CZ20003289A3 - Antagonisté receptoru vitronektinu - Google Patents

Abstract

Řešení se týká farmaceuticky aktivních sloučenin, které inhibují receptor vitronektinu a jsou vhodné pro léčbu zánětu, zhoubných nádorových onemocnění a kardiovaskulárních onemocnění jako je ateroskleróza a restenóza, a chorob s účastí kostní resorpce jako je osteroporóza.

Description

Antagonisté receptoru vitronektinu

Oblast techniky

Vynález se týká farmaceuticky aktivních sloučenin inhibujících receptor vitronektinu, které jsou vhodné pro léčení zánětu, zhoubných nádorových onemocnění a kardiovaskulárních chorob jako je ateroskleróza a restenóza a chorob ve kterých má svoji úlohu kostní resorpce jako je osteoporóza.

Dosavadní stav techniky

Integriny tvoří superrodinu buněčných adhezních receptorů, tvořených transmembránovými glykoproteiny exprimovanými různými buňkami. Tyto buněčné adhezní povrchové receptory zahrnují gpIIb/IITa (receptor fibrinogenu) a oivPa (receptor vitronektinu). Receptor fibrinogenu gpIIb/IIIa je exprimován na povrchu trombocytů a zprostředkovává srážení trombocytů a tvorbu hemostatické sraženiny v místě krvácející rány. Philips a sp., Blood, 1988, 71, 831. Receptor vitronektinu α_νβ3 je exprimován více buňkami zahrnujícími endoteliální buňky, buňky hladkého svalstva, osteoklasty a tumorové buňky, a má tedy různé funkce. Receptor a_v03 exprimovaný membránami osteoklastů, zprostředkovává adhezi osteoklastů na kostní matrici, klíčový stupeň procesu kostní resorpce. Ross a sp., J.Bio 1.Chem., 1987, 262, 7703. Osteoporóza je choroba charakterizovaná nadměrnou kostní resorpci. Receptor α_νβ3 exprimovaný v buňkách lidského aortálního hladkého svalstva je prostředníkem pro jejich migraci do neointima, což je proces vedoucí po perkutánní koronární angioplastice k restenóze. Brown a sp., Brown a sp., Cardiovascu1 ar Res., 1994, 28, 1815. Kromě toho z práce Brooks • · • · • · a sp., Cell, 1994, 79, 1 157 vyplývá, že aritagonista σ_νβ3 je prostředek schopný podpořit regresi tumoru apoptózou angiogenních krevních cév. Prostředky blokující receptor vitronektinu mohou tedy být vhodné pro léčbu chorob jako je osteoporóza, restsnóza a zhoubná nádorová onemocnění.

V současnosti je známé, že jako receptor vitronektinu působí tři různé integriny označované jako a_v(il , ocvp>3 a (ZvfSs. Horton a sp , Int.J.Exp.Pathol., 1990, 71,741., Receptor α_νβΐ váže fibronektin a vitronektin. Receptor av&3 váže více různých ligandů zahrnujících fibrin, fibrinogen, laminin, thrombospondin, vitronektin, von Willebrandův faktor, osteopontin a kostní sialoprotein I, Bylo zjištěno, že vitronekti nový receptor α_νβ5 je zahrnut v buněčné adhezi různých typů buněk zahrnujích mikrovaskulšrrií epitheliální buňky (Davis a sp., J.Cell.Biol., 1993, 51, 206) a rovněž byla potvrzena jeho úloha v angiogenezi. Brooks a sp., Science, 1994, 264, 569, Tento integrin je exprimován v krevních cévách granulační tkáně rány u lidí, ale v normální tkáni exprimován není.

Je známé, že receptor vitronektinu se váže na proteiny kostní matrice které obsahují tripeptidovou vazbu Arg-61y™Asp (nebo RGD). Horton s sp. , Exp.Cell Res., 1991,

195, 368, uvádějí, že peptidy obsahující RGD a protilátku vitronektinového receptoru , antivitronektin-receptor (23C6), inhibují resorpci dentinu a šíření buněk osteoklasty. Kromě toho Sáto a sp . „ J.Cell Biol., 1990, 11 1, 1713, uvádějí, ž® echistin, peptid hadího jedu obsahující RDG sekvenci, působí v tkáňové kultuře jako účinný inhibitor kostní resorpce a inhibuje připojení osteoklastů ke kosti.

Nyní bylo zji štěno, že určité sloučeniny jsou úč i nnými • · · · · · • · · • · • · · • · • · · · · inhibitory <2νβ>3 a <Χνβ5 receptorů. Zejména bylo zjištěno, že tyto sloučeniny účinněji inhibuje reeptor vitronektinu než receptor fibrinogenu.

Podstata vynálezu

Vynález zahrnuje dále popsané sloučeniny obecného vzorce (I), které vykazují farmakologickou aktivitu zahrnující inhibici receptorů vitronektinu a jsou vhodné pro léčení zánětu, zhoubných nádorových onemocnění a kardiovaskulárních chorob jako je ateroskleróza a restenóza a chorob ve kterých má svoji úlohu kostní resorpce jako je osteoporóza.

Vynález rovněž zahrnuje farmaceutickou kompozici obsahující sloučeninu obecného vzorce (I) a farmaceuticky přijatelný nosič.

Vynález déle zahrnuje způsob léčby chorob zprostředkovaných receptorem vitronektinu. Podle jednoho aspektu vynálezu jsou sloučeniny podle vynálezu vhodné pro léčbu aterosklerózy, restenózy, zánětu a chorob ve kterých má svoji účast kostní resorpce jako je osteoporóza.

Podrobný popis vynálezu

Vynález zahrnuje nové sloučeniny které jsou účinnějšími inhibitory receptorů vitronektinu než receptorů fibrinogenu. Sloučeniny podle vynálezu mají obecný vzorec (I)

R* (I) ve kterém

R* znamená

X znamená CR‘R‘, NR ' , O nebo S;

Y znamená CR'R', NR', 0 nebo S;

A znamená skupinu ze skupiny zahrnující zahrnující H, halogen, -ORs, -5R9 , -CN, -NR^Rk, -NO2, -CF3, ~S(0)_rCF3, “CO2R⁹, -C0R9 , -CONR92C1-eaikyl, -Co-eaTkyl-Ar, -Co-eaikyl-Het, -Co - sa Ί kyl-C 3-6cyk'i oal ky 1 , -S(O)kR^s, a CH₂N(Rf)₂;

R¹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující -Co-ealkyl-Het, -Co-ea1ky1-Ar , -Ci-₆alk.yl, -H , -CN , -CH=CH₂, -CsCH a -S(O)kR9;

R² znamená '/ý— NR-CR’₂—WN

R‘

(CR’) —W· (°>u ,NR‘—CR’,—W-

nebo

W znamená -(CHRs)a~U~(CHRs);

U nemá žádný význam nebo znamená CO, CR⁹2, C(=CRS2), S(O)k, 0, NR3, CR90RS, CR® (0R^k ) CRs>2 , CRs2CR9 (0R^k) , C(0)CR92, CR3₂C(0), CONFU, NRtCO, 0C(0), C(0)0, C(5)0, OC(S), C(S)NR9, NR9C(S), S(0)2NR³, NR9S(0)2N=N, NR⁹NRs, NR⁹CR⁹2, CR^NRs, CR920, 0CR9₂, C^C, CR9=CR9, Ar nebo Het;

G znamená NR® , S nebo 0;

R.9 znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-&alkyl, Het-Co-salkyl, C3-zeykloa1ky1-Co-sa1kyl, a Ar-Co-salkyl;

R^k znamená Rs, -C(O)Rs, nebo -C(O)ORf;

Rí znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-salkyl, Het~Co-6alkyl , C3 - 7cykl oal ky I ~C o - sal ky 1 , Ar-Co-ealkyl , nebo Ci-salkyl substituovaný jednou až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CN, NRs₂, 0R9, SRs, CO2R9 a C0N(R9)₂;

R^f znamená H, C-i-salkylovou nebo Ar-Co-salkylovou skup i nu;

R® znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Ar-Co-6a1kyl, Het-Co-ealkyl, C3-7cykloalkyl-Co-6alkyl , a (CH₂)_kC0₂R9;

R^b a R^c nezávisle znamenají skupinu zvolenou ze skupiny zahrnující H, Ci-galkyl, Ar-Co-ealkyl, Het-Co-ea1kyl nebo C3-6cykloalkyl-C0-6alkyl. halogen, CF3, ORf, S(O)kRf, COR^f, N02, N(R^f)2, C0(NR^f)2, CH₂N(R^f)2, nebo R^b a R^c vzájemně spojené tvoří pětičlenný nebo šestičlenný aromatický nebo nearomatický, karbocyklický nebo heterocyklický kruh, případně substituovaný až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CF3, Ci-4alkyl, 0R^f, S(O)kR^f, CORf , C02R^f, OH, N02í N(Rf)₂, C0(NR^f)₂ a CH₂N(R^)₂; nebo methylendioxyskup inu ;

Q¹ , Q² , Q³ a Q⁴ nezávisle znamenají N nebo C-Rz s výhradou, že nejvýše jeden ze skupiny zahrnující Q¹, Q² , Q³ , a Q⁴ znamená N;

R' znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Ar-Co-salkyl, a C3-ecykloalkyl-Co-6a1ky1;

R¹' znamená R‘, ~C(O)R' nebo C(O)OR’;

Rz znamená H, halogen, -ORs, -SR^S, -CN, -NR9R^k, -N0₂, -CF3, -CF3S(0)_r~, ~CQ₂R9, -C0R9 nebo -C0NRs₂, nebo C1-salkylovou skupinu případně substituovanou halogenem, -0R9, -SR3, -CN, -NRSR’‘, -N0₂, -CF₃, R'S(O)r“, ~C0₂R9, -C0R9 nebo -C0NR9₂;

a	znamená	0,	1	nebo	2;
b	znamená	0,	1	nebo	2 ;
k	znamená	0,	1	nebo	2

• · · · • · · · • · · · · • · · · • · · ·

r	znamená	0	, 1 nebo	2;
s	znamená	0	, 1 nebo	2;
u	znamená	0	nebo 1;	a
v	znamená	0	nebo 1;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Výhodně vynález zahrnuje sloučeniny	obecného vzorce
mající obecný vzorec (la):
	A
R--Y\	R1
		,co2h
	X	(Ia)
kde
X znamená CR'R‘, NR', 0	nebo S;
Y znamená CR‘R', NR', 0	nebo S;

A znamená skupinu ze skupiny zahrnující zahrnující H, halogen, -ORs , -SR⁹, -CN, -NR^Rk, -N02 , “CF3, -S(0)rCF3,

-CO2R⁹, -CORs, -CONR92C1-galkyl , -Co-ealkyl-Ar,

-Co-salkyl-Het, -Co~6alkyl-C₃-ecyk.1 oa 1 kyl , -S(O)i<Rs, a CH₂N(Rf)2

R¹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující -Co-salkyl-Het, -Co-6al kyl-Ar , -Η , -CN , a -S(0)i<R³;

R² znamená — NR CR’₂—W_

N ·· ···· • Β »·

I · · «

I · » 4 » · · 4 ► · · I • · « ·

(CR’₂)_V—w (°)u

NR— CR’₂— Wnebo

NR”—CR’₂ —W

N

W znamená -(CHR9)a~U-(CHR^s)b-;

U nemá žádný význam nebo znamená CO, CRs₂, C(=CR9₂), S(O)k, 0, NR3, CR90RS, CR9 (0R«<) CRs ₂ , CR9₂CR9(0R^k), C(0)CR*>2, CR92C(0), CONR¹, NRiCO, 0C(0), C(0)0, C(S)O, OC(S), C(S)NR9, NRsC(S), S(0)2NR9, NR9S(0)₂N=N, NRsNRs, NRsCR9₂, CRs₂NR9 , CR9₂0, 0CR9₂, CsC, CR9=CR9, Ar nebo Het;

znamená NR®, S nebo 0;

R9 znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-galkyl, Het-Co - es1kyΊ , C3-?cykloa1ky1-Co-sa1kyi, a Ar~Co-eaikyi;

R^k znamená R9, -C(0)R9, nebo -C(O)ORt;

Ri znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-salkyl, Het-Co-ealkyl, C3-7cykloa1kyl-Co-&a1kyΊ, Ar-Co-ealkyl, nebo ·· 44« 4 • · I 4 • »

4 4

4 ·

4*4 4 »4*

4 * ·9 · 9 « « · · · · ♦

9 9 9 9 » « 4 « 4 · » » 4 · 4 C ·

Ci-6alkyl substituovaný jednou až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CN, NR³2, OR³, SR³, CO2R³ a C0N(R³)2;

Rf znamená H, C1-ealkylovou nebo Ar-Co-ealkylovou skupí nu;

R® znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Ar-Co-ealkyl , Het~Co-6alkyl , C3-7cykl oalky 1 -~Co-ealkyl , a (CH₂)kC0₂R³;

R^b a R^c nezávisle znamenají skupinu zvolenou ze skupiny zahrnující H, Ci-galkyl, Ar-Co-salkyl, Het-Co-ealkyl nebo C3-ecykloa1ky1-Co-6alkyl, halogen, CF3, ORí, S(O)kR^f, CORí ,

NO2, N(R'^f)2, C0(NR'^f)2, CH2N(Rf)2, nebo R^b a R^c vzájemně spojené tvoří pětíčlenný nebo šestičlenný aromatický nebo nearomatický, karbocyklický nebo heterocyk.1 ický kruh, případně substituovaný až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CF3, Ci-4alkyl, 0R^f, S(O)kR^f, COR^f , C02R'^F , OH, NQ2, N(Rf)2, C0(NPA)2 a CH2N(Rí)2; nebo methy1endi oxyskup inu;

Ql, Q2, Q3 a Q⁴ nezávisle znamenají N nebo C-Ry s výhradou, že nejvýše jeden ze skupiny zahrnující Q¹, Q², Q³ , a Q⁴ znamená N;

R‘ znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, C-i-ealkyl, Ar-Co-sa1ky1 , a C3-ecykloa1kyl-Co-1kyl;

R'' znamená R¹, ~C(O)R' nebo C(O)OR';

Ry znamená H, halogen, -0R³, -SR³, -CN, -NR³R^k, -NOs, ~CF₃, -CF₃S(0)r“, -CO2R³, -COR³ nebo -C0NR³2, nebo o

Ci-ealkylovou skupinu případně substituovanou halogenem, -0R9,

SRs, -	CN, -NRSR1	1	-N02,	-CF3, R’S(O)r-, ~C02Rs, -C0R9 nebo
C0NR92
a	znamená	0,	1	nebo	2;
b	znamená	0,	1	nebo	2;
k	znamená	0,	1	nebo	2
r	znamená	0,	1	nebo	2;
s	znamená	0,	1	nebo	2;
u	znamená	0	nebo 1;	a
v	znamená	0	nebo 1;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Vynález také zahrnuje farmaceuticky přijatelné adiční soli a komplexy sloučenin podle vynálezu. V případech, kdy sloučeniny podle vynálezu obsahují jedno nebo více chirálních center, vynález, pokud není uvedeno jinak, zahrnuje každou z jednotlivých neracemických sloučenin kterou lze připravit a štěpit obvyklými způsoby. V případech, kdy sloučeniny podle vynálezu obsahují nenasycené dvojné vazby uhlík-uhlík, vynález zahrnuje jak cis (Z) tak trans (E) isomery. V případech, kdy sloučeniny podle vynálezu mohou existovat v tautomerních formách, jako jsou keto-enol tautomery vzorce

O OR’ , předpokládá se že vynález zahrnuje každou z tautomerních forem bez ohledu na to, zda existují v rovnovážném stavu nebo v jedné z forem zablokované vhodnou substitucí substituentem R'.

Sloučeniny obecného vzorce (I) inhibují vazbu vitronektinu a dalších peptidů obsahujících R6D na receptor

vitronektinu. Inhibice receptoru vitronektinu na inhibuje osteoklasty vyvolanou kostní resorpci a léčbě chorob ve kterých patologický stav souvisí resorpci, jako j*e osteoporóza a osteoartri tida.

osteoklastěch Je vhodná k s kostní

Dalším aspektem vynálezu je způsob stimulace tvorby kostí který zahrnuje podávání sloučeniny zvyšující uvolňování osteokalcínu. Zvýšená tvorba kostní hmoty je vysloveně žádoucí u chorob, kde je žádoucí zmenšit množství mineralizované kostní hmoty nebo v případě přestávky kosti jako je hojení fraktur a v případě prevence fraktur kostí. Tento způsob léčby může také být vhodný u chorob a metabolických poruch, které vedou ke ztrátě kostní struktury. Podávání sloučeniny podle vynálezu může být prospěšné u chorob jako je například hyperparatyreóza, Pagetova nemoc, hyperkalcémie při maligním onemocnění, osteolytické léze při kostních metastézách, úbytek kostní hmoty při nehybnosti nebo při nedostatku pohlavních hormonů, Behcetův syndrom, osteomalacie, hyperostóza a osteopetróza.

Navíc, protože sloučeniny podle vynálezu inhibují vitronektinové receptory na více typech různých buněk, uvedené sloučeniny mohou být vhodné při léčbě zánětlivých chorob jako je revmatoidní artritida a psoriáza, a při léčbě kardiovaskulérních chorob jako je aterosklerza a restenóza. Sloučeniny obecného vzorce (I) mohou být prospěšné i při léčbě dalších chorob zahrnujících, ale bez omezení jen na ně, tromboembolická onemocnění, astma, alergie, úzkostný respirační syndrom dospělých, reakci hostitele na štěp, rejekci transplantovaného orgánu, septický šok, ekzém, kontaktní ekzém, zánětlivá choroba střev a další autoimunitní onemocnění. Sloučeniny podle vynálezu mohou také přispívat k

2

Sloučeniny podle vynálezu jsou rovněž vhodné pro léčbu včetně prevence angiogenních chorob. Výraz angiogenní choroby použitý v tomto textu zahrnuje stavy zahrnující abnormální neovaskularizaci. V případech, kdy tvorba nových krevních cév vyvolává nebo přispívá k patologickému stavu souvisejícímu s chorobou, inhibice angiogeneze vede ke snížení škodlivých projevů choroby. Příkladem takového chorobného stavu je diabetická retinopatie. V případech, kdy růst nových cév je potřebný k zajištění růstu nežádoucí škodlivé tkáně, inhibice angiogeneze snižuje zásobování těchto tkání krví a tím přispívá ke snížení množství tkání závislých na jejich zásobování potřebným množstvím krve. Jako příklad lze uvést růst tumorů, kde neovaskularizace tvoří trvalý předpoklad pro růst tumorů a vznik metastáz solidních tumorů. Sloučeniny podle vynálezu tedy inhibují angiogenezi tumorové tkáně a tím zabraňují růstu tumoru a tvorbě metastáz tumoru.

Způsoby podle vynálezu, inhibici angiogeneze s použitím sloučenin podle vynálezu, je možné mírnit symptomy uvedených chorob a v některých případech je léčit.

Další terpaeutický cíl sloučenin podle vynálezu jsou oční choroby charakterizované neovasku1 ar izaci. Takovéto oční choroby zahrnují korneální neovaskulární choroby, jako je transplantace rohovky, herpetická keratitida, luetická keratitida, pterygium a neovaskulární pannus související s použitím kontaktních čoček. Další oční onemocnění zahrnují makulární degeneraci spojenou se stářím, pavděpodobnou oční histop 1azmózu, retrolentální retinopatii a neovaskulární g1aukom.

Vynález déle poskytuje způsob inhibice růstu tumoru,

3 • · • · • · • · který zahrnuje postupné podávání nebo podávání fyzikální kombinace sloučeniny vzorce (I) a antineoplastika jako je topotekan nebo cisplatina.

V obecném vzorci (I) a (la):

R² výhodně znamená (?)„ , <.N NRCR’₂— WQ<s. _rQ⁴ Q kde každý ze substituentů Q¹ , Q² a Q³ znamená CR^y, Q⁴ znamená CR^y nebo N, u znamená 0, a výhodně každý substituent R' znamená H, R'' znamená H nebo C-| - ©alkylovou skupinu, W znamená ~(CH2)l-4~, Q⁴ znamená CR^y a R^y znamená H.

Alternativně R² znamená

(CR’₂)_V—wkde každý ze substituentů Q¹, Q² a Q3 znamená CH a u znamená 0, a výhodně každý substituent R¹ znamená H, R'¹ znamená H nebo Ci-©alkylovou skupinu, W znamená -CH2-CH2“· a v znamená 0.

Alternativně R² znamená • · • ·

R^b

R^s

NR CR’₂—WN kde Θ znamená NH a R^b a R^c každý znamená H, a W výhodně znamená -CH2-CH2·“.

Alternativně R² znamená

kde Θ znamená NH a R^b a R^c jsou vzájemně spojené za vzniku pětič1enného nebo šestičlenného aromatického nebo nearomatického karbocyklického nebo heterocyklického kruhu, případně substituovaného až třemi substituenty které znamenají skupinu zvolenou ze skupiny zahrnující halogen, CF3, Ci-4alkyl, 0R<, S(O)kR^f, CORf, C02R^f', OH, N0₂ , N(Rf)₂ C0(NRf)₂ a CH2N(R'^f)2; nebo methyl endi oxyskup i nu. Výhodně jsou R^b a R^c vzájemně spojené za tvorby šestičlenného aromatického karbocyklického nebo heterocyklického kruhu a W znamená -CH2-CH2”Alternativně R² znamená

5

NR— CR’₂ — WOs

NR⁹ kde každý každý substituent R' znamená H, R'' znamená H nebo Ci-ea1kylovou skupinu, Rs znamená H nebo C1-ga1kylovou skupinu a s znamená 0, 1 nebo 2, a W výhodně znamená

-CH2-CH2-.

Alternativně R² znamená

(CR’₂)_V—wkde v znamená 0 a W znamená ~CH2-CH2~.

V obecném vzorci (I) Ri vhodně znamená skupinu ze skupiny zahrnující fenyl, benzyl, pyridyl, imidazolyl, oxazolyl nebo thiazolyl. Výhodně znamená fenylovou skupinu. Vhodně Y znamená 0 nebo CH2 a X znamená NH nebo CH2. Výhodně Y znamená 0.

Typické nové sloučeniny podle vynálezu jsou sloučeniny uvedené v dále uvedených příkladech 1-43.

V případech kdy sloučeniny podle vynálezu obsahují jedno nebo více chirálních center, vynález, pokud není uvedeno jinak, zahrnuje, každou z jednotlivých neracemických sloučenin

6 • · » · • · kterou lze připravit a štěpit obvyklými způsoby. U sloučenin podle vynálezu obecného vzorce (I) je výhodná konfigurace (S).

V případech, kdy sloučeniny podle vynálezu obsahují nenasycené dvojné vazby uhlík-uhlík, vynález zahrnuje jak cis (2) tak trans (E) isornery. Význam kteréhokoli substituentu v kterémkoli místě výskytu je nezávislý na jeho významu v jiném místě výskytu nebo na významech jiných substituentů.

Vynález rovněž zahrnuje proléčiva sloučenin podle vynálezu. Za proléčiva se pokládají všechny nosiče s kovalentní vazbou uvolňující in vivo mateřské léčivo vzorce (I). Dalším aspektem vynálezu jsou tedy nová proléčiva, která jsou rovněž meziprodukty při přípravě sloučenin obecného vzorce (la), sloučeniny obecného vzorce (II):

kde

X znamená CR'R', NR', 0 nebo S;

Y znamená CR‘R', NR', 0 nebo S;

A znamená skupinu ze skupiny zahrnující zahrnující H, halogen, -ORs, -SRs, -CN, -NRsR^k, -N0₂ , -CF₃, ~S(0)_rCE₃, -C0₂R^s, -C0R3, -C0NR92Ci-ealkyl, -Co-ealky1-Ar, • ·

-Co-ealkyl-Het, -Co~salkyl-C3-&cykloalkyl, -S(O)kRs, a CH2N (R^f)2;

R¹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující -Co-ealkyl-Het, -Co-ealkyl-Ar, H, -CN, a -S(0)kR⁹;

R² znamená

R^b

Ff '/ý— NR-CR’₂—WN

<CR’₂)_v <O)_{U 1} N NR— CR’— WQ²^ 3-Q⁴

Q nebo

NR—CR’, —W.N

W znamená -(CHRs)_a-U-(CHR⁹)b~;

U nemá žádný význam nebo znamená CO, CR9₂, C(=CRs₂), S(O)k, 0, NR9, CR90R9, CR9(0Rk)CR32, CRs₂CR9(ORk), C(0)CR92„ CRS₂C(O), CONR¹', NRiCO, OC(0), C(0)0, C(S)O, OC(S), C(S)NR9, NR9C(S), S(0)₂NR9, NR3S(0)2N=N, NR9NR9, NR9CR9₂, CRs₂NR9, CR9₂0, 0CR9₂, CbC, CR9=CR9, Ar nebo Het;

znamená NR®, S nebo 0;

R⁹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Het-Co-ealkyl, C3-ycykloalkyl-Co-ea1kyl, a Ar-Co-6alkyl;

Rk znamená Rs, -C(O)R⁹, nebo -CCCQOFU;

Ri znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Het-Co-ealkyl , C3-7cyk.loalkyl-C0-6alk.yl , Ar-Co-eal kyl , nebo Ci-salkyl substituovaný jednou až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CN, NR⁹2, OR⁹, SR⁹, CO2R⁹ a C0N(R⁹)2;

R^f znamená H, C1~ea1kylovou nebo Ar-Co-salkylovou skupinu;

R® znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Ar-Co-ealkyl, Het-Co-ealkyl, C3-7cykloalkyl-Co-sa1ky1, a (CH₂)kC0₂Rs;

R^b a R^c nezávisle znamenají skupinu zvolenou ze skupiny zahrnující H, Ci-salkyl, Ar-Co-salkyl, Het-Co-ealkyl nebo C3~6cyk.loalkyl~-C0~salk.yl , halogen, CF3, 0R^f , S(O)_kR'^F, COPU,

NO2 , N(R^f)2, C0(NR^f)2, CH2N(R^f)2, nebo R^b a R^c vzájemně spojené tvoří pětičlenný nebo šestičlenný aromatický nebo riearomati cký, karbocyklický nebo heterocyklický kruh, případně substituovaný až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen,

CFs, Ci-4alkyl, OFU, S(O)_kR^f, CORf, C02R^f, OH, N02, N(Rf)z C0(NR^f)2 a CH2N(R^f)2; nebo methy1endioxyskupinu;

Q¹, Q², Q³ a O⁴ nezávisle znamenají N nebo C-R^y s výhradou, že nejvýše jeden ze skupiny zahrnující Q¹, Q², Q³ , a Q⁴ znamená N;

R¹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-salkyl, « Β, • · · · • · · ♦ • · » ’ • · · * » · r

Ar-Co-ealkyl, a C3-ecykloa1kyl-Co-1ky1;

R'¹ znamená R', -C(O)R' nebo C(O)OR.';

Ry znamená H, halogen, -ORs, -SR9, ~CN, -NR9R^k, -NO2, -CF3, -CF3S(0)r~, -CO2R³, -C0R9 nebo -C0NR92, nebo C1 -eal kyl ovou skupinu případně substituovanou halogenem', -ORs -SR9, -CN, -NR9R'¹, -W0₂, ~CF₃, R'S(0)r“, -CO2R³, -C0R9 nebo -C0NR92;

a	znamená	0,	1 nebo	2;
b	znamená	0,	1 nebo	2 ;
k	znamená	0,	1 nebo	2
r	znamená	0,	1 nebo	2;
s	znamená	0 ,	1 nebo	2;
u	znamená	0	nebo 1;	a
v	znamená	0	nebo 1;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Podle ještě dalšího aspektu vynález poskytuje nové meziprodukty obecného vzorce (III)

(III)

S;

S;

zahrnující zahrnující H -N0₂, -CF3, -S(0)rCF3,

- Γ· /-1, rallzulw-Ar' kde

X znamená CR'R¹, NR', O nebo

Y znamená CR'R', NR', O nebo

A znamená skupinu ze skupiny halogen, -ORs, -SR.9, -CN, -NRsRk,

-C0₂R9, -C0R9, -C0NR9₂Ci-salkyl,

-Co-ealkyl-Het, ~Co-ea 1 kyl-C3-ecykloalkyl, ~S(O)i<R⁹, a CH₂N(Rí)₂;

R¹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující -Co-ealkyl-Het, ~Co-&alkyl-Ar, H, -CN, a -S(O)kR⁹;

W znamená -(CHRs)_a-U-(CHRs)t>~;

U nemá žádný význam nebo znamená CO, CR9₂, C(=CR9₂) , S(O)k, o, NR9, CR9OR9, CR9(0PA)CR9₂, CR9₂CR9(OR^k), C(0)CRs2, CR92C(0), CONR-5 , NR⁵CO, OC(O), C(O)O, C(S)O, OC(S), C(S)NR9, NR9C(S), S(0)2NR9, NR9S(0)₂N=N, NRsNRs, NR9CR9₂, CRs₂NR9, CR9₂0, 0CR9₂, CsC, CR9=CR9, Ar nebo Het;

R9 znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Het-Co-ealkyl, C3-7cykloalkyl-Co-ea1ky1, a Ar-Co~6a1kyl;

R^k znamená Rs , ~C(O)Rs, nebo ~C(Q)OR^f;

Rznamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-salkyl, Het-Co-ealkyl , C3-7cyk.loalkyl-C0-6alk.yl , Ar-Co-ealkyl , nebo Ci-salkyl substituovaný jednou až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CN, NRs₂, ORs, SR9, C0₂Rs a

C0N(Rs)2;

21 4 ·· / / · : : ·: :: : » ..........

Rf znamená H, C1 -galkylovou nebo Ar-Co-salkylovou skupinu;

Q¹, Q², Q³ a Q⁴ nezávisle znamenají N nebo C-RY s výhradou, že nejvýše jeden ze skupiny zahrnující Q¹, Q², Q³ a Q⁴ znamená N;

R' znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-galkyl, Ar-Co-ealkyl, a C₃-gcykloa1ky1-Co-6a1kyl;

R'' znamená P	C, -C(O)R' nebo C(O)OR';
Ry znamená H,	halogen, -OR* , -SRs , -CN, -NR9Rk, -NO2,
-CFs, -CF3S(0)r~,	-CO2R9, -C0R9 nebo -C0NR92, nebo

C1-galkylovou skupinu případně substituovanou halogenem, -0R9 -SR9, -CN, -NR9R'¹, -NO2, -CF₃, R'S(0)r-, -C0₂R9, -COR* nebo

“C0NR92;
a znamená 0,	1 nebo 2; a
b znamená 0,	1 nebo 2;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.

V popisu sloučenin podle vynálezu jsou použité zkratky a symboly obvykle používané v oboru peptidů a chemie. Zkratky aminokyselin jsou obecně podle zásad IUPAC-IOB Joint Commission on Biochemical Nomenclature popsaných v

Eur.J.Biochem, 158, 9 (1984).

Výraz Ci~4alkyl použitý v tomto textu znamená případně substituovanou alkylovou skupinu o 1 až 4 atomech uhlíku, zahrnující methyl, ethyl, propyl , isopropyl, butyl, isobutyl a terc.butyl. Ci-salkyl navíc zahrnuje pentyl, isopentyl, neopentyl a hexyl a jeho jednoduché alifatické isomery.

Výraz Co-4alkyl a Co-ealkyl navíc indikuje, že nemusí být přítomná žádná alkylová skupina (přítomná je například kovalentní vazba).

Každá C1 -4a1kylová nebo Ci-galkylová, Cz-ealkenylová, Cz-ealkinylová nebo C1 -eoxoalkylová skupina může být případně substituované skupinou R^x na kterémkoli atomu jestliže výsledná struktura je stabilní a způsob přípravy je možný obvyklými způsoby syntézy. Vhodné skupiny které může znamenat skupina R^x zahrnují Ci-4alkyl, OR', SR', C1-4alkylsulfonyl, Ci-4alkylsulfoxyl, -CN, N(R')2, CH₂N(R')2, -NO2, -CF₃, -CO2R', -C0N(R')2, -COR', -S0₂N(R')2, ~NR'C<Q)R', C, Cl, Br, I nebo CF3S(0)r~, kde r znamená 0, 1 nebo 2.

Halogen znamená F, Cl, Br, a I.

Výraz Ar nebo aryl použitý v tomto textu znamená fenylovou nebo naftylovou skupinu, nebo fenylovou nebo naftylovou skupinu substituovanou jedním až třemi substituenty popsanými výše pro substituci alkylové skupiny zejména znamenajícími skupinu zahrnující Ci-alkyl, Ci-4alkoxy,

C1-4alkylthio, CF3, NH₂, OH, F, Cl, Br a I.

Výraz Het nebo heterocyklus znamená případně substituovaný pětičlenný nebo šestičlenný monocyklický kruh, nebo devítičlenný nebo desetičlenný bicyklický kruh, obsahující jeden až tři heteroatomy zvolené ze skupiny zahrnující dusík, kyslík a síru, kterou jsou stabilní a jejich příprava je možná obvyklými způsoby chemické syntézy. Příklady heterocyklů zahrnují benzofuran, benzimidazol, • · benzopyran, benzothiofen, benzothiazol, furan, imidazol, indolin, morfolin, piperidin, piperazin, pyrrol, pyrrolidin, tetrahydropyridin , pyridin, thiazol, oxazol, thiofen, chinolin, isochinolin, a tetra- a perhydrochinolin a isochinolin. Vynález zahrnuje rovněž heterocykly substituované na heterocyklickém kruhu až třemi substituenty popsanými výše pro substituci alkylové skupiny, které lze připravit obvyklými způsoby chemické syntézy a které jsou stabilní.

Výraz C3-7cykloalkyl znamená případně substituovaný karbocyklický systém obsahující tři až sedm atomů uhlíku, který může obsahovat až dvě nenasycené vazby uhlík-uhlík. Typické C3-7cykloalky1ové skupiny zahrnují cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cyklohexenyl a cykloheptyl. Vynález zahrnuje rovněž cykloalkylové skupiny substituované na cykloalkylovém kruhu až třemi substituenty popsanými výše pro substituci alkylové skupiny, které lze připravit obvyklými způsoby chemické syntézy a které jsou stabilni.

Jestliže R^b a R^c jsou vzájemně spojené za vzniku pětinebo šestičlenného aromatického nebo nearomatického karbocyklického nebo heterocyklického kruhu kondenzovaného na kruh, ke kterému jsou R^b a R^c připojené, vzniklý kruh je obecně pěti- nebo šestičlenný heterocyklus typů uvedených výše pro Het, nebo to je fenylový, cyklohexylový nebo cyklopentylový kruh. Výhodně Rp a R_c tvoří skupinu -D1 ~D 2-~D3~D4~, kde D1-D4 nezávisle znamenají CH, N, nebo C-R_x, s výhradou, že nejvýše dva z D1-D4 znamenají N. Nejvýhodnější je, když R^b a R^c se vzájemně spojí za tvorby skupiny -CH=CH-CH=CH-.

Určité radikálové skupiny jsou v tomto popise uvedené ve i

formě zkratek. Zkratka t-Bu znamená terč.butyloxykarbonylový radikál, Emoc znamená f1uorenylmethoxykarbonylový radikál, Ph znamená fenylový radikál, Cbz znamená benzyloxykarbonylový radikál, Brt znamená benzylový radikál, Me znamená methylovou skupinu, Et znamená ethylovou skupinu, Ac znamená acylovou skupinu, Alk znamená C1 -4alkylovou skupinu, Nph znamená 1nebo 2-naftylovou skupinu a cHex znamená cyklohexylovou skupinu. Tet znamená 5-tetrazolylskupinu.

Rovněž určitá reakční činidla jsou uvedená formou zkratek. DCC znamená dicyklohexylkarbodiimid, DMAP znamená dimethylaminopyridin, DIEA znamená diisopropylethyl amin, EDC znamená 1-(3~di methylami nopropyl)-3-ethylkarbodi imi dhydrochlorid, HOBt znamená 1-hydroxybenzotriazol , THF znamená tetrahydrofuran, DIEA znamená diisopropylethylamiη, DEAD znamená diethylazodikarboxylat, PPh₃ znamená trifenylfosfi η,

DIAD znamená diisopropylazodikarboxylat, DME znamená dimethoxyethan, DMF znamená dimethylformamid, NBS znamená N-bromsukcinimid, Pd/C znamená palladiový katalyzátor na uhlíku, PPA znamená kyselinu polyfosforečnou, DPPA znamená difenylfosforylazid, BOP znamená benzotriazol-1-yloxy-tris(dimethylamino)fosfoniumhexafluorfosfat, HF znamená kyselinu fluorovodíkovou, TEA znamená triethylamiη, TEA znamená kyselinu trifluoroctovou, PCC znamená pyridiniumch1orchroman.

Sloučeniny obecného vzorce (Ia) se obecně připravují reakcí sloučeniny obecného vzorce (IV) se sloučeninou obecného vzorce (V):

R²-lJ (V) j* • · ^Q.

Q² kde R¹ , R² , A a X mají význam uvedený pro vzorec (la) s tím, že všechny reaktivní funkční skupiny jsou chráněné, a l_¹ znamená OH nebo halogen;

s následným odstraněním všech chránících skupin a případnou přípravou farmaceuticky přijatelné soli.

Určité sloučeniny obecného vzorce (la) se vhodně připraví reakcí sloučeniny obecného vzorce (IV) popsané výše se sloučeninou obecného vzorce (VI):

ONR”—CR’2-W-OH 'Q“ (VI) kde R‘, R'', W, Q1, Q² , Q3, a Q4 mají význam uvedený pro vzorec (la) s tím, že všechny reaktivní funkční skupiny jsou chráněné;

s následným odstraněním všech chránících skupin a případnou přípravou farmaceuticky přijatelné soli.

Ve sloučeninách obecného vzorce (VI) výhodně každý z Q¹ , Q², Q³ a Q4 znamenají CH, W znamená ~ (CH2)1~4-, R‘ znamená H a R‘ znamená H nebo C1-ealkylovou skupinu. Vhodně se reakce sloučeniny vzorce (IV) se sloučeninou vzorce (VI) provede v přítomnosti diethy1azodikarboxy1 atu a trifenylfosfinu v aprotickém rozpouštědle.

Kromě toho se sloučeniny obecného vzorce (la) mohou připravit reakcí sloučeniny vzorce (IV) popsané výše se sloučeninou obecného vzorce (VII):

R’ ,Ν N+ . (CR ₂)_v — W — OH R- Y ζ Q^_q2.Q³ (VII) kde R' , R¹', W, Q¹, Q², Q³ , a v mají význam uvedený pro vzorec (la) s tím, že všechny reaktivní funkční skupiny jsou chráněné;

s následným odstraněním všech chránících skupin a případnou přípravou farmaceuticky přijatelné soli.

Ve sloučeninách obecného vzorce (VII) výhodně Q¹, Q², a Q³ znamenají CH, W znamená -CH₂~CH2~, R' znamená H a R* znamená H nebo C-ι ~6a 1 kýlovou skupinu. Vhodně se reakce sloučeniny vzorce (IV) se sloučeninou vzorce (VII) provede v přítomnosti diethylazodikarboxylatu a trifeny1fosfinu v aprotickém rozpouštědle.

Sloučeniny podle vynálezu zahrnující sloučeniny obecného vzorce (I) a obecného vzorce (la) se připraví obecnými způsoby znázorněnými ve schématech I-XVI.

Přípravu sloučenin ve kterých Y znamená 0 a X znamená CH₂ znázorňuje schéma I

(a) EtOAc/LiN(TMS)2, THE; (b) EtgSiH, BF3.0Et₂ .CH2CI 2 ; (c) H₂, 10% Pd/C, EtOH; (d) EtSH, A1C1₃, CH2CI2; (e)

2-[(3-hydroxy-1-propyl)amino]pyridin-N-oxid, DIAD, (Ph)sP,

DMF; (f) cyklohexen, 10% Pd/C, 2-propanol; (g) 1,0 N LiOH,

THF, H2O a následné okyselení.

Vhodně substituovaný derivát deoxybenzoinu, jako je 2-(4-methoxyfenyl )~-1—Fenylethanon (Chem.Ber.1958, 91, 755-759) se nechá reagovat v reakci aldolového typu s enolatem ethylacetátu, který lze generovat z ethylacetátu vystaveného účinkům vhodné, amidové baze, například ithium-diisopropy1amidu (LDA) nebo 1 ithium-bis(tri methylsilyl)ami'du (Ll N (TMS') 2} za tvorby sloučeniny 1-2..

Rozpouštědlem první volby pro uvedenou reakci aldolového typu je THF, i když se často používá THF společně s různými přísadami, například s HMPA nebo TMEDA, Reakcí sloučeniny 1—2 s triethylsilanem (Et,3SiH) v přítomnosti etheratu fluoridu boritého (BF3.OF.t2), způsobem podle Orphanopou 1 ose a Smonu (S y n t. h C om m u n . 19 88 , Q 3 3 ) p r o r e d u Ic c i t e r o i á r n i' o h benzylalkoholů, se získá sloučenina 1—3 společně s olefinickým produktem pocházejícím z β-eliminační reakce alkoholu. Olefinický produkt lze výhodně převést, na sloučeninu 1-3 hydrogenací na palladiovém katalyzátoru jako je kovové palladium na aktivním uhlí (Pd/C) ve vhodném inertním rozpouštědle jako je například methanol, ethanol nebo ethylacetat. Odstranění methyletheru ze sloučeniny 1-3 a její převedení na sloučeninu 1-4 lze provést reakcí s ethanthiolem (EtSH) v přítomnosti Lewisovy kyseliny jako katalyzátoru, výhodně v přítomnosti bezvodého chloridu hlinitého (AICI3), v přítomnosti inertního rozpouštědla například CH2CI2. Další vhodné způsoby pro odstranění methyletheru jsou popsané v práci Greene Protective Groups in organic Synthesis (publikované Wi1ey-Interscience).

Sloučenina 1-4 se pak nechá reagovat, v kopul ační reakci podle Mitsunobu (Organic reactions 1992, 41, 335-656; Synthesis ?q • ·

1981, 1~28) s 2-£ (3—hydroxy-1-propyl) aminojpyri dirt-N-oxidem a získá se tak sloučenina 1-5. Tato reakce je zprostředkovaná komplexem vytvořeným z díesteru azodikarboxylatu jako je diethylazodikarboxylat nebo diisopropylazodikarboxylat a z trifenylfosfinu, a provádí se v aprotickém rozpouštědle, například v THF, CH2CI2 nebo v DMF. Pyridin-N-oxidové skupina sloučeniny 1-5 se redukuje na odpovídající pyridinovou sloučeninu 1—6 přenosovou hydrogexnační reakcí s použitím palladiového kata!yzátoru, výhodně kovového palladia na aktivním uhlí, v inertním rozpouštědle jako je například methanol, ethanol, nebo 2-propanol. Jako činidla pro přenos vodíku se v tomto typu reakce obvykle používá cyklohexen,

1,4-cyklohexadien , kyselina mravenčí a soli kyseliny mravenčí jako je formiat draselný nebo formiat amonný. Ethylester sloučeniny 1-6 se pak hydrolyzuje s použitím vodné baze, například LiOH ve vodném THF nebo NaOH ve vodném methanolu nebo ethanolu, meziproduktová karboxylatová sůl se pak okyselí vhodnou kyselinou například TFA nebo HCl a získá se tak karboxylová kyselina 1-7.. Alternativně je možné, je-li to žádoucí, meziproduktovou karboxylatovou sůl izolovat, nebo připravit karboxylatovou sůl volné karboxylové kyseliny způsoby známými v oboru.

Alternativní způsob přípravy sloučenin obecného vzorce (I) znázorňuje schéma II.

Schéma II

CO₂Et

CO₂Et • ·

(a) NaH, 2-[N-methansulfonyloxy-l-propyl)-N-(terc.butoxykarbonyl)amino]pyridin-N-oxid, DMSO; (b) TFA, CH₂C1₂; (c) viz schéma I

Sloučenina II-l, připravená způsobem popsaným ve schématu I, se nechá reagovat s baží, výhodně s hydridem alkalického kovu jako je hydrid sodný nebo hydrid draselný, v polárním aprotickém rozpouštědle, obvykle v THF, DMF, DMSO nebo jejich směsích, čímž se připraví odpovídající fenoxid alkalického kovu. Alternativně lze k deprotonaci použít amid alkalického kovu, například LDA nebo lithnou, sodnou nebo draselnou sůl hexamethyldisilazanu. Meziproduktový fenoxid se obvykle neizoluje, ale nechá se reagovat in šitu s vhodným elektrofilním prostředkem například s 2-[N-(3-methansulfonyloxy-l-propy1) -N- (terč. butoxy karbonyl) amino ] pyridin-N-oxidem za tvorby kopulovaného produktu II-2. Terc.butoxykarbonylová chránící skupina ve sloučenině II-2 se odstraní za • · kyselých podmínek, například pomocí 4 M HCI v 1,4 dioxanu nebo TFA v CHzd a získá se tak sloučenina II—3. Podmínky pro odstranění terč.butoxykarbonylové chránící skupiny jsou v oboru dobře známé, a několik vhodných způsobů je uvedeno ve standardních pracech v oboru jako je Greene Protective Groups irt Organic Synthesis. Sloučenina II-3 se pak převede na sloučeninu II—4 způsobem znázorněným ve schématu I.

Schéma III

2 (a) Tf₂0, 2,6-lutidin, CH₂C1₂; (b) CO, KOAc, Pd(0Ac)₂, dppf, DMSO; (c) 2-[(2-amino-1-ethyl)amino]pyridin-dihydrochlorid, EDC, H0Bt.H₂0, Et₃N, CH3CN; (d) LiOH, THF, H₂0 a následné okyselení.

