komunikaci mezi řídícím řadičem 220 řídícího programu 210 prvků a řadičem 140, 170 roštů telekomunikačního systému, jsou ilustrovány na obr. 6A až obr. 6F. Tyto obrázky reprezentují v tabulkové formě formát každé zprávy, přičemž 25 šířka tabulky reprezentuje byte informací. Navíc syntaxe zpráv kopíruje obecné standardy datového formátu, definované ve standardu Q.931.

Obr. 6A ilustruje formát nastavovací zprávy, která 3Q je vydána řídícím řadičem 220 ve výhodných provedeních pro instruování řadiče 140, 170 roštů, aby přepsal objekt • X

X

X ·

X X χχχ χχ··

X X ι

X XX 1

XX XX

XX identifikovaný uvnitř zprávy daty objektu, která jsou rovněž definována v této zprávě. První byte této nastavovací zprávy je použít pro identifikaci diskriminátoru (rozlišovacího prvku) protokolu, jak je požadováno standardem Q.931. Ve výhodných provedeních diskriminátor protokolu definuje nastavovací zprávu jakou součást uživatelem definované sady zpráv. Stejný diskriminátor protokolu je rovněž začleněn do různých dalších zpráv, jak bude diskutováno níže, pro indikaci, že tyto zprávy jsou všechny součástí stejné, uživatelem definované sady zpráv. Poslední čtyři bity druhého bytu jsou použity pro identifikaci délky v bytech spojovacího odkazu, který má být začleněn do zprávy.

Spojovací odkaz sám je potom začleněn do zprávy a má počet bytů, jak bylo specifikováno délkou spojovacího odkazu.

Spojovací odkaz je přidělen vysílačem zprávy a jakákoliv zpráva, vrácená v odezvě na tuto zprávu, bude rovněž obsahovat stejný spojovací odkaz. To tedy umožňuje identifikaci určité transakce.

Navíc je ve výhodných provedeních se spojovacím odkazem sdružen směrový příznak, který výhodně má hodnotu jednoho bitu. Pokud směrový příznak má logickou hodnotu 0, pak to ve výhodných provedeních indikuje, že zpráva iniciuje transakci. Pokud směrový příznak má logickou hodnotu 1, pak

2^ to indikuje, že zpráva je vracena v odezvě na předtím vyslanou zprávu mající stejný spojovací odkaz.

V každé zprávě je rovněž začleněn funkční kód, který je ve výhodných provedeních specifikován sedmi-bitovou hodnotou. Pokud má funkční kód hodnotu 1, pak to indikuje, že zpráva je nastavovací zpráva.

9 9 9

9 9 9 • 9 99 • · • 99 ·· v »

9 9

9 *99 9999

Nastavovací zpráva rovněž obsahuje dva informační prvky kromě výše uvedených informací. Prvním informačním prvkem je informační prvek rozlišovacího jména, který unikátně identifikuje objekt, na který má být aplikována nastavovací zpráva. Druhým informačním prvkem je informační prvek objektu, který obsahuje data objektu pro nahrazení aktuálních dat objektu v objektu identifikovaném informačním prvkem rozlišovacího jména. Obsahy těchto informačních prvků budou podrobněji diskutovány ve spojení s odkazy na obr. 7A až obr, 7D.

Obr. 6B ilustruje zprávu žádosti, která je použita pro žádost, aby byl objekt vrácen v odezvě na tuto zprávu žádosti, přičemž určitý objekt je identifikován uvnitř této zprávy. Jako u nastavovací zprávy, obsahuje zpráva žádosti 15 diskriminátor protokolu, délku spojovacího odkazu, směrový příznak, spojovací odkaz a funkční kód. V tomto případě má funkční kód hodnotu 2 pro identifikaci, že zpráva je zprávou žádosti. Zpráva žádosti rovněž obsahuje jeden informační prvek, jmenovitě informační prvek rozlišovacího jména pro identifikaci objektu, který je vyžadován.