Fenol III—1, který se připraví způsobem popsaným ve schématu I, se převede na svůj trif1uormethansu!fonatový ester III-2 reakcí s anbydridem kyseliny trifluormethansu!fonové (Tf₂0) v přítomnosti vhodné nenukleofi1 ní aminové baze jakou je 2,6-lutidin, v přítomnosti inertního rozpouštědla, obvykle CH₂Cl2- Sloučenina III-2 se pak nechá reagovat s oxidem uhelnatým (CO) v přítomnosti octanu draselného, 1,1'-bis(difenylfosfi no)ferrocenu (dppf) a palladiového katalyzátoru například octanu palladnatého (Pd(0Ac)₂), ve vhodném rozpouštědle, výhodně v DMSO, způsobem obecně popsaným v práci autorů Cacchi a Lupi (Tet., Lett.. 1992 , 33, 3939) pro karboxy! ac i aryl-trifluormethansu1fonatů. Karboxylová skupina získané sloučeniny (III-3) se pak převede na aktivovanou formu s použitím například EDC, HOBt nebo SOClz, a v této aktivované formě se nechá reagovat s příslušným aminem, například s 2 - [ ( 2-ami no-1 -ethy'l ) ami no] pyr i din-di hydroch 1 or i dem , ve vhodném rozpouštědle jako je DMF, CH2CI2 nebo CH3CN, a získá se tak s1oučeni na II1-4. V závislosti na tom, zda je potřebné neutralizovat kyselinu, lze přidat bázi, jako je triethylamin (Et3N), diisopropylethyl amin ((i~Pr)₂NEt) nebo pyridin. Pro konverzi karboxy!ové kyseliny na amid je známých mnoho dalších způsobů, které lze nalézt ve standardní literatuře oboru jako je Compendium of Organic Synthetic Methods Vol.I—VI (publikované Wi1ey-Interscience), nebo Bodansky, The Practice of Peptide Synthesisi (publikované Springer-Ver1ag). Ethylester sloučeniny III-4 se hydrolyzuje pomocí vodné baze, například LiOH ve vodném THF nebo NaOH ve vodném methanolu nebo ethanolu, a meziproduktová karboxylatová sůl se okyselením vhodnou kyselinou, například TFA nebo HCI, převede na karboxylovou kyselinu III—5. Alternativně je možné, je-li to žádoucí meziproduktovou karboxylatovou sůl izolovat, nebo je možné karboxylatovou sůl volné kyseliny připravit způsoby známými v oboru.

Schéma IV

(a) CBr₄, Ph₃P, THF (b) 2~(terc.butoxyamino)pyridin,

NaH, DMF; (c) H₂, Pd/C, EtOAc; (d) PhCHO, MgSCU, CH₂C1₂; (e)

BrZnCH₂C0₂-t.Bu, BF₃.0Et₂, THF; (f) TFA, CH₂C1₂.

Obchodně dostupný alkohol IV-1 se převede na aktivovaný typ sloučeniny jako je například odpovídající bromid IV—2 s použitím bromidu uhličitého a trifenylfosfi nu v inertním rozpouštědle, výhodně v THF. Dostupných je i mnoho dalších způsobů převedení alkoholu na aktivované sloučeniny jako na odpovídající bromid, chlorid, jodid, mesylat, nebo triflat, které, jsou pracovníkům v oboru dobře známé. Bromid IV—2 se pak alkyluje vhodným derivátem 2-aminopyridinu, například 2-(terč„butoxyamino)pyri dinem, a získá se tak alkylovaný derivát IV-3.. Reakce je zprostředkovaná vhodnou baží, jako je halogenid alkalického kovu a provádí se v polárním aprotickém rozpouštědle, obvykle v THF, DMF, DMSO nebo v jejich směsích. Redukci nitroskupiny sloučeniny IV—3 lze provést různými způsoby, které jsou v oboru dobře známé. Výhodně se redukce provede hydrogenací v přítomnosti palladiového katalyzátoru, například palladia na aktivním uhlí, ve vhodném rozpouštědle jako je EtOAc, MeOH, EtOH, i-PrOH nebo jejich směsi.. Získaný anilin IV-4 se nechá reagovat s vhodným aldehydem jako je benzaldehyd, v inertním rozpouštědle jako je CH₂C1₂, benzen nebo toluen, a získá se tak odpovídající aldimin IV-5 . Je-li to zapotřebí, lze během reakce k odstraňování vzniklé H₂0 použít dehydratační prostředek jako je MgS04- Pak se aldimin nechá reagovat v reakci aldolového typu s vhodným enolatem esteru kyseliny octové a získá se sloučenina IV-6. Tato reakce je obvykle zprostředkovaná Lewisovou kyselinou, například BF3.0Et₂, a obvykle se provádí v etherových roztocích, jako jsou roztoky THF a DME. Jak. je popsané pro schéma I, enolat lze připravit z ethylacetátu vystavenému účinkům vhodné amidové baze, například 1 ithium-diisopropylamidu (LDA) nebo 1 ithium-bis(tri methylsi1yl)amidu (LiN(TMS)₂). Alternativně lze enolat připravit z terč.butylbromacetatu vystavením účinkům kovového zinku způsobem podle Orsoniho a sp. (Tetrehedron 1984, 40, 2781-2787). Terč.butoxykarbonylová skupina a terč .butylesster ve sloučenině IV—6 se odstraní současně v kyselém prostředí, jako s použitím 4 M HCI v 1 ,4-dioxanu, nebo TFA v CH2CI2 a získá se tak sloučenina IV-7. Podmínky pro deprotekci terč.butylkarbamatů a terč.butylesterů jsou v oboru dobře známé a několi vhodných způsobů je popsaných ve standardní práci z tohoto oboru, Greene Protective Groups in Organic Synthesis (publikované Wi1ey-Interscience).

Schéma V

• · · * :

(a) BnCl, K2CO3, aceton; (b) LÍA1H4, THF; (c) Swernova oxidace; (d) Ph₃P=CHCQ2CH3, THF; (e) H2, Pd/C, MeOH; (f)

6-(methylamino)-2-pyridylethanol, DIAD, (Ph)3P, THF; (g) LiOH, THF, H2O, a následné okyselení.

Fenolová skupina obchodně dostupného methyl-4-hydroxyfenylacetatu (V—1) se chrání vhodnou chránící skupinou například formou methyl etheru, benzetheru nebo triisopropyletheru . Chránění fenolů je pracovníkům v oboru doře známé a typické chránící skupiny jsou popsané ve standardní literatuře oboru jako v Greene Protective Groups in Organic Synthesis (vydané Wi1ey-Interscience). Esterová skupina sloučeniny V-2 se pak redukuje na odpovídající primární alkohol hydridem 1 ithno-h1 i ni tým. Ze standardní literatury oboru, jako je Compendium of Organic Synthetic Methods (vydaného Wiley-Interscience) je známých více dalších způsobů pro redukci karboxylových kyselin a esterů na alkoholy Alkohol V-3 se pak oxiduje na odpovídající aldehyd za podmínek podle Swerna známých v oboru (J.Org,Chem. 1978, 43, 2480). Ze standardní literatury oboru, jako je Compendium of Organic Synthetic Methods (vydaného Wi1ey-Interscience) je známých více dalších způsobů pro oxidaci alkoholů na aldehydy. Aldehyd V-4 se pak převede na a, (i-nenasycený ester V-5 dobře známou Wittigovou reakcí. Optimálně se reakce provede s použitím (karboxymethoxymethylen)tri feny1fosforánu v polárním aprotickém rozpouštědle jako je DMSO, THF nebo jejich směsi. Redukce olefinové skupiny sloučeniny V-5 se optimálně provede hydrogenaci v přítomnosti palladiového katalyzátoru, například palladia na aktivním uhlí, ve vhodném rozpouštědle jako je EtOAc, MeOH, EtOH, i-PrOH nebo jejich směsi. Jestliže k chránění fenolové skupina je použita benzyletherová skupina, dojde současně k jejímu štěpení a uvolnění volného fenolu. V případě použití jiné chránící skupiny je zapotřebí zvolit vhodné podmínky pro její odstranění. Například jestliže se použije methylether, lze jej štěpit ethanthiolem (EtSH) a chloridem hlinitým (A1C1₃) jak je popsané ve schématu I, nebo pomoci boridu bromitého (BBr₃) v inertním rozpouštědle, výhodně v CH2CI2. Alternativně, jestliže se použije triisopropylsi1ylová skupina, lze ji štěpit například pomocí tetrabutylamoniumf1uoridu v neutrálním rozpouštědle jako je THF. Další vhodné způsoby sejmutí chránících skupin fenolové skupiny jsou popsané v práci Greene, Protective Groups in Organic Synthesis (vydané Wi1ey-Interscience). Vzniklý fenol V~6 se nechá reagovat s 6-(methylamino)-2-pyridylethanol v kopulační reakci podle Mitsunobu (Organic Reactions 1992, 42, 335-656; Synthesis 1981, 1-28) a získá se tak sloučenina V-7. Reakce je zprostředkovaná komplexem vzniklým mezi diesterem azodikarboxylatu jako je diethylazodikarboxylat nebo diisopropylazodikarboxylat a trifenylfosfinem, a provádí se v aprotickém rozpouštědle jako například v THF, CH2CI2, nebo v

DMF. Sloučenina V-7 se pak převede na V-8 způsobem uvedeným ve schématu III.

:> o (a) (vinyl)MgBr, CuBr.DMS, THF; (b) TBAF, THF; (c) 6-(methylamino)-2-pyridylethanol, DIAD, (Ph)3P, DMF; (d) LiOH, THF, H2O, s následným okyselením.

a, ^.-nenasycený ester VI-1 připravený způsobem podle schématu V se nechá reagovat s mědnanovým činidlem k provedení konjugační adíční reakce. Například reakcí sloučeniny VI-1 s činidlem obsahujícím měcfnou sůl vzniklým z vinylmagnesiumbromidu a komplexu bromid měcfný (I)-dimethylsu1fid v aprotickém rozpouštědle jako je Ft20 nebo THF vznikne konjugovaný adiční produkt VI-2. V literatuře je popsaných mnoho postupů a několik přehledných prací týkajících se konjugačních adičních reakcí a použití různých měcfnanových činidel a organomědných činidel (viz například Posner,

Organic Reactions 1972, 19, 1-113; Lipshutz a Sengupta,

Organic Reactions 1992, 41, 135—631) .. Triisopropylsi Tylová skupina sloučeniny VI—2 se odstraní způsobem podle schématu V a získaný fenol VI~3 se převede na VI-4 způsoby popsanými pro schéma V.

Schéma VII

* 39

(a) PhOH, Cu , K2CO3; (b) síra, morfolin; (c) KOH, H2O, i-PrOH; (d) LiAlHzi, THF; (e) Swernova oxidace; (f) Ph3P=CHC0₂CH3, THF; (g) H₂, Pd/C, MeOH; (h) BBr3, CH₂C1₂; (i) 6-(methylamino)-2-pyridylethanol , DEAD, (Ph)sP, CH₂C1₂; (j)

1,0 N NaOH, MeOH, a následné okyselení.

Obchodně dostupný 2—f I uor-4-methoxyacetofenon (VI1-1) se nechá reagovat s alkoholem, například s fenolem, v přítomnosti kovové mědi a vhodné baze, například K₂C03 a získá se tak diarylether VII— 2 . Zpracováním se sírou a vhodnými primárním nebo sekundárním aminem, výhodně morfolinem, obecným způsobem popsaným Harrisem (J.Med.Chem. 1982, 25, 855) se sloučenina VII—2 převede na VII-3 klasickou Wí11gerodt-Kindlerovou reakcí. Takto připravený thioamid se pak hydrolyzuje na odpovídájící karboxylovou kyselinu VII-4 reakci s hydroxidem alkalického kovu, vhodně s KOH, ve vodném alkoholickém rozpouštědle jako je MeOH, EtOH nebo i-PrOH. Sloučenina VII—4 se pak převede na sloučeninu VII-9 způsobem obecně popsaným

0 pro schéma V.

Schéma VIII

• · · · • · · (a) LiN(TMS)2, THF, potom 4-methoxybenzylch1orid; (b) 1,0 N NaOH, MeOH s následným okyselením; (c) SOCI2; (d) CH2N2, Et.20; (e) AgOBz, MeOH; (f) BBr3, CH₂C1₂; (g) 6-(N~Boc-N~ -methylamino)-2-pyridylethanol, DEAD, (Ph)3P, CH2C12; (h)

HCI/dioxan; (i) 1,0 N NaOH, MeOH s následnou acidifikací.

Methylester kyseliny 2-thiofenoctové (VIII-1) se deprotonizuje vhodnou baží, obvykle amidem alkalického kovu jako je LDA nebo bis(trimethylsilyl)amid lithný, a meziproduktový estet—enolat se nechá reagovat bez další izolace s vhodným benzylhalogenidem jako je například 4-methoxybenzylchlorid za tvorby produktu a1kylace VII1-2.

V této reakci je obecně výhodné použít polární aprotické rozpouštědlo jako je THF, nebo THF v přítomností různých aditiv jako je například HMPA nebo TMEDA. Methylester sloučeniny VIII—2 se pak hydro!yzuje pomocí vodné baze, například LiOH ve vodném THF nebo NaOH nebo ve vodném MeOH nebo EtOH, meziproduktová karboxylatová sůl se pak okyselí vhodnou kyselinou, například TFA nebo HCI, a získá se tak karboxylové kyselina VIII—3.. Ta se převede na aktivovanou formu karboxylové kyseliny například pomocí SOCI2, a tato aktivované forma se pak nechá reagovat s diazomethanem ve vhodném rozpouštědle jako je Et20 nebo směs Et20 a CH2CI2, čímž se získá díazoketon VIII—4. Zpracováním s vhodnou soli stříbra, například benzoanem stříbrným nebo triflatem stříbrným, v alkoholovém rozpouštědle, obvykle v MeOH nebo EtOH, proběhne klasická Arndt~Eistert reakce, kterou se připraví ester VIII—5.. Deprotekcí methyl etheru za obecných podmínek popsaných pro schéma V se· získá sloučenina VIII—6, která se převede na sloučeninu VII1-7 reakcí s 6-(N-Boc-N-methylamino)-2-pyridylethanolem reakcí podle Mitsunobu za podmínek popsaných pro schéma V. Terč.butoxykarbonylová • · *·· skupina sloučeniny VIII-7 se pak sejme za kyselých podmínek, jako v prostředí 4 M HCI v 1,4-dioxanu nebo TFA v CH2CI2, a získá se tak sloučenina VII1-8. Podmínky deprotekce terč.butylkarbamatů jsou pracovníkům v oboru známé, a několik vhodných způsobů je popsaných ve standardní práci tohoto oboru, Greene Protective Groups in Organic Synthesis. Zmýdelněním obecnými způsoby popsanými pro schéma III se získá s1oučeni na VI11-9.

Schéma IX

(a) 4-methoxybenzy1magnesiumch1orid, Cul, TMEDA, TMSC1, THF; (b) BBr₃, CH2C12; (c) 6-(N-Boc-N-methylamino)-2-pyridylethanol, DIAD, (Ph)₃P, CH₂C1₂; (d) 4 N HCl/dioxan; (e) 1,0 N

NaOH, EtOH, s následným okyselením.

Vhodný derivát kyseliny akrylové, například ethyl-4-brom« ' ·

-cinnamat (IX—1), se převede na derivát IX-2 reakcí se zvolenými benzyl měcfnanovými činidly obecným způsobem podle Van Heerdena (Tetrahedron 1996, 52, 12313). Jak je uvedeno v popisu pro schéma VI, je známo více dalších způsobů této přípravy a konjugačn ích adičních reakcí s použitím různých měcfnanových a organomědných činidel., Produkt adice IX—2 se pak převede na sloučeninu IX—5 obecným postupem popsaným pro schéma VIII.

Schéma X

/=\

(a) methyl-3~(benzyloxykarbonyl)-3-butenoat, Pd(0Ac)₂, P(tol)₃, (i-Pr)₂NEt, propionitri1; (b) H₂, 10% Pd/C, MeOH, EtOAc; (c) GDI, (CH₃0)₂CHCH₂NH₂, CH₂C1₂; (d) 6 N HCI, THF; (e)

I2, PPh₃, Et₃N, CH₂C1₂; (f) BBr₃, CH₂C1₂; (g) 6-(methylamino)• ·* ·

-2-pyridylethanol , DIAD, (Ph)3P, THF; (h) LiOH, THF, H₂0, s následným okyselením.

Vhodná halogenaromatické sloučenina, například 4-brornanisol (X^-1) se nechá reagovat s methyl-3-(benzyloxykarbony1)-3-butenoatem v reakci Heckova typu (viz Heck,

Org.Reactions 1982, 2.7, 345) a získá se tak sloučenina X—2. Tato reakce probíhá v přítomnosti forem palladia (0), a obecně se provádí v inertním rozpouštědle jako je CH3CN, propionitri 1 nebo toluen, a v přítomnosti vhodného prostředku zachycujícího kyseliny jako je triethylamin (EtsN) nebo diisopropylethyl amin ((i-Pr)₂NEt). Typické zdroje palladia (0) zahrnují palladium(II)acetat (Pd(0Ac)2) a palladium(II)chlorid (PdCl2), většinou v přítomnosti fosfinových ligandů, například v přítomností trifenylfosfi nu (PPhs) nebo tri-orto-tolylfosfinu (P(tol)3). Získaný α,β-nenasycený ester X-2 se pak redukuje na nasycenou sloučeninu X-3 reakcí s plynným vodíkem v přítomnosti vhodného katalyzátoru, výhodně v přítomnosti kovového palladia na aktivním uhlíku (Pd/C) v inertním rozpouštědle, obvykle v MeOH, EtOH, EtOAc nebo jejich směsích. Benzytester ve sloučenině X-2 se za těchto podmínek současně štěpí za uvolnění odpovídající karboxylové kyseliny. Tato karboxylové kyselina X—3 se pak převede na aktivovanou formu použitím například EDC a HOBt, SOCI2 nebo 1,1'-karbonyldiimidazolu (CDI), a aktivovaná forma se pak nechá reagovat s vhodným aminem, například s dimethyldiaceta1em aminobenzaldehydu, ve vhodném rozpouštědle jako je CH2CI2, a získá se tak sloučenina X—4.. Je-li potřebné kyselinu neutralizovat, přidá se baze, kde lze použít baze jako triethylamin (Et3N), diisopropylethyl amin ((iPr)2NEt), nebo pyridin. Pro převedení karboxylové kyseliny na amid je známých více dalších způsobů, které lze najít ve standardní literatuře oboru jako je například Compendium of Organic Synthetic .45., • · t

' · ·

Methods, Vol . I-VI (vydáno Wi 1 ey~Interscience) , nebo Bodansky, The Practice of Peptide Synthesis (vydáno Springer-Ver1ag).

Dimethyl acetat. sloučeniny X-4 se pak za kyselých podmínek štěpí na odpovídající aldehyd (X—5), výhodně pomocí kyseliny chlorovodíkové v THF nebo v dioxanu. Ve standardní literatuře oboru jako v Greene, Protective Groups in Organic Synthesis (vydáno Wi ley-Interscierice) lze nalézt další způsoby pro konverzi dimet.hylace.talu na aldehyd. Aminoaldehyd X-6 se cyklizuje na oxazol X—6 způsobem podle práce Rovnyaka (J .Med.Chem.1997, 40, 24-34). Sloučenina X—6 se pak převede na sloučeninu X-7 způsobem popsaným pro schéma V.

Schéma XI

(a) BnCl, K2CO3, aceton; (b) (CH3O)NHCH3.HCI, A1C1₃ toluen; (c) 2-brompyridin, terc.BuLi, THF; (d) • · · · · · • · · · ·.

(EtO)2P(O)CH2C02Et, NaH, THF; (e) Hz, Pd/C, EtOH; (f)

6-(methylamino)-2-pyridyΊethanol, DIAD, (Ph)3P, THF; (g) LiOH, THF, H2O, s následným okyselením.

Fenolová skupina obchodně dostupného methyl-4-hydroxyfenylacetatu (XI-1) se chrání jako benzylether způsobem popsaným pro schéma V. Získaná sloučenina (XI-2) se pak nechá reagovat s N,O~dimethylhydroxylamin-hydrochloridem v přítomnosti AICI3, v přítomnosti inertního rozpouštědla, výhodné toluenu, způsobem popsaným v práci Weinreba (Synth. Commun. 1982, 12, 989) a získá se tak sloučenina XI-3 . Tato sloučenina se pak nechá reagovat způsobem podle Weinreba (Tet.Lett. 1981, 22, 3815) s vhodným Grígriardovým činidlem nebo jiným organolithným činidlem vhodným pro přípravu ketonů. Například pyridin~2~lithium, připravený z 2-brompyridi nu a terč,butyl1 ithia, reaguje se sloučeninou XI—3 v etherovém rozpouštědle jako je THF nebo DME za tvorby ketonového derivátu XI-4. Tento keton pak reaguje v reakci Wittigova typu s triethylfosfonoacetatem v přítomnosti vhodné baze, například LiN(TMS)2 nebo NaH, v polárním aprotickém rozpouštědle, výhodně v THF, za tvorby a,^-nenasyceného esteru XI-5. Jak je výše popsané pro schéma V, hydrogenací sloučeniny XI—5 se jednak redukuje olefin a současně se odstraněním benzyletheru získá sloučenina XI—6. Tato sloučenina se pak převede na sloučeninu XI—7 způsobem popsaným pro schéma V.

Schéma XII

• · · ·

Schéma XII (pokračování)

(a) NaH, 4-methoxybenzylchlorid, DMF; (b) BBrs, CH2CI2; (c) 6~(N-Boc-N-methylamino)-2-pyridylethanol , DIAD, (Ph)3P, CH2CI2; (d) 4 M HCl/dioxan; (e) 1,0 N NaOH, EtOH, s následným okyselením.

Vhodný derivát aminokyseliny s funkční skupinou na N, například N-fenyTglycin (XII-1) se nechá reagovat s vhodným derivátem benzylha 1ogenidu, například s

4-methoxybenz yl chl ori dem „ a -získá se tak sloučenina XII-2. Tato reakce probíhá v přítomností baze jako je NaH nebo LiN(TMS)2 a provádí se v přítomnosti polárního aprotického rozpouštědla, obecně THF, DMF nebo jejich směsí. Produkt, sloučenina XII-2 se pak převede na sloučeninu XII-V způsobem popsaným pro schéma VIII.

• · • ·

Schéma XIII

(a) hydrochlorid methylesteru glycinu, NaBHsCN, síto 3 A, MeOH; (b) 6-(N-Boc-N-methylamino)-2-pyridylethanol, DIAD, (Ph)3P, CH2CI2; (c) 4 N HCl/dioxan; (d) 1,0 N NaOH, MeOH, THF, s následným okyselením.

Aromatický aldehyd vhodně substituovaný funkční skupinou jako je 4.....hydroxy-2.....methoxybenzaldehyd (XIII-l) se nechá reagovat s derivátem aminokyseliny jako je například hydrochlorid methylesteru glycinu za podmínek redukční aminace za tvorby sloučeniny XIII-2. Redukční aminace zahrnuje reakci aldehydu nebo ketonu s aminem v přítomnosti vhodného redukčního prostředku, obvykle kyantrihydrogenboratu sodného (NaBHsCN) nebo triacetoxyhydrogenboratu sodného (NaB(OAc)3H) , často v přítomnosti kyselého kata 1yzátoru, obvykle kyseliny octové nebo kyseliny chlorovodíkové. Tato reakce probíhá přes meziproduktový imin, který in šitu reaguje s « · • · •» · redukčním prostředkem za tvorby aminu. Alternativně je možné uvedený imin připravit samostatně a redukovat ho v následujícím stupni. Typická rozpouštědla používaná v této reakci zahrnují CHžCIs, DMF nebo alkohol jako je methanol nebo ethanol . K reakci odstraňující vodu uvolněnou v průběhu reakce je možné použít dehydratační prostředek zahrnující molekulová síta, MgS04 nebo trimethy1ortoformiat. Produkt, sloučenina XIII-2 se pak převede na sloučeninu XIII—4 způsobem popsaným pro schéma VIII.

Schéma XIV

CO₂Bn

O • ·

Schéma XIV (pokračování) CO₂Bn

(a) triisopropylsi1ylchlorid, imidazol, DMF; (b) methyl-3~(benzyloxykarbonyl)-3-butenoat, Pd(0Ac)2, P(tol)3, (i~Pr)2NEt, propionitril; (c) H₂, 10% Pd/C, i~PrOH, EtOAc; (d) benzylester šeřinu, EDC, H0Bt.H₂0, Et3N, DMF; (e) Burgessovo činidlo, THF; (f) Cl3CBr, DBU, CH₂C1₂; (g) TBAF, THF; (h)

6-(methylamino)-2-pyridylethanol, DIAD, (Ph)sP, THF; (i) LiOH, THF, H₂0, s následným okyselením.

Halogenderivát fenolu, například 4-bromfenol (XIV—1) se převede na vhodným způsobem chráněný derivát, například 4-brom-1~(triisopropylslΊyloxy)benzen (XIV—2). Použitá chránící skupina musí být kompatibilní s následným chemickým zpracováním a musí být možné ji selektivně odstranit v případě potřeby. Způsoby chránění fenolů jsou popsané ve standardní literatuře oboru jako je Greene, Protective Groups in Organic Synthesis (vydavatel Wi1ey-Interscience). Sloučenina XIV-4 se pak převede na sloučeninu XIV-4 a potom na sloučeninu XIV-5 obecnými způsoby popsanými pro schéma X.. Potom se sloučenina XIV—5 převede na oxazolový derivát XIV—7. Pro · · · · · • 0 • ♦ * · • · • · * · * převedení amidoalkoholů na oxazoly je známých více způsobů (Meyers, Tetrahedron 1994, 50, 2297-2360; Wipf, J.Org.Chem. 1993, 58, 3604-3606). Je například možné nejprve převést amidoalkohol XIV—5 na oxazolin XIV—6.. Této transformace se obvykle docílí za podmínek dehydratace, jako v případě reakce s Burgessovým činidlem v THF. Oxazolin XIV-6 se pak oxiduje na oxazol XIV—7 pomocí například bromtriehlormethanu a OBIJ v CH₂C1₂ (Williams,, Tetrahedron Letters 1997, 38, 331-334) nebo CuBr₂ a DBU ve vhodném rozpouštědle jako je EtOAc/CHClg nebo CH₂C1₂ (Barrish, J .Org. Chem. 1993, 58, 4494--4496). Odstraněním silylové chránící skupiny se získá fenol XIV-8, kterýs© převede na sloučeninu XIV—10 způsobem popsaným pro schéma V.

Schéma XV

p 7 ·· (a) H₂, 10% Pd/C, EtOH; (b) Me₂NH.HCl, EDC, H0Bt.H₂0, EtsN, DMF; (c) LiOH, THF, H₂0, s následným okyselením.

Sloučenina XV-1, připravené způsobem podle schématu XIV, se převede, na derivát karboxylové kyseliny XV—2 hydrogenací v přítomnosti vhodného katalyzátoru, výhodně kovového palladia na aktivním uhlí (Pd/C), v inertním rozpouštědle, obvykle v MeOH, EtOH, EtOAc nebo jejich směsích. Sloučenina XV—2 se převede na amidový derivát XV-3 obecným způsobem pro tvorbu amidů z karboxy1ových kyselin, popsaným pro schéma X. Zmýdelněriím podle schématu V se získá sloučenina XV-4.

Schéma XVI

(a) (C0C1)₂, DMF, CH2CI2; (b) (Ph₃P)2CUBH4, (Ph)₃P, aceton; (c) dimethy1-1-diazo-2-oxypropylfosfit, K2C0₃,

MeOH, CH2C12; (d) 6-Boc~N-methylamino)~2~pyridylethanol, DEAD, (Ph)₃P, CH2CI2; (d) 4 N HCl/dioxan; (e) 1,0 N NaOH, MeOH, s následným okyselením.

Sloučenina XVI-1, připravená způsbem podle schématu X, se převede na aldehyóový derivát XVI-2 výhodně způsobem podle autorů Fleet a Hardíng (Tet.Lett. 1979, 11, 975-978). Tento způsob zahrnuje nejprve konverzi karboxylové skupiny sloučeniny XVI-1 na odpovídající chlorid kyseliny standardním zoůsobem v oboru dobře známým, a následnou redukci na aldehyd s použitím (Ph₃P)2CUBH4 - Mezi další známé způsoby patří selektivní konverze karboxylové kyseliny na aldehyd v přítomnosti esteru karboxylové kyseliny, které lze nalézt ve standardní literatuře oboru jako je Compendium of Organic Synthetic Methods (vydavatel Wiley-Interscience). Aldehyd XVI—2 se pak převede na acety!enový derivát XVI-3 způsobem podle autorů Mu Her a sp. (Syn.Lett.. 1996, 521-522),.

Sloučenina XVI-2 se tedy nechá reagovat s dimethyl-1-diazo-2-oxopr opyl f osf i tem v přítomnosti vhodné baze, obvykle K.2C0₃, a ve vhodném rozpouštědle jako je methanol. Jsou známé i další způsoby pro konverzi aldehydu na acetylen, a lze je nalézt ve standardní literatuře oboru jako je Compendium of Organic Synthetic Methods (vydavatel Wiley-Interscience). Produkt, sloučenina XVI—3 se pak převede na sloučeninu XVI-5 obecným postupem popsaným pro schéma VIII.

Jako amidová kopulační činidla se v tomto popise označují činidla, která lze použit pro tvorbu peptidových vazeb. V obvyklých kopulačních reakcích se používají karbodiimidy, aktivované anhydridy a estery a acylhalogenidy. mezi typické • · > · · <

I · · <

» · · » · · I • · · · činidla patří EDC, DCC, DPPA, BOP, HOBt, N-hydroxysukcinimid a oxaly1 chlorid.

Kopulační způsoby tvorby peptidových vazeb jsou v oboru známé. Způsoby syntézy peptidů jsou obecně uvedené v pracech autorů Bodansky a sp., The Practice of Peptide Snythesis,

Springer-Ver1ag, Berlin, 1984, a Ali a sp., J.Med.Chem,

29, 984 (1986) a v J.Med.Chem., 30, 2291 (1987) a obecně znázorňují technická provedení těchto způsobů a uvedené práce jsou včleněné do tohoto textu odkazem.

Obvykle se amin nebo anilin kopuluje přes svoji volnou aminoskupinu na vhodný substrát obsahující karboxylovou kyselinu s použitím karbodiimidového kopulačního prostředku jako je N,N'-dicyklohexylkarbodiimid, případně v přítomnosti katalyzátorů jako je 1-hydroxybenzotriazol (HOBt) a dimethylaminopyridin (DMAP). Rovněž jsou vhodné další způsoby spojené s tvorbou aktivovaných esterů, anhydridů nebo halogenidů kyselin volné karboxylové skupiny vhodně chráněného kyselého substrátu, s následnou reakcí s volnou aminoskupinou vhodně chráněného aminu případně v přítomnosti baze. Například Boc-chráněná aminokyselina nebo kyselina Cbz-amidino-benzoová se zpracuje v bezvodém rozpouštědle jako methylenchlorid nebo tetrahydrofuran (THF) v přítomnosti baze, jako je N-methylmorfolin, DMAP nebo tri a 1kylamin, s isobutylchlorformiatem za vzniku aktivovaného anhydridu který se pak nechá reagovat s volnou aminoskupinou druhé chráněné aminokyseliny nebo s anilinem.

Vhodné meziprodukty pro přípravu sloučenin vzorce (I) ve kterých R² znamená benzimidazol jsou uvedeny v práci autorů Nestor a sp., J.Med.Chem. 1984, 27, 320. Příklady způsob ů přípravy benzi midazolových sloučenin vhodných jako • · • · · · • · · · • · · · · • · · · • · · · jsou v oboru rovněž 0 381 033.

.. ....

• · · • · ♦ · « • · • · · · · meziprodukty ve způsobech podle vynálezu obvyklé a lze je nalézt například v EP-A

Adiční soli sloučenin podle vynálezu s kyselinami lze připravit standardním způsobem ve vhodném rozpouštědle z mateřské sloučeniny s přebytkem kyseliny jako je kyselina chlorovodíková, bromovodíková, fluorovodíková, sírová, fosforečná, octové, tr i f 1 uoroctová , rnaleinová, jantarové nebo methansu1fonová. Přijatelné mohou být i vnitřní soli nebo zwitteriontové formy určitých sloučenin. Soli s kationty lze připravit zpracováním mateřské sloučeniny s přebytkem alkalického prostředku jako je hydroxid, uhličitan nebo alkoxid, který obsahuje vhodný kation; nebo s vhodným organickým aminem. Specifické příklady kationtů vhodných pro farmaceuticky přijatelné sole zahrnují Li*, Na*, K*, Ca⁺⁺, Mg**, a NH4⁺.

Vynález rovněž poskytuje farmaceutickou kompozici obsahující sloučeninu vzorce (I) a farmaceuticky přijatelný nosič. Sloučeniny vzorce (I) lze tedy použít k přípravě léčiv. Farmaceutické kompozice obsahující sloučeniny vzorce (I) připravené způsoby uvedenými výše, lze formulat jako roztoky nebo lyofilizované prášky pro parenterální podání.

V případě prášků se před jejich podáním provede rekonstituce přídavkem vhodného ředidla nebo jiného farmaceuticky přijatelného nosiče. Tekuté přípravky mohou být ve formě pufrovaných, isotonických, vodných roztoků. Příklady vhodných ředidel zahrnují fyziologický roztok chloridu sodného, 5% roztok dextrosy ve vodě pufrované octanem sodným nebo amonným. Tyto formy jsou zvláště vhodné pro parenterální podání, ale je také možné je použít pro orální podávání, nebo mohou být obsažené v dávkovacím přípravku pro inhalaci nebo v rozprašovačím přípravku pro aplikaci insuflací. Vhodný také

6 • · · · · · může být přídavek přísad jako je polyvínylpyrrolidon, želatina, hydroxycelulosa, arabská guma, polyethylenglykol, mannitol, chlorid sodný nebo citran sodný.

Alternativně mohou být uvedené sloučeniny v zapouzdřené formě, ve formě tablet, emulze nebo sirupu pro orální podání. Tyto formy mohou obsahovat přídavek pevných nebo tekutých nosičů pro zvýšení stability kompozice nebo k usnadněni přípravy kompozice. Uvedené pevné nosiče zahrnují škrob, laktosu, dihydrat síranu vápenatého, terra alba, stearan hořečnatý nebo kyselinu stearovou, talek, pektin, arabskou gumu, agar nebo želatinu. Tekuté nosiče zahrnují sirup, podzemnicový olej, olivový olej, solný roztok a vodu. Množství pevného nosiče může být proměnlivé, ale výhodné obsahuje mezi asi 20 mg až asi 1 g v jednotce lékové formy. Uvedené farmaceutické přípravky se připravují obvyklými způsoby farmaceutické technologie zahrnujícími mletí, míšení, granulaci a lisování jsou-li potřebné pro přípravu tablet; nebo mletí, míšení a rozplňování v případě tvrdých želatinových tobolek. Při použití tekutého nosiče je přípravek ve formě sirupu, tinktury, emulze nebo vodné nebo nevodné suspenze. Uvedené tekuté přípravky lze podávat přímo p.o. nebo je lze plnit do měkkých želatinových tobolek.

Při přípravě přípravků pro rektální podání se sloučeniny podle vynálezu mohou spojovat s přísadami jako je kakaové máslo, glycerin, želatina nebo polyethylenglykoly a tavit je do formy čípků.

Sloučeniny podle vynálezu jsou antagonisté vitronektinového receptorů a jsou vhodné pro léčbu chorob jejichž patologii lze dát do spojitosti s ligandem nebo s buňkou interagující s vitronekti novým receptorem. Uvedené

Β Β · · sloučeniny jsou například vhodné pro léčbu chorob, kde patologický stav zahrnuje úbytek kostní matrice. Sloučeniny podle vynálezu jsou tedy vhodné pro léčbu osteoporózy, hyperparatyreózy, Pagetovy nemoci, hyperkalcémie při maligním onemocnění, osteolytických lézí vyvolaných kostními metastázami, úbytku kostní hmoty vyvolané nehybností nebo deficiencí pohlavních hormonů. Předpokládá se, že sloučeniny podle vynálezu jsou využitelné jako proti nádorové, antiangiogenní, protizánětlivé a antimetastatické prostředky a jsou vhodné pro léčbu aterosklérozy a restenózy.

Sloučeninu podle vynálezu je možné podávat pacientovi orálně nebo parenteršlně takovým způsobem, aby koncentrace léčiva byla dostatečná k inhibici kostní resorpce nebo k jiné indikaci. Farmaceutická kompozice obsahující kompozici podle vynálezu se podává orálně v dávce v rozmezí od asi 0,1 do asi 50 mg/kg v závislosti na stavu pacienta. Výhodnou orální dávkou je asi 0,5 až asi 20 mg/kg. V akutní terapii je výhodné podávání parenterální. Nejúčinnější je podání intravenózní infúzí peptidu v 5 % roztoku dextrosy ve vodě nebo ve fyziologickém solném roztoku nebo v podobné formě s vhodnými přísadami, i když vhodné je i podání ve formě jednorázové injekce. Parenterální dávka je obvykle v rozmezí asi 0,01 až asi 100 mg/kg; výhodně je v rozmezí 0,1 sž 20 mg/kg.

Sloučeniny podle vynálezu se podávají jednou až čtyřikrát denně způsobem vedoucím k dosažení celkové denní dávky asi 0,4 až asi 400 mg/kg/den. Pracovník v oboru snadno určí přesnou velikost dávky a způsob podávání na základě srovnání koncentrace léčiva v krvi s koncentrací potřebnou k vyvolání terapeutického účinku.

Vynález dále poskytuje způsob léčby osteoporózy nebo inhibice úbytku kostní hmoty, který zahrnuje postupné podávání • · 1 • · • · • · • · · · · nebo podávání fyzikální kombinace sloučeniny vzorce (I) s jinými inhibitory kostní resorpce jako jsou biofosfonaty (tj.a 11endronat), hormony substituční hormonální terapie, antiestrogeny, nebo kalcitonin. Kromě toho vynález poskytuje způsob léčby s použitím sloučeniny podle vynálezu a anabolického prostředku, jako je kostní morfogenní protein, iproflavon, kde uvedený způsob je vhodný pro prevenci úbytku kostní hmoty a/nebo ke zvýšení množství kostní hmoty.

Navíc vynález poskytuje způsob inhibice růstu tumorů který zahrnuje postupné podávání sloučeniny vzorce (I) a antineoplastika, nebo podávání jejich fyzikální kombinace.

Mezi uvedené antineoplastika patří známé prostředky zahrnující třídu kamptothecinových analog, jako je topotekan, irinotekan a 9-aminokamptothecin, a koordinační komplexy platiny jako je cisplatina, ormaplatina a tetrap1atina. Analoga kamptotheci nu jsou popsaná v U.S.Patentech č.5,004,758, 4,604,463,

4,473,692, 4,545,880, 4,342,776, 4,513,138, 4,399,276, v publikovaných EP patentových přihláškách č. 0 418 099 a 0 088 642, a v pracech Wani a sp., J„Med.Chem.,1986, 29„ 2358, Wani a sp., J ..Med .. Chem. , 1980, 23, 554, Wani a sp., J.Med„Chem., 1987, 30, 1774, a Nitta a sp. , Proč.. 14th International Congr.Chemotherapy„, 1985, Anticancer Section 1, 28, které jsou plně včleněné do tohoto textu odkazem. Koordinační komplex platiny, cisplatina, je obchodně dostupný pod názvem Platinol^R u firmy Bristol Myers-Squibb Corporation. Vhodně formulované přípravky s obsahem cisplatiny jsou popsané v U.S.Patentech č.5,562,925 a 4,310,515, které jsou plně včleněné do tohoto textu odkazem.

Při inhibici růstu tumoru podle vynálezu, který zahrnuje postupné podávání sloučeniny vzorce (I) a antineoplastika, koordinační sloučeniny platiny, například cisplatiny, a

9 nebo jejich současné podávání ve fyzikální kombinaci, je možné použít podávání pomalou intravenózní infuzí. Jako výhodný nosič se používá roztok dextrosy/chloridu sodného obsahující mannitol. Plán podávání dávek koordinační sloučeniny platiny může být v průběhu léčby založen na rozmezí dávek od asi 1 do asi 500 mg na metr čtvereční (mg/m²) tělesného povrchu. Při parenterálním použití sloučeniny, patřící do třídy analog kamptotheci nu, se v průběhu terapie terapie obecně užívají dávky od asi 0,1 do asi 300,0 mg/m² tělesného povrchu na den v průběhu asi pěti po sobě jdoucích dní. Při nejvýhodnější terapii topotekanem se používají dávky od asi 1,0 do asi 2,0 mg/m² tělesného povrchu v průběhu pěti po sobě jdoucích dnech. Výhodně se terapie nejméně jednou opakuje v intervalu po asi sedmi až asi dvacetiosmi dnech.

Farmaceutickou kompozici je možné formulovat tak, že jedna lahvička obsahuje jak sloučeninu vzorce (I) tak antineop1 astický prostředek, ale výhodné je formulovat pří pravěk tak, že každá z obou sloučenin je v oddělené lahvičce, Jsou-li obě sloučeniny v roztoku, mohou být zahrnuty do infúzního/injekčního systému pro současné podávání nebo mohou být v tandemovém uspořádání.

Pro výhodné podávání sloučeniny vzorce (I) a antineoplastického prostředku ve stejnou dobu nebo v různých časech je vhodný kit, obsahující v jednom obalu jako je krabička, kartónová krabice nebo jiný obal jednotlivé lahve, vaky, lahvičky nebo jiné obaly obsahující účinné množství sloučeniny vzorce (I) pro parenterální podání jak je popsané výše a účinné množství antineoplastika pro parenterální podání. Tento kit může obsahovat například obě farmaceuticky účinné složky v oddělených obalech nebo ve stejném obale, případně ve formě lyofilizátů a nádobek s

0 » 9 « · • · e · • · · · • · · · « rozpouštědly prorekonstituci. Variantou tohoto uspořádání je provedení, kdy roztok pro rekonstituci a lyofilizát je ve dvou komorách jednoho obalu, který umožňuje jejich smísení před použitím. I při tomto uspořádání mohou být antineoplastikum a sloučenina vzorce (I) rozpínány do oddělených obalů, nebo mohou být lyofilizované společně na prášek obsažený v jedné nádobce.

V případě, kdy oba prostředky jsou v roztoku, mohou být obsažené v injekčním/infúzním systému určeném pro současné podání nebo mohou být v tandemovém uspořádání. Sloučenina vzorce (I) může být například v i.v.injekční formě nebo ve infúzním vaku sériově spojeným trubičkami s antineoplastikem v druhém infúzním vaku. Při použití takovýchto systémů může pacient obdržet počáteční jednorázovou injekční nebo infúzní dávku sloučeniny vzorce (I) a následně antineoplastikum p o d á v a n é i n f ú z i .

Sloučeniny podle vynálezu lze hodnotit jedním z několika biologických stanovení vhodných k určení koncentrace sloučeniny potřebné k. vyvolání požadovaného f armakol ogického úč i nku.

Inhibice vazby vitronektinu

Vazba [³H]-SK&F-1 07260 na ανβ3 v tuhé fázi: α_νβ·3 z lidské placenty nebo z lidských trombocytů (0,1-0,3 mg/ml) v pufru T (obsahujícím 2 mM CaCl2 a 1 % oktylglukosidu) se zředí T pufrem obsahujícím 1 mM CaCl₂, 1 mM MnCl₂, 1 mM MgCl₂ (pufr A) a 0,05 % NaN3 a pak se ihned vnese na 96-jamkové desky ELISA (Corning, New York, NY) v množství 0,1 ml na jamku.

Každá jamka pak obsahuje 0,1-0,2 pg avf$3 . Pak se desky nechají inkubovat přes noc při 4 °C. Na začátku pokusu se

9 49 f • · 4 9 · · t · • 9 9 9 9 9 • 4 4 9 * 9 » • 9 9 9 4 4

4 4 99 · » 44 jamky jednou promyjí pufrem A a inkubují se s 0,1 ml 3,5% Hovězího sérového albuminu ve stejném pufru 1 hodinu při teplotě místnosti. Po inkubuci se tekutina z jamek odsaje a jamky se dvakrát promyjí 0,2 ml pufru A,

Hodnocené sloučeniny se rozpustí ve 100% DMSO na 2 mM zásobní roztoky, které se pak ředí pufrem pro stanovení vazby (15 mM tris-HCl (pH 7,4), 10 mM NaCl, 1 mM CaCls, 1 mM MnCl2, 1 mM MgCl2) na konečnou koncentraci sloučeniny 100 μΜ. Tento roztok se pak ředí na konečnou koncentraci sloučeniny.

Do jamek se pak vnáší různé koncentrace neznačených antagonistů (0,001 —1 0 0 μΜ) ve třech souběžných nanéškách, a pak se přidá 5,0 nM pH]-SK&F-107260 (65-86 Ci/mmol).

Desky se pak inkubují 1 hodinu při teplotě místnosti.

Po inkubaci se tekutina úplně odsaje a obsah se jednou promyje 0,2 ml ledově chladného pufru A způsobem od jamky k jamce. Pak. se receptory solubilizují 0,1% SDS a navázaný [³H]-SK&F-107260 se stanoví scintilačně s tekutým scinti1átorem s přídavkem 3 ml Ready Safe v přístroji Beckman L.S Liquid Scintillation Counter s 40% účinností. Nespecifická vazba [³]-SK&F-107260 se stanoví pomocí 2 μΜ SK&F-107260 a bylo zjištěno, že spolehlivě tvoří méně než 1 % celkového přídavku rad ioligandu. Hodnota IC50 (koncentrace antagonisty, která inhibuje 50 % vazby [³H]-SK&F-107260) se stanoví nelineární metodou vyrovnávání nejmenších čtverců modifikovanou programem LUNDON-2. Hodnota Ki (dísocíační konstanta antagonisty) se vypočte z rovnice

Ki = IC5o/(1+L/Kd) , kde L a Kd znamenají koncentraci a dísocíační konstantu [³H]-SK&F-107260.

Sloučeniny podle vynálezu inhibují vazbu vitronektin-receptoru k SK&F 107107260 v koncentračním rozmezí • · • · · · asi 10 až asi 0,01 pmol/l.

Sloučeniny podle vynálezu byly rovněž hodnoceny standardními způsoby in vitro a in vivo stanovení kostní resorpce používanými v oboru pro hodnocení inhibice tvorby kostní hmoty, jako je stanovení tvorby jamek popsané v EP 528 587, které je také možné provádět s lidskými osteoklasty místo krysími osteoklasty, a stanovení na ovariektomizovaných krysách popsané autora Wronski a sp., Cells and Materials,

1991, Sup., 1 „ 69-74.

Stanovení migrace buněk, aortálního hladkého svalu

Použijí se buňky hladkého svalu aorty. Migrace buněk se sleduje v komůrce pro kultivaci buněk Trartswell s použitím pol ykar bonatové membrány o velikosti pórů 8 p.m (Costar).

Na spodní povrch filtru se nanese vitronektin. Buňky se suspendují v DMEM s přídavkem 0,2 % hovězího sérového albuminu na koncentraci 2,5-5,0.10⁶ buněk/ml a předzpracují se s hodnocenou sloučeninou v různých jejích koncentracích při 20 °C a po dobu 20 minut. Jako kontrolní vzorek se použije samotné rozpouštěd1 o. Pak se 0,2 ml buněčné suspenze vnese na horní část komůrky. Spodní část obsahuje 0,6 ml DMEM s přídavkem 0,2 % hovězího sérového albuminu. Kultura se inkubuje při 37 °C 24 hodin v atmosféře 95 % vzduch/5 % C0₂.

Po inkubaci se nemigrující buňky na horním povrchu filtru odstraní opatrným seškrábnutím. Filtr se pak fixuje v methanolu a vybarví se 10% barvivém Giemsa. Migrace se stanoví bud a) spočtením počtu buněk které migrovaly na spodní povrch filtru, nebo b) extrakcí vybarvených buněk 10% kyselinou octovou a následným stanovením absorbance při 600 nm.

Model tyroparatyreoidektomizovaných krys.

Každá pokusná skupina zahrnuje 5-6 dospělých krys Sprague-Dawley (o tělesné hmotnosti 250-400 g) . Tyroparatyreoidoektomizace se u krys provede 7 dní před zahájením pokusu (dostupné u firmy Taconic Farms). Všem krysám se podává každý 3 den substituční dávka thyroxinu. Po obdržení krys se stanoví hladina ionizovaného vápníku v plné krvi ihned po odběru krve venepunkcí z ocasní žíly do heparinizovaných zkumavek. Do pokusu jsou zahrnuty krysy u kterých je hladina ionizovaného Ca (stanovená na přístroji Ciba-Corning, model 634, kalcium, pH, analyzátor) < 1,2 mM/Ι. Každé kryse se pak zavede žilní a arteriální katetr vhodný pro delší aplikaci, k zévádění zkoušených vzorků a k odběrům vzorků krve. Pak se krysám podává krmivo prosté vápníku a k. pití deminera 1 izová voda. Stanoví se základní hladina Ca a jednotlivým krysám se podá bud' kontrolní vehikulum, nebo lidský par a thorhorrnon 1-34-peptid (hPTH1-34, dávka 1,25 pg/kg/h v solném roztoku/0,1 % hovězím sérovém albuminu, Bachem, Ca), nebo směs hPTH1-34 a zkoušené sloučeniny, kontinuální intravenózní infúzí venóznírn katetrem s použitím vnějšího vstřikovacího čerpadla.

Kalcemická odezva každé krysy se stanovuje v dvouhodinových intervalech během doby infúze trvající 6-8 hodin.

Hodnocení resorpční a adhezní aktivity lidských osteoklastů

Bylo vyvinuto stanovení resorpčních objemů a adheze standardizované s použitím normálních lidských osteoklastů odvozených z tkáně osteoklastomu. Stanovení 1 bylo vyvinuto pro měření osteoklasty resorbovaných objemů laserovou konfokální mikroskopií. Stanovení 2 bylo vyvinuto pro rozsáhlejší hodnocení, při kterém se stanovují kolagenové fragmenty (uvolňované během resorpce) kompetitívní ELISA.

• · · ♦ · ·

Stanovení 1 (s použitím laserové konfokélní mikroskopie)

- Podíly buněčné suspenze obsahující buňky pocházející z lidského osteoklastomu se vyjmou z tekutého dusíku ve kterém se uchovávají, rychle se ohřejí na 37 °C a promyjí se (x 1) v RPMI-1640 médiu odstředěním (1000 ot/min, 5 minut, 4 °C).

Médium se odsaje a nahradí se myší anti-HLA-DR protilátkou která se dále ředí médiem RPMI-1640 1:3. Tato suspenze se inkubuje 30 minut na ledu za častého promíchání.

Buňky se pak promyjí (x 2) chladným RPMI-1640 s následným odstředěním (1000 ot/min, 5 minut, 4 °C) a pak se buňky převedou do sterilní 15 ml zkumavky pro odstředovaní. Potom se spočítá počet jednojaderných buněk ve zdokonalené Neubaerově počítací komůrce.

Dostatečný počet magnetických kuliček (5/jednojaderná buňka) potažených kozím anti-myším IgG (Oynal , Great. Neck, NY) se vyjme ze zásobní lahve a vnesou se do 5 ml čerstvého média (k vymytí toxického konzervačního azidu). Toto médium se odstraní znehybnšním kuliček magnetem a jeho nahrazením čerstvým médiem.

Pak se kuličky smísí s buňkami a suspenze se inkubuje 30 minut na ledu. Suspenze se často promíchává.

Potom se kuličky potažené buňkami znehybní magnetem a zbývající buňky (frakce obsahující osteoklasty) se dekantují do sterilní 50 ml zkumavky pro odstředování.

- Ke kuličkám potaženým buňkami se přidá čerstvé médium aby se uvolnily všechny zachycené osteoklasty. Tento postup se

5 • · • ·

opakuje (χ 10). Kuličky potažené buňkami se odstraní.

- 2ivé osteoklasty se spočítají v počítací komůrce s použitím f 1 uorescein-diacetatu k. označení živých buněk. K vnesení vzorku do komůrky se použije plastická Pasteurova pipeta s výtokovým otvorem o velkém průměru pro jedno použití.

Potom se osteoklasty peletizují odstředěním, upraví se jejich hustota na vhodnou hodnotu pomocí EMEM média doplněného 10 % fetálního telecího séra a 1,7 g/1 hydrogenuhličitanu sodného (počet osteoklastů je v každém nádoru různý).

Podíly buněčné suspenze objemu 3 ml (pro zpracování s jednou sloučeninou) se dekantují do 15 ml zkumavek pro odstřeďování. Potom se buňky peletizují odstředěním.

Do každé zkumavky se přidají 3 ml vhodně zpracované sloučeniny (zředěné na 50 pM v médiu EMEM). Současně se provede kontrolní pokus s vehikulem, pozitivní kontrolní pokus (anti-vitronekti nový receptor myší monoklonální protilátka [87MEM1] zředěná na 100 pg/ml) a isotypový kontrolní pokus (IgGza zředěný na 100 pg/ml). Vzorky se inkubují 30 minut při 37 °C.

Na sterilní dentiriové řezy v 48~jamkové destičce se naočkují 0,5 ml podíly výše uvedeným způsobem zpracovaných vzorků a ty se pak inkubují 2 hodiny při 37 °C. Provedou se čtyři souběžná stanovení odkaždého provedení.

- Řezy se pak postupně promyjí v šesti roztocích horkého PBS (10 ml/jamku v δ-jamkové destičce) a potom se vnesou do čerstvého média obsahujícího zpracovanou sloučeninu nebo

6.

• · kontrolní vzorky. Vzorky se pak. inkubují 48 hodin při 37 °C .

Postup s kyselou fosfatasou rezistentní vůči vínanu (TRAP) (selektivní vybarvení pro buňky osteoklastové linie)

Kostní řezy obsahující připojené osteoklasty se promyjí ve fosforečnanem pufrovaném solném roztoku a fixují se 5 minut v 2% g1utara1dehydu (v 0,2 M kakodylatu sodném).

Pak se řezy promyjí ve vodě a inkubují se 4 minuty v TRAP pufru při 37 °C (0,5 mg/ml naftolu AS-BI fosfátu rozpuštěného v N,N-dimethylformamidu ve směsi s 0,5 M citratovým pufrem (pH 4,5) as obsahem 10 mM vínanu sodného).

Po promytí chladnou vodou se řezy ponoří do chladného acetatového pufru (0,1 M, pH 6,2) obsahujícího 1 mg/ml granátové červení stálé, a inkubují se 4 minuty při 4 °C .

Přebytek pufru se odsaje, řezy se promyjí ve vodě a pak se vysuší vzduchem.

TRAP pozitivní osteoklasty (jasně červená/purpurová sraženina) se spočítají mikroskopií s fázovým kontrastem a pak se osteoklasty odstraní z povrchu dentinu v ultrazvuku.

Resorbované objemy se pak stanoví pomocí konfokálního mikroskopu Nikon/Lasertac ILM21W.

Stanovení 2 (vyhodnocení metodou ELISA)

Pro screening sloučenin zahrnutých v pokusu se lidské osteoklasty zkoncentrují a zpracují způsoby zahrnujícími prvních 9 stupňů uvedených ve stanovení 1. Pro srozumitelnost • Β

jsou uvedené stupně znovu uvedené níže.

Podíly buněčné suspenze obsahující buňky pocházející z lidského osteoklastomu se vyjmou z tekutého dusíku ve kterém se uchovávají, rychle se ohřejí na 37 °C a promyjí se (x 1) v RPMI-1640 médiu odstředěním (1000 ot/min, 5 minut, 4 °C).

Médium se odsaje a nahradí se myší anti-HLA-DR protilátkou která se dále ředí médiem RPMI-1640 1:3. Tato suspenze se inkubuje 30 minut na ledu za častého promíchání.

- Buňky se pak promyjí (x 2) chladným RPMI-1640 s následným odstředěním (1000 ot/min, 5 minut, 4 °C) a pak se buňky převedou do sterilní 15 ml zkumavky pro odstřeďování. Potom se spočítá počet jednojaderných buněk ve zdokonalené Nsubaerově počítací komůrce.

Dostatečný počet magnetických kuliček (5/jednojaderná buňka) potažených kozím anti-myším IgG (Dynal, Great Neck, NY) se vyjme ze zásobní lahve a vnesou se do 5 ml čerstvého média (k vymytí toxického konzervačního azidu). Toto médium se odstraní znehyhnéním kuliček magnetem a jeho nahrazením čerstvým médiem.

Pak se kuličky smísí s buňkami a suspenze se inkubuje 30 minut na ledu. Suspenze se často promíchává.

Potom se kuličky potažené buňkami znehybní magnetem a zbývající buňky (frakce obsahující osteoklasty) se dekantují do sterilní 50 ml zkumavky pro odstřeďování.

- Ke kuličkám potaženým buňkami se přidá čerstvé médium aby se uvolnily všechny zachycené osteoklasty. Tento postup se • · • · • ·

8 ·· ···· * · · opakuje (x 10). Kuličky potažené buňkami se odstraní.

- Živé osteoklasty se spočítají v počítací komůrce s použitím f1uorescein-diacetatu k označení živých buněk. K vnesení vzorku do komůrky se použije plastická Pasteurova pipeta s výtokovým otvorem o velkém průměru pro jedno použ i tí .

Potom se osteoklasty peletizují odstředěním, upraví se jejich hustota na vhodnou hodnotu pomocí EMEM média doplněného 10 % fatálního telecího séra a 1,7 g/1 hydrogenuh1 iči tanu sodného (počet osteoklastů je v každém nádoru různý).

Na rozdíl od způsobu popsaného ve stanovení 1 se sloučeniny hodnotí ve čtyřech koncentracích, aby bylo možné získat hodnotu ICso jak je uvedeno níže.

Zpracované osteoklasty se preinkubují 30 minut při 37 °C s testovanou sloučeninou (4 koncentrace) nebo ve formě kontrolních vzorků.

- Pak se zpracované osteoklasty naočkují na vnější stranu řezů hovězí kosti v 48 jamkové destičce pro tkáňové kultury, a pak se destička inkubuje další 2 hodiny při 3? °C.

Kostní řezy se pak postupně promyjí v šesti roztocích horkého fosforečnanem pufrovaného solného roztoku (PBS) aby se odstranily nezachycené buňky a pak se vrátí do jamek 48 jamkové destičky obsahující čerstvý roztok s hodnocenou sloučeninou nebo kontrolní roztok.

Destička s tkáňovou kulturou se pak inkubuje 48 hodin při 37 OC.

• · · · e · · · · • · · · •••9 9 9·« 999

99 « * 9 * · t · · 9 ·

9 9 9

Supernatanty z každé jamky se pak odsají do jednotlivých zkumavek a provede se stanovení způsobem kompetitivní ELISA, při kterém lze detegovat c-telopeptid kolagenu typu I, který se uvolňuje během resorpce. Použije obchodně dostupné zařízení ELISA (Osteometer, Dánsko), obsahující králičí protilátku specificky reagující se sekvencí 8-aminokyselin (Θ1u-Lys-Ala-His-Asp-Gly-Gly~Arg) která je obsažena v telopeptidu s terminélní karboxyskupinou řetězce a1 kolagenu typu I. Výsledky se vyjádří v % inhibice resorpce ve srovnání s kontrolním pokusem obsahujícím pouze vehikulum.

Stanovení adheze lidských osteoklastů

Pro screening sloučenin zahrnutých v pokusu se lidské osteoklasty zkoncentrují a zpracuji způsoby zahrnujícími prvních 9 stupňů uvedených ve stanovení 1. Pro srozumitelnost jsou uvedené stupně znovu uvedené níže.

Podíly buněčné suspenze obsahující buňky pocházející z lidského osteoklastomu se vyjmou z tekutého dusíku ve kterém se uchovávají, rychle se ohřejí na 37 °C a promyjí se (x 1) v RPMI-1640 médiu odstředěním (1000 ot/min, 5 minut, 4 °C) .

Médium se odsaje a nahradí se myší anti-HLA-DR protilátkou která se dále ředí médiem RPMI-1640 1:3. Tato suspenze se inkubuje 30 minut na ledu za častého promíchání.

— Buňky se pak promyjí (x 2) chladným RPMI-1640 s následným odstředěním (1000 ot/min, 5 minut, 4 °C) a pak se buňky převedou do sterilní 15 ml zkumavky pro odstřeďování. Potom se spočítá počet jednojaderných buněk ve zdokonalené Neubaerově počítací komůrce.

• ·

Dostatečný počet magnetických kuliček (5/jednojaderná buňka) potažených kozím anti-myším IgG (Dynal, Great Neck, NY) se vyjme ze zásobní lahve a vnesou se do 5 ml čerstvého média (k vymytí toxického konzervačního azidu). Toto médium se odstraní znehybněním kuliček magnetem a jeho nahrazením čerstvým méd i em.

Pak se kuličky smísí s buňkami a suspenze se inkubuje 30 minut na ledu. Suspenze se často promíchává.

Potom se kuličky potažené buňkami znehybní magnetem a zbývající buňky (frakce obsahující osteoklasty) se dekantují do sterilní 50 ml zkumavky pro odstřeďování.

Ke kuličkám potaženým buňkami se přidá čerstvé médium aby se uvolnily všechny zachycené osteoklasty. Tento postup se opakuje (x 10). Kuličky potažené buňkami se odstraní.

2ivé osteoklasty se spočítají v počítací komůrce s použitím f 1 uorescein-diacetatu k označení živých buněk.. K vnesení vzorku do komůrky se použije plastická Pasteurova pipeta s výtokovým otvorem o velkém průměru pro jedno použití.

Potom se osteoklasty peletizují odstředěním, upraví se jejich hustota na vhodnou hodnotu pomocí EMEM média doplněného 10 % fetálního telecího séra a 1,7 g/1 hydrogenuhliči tanu sodného (počet osteoklastů je v každém nádoru různý).

Osteoklasty odvozené z osteoklastomu se preinkubují s hodnocenou sloučeninou (4 koncentrace) nebo se preinkubují ve formě kontrolního vzorku 30 minut při 37 °C.

• *

Pak se buňky naočkují na řezy potažené osteopontlnem (lidský nebo krysí osteopontin, 2,5 pg/ml) a inkubují se 2 hodiny při 37 °C.

Nepřichycené buňky se odstraní důkladným promytím řezů ve fosforečnanem pufrovaném solném roztoku a buňky zůstávající na řezech se fixují acetonem,

Osteoklasty se vybarví kyselou fosfatasou rezistentní na vínan (viz stupně 15-17) a spočítají se pomocí optického mikroskopu. Výsledky se vyjádří v % inhibice adheze ve srovnání s kontrolním vzorkem obsahujícím pouze vehikulum.

Stanovení adheze buněk

Buňky a buněčná kultura

Použijí se lidské embryonální ledvinové buňky (HEH 293), které jsou dostupné u ATCC (katalog č. CRL 1573). Buňky se kul ti vuj í v minimálním esenciálním médiu Earl (EMEM) obsahujícím Earlovy sole, 10% fetální hovězí sérum, 1 % glutaminu a 1 % pěnici!inu-streptomycinu.

Kostrukty a transfekce

Fragment 3,2 kb EcoRI-KpnI subjednotky a_v a fragment 2,4 kb Xbal-Xhol subjednotky (I3 se insertují do klonovacích míst pCDN vektoru (Aiyar asp., 1994), který obsahuje CMV promotor a G 418 selektovatelný markér ligací do tupých konců. K dosažení stabilní exprese se 80 x 10⁶ HEK 293 buněk elektrotransformuje kostrukty αν+(1-3 (20 pg DNA každé subjednotky) pomocí zařízení Gene Pulser (Hensley a sp., 1994) a buňky se nanesou na 100 mm • · destičky (5 x 10⁵ buněk/destička). Po 48 hodinách se kultivační médium doplní 450 pg/ml Geneticinu (G418 sulfát, GIBCO-BRL, Bethesda, MD). Pak se buňky kultivují v selekčním médiu až do doby, kdy jsou kolonie dostatečně velké pro stanovení.

Imunocytochemická analýza transfektovaných buněk

Ke zjištění zda transfektované buňky HEH 293 exprimují vitronektinový receptor se buňky immobilizují na mikroskopické sklíčko odstředěním, fixují se 2 minuty acetonem při teplotě místnosti a vysuší se vzduchem. Specifická reaktivita s 23C6, monoklonální protilátkou specifickou pro komplex σ_νβ3 se prokáže s použitím nepřímé imunof1uorescenční metody.

Studie buněčné adheze

ELISA desky o 96 jamkách Corning se nejprve potáhnou 0,1 ml lidského vitronektinu (0,2 pg/ml v médiu RPMI), přes noc při teplotě 4 °C. Před zahájením pokusu se desky jednou promyjí médiem RPMI a blokují se v 3,5 % BSA v RPMI médiu po dobu 1 hodiny při teplotě místnosti. Transfektované 293 buňky se resuspendují v médiu RPMI, doplněném 20 mM Hepes, 0,1 %

BSA, při pH 7,4 a na hustotu 0,5 x 10⁶ buněk/ml. Do každé jamky se vnese 0,1 ml buněčné suspenze a zahájí se inkubace po dobu 1 hodiny při 37 °C v přítomnosti nebo bez přítomnosti různých antagonistů Κνβ3- Po inkubaci se přidá 0,025 ml 10% roztoku formaldehydu, pH 7,4, a buňky se fixují 10 minut při teplotě místnosti. Pak se destičky 3 krát promyjí 0,2 ml média RPMI a přichycené buňky se 20 minut vybarvují 0,1 ml 0,5% tolidinové modři při teplotě místnosti. Přebytek barviva se odstraní důkladným promytím deion izovanou vodou. Tolidinová modř včleněná do buněk se eluuje přídavkem 0,1 ml 50% ethanolu —f Τ' • « obsahujícího 50 mM HCI. Buněčné adheze se kvantifikuje změřením optické hustoty při 600 nm ve vyhodnocovacím zařízení pro destičky (Titertek Multiskan MC, Sterling, VA).

Stanovení vazby oívÍBs v pevné fázi

Vitronektinový receptor avfis se získá přečištěním z lidské placenty. Zpracovaný receptor se zředí 50 mM tris-HCl, pH 7,5, 100 mM NaCl, 1 mM CaCl2, 1 mM MnCl₂, 1 mM MgCl₂ (pufr A) a ihned se nanese na 96-jamkové destičky ELISA v dávce 0,1 ml na jamku. Do jamky se vnese 0,1-0,2 pg «νβ3· Pak se destičky inkubují přes noc při 4 °C, Na začátku pokusu se jamky jednou promyjí pufrem A a inkubují se s 0,1 ml 3,5% hovězího sérového albuminu ve stejném pufru 1 hodinu při teplotě místnosti. Po inkubaci se jamky odsají a promyjí se dvakrát 0,2 ml pufru A.

Při kompetitivním stanovení s [³H]-SK&F-107260 se do jamek vnesou různé koncentrace neznačených antagonistů (0,001-100 μΜ) a potom se přidá 5,0 nM [³H]-SK&F-107260. Destičky se pak inkubují 1 hodinu při teplotě místnosti.

Po inkubaci se tekutina úplně odsaje a obsah se jednou promyje 0,2 ml ledově chladného pufru A způsobem od jamky k jamce. Pak se receptory solubilizují 0,1% SDS a navázaný [³H]-SK&F-107260 se stanoví scintilačně s tekutým scintilátorem s přídavkem 3 ml Ready Safe v přístroji Beckman LS Liquid Scint511 ati on Counter s 40% účinností. Nespecifické vazba [³]-SK&F-107260 se stanoví pomocí 2 μΜ SK&F-107260 a bylo zjištěno, že spolehlivě tvoří méně než 1 % celkového přídavku rad ioligandu. Hodnota IC50 (koncentrace antagonisty, která inhibuje 50 % vazby [³H]-SK&F-107260) se stanoví nelineární metodou vyrovnávání nejmenších čtverců modifikovanou programem LUNDON-2. Hodnota K-i (disociační

4 • · konstanta antagonisty) se vypočte z rovnice podle Chenga a Prussoffa: Ki = IC50/(1+L/Kd), kde L a Kd znamenají koncentraci a disociační konstantu [³H]-SK&F~107260.

Inhibice GPIIb-IIIa vazby zprostředkované RGD

Přečištění GPIIb-IIIa

Deset jednotek dříve odebraných, promytých lidských trombocytů (získaných od firmy Red Cross) se rozloží během 2 hodin mírného míchání v prostředí 3% oktylglúkos idu, mM tris-HCl, pH 7,4, 140 mM NaCl, 2 mM CaCl2 při 4 °C.

Lyzát se pak. odstředuje 1 hodinu při 1 00 000 g. Získaný supernatant se pak vnese na kolonu 5 ml 1ektin(čočka)Sepharosy 4B (E.Y.Labs) předem ustálené s 20 mM tris-HCl, pH 7,4, 100 mM NaCl, 2 mM CaClz, 1^ oktylglukosidem (pufr A). Po 2 hodinách inkubce se kolona promyje 50 ml chladného pufru A. Lektin se zachyceným GPIIb-IIIa se eluuje pufrem A obsahujícím 10 % dextrosy. Celý postup se provádá při 4 °C. Čistota získaného GPIIb-IIIa je > 95 jak bylo ověřeno elektroforézou na S'DS pol yakr yl ami dovém gelu.

Inkorporace GPIIb-IIIa do liposomů

Směs fosfatidylserinu (70 %) a fosfatidylcholi nu (30 %) (Avanti Polar Lipids) se vysuší na stěnách skleněné zkumavky v proudu dusíku. Přečištěný GPIIb-IIIa se zředí na konečnou koncentraci 0,5 mg/ml a smísí se s fosfolipidy v poměru protein:fosfolipid 1:3 (hmotn.:hmotn.). Tato směs se resuspenduje a sonifikuje se v ultrazvukové lázni 5 minut. Pak se směs dialyzuje přes noc s použitím dialyzační trubice s mezní hodnotou molekulové hmotnosti 12000 -14000 proti 1 OOOnásobnému přebytku 50 mM tris-HCl, pH 7,4, 100 mM NaCl, 2 • · • · mM CaCl2 (2 výměny). Liposomy obsahující GPIIb-IIIa se odstředí 15 minut při 12000 g a resuspendují se v dialyzačním pufru na konečnou koncentraci proteinu asi 1 mg/ml. Liposomy se uchovávají při -70 °C až do okamžiku potřeby.

Kompetitivní vazba na GPIIb-IIIa

Vazba na fibrinogenový receptor (GPIIb-IIIa) se stanoví nepřímým kornpet i ti vní m stanovením vazby s použitím [³H]-SK&F-107260 jako ligandu typu RGD. Stanovení vazby se provede v 96 jamkovém filtračním destičkovém uspořádání (Millipore Corporation, Bedford, MA) s použitím 0,22 pm hydrofi 1ních duraporových membrán. Jamky se předem potáhnou při teplotě místnosti 0,2 ml polylysinu 10 pg/ml (Sigma Chemical Co., St.. Louis, MO) a ponechají se 1 hodinu k. zablokování nespecifické vazby. Do jamek se přidají benzazepiny v různých koncentracích vždy ve čtyřech souběžných provedeních. Pak se do každé jamky vnese [³H]-SK&F-107260 v konečné koncentraci 4,5 nM, s následným přídavkem 1 pg přečištěného GPIIb-IIIa z destiček obsaženého v liposomech. Tyto směsi se inkubují 1 hodinu při· teplotě místnosti. GPIIb-IIIa navázaný na [³H]-SK&F-107260 se oddělí od nenavázaných složek, filtrací s použitím filtrační sestavy Millipore, potom se promyje ledově chladným pufrem (2krát, vždy po 0,2 ml). Navázaná radioaktivní složka, zůstávající na filtru, se kvantifikuje v 1,5 ml Ready Solve (Beckman Instruments, Fullerton, CA) ve scintilačním počítači částic Beckman Liquid Scinti 11ati on Counter (Model LS6800) s 40% účinností. Nespecifická vazba se stanoví v přítomnosti 2 pM neznačeného SK&F-107260 a bylo zjištěno, že je spolehlivě menší než 0,14 % celkem vnesené radioaktivity. Všechny výsledky jsou uváděny jako průměry ze čtyř souběžných stanovení.

• · · ·

Výsledky kompeti tivního stanovení vazby se analyzují nelineární metodou vyrovnávání nejmenších čtverců. Tímto způsobem se získají hodnoty hodnota IC50 antagonistú (koncentrace antagonisty, která inhibuje specifickou vazbu [³H]-SK&F-107260) o 50 % v rovnovážném stavu). Hodnota IC50 má vztah k rovnovážné disociační konstantě (Ki) antagonisty podle rovnice Chenga a Prussoffa: Ki ~ IC50/(1+L/Kd), kde L znamená koncentraci [³H]-SK&F-107260 použitou v kompeti tivním stanovení vazby (4,5 nM) a Kd znamená disociační konstantu [3h]-SK&F-107260 stanovenou Scatchardovou analýzou (4,5 nM).

Výhodné sloučeniny podle vynálezu mají afinitu pro vitronektinový receptor vzhledem k fibrinogenovému receptoru větší než 10:1. Nejvýhodnější sloučeniny mají uvedený poměr aktivity větší než 100:1.

Účinnost sloučenin vzorce (I), samotných nebo v kombinaci s antineop1 astikem, lze stanovit na několika modelech s transplantovaným myším tumorem. Podrobnosti o výše uvedených pokusných modelech jsou uvedené v U.S.Patentech č.5,004,758 a 5,633,016.

Níže uvedené příklady provedení vynálezu jsou určené pouze ke znázornění přípravy a použití sloučenin podle vynálezu, ale vynález tím žádným způsobem neomezují. Pracovníkům v oboru bude jistě zřejmých i více dalších možných proveden í.

Příklady......provedeni.......vyná 1 ezu

Obecná vysvětlení k příkladům

• · • · · · · ·

Spektra protonové nukleární magnetické rezonance (¹H NMR) jsou zaznamenaná bud při 250, 300 nebo při 400 MHz. Chemické posuny jsou uváděné v ppm (5) vzhledem k referenčnímu píku interního standardu, tetramethylsi1anu (TMS) . Zkratky uváděné v NMR spektrech mají následující významy: s-singlet, d=dublet, t~triplet, g=kvartet, m-multiplet, dd- dublet dubletů, dt= dublet tripletů, app=zdánlivý, br^široký. J znamená interakční konstantu NMR měřenou v Hz. CDCI3 znamená deuteroch1oroform, DMSO-de znamená hexadeuterodi methyl sulfoxid a CD3OD znamená tetradeuterornethanol . Infračervené spektra byla získaná měřením transmise a výsledky jsou uvedené v recipročních hodnotách vlnových délek (cm¹). Hmotnostní spektra byla získána s použitím ionizačních způsobů jako je elektrospray (ES) nebo FAB, Elementární analýzy byly provedeny vlastními prostředky nebo u Quantitative Technologies lne., Whitehouse, NJ. Stanovení teploty tání bylo prováděno na bodotávku Thomas-Hoover, přičemž teploty tání jsou nekorigované. Všechny údaje týkající se teploty jsou uvedeny ve stupních Celsia. Pro chromatografi i na tenké vrstvě byl užity desky s tenkou vrstvou Analtech Silica Gel GF a E.Merck Silica Gel 60 F-254. Jak rychlá chromátografie tak chromátografie s vlastním spádem se prováděly s použitím silikagelu E.Merck Kieselgel 60 (230-400 mesh). Analytická a preparativní HPLC stanovení byla provedena na chromatografech Rainin nebo Beckman. ODS znamená oktadecyls i 1yl-der i vati zovanou s i 1ikagelovou chromátografickou pevnou fázi. 5 μ APEX-ODS znamená oktadecylsi 1y1-der i vatizovaný silikagelový chromatografický nosič o nominální velikosti částic 5 μ vyráběný firmou Jones Chromatography, Littleton, Colorado. YMC ODS-AQ^R znamená registrovaný chráněný název ODS chromatografického nosiče firmy 2MC Co., Ltd, Kyoto, Japonsko. PRP-1^R je registrovaný chráněný název pro polymerní (styren-divinylbenzenový) chromatografický nosič firmy Hamilton Co., Reno, Nevada. Celite^R je registrovaný f;

• ·

chráněný název pro -filtrační pomocný prostředek obsahující kyselinou promytou křemelinu, firmy Manville Corp., Denver, Colorado.

Příprava 1

Příprava 2-[(3-hydroxy-1-propyl)ami no]pyri din-N-oxidu

a) 2-[(3-hydroxy-1-propyl)amino]pyridin-N-oxid

Směs hydrochloridu 2-chlorpyridin-N-oxidu (15,6 g, 0,1 mol), 3~aminoT-propanol u (15,3 ml, 0,2 mol), NaHC03 (42 g,

0,5 mol), a terč.amylalkoho!u (100 ml) se zahřívá při teplotě zpětného toku. Po 21 hodinách se reakční směs ochladí, zředí se CH2CI2 (300 ml) a zfiltruje se s pomocí odsávání k odstranění nerozpustných složek. Filtrát se zahusti a potom se opětovně zahustí z toluenu čímž se získá žlutý olej. Chromatografií na silikagelu (20 % MeOH/CHCl3) se získá titulní sloučenina (15,62 g, 93 ve formě žlutého pevného produktu: TLC (20 % MeOH/CHCla) Rf 0,48; 1H NMR (250, CDCls) δ 8,0? (dd, J=6,6, 1,2 Hz, 1H), 7,34 (br t, 1H), 7,10-7,30 (m, 1H), 6,64 (dd, J=8,5, 1,4 Hz, 1H), 6,40-6,60 (m, 1H), 4,49 (br s, 1H), 3,65-3,90 (m, 2H), 3,35-3,60 (m, 2H), 1,75-2,00 (m,

2H); MS(ES) m/e 169 (M+H)*.

Příprava 2

Příprava 6-(methylamino)-2-pyridylethanolu

a) 2-(terč.butoxykarbonylamino)-6-pikol in

Roztok 2-arnino-6-pikol i nu (21,63 g, 200 mmol) a di-tere.butyldikarkonatu (52,38 g, 240 mmol) v CH2CI2 (200 ml) se zahustí na rotační vakuové odparce při 50 °C a zbytek se nechá otáčet při 50 °C za vakua. Po 21,5 hodinách se reakční • * · · · · • · směs zředí hexany (400 ml) a zfiltruje se přes silikagel (hexany a potom směs 20 % EtOAc/hexany). Zahuštěním se získá titulní sloučenina (41,84, kvantitativně) ve formě světle žlutého oleje, který postupně stáním tuhne: ¹H NMR (250 MHz, CDC1₃) δ 7,71 (d, J-8,3 Hz, 1H), 7,40-7,65 (m, 2H), 6,80 (d, J~7,5 Hz, 1H), 2,43 (s, 3H), 1,50 (s, 9H); MS(ES) m/e 153 (M+H-C4H8)⁺.

b) 2-[(terč.butoxykarbonyl)methylamino]-6-pikol in

K roztoku 2-(terč.butoxykarbonylamino)-6-pikolinu (15,62 g, 75 mmol) a jodmethanu (9,3 ml, 150 rnmol) v bezvodém DMSO (75 ml) se při 15 °C (lázeň s chladnou vodou) přidá po částech a během několika minut NaH (60% v minerálním oleji, 3,60 g, 90 mmol). Teplota v reakční směsi vzroste na 35 °C. Když ustane vyvíjení plynu, lázeň s chladnou vodou se odstraní a reakční směs se míchá při teplotě místnosti. Po 0,5 hodině se tmavěžlutá směs vlije na led/H₂0 (300 ml) a extrahuje se Et₂0 (3 x 300 ml). Spojené organické vrstvy se postupně promyjí H₂0 (2 x 75 ml) a solným roztokem (75 ml). Vysušením (MgSCU) se získá žlutý olej, který se zpracuje chromatografií na silikagelu (7 % EtOAc/hexany). Titulní sloučenina (13,01 g, 78 %) se získá ve formě nevýrazně žlutého oleje. ¹H NMR (250 MHz, CDCls) δ 7,51 (app t, 1H), 7,37 (d, J=8,2 Hz, 1H), 6,86 (d, J=7,2 Hz, 1H), 3,38 (s, 3H), 2,49 (s, 3H), 1,50 (s, 9H);

MS (ES) m/e 223 (M+H)*.

c) Ethyl~6~[(terč.butoxykarbonyl)methylamino]-2-pyr i dylacetat

Z diisopropylaminu (19,5 ml, 139,14 mmol) a 2,5 M BuLi v hexanech (46,4 ml, 115,95 mmol) v suchém THF (350 ml) se při 0 °C a v atmosféře argonu připraví LDA. Tento roztok se ochladí • · na -78 °C a po kapkách a během 10 minut se k němu přidá roztok 2-[(terč.butoxykarbonyl)methylamino]-6-pikoli nu (10,31 g,

46,38 mmol) v suchém THF (46 ml). K převedení roztoku se použije další suchý THF (2 ml). Oranžový roztok se míchá 15 minut při -78 °C a potom se rychle přidá di ethyl karbonát (6,2 ml, 51,02 mmol). Červený roztok se míchá 15 minut při -78 °C a pak se reakce přeruší pomocí z poloviny nasyceného roztoku NH4CI (175 ml). Tato směs se ohřeje na +5 °C a extrahuje se EtOAc (175 ml) a potom CH2CI2 (2 x 100 ml). Spojené organické podíly se promyjí solným roztokem (100 ml), vysuší se (MgSO^) a zahustí se. Kalný žlutý olej se zpracuje chromatografií na silikagelu (15 % EtOAc/hexany) a získá se tak ve formě svět1ež1utého oleje titulní sloučenina (10,72 g, 79 %). 1H NMR (250 MHz, CDCI3) S 7,51-7,63 (m, 2H), 6,91-7,03 (m, 1H), 4,19 (q, J-7,1 Hz, 2H), 3,77 (s, 2H), 3,38 (s, 3H), 1,27 (t, J=7,1 Hz, 3H), 1,51 (s, 9H); MS(ES) m/e 295 (M+H)*.

d) 6-[(terč.butoxykarbonyl)methylamino]-2~pyridylethanol

K míchanému roztoku ethyl-6-[(terc.butoxykarbonyl)methylamino]-2-pyridylacetatu (6,97 g, 23,7 mmol) v bezvodém THF (30 ml) se v atmosféře argonu přidá injekční stříkačkou roztok 2 N LÍBH4 v THF (7 ml, 14 mmol). Pak se reakční směs pomalu zahřeje na teplotu zpětného toku (zpočátku je reakce exotermní). Po 16 hodinách se reakční směs ochladí na 0 °C a opatrně se zalije vodou (50 ml). Tato směs se pak extrahuje EtOAc (150 ml), organická vrstva se promyje solným roztokem, vysuší se (NazSOd) a zahustí se. Přečištěním rychlou chromatografií na silikagelu (35 % EtOAc/hexan) se získá titulní sloučenina (5,26 g, 88 %) ve formě čirého oleje. ¹H NMR (400 MHz, CDCI3)

7,57 (m, 2H), 6,88 (d, J=7,2 Hz, 1H), 4,01 (t, 2H), 3,39 (s, 3H), 3,00 (t, 2H), 1,53 (s , 9H); MS(ES) m/e 253,2 (M+H)*.

t · · · · ·

e) 6-(methylamino)-2-pyridylethanol

K 6-[(terč.butoxykarbonyl)methylami no]-2-pyr i dylethanolu (17,9 g, 71 mmol) se přidá roztok 4 N HCl v dioxanu (200 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 1 hodinu (dochází k mírnému uvolňování plynu), a potom se směs zahustí do sucha. Ve vakuu produkt solidifikuje ve formě hydrochloridové soli. Tento pevný produkt se rozpustí v nasyceném roztoku NaCl, 1,0 N NaOH (75 ml), a roztok se extrahuje Et₂0 (2 x 200 ml). Spojené organické vrstvy se promyjí solným roztokem, vysuší se (Na₂S04) a zahuštěním se získá ve formě voskovitého pevného produktu titulní sloučenina (9,12 g, 85 %). 1H NMR (400 MHz, CDCls) δ 7,37 (t, 1H), 6,42 (d, J=7,3 Hz, 1H), 6,27 (d, 3 = 8,3 Hz, ΊΗ), 4,62 (br s, 1H), 3,96 (t, 2H), 2,90 (d,

J = 5,2 Hz, 3H), 2,84 (t, 2H) ; MS (ES) rn/e 153 (M+H)⁺.

Příprava 3

Příprava ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoatu

a) Ethyl-(±)-3-hydroxy-4-(4-methoxyfenyl)-3-fenyl butanoat

K roztoku bis(tri methylsi1yl)1 ithiumamidu (1,0 M v THE, ml, 40 mmol) v suchém THE (60 ml) v baňce vysušené plamenem se při -78 °C v atmosféře argonu přidá po kapkách a během 5-6 minut bezvodý EtOAc (4,3 ml, 44 mmol). 2lutý roztok se míchá 0,5 hodiny při -78 °C a pak se přidá po kapkách během 12 minut roztok 2- (4-(methoxyf eny 1) ethanonu (Chem.Ber . 1958, 91, 75)5-759; 4,53 g, 20 mmol) v suchém THF. K převedení přídavku se použije další podíl THF (2 ml). Po 0,5 hodině se reakce přeruší přídavkem nasyceného roztoku NH4CI (120 ml) a směs se nechá ohřát na teplotu místnosti. Pak se reakční směs extrahuje EtOAc, vysuší se (MgSO^), zahustí se a zpracováním chromatografii na silikagelu (20 % EtOAc/hexany) se získá ve • · • · · · • · · · ·

formě světíež1utého oleje titulní sloučenina (6,13 g, 96 %), TLC Rf (20 % EtOAc/hexany) 0,34; MS(ES) m/e 315,2 (M+H)⁺.

b) Ethyl-(±)-4~(4-methoxyfenyl)-3-feny1butanoat

K roztoku ethyl-(±)-3-hydroxy-4-(4-methoxyfenyl)-3~

-feny1butanoatu (6,13 g, 19,5 mmol) a tri ethylsi1anu (6,2 ml, 39 mmol) v bezvodém CH2CI2 (49 ml) se při 0 °C v atmosféře argonu přidá po kapkách během 3 minut etherat fluoridu boritého (4,8 ml, 39 mmol). Potom se reakční směs míchá přes noc pří teplotě místností a pak se reakce přeruší pomocí 5% NaHC03 (100 ml). Tato směs se intezivně míchá 10 minut a vrstvy se oddělí. Vodné vrstva se extrahuje CH2CI2 (100 ml), spojené organické vrstvy se vysuší (Na₂S04) a zahustí se. Zbytek se znovu zahustí s přídavkem hexanů (k odstranění CH2C12) a získá se tak žlutý olej. Olej se rozpustí v absolutním EtOH (100 ml) a přidá se 10% Pd/C (775 mg, 1,95 mmol). Tato směs se protřepévé v zařízení podle Parra při teplotě místnosti a v atmosféře H2 (50 psi) 2 hodiny, a potom se zfiltruje přes Celit^R. Filtrát se zahustí a zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (15 % EtOAc/hexany) . Titulní sloučenina (5,27 g, 91 %) se získá ve formě bezbarvého oleje. TLC Rf (15 % EtOAc/hexany) 0,40; MS(ES) m/e 299,2 (M+H) ⁺ .

c) Ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoat

K roztoku ethyl~(±)-4-(4-methoxyfenyl)~3~fenylbutanoatu (2,01 g, 6,74 mmol) a ethanthiolu (2,5 ml, 33,7 mmol) v bezvodém CH₂C1₂ (67 ml) o teplotě 0 °C a v atmosféře argonu se v jedné dávce přidá bezvodý chlorid hlinitý (4,49 g, 33,7 mmol). Získaný žlutý roztok se ohřeje na teplotu místnosti a míchá se tři hodiny, potom se znovu ochladí na 0 °C a zalije • · · I • · • · · · se chladnou 3 N HCI (67 ml). Tato směs se míchá 5 minut, potom se nechá rozdělit. Vodné vrstva se extrahuje CH2CI2 (2 x 100 ml) a spojené organické podíly se vysuší (Na2S04) a zahustí se. Chromatografií na silikagelu (25 % EtOAc/hexany) se získá ve formě bezbarvého oleje titulní sloučenina (1,84 g, 96 %) . TLC Rf (30 % EtOAc/hexany) 0,47; MS(ES) m/e 285,2 (M+H)*.

Příprava 4

Příprava 2-[(2-amino-1-ethyl)ami no]pyr i din-di hydrochioř i du

a) 2-[[2-(terč.butoxykarbonyl)amino-1-ethyl]amino]-1~ -oxopyridin

Směs N-Boc-ethylendiaminu (5,83 g, 36,39 mmol),

2~chlorpyridin-N-oxid-hydroch1oridu (7,25 g, 43,67 mmol), NaHCOs (15,29 g, 182 mmol) a terč.amylalkoho!u se zahřeje na teplotu zpětného toku. Po 47 hodinách se tmavé hnědá směs ochladí, zředí se CH2CI2 (100 ml) a zfiltruje se s pomocí odsávání. Filtrát se zahustí a zbytek se znovu zahustí s přídavkem toluenu. Titulní sloučenina se získá zpracováním chromatografií na silikagelu (10 % MeOH/CH2Cl2) ve formě žlutého pevného produktu (8,23 g, 89 %). ¹H NMR (250 MHz, CDCI3) δ 8,16 (dd, J=6,5, 1,3 Hz, 1H), 7,05-7,30 (m, 2H) , 6,68 (br d, J=8,6 Hz, 1H), 6,50-6,65 (m, 1H), 5,70-5,95 (m, 1H), 3,25-3,60 (m, 4H), 1,44 (s, 9H); MS(ES) m/e 254 (M+H)*.

b) 2 - [ [2 - (terč . bu toxy karbonyl ) ami' no~1 - ethyl ] amino] pyr i din

Směs 2-[[2-(terč.butoxykarbony1)ami no-1-ethyl]ami no]-1-oxopyridinu (7,00 g, 27,64 mmol), 10% Pd/C (5,88 g, 5,53 mmol), cyklohexenu (28 ml, 276,4 mmol), a isopropanolu (110 mmol) se zahřeje na teplotu zpětného toku. Po 17 hodinách se reakční směs zfiltruje přes Celite^R a filtrát se zahustí.

• · · · · ·

Žlutý zbytek se znovu zahustí s přídavkem toluenu a potom se chromatografuje na silikagelu (5 % MeOH/CHCl3)- Titulní sloučenina se získá ve formě žlutého oleje (5,09 g, 78 %) . ¹H NMR (400 MHz, CDCI3) δ 8,05-8,12 (m, 1H), 7,37-7,46 (m, 1H), 6,53-6,61 (m, 1H), 6,41 (d, J=8,3 Hz, 1H), 5,12 (br s, 1H), 4,86 (br s, 1H), 3,26-3,51 (m, 4H) , 1,44 (s, 9H) ; MS(ES) rn/e 238 (M+H)*.

c) 2[(2-ami no-1-ethyl)ami no]pyr i di n-dihydroch1ori d

N HCl/dioxan (54 ml) se vstříkne k roztoku 2-((2-(terč.butoxykarbonyl)amino-1-ethyl]aminopyri dinu (5,09 g, 21,45 mmol) v v bezvodém CH2CI2 (54 ml) při teplotě 0 °C a v atmosféře argonu, a směs se pak míchá při teplotě místnosti. Po 2 hodinách se směs ochladí na 0 °C a zfiltruje se s pomocí odsávání. Pevný podíl se intenzivně promyje bezvodým Et₂O a vysušením ve vysokém vakuu při 40 °C se získá ve formě špinavě bílého, poněkud hygroskopického produktu titulní sloučenina (4,27 g, 95 %). ^ΊΗ NMR (400 MHz, CD3OD) δ 7,99-8,07 (m, 1H), 7,92-7,98 (m, 1H), 7,19 (d, J=9,1 Hz, 1H), 6,98-7,04 (m, 1H), 3,76 (t, J“6,2 Hz, 2H), 3,27 (t, J=6,2 Hz, 2H, signál je částečně překryty zbytkovým signálem rozpouštědla); MS(ES) rn/e 138 (M+H)*.