V odezvě na zprávu žádosti bude vrácena buď zpráva výsledku (ilustrována na obr. 6C) nebo potvrzovací zpráva (ilustrována na obr. 6D). Zpráva výsledku je vrácena, pokud je zpráva žádosti zpracována správně. Jak je ilustrováno na obr. 6C, zpráva výsledku obsahuje diskriminátor protokolu, délku spojovacího odkazu, směrový příznak, spojovací odkaz a funkční kód, mající stejné formáty jako bylo ilustrováno dříve pro nastavovací zprávu a zprávu žádosti. V tomto případě má funkční kód hodnotu 3 pro identifikaci, že zpráva je zprávou výsledku. Zpráva výsledku potom obsahuje « · » · Μ · • · · · é* ·· jeden informační prvek, jmenovitě informační prvek objektu, obsahující data požadovaného objektu.

Pokud z nějakého důvodu zpráva žádosti nemůže být zpracována, pak je použita potvrzovací zpráva, jak je ilustrováno na obr. 6D. Opět tato potvrzovací zpráva obsahuje diskriminátor protokolu, délku spojovacího odkazu, směrový příznak, spojovací odkaz a funkční kód, přičemž v tomto případě má funkční kód hodnotu 4 pro indikaci, že tato zpráva je potvrzovací zprávou. Potvrzovací zpráva potom obsahuje jeden informační prvek, jmenovitě informační prvek výsledku. Tento informační prvek výsledku obsahuje kód identifikující důvod, kvůli kterému zpráva žádosti nemohla být zpracována, přičemž tyto kódy jsou podrobněji diskutovány později při popisu informačního prvku výsledku, ilustrovaného na obr. 7C.

Zpráva výsledku, diskutována výše ve spojení s odkazy na obr. 6, je vydána pouze v odezvě na zprávu žádosti. Ve výhodných provedeních ale existují určité případy, ve kterých telekomunikační systém může vyžadovat vysílat objekty do řídícího programu prvků podle své vlastní vůle nebo volby. Například v případě, že ve spojení s určitým prvkem telekomunikačního systému je vydávána výstraha, může si telekomunikační systém přát vyslat odpovídající objekt do řídícího programu prvků pro upozornění řídícího programu prvků na tuto výstrahu. V takových situacích je použita nevyžádaná zpráva, přičemž obsah této nevyžádané zprávy je ilustrován na obr. 6E. Nevyžádaná zpráva má podobný formát jako zpráva výsledku, ale navíc obsahuje další informační prvek, jmenovitě informační prvek rozlišovacího jména pro identifikaci objektu, jehož data jsou obsažena v informačním • * ·

• · · • « · ··· ·· • · ·

*·· ···· • · ·· prvku objektu, který je začleněn v této nevyžádané zprávě. Protože tato zpráva je nevyžádaná, je zjevné, že informační prvek rozlišovacího jména je požadován proto, aby řídící program prvků identifikoval objekt, ke kterému se vztahují data objektu v informačním prvku objektu. Pro tuto zprávu má funkční kód hodnotu 5 pro indikaci, že tato zpráva je nevyžádanou zprávou.

Jak bude podrobněji diskutováno později, v některých případech bude nevyžádaná zpráva vysílána v důsledku nějaké probíhající operace, která byla nastartována nastavovací zprávou, přičemž v tomto případě spojovací odkaz uvnitř této nevyžádané zprávy bude shodný se spojovacím odkazem původní nastavovací zprávy. Pro zcela nevyžádané objekty bude ale nevyžádaná zpráva mít nulový spojovací odkaz.

Další zprávou, která je vytvořena ve výhodných provedeních předkládaného vynálezu je přihlašovací zpráva uživatele, ilustrovaná na obr. 6F. Tato zpráva je použita pro umožnění určitému specifikovanému uživateli se přihlásit (navázat spojení), když jakýkoli existující uživatel je odhlášen. Přihlašovací zpráva uživatele, jako všechny ostatní diskutované zprávy, má diskriminátor protokolu, délku spojovacího odkazu, směrový příznak, spojovací odkaz a funkční kód, přičemž v tomto případě má funkční kód hodnotu pro identifikaci zprávy jako přihlašovací zprávy

5 uživatele. Navíc má tato přihlašovací zpráva uživatele informační prvek hesla, který identifikuje řetězec hesla, identifikující určitého uživatele, který se chce přihlásit. V odezvě na přihlašovací zprávu uživatele je vrácena potvrzovací zpráva, jejíž informační prvek výsledku • ♦ ··· I • ·* · ϊ » · * • · · · · « *· ···· ·· ·· identifikuje, zda přihlašovací proces byl úspěšný nebo proč přihlášení bylo neúspěšné.