Příprava 5

Příprava 2-((3-hydroxy-1-propyl)amino]-4-methylpyridin-N-oxidu

a) 2-ch1or-4-methy1pyri din

K roztoku 2-amino-4-pikolinu (15,0 g, 139 mmol) v končentrováné HC1 (200 ml) se pomalu při 0 °C přidá roztok dusitanu sodného (13,88 g, 200 mmol). Potom se reakční směs nechá ohřát na teplotu místnosti, míchá se 16 hodin a potom se ··· ·

vlije na led (500 g). Hodnota pH se upraví na 8,0 koncentrovaným NH4OH a směs se extrahuje etherem (3 x 300 ml). Spojené etherové vrstvy se postupně promyjí H2O (2 x 200 ml) a solným roztokem (200 ml). Vysušením (MgSOzt) a zahuštěním se získá ve formě nevýrazně žlutého oleje titulní sloučenina (10,3 g, 58 %). MS(ES) m/e 127,8 (M+H)*.

b) 2-chlor-4-methylpyridin-N-oxi d-hydroch1ori d

Směs 2-chlor-4-methylpyridinu (10,0 g, 78,3 mmol) a 34% kyseliny peroctové (76,05 g, 91,0 mmol) v ledové AcOH (10 ml) se zahřívá 3 hodiny při 70 °C . Pak se reakční směs ochladí, přidá se koncentrované HCI (35 ml) a směs se zahustí na rotační vakuové odparce. Titulní sloučenina se získá rekrystalizací z butanolu a následnou triturací s etherem ve formě bílého pevného produktu (7,16 g, 51 %). MS(ES) m/e 143.9 (M+H)* .

c) 2-[(3-hydroxy-1-propyl)amino]-4-methylpyridi n-N-oxid

Směs 2-chlor-4-methylpyridin-N~oxid-hydrochloridu (7,16 g, 39 mmol), 3-aminopropanolu (6,01 g, 80 mmol) a NaHC03 (16,8 g, 200 mmol) v terč.amylalkoholu (50 ml) se zahřívá 19 hodin při teplotě zpětného toku. Pak se reakční směs zředí CH2CI2 (200 ml), zfiltruje se a filtrát se zahustí na rotační vakuové odparce. Titulní sloučenina se získá rekrystali žací z

CH₂Cl2/Et₂0 (5,41 g, 75 %) ve formě žlutého pevného produktu. TLC (15 % MeOH/CH₂Cl₂) Rf 0,44; ¹ H NMR (400, CDC13) 5 7,92 (d, J=6,7, 1H), 7,28 (br t, 1H) 6,43 (s, 1H), 6,33 (dd, J=6,6, 2,1 Hz, 1H), 3,73 (t, J=5,7 Hz, 2H), 3,47 (q, H=6,3 Hz, 2H), 2,29 (s, 3H), 1,82-1,88 (m, 2H) ; MS(ES) m/e 183 (M+H)*.

Příprava 6

6 • · • · · · * · • · ι · · ι » · <

Β · · « • · · <

« · e ·

Příprava 2 - [(3-brom~1-propy1)amino]pyridin-N-oxid~hydrobrornídu

a) 2 - [(3-brom-1-propyl)ami no]pyridin-N-oxi d-hydrobromid

K roztoku 2-[(3-hydroxy-1-propyl)amino]-4-methylpyridin-N~ox1du (10,0 g, 54,87 mmol) v CH2CI2 (100 ml) se při 0 °C přidá po kapkách během 15-20 minut roztok S0Br2 (5,0 ml, 64,5 mmol) v CH2CI2 (20 ml). Potom se reakční směs ohřeje na teplotu místnosti, míchá se 2 hodiny a potom se pomalu přidá EtzO (200 ml). Rozpouštědla se od gumovité sraženiny oddělí dekantací a sraženina se promyje dalším podílem CHzClz/EtzO (několikrát). Získaný hnědožlutý zbytek ponechaný v chladničce přes noc ztuhne. Tento pevný podíl se oddělí a promyje se Et20 čímž se ve formě žlutého pevného produktu získá titulní sloučenina (15,07 g) . Další podíl titulní sloučeniny (2,05 g) ve formě bílých jehliček se získá zahuštěním spojených organických podílů. Celkový výtěžek titulní sloučeniny je 17,89 g (96 %). MS(ES) m/e 245 a 247 (M+H)⁺.

Příprava 7

Příprava 2-[(5-hydroxy-1-pentyl)amino]pyridin-N-oxi du

a) 2-[(5-hydroxy-1-pentyl)ami no]pyridin-N-oxi d

Suspenze 2-chlorpyridin-N-oxid-hydrochloridu (1,00 g,

6,03 mmol) a NaHC03 (2,53 g, 30,1 mmol) v terč.amylalkoholu (20 ml) se zahřívá 18 hodin při teplotě zpětného toku. Pak se reakční směs ochladí na teplotu místnosti, zředí se CHzClz a zfiltruje se. Filtrát se zahustí na světlezelený olej.

Radiální chromatografií (10 % MeOH/CHCl3, silikagel, deska 6 mm) se získá ve formě čirého oleje titulní sloučenina (0,52 g). ¹H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 8,10 (d, J-6,5 Hz, 1H), 7,18 (t,

J=-7,3 Hz, 1H), 6,85 (br s, 1H), 6,50 (m, 2H), 3,65 (t, J-6,2

4« »4*4 ♦ ·< 4 4 44( ·· • · 9 * • » · 4 • r · « « * 4 *

4 · 4

Hz, 2H), 3,23 (m, 2H), 2,20 (br s, 1H), 1,85-1,40 (m, 6H)

Příprava 8

Příprava 2-[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-methylamino]-5-pyridylethanolu

a) 5-brom-2-[(terč.butoxykarbonyl)amino]pyridin

Roztok 2-amino~5-brompyridinu (5,67 g, 32,7 mmol) a di-terc.butyl-dikarbonátu (8,57 g, 38,3 mmol) v CH2CI2 (50 ml) se zahustí na rotační vakuové odparce při 50 °C a nechá se rotovat při 50 °C a pod vakuem přes noc. Po 20 hodinách se chromatografií na silikagelu (5 % MeOH/hexany) získá ve formě bílého pevného produktu titulní sloučenina (6 g, 67 %) . MS(ES) m/e 273 (M+H)⁺.

b) 5-brom-2-[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-methylamí no]pyr i din

K roztoku 5-brom-2-[(terč.butoxykarbonyl)amino]pyri dinu (6 g, 21,9 mmol) v suchém DMF (50 ml) a v atmosféře dusíku se přidá po částech při 0 °C 80% NaH (0,8 g, 26,3 mmol). Reakční směs se míchá 15 minut při 0 °C a potom se nastříkne jodmethan (3 ml, 43,8 mmol). Reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a potom se zahustí ve vakuu. Zbytek se zředí vodou a extrahuje se CH2CI2. Po vysušení (MgSCU), zahuštění a zpracování rychlou chromatografií na silikagelu (5 % EtOAc/hexany) se ve formě oleje získá titulní sloučenina (2,2 g, 35 %). MS (ES) m/e 286,9 (M+H) ⁺ .

c) 2-[N-(terc.butoxykarbonyl)-N-methylaminoj-5-vinylpyridin

8 • · · · k · · <

► · * <

» ♦ · <

» · · <

• · · ·

K roztoku 5-brom-2-[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-methyl~ amino]pyridi nu (2,2 g, 7,69 mmol) a vinyl tributylstannía (3,4 ml, 11,5 mmol) v toluenu se při teplotě místnosti přidá tetrakis(trifenylfosfin)pa 11adium(0) (346 mg, 0,3 mmol). Tento roztok se se odplyní ve vakuu během 10 minut a pak se zahřeje na teplotu zpětného toku. Po 0,5 hodině, se reakční směs ochladí, zahustí se ve vakuu a rychlou chromatografií na silikagelu (5 % EtOAc/hexany) se ve formě, bezbarvého oleje získá titulní sloučenina (1,0 g, 65 %). MS(ES) m/e 235 (M+H)⁺. Získá se i nezreagovaný 5-brom-2-[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-methylamino]pyridin (0,3 g) .

d) 2- [N- (terč .. butoxykarbonyl ) -N-methyl ami no]-5-pyr i dylethanol

K roztoku 2-[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-methylamino]-5-vinylpyridi nu (1,1 g, 4,7 mmol) v suchém THF (20 ml) se přidá při 0 °C komplex boran-tetrahydrofuran (1,0 M THF, 3 ml, mmol). Reakční směs se pak zahřívá 1 hodinu a potom se zahustí ve vakuu. Surový produkt se rozpustí v THF (5 ml), přidá se NaOAc (770 mg, 9,4 mmol) a potom 30% H2O2 (1,56 ml). Pak se reakční směs míchá 1 hodinu při teplotě místnosti načež se částečně zahustí ve vakuu. Zbytek se zpracuje s nasyceným NaCl a směs se extrahuje CH2CI2. Vysušením (MgSC>4) , zahuštěním a rychlou chromatografií na silikagelu (EtOAc/hexany 1:1) se ve formě bezbarvého oleje získá titulní sloučenina (230 mg, 21 %). MS(ES) m/e 253 (M+H)⁺.

Příprava 9

Příprava 2-[N-(3-methansulfony1oxy-1-propyl)-N-(terč.butoxykarbonyl )amino]pyr idin-N-oxi du

a) 2-[N-(3-hydroxy-1-propyl)-N-(terč.butoxykarbonyl)Q • · amino]pyridin-N-oxid

Roztok 2-[(3-hydroxy-1-propyl)amino]pyridin-N-oxidu (8,0 g, 47,6 mmol) v terc.BuOH (80 ml) se zpracuje s di-terč.butyl-dikarbonatem (11,4 g, 55,3 mmol). Po 18 hodinách se roztok zahustí a zbytek se tr i turuje s hexanem. Získaná pevná hmota se vysuší ve vakuu a získá se tak ve formě špinavě bílého produktu titulní sloučenina (12,5 g, 98 %) . MS(ES) m/e 269,3 (M+H)⁺ .

b) 2-[N-(3-methansulfony1oxy-1-propyl)-N-(terč.butoxykarbonyl ) amino] pyr i di n-N-oxid

K roztoku 2-[N-(3-hydroxy-1-propyl)~N~(terč.butoxykarbonyl)amino]pyridin-N-oxidu (0,50 g, 1,86 mmol) a pyridinu (0,23 ml, 2,84 mmol) v CHCls (5 ml, vysušený K2CO3) se při 0 °C přidá po kapkách methansu1fony1chlorid (0,17 ml, 2,20 mmol). Po TLC stanovení indikujícím ukončení reakce se reakční směs zředí CHCls, promyje se ledovou vodou, vysuší se (Na2S04) a zahustí se. Titulní sloučenina se získá chromatografií na silikagelu (10% MeOH/CHCl3) ve formě bezbarvého oleje. ¹H NMR (250 MHz, CDCI3) 5 8,25 (dd, J-6,0, 1,9 Hz, 1H), 7,25 (m, 4H), 4,35 (t, J = 6,2 Hz, 2H), 3,75 (t, J = 6,6 Hz, 2H), 3,00 (s, 3H) , 2,00 (m, 2H), 1,40 (s , 9H). Uvedeným chromatografickým přečištěním se získá i nezreagovaný 2-[N~(3~hydroxy-1~propyl)-N-(terč.butoxykarbonyl)amino]pyridin-N-oxid (0,18 g, 36 %).

Příprava 10

Př í prav® (±)-ethyl-4-(4-karboxyfenyl)-3-fenylbutanoatu

a) Ethyl-(±)-3-fenyl-4-(4-(tr i f1uormethansu1fony1oxy)fenyl]butanoat • · • ·

Κ roztoku ethyl-(±)-4~(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoatu (1,84 g, 6,47 mmol) a 2,6-lutidinu (1,5 ml, 12,9 mmol) v bezvodém CH'2Cl2 (32 ml) se při -78 °C a v atmosféře argonu rychle po kapkách přidá anhydrid kyseliny trif1uormethansulfonové (1,4 ml, 8,4 mmol). Po 0,5 hodině se vzniklý žlutý roztok ohřeje na teplotu místnosti a míchá se 1 hodinu. Pak se reakční směs zředí Et20 (150 ml) a postupně se promyje 1,0 N HCI (15 ml), 5% NaHCOs (15 ml) a nasyceným solným roztokem (15 ml). Vysušením (MgS04), zahuštěním a chromatografi i na silikagelu (15 % EtOAc/hexany) se ve formě téměř bezbarvého oleje získá titulní sloučenina (2,62 g, 97 %). TLC Rf (20 % EtOAc,/hexany) 0,55; MS(ES) m/e 417,0 (M+H)⁺.

b) Ethyl-(±)-4-(4-karboxyfenyl)-3-fenylbutanoat

Směs ethyl-(±)-3-fenyl-4-[4-(tr i fluormethansu1fonyl oxy)feny1]butanoatu (2,62 g, 6,29 mmol), bezvodého KOAc (2,47 g, 25,16 mmol), Pd(0Ac)2 (70,6 mg, 0,31 mmol), dppf (697,4 mg, 1,26 mmol) a bezvodého DMSO (31 ml) se propláchne oxidem uhelnatým (provedou se tři cykly evakuace/zavédění oxidu uhelnatého s následným probubláváním oxidu uhelnatého směsí po dobu 5 minut), a potom se směs zahřeje na 70 °C pod balonem s oxidem uhelnatým. Po 3,5 hodině se reakční směs zředí H2O (31 ml), ochladí se ledern a okyselí se 1,0 N HCI (25 ml). Po extrakci CH2C12 (2 x 100 ml), vysušení (MgS04), zahuštění a opětovném zahuštění s toluenem se získá červenooranžová tekutina, Chromatografií na silikagelu (1 % AcOH ve směsi toluen/EtOAc 7:3) se získá ve formě krémově zbarveného pevného produktu titulní sloučenina. TL.C Rf (1 % AcOH ve směsi toluen/EtOAc 7:3) 0,47; MS(ES) m/e 312,2 (M+H)⁺.

Příprava 11

Separace enantiomerů ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenyl91 butanoatu metodou HPLC

a) Ethyl-(S)~(-)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoat a ethyl-(R)-(+)-4-(4-hydroxyfenyl) ~3~fenylbutanoat

Ethyl-(±)”4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoat se rozštěpí na své enantiomery za následujících podmínek: kolona Daicel Chiralcel AD^R (21,2 mm x 250 mm), 5 % ethanolu v hexanu jako mobilni fáze, průtok 15 ml/min, detekce při 254 nm, nástřik 40 mg; t.R pro ethyl - (S) -4- (4-hydroxyf enyl )-3-f enyl butanoat = 19,8 min; t.R pro ethyl - (P)-( + )-4- (4-hydroxyf eny 1) -3-f enyl butanoat = 23,0 min.

Příprava 12

Příprava methyl-4-(4-hydroxyfenyl)butanoatu

a) Methyl-4-benzyloxyfenylacetat

K suspenzi K2CQ3 (20,7 g, 150 mmol) v acetonu (50 ml) se přidá methyl-4-hydroxyfeny1acetat (5,0 g, 30 mmol) a benzylch1orid (10,4 ml, 90 mmol) a směs se zahřívá při teplotě zpětného toku.. Po 24 hodinách se směs ochladí na teplotu místnosti, zfiltruje se a zahustí se. Zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (10 % EtOAe/hexany) a získá se tak ve formě bílého pevného produktu titulní sloučenina (7,7 g, 100 %). 1H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,40 (m, 5H), 7,21 (d,

J-6,6 Hz, 2H), 5,95 (d, J=6,6 Hz, 2H), 5,05 (s, 2H), 3,70 (s, 3H) , 3,59 (s , 2H) .

b) 4-benzyloxyfenethyl alkohol

K roztoku methyl-4-benzyloxyfeny1acstatu (1,5 g, 5,85 mmol) v suchém THE (30 ml) se přidá při 0 °C LiAlH₄ (244 mg,

Q / • · · • ·

6,44 mmol). Po 2 hodinách se reakce přeruší přídavkem 1,0 N NaOH, který se přidává po kapkách dokud se nevytvoří bílá pevné sůl hliníku. Tato směs se pak zředí EtOAc (100 ml), vysuší se MgSO^, zfiltruje se, a zahuštěním se získá titulní sloučenina (1,35 g, kvantitativní výtěžek), která se použije dále bez dalšího čištění. *H NMR (300 MHz, CDCls) δ 7,40 (m, 5H), 7,15 (d, J = 6,6 Hz, 2H) , 6,90 (d, J=6,6 Hz, 2H), 5,05 (s, 2H), 3,82 (t, 2H), 2,81 (t, 2H).

c) 4-benzyloxyfenylacetaldehyd

K roztoku DMSO (0,83 ml, 11,7 mmol) v CH₂C1₂ (20 ml) se přidá při -78 °C oxalylchlorid (0,51 ml, 5,85 mmol). Po 10 minutách se přidá roztok 4-(benzyloxy)fenethylalkoho!u (1,35 g, 5,85 mmol) v CH2CI2 (10 ml). Po 30 minutách se přidá Et3N (2,69 ml, 19,3 mmol) a směs se ohřeje na teplotu místnosti. Po 30 minutách se směs postupně promyje vždy 10 ml H2O, 10% HCI, a H₂0, vzniklá organická vrstva se pak vysuší MgSOz;, zfiltruje se a zahustí se. Zbytek se ihned bez přečištění použije v dalším stupni.

d) Methyl-4-(4-benzyloxyfenyl)krotonat

K roztoku 4-benzyloxyfenylaceta1dehydu (5,85 mmol) v suchém THF (30 ml) se přidá methyl(trifeny1 fosforanyliden)acetat (2,4 g, 7,02 mmol). Po 18 hodinách se reakční směs zahustí. Zbytek se vyjme do směsi Et20/hexany 1:1 (200 ml) a zfiltruje se. Filtrát se zahusti a zbytek se zpracuje chromatografii na silikagelu (10 % EtOAc/hexany) a získá se tak ve formě žlutého oleje titulní sloučenina (780 mg, 47 % vzhledem k (b)). ¹H NMR (300 MHz, CDC13) δ 7,35 (m, 5H) , 7,05 (m, 2H) , 6,90 (m, 3H) , 5,80 (d, J = 15 Hz, 1H), 5,05 (s, 2H) , 3,79 (s, 3H), 3,47 (d, J=6,0 Hz, 2H).

• «

e) Methyl-4-(4-hydroxyfenyl)butanoat

K suspenzi 10% Pd/C (113 mg) v absolutním EtOH (15 ml) se přidá methyl-4-(4-benzyloxyfenyl)krotonat (300 mg, 1,06 mmol). Směs se zbaví kyslíku (3 cykly evakuace/zavádění Nz) a pak se zavede Hz (50 psi). Po 2 hodinách se Hz odstraní a směs se zfiltruje přes vrstvu Celitu^R. Filtrát, se zahustí a chroamtografií zbytku na silikagelu (30 % EtOAc/hexany) se získá ve formě bezbarvého oleje titulní sloučenina (180 mg, 87 %). ¹H NMR (300 MHz, CDCls) δ 7,05 (m, 2H), 6,90 (m, 2H), 3,68 (s, 3H), 2,69 (t, 2H), 2,30 (t, 2H), 1,90 (m, 2H).

Příprava 13

Příprava methyl-(±)-4-(4-(hydroxyfenyl)-3-vinylbutanoatu

a) Methyl-4-(tr i i sopropyls i 1oxy)feny1acetat

K roztoku methyl-4-hydroxyfenylacetatu (5,0 g, 30 mmol) a imidazolu (4,08 g, 60 mmol) v suchém DMF (80 ml) se přidá triisopropylchlorid (9,6 ml, 45 mmol). Po 18 hodinách se směs vlije do HzO (500 ml) a extrahuje se hexany (3 x 300 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSCU, zfiltrují se a zahustí se. Zbytek se podrobí chromatografi i na silikagelu (5 % EtOAc/hexany) a získá se tak ve formě bezbarvého oleje titulní sloučenina (9,03 g, 93 %). ¹H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,10 (d, J=6,6 Hz, 2H), 5,80 (d, J=6,6 Hz, 2H), 3,65 (s, 3H), 3,51 (s, 2H), 1,23 (m, 3H), 1,08 (d, J=7,5 Hz, 18H).

b) 4-(tri i sopropylsi1oxy)fenethylalkoho!

K roztoku methyl-4-(tri isopropylsi 1oxy)fenylacetatu (9,03 g, 28 mmol) v suchém THF (100 ml, se při 0 °C přidá LÍAIH4 (1,17 g, 30,8 mmol). Po 1 hodině se reakce přeruší přídavkem 1,0 N NaOH přidávaným po kapkách dokud se nevytvoří bílá sraženina soli hliníku. Pak se směs zředí EtOAc (100 rnl), vysuší se MgS04, zfiltruje se a zahuštěním se získá titulní sloučenina, která se použije bez dalšího čištěni. ¹H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,10 (d, J = 6,6 Hz, 2H), 6,80 (d, J = 6,6 Hz, 2H) , 3,80 (t, 2H), 2,79 (t, 2H) , 1,23 (m, 3H) , 1,08 (d, ,77,5 Hz,

8H) .

c) 4-(tri isopropylsi1oxy)fenylacetaldehyd

K roztoku DMSO (3,83 ml, 54 mmol) v CH2CI2 (100 ml) se při “78 °C přidá oxalylchlorid (2,36 ml, 27 mmol). Po 10 minutách se přidá roztok 4-(triisopropylsiloxy)fenethylalkoholu (8,02 g, 27 mmol) v CH2CI2 (25 ml). Po 1 hodině se přidá Et3N (12,5 ml, 89,8 mmol) a směs se ohřeje na teplotu místnosti. Za 1,5 hodiny se směs postupně promyje vždy 50 ml H₂0, 10% HC1 a H₂0, a potom se získaná organická vrstva vysuší

MgS04, zfiltruje se a zahustí se. Zbytek se ihned použije v dalším stupni bez čištění.

d) Methyl~4”[(4~tri isopropylsi1oxy)fenyl]krotonat

K roztoku 4-(triisopropylsi 1oxy)fenylacetaldehydu (27 rnmol) v suchém benzenu (100 ml) se přidá methyl(trifenylfosforanyliden)acetat (18,1 g, 54 mmol). Po 96 hodinách se směs zahustí. Zbytek se vyjme do Et₂0 (500 ml) a zfiltruje se. filtrát se zahustí a chromatografií zbytku na silikagelu (hexany/CHzC12 2:1) se ve formě žlutého oleje získá titulní sloučenina (3,39 g, 36 % vzhledem k (b)). ¹H NMR (300 MHz, CDC13) δ 7,09 (m, 1H), 6,99 (d , J=6,6 Hz, 2H), 6,79 (d, ,76,6 Hz, 2H), 5,78 (d, J=15 Hz, 1H), 3,71 (s, 3H), 3,42 (d, ,77,1 • · • ·

Hz, 2H), 1,23 (m, 3H), 1,08 (d, J=7,5 Hz, 18H).

e) Methyl-(±)-4-[(4-tri isopropylsi 1oxy)feny1]-3-vi nylbutanoat

K suspenzi komplexu CuBr—DMS (547 mg, 3,0 mmol) v suchém THF (10 ml) se při -78 °C přidá po kapkách vinylmagnesiumbromid (6,0 ml, 6,0 mmol). Po 15 minutách se přidá po kapkách roztok methyl-4-[(4~triisopropylsiloxy)fenyl]krotonatu (350 mg, 1,0-mmol) v suchém THF (3 ml). Po 1,5 hodině se směs zalije H2O (10 ml) a extrahuje se EtOAc (3 x 20 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSCU, zfiltrují se a zahustí se. Zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (hexany/CH2Cl2 3:1) a získá se tak ve formě žlutého oleje titulní sloučenina (224 mg, 59 %). ¹H NMR (300 MHz, CDC1₃) δ

6,99 (d, 4,95 (m, ( m, 2 H) ,

f) Methyl-(+)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-vinylbutanoat

K roztoku methyl-(±)-4™[(4-triisopropylsi1oxy)fenyl)-3-viny1butanoatu (224 mg, 0,59 mmol) v suchém THF (5 ml) se přidá roztok TBAF v THF (1,0 M, 0,65 ml, 0,65 mmol).. Po 1 hodině se směs zředí H2O (10 ml) a extrahuje se EtOAc (3 x 20 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgS04, zfiltrují se a zahustí se. Zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (30 % EtOAc/hexan) a získá se tak ve formě žlutého oleje, titulní sloučenina (92,5 mg, 71 %). ¹H NMR (300 MHz, CDCls) δ

7,00 (d, J=6,6 Hz, 2H), 6,74 (d, J=6,6 Hz, 2H), 5,70 (m, 1H),

4,99 (m, 2H), 4,75 (bs, 1H), 3,62 (s , 3H), 2,80 (m, 1H), 2,59 ( m , 2 H) , 2,3 2 ( m , 2 H ) .

• · • · · · • · · · · ·

Příprava 14

Příprava ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfeny1)-3-(pyridin-2-y1)butanoatu

a) 4-benzyloxy-N-methoxy-N-methylfenylacetamid

K suspenzi N,O-dimethylhydroxylamin-hydroeh1oridu (761 mg, 7,8 mmol) v suchém toluenu (20 ml) se při teplotě místnosti přidá trimethylaluminium (7,8 ml, 7,8 mmol). Po 1 hodině se přidá methyl-4-(benzyloxy)fenylacetat (1,0 g, 3,9 mmol) a směs se zahřívá při teplotě zpětného toku. Po 2 hodinách se směs ochladí na teplotu místnosti a míchá se 18 hodin, potom se reakce přeruší pomalým přídavkem 10% HC1 (20 ml) a reakční směs se extrahuje EtOAc (3 x 30 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgS04, zfiltrují se a zahustí se. Zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (75 %

EtAOc/hexany) a získá se tak ve formě naoražovělého pevného produktu titulní sloučenina. MS(ES) m/e 286 (M+H)⁺.

b) 2-[4-(benzyloxy)fenyl]-1-(pyridin-2-yl)ethanon

K roztoku 2-brompyridinu (0,08 ml, 0,8 mmol) v suchém THF (2 ml) se při -78 °C přidá terc.BuLi (0,94 ml, 1,6 mmol). Po 10 minutách se přidá roztok 4-benzyloxy-N-methoxy-N-methylfeny1acetamidu (115 mg, 0,4 mmol) v suchém THF (2 ml). Tato směs se nechá ohřát tak jak se ohřívá lázeň. Po 18 hodinách se směs zalije nasyceným NH4CI (20 ml) a extrahuje se EtOAc (3 x 20 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSQ4, zfiltrují se a zahustí se. Zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (15 % EtOAc/hexany) a získá se tak ve formě naoranžovělého pevného produktu titulní sloučenina (80 mg, 66 %). MS(ES) m/e 304 (M+H)⁺.

• · • · · · • · · ·

C)

c) Ethyl-(±)-4-[4-(benzyloxy)fenyl]-3-(pyridin-2-yl)krotonat

K suspenzi NaH (21 mg, 0,53 mmol) v suchém THF (2 ml) se po kapkách a při teplotě místnosti přidá triethylfosfonoacetat (0,11 ml, 0,53 mmol). Po 10 minutách se po kapkách přidá roztok 2-[4-(benzyloxy)fenyl]-1-(pyridin-2-yl)ethanonu (80 mg, 0,26 mmol) v suchém THF (2 ml). Po 4 hodinách se směs zahustí. Zbytek se zpracuje chromátografií na silikagelu (30 %

EtOAc/hexany) a získá se tak titulní sloučenina ve formě směsi isomerních olefinů (82 mg, 84 %) . MS(ES) m/e 374 (M+H)⁺.

d) Ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(pyridin-2-yl)butanoat

K suspenzi 10% Pd/C (69 mg) ve směsi EtOAc/i-PrOH (10 ml) se přidá ethyl-(±)-4-[4-(benzyloxy)fenyl]-3-(pyridin-2-yl)krotonat (243 mg, 0,65 mmol). Pak se ze směsi odstraní kyslík (3 cykly evakuace/zavádění N2) a pak se se zavede H2 (50 psi). Po 4 hodinách se H2 odstraní a směs se zfiltruje přes vrstvu Celíte^. Zahuštěním filtrátu se získá ve formě oleje titulní sloučenina (90 mg, 49 %), která se použije bez dalšího čištění. 1H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 8,55 (d, 1H), 7,48 (t, 1H), 7,08 (rn, 1H) , 6,95 (m, 3H) , 6,80 (m, 3H) , 3,98 (q, 2H) , 3,55 (m, 1H), 2,90 (m, 2H), 2,62 (m, 2H), 1,09 (t, 3H).

Příprava 15

Příprava methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(oxazol-2-yl ) butanoatu

a) Methyl-3-(benzyloxykarbonyl)-3-butenoat

K roztoku methyl~3~karboxy~3~butenoatu (20 g, 139 mmol), benzylalkoholu (17,2 mg, 166 mmol), a trifenylfosfi nu (43,7 g,

Q g • · · ·

166 mmol) v bezvodém THF (500 ml) se při 0 °C přidá diisopropylazodikarboxylat (32,8 ml, 166 mmol). Směs se nechá ohřát na teplotu místnosti současně s ohřevem lázně. Po 3 hodinách se směs zahustí a zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (10 % EtOAc/hexany). Titulní sloučenina se získá ve formě bezbarvého oleje (29,46 g, 91 %) . ¹H NMR (300 MHz, CDCls) δ 7,35 (m, 5H), 6,48 (s, 1H), 5,71 (s, 1H), 5,20 (s,

2H), 3,63 (s, 3H) , 3,37 (s, 2H) .

b) Methyl -(±)-4~(4-methoxyfenyl)-3-karboxybutanoat

Roztok 4-bromanisolu (3,35 ml, 26,7 mmol), methyl-3-(benzyloxykarbonyl)-3-butenoatu (12,5 g, 53,4 mmol), Pd(0Ac)₂ (599 mg, 2,67 mmol), P(o-tolyl)3 (1,63 g, 5,34 mmol) a (i-Pr)₂NEt (9,3 ml, 53,4 mmol) v propi onitri 1u (100 ml) se zbaví kyslíku (3 cykly evakuace/zavádění N₂) a pak se zahřívá při teplotě zpětného toku. Po 24 hodinách se směs zahustí a zpracováním zbytku chromatografií na silikagelu (15 %

EtOAc/hexany) se získá žlutý olej. Tento olej se vyjme do směsi 20 % EtOAc/hexany (100 ml) a roztok se nechá stát při teplotě místnosti. Po 18 hodinách se směs zfiltruje a získá se tak titulní sloučenina ve formě olefinických isomerů. Tento produkt se ihned použije v dalším stupni.

K suspenzi 10% Pd/C (2,8 g) ve'směsi EtOAc/i-PrOH 1:1 (100 ml) se přidá výše uvedená směs olefinů. Pak se směs zbaví kyslíku (3 cykly evakuace/plnení N₂) a pak se zavede H₂ (50 psi). Po 4 hodinách se H₂ odstraní a směs se zfiltruje přes vrstvu Celíte*. Zahuštěním filtrátu se získá titulní sloučenina ve formě žlutého oleje (5,81 mg, 86 % z 4-bromanisolu). ¹H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,09 (d, J = 6,8 Hz, 2H) , 6,81 (d, J = 6,8 Hz, 2H), 3,78 (s, 3H), 3,64 (s, 3H), 3,08 (m, 2H), 2,68 (m, 2H), 2,40 (m, 1H).

• · · · · * • · ·· · · · · • · · · · · • ······ • · · · · · • · · · · · · · · ·

c) Methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-[(2,2-dimethoxyethyl)aminokarbony1]butanoat

K roztoku methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-karboxybutanoatu (300 mg, 1,19 mmol) v CHzClz (5 ml) se přidá 1,1'-karbony1di i midazol (289 mg, 1,78 mmol). Po 1 hodině se přidá di methylaceta1 aminoaceta1dehydu (0,2 ml, 1,78 mmol). Za 72 hodin se reakční směs zahustí. Zpracováním zbytku chromatografi i na silikagelu (50 % EtOAc/hexany) se získá ve formě čirého oleje, titulní sloučenina (287 mg, 71 %) .

MS(ES) m/e 340 (M+H)⁺.

d) Methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-(oxazol-2-yl)-butanoat

K roztoku 4-(4-methoxyfenyl)-3-[(2,2-dimethoxyethyl)aminokarbonyl]butanoatu (287 mg, 0,85 mmol) v TKF (5 ml) se přidá 6,0 N HCI (5 ml). Po 1 hodině se směs extrahuje EtOAc (3 x 10 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSO4, zfiltrují se a zahustí se. Zbytek se vyjme do CH2CI2 (5 ml) a přidá se k roztoku PPhs (267 rng, 1,02 mmol), I2 (259 mg, 1,02 mmol) a Et.3N (0,24 ml, 1,02 mmol) v CH2C12 (5 ml). Po 18 hodinách se směs zahustí. Zpracováním zbytku chromatografií na silikagelu (50 % EtOAc/hexany) se získá ve formě oleje titulní sloučenina (95 mg, 41 %). MS(ES) m/e 276 (M+H)⁺.

e) Methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(oxazol-2-yl)bu tanoa t.

K roztoku methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-(oxazol-2-yl)butanoatu (314 mg, 1,14 mmol) v CH2CI2 (5 ml) se při -20 °C přidá BBr3 (3,42 ml, 3,42 mmol). Po 1 hodině se reakční směs opatrně zalije 10% HCI v MeOH (10 ml) a roztok se nechá ohřát

0 0 • » » · * · • · · · • · · · · • · · · • · » · na teplotu místnosti. Po 18 hodinách se směs zahustí. Zbytek se vyjme do nasyceného NaHCOs (20 ml) a extrahuje se EtsO (3 x 20 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší Mg5O4, zfiltrují se a zahustí se. Chromatografií zbytku na silikagelu (50 % EtOAc/hexany) se získá ve formě žlutého oleje titulní sloučenina (163 mg, 55 %) . MS(ES) m/e 262 (M+H)⁴·.

Příprava 16

Příprava ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thi azol-2-yl)butanoatu

a) 2-[4-(benzyloxy)fenyl]-1-(thiazol-2-yl)ethanonu

K roztoku BuLi (0,98 ml, 2,44 mmol) v suchém Et20 (5 ml) se přidá po kapkách při -78 °C 2-bromthiazol (0,21 ml, 2,34 mmol). Po 20 minutách se přidá po kapkách methyl-4-(benzyloxy)fenylacetat (0,5 g, 1,95 mmol) v suchém Et20 (5 ml). Po 1 hodině se reakční směs zalije nasyceným NH4C1 (10 ml), nechá se ohřát na teplotu místnosti a extrahuje se Et20 (3 x 20 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSCM, zfiltrují se a zahustí se. Chromatografií zbytku na silikagelu (20 % EtOAc/hexany) se získá v® formě hnědávěž 1utého pevného produktu titulní sloučenina (485 mg, 80 %). MS(ES) m/e 310 (M+H)⁺.

b) ethyl-(±)-4-[4-(benzyloxy)fenyl]-3-(thi azol-2-yl ) krotonat

K suspenzi NaH (111 mg, 2,78 mmol) v suchém THE (5 ml) se po kapkách při teplotě místnosti přidá tri ethylfosfonoacetat (0,56 ml, 2,78 mmol). Po 15 minutách se přidá po kapkách roztok 2-[4-(benzyloxy)fenyl]“1~(thiazol-2-yl)ethanonu (430 mg, 1,39 mmol) v suchém THE (5 ml). Po 6 hodinách se směs

01 ti «<»· · • · · · · * · * ···' » ·····« «· ·· zalije nasyceným NHziCI (10 ml) a extrahuje se EtOAc (3 x 20 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgS04, zfiltrují se a zahustí se. Chromátografií zbytku na silikagelu (20 % EtOAc/hexany) se získá titulní sloučenina (356 mg, 67 %) ve formě směsi olefinových isomerů. MS(ES) m/e 380 (M+H)*.

c) Ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thiazol-2-yl)butanoat

K suspenzi 10% Pd/C (100 mg) v absolutním EtOH (5 ml) se přidá ethyl-(±)-4-[4-(benzyloxy)fenyl]-3-(thiazol-2-yl)krotonat (356 mg, 0,94 mmol). Směs se zbaví kyslíku (3 cykly evakuace/zavádšní Nz) a pak se zavede Hz (50 psi). Po 4 hodinách se Hz odstraní a směs se zfiltruje přes vrstvu Celite^R. Potom se filtrát zahustí. Reakce se opakuje třikrát. Přečištěním zbytku na silikagelu (35 % EtOAc/hexany) se získá titulní sloučenina ve formě oleje (155 mg , 57 %). MS (ES) m/e 292 (M+H)⁺.

Příprava 17

Příprava ethyl-(±)-4~(4-hydroxyfenyl)-3-methylbutanoatu

a) ethyl-(±)-4-(4~(methoxyfenyl)-3-methylkrotonat

Titulní sloučenina (5,2 g, 74 %) se připraví způsobem popsaným pro přípravu 16(b) s tím rozdílem, že se místo 2-[4-(benzyloxy)fenyl]-1-(thiazol-2-yl)ethanonu použ i je 4-methoxyfenylaceton. ¹H NMR (300 MHz, CDCls) δ 7,08 (d,

J=8,7 Hz, 2H), 6,85 (d, J=8,7 Hz, 2H), 5,66 (úzký m, 1H),

4,14 (q, J=7,1 Hz, 2H), 3,80 (s, 3H) , 3,37 (s, 2H) , 2,12 (d, J = 1,2 Hz, 3H) , 1,27 (t, J=7,1 Hz, 3H) .

b) Ethyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-methylbutanoat

02 • ·

Titulní sloučenina se připraví ve formě bezbarvého oleje (5,1 g, 97 %) způsobem popsaným pro přípravu 16(c) s tím rozdílem, že se místo ethy1-(±)-4-[4-(benzyloxy)fenyl]-3-(thiazol-2-yl)krotonatu použije ethyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-methylkrotonat. ¹H NMR (300 MHz, CDCls) δ 7,07 (d, J=8,5 Hz, 2H), 6,83 (d, J=8,5 Hz, 2H), 4,11 (q, J=7,1 Hz, 2H), 3,79 (s, 3H), 2,00-2,60 (m, 5H) , 1,25 (t, J=7,1 Hz, 3H) , 0,93 (d,

J = 6,3 Hz, 3H).

c) Ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfeny1)-3-methylbutanoat

Titulní sloučenina se připraví ve formě žlutého oleje (3,2 g, 70 %) způsobem popsaným pro přípravu 15(e) s tím rozdílem, že místo methyl - (±)-4- (4-rnethoxyf enyl ) -3-(oxazol -2-yl)butanoatu se použije ethyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-methylbutanoat. 1H NMR (250 MHz, CDCls) δ 7,00 (d, 2H), 6,76 (d, 2H), 5,95-6,15 (m, 1H), 4,13 (q, 2H), 2,05-2,60 (m, 5H) ,

1,25 (t, 3H), 0,93 (d, 3H).

Příprava 18

Příprava methyl-4-(4-methoxyfeny1)krotonatu

a) 4-methoxyfenylacetaldehyd

K suspenzi PCC (2,45 g, 11,37 mmol) a NaOÁc (1,85 g,

22,55 mmol) v CHzCls (50 ml) při 0 °C a v atmosféře argonu se přidá po kapkách roztok 4-methoxyfenethyla1koholu (1,14 g,

7,49 mmol) v CHzCla (30 ml). Po 1 hodině se směs zfiltruje a k filtrátu se přidá Celite^R a aktivní uhlí. Tato směs se zfiltruje a filtrát se zahustí na rotační vakuové odparce. Zbytek se rozpustí v EtzG a přidá se MgSCU a aktivní uhlí. Filtrací a zahuštěním se získá ve formě bezbarvého oleje

Π ·~ • · • · · · titulní sloučenina (1,1 g, 98 %) . Produkt se ihned použije v dalšim stupni bez dalšího přečištění.

b) Methyl~4”(4-methoxyfenyl)krotonat

Roztok 4-met.hoxyfenylaceta 1 dehydu (1,1 g, 7,33 mmol) a methyl-(trifenylfosforanyli den)acetatu (2,99 g, 8,94 mmol) v THF (50 ml) se míchá přes noc při teplotě místnosti a pak se zahustí ve vakuu. Zbytek se rozpustí v EtzO a získaný roztok se zpracuje s Celite^R a s aktivním uhlím. Filtrací, zahuštěním a chromatografií na silikagelu (5 % EtOAc/hexany) se získá titulní sloučenina (0,5 g, 33 %). ¹H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,00-7,20 (m, 3H), 6,85 (d, J-8,6 Hz, 2H), 5,79 (d, J=15,5 Hz, 1H), 3,79 (s, 3H) , 3,71 (s, 3H) , 3,46 (d, J=6,7 Hz, 2H).

c) Methyl-4-(4-hydroxyfenyl)krotonat

K roztoku methyl-4-(4-methoxyfenyl )krotonatu (0,75 g,

3,64 mmol) v ChaClz (30 ml) se při 0 °C v atmosféře argonu přidá po kapkách BBrs (1,0 M v CHzClz, 4,0 ml, 4,0 mmol). Reakční směs se míchá 2 hodiny při 0 °C a pak se přidá další podíl BBr₃ (1,0 M v CH2C12, 1,0 ml, 1,0 mmol). Po jedné hodině se reakce přeruší opatrným a pomalým přídavkem MeOH. Pak se roztok zahustí a zbytek se znovu zahustí s přídavkem MeOH (2 x) . Výsledný zbytek se zpracuje rychlou chromatografi i na silikagelu (1 3Í MeOH/CHzClz) s výtěžkem titulní sloučeniny (0,46 g, 66 %). ¹H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 6,95-7,25 (m, 3H),

6,80 (d, ,) = 8,4 Hz, 2H), 5,82 (d, J=15,6 Hz, 1H), 5,08 (s, 1H),

3,75 (s, 3H), 3,48 (d, J=6,8 Hz, 2H).

Př i pr ava 1 9

Příprava methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thiofen-2-yl) butanoatu o

• ·

a) Ethyl-(±)-3-(4-methoxyfenyl)-2-(thiofen-2-yl)propi onat

K roztoku ethyl~2~thiofenacetatu (2,268 g, 13,32 mmol) v suchém THF (10 ml) se při -78 °C a v atmosféře argonu přidá hexamethyldisi1azidlithium (1,0 M v THF, 14 ml, 14,0 mmol). Po 1 hodině se přidá 4-methoxybenzylchlorid (2,0 ml, 14,75 mmol). Reakční směs se ponechá ještě 15 minut při -78 °C a pak se nechá ohřát na teplotu místnosti. Po 18 hodinách se reakční směs zředí EtOAc a roztok se promyje 1,0 N HCI (2 x) a potom 1,0 N NaHC03 (2 x). Titulní sloučenina se získá po vysušení (MgSQU) , zahuštění, a zpracování rychlou chromatografií na silkagelu (gradientově eluce: 5 % EtOAc/ hexany , potom 10 % EtOAc/hexany a dále 20 % EtOAc/hexany) ve formě čirého bezbarvého oleje (2,71 g, 66 %) . Hi NMR (300 MHz, CDCI3) δ

2H) , 3,30 1,12 (t, J=7,2, 3H).

b) (±)— 1-di azO-4-(4-methoxyfenyl)-3-thiofen-2-yl)-2~ -butanon

K roztoku ethyl-(±)-3-(4-methoxyfenyl) -2-(thiofen-2-yl)propionatu (2,71 g, 8,84 mmol) v MeOH (10 ml) se přidá 1 ,0 N NaOH (10 ml, 10 mmol), a vzniklá ja sně žlutá směs se dále zředí MeOH a THF tak, aby se rozpustil vysrážený olej. Po 18 hodinách při teplotě místnosti se reakční směs zneutralizuje 1,0 N HCI (10 ml) a těkavé organické složky se odstraní ve vakuu. Zbylá vodná fáze se okyselí 1,0 N HCI a extrahuje se EtOAc. Spojené organické vrstvy se vysuší (MgSO^), zfiltrují se a zahustí se vakuu. Zbytek se rozpustí v přebytku SOCI 2 a

0 5 získaný roztok se zahřívá 1 hodinu při teplotě zpětného toku. Pak se reakční směs zahustí ve vakuu a zbytek se opakovaně zahustí s přídavkem toluenu (2 x). Získaný zbytek se rozpustí v THF a přidá se při teplotě místnosti diazomethan generovaný z Diazaldu (2,0077 g, 9,4 mmol). Pak se pomocí Diazaldu (1,4420 g, 6,7 mmol) přidá další diazomethan, a reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Vzniklá oranžová reakční směs se zahustí ve vakuu a zbytek se absorbuje na silikagel. Ten se nanese na suchý sloupec silikagelu. Titulní sloučenina se pak získá ve formě oleje (707,6 mg, 30 %) rychlou chromatografií (gradientově eluce: 5 % EtOAc/hexany, potom 10 % EtOAc/hexany, a pak 20 % EtOAc/hexany). ¹H NMR (300

MHz, COCI3) δ	7,25-	-7,19	(iti, 1H), 7	,03 (d,	J = 8,6 Hz,	2H) ,
6,94-6,85 (m,	2H) ,	6,77	(d, ,1 = 8,7	Hz, 2H)	, 5,18 (s,	1H), 3,75
(s, 3H) , 3,41	(dd ,	J= 1 3	,8, 7,9 Hz,	1H) , 3	,00 (dd, J =	= 13,8, 7,2

Hz, 1H).

o) Methyl-(+)-4-(4-methoxyfenyl)-3-(thiofen-2-yl)butanoat

K roztoku (±)-1-diazo-4-(4-methoxyfenyl)-3-(thiofen-2-yl)-2-butanonu (707,6 mg, 2,47 mmol) v MeOH (20 ml) se při teplotě místnosti přidá roztok benzoatu stříbrného (744,2 mg. 3,25 mmol) v triethy1aminu (3 ml, 21,6 mmol). Po přídavku dojde k uvolňování plynů, a reakční směs se zbarví do černá.

Po 30 minutách se reakční směs zahřeje na teplotu zpětného toku. Po 1 hodině zahřívání při teplotě zpětného toku se reakční směs zfiltruje přes Celite^R a fitrát se zahustí ve vakuu. Zbytek se absorbuje na silikagel a pak se vnese na suchý sloupec silikagelu. Rychlou chromatografií (gradientově eluce: 5 % EtOAc/hexany a potom 10 % EtOAc/hexany) se získá ve formě svět!ežlutého oleje titulní sloučenina (453,4 mg, 48,0 %) 1H NMR (300 MHz, CDC1₃) 5 7,16-7,14 (m, 1H), 7,04 (d , J=8,5 Hz, 2H), 6,91-6,89 (m, 1H), 6,81 (d, J=8,5 Hz, 2H), 6,77-6,76

0 6 • « (m, 1H), 3,78 (s, 3H), 3,74-3,72 (m, 2,97-2,92 (m, 2H), 2,71-2,65 (m, 2H)

1H) ,

3,61 (s, 3H),

d) Methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thiofen-2-yl)butanoat

K roztoku methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3~(thiofen-2~yl)~ butanoatu (453,4 mg, 1,56 mg) v CH2CI2 (10 ml) se při 0 °C a v atmosféře argonu přidá bromid boritý (1,0 M v CH2CI2, 8 ml , 8 mmol). Po 1 hodině se reakční směs zalije absolutním MeOH a zahustí se v© vakuu. Pak se zbytek znovu zahustí s přídavkem toluenu (několikrát) a vysušením ve vysokém vakuu se získá ve formě oleje titulní sloučenina (449,6 mg, kvantitativní výtěžek). ¹H NMR. (300 MHz, CDCls) δ 7,30-7,14 (m, 2H) , 7,04 (d, J=8,2 Hz, 2H) , 6,95-6,89 (m, 1H), 6,74 (d, J=8,4 Hz, 2H), 6,14 (br s, 1H), 3,74-3,71 (m, 1H), 3,62 (s, 3H), 2,95-2,89 (m, 2H), 2,72-2,66 (m, 2H).

Příprava 20

Příprava ethyl-2-[N-benzyl-N-(4-hydroxybenzyl)aminojacetatu

a) Ethyl-2-[N-benzyl-N-(4-methoxybenzyl)amino]acetat

K roztoku 4-methoxybenzylch1oridu (1,00 ml, 7,38 mmol) v DMF (14 ml) se při 0 °C přidá ethyl-2-benzylaminoacetat (1,20 ml, 6,40 mmol) a potom NaH (0,38 g, 60% disperze v oleji, 9,50 mmol). Pak se odstraní ledová lázeň a směs se míchá 18 hodin při teplotě místnosti. Pak se reakce přeruší vlitím směsi do nasyceného NaHC03 a směs se extrahuje EtOAc. Spojené organické podíly se vysuší Na2S04 a zahuštěním se získá žlutý olej. Titulní sloučenina se získá radiální chromatografií (10 % EtOAc/hexany, silikagel, deska 6 mm) ve formě čirého oleje (0,40 g) . MS(ES) m/e 314,1 <M+H) ⁺ .

07 • · · · · • · · ·

b) Ethyl-2~[N-benzyl~N~(4-hydroxybenzyl)amino]acetat

Roztok ethyl- 2-[N--b enzyl-N™ (4-methoxybenzyl )amino]acetatu 0,40 g, 1,27 mmol) v CH2CI2 (2 ml) se přidá po kapkách při 0 OC k roztoku BBr3 (3,80 ml, 1,0 M v CH2CI2, 3,80 mmol). Po 1 hodině při 0 °C se reakční směs opatrně zalije MeOH (2 ml).

Pak se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku a zbytek se zpracuje azeotropickým odpařením s MeOH (2 x). Titulní sloučenina se získá radiální chromatografií (30 %

EtOAc/hexany, silikagel, deska 6 mm) ve formě bílého pevného produktu (0,19 g) , MS(ES m/e 300,1 (M+H)*.

Příprava 21

Příprava methyl -2- [N- (4 - (hydroxybenzy 1) -N-feny1 amino] acetatu

a) Methyl-2-[N~(4-methoxybenzyl)-N-fenylamino]acetat

K roztoku methyl-2-(fenylamino)acetat-hydrochloridu (0,19 g, 0,96 mmol) v DMF (3 ml) se přidá 4-methoxybenzylchlorid (0,52 ml, 3,84 mmol) a potom NaH (0,11 g, 60% disperze v oleji, 2,75 mmol). Po 18 hodinách při teplotě místnosti se reakční směs vlije do nasyceného NaHC03 a směs se extrahuje EtOAc. Spojené organické extrakty se promyjí 50% solným roztokem, vysuší se NazSCM., a zahuštěním se získá žlutý olej. Titulní sloučenina se získá radiální chromatografi i (20 % EtOAc/hexan, silikagel , deska 6 mm) ve formě čirého oleje (0,13 g). MS(ES) m/e 286,1 (M+H)⁺.

b) Methyl-2-[N-(4-hydroxybenzyl)-N-fenylami no]acetat

Roztok methyl-2-[N-(4-methoxybenz y 1)-N-feny1ami no]a četatu (0,13 g, 0,47 mmol) v CH2CI2 se přidá při 0 °C po kapkách k

08 • · * roztoku BBr3 (1,40 ml, 1,0 M v CH2CI2, 1,40 mmol). Po 45 minutách při 0 °C se reakce opatrně přeruší přídavkem MeOH (2 ml). Pak se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku a zbytek se zpracuje azeotropickým odpařením s MeOH (2 x). Zbytek se pak rozpustí v nasyceném NaHC03 a roztok se extrahuje EtOAc. Spojené organické extrakty se vysuší Na2S04 a odstraněním rozpouštědla za sníženého tlaku se získá světležlutý olej. Titulní sloučenina se získá radiální chromatografií (30 % EtOAc/hexan, silikagel, deska 2 mm) ve formě světíež1utého pevného produktu. MS(ES) m/e 272,2 (M+H)⁺.

Příprava 22

Příprava methyl-2-[(4-hydroxy-2-methoxybenzy1)ami no]acetatu

a) Methyl-2-[(4-hydroxy-2-methoxybenzy1)amino]acetat

K suspenzi 4-hydroxy-2~methoxybenzaldehydu (2,00 g, 13,1 mmol) a hydrochloridu methylesteru glycinu (6,60 g, 52,6 mmol v suchém MeOH (100 ml) se přidá molekulové síto 4A (asi 2 g) NaBHsCN (0,83 g, 13,2 mmol). Po 18 hodinách při teplotě místnosti se reakční směs zfiltruje přes vrstvu Celite^R a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku na bílý zbytek. Titulní sloučenina se získá rychlou chromatografií na silikagelu (10 % MeOH/CHCl3) ve formě čirého oleje (1,27 g) . MS (ES) m/e 226,0 (M+H) ⁺ .

Příprava 23

Příprava methyl-2-(4-hydroxy-2-fenoxyfenyl)acetatu

a) 2-(4-methoxy-2-fenoxyfenyl)-1-morfolin-4-y1 ethan-1-thi on

4~methoxy~2~fenoxyacetofenon (1,69 g, 6,98 mmol)

09 • · · · ·· · · (0,36 g, 11,2 mmol) a morfolin (0,98 ml, 11,2 mmol) se nechají reagovat způsobem popsaným v práci autorů Harris T.W. a sp.

(J.Med.Chem.1982, 25(7), 855-858) za vzniku titulní sloučeniny ve formě bílého pevného produktu (1,24 g) . MS (ES) rn/e 344,0 (M+H)*.

b) Kyselina 2-(4-methoxy-2-fenoxyfenyl)octová

K roztoku 2-(4-methoxy-2-fenoxyfenyl)-1-morfolin~4~ylethan-1-thionu (0,35 g, 1,02 mmol) v i-PrQH (15 ml) a H2O (15 ml) se přidá KOH (0,57 g, 10,2 rnmol), Reakční směs se zahřívá 18 hodin při teplotě zpětného toku, potom se ochladí na teplotu místnosti, zředí se H2O a promyje se EtzO. Vodná vrstva se okyselí na pH=4 koncentrovanou HC1 a extrahuje se CHCI 3. Spojené extrakty se vysuší MgS04 a zahuštěním se ve formě bílého pevného produktu (0,22 g) získá titulní sloučenina. Produkt se použije v dalším stupni bez přečištění. MS (ES) rn/e 2 5 9,0 (M+H)*.

c) Methyl~2~(4~methoxy-2-fenoxyfenyl)acetat

K roztoku kyseliny 2-(4-methoxy~2~fenoxyfenyl)octové (0,22 g, 0,85 mmol) v MeOH (10 ml) se přidá koncentrovaná H2SO4 (1 kapka). Reakční směs se zahřívá 18 hodin při teplotě zpětného toku a pak se nechá vychladnout na teplotu místnosti. Přebytek MeOH se odstraní za sníženého tlaku a zbylý roztok se vlije do nasyceného NaHC03. Vodná vrstva se extrahuje EtOAc a spojené organické extrakty se promyjí solným roztokem a vysuší se Na2S04. Odstraněním rozpouštědla za sníženého tlaku se ve formě světíežlutého oleje získá titulní sloučenina (0,22 g) . Produkt se použije bez dalšího přečištění. MS(ES) m/e 273,0 (M+H)*,

1 o

d) Methyl-2-(4-hydroxy-2-fenoxyfenyl)acetat

K roztoku BBr₃ (1,0 M v CH2CI2, 4 ml, 4 mmol) se po kapkách při 0 °C přidá roztok methyl-2-(4-methoxy~2-fenoxyfenyl)acetatu (0,22 g, 0,81 mmol) v CH2C12 (1 ml). Po 20 minutách se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku a zbytek se azeotropicky odpařuje s MeOH (2 x). Pak se zbytek rozpustí v nasyceném NaHC0₃ a roztok se extrahuje EtOAc. Spojené extrakty se vysuší Na₂S04 a zahuštěním se získá ve formě světíež1utého oleje titulní sloučenina (0,19 g). Produkt se použije bez dalšího čištění. MS(ES) m/e 259,0 (M+H)⁺.

Příprava 24

Příprava methyl-2-(2-fenoxy-4-hydroxy)fenylbutanoatu

a) 2-(2-fenoxy-4-methoxy)fenylethan-1-ol

K roztoku kyseliny 2-(4-methoxy-2-fenoxyfenyl)octové (0,24 g, 0,93 mmol) v THF (5 ml) se při 0 °C přidá hydrid 1 ithno-hlinitý (0,11 g, 2,79 mmol). Po 1 hodině při 0 °C se reakční směs zředí toluenem (10 ml) a postupně se přidá NaF (0,47 g) a H2O (0,15 ml). Tato směs se intenzivně míchá 30 minut při 0 °C. Vzniklá sraženina se odfiltruje a promyje se Et20. Zahuštěním filtrátu se ve formě čirého oleje získá titulní sloučenina (0,15 g). Produkt se použije bez dalšího čištění. ¹H NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,30 (m, 3H), 7,08 (t, J=7,4 Hz, 1H), 6,95 (d, J=7,6 Hz, 2H), 6,66 (dd, J=8,4, 2,5 Hz, 1H), 6,45 (d, J=2,6 Hz, 1H), 3,82 (q, J=6,4 Hz, 2H), 3,73 (s, 3H), 2,85 (t, J-6,6 Hz, 2H).

b) 2-(2-fenoxy-4-methoxy)fenylacetaldehyd

K roztoku DMSO (0,09 ml, 1,27 mmol) v CH2CI2 (1,2 ml) se

1 1 při -78 °C přidá oxa1y1chlorid (0,06 ml, 0,69 mmol). Po 10 minutách se přidá roztok 2-(2-fenoxy-4-methoxy)fenylethan-1-olu (0,16 g, 0,064 mmol) v CH2CI2 (1,2 ml). Reakční směs se pak míchá při -78 °C další 1 hodinu, potom se přidá EtsN (0,27 ml, 1,94 mmol) a chladící lázeň na -78 °C se odstraní. Po 20 minutách se reakční směs zředí CH2CI2 a postupně se promyje 1,0 N HCl, nasyceným NaHCOa a solným roztokem a vysuší se Na2SO«4. Pak se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku a ve formě světíežlutého oleje se získá titulní sloučenina (0,13

g). Produkt se použije bez dalšího čištění. 1H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 9,71 (t, J = 1,9 Hz, 1H), 7,30 (m, 2H), 7,10 (m, 2H), 6,95 (d, J~7,7 Hz, 2H), 6,66 (dd, J~8,4, 2,5 Hz, 1H), 6,45 (d, J~2,5 Hz, 1H), 3,71 (s, 3H), 3,64 (s, 2H).

c) Methyl-2-(2-fenoxy-4-methoxy)fenylbut-2-enoat

Roztok 2-(2-fenoxy-4~methoxy)fenylacetaldehydu (0,13 g, 0,53 mmol) a methy1(trifenylfosforaný1iden)acetatu (0,35 g, 1,05 mmol) v THf (3 ml) se zahřívá 5 hodin při teplotě zpětného toku a pak se nechá vychladnout na teplotu místnosti. Pak se reakční směs vlije do H2O a směs se extrahuje EtžO. Organické extrakty se vysuší N32SQ4 a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Titulní sloučenina se získá radiální chromatografií (20 % EtOAc/hexan, silikagel, deska 6 mm) jako směs olefinických stereoisomerů a polohových isomerů (0,12 g) . Produkt se použije bez dalšího čištění. MS(ES) m/e 299,1 (M+H)⁺.

d) Methyl-2-(2-fenoxy-4-methoxy)fenylbutanoat

Do Parrovy hydrogenační nádobky se vnese methyl-2-(2-fenoxy-4~methoxy)fenylbut-2-enoat (0,12 g, 0,39 mmol), 10% Pd/C (50 mg) a MeOH (50 ml), a směs se protřepává v atmosféře • · vodíku o tlaku 50 psi. Po 18 hodinách se katalyzátor odstraní filtrací a filtrát se zahustí za sníženého tlaku. Titulní sloučenina se získá rychlou chromatografií na silikagelu (15 % EtOAc/hexany) ve formě čirého oleje (0,09 g). MS(ES) m/e 300,9 (M+H)*.

e) Methyl-2-(2-fenoxy-4-hydroxy)fenylbutanoat

Roztok methyl-2-(2-fenoxy-4-methoxy)feny1butanoatu (0,09 g, 0,30 mmol) v CH₂C1₂ (2 ml) se při 0 °C přidá k. BBr3 (1,0 M v CH2CI2, 1,50 ml, 1,50 mmol). Po 1 hodině při 0 °C se reakce přeruší přídavkem MeOH po kapkách (2 ml). Potom se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku a zbytek se azeotropicky odpařuje s MeOH (2 x) . Pak se ke zbytku přidá nasycený NaHC03 a vodná vrstva sě extrahuje EtOAc. Spojené extrakty se vysuší Na₂S04 a zahuštěním se získá ve formě světíež1utého oleje (0,08 g) titulní sloučenina. Produkt se použije v dalším stupni bez dalšího přečištění, 1H NMR (300 MHz, CDCI3) 5 7,25 (m, 2H), 7,05 (m, 2H), 6,93 (d, J=7,6 Hz, 2H), 6,54 (dd, J=8,2, 2,5 Hz, 1H), 6,35 (d , J=2,5 Hz, 1H), 5,45 (s, 1H), 3,62 (s, 3H), 2,59 (t, J=7,5 Hz, 2H), 2,32 (t, J=7,5 Hz, 2H), 1,90 (m, 2H).

Příprava 25

Příprava 2-(5,6,7,8-tetrahydro-1,8-naftyridin-2-yl) -1 -ethanolu

a) 2-methy!-8-(terč.butoxykarbonyl)-5,6,7,8-tetrahydro— 1 , 8~naftyridin

Směs 2-methyl-1,8-naftyridinu (J.Chem.Soc.(C) 1966, 315; 5,13 g, 35,58 mmol), 10% Pd/C (1,14 g, 1,07 mmol) a absolutního EtOH (70 ml) se zbaví kyslíku třemi cykly i i 3 • · · · • · · · • · · · evakuace./zavádění H₂, a pak se intenzivně míchá při připojení k balonu s H₂. Po 18,5 hodinách se směs zfiltruje přes Celite^R a fitrační vrstva se postupně promyje absoutním EtOH a EtOAc. Filtrát se pak. zahustí do sucha a pak se znovu zahustí po přídavku EtOAc a získá se tak špinavě bílé pevná hmota (5,25 g) ·

Výše uvedené hmota (5,25 g) , di-terc.butyldikarbonat (15,53 g, 71,16 mmol) a CH₂C1₂ (10 ml) se zahustí na rotační vakuové odparce k odstranění rozpouštědla a olejový zbytek se zahřívá v atmosféře N₂ v olejové lázni o teplotě 55-60 °C. Po 45 hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti a zbytek se zpracuje rychlou chromatografií na silikagelu (40 %

EtOAc/hexany).	Titulní sloučenina	se	získá	ve	formě
svět1ež1utého	pevného produktu (4	, 90	g, 55	%)	. 1H NMR	(300
MHz, CDCls) δ	7,27 (d, J=7,6 Hz,	1H) ,	6,81	(d	, J=7,6	Hz, 1H),
3,69-3,79 (m,	2H), 2,65-2,75 (m,	2H) ,	2,48	(s	, 3H), 1	, 83-1,98
(m, 2H), 1,52	(s, 9H); MS(ES) m/e	249	(M+H)	4“

b) Ethyl-[8-(terč.butoxykarbonyl)-5,6,7,8-tetrahydro-1,8.....naftyri di n-2-y1]acetat

K roztoku diisopropylaminu (7,24 ml, 55,3 mmol) v suchém THE (50 ml) se po kapkách při 0 QQ přidá BuLi (2,5 M v hexanech, 22 ml, 55,3 mmol). Po 15 minutách se tento roztok přidá po kapkách k roztoku 2-methyl-8~(terc.butoxykarbonyl)-5,6,7,8-tetrahydro-1,8-naftyri dinu (4,9 g, 19,7 mmol) a diethyl karbonátu (8,86 ml, 73,0 mmol) v suchém THF (50 ml) o teplotě -78 °C. Po 30 minutách se reakční směs zalije nasyceným NH4CI (100 ml), ohřeje se na teplotu místnosti a extrahuje se EtOAc (3 x 200 ml). Spojené organické extrakty se vysuší MgSOd, zfiltrují se a zahustí se za sníženého tlaku. Chromatografií zbytku na silikagelu (40 % EtOAc/hexany) se • · · · · · • · · · « • · · * · · • · · · · • · · · · · · získá ve formě světíežlutého oleje titulní sloučenina (5,72 g, 91 %) . MS(ES) m/e 321 (M+H)*.

c) 2-(5,6,7,8-tetrahydro-1, 8-naftyridin-2-yl)-1-ethanol

K roztoku ethyl-[8-(terč.butoxykarbonyl)-5,6,7,8-tetrahydro-1,8-naftyridin-2-y1]acetatu (5,72 g, 17,85 mmol) v suchém THE (80 ml) se při teplotě místnosti přidá LiBH.i (2,0 M v THE, 10,7 ml, 21,42 mmol) a výsledná směs se zahřívá při teplotě zpětného toku. Po 18 hodinách se směs ochladí na 0 °C a opatně se zalije HzO (100 ml). Po 10 minutách se směs extrahuje EtOAc (3 x 100 ml). Spojené organické extrakty se vysuší MgS04, zfiltrují se a zahustí se za sníženého tlaku.

Výše uvedený zbytek (4,9 g), se rozpustí v CH2CI2 (10 ml). K tomuto roztoku se přidá najednou při teplotě místnosti 4 N HC1 v dioxanu (20 ml). Po 4 se směs zahustí za sníženého tlaku, Zbytek ss vyjme do směsi 1,0 N NaOH a nasyceného NaCl v poměru 1:1 (100 ml) a extrahuje se CH2C12 (3 x 100 ml).

Spojené organické extrakty se vysuší MgS04» zfiltrují se a zahustí se za sníženého tlaku. Zpracováním zbytku chromatografií na silikagelu (10 % MeOH ve směsi EtOAc/CHCIs 1:1) se získá ve formě žlutého pevného produktu titulní sloučenina (2,09 g, 66 %). MS (ES) m/e 179 (M+H)*.

Připrava 26

Separace enantiomerů methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thiazol-2-yl)butanoatu metodou HPLC

a) Methyl-(S)-(-)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thi azol-2-yl)butanoat a methyl~(R)-(+)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thiazol-2-yl)butanoat

ΒΒΒΒ

Methyl-(±)-4-(4-hydroxyfeny1)-3-(thiazol-2-yl)butanoat se štěpí na svoje enantiomery za následujících podmínek: kolona: Daicel Chiralcel 0J^R (21,2 x 250 mm), mobilní fáze: 20 % ethanolu v hexanu, průtoková rychlost 12 ml/min, detekce UV 320 nm, nástřik 25 mg; tR pro methyl-(S)-(-)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thiazol-2-yl)butanoat - 14,5 min; Ir pro methyl-(R)-(+)-4-(4-hydroxyfeny1)-3-(thiazol-2~yl)butanoat - 17,2 min.

Příprava 27

Separace enantiomerů ethyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-fenylbutanoatu metodou HPLC

a) Ethyl-(-)-4-(4-methoxyfenyl)-3-fenylbutanoat a ethyl-(+)-4-(4-methoxyfeny1)-3-fenylbutanoat

Ethyl-(i)-4-(4-methoxy)-3-fenylbutanoat se štěpí na svoje enantiomery za následujících podmínek: kolona: Daicel Chiralcel 0J^R (21,2 x 250 mm), mobilní fáze: 15 % ethanolu v hexanu, průtoková rychlost 15 ml/min, detekce UV 254 nm, nástřik 100 mg; Ir pro ethyl-(-)-4-(4-methoxyfenyl)-3-fenylbutanoat ~ 9,0 min; tR pro ethyl~(+)~4-(4-methoxyfenyl)-3-fenylbutanoat ~ 12,2 min.

Příprava 28

Příprava methyl-(±)-3-(furan-2-yl)-4-(4-hydroxyfenyl)butanoatu

a) Methyl-3-(furan-2-yl)akrylat

K roztoku kyseliny 3-(2-furanyl)akrylové (5,0 g, 36,2 mmol) v MeOH (30 ml) se přidá H2SO4 (0,5 ml, 9,39 mmol). Reakční směs se pak zahřívá 22 hodin při teplotě zpětného toku « »· · a potom se zahustí na rotační vakuové odparce. Zbytek se zředí HzO (100 ml) a extrahuje se etherem (2 x 70 ml). Organické vrstvy se spojí a promyjí se postupně nasyceným NaHC03 (30 ml) a H2O (30 ml). Vysušením (NazSOd) a zahuštěním na rotační vakuové odparce se získá ve formě světlehnědého oleje titulní sloučenina (4,86 g, 88 %). TLC Rf (10 % EtOAc/hexany) 0,50; MS(ES) m/e 479,0 (3M+Na)⁺

b) Methyl-(±)-3-furan-2-yl)-4-(4-methoxyfenyl)butanoat

Ke směsi Cul (2,51 g, 13,16 mmol) v THF (35 ml) se při teplotě místnosti v atmosféře argonu pomalu přidá TMEDA (2,18 ml, 14,47 mmol). Po 10 minutách při teplotě místnosti se reakční směs ochladí na -78 °C a pomalu se přidá

4-methoxybenzylmagnesiumch 1 orid v THF (0,5 M, 26,32 ml, 13,16 mmol). Reakční směs se pak míchá 15 minut, potom nástřikem přidá roztok TMSCI (4,17 ml, 32,89 mmol) a methyl-3~(furan-2-yl) ak.ryl atu (1,0 g, 6,58 mmol) v THF (20 ml) a teplota se zvýší na -30 °C. Po 18 hodinách se reakční směs zalije nasyceným NH4C1/NH40H (30 ml) a směs se míchá při teplotě místnosti. Potom se přidá H2O (20 ml) a směs se extrahuje etherem (2 x 70 ml). Spojené organické vrstvy se promyjí H2O (2 x 50 ml) a vysuší se (NazSCU)- Zahuštěním a chromatografií na silikagelu (8 % EtOAc/hexany) se získá ve formě oleje titulní sloučenina (0,85 g, 93 %). TLC Rf (8 % EtOAc/hexany) 0,38; MS(ES) m/e 297 (M+Na)⁺.

c) Methyl — (±)-3-(furan-2-yl)—4—(4-hydroxyfenyl)butanoat

Roztok methyl-(±)-3-(furan-2-yl)-4-(4-methoxyfenyl )butanoatu. (0,82 g, 2,99 mmol) v CH2CI2 (10 ml) se přidá po kapkách k roztoku BBr3 v CH2CI2 (1,0 M, 11,97 ml, 11,97 mmol) při 0 °C a v atmosféře argonu. Po 30 minutách se reakční směs

1 7

zalije methanolem (5 ml). Roztok se pak míchá 10 minut a potom se zahustí na rotační vakuové odparce. Zbytek se rozdělí mezi EtOAc (50 ml) a 5% NaHC03 (30 ml). Vrstvy se oddělí a organická vrstva se promyje H2O (20 ml) a vysuší se (Na2S0<i) . Zahuštěním a chromatografií na silikagelu (40 % EtOAc/hexany) se získá ve formě nazelenalého svět!ež1utého zbytku titulní sloučenina (0,12 g, 15 %). TLC Rf (50 % EtOAc/hexany) 0,36;

MS(ES) m/e 542,8 (2M+Na)*.

Příprava 29

Příprava (±)-3-[1-(di methy1ami nosu1fony1)i mi dazol-2 ~y1]-4-(4-hydroxyfenyl)butanoatu

a) 1-(dimethyl aminosu!fonyl)i mi dazol

K roztoku imidazolu (1,63 g, 24 mmol) v CH2C12 (100 ml) se přidá při teplotě místnosti EtsN (3,55 ml, 24 mmol) a potom dimethy1aminosu!fony1chlorid (2,15 ml, 20 mmol). Po 24 hodinách se směs zahustí. Zbytek se vyjme do EtOAc (200 ml) a zfiltruje se přes vrstvu silikagelu. Filtrát se zahusti a ve formě bílé pevné hmoty se tak získá titulní sloučenina (2,89 g, 82 %). MS(ES) m/e 176 (M+H)⁺.

b) 2-(4-benzyloxyfenyl)-1-[1-(dimethy1aminosulfonyl)imidazol-2-yl]ethanon

Titulní sloučenina se připraví způsobem popsaným pro přípravu 16(a) s tím rozdílem, že místo 2-bromthiazolu se použije použije 1 -(dimethylaminosu 1fonyl)i midazol (410 mg,

2,34 mmol) a získá se po chromatografi i na silikagelu (35 % EtOAc/hexany) ve formě bílého pevného produktu (364 mg, 47 %). MS (ES) m/e 400 (M+H) ⁺ .

Ί '· C<

• ·

c) Ethyl-(±)-4-(4-benzyloxyfenyl)-3-[1 -(di methylaminosulfonyl)imidazol-2-yl]krotonat

Titulní sloučenina se připraví způsobem popsaným pro přípravu 16(b) s tím rozdílem, že se místo 2~[4-(benzyloxy)fenyl1-(thiazol-2-yl)ethanonu se použije 2-(4-benzyloxyfenyl ) -1 -· [ 1 - (di methyl ami nosu 1 fonyl ) i mi dazol -2-yl ] ethan on (564 mg, 1,41 mmol) a získá se po chromatografi i na silikagelu (35 % EtOAc/hexany) ve formě oranžového oleje (589 mg směsí olefinových isomerů, 89 %). MS(ES) m/e 470 (M+H)*.

d) Ethyl-(±)~3~[1~(dimethyl aminosu!fonyl)imidazol - 2-yl]-4~(4-hydroxyfenyl)butanoat

Titulní sloučenina se připraví ve formě bílého pevného produktu (436 mg, 91 %) způsobem popsaným pro přípravu 16(c) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-4-[4-(benzyloxy)fenyl ]-3-(thiazol-2-yl]krotonatu se použije ethyl-(±)-4~(4-benzyloxyfenyl)-3-[1-(dimethylaminosulfonyl)imidazol-2-yl]krotonat (589 mg, 1,25 mmol). MS(ES) m/e 382 (M+H)*.

Příprava 30

Příprava ethyl -(±)-3-(benzothiazol-2-yl)-4~(4-hydroxyfenyl)butanoatu

a) 1~(benzothi azol-2-yl)-2-(4-benzyloxyfenyl)ethanon

Titulní sloučenina se připraví způsobem popsaným pro přípravu 16(a) s tím rozdílem, že místo 2-brornth i azol u se použije benzothiazol (0,26 ml, 2,34 mmol) a získá se po trituraci s hexany ve formě světíežlutého pevného produktu (570 mg, 81 %). MS(ES) m/e 360 (M+H)*.

• « • ·

b) Ethyl-(±)-3-(benzoth i azol-2-yl)-4-(4-benzyloxyfenyl)krotonat

Titulní sloučenina se připraví ve formě směsi olefinových isomerů způsobem popsaným pro přípravu 16 (b) s tím rozdílem, že místo 2-[4-(benzyloxy)fenyl]-1-(thiazol-2-yl)ethanonu se použije 1-(benzothiazol-2-yl)-2-(4-benzyloxyfenyl)ethanon (570 mg, 1,59 mmol). Surový produkt se použije bez dalšího čištění.

c) Ethyl-(±)-3-(benzothiazol-2-yl)-4-(4-benzyloxyfenyl)butanoat

Ethyl-(±)-3-(benzothiazol-2-yl)-4-(4-benzyloxyfenyl)krotonat (1,59 mmol, surový produkt) se hydrogenuje (50 psi Hz) s použitím 10% Pd/C (1,00 g) v EtOH/EtOAc 1:1 (20 ml) po dobu 5 hodin. Získaná směs se zfiltruje přes vrstvu Celite^R a filtrát se zahustí. Surový zbytek se použije bez dalšího čištěni.

d) Ethyl-(±)-3-(benzothiazol-2-yl)-4-(4-hydroxyfenyl)butanoat

K roztoku ethyl-(±)-3”(benzothiazol-2-yl)-4~(4-benzyloxyfenyl)butanoatu (1,59 mmol, surový produkt) v EtSH (1,95 ml) se při teplotě místnosti přidá BFa.OEtz (1,95 ml). Po 48 hodinách se přidá další BFs.OEtz (1,95 ml). Po dalších 18 hodinách se směs ochladí na 0 °C a opatrně se zalije nasyceným NaHCOs. Vzniklá směs se extrahuje CH₂Cl2 (3 x 25 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSC>4 a zahustí se. Zbytek se zpracuje chromatogafi i na silikagelu (30 % EtOAc/hexany) a získá se tak ve formě pěny titulní sloučenina (391 mg, 72 % vztažených na 3 stupně). MS(ES) m/e 342 (M+H)*.

0 • <

Příprava 31

Příprava ethyl-(±)-3-(4-methylthi azol-2-yl)-4-(4-hydrofenyl)butanoatu

a) 2-(4-benzyloxyfenyl)-1-(4-methylthiazol-2-yl)ethanon

Titulní sloučenina se připraví způsobem popsaným pro přípravu 16(a) s tím rozdílem, že místo 2-bromthiazolu se použije 4-methylthiazol (0,21 ml, 2,34 mmol) a získá se po ohromatografii na silikagelu (15 % EtOAc/hexany) ve formě svět!ežlutého pevného produktu (303 mg, 48 %) . MS(ES) m/e 324 (M+H)* .

b) Ethyl-(±)-3-(4-methylthi azol-2-yl)-4-(4-benzyloxyfenyl)krotonat

Titulní sloučenina se připraví ve formě směsi olefirtových isomerů způsobem popsaným pro přípravu 16(b) s tím rozdílem, že místo 2-[4-(benzyloxy)fenyl]-1-(thiazol-2-yl)ethanonu se použije 2-(4-benzyloxyfenyl)-1-(4-methylthi azol-2-yl)ethanon 300 mg, 0,93 mmol). Surový produkt se použije bez dalšího čištění.

c) Ethyl-(±)-3-(4-methylthiazol-2-yl)-4-(4-benzyloxyfeny1)b u tanoat

Ethyl-(±)-3-(4-methylthi azol-2-yl)-4-(4-benzyloxyfenyl)krotonat (0,93 mmol, surový produkt) se rozpustí v MeOH (10 ml) a při teplotě místnosti se přidá hořčík v pilinách (113 mg, 4,65 mmol). Po 18 hodinách se směs vlije do 10% HCI (75 ml) a extrahuje se CH2CI2 (3 x 50 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSCU a zahustí se. Zbytek se použije v ? 1 • · t · · » následujícím stupni bez dalšího čištěni.

d) Ethyl-(±)-3-(4-methylthiazol-2-yl)-4-(4-hydroxyfenyl)butanoat

K roztoku ethyl-(±)-3-(4-methylthiazol-2-yl)-4~(4-benzyloxyfeny1)butanoatu (0,93 mmol, surový produkt) v EtSH (10 ml) se přidá při teplotě místnosti BF3.0Et₂ (2,29 ml). Po 24 hodinách se přidá další podíl BF3-0Et2 (1,00 ml). Po 72 hodinách se směs ochladí na 0 °C a opatrně se zalije nasyceným NaHCOs. Získaná směs se extrahuje CHzCla (3 x 25 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSO4 a zahustí se. Chromatografií zbytku na silikagelu (30 % EtOAc/hexany) se získá ve formě bílé pevné hmoty titulnéí sloučenina (216 mg, SO % vzhledem ke 3 stupňům zpracování). MS(ES) m/e 292 (M+H)⁺.

Příprava 32

Příprava methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)~3-[4-(benzyloxykarbonyl)-1,3-oxazol-2yl]butanoatu

a) 4-brom-1-(tr i i sopropylsi1yloxy)benzen

K roztoku 4-bromfenolu (2,00 g, 11,56 mmol) v suchém DMF (20 ml) se při teplotě místnosti přidá imidazol (1,57 g, 23,12 mmol) a potom tri isopropy1si 1y1ch1orid (3,71 ml, 17,34 mmol). Po 4 hodinách se směs zředí H₂0 (50 ml) a extrahuje se hexany (3 x 75 ml). Spojené- organické vrstvy se vysuší MgS04 a a zahuštěním se ve formě čirého oleje získá titulní sloučenina (4,00 g, 100 %), které se dále použije bez čištění. ¹H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,29 (d, J=6 Hz, 2H), 6,71 (d, J = 6 Hz, 2H), 1,22 (m, 3H), 1,09 (m, 18H).

b) Methyl-(±)-3~karboxy~4-[4-(tr 5 isopropylsi1yloxy)1 fenyl]butanoat

Titulní sloučenina se připraví ve formě čirého oleje (2,24 g, 85 % vztažených na dva stupně) způsobem popsaným pro přípravu 15(b) s tím rozdílem, že místo 4-bromanisolu se použije 4-brom-1-(triisopropylsi1yloxy)benzen (2,19 g, 6,66 mmol). ¹H NMR (300 MHz, CDCls) 5 7,01 (d, J=6 Hz, 2H), 6,80 (d, J~6 Hz, 2H), 3,62 (s, 3H), 3,05 (m, 2H), 2,65 (m, 1H),

2,40 (m, 2H), 1,21 (m, 3H), 1,09 (m, 18H).

c) Benzylester (±)-N-[2-[4-(triisopropylsi1yloxy)benzyl]-3-(karbomethoxy)propi onyl]ser inu

K roztoku methyl-(±)-3-karboxy-4~[4-(triisopropylsi1yloxy)fenylbutanoatu (1,00 g, 2,53 mmol) v suchém DMF (10 ml) se při teplotě místnosti přidá benzylester hydroch1oridu šeřinu (704 mg, 3,04 mmol), HOBt (411 mg, 3,04 mmol), FtsN (1,06 ml, 7,60 mmol) a EDC (583 mg, 3,04 mmol). Po 18 hodinách se směs zahustí. Chromatografií zbytku na silikagelu (80 %

EtOAc/hexany) se ve formě světíež1utého oleje získá titulní sloučenina (834 mg, 58 %). MS(ES m/e 572 (M+H)*.

d) Methyl-(±)-3-[4-(benzyloxykarbonyl)-1,3-oxazolin-2-y1]-4-[4-(tri isopropy1si 1yloxy)fenyl]butanoat

K roztoku benzylesteru (±)-N-[2-[4-(triisopropylsi 1 yloxy)benzyl]-3™(karbomethoxy)propi ony1]ser i nu (834 mg, 1,46 mmol) v suchém THF (10 ml) se přidá Burgessovo činidlo (417 mg, 1,75 mmol) a směs se zahřeje na teplotu zpětného toku. Po 2 hodinách se směs ochladí na teplotu místnosti a zahustí se. Zpracováním zbytku chromatografií na silikagelu (35 % EtOAc/hexany) se získá ve forrně čirého oleje titulní sloučenina (633 mg, 78 %) . MS(ES) 554 (M+H)*.

• · • · • · · · • ·

e) Methyl-(±)-3-[4-(benzyloxykarbonyl)-1 ,3-oxazol-2-yl]-4-[4-(tri isopropylsi1y 1oxy)fenyl]butanoat

K roztoku methyl-(±)-3-[4-(benzyloxykarbonyl)-1,3-oxazolin-2-yl]-4-[4-(tri isopropylsi1yloxy)fenyl]butanoatu (633 mg, 1,14 mmol) v CH2C12 (6 ml) se při 0 °C přidá DBU (0,19 ml, 1,25 mmol) a potom bromtrich1ormethan (0,12 ml, 1,25 mmol). Směs se pak nechá ohřát na teplotu místnosti současně s ohřevem lázně. Po 18 hodinách se směs zahustí. Titulní sloučenina se získá ve formě čirého oleje (427 mg, 68 %) chromatografií zbytku na silikagelu (20 % EtOAc/hexany).

MS(ES) m/e 552 (M+H)*.

f) Methyl-(±)-3-[4-(benzyloxykarbonyl) -1,3-oxazol-2-yl]-4-(4-hydroxyfeny1)butanoat

K roztoku methyl -( + )-3-[4-(benzyloxykarbonyl)~1,3-oxazol-2-yl]~4~[4-(tri isopropylsi1yloxy)fenyl]butanoatu (42? mg,

0,77 mmol) v suchém THE (5 ml) se při 0 °C přidá roztok TBAE \< THE (1,0 M, 1,16 ml, 1,16 mmol). Po 2 hodinách se srněs zředí nasyceným NH4CI (10 ml) a extrahuje se ChzClz (3 x 15 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSO4 a zahustí se. Chromatografií zbytku na silikagelu (40 % EtOAc/hexany) se získá ve formě špinavě bílé pěny titulní sloučenina (268 mg,

%). MS(ES) m/e 396 (M+H)*.

Příprava 33

Příprava methyl-(+)-3-[4-karboxy-1,3-oxazol-2-yll-4-[4-[2-[6-(methy1ami no)pyri di n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoatu

a) Methy1-(±)-3-[4-(benzyloxykarbonyl)-1,3-oxazol-2 — y1]-4- [ 4- [ 2 ~ [ 6 - (methyl ami no) pyr i d i n-2-yl ] -1 -ethoxy] fenyl ] 1 24 • · • · butanoat

K. roztoku methyl-(±)-3-[4-(benzyloxykarbonyl)-1,3-oxazol-2-yl]-4-(4-hydroxyfenyl)butanoatu (268 mg, 0,68 mmol), 2-[ (6-methy 1 arni no) pyr i d i n-2~y1 ) ] ethanol u (207 mg, 1,36 mmol), a trifeny1fosfi nu (357 mg, 1,36 mmol) v bezvodém THF (4 ml) se při 0 °C přidá diisopropylazodikarboxylat (0,27 ml, 1,36 mmol). Pak se směs nechá ohřát na teplotu místnosti současně s ohřevem chladící lázně. Po 48 hodinách se směs zahustí a zpracováním chromatografi i na silikagelu (50 % EtGAc/toluen) získá ve formě čirého oleje titulní sloučenina (284 mg, 79 %) . MS(ES) m/e 530 (M+H)⁺.

b) Methyl-(±)-3-[4-karboxy-1,3-oxazol-2-yl]-4-[4-[2- [6-(methylami no)pyri din-2-yl]-1-ethoxy)feny1]butanoat

Směs methyl~(±)-3-[4-(benzyloxykarbonyl)-1,3-oxazol-2—y 1 ]—4—[4—[2—[6—(methy1ami no)pyridi n —2—y1] — 1 —ethoxy]feny1] — butanoatu (234 mg, 0,44 mmol) a 10% Pd/C (100 mg) v EtOH (5 ml) se zbaví kyslíku (3 x vakuurn/Nz) a potom se intenzivně míchá v atmosféře H₂ (přetlak z balonu). Po 4 hodinách se srněs zfiltruje přes vrstvu Celitu^R a zahuštěním se ve formě bílé pěny získá titulní sloučenina (165 mg, 85 %). MS(ES) m/e 440 (M+H)*.

Příprava 34

Příprava methyl-(±)-3-(4-hydroxybenzyl)pent-4-inoat

a) Methyl-(±)-3-formyl-4-(4-methoxyfenyl)butanoat

K roztoku methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-karboxybutanoatu (připraveného způsobem popsaným pro přípravu 15,

0,45 g, 1,80 mmol) v CH2CI2 (10 ml) se přidá oxa1ylch1orid • · • · • · · · (0,24 ml, 2,75 mmol) a DMF (1 kapka). Za 1,5 hodiny se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku a zbytek se azeotropicky odpaří s toluenem (2 x). Surový chlorid kyseliny se rozpustí v acetonu (2 ml) a získaný roztok se přidá po kapkách k rychle promíchávané suspenzi (PhsP)2CuBH4 (1,14 g, 1,89 mmol) a PhsP (0,99 g, 3,78 mmol) v acetonu (4 ml). Po 1 hodině při teplotě místnosti se reakční směs zfiltruje přes Celite^R a filtrační vrstva se promyje EtOAc. Spojené organické filtráty se zahustí na žlutý zbytek. Titulní sloučenina se získá ve formě čirého oleje (0,25 g) radiální chromatografií na silikagelu (deska 6 mm, 20 % EtOAc/hexan). ¹ H NMR (300 MHz, CDCls) δ 9,79 /s, 1H), 7,11 (d, J = 8,6 Hz, 2H), 6,84 (d,

J = 8,6 Hz, 2H) , 3,79 (s , 3H) , 3,65 (s, 3H) , 3,10 (rn, 2H) , 2,70 (m, 2H), 2,38 (dd, J=16,8, 5,1 Hz, 1H).

b) Methyl-(*)-3-(4-methoxybenzyl)pent-4-inoat

K roztoku methyl-(±)-3-formyl-4~(4-methoxyfenyl)butanoatu (0,14 g, 0,61 mmol) v suchém MeOH (5 ml) se přidá K2CO3 (0,17 g, 1,21 mmol) a potom po kapkách roztok 1-diazo-2-oxopropylfosfonatu (0,13 g, 0,67 mmol) v MeOH (5 ml).. Po 18 hodinách při teplotě místnosti se reakční směs vlije do nasyceného NaHCQs a extrahuje se Et2O. Spojené organické, extrakty se promyjí solným roztokem a vysuší se MgS04- Pak se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku za výtěžku čirého oleje. Titulní sloučenina se získá ve formě čirého oleje (0,06

g) radiální chromatografií na silikagelu (deska 2 mm, 20 % EtOAc/hexany) . ¹ H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,23 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 6,92 (d, J=8,4 Hz, 2H), 3,87 (s, 3H), 3,77 (s, 3H), 3,20 (m, 1H), 2,85 (m, 2H), 2,56 (d, 6,7 Hz, 2 H), 2,17 (d, J=2,0 Hz, 1H).

c) Methyl~(±)-3-(4-hydroxybenzyl)pent-4-inoat

K roztoku BBrs v CH2CI2 (1,0 M, 0,85 ml, 0,85 mmol) se při 0 °C přidá roztok methyl-(±)-3-(4-methoxybenzyl)pent-4~ -inoatu (66 mg, 0,28 mmol) v CHzClz (0,60 ml). Po 3 hodinách při 0 °C se reakce opatrně přeruší přídavkem MeOH (1 ml). Potom se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku a zbytek znovu azeotropicky odpařuje s MeOH (2 x). Pak se ke zbytku přidá nasycený NaHCOg a vodná vrstva se extrahuje EtOAc. Spojené organické extrakty se promyjí solným roztokem a vysuší se Na2S04. Odstraněním rozpouštědla za sníženého tlaku se získá čirý film. Titulní sloučenina se získá ve formě čirého filmu (25 mg) radiální chromatografií na silikagelu (deska 2 mm, 20 % EtOAc/hexany). ¹H NMR (300 MHz, CDCls) δ 7,15 (d, J = 8,5 Hz, 2H), 6,83 (d, J=8,5 Hz, 2H), 3,79 (s, 3H), 3,69 (s, 3H), 3,10 (m, 1H), 2,75 (rn, 2H) , 2,45 (m, 2H) , 2,11 (d, J=2,2 Hz, 1H).

P ř í p r a v a 3 5

Příprava methyl ~(±)· butanoatu •4- (4-hydroxyfenyl) ~3-~ (fenyl ethyl) ·

a) Kyselina (±) ---2-(4-methoxybenzyl ) -4-f enyl butanová

Do reakční baňky se vnese di isopropy1amin (1,0 mmol, 7,5 mmol), NaH (60% v minerálním oleji, 0,33 g, 8,5 mmol) a THE (40 mmol). Směs se promíchává a přidá se k ní během 5 minut roztok kyseliny fenyl rnásel né (1,23 g, 7,5 mmol) v THE (10 mmol). Směs zahřívá 10 minut při teplotě zpětného toku, kdy ustane uvolňování vodíku. Pak se reakční směs ochladí na 10 °C a přidá se roztok BuLi (2,5 M v hexanech, 3,0 mmol, 7,7 mmol). Po 15 minutách se teplota zvýší na 15 minut na 30 °C. Zakalený roztok se ochladí na 0 °C a během 10 minut se přidá 4-methoxybenzylchlorid (1,2 g, 7,5 mmol). Po 20 minutách při • · • · • · · · • · · * • · · · uvedené teplotě se směs začne míchat při teplotě místnosti přes noc. Pak se reakční směs udržuje při teplotě 15 °C nebo pod touto teplotou přičemž se přidá HzO (50 ml). Pak se směs částečně zahustí ve vakuu, zředí se vodou a extrahuje se etherem (2 x 50 ml). Vodná vrstva se pak okyselí 6 N HCI na Kongo-červeň a extrahuje se EtzO (3 x 30 ml). Spojené extrakty se vysuší bezvodým MgSCU, zfiltrují se a zahuštěním se ve formě žlutého oleje získá titulní sloučenina (1,6 g, 56 %).