Pro umožnění uživateli, aby se odhlásil, je ve výhodných provedeních použita stejná přihlašovací zpráva uživatele, ale v tomto případě je specifikováno heslo s nulovou délkou. Podle obvyklé procedury použité v odezvě na takovouto přihlašovací zprávu uživatele jsou všichni existující uživatelé odhlášeni a tudíž je i aktuální uživatel odhlášen. Heslo s nulovou délkou má ale za následek, že žádný nový uživatel není přihlášen, čímž se dosáhne výsledku odhlášení aktuálního uživatele. Opět je vrácena potvrzovací zpráva pro identifikaci, zda tato přihlašovací zpráva uživatele byla zpracována správně či ne.

Po prodiskutování různých zpráv uložených uvnitř paměti 230 řídícího programu 210 zařízení a uvnitř pamětí 270, 280 přístupných řadiči 140, 170 roštů budou nyní ve spojení s odkazy na obr. 7A až obr. 7D popsány informační prvky použité uvnitř těchto různých zpráv. Pole informačních prvků mohou mít pevnou nebo proměnnou délku. Na obr. 7A až obr. 7D jsou v diagramech znázorněna pole s pevnou délkou, jako přesný počet bytů. Pole s proměnnou délkou, která používají horní bit každého bytu jako pokračovací příznak (1 pro další byty), jsou znázorněna na těchto diagramech jako jeden byte s 0 v horním bitu. Mělo by být uvedeno, že podle výhodných provedení vynálezu budou mít pole s proměnnou délkou maximálně čtyři byty, které vzhledem k přítomnosti pokračovacího bitu v každém bytu odpovídají dvaceti-osmi bitové platné informaci.

Obr. 7A ilustruje strukturu informačního prvku rozlišovacího jména. Nejprve pole s proměnnou délkou • · · • ·· ·· • * • · ······· • * * · • · · · ·· ·« poskytuje ID informačního prvku, který v tomto případě bude identifikovat, že informační prvek je informačním prvkem rozlišovacího jména. Potom je použito pole s pevnou délkou jednoho bytu pro identifikaci délky informačního prvku, který následuje, s dalším polem s pevnou délkou o jednom bytu, které je použito pro identifikaci počtu dvojic typu a stavu, které mají následovat v informačním prvku rozlišovacího jména. Jak bylo zmiňováno dříve rozlišovací jméno, identifikující určitý stav objektu, je vytvořeno zřetězením 10 všech relativních rozlišovacích jmen pro každý stav objektu ve zřetězené cestě od směrového objektu ke stavu objektu, který je identifikován. Každé relativní rozlišovací jméno je identifikováno kombinací atributu typu, specifikujícího typ objektu, a atributu stavu, specifikujícího určitý stav tohoto typu objektu. Pro každý stav objektu ve zřetězené cestě tedy bude dvojice typ a stav. Informační prvek rozlišovacího jména tudíž obsahuje počet dvojic polí s proměnnou délkou, přičemž první pole s proměnnou délkou je uspořádáno pro identifikaci každého typu a druhé pole s proměnnou délkou je uspořádáno pro identifikaci každého stavu. Tedy, začínajíc s nejvýznamnějším stavem objektu ve zřetězené cestě bude ve výhodných provedeních tímto objektem objekt bezprostředně za směrovým objektem, zbytek informačního prvku rozlišovacího jména je potom tvořen dvojicemi typu a stavu, které identifikují každý stav objektu ve zřetězené cestě.

Obr. 7B ilustruje strukturu informačního prvku objektu. Jako u informačního prvku rozlišovacího jména, obsahuje tento informační prvek objektu pole s proměnnou délkou, identifikující ID informačního prvku pro indikaci, že 3 0 informační prvek je informačním prvkem objektu. Pole s pevnou · · · a · * · a· ·· *

« « » * ··» *· v

• * « · a·· *··· délkou o jednom bytu je potom použito pro specifikaci délky v bytech dat objektu, obsažených v informačním prvku objektu. Informační prvek objektu potom obsahuje vlastní data objektu, která jsou tvořena počten bytů, identifikovaným v poli délky.

Obr. 7C ilustruje strukturu informačního prvku výsledku. Jako u informačního prvku objektu, obsahuje informační prvek výsledku pole s proměnnou délkou, poskytující ID informačního prvku, následované polem s pevnou délkou, specifikujícím délku kódu výsledku, obsaženého v informačním prvku výsledku. Kód výsledku je polem s proměnnou délkou, indikujícím jak zpráva, potvrzená potvrzovací zprávou, byla zpracována. Šest možných kódů výsledků, použitých ve výhodných provedeních předkládaného vynálezu, je uvedeno níže:

EMID_RESULT_OK (indikuje správné dokončení zpracování)

EMID_RESULT_UNKNOWNDN (neznámé rozlišovací jméno)

EMID_RESULT_BADPASSWORD (nesprávné heslo)

EMID_RESULT_INSUFFRIGHTS (uživatel nemá potřebná _ , _s přístupová prava)

EMID_RESULT_BADOBJECTSIZE (velikost objektu je nesprávná - objekt musí mít stejnou velikost jako přepisovaný objekt)

EMID_RESULT_OUTOFSEQUENCE (týká se zpracování, jako je 25 stahováni softwaru, kde zprávy musí být zpracovaný v určité sekvenci)

EMID_RESULT_UNKNOWNMSG (stav zprávy není rozpoznán)

Obr. 7D ilustruje informační prvek hesla, obsažený v 30 přihlašovací zprávě uživatele. Tento informační prvek hesla * « • · ♦ · • · · • · · ··· ·» • · ♦ · ·· ·· má pole s proměnnou délkou, specifikující ID informačního prvku, následované polem s pevnou délkou, specifikujícím délku hesla obsaženého v tomto informačním prvku hesla, heslo je potom obsaženo v informačním prvku hesla.

Prostřednictvím použití shora popsané sady zprav je vytvořen jednoduchý propojovací mechanismus mezi řídícím programem prvků a řadiči roštů telekomunikačního systému. Navíc je toto propojovací rozhraní generické tím, že je nezávislé na určitých řídících funkcích, které musí být prováděny na jakémkoliv určitém telekomunikačním systému.

Například obr. 8 je interakčním (dialogovým) diagramem, který ilustruje, jak shora popisovaná jednoduchá sada zpráv může být použita pro provádění funkce stahování softwaru ve výhodných provedeních předkládaného vynálezu.

Pro započetí funkce stahování softwaru vydává řídící řadič 220 řídícího programu 210 prvků nastavovací zprávu do řadiče 140 roštu, přičemž informační prvek rozlišovacího jména uvnitř této nastavovací zprávy identifikuje objekt EXEMAN OPEN a informační prvek objektu identifikuje data objektu, která mají být sdružena s objektem EXEMAN_OPEN.

Objekt EXEMAN^OPEN identifikuje proveditelný řídící program a otevírací příkaz, který má být aplikován tímto proveditelným řídícím programem. Po přijetí nastavovací zprávy řadič 140 roštu tedy způsobí, že proveditelný řídící program otevře 25 soubor specifikovaný v datech objektu informačního prvku objektu.

Potom řadič 140 roštu vydává nevyžádanou zprávu zpět do řídícího řadiče 220, přičemž tato nevyžádaná zpráva identifikuje ve svém informačním prvku rozlišovacího jména objekt EXEMAM__PROGRESS. Informační prvek objektu této • ’·« · ·' *; ·; · φφφ * φ φ » · · φφφ φφ φφφ φφφφ ·· ·· nevyžádané zprávy potom obsahuje data objektu, která mají být sdružena s objektem EXEMAN_PROGRESS. Objekt EXEMAN_PROGRESS je použit pro vytvoření zprávy o postupu při provádění proveditelného řídícího programu a tudíž data objektu v informačním prvku objektu nevyžádané zprávy budou identifikovat, zda proveditelný řídící program byl schopen zpracovat otevírací příkaz správně.