TLC Rf (1 % MeOH/CHzClz) 0,37.

b) (±)-1-di azo-4-(4-methoxyfenyl)-3-(2-feny1 ethyl)-2-butanon

Roztok kyseliny (±)-2~(4-methoxybenzyl)-4-fenylbutanové (1,5 g, 5,26 mmol) v CH2CI2 (30 ml) se zpracuje s oxa 1 y 1 ch 1 or i dern (0,92 ml, 10,5 mmol). Reakční směs se· míchá přes noc při teplotě místnosti a pak se zahustí ve vakuu. Zbytek se rozpustí v EtzO, přidá se přebytek diazomethanu (generovaného reakcí 1-methy1-3-nitro-1-nitroguani dinu a NaOH). Reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a potom se zahuštěním ve vakuu získá ve formě žlutého oleje (1,5 g, 94 %) titulní sloučenina. MS(ES) m/e 309 (M+H)⁺.

c) Methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-(2-fenylethyl)butanoat

K roztoku (±)-1-diazo-4-(4-methoxyfenyl)-3-(fenylethyl)-2-butanonu (0,3 g, 0,97 mmol) v MeOH (20 ml) se při teplotě místnosti přidá roztok benzoanu stříbrného (0,9 g, 3,9 mmol) v Et3N (8 ml, 55,6 ml). Dojde k uvolňování plynu a směs se zbarví černě. Po 30 minutách se reakční směs zahřeje na teplotu zpětného toku. Po 1 hodině zahřívání při teplotě zpětného toku se reakční směs ochladí na teplotu místnosti, • · zfiltruje se přes Celite^R a filtrát se zahustí ve vakuu.

Zbytek se nabsorbuje na silikagel a nanese se na sloupec suchého silikagelu. Titulní sloučenina se získá ve formě svět1ež1utého oleje (0,1 g, 57 %) rychlou chromatografií (5 % EtOAc/hexany). TL.C Rf (5 % EtOAc/hexany) 0,63.

d) Methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(fenylethyl)butanoat

K roztoku methyl-(±)-4-(4-methoxyfeny1)-3-(2-fenyl ethyl)butanoatu (1,0 g, 3,21 mmol) v CH2CI2 (10 ml) se při 0 °C v atmosféře argonu přidá bromid boritý (1,0 M v CHzClz). Po jedné hodině se reakční směs zalije absolutním MeOH a zahustí se ve vakuu. Zbytek znovu zahustí po přídavku toluenu (několikrát) a následným vysušením ve vysokém vakuu se získá ve formě oleje titulní sloučenina (0,7 g, 73 %) . TLC Rf (15 % EtOAc/hexany) 0,26.

Příprava 36

Příprava methyl-(±)-4~(4-hydroxyfeny1)-3-benzy1butanoatu

a) Kyselina (±)-2-(4-methoxybenzy1)-3-feny1propionová

Titulní sloučenina se připraví ve formě žlutého oleje (60 %) způsobem popsaným pro přípravu 35 (a) s tím rozdílem, ze místo kyseliny fenylmásel né se použije kyselina fenyl prop i onová. TLC R.f (1 % MeOH/CHzClz) 0,38.

b) (±) -1 -di a z 0-3™ (4-methoxyf enyl) -3-benzy 1 -2--butan on

Titulní sloučenina se připraví ve formě žlutého oleje (100 %) způsobem popsaným pro přípravu 35(b) s tím rozdílem, že místo (±)-2-(4-methoxybenzy1)-4-fenylbutanové kyseliny se

-i 9 q • · * · • · použije kyselina (±)-2-(4-methoxybenzyl)-3-fenylpropionová.

MS (ES) m/e 289 (M+H)⁺.

c) Methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-benzylbutanoat

Titulní sloučenina se připraví ve formě světležluté pěny (80 %) způsobem popsaným pro přípravu 35(c) s tím rozdílem, že místo (±)-1-diazo-4-(4-methoxyfenyl)-3-(feny1 ethyl)-2-butanonu se použije (±)-1-diazo-3-(4-methoxyfenyl)-3-benzyl-2-butanon. TLC Rf (5 % EtOAc/hexany) 0,33.

d) Methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-benzylbutanoat

Titulní sloučenina (24 %) se připraví způsobem popsaným pro přípravu 35(d) s tím rozdílem, že místo methyl~(±)-4~

-(4-methoxyfenyl)-3-(2-fenylethyl)butanoatu se použije methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-benzylbenzoat. TLC Rf (20 % EtOAc/hexany) 0,33.

Příprava 37

Příprava methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-cyklopropy!butanoatu

a) Kyselina (±)-2-(4-methoxybenzyl)-2-cyklopropyloctové

Titulní sloučenina se připraví ve formě žlutého oleje (60 %) způsobem popsaným pro přípravu 35(a) s tím rozdílem, že místo kyseliny fenylmásel né se použije kyselina cyklopropyloctová. TLC Rf (10 % MeQH/CHzClz) 0,42.

b) (±)-1-diazo-3-(4-methoxyfenyl)-3-cyklopropyl- 2-butanon

Titulní sloučenina se připraví ve formě žlutého oleje (100 %) způsobem popsaným pro přípravu 35(b) s tím rozdílem,

3 O • · že místo kyseliny (±)-2-(4~methoxybenzyl)-4-fenylbutanové se použije kyselina (±)-2-(4-methoxybenzyl)-2-cyklopropyloctová MS(ES) m/e 245 (M+H)*.

o) Methyl -(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-cyklopropylbutanoat

Titulní sloučenina se připraví ve formě slabě žlutého filmu (60 %) způsobem popsaným pro přípravu 35(c) s tím rozdílem, že místo (±)-1-diazo-4-(4-methoxyfenyl)-3-(fenylethyl)-2,-butanonu se použije (±)-1-diazo~3~(4~methoxyfenyl)~ -3-cyklopropyl-2-butanon. TLC Rf (10 % EtOAc/hexany) 0,21.

d) Methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-cyklopropylbutanoat

Titulní sloučenina se připraví ve formě slabě žlutého filmu (20 %) způsobem popsaným pro přípravu 35(d) s tím rozdílem, že místo methyl-(±)-4~(4-methoxyfeny1)-3-(2-feny1 ethyl)butanoatu se použije methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-cyklopropylbutanoat. TLC Rf (10 % EtOAc/hexany) 0,11.

P ř i p r a va 3 8

Příprava ethyT-4-(4-hydroxyfeny1)-3-methyl-3-butenoat

a) Ethyl-4-(4-methoxyfenyl)-3-methyl-3-butenoat

K suspenzi NaH (60% v minerálním oleji, 2,1 g, 54 mmol) toluenu (40 ml) se přidá triethylfosfonoacetat (11,1 g, 49,4 mmol) v toluenu (50 ml), reakční směs se míchá 20 minut při teplotě místnosti a pak se přidá po kapkách roztok

4-methoxyfenylacetonu (7,4 g, 44,9 mmol) v toluenu (40 ml). Reakční směs se pak zahřívá 5 hodin pří teplotě zpětného tok a potom se zahustí. Titulní sloučenina se získá ve formě bezbarvého oleje (1,0 g) rychlou chromatografi i na silikagel • · · · · • · · ·

1 • · · · · · • · · · • · • · · • · • · · · · · (5 % EtOAc/hexany). TLC Rf (5 % EtOAc/hexany) 0,23.

b) Ethyl-4-(4-hydroxyfenyl)-3-methylbutenoat

Titulní sloučenina se připraví ve formě bezbarvého oleje (34 %~) způsobem popsaným pro přípravu 35(d) s tím rozdílem, že místo methyl-(±)-4-(4-methoxyfenyl)-3-(2-fenylethyl)butanoatu se použije ethyl-4—(4—methoxyfenyl)-3-methyl-3—butenoat. TLC Rf (10 % EtOAc/hexany) 0,13.

Následující příklady a sloučeniny v nich uvedené znázorňují způsoby přípravy biologicky aktivních sloučenin podle vynálezu z meziproduktů popsaných ve výše uvedených

Přípravách.

Příklad 1

Přp_{r a va} kyseliny (±) -3-f enyl -4- [4- [3 - (pyr i di n~2-y 1) ami n o-1 -propyloxy]fenyl]butanové

a) Ethyl-(±)-3-fenyl-4-[4-[3-(1-oxopyri di n-2-yl)ami no™

-1-propyloxy]fenyl]butanoat

K. roztoku ethyl - (±) -4- (4-hydroxyfenyl) -3-f enyl butanoatu (426,5 mg, 1,5 mmol), 2-[(3-hydroxy-1-propyl)amino]pyridin-N-oxidu (378,5 mg, 2,25 mmol) a trifenylfosfi nu (590,2 mg,

2,25 mmol) v bezvodém DMF (22,5 ml) se při 0 °C v atmosféře argonu přidá během 45 sekund diisopropylazodikarboxylat (0,44 ml , 2,25 mmol) . 2lutý roztok se udržuje. 10 minut při 0 °C a pak se ohřeje na teplotu místnosti. Po 23 hodinách se reakční směs zahustí a zbytek se pak znovu zahustí s přídavkem xylenů (2 x) . Titulní sloučenina se získá chromatografií na silikagelu (gradientově eluce: EtOAc a potom 5 % MeOH/CHCl3) ve formě žlutého oleje 445,7 mg, 68 %). TLC Rf (5 % MeOH, • ·

CHC1₃) 0,41; 1H NMR (250 MHz, CDC1₃) δ 8,11 (dd, J = 6,5

Hz, 1H)	, 7	,05·	-7,35	(m		5H) ,	6,85	-7,05	(tn,	1H), 6,	94 (d, J = 8,6
Hz, 2 H)	, 6	,76	(d,	J=8	,6	Hz ,	2H) ,	6,6 2	(dd ,	J = 8,5,	1,5 Hz, 1H)
6,48-6,	59	(m,	1H) ,	3,	90	-4,10	(m,	4H) ,	3,50	(q, J =	6,5 Hz, 2 H) ,
3,25-3 ,	45	(m,	1H) ,	2 ,	85	(d,	J=7,	4 Hz ,	2H) ,	2,50-2	,72 (m, 2H),
2,05-2,	2 2	(m,	2H) ,	1 ,	1 1	(t,	J=7,	1 Hz ,	3H) ;	MS (ES)	m/e 43 5,1

(M+H)*

b) Ethyl ~ (±) -3-f enyl -4- [4-[3-(pyridin-2-yl)amino-1~ -propyloxy]fenyl]butanoat

Směs ethyl-(±)-3-fenyl-4-[4-[3-(1-oxopyr i din-2-yl)amino-1-propyloxy]feny1]butanoatu (445,7 mg, 1,03 mmol), cyklohexenu (1 ml, 10 mmol), 10% Pd/C (110 mg, 0,10 mmol) a isopropanolu (10 ml) se zahřívá v atmosféře argonu při teplotě zpětného toku. Po 3 hodinách se přidá další podíl Pd/C (110 mg). Tato směs se zahřívá při teplotě zpětného toku dalších 20,5 hodiny a pak, se za horka zfiltruje přes Celite^R. Fitrační vrstva se promyje horkým MeOH/CHCls a spojené filtráty se zahustí. Zbytek se pak znvou zahustí s toluenem a zpracováním chromatografií na silikagelu (5 % MeOH/CHCts) se získá ve formě bezbarvého oleje titulní sloučenina 332,5 mg, 77 %). TLC Rf (5 % MeOH/CHCls) 0,43; 1 H NMR (250 MHz, CDCb) δ 8,02-8,12 (m, 1H), 7,32-7,45 (m, 1H), 7,06-7,32 (m, 5H), 6,94 (d, J=8,6

Hz, 2H) , 6,75 (d, J = 8,6 Hz, 2H),

J=8,4 Hz, 1H), 4,65-4,82 (m,

J = 6,4 Hz, 2,50-2,62

2H), 3,28-3,45 (m_:

1H)

1H)

6,50-6,60 (m, 1H), 6,39 (d, 3,88-4,10 (m, 4H), 3,48 (q

2,84 (d, J=7,4 H;

2H) (m, 2H), 2,00-2,15 (m, 2H), 1,10 (t, J=7,1 H;

MS(ES) m/e 419,1 (M+H)

c)

Kysel i na (±)-3-fenyl-4-[4-[3-(pyr idin-2-yl ) amino-1

-propyloxy]fenyl]butanová

3 3 • ·· ·

Směs ethyl-(±)-3-fenyl-4-[4-[3-(pyri din-2-yl)amino-1-propyloxy]fenyl]butanoatu (332,5 mg, 0,79 mmol), 1,0 N LiOH (1,2 ml, 1,2 mmol), THF (4 ml) a H₂0 (2,8 ml) se míchá 4 hodiny při teplotě místnosti a pak se zahřívá v olejové lázni teploty 45-50 °C . Po 17,5 hodinách se vzniklý homogenní, téměř bezbarvý roztok ochladí na teplotu místnosti a extrahuje se FtO (2 x 8 ml). Vrstvy tvořené Et₂0 se odstraní. Vodná vrstva se míchá za mírného zahřívání ve vakuu k odstranění zbytkových organických rozpouštědel a pak se zfiltruje. Získaný vodný roztok se míchá při teplotě místnosti, přičemž se pH roztoku opatrně upraví pomocí 1,0 N HCI na 5,5-6,0. Tato směs se míchá 0,5 hodiny, pevné podíly se oddělí filtrací s pomocí odsávání a promyjí se dostatečným množstvím H₂0. Vysušením ve vysokém vakuu při 60 °C se ve formě sklovité pevné hmoty získá titulní sloučenina (232,3 mg, 74 %) . HPLC (Hamilton PRP-1^R, 35 % CH3CN/H2O s obsahme 0,1 % TEA) K' = 2,4; %! NMR (400 MHz, CDsOD) δ 7,75-7,95 (m, 1H), 7,48 (app t, 1H), 7,07-7,27 (m,

5H), 6,90 (d, J=8,5 Hz, 2H), 6,72 (d, J=8,5 Hz, 2H), 6,50-6,70 (m, 2H), 4,01 (t, J=6,0 Hz, 2H), 3,44 (t, J^6,7 Hz, 2H), 3,20-3,40 (m, 1H, překrytý zbytkovým signálem rozpouštědla), 2,87 (dd, J=13,6, 6,6 Hz, 1H), 2,79 (dd, J-13,6, 8,1 Hz, 1H), 2,48-2,70 (m, 2H), 1,98-2,11 (m, 2H); MS(ES) m/e 391,0 (M+H)⁺. Analýza: vypočteno pro C24H26N2O3.0,33 H₂0: C, 72,72; H, 6,78; N, 7,07. Nalezeno: C, 72,68; H, 6,69; M, 6,96,

Příklad 2

Příprava kyseliny (±)~3~fenyl~4~[4-[2-[6~(methylamino)pyr i d i n~2~y1]-1-ethoxy]fenyl]butanové

a) Ethyl-(±)-3-fenyl-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyr i di n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoat

K roztoku ethyl-(±)-4- (4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoatu i 3 μ.

• · < ·« · «·· (427 mg, 1,5 mmol), 6-(methylamino)-2-pyridylethanolu (343 mg 2,25 mmol) a trifenylfosfi nu (590 mg, 2,25 mmol) v bezvodém THF (22,5 ml) se při 0 °C v atmosféře N₂ během 2 minut přidá diisopropylazodikarboxylat (0,44 ml, 2,25 mmol). Žlutý roztok se udržuje 10 minut při 0 °C a pak se ohřeje na teplotu místnosti. Po 24 hodinách se reakční směs zahustí a zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (Et₂0/hexany 4:1). Titulní sloučenina se získá ve formě bezbarvého oleje (479,5

mg , 7 6	%)	. TLC	Rf	(Et2O/hexany 4:1) 0,50;	1H NMR (250 MHz
CDC13)	δ	7,38	(app	t, 1H), 7,07-7,30 (m, 5H), 6,93 (d,	8,6
Hz, 2H)		6,76	(d ,	J = 8,6 Hz, 2H), 6,54 (d,	J=7,3 Hz, 1H),	6,24
(d, J=8	,3	Hz ,	1H) ,	4,42-4,58 (m, 1H), 4,26	(t, 0--7,0 Hz,	2H) ,
3,98 (q	J	J=7,1	Hz ,	2H), 3,2 5-3,42 (rn, 1H),	3,05 (t, J~7,0	Hz .
2H), 2,	89	(d ,	J~5,3 Hz, 3H), 2,74-2,92 (m,	2H) , 2,50-2,72	(m,
2H) , 1 ,	10	(t,	J = 7 ,	1 Hz, 3H); MS(ES) m/e 419,1 (M+H)+.

b) Kyselina (±)-3-fenyl-4-[4-[2-(6-(methylamino)pyridin2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanová

K chladnému roztoku (15 °C) ethyl-(±)-3-fenyl-4-[4-[2-[6- (methyl ami no)pyridi n~2~yl ]-1-ethoxy] f esnyl ] butanoatu (47 9 , mg, 1,15 mmol) v dioxanu (4,6 ml) se po kapkách přidá 1,0 M NaOH (1,15 rnl, 1,15 mmol) . Získané směs se míchá 2,5 hodiny při teplotě místnosti a pak se zahřívá v olejové lázni vyhřát na 40 °C. Po 24 hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti, míchá se 3 dny, potom se zředí H₂0 (3,4 ml) a extrahuje se Et₂O (3 x 5 ml). Potom se vrstvy Et₂0 odstraní. Protože dochází ke vzniku pevné sraženiny, pro dosažení homogenního roztoku se přidá 1,0 N NaOH (1,0 ml), dioxan (5 ml) a Et₂0 (10 ml). Hodnota pH se upraví pomocí 1,0 N HC1 na 5,5-6,0 a organická rozpouštědla se odstraní na rotační vakuové odparce. Vodný roztok se oddělí dekantací od gumovité sraženiny, a sraženina se důkladně vysuší ve vakuu. Zbytek se π

« b ♦ · * * 4 * · · « · · · « 4 9 4 * 4 4 • · 4 4 4 4

-»· « 4 · · · 4* • 4·· rekrystalizuje z CH3CN a pevná hmota se suší ve vakuu několik dní při 60 °C a získá se tak titulní sloučenina (331,0 mg, 74

%) ve fromě bílé krystalické pevné hmoty. HPLC (Hamilton PRP-1R, 35 % CH3CN/H2O s obsahme 0,1 % TFA) K' = 2,9; 1H NMR (300 MHz, DMSO-de) δ 7,05-7,40 (m, 6H), 6,95 (d, J-8,4 Hz,

2H) ,	6,76 (d,	J-8,4	Hz, 2H), 6,42 (d,	J=7,1 Hz,	1H) ,	6,30-6,50
(m, 1H), 6,26	(d, J	= 8,3 Hz, 1H), 4,21	(t, J = 6,7	Hz ,	2H) ,
3,12-	3,30 (m,	1H) ,	2,92 (t, J=6,7 Hz,	2H), 2,60-	2,90	(m, 2H) ,
2,73	(d, J=4,8	Hz ,	3H), 2,40-2,60 (m,	2 Η , signál	čás	tečně
překr	ytý zbytk	ovým	signálem rozpouštědla); MS(ES	) rn /	e 39 1 , 2
(M+H)	+ . Analýz	a: vypočteno pro C24H26	N2O3: C, 73	, 8 2	Η, 6,71;
M , 7 ,	17. Nalez	eno :	C, 73,43; H, 6,7 2-,	N, 7,40.

Příklad 3

Příprava kyseliny (±)-3~fenyl-4~[4-[[3~(pyridin-2-yl)~ amino-1-ethylamino]karbony!]fenyl]butanové

a) Ethyl-(±)-3-fenyl-4-[4-[[2~(pyridin-2~yl)amino-1-ethylamino]karbony!]fenyl]butanoat

K suspenzi ethyl-(±)-(4™karboxyfenyl)-3-fenylbutanoatu (312 mg, 1,0 mmol), 2-[(2~amino~1-ethyl)amino]pyridin-di~ hydrochloridu (252 mg, 1,2 mmol) a HOBt (162 mg, 1,2 mmol) v CH3CM (5 ml) se přidá (i~Pr)2NEt (0,87 ml, 5,0 mmol) a potom EDC (230 mg, 1,2 mmol). Po 18 hodinách se směs zahustí,

Titulní sloučenina se získá ve formě nahnědlé pěny (380 mg, 88 %) po chromatografi i na silikagelu (5 % MeOH ve směsi CHCls/EtOAc 1:1). MS(ES) m/e 432 (M+H)⁺.

b) Kyselina (±)-3-feny1-4-[4-[[2-(pyridin~2~yl)amino-1-ethylamino]karbonyl]fenyl]butanové

K roztoku ethyl-(±)~3-fenyl-4-[4~[[2-(pyridin-2-yl)amino

136

-1-ethylamino]karbony!]fenyl]butanoatu (380 mg, 0,88 mmol) ve směsi THF/H2O 1:1 (0,5 ml) se přidá 1,0 N LiOH (1,3 ml, 1,3 mmol). Po 24 hodinách se směs zahustí odstraněním THF. Získaný vodný roztok se ochladí na 0 °C a okyselí se pomocí 10% HCI na pH 6. Sraženina se oddělí filtraci a vysušením ve vakuu se získá ve formě bílého pevného produktu (213 mg, 60 %) titulní sloučenina. MS(ES) m/e 404 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C2áH25N₃0₃.0,25 H2O: C, 70,66; H, 6,30; N, 10,30. Nalezeno: C, 70,92; H, 6,44; N, 10,14.

Příklad 4

Příprava kysel i ny (±)-3-fenyl-3-[4-[4-(pyri di n-2-yl)ami no-1-butyl]fenylamino]propanové

a) 1-brom-4-(ni trofenyl)butan

K roztoku 4-(4~nitrofeny1)-1-butanolu (1,0 g, 5,12 mmol) v suchém THF (10 ml) se přidá PPhs (1,61 g, 6,14 mmol) a CBr4 (2,04 g, 6,14 mmol). Po 4 hodinách se směs zahustí. Titulní sloučenina se získá chromatografií zbytku na silikagelu (10 % EtOAc/hexany) ve formě žlutého oleje (1,22 g, 92 %). ¹H NMR (30é MHz, CDCls) δ 8,18 (d, J=6,5 Hz, 2H), 7,36 (d, J=6,5 Hz, 2H), 3,48 (t, 2H), 2,80 (t, 2H), 1,9 (m, 4H).

b) 1 -[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-(pyr i di n-2-yl)ami no]-4- (4-n i trof enyl ) butan

K suspenzi NaH (170 mg, 4,25 mmol) v suchém DMF (10 ml) se přidá při 0 °C 2-(terč.butoxykarbonylamino)pyri din (750 mg _; 3,86 mmol). Po 5 minutách se směs ohřeje na teplotu místnosti. Po 15 minutách se směs ochladí na 0 °C a přidá se 1-brom-4-(4-nitrofenyl)butanu (1,22 g, 4,73 mmol) v suchém DMF (5 ml). Tato směs se nechá ohřát na teplotu místnosti současně s

Ί 37 • · • · oteplováním lázně. Po 18 hodinách se směs zahustí. Zbytek se vyjme do H2O (50 ml) a extrahuje se EtOAc (3 x 50 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSO<4, zfiltrují se a zahustí se. Chromatografi i na silikagelu (15 % EtOAc/hexany) se ve formě světíež1utého oleje získá titulní sloučenina (1,25 g, 87 %) . MS(ES) m/e 372 (M+H)*.

c) 1 - [N~ (terč . butoxykarbonyl) ~N-~ (pyr i din~2~~yl) ami no] -4-(4-aminofenyl)butan

K suspenzi 10% Pd/C (358 mg) v absolutním EtOH (15 ml) se přidá 1-[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-(pyri di n-2-yl)amino]-4~(nitrofeny!)butan (1,25 g, 3,37 mmol). Tato směs se zbaví kyslíku (3 cykly evakuace/zavádění N2) st P®k se zavede Hz (50 psi). Po 2 hodinách v atmosféře H2 se H2 odstraní a směs se zfiltruje přes vrstvu Celite^R. Filtrát se pak zahustí a získá se tak titulní sloučenina ve formě žlutého oleje (1,14 g, 99 %) , která se použije bez dalšího čištění. MS(ES) m/e 342 (M+H)⁺.

d) Terč -butyl-(±)-3~fenyl-3-[4-[4-[N-(terč.butoxykarbonyl ) -N- (pyr i d in-2-yl ) ami no] -1 -butyl ] feny 1 amino] propanoat

K suspenzi MgSCU (7,0 g) v CH2CI2 (20 ml) se přidá 1~[N~ -(terč.butoxykarbonyl)-N-(pyridin-2-yl)amino]-4-(4~ami nofenyl)butan (560 mg, 1,64 mmol) a potom benzaldehyd (0,2 ml, 1,97 mmol). Po 18 hodinách se směs zfiltruje a filtrát, se zahustí. Zbytek se vyjme do suchého THF (10 ml) a ochladí se na “78 °C. K této směsi se přidá po kapkách BFg.OEtz (0,4 ml, 3,28 rnmol). Po 15 minutách se přidá Reformatskyho činidlo připravené z kovového zinku a terč.butylacetatu v THF (Tetrahedron 1984, 40, 2781; 818 mg, 2,46 mmol). Tato směs se pak nechá během 5 hodin ohřát na teplotu místnosti tak jak se • · • · ohřívá chladící lázeň. Směs se pak zředí H2O (20 ml) a extrashuje se EtOAc (3 x 20 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgSOzí, zfiltrují se a zahustí se. Titulní sloučenina se získá zpracováním zbytku chromatografií na silikagelu (15 %

EtOAc/hexany) (350 mg, nečistý produkt). MS(ES) m/e 546 (M+H) ⁺ .

e) Kyselina (±)-3-fenyl-[4-[4-(pyridín-2-yl)amino-1-butyl]feny1amino]propanová

Γ erc.butyl-(±)-3-f enyl-3-[4-[4-[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-(pyr i d in-2-yl)ami no]-1-butyl]feny1ami no]propanoat (3 5 0 mg, nečistý produkt) se rozpustí v TFA /CH2CI2 1:1 (10 ml). Po 2 hodinách se směs zahustí. Zbytek se pak rozpustí v 1,0 M NaOH (10 ml) a extrahuje se EtOAc (2 x 10 ml). Vodná vrstva se okyselí na pH 6 pomocí 10% HC1. Pevný podíl se oddělí filtrací a sušením ve vakuu při 50 °C po dobu 18 hodin se získá ve formě špinavě bílého prášku titulní sloučenina (74 mg, 12 %). MS(ES) m/e 390 (M+H) ⁺ . Analýza: vypočteno pro C24H27N3O2 - 0,50 H₂0: C, 72,34; H, 7,08; N, 10,54. Nalezeno: C, 72,29; H, 6,92; N, 10,37.

Příklad 5

Příprava kyseliny 4~[4~[2“[6-(methylamino)pyridin~2-yl]~1~

-ethoxy]fenyl]butanové

a) Methyl -4-[4-[2[6-(methy1ami no) pyr i d i n-2~y 1 ] -1 -eth oxy] fenyl]butanoat

9 • · • · · ·

K roztoku methyl-4-(4-hydroxyfenyl)butanoatu (180 mg, 0,93 mmol), 6-(methy1amino)-2-pyridylethanolu (212 mg, 1,4 mmol) a trifenylfosfi nu (367 mg, 1,4 mmol) v bezvodém THF (10 ml) se při 0 °C přidá di isopropy1azodikarboxy1at (0,3 ml, 1,4 mmol). Tato směs se pak. nechá ohřát na teplotu místnosti současně s tím, jak se ohřívá chladící lázeň. Po 24 hodinách se směs zahustí a zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (EtsO) . Titulní sloučenina se získá ve formě světležlutého oleje (160 mg, 52 %) . ¹H NMR (300 MHz, CDCI3) δ

7,	39	(t, 1H), 7,05 (d, J = 6,	6 Hz ,	2H)	, 6,82 (d,	J = 6 ,	6 Hz, 2H) ,
6 ,	52	(d, J=8 Hz, 1H), 6,13	(d, J-	= 8,0	Hz, 1H),	4,51	(br s, 1 H) ,
4,	28	(t, 2H), 3,72 (t, 2H),	3,65	(s,	3H), 3,06	(t,	2H), 2,89
(cl	, J	=6,0 Hz, 3H), 2,55 (t,	2H) ,	·*) 0 (C J •‘.,-1	0 (t, 2H),	1 ,88	(m, 2H).

b) Kyselina 4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1- e t h o x y ] f e n y 1 ] b u t a n o v á

K roztoku methyl-4”[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoatu (160 mg, 0,49 mmol) v THF/H2O 1:1 (1,5 ml) se přidá 1,0 N LiOH (0,58 ml, 0,58 mmol). Po 5 hodinách se směs zahustí a odstraní se tak THF. Získaný vodný roztok se ochladí na 0 °C a okyselí se pomocí 10% HCI na pH 6. Titulní sloučenina (94 mg, 61 %) se odfiltruje a suší se 18 hodin při 50 °C. MS(ES) m/e 315 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C18H22N2O3: C, 68,77; H, 7,05; N, 8,91. Nalezeno: C, 68,75; H, 7,06; N, 8,74.

Příklad 6

Příprava kyseliny (±)-4-[4-[2-[6~(methylamino)pyridin-2-yl]~1-ethoxy]fenyl]-3-vi nylbutanové

a) Methyl-(±)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyr i d i n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-vi nylbutanoat

140 • · · · • · · · • · · · • · · · · • · · ·

K roztoku methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-vinylbutanoatu (92,5 mg, 0,42 mmol), 6-(methylamino)-2-pyridylethanolu (128 mg, 0,84 mmol) a trifenylfosfinu (220 mg, 0,84 mmol) v bezvodém THF (2 ml) se při 0 °C přidá di isopropylazodikarboxylat (0,17 ml, 0,84 mmol). Tato směs se pak nechá ohřát na teplotu místnosti současně s tím, jak se ohřívá chladící lázeň. Po 24 hodinách se směs zahustí a zbytek se zpracuje chromatograf i í na silikagelu (Et.20/hexany 3:1).. Titulní sloučenina se získá ve formě svět1ež1utého oleje (100 mg, 67 %). MS(ES) m/e 355 (M+H)*.

b) Kyselina (±)™4~[4~[2-[6-(methylamino)pyridin~2~y1]~1-ethoxy]fenyl]-3-vinylbutanová

K roztoku methyl”(±)-4-[4-[2-C6-(methylamino)pyridin-2~y1]-1-ethoxy]feny1]-3-vinylbutanoatu (100 mg, 0,28 mmol) ve směsi THF/H2O 1:1 (1,5 ml) se přidá 1,0 N LiOH (0,34 ml, 0,34 mmol). Po 18 hodinách se směs okyselí na pH 6 pomocí 10 % HC1 a směs se extrahuje EtOAc (3 x 10 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgS04, zfiltrují se a zahustí se. Lyofilizací zbytku z HOAc (10 ml) se ve formě žlutého oleje získá titulní sloučenina (50 mg, 52 %) . MS(ES) rn/e 341 (M+H)*. Analýza:

vypočteno pro C20H24N2O3.2,75 CH3CO2H: C, 60,58; H, 6,98; N, 5,54. Nalezeno: C, 60,55; H, 6,91; N, 5,47.

Příklad 7

Příprava kyseliny (±)-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyr i di n-2 — yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-(pyridin-2-yl)butanové

a) Ethyl-(+)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyri din-2-y1]~1-ethoxy]fenyl]-3-(pyri din-2-yl)butanoat

4 1 • · · · · ·

K roztoku ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(pyridin-2-yl)butanoatu (90 mg, 0,31 mmol), 6-(methylamino)-2-pyridylethanolu (95 mg, 0,62 mmol) a tri feny1fosfinu (163 mg,

0,62 mmol) v bezvodém THF (2 ml) se při 0 °C přidá diisopropy1azodikarboxy1at (0,12 ml, 0,62 mmol). Tato směs se pak nechá ohřát na teplotu místnosti současně s tím, jak se ohřívá chladící lázeň. Po 24 hodinách se směs zahustí a zbytek se zpracuje chromatografi i na silikagelu (10 % hexany/EtzO). Titulní sloučenina se získá ve formě bezbarvého oleje (71 mg,

%). MS(ES) m/e 420 (M+H)⁺.

b) Kyselina (±)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-y1]-1-ethoxy] f enyl ] -3- (pyr i cli n-2-y 1) butanová

K roztoku ethyl-(±)-4-[4-[2~[6-(methylamino)pyridin~2~ ~yl]”1-ethoxy]feny1]-3™(pyridin-2-yl)butanoatu (71 mg, 0,17 mmol) ve směsi THF/H2O 1:1 (2 ml) se přidá 1,0 N LioH (0,34 ml, 0,34 mmol). Po 18 hodinách se směs okyselí na ph' 6 pomocí 10 % HCI a směs se extrahuje CHO3 (3 x 10 ml). Spojeně organické vrstvy se vysuší MgSO<, zfiltrují se a zahustí se. Zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (10 % MeOH/CHCls) a získá se tak titulní sloučenina ve formě nažloutlé pěny.

MS(ES) m/e 392 (M-t-H) ⁺ . Analýza: vypočteno pro C23H25N3O3.0,75 H2O: C, 68,21; H, 6,60; N, 10,38. Nalezeno: C, 68,50; H, 6,39;

N, 10,24.

Příklad 8

Příprava kysel i ny (±)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-ylj-1-ethoxy]fenyl]-3-(oxazol-2-yl)butanové

a) Methyl~(±)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2~yl ]~1-ethoxy)fenyl]-3-(oxazol-2-yl)butanoat

142 • ·

K roztoku methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(oxazol-2-yl)butanoatu (163 mg, 0,62 mmol), 6-(methylamino)-2-pyridylethanolu (190 mg, 1,24 mmol) a trifenylfosfinu (325 mg,

1,24 mmol) v bezvodém THF (4 ml) se při 0 °C přidá diisopropylazodikarboxylat (0,24 ml, 1,24 mmol). Tato směs se pak nechá ohřát na teplotu místnosti současně s tím, jak se ohřívá chladící lázeň. Po 24 hodinách se směs zahustí a zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (50 % EtOAc/CHC13). Titulní sloučenina se získá ve formě naoranžovělého oleje (157 rng, 68 %) . MS (ES) m/e 396 (M+H)*.

b) Kyselina (±)~4~(4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-(oxazol-2-yl)butanové

K roztoku methyl-(±)-4~[4~[2~[6~(methylamino)pyridin~2~ -yl]-1-ethoxy]feny I]-3-(oxazol-2-yl)butanoatu (167 mg, 0,42 mmol) ve směsi THF/H2O 1:1 (4 ml) se přidá 1.0 N LiOH (0,63 ml 0,63 mmol)- Po 18 hodinách se směs promyje E120 (2 x 2 ml). Vodná vrstva se zahustí k odstranění zbytkových THF/EtsO a pak se okyselí na pH 6 pomocí 10% HC1, Titulní sloučenina (114 mg, 71 %) se odfiltruje ve formě bílého pevného produktu, a suší se ve vakuu 18 hodin při 50 °C. MS(ES) m/e 382 (M+H)*.

Analýza: vypočteno pro C21H23N3Ο4.0,50 H2O: C, 64,60; H, 6,20; N, 10,76. Nalezeno: C, 64,33; H, 6,12; N, 10,38.

Příklad 9

Příprava kyseliny (±)-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyr i di n™2-yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-(thi azol-2 —yl)butanové

a) Ethyl-(±)-4-(4-[2-[6-(methylami no)pyr i din-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-(th i azol-2-yl)butanoat

K roztoku ethyl-(i)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thiazol-2-yl)1 43 butanoatu ¢155 mg, 0,53 mmol), 6-(methy1amino)-2~pyridy1ethanolu (163 mg, 1,06 mmol) a trifeny1fosfinu (278 mg,

1,06 mmol) v bezvodém TKf (5 ml) se při 0 °C přidá diisopropylazodikarboxylat (0,21 ml, 1,06 mmol). Tato směs se pak nechá ohřát na teplotu místnosti současně s tím, jak se ohřívá chladící lázeň. Po 24 hodinách se směs zahustí a zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (50 % EtOAc/CHC13). Frakce obsahující produkt se zahustí a znovu se chromatografují na silikagelu (60 % EtOAc/hexany). Frakce z druhé chromatografie obsahující požadovaný produkt se dále přečistí preparativní TLC (60 % EtOAc/hexany). Titulní sloučenina (106 mg, 47 %) se získá ve formě oleje. MS(ES) m/e 426 (M+H)⁺.

b) Kyselina (±)-4~[4~[2~[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-(tgiazol-2-yl)butanová

K, r o z toku ethyl-(±)~4~[4-[2-[6-(m©thylamino)pyridin~2~

-yl]-1-ethoxy]feny1]~3~(thiazol-2-yl)butanoatu (106 mg. 0,25 mmol) ve směsí THF/H2O 1:1 (5 ml) se přidá 1,0 N LiOH (0,37 m'i 0,37 mmol). Po 18 hodinách se směs extrahuje EtsO (2 x 5 ml), a vrstvy EtzO se odstraní. Vodná vrstva se zahustí k odstranění zbytkových organických rozpouštědel a pak se okyselí na pH 6 pomocí 10% HCI. Ke směsi se k rozpuštění všech pevných podílů přidá CH3CN (0,5 ml). Roztok se pak přečistí s C-18-fézí/eluční chromatografiί (H2O a potom 20 %

CH3CN/H2O). Frakce obsahující požadovaný produkt se lyofilizují a získá se tak titulní sloučenina (53 mg, 53 %) ve formě bílého prášku. MS(E5) m/e 398 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C21H23N3O3S: C, 63,46; H, 5,83; N, 10,57. Nalezeno: C, 63,17; H, 6,00; M, 10,37.

Příklad 10

44

Příprava kyseliny (±)-3-methyl-4-[4-[3-(pyridin-2-yl)amino-1-propyloxy]fenyl]butanové

a) Ethyl-(*)-3-methyl-4-[4-[3—(1-oxopyridi n-2-yl)amino-1-propyloxy]fenyl]butanoat

K roztoku ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-methylbutanoatu (220 mg, 1,0 mmol), 2-[(3-hydroxy-1-propyl)amino]pyridin-N-oxidu (252 mg, 1,5 mmol) a trifenylfosfinu (390 mg, 1,5 mmol) v bezvodém DMF (22,5 ml) se při 0 °C v atmosféře argonu přidá během 45 sekund diisopropylazodikarboxylat (0,3 ml, 1,5 mmol). Získaný žlutý roztok se udržuje 10 minut při 0 °C a pak se ohřeje na teplotu místnosti. Za 24 hodin se reakční směs zahustí a zbytek se znovu zahustí po přídavku xylenů (2 x) . Titulní' sloučenina (200 mg, 54 %) se získá ve formě žlutého oleje po chr orná togr af i i na silikagelu (1 % MeOH/CHsCl 2) ·

MS (ES) m/e 373 (M+H)* ,

b) Ethy1-(±)-3-methy1-4-[4-[3-(pyr i di n-2-y1)amino-1 -propyloxy)fenyl]butanoat

Směs ethyl-(±)-3-methyl-4-[4-[3-(1-oxopyridin-2-yl)amino-1-propyloxy]fenyl]butanoatu (200 mg, 0,54 mmol), cyklohexenu (0,6 ml, 0,54 mmol), 10% Pd/C (55 mg, 0,05 mmol) a isopropanolu (10 ml) se zahřeje na teplotu zpětného toku v atmosféře argonu. Směs se zahřívá při teplotě zpětného toku dalších 20,5 hodiny a pak se za horka zfiltruje přes Celíte*. Filtrační vrstva se pak promyje horkým MeOH/CHCls 1:1 a filtrát se zahustí. Zbytek se znovu zahustí s přídavkem toluenu a pak se zpracuje chromatografií na silikagelu (1 % MeOH/CH2Cl2) s výtěžkem titulní sloučeniny (150 mg, 78 %) ve formě bezbarvého oleje, MS(ES) m/e 357 (M+H)*,

145

c) Kyselina (±)-3-methy1-4-[4-[3-(pyridin-2-yl)amino-1-propyloxy]fenyl]butanová

Směs ethyl - (±) -3-methyl -4-[4-[3-(pyridin-2-yl)amino-1-propyl oxy ] fenyl ] butanoatu (150 mg, 0,42 rnmol), 1,0 N LiOH (1,2 ml, 1,2 mmol), THF (4 ml) a H₂0 (2,8 ml) se míchá 4 hodiny při teplotě místnosti a potom se zahřívá na olejové lázni o teplotě 45-50 °C. Za 17,5 hodiny se získaný homogenní, téměř bezbarvý roztok ochladí na teplotu místnosti a extrahuje se Et₂0 (2x8 ml). Vrstvy Et₂0 se pak odstraní.. Vodná vrstva se pak míchá za mírného ohřevu ve vakuu aby se odstranily zbytkové organická rozpouštědla, a potom se zflitruje. Získaný vodný roztok se pak míchá při teplotě místnosti, přičemž se hodnota pH pomalu a opatrně upraví na 5,5-6,0 pomocí 1,0 N HCI. Získaná směs se pak míchá hodiny, pevné podíly se oddělí filtrací s pomocí odsávání a promyjí se dostatečným množstvím H₂0. Titulní sloučenina se získá vysušením ve vysokém vakuu při 60 °C (90 mg, 65 %) ve formě sklovité pevné hmoty. MS(ES m/e 328 (M+H)*, Analýza: vypočteno pro Ci_θΗ₂4Ν₂θ3·0,25 H₂0; C, 68,54; H, 7,13; N, 8,35. Nalezeno: C, 68,55; Η, 7,42; N, 8,41.

P ří klad 11

Příprava kyseliny (±)-3-methyl-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanové

a) Ethyl-(±)-3-methyl-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyr i d in~ -2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoat

K roztoku ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-methylbutanoatu (378 mg, 2,25 mmol), 6-(methylamino)-2-pyridylethanolu (343 mg, 2,25 mmol) a trifeny1fosfi nu (590 mg,

2,25 mmol) v bezvodém THF (22,5 ml) se při 0 °C, v atmosféře

4 6 • · · · · · • · • · • · · argonu a během 2 minut přidá diisopropylazodikarboxylat (0,44 ml, 2,25 mmol). Získaný žlutý roztok se udržuje 10 minut při 0 °C a pak se ohřeje na teplotu místnosti. Po 24 hodinách se reakční směs zahustí a zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (EtOAc/hexany, 6:4). Titulní sloučenina (200 mg, 76 %) se získá ve formě bezbarvého oleje. MS(ES) m/e 357 (M+H)*.

b) Kyselina (±)-~3--methyl-4-[4~ [2~ [6-~ (methyl amino) pyr i d i n~

-2-yl]-1-ethoxy]fenylbutanová

K chladnému roztoku (15 °C ethyl-(±)-3-methyl-4-[4-[2-[6~ -(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoatu (160 mg, 0,449 mmol) v THE (3 ml) v THF (3 ml) se přidá po kapkách 1,0 N NaOH (1 ml, 0,898 mmol) a směs se míchá 24 hodin při teplotě místnosti. Získaný roztok se pak zahustí ve vakuu a zbytek se rozpustí v HzO (5 ml). Hodnota pH se upraví na 7 pomocí 1,0 N HCI a od gumovité sraženiny se oddělí dekantací supernatant. Titulní sloučenina se získá důkladným sušením sraženiny po několik dnů při 60 °C ve formě bílé pevné hmoty (120 mg, 82 %). MS(ES) m/e 328 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C19H24N2O3: C, 69,49; H, 7,37; N, 8,53. Nalezeno: C, 69,03; H, 7,27; N, 8,40.

Příklad 12

Příprava kyseliny (±)-3~methyl~4-[4~[2”[2~(methylamino)pyridin-5-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanové

a) Ethyl-(±)-3-methyl-4~[4~[2-[2-(methylamino)pyridin-5yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoat

K roztoku ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-methylbutanoatu (133 mg, 0,6 mmol), 2-[N-(terc.butoxykarbonyl)-N-methylamino]-5-pyridylethanolu (230 mg, 0,913 rnmol) a tr if enyl f osf inu (239 mg, 0,913 mmol) v bezvodém THF (5 ml) se při 0 °C v atmosféře N₂ přidá během 2 minut, diisopropylazodikarboxylat (0,18 ml, 0,913 mmol). Získaný žlutý roztok se udržuje 10 minut při 0 °C a pak se ohřeje na teplotu místnosti. Za 24 hodin se reakční směs zahustí a zbytek se zpracuje chromatografií na silikagelu (1 % MeOH/CH₂C1₂). Titulní sloučenina (200 mg, 73 %) se získá ve formě bezbarvého oleje. MS (ES) rn/e 456 (M+H)⁺.

b) Kyselina (±)-3-methyl-4-[4-[2~(methylami no)pyr i d i n~5~ -yl]-1-ethoxy]feny1]butanová

Ethyl - (±) ~3-methyl -4- [4-- [2 - [ 2~ (methyl amino) pyr idin-5-yl]-1-ethoxy]feny1]butanoat (200 mg, 0,44 mmol) se suspenduje v 1,0 M HCl/dioxan (5 ml). Po 2 hodinách se reakční směs zahustí ve vakuu a zbytek se znovu zahustí s přídavkem toluenu (3 x 10 ml). Získaný zbytek se vyjme do 5% roztoku Na₂C03 a extrahuje se CH2CI2. Extrakty se vysuší MgSCU, zfiltrují se a zahuštěním se získá olej (50 mg). Olej se vyjme do THF (3 ml), přidá se 1,0 N LiOH (0,28 ml, 0,28 mmol) a směs se míchá 24 hodin při teplotě místnosti. Získaný roztok se zahustí ve vakuu a zbytek se rozpustí v H₂0 (5 ml), Hodnota pH se upraví na 7 pomocí 1,0 N HC1 a supernatant se oddělí od gumovité sraženiny dekantací. Intenzivním sušením ve vakuu při 60 °C po několik dní se ve formě bílé tuhé pěny získá titulní sloučenina (5 mg). MS(ES) m/e 328 (M+H)⁺.