Pokud z jakéhokoliv důvodu data, vrácená v nevyžádané zprávě, indikují, že proveditelný řídící program nebyl schopen otevřít soubor, pak, jak je ilustrováno na obr. 8, je řídící řadič 220 uspořádán pro vyslání další nastavovací zprávy identifikující objekt EXEMAN_CLOSE. To způsobí, že řadič 140 roštu bude instruovat proveditelný řídící program, aby uzavřel soubor, přičemž řadič 14Q roštu potom vydá 15 nevyžádanou zprávu zpět do řídícího řadiče, obsahující objekt EXEMAN_PROGRESS, pro potvrzení, zda uzavírací příkaz byl zpracován správně.

Ovšem za předpokladu, ze původní nevyžádaná zpráva, vyslaná v odezvě na nastavovací zprávu EXEMAN OPEN, ~

indikovala, že otevírací příkaz byl zpracován správně, nastavuje řídící řadič příznak probíhá na platný a potom je uspořádán pro vyslání nastavovací zprávy do řadiče 140 roštu, která obsahuje objekt EXEMAN_WRITE. Informační prvek objektu v této nastavovací zprávě bude obsahovat blok dat, která mají 25 být zapsána do předtím otevřeného souboru. Objekt EXEMAN_WRITE identifikuje proveditelný řídící program a zapisovací příkaz, přičemž řadič 140 roštu bude reagovat na objekt EXEMAN_WRITE instruováním proveditelného řídícího programu, aby zapsal data, identifikovaná v tomto objektu EXEMAN_WRITE, do již otevřeného souboru. Řadič 140 roštu • 4 • 4 • 4 • 44 4· « 4 4 4 « ·4 4

4· ·· potom vrátí nevyžádanou zprávu do řídícího řadiče, která bude obsahovat objekt EXEMAN_PROGRESS, identifikující stav zapisovacího příkazu.

Pokud z jakéhokoliv důvodu objekt EXEMAN_PROGRESS indikuje, že zapisovací příkaz nebyl zpracován správně, pak je příznak probíhá nastaven na neplatný a je vydána řídícím řadičem 220 nastavovací zpráva do řadiče 140 roštu, která obsahuje objekt EXEMAN_CLOSE, aby byl instruován proveditelný řídící program pro uzavření souboru. Potom řadič 140 roštu vrátí nevyžádanou zprávu do řídícího řadiče 220, obsahující objekt EXEMAN_PROGRESS, pro potvrzení, zda uzavírací příkaz byl úspěšně dokončen. Za předpokladu ale, že zapisovací příkaz byl zpracován správně, je potom zjištěno, zda zde ještě existují nějaké bloky dat, které mají být vyslány do řadiče roštu pro zapsání do otevřeného souboru, a pokud tomu tak je jsou do řadiče 140 roštu vyslány další nastavovací zprávy obsahující objekt EXEMAN_WRITE, specifikující blok (bloky) dat, která mají být zapsána.

Když zde již nejsou žádné další bloky dat pro zaslání, pak je řídící řadič 220 uspořádán pro vyslání nastavovací zprávy obsahující objekt EXEMAN_CLOSE, které způsobí, že proveditelný řídící program uzavře identifikovaný soubor. Řadič 140 roštu potom vrátí nevyžádanou zprávu do řídícího řadiče 220, obsahující objekt EXEMAN_PROGRESS, pro potvrzení, zda uzavírací příkaz byl zpracován správně.

Může být tedy patrné z obr. 8, že procedura stahování softwaru může být prováděna s použitím pouze malé sady zpráv, definované výše. Kromě toho jsou pro stahování softwaru vlastně požadovány pouze dvě zprávy, totiž nastavovací zpráva a nevyžádaná zpráva. Zatímco stahování softwaru bylo * · ·· · φ φ φφφ ···· φ· φ « φ φ φ φ φ φ diskutováno jako jeden příklad složité procedury, která může být prováděna s použitím jednoduchého propojovacího mechanismu popisovaného výše, osoby v oboru znalé snadno nahlédnou, že existuje mnoho dalších řídících funkcí, které tímto způsobem mohu být zpracovány. Například různé procedury pro testování linek mohou být rovněž prováděny s využitím jednoduché sady zpráv, jak bylo diskutováno výše.

Ačkoliv v předcházejícím popisu bylo popsáno určité provedení předkládaného vynálezu, mělo by být zcela zřejmé, že vynález není omezen na toto popsané provedení a že v rozsahu tohoto vynálezu může být učiněno mnoho modifikací a doplnění. Například by mohlo být provedeno mnoho různých kombinaci znaků následujících připojených závislých patentových nároků se znaky nezávislých patentových nároků, aniž by tak byl překročen rozsah předkládaného vynálezu, definovaný těmito nároky.