Příklad 13

Příprava kyseliny (±)-4-[4-[2~[6-(methylamino)pyridin-2-y1]-1-ethoxy]feny]]-3-(thi ofen-2-yl)butanové

a) Methyl-(±)-4-[4-[2-[6-[N-(terč,butoxykarbonyl)~N~ -methylamino)pyr idi n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-(thi ofen-2-yl)• · < « butanoat

Roztok methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thiofen-2-y1)butanoatu (245,1 mg, 0,89 mmol) a PPh3 (237,6 mg, 0,91 mmol) v ChsCla se pomalu přidá k roztoku 6-[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-methyl ami no]-2-pyr i dyl ethanol u (244,1 mg, 0,97 rnmol) a DEAD (0,14 ml, 0,89 mmol) v CH2CI2 při teplotě 0 °C, Pak se reakční směs ohřeje na teplotu místností sočasně s tím, jak se ohřívá chladící lázeň. Po 24 hodinách se reakční směs zahustí ve vakuu a chromatografií na silikagelu (gradientově eluce: 10 % EtOAc/hexany, potom 20 % EtOAc/hexany) se získá titulní sloučenina (122,1 mg, 26,9 %). MS(ES) m/e 510,9 (M+H)⁺.

b) Kyselina (±)-4-[4-[2~[6-(methylamino)pyridin-2~yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-(thiofen-2-yl)butanová

Methyl-(±)-4-[4-[2-[5-[N~(terč.butoxykarbony1)-N-methylamino)pyridi n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-(th iofen-2-yl)butanoat (122,1 mg, 0,24 mmol) se míchá 2,5 hodiny při teplotě místnosti s 4 N HCl/dioxan, potom se reakční směs zahustí a zbytek se znovu zahustí s přídavkem toluenu (2 x) . Protože uvedeným způsobem nedojde k úplnému odstranění skupiny Boc, zbytek se znovu zpracuje za uvedených podmínke reakce. Po 1,5 hodině se reakční směs zahustí a zbytek se znovu zahustí po přídavku toluenu. Získaný zbytek se se rozpustí v dioxanu (3 ml) a v THE (3 ml) a přidá se 1,0 N NaOH (2 ml, 2,0 mmol). Reakční směs se míchá 24 hodin při teplotě místnosti a pak se zahustí. Protože reakční směs stále ještě obsahuje ester, zbytek se znovu zpracuje za stejných reakčních podmínek. Po dalších 20 hodinách při teplotě místnosti se reakční směs zneutralizuje 1,0 N HCI a zahustí se. Protože stále ještě je ve směsi obsažen ester, zbytek se ještě jednou zpracuje s použitím výše uvedené reakce, tentokrát s ohřevem na 60 °C. Po

149 hodinách se reakční směs zneutralizuje 1,0 N HC1 a zahustí se ve vakuu. Pevný zbytek se znovu zahustí s přídavkem toluenu (2 x) a pak se vyjme do 0,1% TFA/H2O. Bílá sraženina se oddělí a promyje se dalším podílem 0,1% TFA/H2O. Vysušením ve vakuu se získá ve formě bílého prášku titulní sloučenina (92,5 mg,

%) . MS(ES) m/e 397,1 (M+H)* C22H24N2O3S.0,5 TFA.0,5 H2O: C Nalezeno: C, 59,62; H, 5,40; N

Analýza: vypočteno pro 59,73; H, 5,56; N, 6,06

6,14.

Příklad 14

Příprava kyseliny 2-[N-benzyl~N-[4~[2-[6~(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]benzyl]amino]octové

a) Ethyl-2-[M-benzyl~N~[4-[2-[6-[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-methylamino]pyridi n-2-yl]-1-ethoxy]benzyl]amino]acetat

Roztok 6 — CN —(terč.butoxykarbonyl)-Ν-methy1amino]-2-pyridylethanol u (0,17 g, 0,69 mmol) a di ethylazodi karboxy1atu (0,11 ml, 0,70 mmol) v CH2CI2 (1,5 rn 1) se přidá po kapkách při 0 °C k roztoku ethyl-2-[N-benzyl-N-(4-hydroxybenzyl)amino]acetatu (0,14 g, 0,46 mmol) a PhsP (0,18 g, 0,69 mmol) v Ch2Cl2 (1,5 ml). Pak se ledová lázeň odstraní a reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti. Po 24 hodinách se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku. Titulní sloučenina (0,14 g) se získá ve formě čirého oleje radiální chromatografií (20 % EtOAc/hexan, silikagel, deska 6 mm).

MS(ES) m/e 534,1 (M+H)*.

b) Kyselina 2-[N-benzyl-N-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]benzyl]ami no]octová

Ethyl-2-[N-benzy1-N-[4-[2-[6-[N-(terč.butoxykarbonyl)-N-methylami no]pyr idi n-2-yl]-1-ethoxy]benzyl]ami no]acetat (0,14 • · · · g, 0,27 mmol) se rozpustí v 4 N HCI/dioxanu (5 ml). Reakční směs se míchá 5,5 hodiny při teplotě místnosti a pak. se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku. Zbytek se suspenduje v 1,0 N NaOH (2 ml) a MeOH (2 ml). Reakční směs se pak míchá 18 hodin při teplotě místnosti a potom se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v HsO a roztok se pomocí 1,0 HCI okyselí na pH - 5. Pak se rozpouštědlo odstraní za sníženého Itaku. Titulní sloučenina (0,40 g) se získá ve formě bílého prášku přečištěním preparativní HPLC (kolona Hamilton PRP-1, 20 % CH3CM/H2O s obsahem 0,1 % TFA). MS(ES) m/e 406,0 (M+H) ⁺ , Analýza: vypočteno pro C24H27N3O3-2,5 TFA.1,5 H2O: C, 48,54; H, 4,56; N, 5,86. Nalezeno: C, 48,69;

H, 4,24: N, 5,78.

Příklad 15

Příprava kyseliny 2~ [N™ [4- [2-~ [6 - (methyl amino) pyr idin~2~y 1 ] -1 ~ -etboxy]benzyl]-N-fenyl]ami no]octové

a) Methyl-2-[N[4-[2-[6~[N'~(terč.butoxykarbonyl)-N ' -methylamino]pyr idin-2-yl]~1-ethoxy]benzyl]-N-fenyl]ami no]acetat

Titulní sloučenina se připraví způsobem popsaným v přikladu 14(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-2-[N-benzy1-N-(4-hydroxybenzyl)amino]acetatu se použije methyl~2~[N-- (4-hydr oxybenzyl ) -N-f enyl ami no] acetat (39 mg, 0,14 mmol) a získá se po radiální chromatografi i (20 % EtOAc/hexan, silikagel, deska 2 mm) ve formě čirého filmu (8 mg). MS(ES) m/e 506,0 (M+H)⁺.

b) Kyselina 2-[N~[4-[2-[6-(methylamino)pyridin~2~yl]-1-ethoxy]benzyl]~N-fenyl]amino]octová

K methyl -2 - [Ν- [4- [2 - [6 - (methyl amino) pyr idin-2~y I ] -1 ~ -ethoxy]benzyl]-N-fenyl]amino]acetatu (8 mg, 0,16 mmol) se přidá roztok 4 N HC1 v dioxanu (5 ml). Reakční směs se míchá 5,5 hodiny při teplotě místnosti a odstraněním rozpouštědla za sníženého tlaku se získá čirý film. Ten se rozpustí v 1,0 N NaOH (2 ml) a MeOH (2 ml). Reakční směs se pak míchá 18 hodin při teplotě místnosti a pak se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku. Titulní sloučenina (1,5 mg se získá ve formě hygroskopického tmavého pevného produktu rychlou chromatograf1í na koloně C-18 Bond Elut^R (stupňová gradientově eluce: HzO s obsahem 0,1 % TFA, potom 20 % CH3CN/H2O s obsahem 0,1 % TFA a pak 50 % CH3CN/H2O s obsahem 0,1 % TFA).

MS (ES) m/e 3 92,0 (M+H)*.

Příklad 16

Příprava kyseliny 2-[N~[2-methoxy~4~[2-(6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]benzyl]amino]octové

a) Kyselina methyl-2~[N-[2~methoxy-4-[2-[6~[N'-(terc.butoxykarbonyl)-N¹-methylamino]pyridi n-2-yl]-1-ethoxy]benzyl]ami no]octové

Titulní sloučenina se připraví způsobem popsaným v příkladu 14(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-2-[N-benzyl~N-(4-hydroxybenzyl)amino]acetatu se použije methyl-2™[(4-hydroxy-2-methoxybenzyl)amino]acetat (0,48 g, 2,14 rnmol) a titulní sloučenina (0,14 g) se získá rychlou chromatograf1í na silikagelu (40 % EtOAc/hexan) a následnou radiální chromátografií (5 % MeOH/CHCls, silikagel, deska 6 mm). MS(ES) m/e 506,0 (M+H)*.

b) Methyl-2-[N-[2-methoxy-4-[2-[6-(methylamino)pyri di n-2-yl]-1-ethoxy]benzyl]amino]acetat r 9

Ke kyselině methyl~2~[N~[2-methoxy-4-[2-[6-[N'-(terč.butoxykarbonyl)-N¹-methylami no]pyr i di n-2-yl]-1-ethoxy]ami no]octové (0,14 g, 0,30 mmol) se přidá roztok 4 N HCI v dioxanu (15 ml). Reakční směs se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti a potom se odpařením rozpouštědla za sníženého tlaku získá čirý zbytek. Zbytek se rozpustí v nasyceném NaHCOs a roztok se extrahuje 10 % MeOH/EtOAc. Spojené organické extrakty se promyjí solným roztokem, vysuší se Na₂S04 a zahuštěním se získá světležlutý olej. Titulní sloučenina (0,11 g) se získá ve formě čirého oleje rychlou chromatografií na silikagelu (5 % MeOH/CHCls). MS(ES) m/e 350,4 (M+H)⁺.

c) Kyselina 2-[N~[2-methoxy~4-[2-[6-(methylamino)pyri din-2-y1]-1-ethoxy]benzyl]aminooctová

K roztoku methyl-2-(N~(2-methoxy~4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]benzyl]amino]acetatu (0,11 g, 0,30 mmol) v MeOH (3 ml) se přidá 1,0 N NaOH (3 ml). Reakční směs se míchá 15 minut při teplotě místnosti a pad se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v H₂0 a okyselí se koncentrovanou HCI na pH ~ 3. Odstraněním rozpouštědla se získá bílý zbytek. Titulní sloučenina (0,11 g) se získá ve formě velmi hygroskopického bílého pevného

produktu r	ych 1	ou chr	omatografií	ria koloně Water	•s Sep—P	a!<R C-
(stupňový	grádi ent:	H20, potom	15 % CH3CN/H2O).	. MS (ES)	m/e
346,4 (M+í-	1) * .	1 H NMR	(300 MHz,	DMSO-ds) δ 7,70	(m, 1H)	, 7,40
(d, J~8,3	Hz ,	1 H ) , 6	,80-6,55 (m	, 4H), 4,35 (m,	2H), 4,	05 (s,
2H), 3,80	( >	3H) , 3	,67 (s, 2H)	, 3,15 (m, 2H),	2,95 (s	, 3H) .

Příklad 17

Příprava kyseliny 2-fenoxy-4-[5-(pyridin-2-yl)amino-1-pentyloxy]feny1 octové

a) Methyl-2-tenoxy-4-[5-(1-oxopyri d in-2-yl)amino-1-pentyloxy]fenylacetat

Titulní sloučenina se připraví způsobem popsaným v příkladu 14(a) s tím rozdíleni, že místo ethyl-2-[N-benzyl-N-(4~hydroxybenzyl)amino]acetatu se použije methyl-2-(4-hydroxy-2-fenoxyfenyl)acetat (0,19 g, 0,74 mmol) a titulní sloučenina (0,35 g) se získá ve formě světlež1utého oleje po radiální chromatografi i (50 % EtOAc/hexan, silikagel, deska 6 mm). MS(ES) m/e 505,0 (M+H)*.

b) Methyl-2-fenoxy-4-[5-pyr id i n-2-y1)ami no-1-pentyloxy]fenylacetat

K roztoku methyl~2~fenoxy-4-[5-(1-oxopyridin-2-yl )amino-1-pentyloxy]fenylacetatu (0,35 g, 0,81 mmol) a cyklohexanu (0,81 ml, 8,00 mmol) v EtOH (4 ml) se přidá 10% Pd/C (10 mg). Po 18 hodinách zahřívání při teplotě zpětného toku se reakční směs nechá vychladnout na teplotu místnosti a katalyzátor se odstraní filtrací. Pak se za sníženého tlaku odstraní rozpouštědlo a získá se čirý olej. Titulní sloučenina (0,23 g) se získá ve formě čirého oleje radiální chromatografií (5 % s ž 10 % MeOH/CHCls, silikagel, deska 6 mm). MS(ES m/e 421,1 (M+H)⁺.

c) Kyselina 2-fenoxy-4-[5-(pyridin-2-yl)amino-T -pentyloxy]feny1 octová

K roztoku methyl-2-fenoxy-4-[5-pyridin-2-yl)amino-1-pentyloxy]fenylacetatu (0,23 g, 0,55 mmol) v MeOH (2,5 ml) se přidá 1,0 N NaOH (2,5 ml). Reakční směs se mché 18 hodin při teplotě místnosti a potom se rozpouštědlo odstraní za

4• · « sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v K₂0 a roztok se okyselí koncentrovanou HC1 na pH = 4. Vodná vrstva se extrahuje EtOAc a spojené organické extrakty se vysuší Na₂S04. Rozpouštědlo se odstraní a získá se tak světležlutý olej. Titulní sloučenina (81 mg) se získá rychlou chromatografií na silikagelu (10 % MeOH/CHCl3). MS(ES) m/e 407,0 (M+H)*. ¹H NMR (300 MHz, CDCls)

7,78 (d, J=4,1 Hz, 1H), 7,50 (dt, J=8,7, 1,6 Hz, 1H), 7,20 (m, 3H), 6,95 (m, 3H), 6,50 (m, 4H), 3,77 (t, J=6,4 Hz, 2H), 3,59 (s, 2H), 3,13 (t, J-6,6 Hz, 2H) , 1,80-1,50 (m, 6H) ,

P ř i k 1 a d 1 8

Př íprava kysel i ny 4-[4-[6-(methylami no)pyr i din-2-yl]-1-ethoxy]-2-fenoxyfeny1]butanové

a) Methyl-4-[4-[6-(methylami no)pyri di n-2-y1]-1-ethoxy]-2-fenoxyfenyl]butanoat

Roztok 2-[(6-methylamino)-2-pyridinyl]ethanolu (0,07 g, 0,43 mmol) a di ethylazodikarboxylatu (0,07 ml, 0,44 mmol) v CH2CI2 (3 ml) se přidá po kapkách při 0 °C k roztoku PhsP (0,11 g, 0,43 mmol) a kyseliny 2~fenoxy-4~[5-(pyridin-2-y1)amino-1-pentyloxy]fenyloctové (0,08 g, 0,29 mmol) v CH₂C1₂ (3 ml). Pak se odstraní chladící lázeň a reakční směs se nechá ohřát, na teplotu místnosti. Po 18 hodinách se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku a přečištěním zbytku radiální chromatografií (30 % až 50 % EtOAc/hexany, silikagel, deska 6 mm) se získá ve formě oleje titulní sloučenina (0,14 g) , MS(ES) m/e 420,9 (M+H)*.

b) Kyselina 4-[4-[6~(methy1amino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]-2-fenoxyfenyl]butanová

Roztok methyl-4-[4-[6-(methylami no)pyr i d i n-2-yl]-11 5 5 ······ * · · ·· _t · » » · · » ···♦ «· · · * · · · _Φ· * · · V · · · · • · · · ♦··· • · · · · ··· « · · ·· <·

-ethoxy]2-fenoxyfenyl]butanoatu (0,1 g, 0,34 mmol) a 0,1 N NaOH (2 ml) v MeOH (2 ml) a THF (v množství dostatečném pro tvorbu homogenního roztoku) se míchá při teplotě místnosti. Po 18 hodinách se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku.

Zbytek se suspenduje v H2O a směs se okyselí na pH = 3 koncentrovanou HCl. Vodná fáze se extrahuje EtOAc a spojené extrakty se vysuší NazSO^i. Pak se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku a získá se zbytek ve formě bílé pěny. Titulní sloučenina (0,07 g) se získá ve formě bílé pěny rychlou chromatografií na silikagelu (EtOAc až 10 % MeOH/EtOAc).

MS (ES) m/e 406,9 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro

C24H26N2O4·0,75 H2O: C, 68,64; H, 6,60; N, 6,67. Nalezeno: C, 68,33; H, 6,09; N, 6,54.

Příklad 19

Příprava kyseliny (R)-3-fenyl-4-[4-[3-(pyridin-2~yl)amino-1-propyloxy]fenyl]butanové

a) Ethyl-(±)-3-fenyl-4-[4-[3-(1-oxopyridin-2-yl)amino-1-propyloxy]feny 1]butanoat

K roztoku ethyl-(R)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoatu (0,39 g, 1,4 mmol), 2-[(3~hydroxy~1-propyl)amino]pyridin~N~ -oxidu (0,35 g, 1,5 mmol) a trifenylfosfi nu (0,54 g, 2 mmol) v bezvodém DMF (20 ml) se při 0 °C v atmosféře argonu přidá během 45 sekund diisopropylazodikarboxylat (0,40 ml, 2 mmol). Získaný žlutý roztok se udržuje 10 minut při 0 °C a pak se

ohřeje ,	na teplotu	místnosti.	Za 23	hodin s e r	eakční směs
zahustí	. Titulní	s1oučeni na	(0,30	g, 51 %) se	získá ve formě
ž1utého	01 e j e p 0	chromatografii na	šili kagelu	(grád i entová
sluce 1	% - 4 %	MeOH/CHCl3)	. MS(E	S) m/e 434,	9 (M+H)*.
b)	Ethyl~(R)	-3-fenyl-4-	[4-[3-	(pyr i d i n~2~	y1)ami no-1-

r · ·

-propyloxy]fenyl]butanoat

Srněs ethyl - (R) -3-f enyl -4-[4-[3-(1-oxopyridin~2-yl)amino~

-1-propyloxy]feny1]butanoatu (0,30 g, 0,69 mmol), cyklohexenu (1 ml, 10 mmol), 10% Pd/C (93 mg, 0,09 mol) a isopropanolu (5 ml) se zahřívá v atmosféře argonu pří teplotě zpětného toku.

Po 3 hodinách se přidá další podíl Pd/C (110 mg). Směs se zahřívá při teplotě zpětného toku dalších 20,5 hodiny a pak se zahorka zfiltruje přes Celite^R. Filtrační vrstva se promyje horkým EtOAc, a zahuštěním spojených filtrátů se získá ve forrně svět!ežlutého oleje titulní sloučenina (0,25 g, 87 %) .

MS (ES) m/e 419,1 (M+H)*.

c) Kyseli na (P)-3-feny1-4-[4-[3-(pyr idin-2-yl)ami no-1-propyloxy]fenyl]butanová

Směs ethyl-(R)-3-4-[4-[3-(pyri di n-2~yl)amino-1-propyloxy]fenyl]butanoatu (0,25 g, 0,6 mmol) a monohydrátu hydroxidu lithného (32 mg, 0,76 mmol) v THf (5 ml) a H2O (3 ml) se míchá 18 hodin při teplotě místnosti, potom se směs zahustí a zbytek se rozpustí v H2O. Získaný vodný roztok se míchá při teplotě místnosti, přičemž se pH pomalu a opatrně upraví na hodnotu 5,5-6,0 pomocí 1?0 N HCI. Tato směs se míchá 0,5 hodiny, pevné podíly se odfiltrují s pomocí odsávání a promyjí se dostatečným množstvím H₂0. Vysušením ve vysokém vakuu při 60 °C se získá ve formě sklovité pevné hmoty titulní sloučenina (100 mg, 43 %) .. MS(ES) m/e 390,7 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C24H26N2O3·0,25 H₂0: C, 73,82; H, 6,71; N, 7,17. Nalezeno; C, 72,98; Η, 6,76; N, 7,09.

Příklad 20

Příprava kyseliny (S)-3-fenyl-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyr i di n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanové • ·

a) Ethy1-(S)-3-fenyl-4-[4-[2-[6- (methyl amino)pyridin~2~ —y1] — 1 —ethoxy]fenyl]butanoat

K roztoku ethyl-(S)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoatu (0,19 g, 0,66 mmol), 6-(methylamino)-2-pyridylethanolu (0,12 g, 0,80 mmol) a trifenylfosfinu (0,20 g, 0,80 mmol) v bezvodém DME (5 ml) se při 0 °C v atmosféře N2 přidá během 2 minut di isopropylazodikarboxylat (0,16 ml, 0,80 mmol). Získaný žlutý roztok se udržuje 10 minut při 0 °C a pak se ohřeje na teplotu místnosti. Za 24 hodin se reakční směs zahusti a titulní sloučenina (0,26 g, 93 %) se získá ve formě bezbarvého oleje po chromatografií na silikagelu (gradientově eluce 10 % - 30 % EtOAc/hexany). MS(ES) m/e 419,0 (M+H)*.

b) Kyše i i na (S)-3-fenyl-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyr i d i n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanová

K roztoku ethyl-(S)-3~fenyl~4-[4C2-[6”(methylamino)~ pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoatu (0,25 g, 0,62 mmol) v THE (5 ml) se přidá monohydrat hydroxidu lithného (29 mg, 0,69 mmol) v H2O (2 ml). Získaná směs se míchá 18 hodin při teplotě místnosti a pak se zahustí. Zbytek se rozpustí v H2O a a pH se upraví pomocí 1,0 N HCl na 5,5-6,0. Od gumovité sraženiny se dekantací oddělí vodný roztok, sraženina se suší několik dní ve vakuu při 60 °C a ve formě bílého pevného produktu se tak získá titulní sloučenina (0,10g, 41 %) . MS(ES) m/e 391,0 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C24H26N2O3: C, 73,82; H, 6,71; N, 7,17, Nalezeno: C, 73,62; H, 6,80; N, 6,98.

Příklad 21

Př í prava kysel iny (8)-3-feny1-4-[4-[3-(pyr i din-2-yl)amiηo-1-propyloxy)feny1]butanové

a) Ethyl-(S) -3-feny 1 -4-[4-[3-(1-oxopyridin-2-yl)Boc-ami no-1-propyloxy]fen yljbutanoat

K roztoku ethyl-(S)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoatu (0,60 g, 2 mmol) v bezvodém DMSO (6 ml) se při 23 °C a v atmosféře argonu přidá hydrid sodný (80% v minerálním oleji, mg, 2,2 mmol). Jakmile se směs zhomogenizuje, přidá se 2-[N-(3-methansulfony1oxy-1-propyl)-N-(terč.butoxykarbony!)amino]pyridin-N-oxid (0,35 g, 2 mmol). Získaný roztok se míchá 5 dní při teplotě místnosti a pak se rozdělí mezi EtOAc a H2O. Potom se organická fáze rozdělí promyje dvakrát H2O a jednou solným rpztpkem, vysuší se (MgSCM) a zahustí se. Titulní sloučenina (0,30 g, výtěžnost 55 % vzhled k výchozí složce) se získá ve formě žlutého oleje po chromatografi i na silikagelu (gradientova eluce: 0,5 % a 4 = MeOH/CHClz). MS(ES) m/e 535,0 (M+H)*. Získá se rovněž nezreagovaný ethyl-(S)-4-(4-hydroxyfenyl )-3-feny1butanoat.

b) Ethy1-(S)-3-feny1-4-[4-(3-(1-oxopyr idin-2-y1)ami no-1-propyloxy]fenyl]butanoat

Roztok ethyl -(S)-3-feny1-4-[4-[3-(1-oxopyr idin-2-yl)Boc-amino-1-propyloxy]fenyl]butanoatu (0,30 g, 0,56 mmol), CH2CI2 (5 rnl ) a TFA (5 ml) se míchá 1 hodinu při 0 °C a pak se směs nechá ohřát na teplotu místnosti. Za další 2 hodiny se roztok zahustí a získá se tak titulní sloučenina (0,15 g) ve formě světíežlutého oleje. M3(ES) m/e 435,2 (M+H)⁺.

c) Ethyl-(S)-3-feny1-4-[4-[3-(pyr i d i n-2-yl)amino-1 —

-propyloxy]fenyl]butanoat

Směs ethyl - (5) - 3-f eny 1 -4 - [4 - [3 - (1-oxopyr i di n-2--yl) smi noI · · · · I ·· ·· • · · · • · · · « · · · · g, 0,35 mmol), cyklohexenu 0,075 mmol) a isopropanolu ~1-propyloxy]fenyl]butanoatu (0,15 (0,5 ml, 5 mmol), 10% Pd/C (80 mg, (5 ml) ss zahřívá v atmosféře argonu při teplotě zpětného toku. Za 20,5 hodiny se směs za horka zfiltruje přes Celíte*. Filtrační vrstva se promyje horkým EtOAc, spojené filtráty se zahustí a získá se tak ve formě svět!ežlutého oleje titulní sloučenina (0,1 g, 43 %). MS (ES m/e 419,2 (M+H V .

d) Kyselina (S)-3-fenyl-4~[4-(3-(pyridin-2-yl)amino-1-propyloxy]fenyl]butanová

Směs ethyl - (S) -3-f eny 1 -4- [4~ [3 - (pyr i din-2--yl) ami no-1 ~ -propyloxy]fenyl]butanoatu (0,10 g, 0,24 mmol) a monohydrát hydroxidu lithného (12 mg, 0,29 mmol) v THf (5 ml) a HzO (2 ml) se míchá 18 hodin při teplotě místností a pak se zahustí. Zbytek se rozpustí v H2O a získaný vodný roztok se míchá při teplotě místnosti přičemž se pH pomalu a opatrně upraví pomocí 1,0 N HCI na 5,5-6,0. Tato směs se míchá 0,5 hodiny a pak se roztok od pevných podílů oddělí dekantací. Vysušením ve vysokém vakuu při 60 ®C se ve formě sklovitého pevného produktu získá titulní sloučenina (40 mg, 43 %) . MS(ES) m/e 390,7 (M+H)⁺. Analýza: vypočteno pro C24H26N2O3. 1 ,7 HCI.: C, 63,72; H, 6,17; N, 6,19. Nalezeno: C, 63,56; H. 6,22; N, 6,10.

Příklad 22

Příprava kyseliny (±)-3-(4-bromfenyl)-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyri din-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanové

a) Ethyl-(±)-3-(4-bromfenyl)-4-[4-[2~[6-[N-(terč.butoxykarbonyl ) -N-methyl ami no] pyr i di n- 2-yl ] - 1 -ethoxy] fenyl butan oat

K roztoku ethyl-(+.)-3™ (4-bromf enyl ) -4-(4-hydroxyf enyl )butanoatu (0,30 g, 0,82 mmol), 6-[N~(terč.butoxykarbonyl)1 60

-N-methylamino]~2~pyridylethanolu (0,31 g, 1,24 mmol) a tri feny1fosfinu (0,32 g, 1,24 mmol) v bezvodém CH2CI2 (10 ml) se při 0 °C v atmosféře argonu pomalu přidá diisopropy1azodikarboxylat (0,24 ml, 1,24 mmol). Získaný žlutý roztok se udržuje 10 minut při 0 °C a pak se ohřeje na teplotu místnosti. Po 39 hodinách se reakční směs zahustí a chromatografií zbytku na silikagelu (20 % EtOAc/hexany) se ve formě čirého oleje získá titulní sloučenina (0,32 g, 65 %). TLC Rf (20 % EtOAc/hexany) 0,44; MS(ES) m/e 349,1 (M+Na)*, 674,9 (2M+Na)⁺.

b) Ethyl-(±)-3-(4-bromfenyl)-4-[4~[2-[6-(methylamino) pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoat

Roztok ethyl-(±)-3-(4-bromfenyl)-4-[4-(2-(6-[N-terc.butoxykarbonyl)-N-methylami no]pyri din-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoatu (0,32 g, 0,53 mmol) v 4 N HC1 v dioxanu (15 ml) se míchá 1,5 hodiny při teplotě místnosti. Zahuštěním a opětovným zahuštěním z CHzClz a hexanů se získá ve formě bílého sirupu titulní sloučenina, která se použije v dalším postupu bez dalšího čištění.

c) Kyselina (±)-3-(4-bromfenyl)-4-[4-(2-[6~(methylamino)p y r i d i n - 2 - y 1 ] -1 - e t h o x y ] f e n y 1 ] b u t a n o v á

K roztoku ethyl-(±)—3~(4~bromfenyl)~4”[4-[2-C6~(methyl~ arnino)pyridin-2~yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoatu (0,26 g, 0,48 mmol) v dioxanu a H2O (5,0 ml) se po kapkách přidá 1.0 N NaOH (1,44 ml, 1,44 mmol). Získaná směs se míchá 3 hodiny při 50 °C a potom se zahustí. Zbytek se zředí H2O (5 ml) a roztok se zneutra 1 i zuje 1,0 N HC1, Vysrážený pevný produkt se oddělí a vysušením se získá titulní sloučenina (0,20 g, 81 %) ve formě bilé krystalické hmoty. HPLC (Hamilton PRP-1^R, gradientově

6 1 ·»···· * · ·· ·· ·· · ·· ·· » · · * • · · · ···» ·· · · ·»<··» • · · · ···· • · · · · · · · · · · · · · · eluce během 20 minut: 10 % -80 % CH3CN/H2 s obsahem 0,1 % TEA) K’ ~ 13,28; Analýza: vypočteno pro Cz-íHasNzOsBr. 1 , 5 HCI.0,25 H2O: C, 54,54; H, 5,15; N, 5,30, Nalezeno: C, 54,49; H, 4,97; N, 5,10.

Příklad 23

Příprava kyseliny (±)-3-(4-i sopropylfeny1)-4-[4-[2- [.6-(methyl ami no)pyr i di n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanové

a) Methyl-(±)-3-(4~isopropylfenyl)-4-[4-[2~[6-(methyl amino)pyri din-2-yl]-1-ethoxy)fenyl]butanoat

Titulní sloučenina se připraví způsobem popsaným v příkladu 22(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-3-(4-bromfeny1)-4-(4-hydroxyfenyl)butanoatu se použije methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(4-ísopropylfenyl)butanoat a místo 6-ΓΝ-(terč.butoxykarbonyl)-N-methylami no]-2-pyr i dylethanolu se použije 6-(methylamino)-2-pyridylethanol, a získá se po zpracování chromátografií na silikagelu (30 % EtOAc/hexany).

MS (ES) m/e 447,0 (M+H)*.

b) Kyselí na (±)-3-(4-i sopr opy1 feny1)-4-[4-[2-[6-methylami no)pyr i d i n-2-yl]-1-ethoxy]feny1]butanová

Titulní sloučenina se připraví způsobem způsobem popsaným v příkladu 22(c) s tím rozdílem, že místo ethy1~(+)~3~(4-bromfenyl)-4-[4-[2-Γ 6-(methylamino)pyridin-2-yl)-1-ethoxy]fenyl]butanoatu použije methyl-(+)-3-(4-isopropylfenyl)-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyridi n-2~yl)-1-ethoxy]fenyl]butanoat.

HPLC (Hamilton PRP~1^R> gradientova eluce během 20 minut: 10 % -80 % CH3CN/H2O s obsahem 0,1 % TEA) K' = 14,19; MS(ES) m/e 435,5 (M+H)*.

162

Příklad 24

Příprava kyseliny (±)-3-(4-isopropyl feny1)-4-[4-[3-(4-methy1pyr idi n-2-yl)amino-1-propyloxy)feny1)butanové

a) Methyl -(±)-3-(4-isopropylfenyl)-4-[4-[3~ (4-methyl -1-oxopyri din-2-yl)amino-1-propyloxy)fenylbutanoat

K roztoku 2-[(3-brom-1-propyl)amino]pyr1din-N-oxidu (0,37 g, 1,13 mmol) a methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(4-isopropylfeny1)butanoatu (0,32 g, 1,02 mmol) v bezvodém CHsCN (15 ml) se přidá NaOH (0,14 g, 3,37 mmol). Reakční směs se míchá 20 hodin při teplotě místnosti v atmosféře argonu, potom se zfiltruje a zahustí se na rotační vakuvé odparce. Titulní sloučenina (0,31 g, 64 %) se získá ve formě čirého oleje chromatografií na silikagelu (5 % MeOH/CH2C12)· MS(ES) m/e 477,1 (M+H)*.

b) Methyl-(±)-3-(4-isopropylfenyl)-4-[4-[3-(4-methylpyr i di n~2~y1)ami no-1-propyloxy]fenyl]butanoat

Směs methyl-(±)-3-(4-isopropylfenyl)-4-[4-[3-(4-methyl-1 —oxopyri di n-2-y1)amino-1-propyloxy]fenyl]butanoat (0,31 g, 0,65 mmol), 10% Pd/C (0,31 g, 0,29 mmol), cyklohexen (0,66 ml, 6,51 mmol), a isopropanol (15 ml) se zahřívá 16 hodin při teplotě zpětného toku a pak se katalyzátor odfiltruje přes Celíte*. Titulní sloučenina (0,25 g, 83 %) se získá ve formě sověti ež 1 utého oleje zahuštěním a chromatograf i í na silikagelu (5 % MeOH/CH₂Cl2) . MS (ES) m/e 460,9 (M+H)*.

c) Kyselina (±)-3-(4-isopropylfenyl)-4-[4-[3-(4-methy1pyri din-2-yl)ami no-1-propyloxy]fenyl]butanová

Titulní sloučenina se připraví způsobem podle příkladu

163

9

9 9 99

22(c) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-3-(4-bromfeny1)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]butanoatu se použ i j e methy1-( + )- 3-(4-i sopropy1f eny1)-4-[4-[3-(4-methylpyridin-2-yl)amino-l-propyloxy]fenyljbutanoat. HPLC (Hamilton PRP-1^R, gradientová eluce během 20 minut: 10 %-80 % CH3CN/H2O s obsahem 0,1 % TFA) K' = 14,57; MS(ES) m/e 447,5 (M+H)⁺.

Příklad 25

Příprava kyseliny 4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-l-ethoxy]f enyl]but-3-enové

a) Methy1-4-[4-[2-[6-(methy1amino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]f enyl]krotonat

Titulní sloučenina (0,46 g, 2,39 mmol) se připraví způsobem podle příkladu 5(a) s tím rozdílem, že místo methyl-4-(4-hydroxyfeny1)butanoatu se použije methyl-4-(4-hydroxyfeny1)krotonat. MS(ES m/e 327 (M+H)⁺.

b) Kyselina 4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-l-ethoxy]f eny1]but-3-enová

K roztoku methyl-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl)-1-ethoxy]feny1]krotonatu (0,3 g, 0,92 mmol) v MeOH (5 ml) se přidá 1,0 N NaOH (1,8 ml, 1,8 mmol). Reakční směs se míchá přes noc a pak se zahustí ve vakuu. Titulní sloučenina (0,09 g, 31 %) se získá ve formě žluté pevné hmoty rychlou chromatografii na silikagelu (gradientová eluce: CH2CI2, potom 1 % MeOH/CH2Cl2 a potom 1 % MeOH/CH2Cl2 s obsahem 0,5 %

HCO2H). MS (ES) m/e 313 (M+H)+; 1H NMR (360 MHz, DMSO-d₆) <5 7,85 (app t, 1H), 7,33 (d, J=8,7 Hz, 2H), 6,84-6,96 (m, 4H) , 6,81 (d, J=7,2 Hz, 1H), 6,40 (d, J=16,0 Hz, 1H), 6,08-6,18 (m, 1H) , 4,22-4,35 (m, 2H) , 3,09-3,29 (m, 4H), 2,96 (s, 3H) .

• ·

Analýza: vypočteno pro Ci8H20N2O3.1,0 HCO2H: C, 63,68; H,

6,19; N, 7,82. Nalezeno: C, 63,84; H, 6,42; N, 7,98.

Příklad 27

Příprava kyseliny (S)-3-feny1-4-[4-[2-(5,6,7,8-tetrahydro-1,8-naftyridin-2-yl)-l-ethoxy]feny1]butanové

a) Ethy1-(S)-3-feny1-4-[4-[2-(5,6,7,8-tetrahydro-l,8-naf tyri din-2-yl)-1-ethoxy]fenyl]butanoat

K roztoku ethyl-(S)-3-fenyl-4-(hydroxyfenyl)butanoatu (178 mg, 0,63 mmol), 2-(5,6,7,8-tetrahydro-l,8-naftyridin-2-yl)ethanolu (223 mg, 1,25 mmol) a trifenylfosfinu (328 mg, 1,25 mmol) v bezvodém THF (5 ml) se při 0 °C přidá diisopropylazodikarboxylat (0,25 ml, 1,25 mmol). Směs se pak nechá ohřát na teplotu místnosti současně s ohřevem chladící lázně. Po 18 hodinách se reakční směs zahustí a zpracováním zbytku chromatografií na silikagelu (EtaO/hexany, 4,5:1) se ve formě čirého oleje získá titulní sloučenina (197 mg, 71 %) .

MS(ES) m/e 445 (M+H)⁺.

b) Kyselina (S)-3-feny1-4-[4-[2-(5,6,7,8-tetrahydro-1,8-naftyridin-2-yl)-l-ethoxy]feny1]butanová

K roztoku ethy1-(S)-3-feny1-4-[4-[2-(5,6,7,8-tetrahydro-1,8-naftyridin-2-yl)-l-ethoxy]fenyl]butanoatu (197 mg, 0,44 mmol) v THF/H2O 1:1 (2 ml) se přidá 1 N LiOH (0,66 ml, 0,66 mmol). Za 18 hodin se směs zahřeje na 50 °C. Po 18 hodinách se směs ochladí na teplotu místnosti a promyje se Et20 (2x5 ml). Vodná vrstva se zahustí aby se odstranily zbytkové THE/Et2O a pak se směs okyselí na pH 6 s použitím 10% HCI.

Tuhý podíl se oddělí filtrací a zahuštěním ve vakuu při 50 °C se získá ve formě bílého prášku titulní sloučenina (136 mg, 74 i 65 • ·

%). MS (ES) m/e 417 C26H28N2O3.O, 5 H2O 73,14; H, 6,64; N, (M+H)⁺. Analýza: Vypočteno pro C, 73,39; H, 6,87; N, 6,58. Nalezeno: C,

6,26.

Příklad 28

Příprava kyseliny (±)-3-[1-(dimethylami nosu!fonyl)imidazol-2 ~y1]-4-[4-[2~[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanové

a) Ethyl-(±)-3-[1-(dimethylaminosu!fonyl)i midazol - 2-yl] -4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl ] butanoat

Titulní sloučenina (411 mg, 70 se připraví ve formě světí©oranžového oleje způsobem podle příkladu 9(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thiazol-2 -yl)butanoatu se použije ethyl-(±)~3-[1-(dimethy1aminosulfonyl)imidazol-2-yl]-4-(4-(hydroxyfenyl)butanoat (436 mg, 1,14 mmol).MS(ES) m/e 516 (M+H)⁺.

b) Kyselina (±)-3-[1~(dimethylaminosulfonyl)imidazol-2-yl]-4-[4-[2-[6-(methy1ami no)pyri di n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl] butanové

Titulní sloučenina (70 mg, 37 %) se připraví ve formě bílého pevného produktu způsobem podle příkladu 9(b) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)~4-[4-[2~[6~(methylamino)~ pyri d i n~2~yl]-1-ethoxy]feny1]-3-(th i azol-2-yl)butanoatu se použi je ethyl-(±)3-[1-(di methylami nosu 1fonyl)imidazol-2-yl] -4-[4-[2-[6-(methylami no)pyri di n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoat (200 mg, 0,39 mmol). MS(ES) m/e 488 (M+H)⁺. Analýza vypočteno pro C2sH2θΝ5Ο5S.0,5 HzO.HCl: C, 51,83; H, 5,86; N, 13,14. Nalezeno: C, 51,88; H, 5,69; N, 12,75.

166

Příklad 29

Příprava kyseliny (±)-3~(imidazol~2-yl)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanové

a) Kyselina (±)~3~(i midazol-2-yl)-4-[4-[2™[6-(methylem ino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl] butanová

Ethyl-(±)-3-[1-(d i methylami nosu!fony1)i mi dazol-2-yl]-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyrid in-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoat (200 mg, 0,39 rnmol) se rozpustí v 2,0 M HCI (10 ml) a získaný roztok se zahřeje na teplotu zpětného toku. za 6 hodin se směs ochladí na teplotu místnosti a pH se upraví na 6 s použitím 1,0 N NaOH. Vzniklý roztok se zahustí na asi 2 ml a zpracuje se chromatograf1í na s C-18 navázaným/eluční koloně (H2O a potom 20 % CH3CN/H2O). Frakce obsahující požadovaný produkt se spojí a lyofilizací se ve formě bílého prášku získá titulní sloučenina (80 mg, 54 %). MS(ES) m/e 381 (M+H)*.

Analýza: vypočteno pro C21Η24N4Ο3-0,85 HCI: C, 61,31; H, 6,09; N, 13,62. Nalezeno: C, 61,26; H, 6,09; N, 13,62.

Příklad 30

Příprava kyseliny (S)-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyr idi n-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]-3-(th i azol-2-yl)butanové

a) Ethyl -(S)-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyri din-2-y1]-1 -ethoxy]fenyl]-3-(th i azol-2-yl)butanoat

Titulní sloučenina se připraví způsobem podle příkladu 9(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfeny1)-3-thi azol-2-yl) butanoatu se použije ethyl-(S)-4~(4-hydroxyfenyl)-3-thiazol-2-yl)butanoat (200 mg, 0,69 mmol), kde titulní sloučenina (262 mg, 89 %) se získá ve formě světle

67 oranžového oleje ρο chromatografi i na silikagelu (35 % THF ve směsi toluen/hsxany 1:1). MS(ES) m/e 426 (M+H)*.

b) Kyselina (S)~4~[4-[2-[6-methylamino)pyridin-2~yl]-1-ethoxy)fenyl]-3-(thiazol-2-yl)butanová

Titulní sloučenina (112 mg, 45 %) se připraví ve formě bílého pevného produktu způsobem podle příkladu 9(b) s tím rozdílem, že místo efhyl-(±)~4~[4~[2~[6~(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-(thi azol-2-yl)butanoatu se použ i je ethy1-(S)-4-[4-[2-[6-(methy1amino)pyr idi n-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]-3-(thiazol-2-yl)butanoat (262 mg, 0,62 mmol). MS(ES) m/e 398 (M+H)*, Analýza; vypočteno, pro C 2 1H 2 3N 3Ο3 . 0,7 5 H2O:

C, 61,37; H, 6,01; N, 10,22. Nalezeno: C, 61,51; H, 5,89; N, 10,18.

Příklad 31

Př íprava kyseliny (R)-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyridin-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]-3-(thiazol-2-yl)butanové

a) Ethyl-(R)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyrid in~2~yl]-1-ethoxy)fenyl]-3-(thiazol-2-yl)butanoat

Titulní sloučenina se připraví způsobem podle příkladu 9(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfeny1)-3-thiazol-2-yl)butanoatu se použije ethyl-(R)-4-(4-hydroxyf enyl ) -3-thiazol-2-yl ) butanoat (200 mg, 0,69 rnmol), kde titulní sloučenina (265 mg, 90 %) se získá ve formě světleoranžového oleje po chromatografi i na silikagelu (35 % THF ve směsi toluen/hexany 1:1). MS(ES) m/e 426 (M+H)*,

b) Kyselina (R)-4-[4-[2-[6~methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]feny1]-3-(thi azol-2-yl)butanová

9» ·· ι»·<

♦

• · ·

·.· ··

Titulní sloučenina (98 mg, 40 %) se připraví ve formě bílého pevného produktu způsobem podle příkladu 9(b) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-4-[4~[2-[6-(methylamino)pyridin— 2—yl ]-1-ethoxy]fenyl ]-3-(thiazol-2-yl)butanoatu se použije ethyl -(R)-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyri din-2-yl]-1-ethoxy]f eny 1 ]-3-(thiazol-2-yl ) butanoat (262 mg, 0,62 mmol). MS(E3.) m/e 398 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C21H23N3O3.0,5 H2O:

Příklad 32

Příprava kysel iny (±) ---3-- (benzoth i azol -2-yl ) -4- [4 - [2 - [6 -(methylamino)pyr i din-2-y1]-1-ethoxy]fenyl1 butanové a ) E t h y 1 - ( ±) - 3 - (b e n z o t h i a z o 1 - 2 - y 1) - 4 - [ 4 - [ 2 - [ 6 - (m e t h y 1 amino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoat

Titulní sloučenina se připraví způsobem podle příkladu 9(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfeny1)-3-(thiazol-2-yl)butanoatu se použije ethyl-(±)-3-(benzothiazol -2-yl)-4-(4-hydroxyfenyl)butanoat, přičemž titulní sloučenina (220 mg, 78 %) se získá po chromatografi i na silikagelu (60 % EtOAc/hexany) ve formě čirého oleje. MS(ES) m/e 476 (M+H)*.

b) Kyselina (±)-3-(benzothiazol-2-yl)-4-[4-[2-[6-(methyl ami no)pyri din-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanová

Titulní sloučenina (125 mg, 61 %) se připraví ve formě bílého pevného produktu způsobem podle příkladu 9(b) s tím rozdílem, že místo ethyl - (±)-4-[4-[ 2-['6-(methyl arni no) pyri d i n-2-y1]-1-ethoxy]feny1-3-(th i azol-2-y1)butanoatu s e použi je ethyl-(±)-3-(benzothiazol-2-yl)-4-[4-[2-[6-(methyl• · amino)pyridin-2-yl]~1-ethoxy]feny1]butanoat (220 mg, 0,46 mmol). MS(ES) m/e 448 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C25H25N₃03S.O,75 H₂0: C, 65,13; H, 5,79; N, 9,11. Nalezeno: C, 65,22; H, 5,49; N, 8,92.