Zastupuje :

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1, Systém řízení pro telekomunikační systém, přičemž tento telekomunikační systém má množství objektů reprezentujících prvky telekomunikačního systému a/nebo operace, které mají být aplikovány na těchto prvcích, přičemž alespoň jeden z množství objektů reprezentuje prvek telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tomto prvku, vyznačující se tím, že zahrnuje:

   řídící řadič spojený, když mají být vyvolány řídící operace, s položkou telekomunikačního vybavení telekomunikačního systému pro předávání zpráv přes komunikační linku mezí řídícím řadičem a řídícím prvkem telekomunikačního systému pro vyvolání řídících operací;

   sadu základních zpráv, které mohou být generovány řídícím řadičem nebo řídícím prvkem pro předání přes komunikační linku pro vyvolání odpovídajících základních řídících operací, přičemž každá základní zpráva je uspořádána pro začlenění jednoho nebo více informačních prvků odkazovaných při zpracování zprávy, a přičemž alespoň první zpráva v sadě je uspořádána pro začlenění informačního prvku identifikujícího jeden z uvedených objektů;

   řídící prvek uspořádaný, po přijetí uvedené první zprávy, pro vyvolání odpovídající základní řídící operace, pokud objekt specifikovaný v této zprávě nereprezentuje prvek telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tento prvek, přičemž v takovém případě řídící prvek je upraven pro vyvolání řídící operace, která je závislá na operaci reprezentované tímto objektem, a přičemž pro vyvolání odlišných řídících operací může být použita první zpráva v závislosti na objektu identifikovaném v této první zprávě.
2. 2. Systém řízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že první zpráva je uspořádána pro začlenění dvou informačních prvků, přičemž první informační prvek identifikuje určitý objekt z uvedeného množství objektů a druhý informační prvek identifikuje data objektu pro nahrazení odpovídajících dat objektu v určitém objektu, a přičemž odpovídající základní řídící operace je uspořádána pro zápis dat objektu v druhém informačním prvku do určitého objektu.
3. 3. Systém řízení podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že druhá zpráva v sadě je uspořádána pro začlenění informačního prvku identifikujícího jeden z uvedeného množství objektů, přičemž přijetí této druhé zprávy způsobí vybrání identifikovaného objektu a jeho vydání jako informačního prvku uvnitř třetí zprávy v sadě.
4. 4. systém řízení podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že čtvrtá zpráva v sadě je vydána pro potvrzení příjmu zprávy předané přes komunikační linku.
5. 5. Systém řízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že čtvrtá zpráva je vydána, pokud zpráva, která má být potvrzena touto čtvrtou zprávou, nemohla být zpracována správně, přičemž tato čtvrtá zpráva obsahuje jako informační prvek indikaci o problému při zpracování.
6. 6. Systém řízení podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že řídící řadič je spojitelný s první položkou telekomunikačního vybavení telekomunikačního systému, přičemž řídící prvek telekomunikačního systému je umístěn v druhé položce telekomunikačního vybavení a zprávy jsou směrovány do a z řídícího prvku přes spojovací médium

   X * «χ· ···♦ χ· ·· telekomunikačního systému, které spojuje první a druhou položku telekomunikačního vybavení.

   Ί. Systém řízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že spojovacím médiem je propojovací cesta použitá pro přenos telekomunikačních signálů mezi první a druhou položkou telekomunikačního vybavení, přičemž na této propojovací cestě je vytvořen řídící úsek pro usnadnění přenosu zpráv mezi řídícím prvkem a první položkou telekomunikačního vybavení.
7. 8. Telekomunikační systém, vyznačující se tím, že zahrnuje:

   paměť pro udržování množství objektů reprezentujících prvky telekomunikačního systému a/nebo operace, které mohou být aplikovány na těchto prvcích, přičemž alespoň jeden z množství objektů reprezentuje prvek telekomunikačního systému a operaci, která mé být aplikována na tomto prvku;

   řídící prvek pro komunikaci přes komunikační linku s řídícím řadičem pro umožnění vyvolání řídících operací;

   řídící řadič spojený, když mají být vyvolány řídící operace, s položkou telekomunikačního vybavení telekomunikačního systému pro předávání zpráv přes komunikační linku mezí řídícím řadičem a řídícím prvkem telekomunikačního systému pro vyvolání řídících operací;

   sadu základních zpráv, které mohou být generovány řídícím řadičem nebo řídícím prvkem pro předání přes komunikační linku pro vyvolání odpovídajících základních řídících operací, přičemž každá základní zpráva je uspořádána pro začlenění jednoho nebo více informačních prvků odkazovaných při zpracování zprávy, a přičemž alespoň první zpráva v sadě je uspořádána pro začlenění informačního prvku identifikujícího jeden z uvedených objektů;

   fc « · • · fcfc fcfc ·» fcfc přičemž řídící prvek je uspořádán, po přijetí uvedené první zprávy, pro vyvolání odpovídající základní řídící operace, pokud objekt specifikovaný v této zprávě nereprezentuje prvek telekomunikačního systému a operací,

   5 která má být aplikována na tento prvek, přičemž v takovém případě je řídící prvek upraven pro vyvolání řídící operace, která je závislá na operaci reprezentované tímto objektem, a přičemž pro vyvolání odlišných řídících operací může být použita první zpráva v závislosti na objektu identifikovaném

   10 v této první zprávě.
8. 9. Telekomunikační systém podle nároku 8, vyznačující se tím, že řídícím prvkem je řadič roštu, vytvořený uvnitř položky telekomunikačního vybavení pro řízení činnosti roštu telekomunikačních komponentů.
9. 10. Telekomunikační systém podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že pro směrování telekomunikačních signálů mezi alespoň některými z položek telekomunikačního vybavení telekomunikačního systému jsou použity bezdrátové

   20 línky.
10. 11. Způsob řízeni telekomunikačního systému, přičemž tento telekomunikační systém má množství objektů reprezentujících prvky telekomunikačního systému a/nebo operace, které mají být aplikovány na těchto prvcích, přičemž alespoň jeden z 2 5 množství objektů reprezentuje prvek telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tomto prvku, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

    spojení řídícího řadiče s položkou telekomunikačního vybavení telekomunikačního systému;

    zvolení zprávy ze sady zpráv, které mohou být • * * a • ·· ··· • · ♦ * • a ·· generovány řídícím řadičem nebo řídícím prvkem telekomunikačního systému pro předání přes komunikační linku pro vyvolání odpovídájících základních řídících operací, přičemž každá základní zpráva v sadě zpráv je uspořádána pro

    5 začlenění jednoho nebo více informačních prvků odkazovaných při zpracování zprávy, a přičemž alespoň první zpráva v sadě je uspořádána pro začlenění informačního prvku identifikujícího jeden z uvedených objektů;

    předání zvolené zprávy přes komunikační línku mezi

    10 řídícím řadičem a řídícím prvkem telekomunikačního systému pro vyvolání řídící operace; a vyvolání řídící operace, přičemž, po přijetí uvedené první zprávy řídícím prvkem, krok vyvolání zahrnuje vyvolání odpovídající základní řídící operace, pokud objekt

    15 specifikovaný v této zprávě nereprezentuje prvek telekomunikačního systému a operaci, která má být aplikována na tento prvek, přičemž v takovém případě krok vyvolání zahrnuje vyvolání řídící operace, která je závislá na operaci reprezentované tímto objektem, a přičemž pro vyvolání

    20 odlišných řídících operací může být použita první zpráva v závislosti na objektu identifikovaném v této první zprávě.
11. 12. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že první zpráva v sadě zpráv je uspořádána pro začlenění dvou informačních prvků, přičemž první informační prvek identifikuje určitý objekt z uvedeného množství objektů a druhý informační prvek identifikuje data objektu pro nahrazení odpovídajících dat objektu v určitém objektu, a přičemž odpovídající základní řídící operace je uspořádána pro zápis dat objektu v druhém informačním prvku do určitého obj ektu.

    • ····♦♦ • · ♦ · · · «· ·«··> ·· ·· • * » · * ♦ Φ· »·
12. 13. Počítačový program uspořádaný pro konfiguraci systému řízení pro provádění způsobu podle nároku 11 nebo 12.

    Zastupuje :