Př í k 1 a d 33

Příprava kyseliny (S)-4-[4-[2-(5,6,7,8-tetrahydro-1,8-naftyridin-2-yl)-1-ethoxy]fenyl]-3-(thiazol-2-yl)butanové

a) Ethyl~(S)-4~[4-[2~(5,6,7,8-tetrahydro-1,8-naftyri di n-2-yl)-1-ethoxy]fenyl]-3-(thiazol-2-yl)butanoat

Titulní sloučenina se připraví způsobem podle příkladu 2.7(a) s tím rozdílem, že místo (S) -3-fenyl-4-(hydroxyf enyl) butanoatu se použije ethyl-(S)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(thiazol-2-yl)butanoat (200 mg, 0,69 mmol), přičemž titulní sloučenina se získá ve formě čirého oleje po chromatografi i na silikagelu (40 % THE ve směsi CHCls/hexanv 1:1). MS(ES) m/e 452 (M+H)*.

b) Kyselina (S)-4-[4~[2~(5,6,7,8~tetrahydro-1,8-naftyridin-2-yl)-1-ethoxy]feny1]-3-(thiazol-2-yl)butanová

Ethyl-(S)-4-[4-[2-(5,6,7,8-tetrahydro-1,8-naftyri d i n-2-y1)-1-ethoxy]fenyl]-3-(thiazol-2-y1)butanoat (371 mg, s obsahem nečistot) se rozpustí v THE/H2O 1:1 (5 ml). K tomuto roztoku se přidá 1,0 N LiOH (1,04 ml, 1,04 mmol) a směs se zahřeje na 50 °C .. Po 18 hodinách se směs ochladí na teplotu místnosti a promyje se Et₂0 (2x5 ml) .. Vodná vrstva se zahustí ve vakuu aby se odstranila zbylé organická rozpouštědla a pak se okyselí pomocí 10% HCI na pH 6. Pevné podíly se odfiltrují a vysušením ve vakuu při 50 °C se ve forrně bílého prášku získá titulní sloučenina (106 mg, 36 %

7 O vzhledem k oběma stupňům). MS(ES) m/e 424 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C2sH2sN3Ο3S.0,33 HC1: C, 63,42; H, 5,86, N 9,65 Nalezeno: C, 63,19; H, 5,61; N, 9,45.

Příklad 34

Příprava kyseliny (±)-3™(4-methylthiazol-2-yl)-4-[4-[2-[6~ -(methylami no)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanové

a) Ethyl-(±)-3-(4-methylthiazol-2-yl)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanoat

Titulní sloučenina se připraví způsobem podle příkladu 9(a) s tím rozdílem, že se místo ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl )-3-(th i azol™2-yl)bu tanoatu použ1j e ethyl- (±)-3-(4-methy1thiazol-2-yl)-4-(4-hydroxyfenyl)butanoat (216 mg, 0,74 rnmol) , přičemž titulní sloučenina (395 mg, nečistý produkt) se získá ve formě čirého oleje po chromatografií na silikagelu (50 % EtOAc/hexany). MS(ES) m/e 426 (M+H)*.

b) Kyselina (±)-3-(4-methylthiazol-2~yl)-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyr i d i n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanová

Ethyl-(±)-3-(4-methylthiazol~2~yl)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]feny1]butanoat s obsahem nečistot (395 mg) se rozpustí v THF/H2O 1:1 (5 ml). K tomuto roztoku se přidá 1,0 N LiOH (1,04 rnl, 1,04 mmol) a směs se zahřeje na 50 °C. Po 18 hodinách se směs ochladí na teplotu místnosti a promyje se EtzO (2 x 5 rnl). Vodná vrstva se zahustí ve vakuu aby se odstranila zbylá organická rozpouštědla a pak se okyselí pomocí 10% HC1 na pH 6, Pevné podíly se odfiltrují a vysušením ve vakuu při 50 °C se ve formě svět!©žlutého prášku získá titulní sloučenina (88 mg, % vzhledem k oběma stupňům). MS (ES) m/e 412 (M+H)*.

7 1 • · · *

Analýza 6,05, N

Příklad 35

Příprava kyseliny (±)-3-[4-karboxy-1,3-oxazol-2-yl]-4-[4-[2~[6-(methylami no)pyridi n-2-yl]-1-ethoxy]fenylbutanové

a) Kyselina (±)-3-[4-karboxy-1,3-oxazol-2-yl]-4-[4-[2- [6~(methylami no)pyr idi n-2-yl]~1-ethoxy]feny1 butanové

K roztoku methyl-(±)-3-[4-(benzyloxykarbonyl)-1,3oxazol-2-y1]-4-[4-[2-[6-(methy1amino)pyr i di n-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]butanoatu (50 mg, 0,09 mmol) v THF/H2O (1 rnl) se při teplotě místnosti přidá 1,0 N LiOH (0,28 ml, 0,28 mmol). Po 72 hodinách se směs okyselí s použitím 10% HCI na pH 6 a pak se zahustí do sucha. Zbytek se přečistí HPLC na reverzní fází (gradientově eluce: 10-80 % CH3CN/H2O s obsahem 0,1 % TFA). Frakce obsahující požadovaný produkt se spojí a zahuštěním se zb a v í C H 3CN. Z í skaň ý vodný roz tok s e zpracuje 1yof i 1 i zací a získá se tak ve formě bílé pevné hmoty požadovaná sloučenina

Příklad 36

Příprava kyseliny (±)-3-[4-(aminokarbonyl)-1,3-oxazol-2-yl]-4-[4-[2-[6-(methy1amino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]bufanové

a) Methyl-(±)-3-[4-(aminokarbonyl)-1,3-oxazol-2-yl ]-4™ ~[4-[2-[6-(methylami no)pyr i d i n-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]butanoat

K roztoku methyl — (±)—3—[4—karboxy—1,3—oxazol—2—vl]—4— [4-[2-[6-(methy1amino)pyr i d i n-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]butanoatu

• · • · · · · • · ♦ · · · · (82 mg, 0,19 mmol) v suchém DMF (2 ml) se při teplotě místnosti přidá NH4C1 (30 mg, 0,56 mmol), HOBt (30 mg, 0,22 mmol), EtgN (0,08 ml, 0,56 mmol), a EDC (42 mg, 0,22 mmol). Za 22 hodin se směs zahustí. Zbytek se vyjme do H₂0 (10 ml) a extrahuje se CH2CI2 (3 x. 30 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší MgS04 a zahuštěním se získá ve formě světíež1utého oleje titulní sloučenina (46 mg, 55 %). MS(ES) 439 (M+H)*.

b) Kyselina (±)-3—[4—(aminokarbonyl)oxaz ol-2-yl]-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyr i d i n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanová

Surový produkt se připraví způsobem podle příkladu 35(a) s tím rozdílem, že se místo methyl-(±)-3-[4-(benzyloxykarbonyl)-1,3-oxazol-2-yl]-4-[4-[2-[6~(methylamino)pyrid in-2-yl ] -1 - ethoxv] fenyl ] butanoatu použ i je methyl - (±) -3-[4-ami nokarbony 1 ) -1 , 3-oxazol -2-yl ] -4- [4- [ 2- [ 6- (methyl arni no) pyr i d in-2-y1]1-ethoxy]fenyl]butanoat (46 mg, 0,1 mmol). Surový produkt se přečistí HPLC na reverzní fázi (gradientově eluce: 15-50 % CH3CN/H2O s obsahem 0,1 % TFA). Frakce obsahující požadovaný produkt se spojí a zahuštěním se zbaví CH3CN. Získaný vodný roztok se zpracuje lyofilizaci pevné hmoty požadovaná titulní a získá se tak s1oučen i na (19 ve formě bílé mg, 45 %).

MS (ES) m/

425 (M+H)*.

Ana 1ýza vypočteno pro

C22H24N4O5- 2,5 TFA.1,0 H₂0: C, Nalezeno: C, 44,24; H, 3,60; N

44,58;

7,83.

3,95; N, 7,70.

Příklad 37

Pří prava kyseliny (±) -3- (4- (d i methy 1 ami nokar bony 1 ) -1 ,3-oxaz.ol-2-y1]-4~[4-[2~[6~(methylami no)pyr i di n~2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanové

a) Methyl-(±)-3-[4-(di methylami nokarbony1)-1,3-oxazol2-yl]-4-[4-[2~[6-(methy1 arni no) pyr i d i n-2~yl ] -1 -ethoxy] fenyl 1 173 • · butanoat

K roztoku methyl-(±)-3-[4-karboxy-1,3~oxazol-2-yl ]-4[4-[2-[6-(methylami no)pyr idin-2-yl]-1-ethoxy]feny11butanoatu (82 mg, 0,19 mmol) v suchém DMF (2 ml) se při teplotě místností přidá hydrochlorid dimethylaminu (46 mg, 0,56 mmol), HOBt (30 mg, 0,22 mmol), EtgN (0,08 ml, 0,56 mmol), a EDC (42 mg, 0,22 mmol). Za 18 hodin se směs zahustí. Zbytek se vyjme do H2.O (10 ml) a extrahuje se CH2CI2 (3 x 30 ml).

Spojené organické vrstvy se vysuší MgSOzí a zahuštěním se získá ve formě svět!ežlutého oleje titulní sloučenina (79 mg, 89 %). MS(ES) 439 (M+H)⁺.

b) Kyselina (±)-3-[4-(dimethylaminokarbonyl)oxazol-2-yl]-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyr i d i n-2-y1]-1-ethoxy]fenyl)butanová

Surový produkt se připraví způsobem podle příkladu 35 (a) s tím rozdílem, že se místo methyl-(*)-3-[4-(benzyloxyk a r b o n y i ) -1,3 ~ o x a z o 1 - 2 - y 1]-4-[4-[2-[6-(me t h y 1 a m i η o) p y r i d i n - 2 -y1]-1-ethoxy]fenyl]butanoatu použi je methyl-(±)-3-(4-di methylami nokarbony1)-1 ,3-oxazol-2-y1]-4-[4-(2-[6-(methyl amino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy)feny1]butanoat (79 mg, 0,17 mmol), Surový produkt se přečistí HPLC na reverzní fázi (gradientově eluce: 10-80 % CH3CN/H2O s obsahem 0,1 % TFA). Frakce obsahující požadovaný produkt se spojí a zahuštěním se zbaví CH3CN. Získaný vodný roztok se zpracuje lyofilizací a získá se tak ve formě bílé pevné hmoty požadovaná titulní sloučenina (48 mg, 62 %). MS(ES) m/e 453 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C2íH2sN4Ο5·1,8 TFA: C, 50,44; H, 4,57; N, 8,52. Nalezeno: C, 50,19; H, 4,79; N, 8,88.

Příklad 38

Příprava kyseliny (S)-3-fenyl-4-[4-(3-(3,4,5,6-tetrahydro9 ·

pyrimidin-2-y1)ami no-1-propy1oxy]fenyl]butanové

a) Ethyl-(S)-3-fenyl-4-[4-Γ3-(terc..butoxykarbonyl)a mi no“1-propyloxy]fenyl]butanoat

Roztok 3-N-(terc.butoxykarbonyl)amino-1-propanolu (499 mg, 2,85 mmol) a diisopropylazodikarboxylatu (0,561 ml, 2,85 mmol) v bezvodém CH2CI2 (14 ml) se přidá po kapkách během 10 minut k roztoku ethyl-(S)fenyl-4-(4-hydroxyfenyl)butanoatu (323 mg, 1,14 mmol) a trifenylfosfinu (747 mg, 2,85 mmol) v bezvodé, CH2CI2 (5,7 ml) při teplotě 0 °C a v atmosféře argonu. Žlutý o z t o k se u d r ž u j e minut při 0 ⁰C a pak se ohřeje na teplotu místnosti

2a 23 hodin se reakční směs zahustí na rotační vakuové odparce a zbytek se zpracuje rychlou chromatografií na silikagelu (15 % EtOAc/hexany), a

z í s k á	s e	ve f0	rmě b	ílé
75 %)	1	H NMR	(300	MHz
(d , 2	Η) ,	6,76-	6,72	(d ,
(dd ,	4H)	, 3,38	-3,27	(m
2H) ,	1 , 9	6-1,92	(m ,	2H)

pevné hmot	y titulní	sloučenina (378 mg
CDCls) δ	7,28-7,	, 10	(m, 5H), 6,95-6,90
2H), 6,84-	4,70 (t	)r s	, 1H) , 4,01-3,94
3H)., 2,8 5	-2,83 (,	'd ,	2H) , 2,63-2,58 (t.,
1,43 (s ,	9H), 1,	. 1 2-	1,0 8 (t, 3H) ,

b) Ethyl-(S)-3-fenyl-4-[4-(3-ami no-1-propyloxy)fenyl]butanoat.

K roztoku ethy1-(S)-3-fenyl-4-[4-[3-(terč.butoxykarbonyl ) ami no- 1 -propyl oxy ] fenyl ] butanoatu (377 mg, 0,85 mmol)se při teplotě místnosti přidá po kapkách 4 N HCl v dioxanu (4,25 ml, 17 mmol) a získaná směs se míchá 2 hodiny. Potom se rozpouštědlo odstraní na rotační vakuové odparce a triturací zbytku s etherem se získá ve formě bílé pevné hmoty titulní sloučenina. MS(ES) m/e 341,9 (M+H)*.

c) Ethyl-(S)-3-feny1-4-[4-[3-(pyri mi di n-2-yl)ami no-1Ί ~7 tú • ·

-propyloxy1 fenyΊ ] butanoat

Směs ethyl- (S)-3-fenyl-4-[4-(3-amino-1-propyloxy)fenyl]butanoat (0,85 mmol, surový produkt), 2-brompyrimidinu (177 mg, 1,11 mmol) a NaHCOs (357 mg, 4,25 mmol) v EtOH (+é ml) se zahřívá 22 hodin při teplotě zpětného toku. Pak se směs ochladí na teplotu místnosti a soli se odfiltrují. Filtrační koláč se promyje EtOH. Spojený filtrát a promývací roztok se zahustí na rotační vakuové odparce a přečištěním zbytku rychlou chromatografií na silikagelu (25 % EtOAc/hexany) se získá titulní sloučenina (289 mg, 80 % ve dvou stupních).

MS (ES) m/e 419,9 (M+H) ⁺ .

d) Ethyl - ($)-3-fenyl-4-[4-[3-(3,4,5,6-tetrahydropyrimidin -2-yl)ami no-1-propyloxy)fenyl]butanoat

Směs ethyI -(S)—3-f eny1-4™[4-[3-(p yr i mi di n-2-yl)ami no-1-propyloxy]feny1]butanoatu (286 mg, 0,68 mmol), ledové HOAc (10 ml), koncentrované HC1 (0,113 ml, 1,36 mmol) a 10% Pd/C (72 mg, 0,068 mmol) se protřepává v atmosféře Hz při teplotě místnosti v zařízení podle Parra. Za 4 hodiny se reakční směs zfiltruje a zahuštěním se získá titulní sloučenina (240 mg, 83 %) . MS(ES m/e 423,8 (M+H)⁺.

e) Kyselina (S)-3-fenyl-4-[4-[3-(3,4,5,6-tetrahydrop y r imidin~2~yl)am i n o-1-pr opy1 o x y]f en y1]b uta n ov á

Směs ethyl-(S)-3-fenyl-4-[4-[3-(3,4,5,6-tetrahydro— pyrimidin-2-y1)ami no-1-propyloxy)feny1]butanoatu (240 mg, 0,56 mmol), 1,0 N NaOH (1,15 ml, 1,12 mmol), THF (4 ml), a EtOH (4 ml) se míchá v olejové lázni o teplotě 35 °C. Za 18 hodin se směs ochladí na teplotu místnosti a promyje se Et zO (2 x 5 ml)· EtzO promývací podíly se odstraní. Zbylá vodné vrstva se '176 mírně zahustí na rotační vakuové odparce aby se odstranila zbylá organická rozpouštědla, potom se zfiltruje a filtrát se okyselí na pH 5 30% TFA. Titulní sloučenina (80 mg) se získá ve formě bílého prášku preparativní HPLC (Hamilton PRP-1*,

250 x 2.1,5 mm, 35 % CH3CN/H2O s obsahem 0,1 % TFA) a následnou lyofilizací.. MS(ES) 359,9 (M+H)⁺. Analýza: vypočteno pro C23H29N3O3.TFA: C, 58,93; H, 5,93; N, 8,25, Nalezeno: C,

58,63; H, 5,59; N, 7,99.

Příklad 39

Příprava kyseliny (±)-3-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-y1]-ethoxy]benzyl]pent-4-i nové

a) Meth y1 ~(±)-3-[4-[2-Γ 6-[N~(tero,butoxykarbony 1)methyl amino)pyridin-2-yl]ethoxy]benzyl]pent-4-inoat

K roztoku methyl-(±)-3-(4-hydroxybenzyl)pent-4-inoatu (25 mg, 0,12 mmol), (6-[(terč.butoxykarbonyl)methylamino]-2-pyridylethanolu (43 mg, 0,17 mmol), PhgP (45 mg, 0,17 mmol) v CH2CI2 (5 ml) se při 0 OC přidá po kapkách DEAD (0,03 ml, 0,19 m m o 1 ) . R e a k. č ní směs se pa k n e c h á o hřát n a t e p 1 o t u m í s f n o s t i .

Po 2 dnech se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku.

i tu1 ηí s1oučeni na (30 mg) se zí ská ve formě č i r ého oleje radiální chromatografií na silikagelu (2 mm deska, 20 % EtOAc/hexan. MS(ES) m/e 453,1 (M+H)*.

b) Kyselina (±)-3-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-y1]ethoxy]benzyl]pent-4-inová

K methyl-(±)-3-[4-[2-[6™[N-(terc.butoxykarbony1)methylami no] pyr· i d i n~2~y 1 ] ethoxy ] benzyl ] pen t-4-i noatu (30 mg, 0,06 mmol) se přidá roztok 4 N HCl/dioxan (1 ml). Za 8 hodin se rozpouštědlo odstraní za sníženého flaku a získá se • · světležlutý zbytek

Roztok, výše uvedeného z (0,5 ml) a THF (1 kapka) se místnosti a potom se zahustí b y t k u . 1 , m í c h é 18 d o s u o h a

M NaOH (0,5 ml), MeOH hodin při teplotě za sn í žen éh o 11 a ku .,

Zbytek se rozpustí v H₂0 (3 ml) a pH se upraví pomoci 1,0 N HC1 na 6, Vodné vrstva se extrahuje směsí 10 % MeOH/CHCls, Spojené organické extrakty se vysuší NasSOa a rozpouštědlo se odstraní. Lyofílizací zbytku se získá ve formě bílého prášku titulní sloučenina (21 mg). ¹H NMR (300 MHz, CDCls) δ 7,57 (m

1H), 7,12	(d ,	J~8 , 5	Hz ,	2H) , 6,76	(d ,	J=8,5 Hz, 2H)	, 6,55 (d
J=7,2 Hz,	1H)	, 6,40	(d ,	J-8,8 Hz,	1H)	, 4,2 (rn, 2H) ,	3,70 (m,
2H) , 3,15	(m,	2H) ,	2,88	(s, 3H) ,	2,80	(m, 1H), 2,70	(m, 1H),
2,50 (m,	2H) ,	2,01	(d,	J=2,3 Hz,	1 H) ;	MS(ES) m/e 33	9,2 (M+H)

P ř í klad 40

Příprava kyseliny (*)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyri di n-2-yl]-1-ethoxy]feny1]-3-(2-fenylethyl)butanové a ) Methyl - (±) -4- [4- [2- [6- (methyl arni no) pyr i d i n-2-yl ] -1-ethoxy]feny]]-3-(2-fenylethyl)butanoat

Titulní sloučenina se p řipraví 'způsobem podle příkladu 2(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoatu se použije methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-(fenylethyl)butanoat, přičemž titulní sloučenina (59 %) se získá po chromatografii na silikagelu (20 % EtOAc/hexany) ve formě čirého filmu. M5(ES) m/e 433 (M+H)⁺.

b) Kyselina (±)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]feny1]-3-(2-fenylethyl)butanové

T i tu 1ní s1oučen i n a (7 0 %) se při prav í ve formě bílé pěny

-?

způsobem podle příkladu 2(b) s tím rozdílem, že místo ethyl~ (±)-3-fenyl-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyr i di n-2-yl]~1~ -ethoxy]fenyl]butanoatu se použije methyl-(±)-4-(4-[2-(6~

- (m e t h y 1 a m i η o) p y r i d i n - 2 - y 1 ] --1 - e t h o x y ] f e n y 1 ] - 3 - (2 - (f e n y 1 e t h y 1) butanoat.. MS(ES) m/e 419 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C26H30N2O3.1,1 H2O: C, 71,24; H, 7,40; N, 6,39. Nalezeno: C, 71,29; H, 7,19; N 6,33.

P ř í k lad 4 1

Příprava kyseliny (±)-3-benzyl-4-[4-[2-(6-(methylamino)pyri di n-2-yl]-1-ethoxy!feny1]butanové

a) Methyl-(±)-3-benzyl-4-[4-[2~[6~(methylamino)pyr i di n-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]butanoat

Titulní sloučenina se připraví způsobem podle příkladu 2(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoatu se použije methyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-benzylbutanoat, přičemž titulní sloučenina (47 %) se získá po chromatografii na silikagelu (20 % EtOAc/hexany) ve formě čirého filmu. MS(ES) m/e 419 (M+H)*.

b) Kysel i na (±)-4-[4-(2-(6-(methylamino)pyr i di n-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]-3-(2-benzy1)butanové

Titulní sloučenina (70 %) se připraví ve formě světležluté pěny způsobem podle příkladu 2(b) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-3-fenyl-4-[4-(2-[6-(methylami no)pyr i d i n-2-yl]-1-ethoxy]feny1]butanoatu se použije methyl-(*)-3-benzy1-4-(4-(2-(6-(methylamino)pyr idin-2-yl]~1-ethoxy] — fenyl]butanoat. MS(ES) m/e 405 (M+H)*. Analýza; vypočteno pro C25H28N2O3 . 1 , 0 HCl.0,45 H2O: C, 66,87; H, 6,71; N, 6,24.. Nalezeno: C, 66,68; H, 6,62; N 6,64.

7 9 • ·

Příklad 42

Příprava kyseliny (±)-4-['4~[2-[6-~(methylamino)pyr i d i n-2-yl]~ ~1-ethoxy]fenyl]~3~(2-cyklopropyl)butanové

a) Methy1 -(±)-4-[4-[2-[6-(methy1amino)pyr i din-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]-3-(2-cyklopropyl)butanoat titulní sloučenina se připraví způsobem podle příkladu 2(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfeny1)-3-f enyl butanoatu se použije methyl ~(±)-4-(4-hydroxyf enyl ) -3-cyklopropylbutanoat, přičemž titulní sloučenina (64 %) se získá po chromatograf5 i na silikagelu (20 % EtOAc/hexany) ve formě čirého filmu. MS(ES) m/e 369 (M+H)⁺.

b) Kysel i na (±)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyr i di n-2-y1]-1-ethoxy]fenyl] -3-(2-cyklopropyl)butanová

Titulní sloučenina (9 mg) se připraví ve formě světležluté pěny způsobem podle příkladu 2(b) s tím rozdílem,, ž e m í s t o et h y i — (± ) -3 - f en y 1 -4- [ 4- [2 - [6 - (methyl a rn i n o ) p yr i d i n -2-y 1 ]-1-ethoxy ] feny Ί ] butanoatu se použije rnethy 1 - (±)- 4 - Γ 4 - Γ 2 - Γ 6 - (m e t h y 1 a m i n o) p y r i d i n - 2 - y 1 ] -1 - e t h o x y 'jfenyl]-3-(2-eyklopropyl)butanoat. MS(ES) m/e 355 (M+H)⁺.

Příklad 43

Příprava kyseliny 3-methyl-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyr i d i n-2~y1]-1-ethoxy]feny1]-3-butenové a ) Methyl -3-rnet.h y 1 -4-[4-[2-[6-(methylami no) pyr i din-2-yl] —1-ethoxy]feny1]butenoat

Titulní sloučenina se připraví způsobem podle příkladu

8 0 • · · · ·«

2(a) s tím rozdílem, že místo ethyl-(±)-4-(4-hydroxyfenyl)-3-fenylbutanoatu se použije ethyl-4-(4~hydroxyfsnyl)~ -3-methyl-3-butenoat, přičemž titulní sloučenina (96 %) se získá po chromatografi i na silikagelu (20 % EtOAc/hexany) ve formě čirého filmu. MS(ES) m/e 355 (M+H)*.

b) Kyselina 3-methyl-4-[4~[2~[6-(methy1amino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-butenová

Titulní sloučenina (30 mg %) se připraví ve formě žluté pěny způsobem podle příkladu 2(b) s tím rozdílem, že rnísto ethyl-(±)-3-fenyl-4~[4~[2-[6-(methylami no)pyr i di n~2~y1] -1 -ethoxy]feny1]butanoatu se použije methyl-3-methyl-4-[4-[2-[6-(methylami no)pyridi n-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butenoat.

MS(ES) m/e 327 (M+H)*. Analýza: vypočteno pro C19H22N2O3.0,60 HCl.0,55 H2O: C, 63,71; H, 6,67; N, 7,82. Nalezeno: C, 63,41; Η, 6,78; N 8,14.

Příklad 44

Kompozice pro parenterální dávkovou jednotku

Přípravek obsahující 20 mg sloučeniny podle příkladu 1 ve formě suchého sterilního prášku se připraví následujícím způsobem: 20 mg uvedené sloučeniny se rozpustí v 15 ml destilované vody. Roztok se zfiltruje za sterilních podmínek do 25 ml arnpule pro multipodání a lyofilizuje se.. Získaný prášek se pak rekonstituuje přídavkem 20 ml 5% dextrosy ve vodě (D5W) pro Intravenózní nebo intramuskulární injekční podání. Podaná dávka je tak určená objemem injekce. Přídavkem odměřeného množství této dávkové kompozice k dalšímu podílu D5W pro injekci je možné připravit následné ředění, nebo je možné přidat odměřenou dávku do dalšího prostředku pro dávkování a podáváni jako je láhev nebo vak pro kapací infúzi

R 1 nebo jiný injekčně/infúzní systém.

Příklad 45

Kompozice pro orální dávkovou jednotku

Tobolka pro orální podání se připraví smísením a rozemletím 50 mg sloučeniny podle příkladu 1 se 75 mg laktosy a s 5 mg stearanu horečnatého. Získaný prášek se pak prosítuje a naplní se do tvrdé želatinoé tobolky.

Kompozice pro orální dávkovou jednotku

Tableta pro orální podání se připraví smísením a granulováním 20 mg sacharosy, 150 mg dihydratu síranu vápenatého a 50 mg sloučeniny podle příkladu 1 s 10% roztokem želatiny. Mokré granule se prosítují, vysuší se a smísí se s 10 mg škrobu, 5 mg talku a 3 mg kyseliny stearové; potom se směs slisuje do formy tablety.

Výše uvedený popis plně popisuje předložený vynález a jeho použití. Vynález však není omezený výše uvedenými jednotlivými provedeními, ale zahrnuje i všechny modifikace v rozsahu následujících připojených patentových nároků. Odkazy na různé časopisy, patenty a další publikace citované v tomto popise zahrnují stav v oboru a jsou do tohoto popisu zahrnuty v olném rozsahu odkazem...

Claims (43)

1. PATENTOVÉ

   1. Sloučenina obecného vzorce (I)

   NÁROKY

   R²-Y

   A (D kde

   R* znamená

   X znamená CR'R’, NR’, 0 nebo S;

   Y znamená CR'R', NR', 0 nebo S;

   A znamená skupinu ze skupiny zahrnující zahrnující H, halogen, -ORe, -SRe, -CN, -NRsR^k, -N0₂, -CF₃, -S(O)_rCR₃, -COzRs, -CORs, -CONRs2C1-6alkyl, -Co-oalky1-Ar,

   -Co-6alkyl-Het, -Co-ealkyl-C₃-6cykloalkyl , -S(O)kRs, _a CH₂N(Rf)2;

   R¹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující -Co-6alkyl-Het» -Co-oalkyl-Ar, -Ci-oalkyl, -H, -CN, -CH=CH₂, ~C=CH a -S(O)_kRs;

   183

   R² znamená

   R^b

   R⁵

   NR-CR’₂-WN

   R“ (?)„ (CR’),
2. 2'v —-w(?)„

   NR —CR’₂-

   W znamená -(CHRe)_a-U-(CHRs)b~;

   U nemá žádný význam nebo znamená CO, CRs2, C(=CRs₂), S(O)k, 0, NRS, CReORs, CRs(OR*)CRs2, CRs₂CRs(0R^k), C(O)CRs₂, CRs₂C(O), CONRi, NRíCO, 0C(0), C(0)0, C(S)O, OC(S), C(S)NRs, NRsC(S), S(0)₂NRs, NRsS(0)₂N=N, NRsNRs, NRsCRs₂, CRs₂NRs, CR«₂O, OCRs₂, C=C, CRs=CRs, Ar a Het;

   G znamená NR®, S nebo O;

   Rs znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Het-Co - 6alkyl , C.3-7cykloalkyl-Co-6alkyl, a Ar-Co-salkyl ;

   Rk znamená Rs, -C(O)Rs, nebo -C(O)OR^f;

   Ri znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-&alkyl,

   1 δ

   Het-Co-6alkyl, C3-7cykloalkyl-Co-6alkyl, Ar-Co-oalkyl, a Ci-ealkyl substituovaný jednou až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CN, NR®2, ORs, SRs, COzR® a CON(Rs)2;

   R^f znamená H, Ci-&alkylovou nebo Ar-Co-6alkylovou skupinu;

   R^e znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Ar-Co-6alkyl, Het-Co-ealky1, C3-7cykloalkyl-Co-6alkyl, a (CH₂)kCO₂Rs;

   R^b a R^c nezávisle znamenají skupinu zvolenou ze skupiny zahrnující H, Ci-oalkyl, Ar-Co-6alky1, Het-Co-&alky1 a C₃-6cykloalkyl-Co-fealkyl, halogen, CF3, ORf, S(O)kR^f, CORf,

   NO₂ , N(R^f)2, CO(NR^f)2, CH2N(R^f)2, nebo R^b a R^c vzájemně spojené tvoří pětičlenný nebo šestičlenný aromatický nebo nearomatický, karbocyklický nebo heterocyklický kruh, případně substituovaný až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CF3, Ci-4alkyl, OR^f, S(O)kR^f, COR^f, CO2R^f, OH, NO₂, N(Rf)₂, CO(NRf)₂ a CH₂N(Rf)₂; nebo methylendioxyskupinu;

   Qi, Q2, Q3 _a Q4 nezávisle znamenají N nebo C-Ry s výhradou, že nejvýše jeden ze skupiny zahrnující Q¹, Q², Q³, a Q⁴ znamená N;

   R' znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-oalkyl, Ar-Co-oalkyl, a C3-6cykloalkyl-Co-oalkyl;

   R'' znamená R', -C(O)R' nebo C(O)OR';

   Ry znamená H, halogen, -ORs, -SRs, -CN, -NRsR^k, -NO₂ , i 85

   -CF₃, -CF₃S(O)_r-, -CO₂Rs, -CORs nebo -CONRe₂, nebo

   Ci-6alky1ovou skupinu případně substituovanou halogenem, -ORs , -SRs, -CN, -NRsR'', -NO₂, -CF₃, R'S(O)_r-, -CO₂Rs, -CORe nebo -CONRe₂;

   a znamená o, 1 nebo 2; b znamená 0, 1 nebo 2; k znamená 0, 1 nebo 2 r znamená 0, 1 nebo 2; s znamená 0, 1 nebo 9 · ~ 9 u znamená 0 nebo 1; a v znamená 0 nebo 1; nebo její farmaceuticky přijatelná

   sůl .

   2. Sloučenina obecného vzorce (Ia):

   Y.

   co₂h

   Qa) kde

   X znamená CR'R', NR

   Y znamená CR'R', NR

   0 nebo S;

   O nebo S;

   A znamená skupinu ze skupiny zahrnující zahrnující H, ' 86 • · · · • -» halogen, -ORs , -SRs , -CN, -NRsRk, -NO₂, -CF₃, -S(O)_rCF₃, -CO₂Rs, -CORs, -CONRs2C1-ealky1, -Co-ealkyl-Ar,

   -Co-6alky1-Het, -Co-6alkyl-C₃-ecykloalkyl, -S(O)kR^s, a CH₂N(Rf)2;

   R¹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující -Co-ealky1-Het, -Co-ealkyl-Ar, -H, -CN, a -S(O)kR«;

   R² znamená

   R

   R’

   K /N. /(CR’)_v—W (?)u ^Q< z'^q3 Q²

   N NR— CR’-W° X ,-Q

   NR—CR’_Z —Wnebo

   NR⁹

   W znamená -(CHRs)_a-U-(CHRs)_b-;

   U nemá žádný význam nebo znamená CO, CRs₂, C(=CRs₂), S(O)k, 0, NRs, CRsORs, CRs(OR*)CRs₂, CRs₂CRs(0R^k), C(O)CRs₂, CRs₂C(O), CONRi, NRiCO, OC(O), C(0)0, C(S)O, OC(S), C(S)NRs, NRsC(S), S(O)₂NRs, NRsS(0)₂N=N, NRsNRs, NRsCRs₂, CRs₂NRs, CRs₂O, OCRs₂, C=C, CRs=CRs, Ar nebo Het;

   G znamená NR^e, S nebo O;

   Rs znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-oalkyl,
3. 3 87 • · · · · • ··« ·· · ·

   Het-Co-6alky1, C3-7cykloalkyl-Co-6alkyl, a Ar-Co-6alkyl;

   R^k znamená Rs, -C(O)Rs, nebo -C(O)OR^f;

   R¹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-6alkyl, Het-Co-6alkyl, C3-7cykloalkyl-Co-6alkyl, Ar-Co-ealky1, a Ci-ealkyl substituovaný jednou až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CN, NR®₂, ORs, SRs, CO₂Rs a.

   CON(Rs)₂;

   R^f znamená H, Ci-6alkylovou nebo Ar-Co-ealkýlovou skupinu;

   R^e znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Ar-Co-ealkyl, Het-Co-oalkyl, C3-7cykloalkyl-Co-6alkyl, a (CH₂)fcCO₂Rs;

   R^b a R^c nezávisle znamenají skupinu zvolenou ze skupiny zahrnující H, Ci-oalkyl, Ar-Co-oalkyl, Het-Co-6alkyl nebo Cs-scykloalkyl-Co-ealkyl, halogen, CF3, ORf, S(O)kRf, CORf, NO2, N(R^f)2, CO(NRí)2, CH₂N(Rf)2, nebo R^b a R^c vzájemně spojené tvoří pětičlenný nebo šestičlenný aromatický nebo nearomatický, karbocyklický nebo heterocyklický kruh, případně substituovaný až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CF3, Ci-4alkyl, OR^f, S(O)kR^f, COR^f, CO2R^f, OH, NO2, N(Rf)2, CO(NR^f)2 a CH₂N(Rf)₂; nebo methylendi oxyskupinu;

   Q¹, Q², Q³ a Q⁴ nezávisle znamenají N nebo C-Ry s výhradou, že nejvýše jeden ze skupiny zahrnující Q¹, Q² , Q³, a Q⁴ znamená N;

   R' znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-6alkyl

   1 88

   Ar-Co-ealkyl, a C₃-6cykloalkyl-Co-&alkyl;

   R' ¹ znamená R’, -C(O)R* nebo C(O)OR';

   R^y znamená H, halogen, -ORs, -SRs , -CN, -NReRk, -N0₂, -CF₃, -CF₃S(O)_r-, -CO₂Rs, -CORs nebo -CONRe₂, nebo Ci-6alkylovou skupinu případně substituovanou halogenem, -ORs, -SRs, -CN, -NRsR'', -NO₂, -CF₃, R'S(O)_r-, -CO₂Rs, -CORs nebo -CONRs₂;

   a znamená 0, 1 nebo 0 · ·*- 9 b znamená 0, 1 nebo 0 · >-< 9 k znamená 0, 1 nebo 2 r znamená 0, 1 nebo 2; s znamená 0 , 1 nebo 2; u znamená 0 nebo 1; a v znamená 0 nebo 1 ; nebo její f armaceut i ck

   3. Sloučenina podle nároku 1 nebo 2, ve které R² znamená (?)„ _Q10 ^N γ ^NR — CR’₂— w₃?q⁴

   Q³ kde každý z Q¹, Q², a Q³ znamená CRy, Q⁴ znamená CRy nebo N a u znamená 0.
4. 4. Sloučenina podle nároku 3, kde každý R' znamená H, R’¹ znamená H nebo Ci-galkylovou skupinu, W znamená ~(CH₂)i-4-, Q⁴

   1 89 znamená CP^y a P^y znamená H.
5. 5. Sloučenina podle nároku 1 nebo 2 ve které P² znamená kde každý z Q¹, Q² a Q³ znamená CH a u znamená 0.
6. 6. Sloučenina podle nároku 5, ve které každý substituent P' znamená Η, P'' znamená H nebo Ci-ealkylovou skupinu, v znamená 0 a W znamená -CH2-CH2-.
7. 7. Sloučenina podle nároku 1 nebo 2, ve které P² znamená

   K kde G znamená NH a P^b a P^c každý znamená H.
8. 8. Sloučenina podle nároku 7, ve které W znamená -CH2-CH2-.
9. 9. Sloučenina podle nároku 1 nebo 2, ve které P² znamená

   -CR’₂—WN

   190 kde G znamená NH a R^b a R^c jsou vzájemně spojené za tvorby pětičlenného nebo šestičlenného aromatického nebo nearomatického karbocyklického nebo heterocyklického kruhu, případně substituovaného až třemi substituenty zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CF3, Ci-^alkylovou skupinu, OR^f, S(O)kRf, CORf, CO2R^f, OH, NO2, N(Rf)₂, CO(NRf)₂, a CH₂N(R_f)₂; nebo methy1endioxyskupinu.
10. 10. Sloučenina podle nároku 9, ve které R^b a R^c jsou vzájemně spojené za tvorby šestičlenného aromatického karbocyklického kruhu.
11. 11. Sloučenina podle nároku 10, ve které W znamená -CH₂-CH₂-.
12. 12. Sloučenina podle nároku 9, ve které R^b a R^c jsou vzájemně spojené za tvorby šestičlenného aromatického heterocyklického kruhu.
13. 13. Sloučenina podle nároku 12, ve které W znamená -CH₂-CH₂-.
14. 14. Sloučenina podle nároku 1 nebo 2, ve které R² znamená .N NR— CR’₂ — Wr y o,^nr· kde každý substituent R' znamená H, R¹' znamená H nebo Ci-&alky1ovou skupinu, Rs znamená H nebo C1-6 alkylovou skupinu a s znamená 0, 1 nebo 2.
15. 15. Sloučenina podle nároku 14, ve které W znamená -CH₂-CH₂-.

    1 9 1
16. 16. Sloučenina podle nároku 1 nebo 2, ve které R¹ znamená skupinu ze skupinu zahrnující fenyl, benzyl, pyridyl, imidazolyl, oxazolyl a thiazolyl.
17. 17. Sloučenina podle nároku 1 nebo 2, ve které Y znamená 0 nebo CH2.
18. 18. Sloučenina podle nároku 1 nebo 2, ve které X znamená NH nebo CH2.
19. 19. Sloučenina podle nároku 1, ve které R² znamená

    N. /hU /(CR’₂)_V—Wkde v znamená 0 a W znamená -CH2-CH2-.
20. 20. Sloučenina kterou je:

    kyselina (±)-3-feny1-4-[4-[3-(pyridin-2-yl)amino-1-propy1oxy]fenyl]butanová:

    kyselina (±)-3-feny1-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin—2—y1) — 1-ethoxy]f enyl]butanová;

    kyselina (±)-3-fenyl-3-[4-[4-pyridin-2-yl)amino-1-buty1] f eny1]amino]propanová kyselina 4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-y1)-1-ethoxy] f eny1]butanová;

    kyselina (S)-3-feny1-4-[4-[3-(pyridin-2-y1)amino-1-propyloxy]f enyl]butanová;

    kyselina 2-fenoxy-4-[5-(pyridin-2-yl)amino-l-pentyloxy]1 QO f eny1 octová;

    kyselina 4-[4-[6-methylamino(pyridin-2-y1)-1-ethoxy]-2-f enoxyf enyl]butanová;

    kyselina (±)-4-[4-[6-methylamino(pyrid in-2-yl)-l-ethoxy] f eny1]-3-vinylbutanová;

    kysel ina (±)-3-methy1-4-[4-[3-(pyridin-2-y1)amino-1-propyloxy]fenyl]butanová;

    kyselina (R)-3-feny1-4-[4-[3-(pyridin-2-y1)amino-1-propyloxy]fenyl]butanová;

    kyselina (±)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]-3-(pyridin-2-yl)butanová;

    kyselina (±)-3-methy!-4-[4-[2-[2-(methylamino)pyridin-5-y1]-1-ethoxy]fenyl]butanová;

    kyselina 2-[N-benzy1-N-[4-[2-[6-(methy1amino)pyri d i n-2-y1]-1-ethoxy]benzyl]amino]octová;

    kyselina (±)-4-[4-[2-[6-(methy1amino)pyri din-2-yl] -1-ethoxy]f enyl]-3-(thiof en-2-y1)butanová;

    kysel ina 2-[N- [4-[2-[6-(methylamino)pyridi n-2-y1]-1-ethoxy]benzyl·]-N-f eny1]amino]octová;

    kyselina (±)-3-(4-bromfeny1)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]butanová;

    kyselina (±)-3-methy1-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]f eny1]butanová;

    kyselina (S)-3-feny1-4-[4-[2-[6-(methy1amino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]f enyl]butanová;

    kyselina (±)-3-(4-isopropylfeny1-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-l-ethoxy]fenyl]butanová;

    kyselina (±)—3—(4—isopropy1fenyl-4-[4-[3-[4-(methy1pyridin-2-y1)amino-1-propyloxy]f enyl]butanová;

    kyselina (±) -4- [4- [2- [6- (methy1amino)pyridin-2-y1]—1-ethoxy]fenyl]-3-(oxazol-2-yl)butanová;

    kyselina 2-[N-[2-methoxy-4-[2-[6-(methy1amino)pyridin-2-y1]-1-ethoxy]benzyl]amino]octová;

    193 kyselina 4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy] ř eny1]but-3-enová;

    kyselina (±)—4—[4—[2—[6—(methylamino)pyridin-2-vl] -1-ethoxy]f eny1]-3-(thi azol-2-y1)butanová;

    kyselina (±)-3-feny1-4-[4-[[2-(pyridin-2-y1)amino]-1-ethylamino]karbony 1]f eny1]butanová;

    kyselina (±)-3-(furan-2-yl)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-í-ethoxy]f enyl]butanová;

    kyselina (±)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]-3-(2-fenylethyl)butanová;

    kyselina (S)-3-feny1-4-[4-[2-(5,6,7,8-tetrahydro-l,8-naf tyridin-2-yl)-1-ethoxy]f eny1]butanová;

    kyselina 3-methy1-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl] -1-ethoxy]fenyl]-3-butenová;

    kyselina (±)-3-[1-dimethylaminosu1fonyl)imidazol-2-y1]-4- [4- [2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]f enyl]butanová.;

    kyselina (±)-3-benzy1-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanová;

    kysel ina (±)-3-(imidazo1-2-y1)-4-[4-[2-[6-(methy1amino) pyridin-2-yl]-1-ethoxy]fenyl]butanová;

    kyselina (S)-4-[4-[2-[6-(methy1amino)pyri din-2-y1]-1-ethoxy]fenyl]-3-(thiazol-2-yl)butanová;

    kyselina (R)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-y1]-1-ethoxy]f eny1]-3-(thiazol-2-yl)butanová;

    kyselina (S)-3-feny1-4-[4-[3-(3,4,5,6-tetrahydropyrimidin-2-yl]amino-1-propyloxy]f enyl]butanová;

    kyselina (±)-3-cyklopropy1-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]f enyl]butanová;

    kyselina (±)-3-(benzothiazol-2-yl)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]f enyl]butanová;

    kyselina (S)-4-[4-[2-(5,6,7,8-tetrahydro-l,8-naf tyridin-2-yl)-1-ethoxy]f eny1]-3-(thiazo1-2-yl)butanová;

    1 94 kyselina (±)-3-(4-methy1thiazol-2-yl)-4-[4-[2-[6-(methyl amino)pyridin-2-y1]-l-ethoxy]f eny1]butanová;

    kyselina (+)-3-(4-karboxy-1,3-oxazol-2-y1)-4-[4-[2-[6-(methy1amino)pyr idin-2-yl]-1-ethoxy]f eny1]butanová;

    kyselina (+)-3-[4-(aminokarbony1)-1,3-oxazol-2-yl)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]-1-ethoxy]feny1]butanová;

    kyselina (±)-3-[4-(dimethylaminokarbonyl)-l,3-oxazol-2-y1)-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-y1]-1-ethoxy]f eny1]butanová;

    kyselina (±)-3-4-[4-[2-[6-(methylamino)pyridin-2-yl]~ ethoxy]benzyl]pent-4-inová;

    nebo jeji farmaceuticky přijatelná sůl..
21. 21. Farmaceutická kompozice vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle některého z nároků 1-20 a farmaceuticky přijatelný nosič.
22. 22. Farmaceutická kompozice vyznačující se t í m , že obsahuje sloučeninu podle některého z nároků 1-20, antineoplastický prostředek a farmaceuticky přijatelný nosič.
23. 23. Farmaceutická kompozice podle nároku 22 vyznačující se tím, že antineoplastický prostředek je topotekan nebo cisplatina.
24. 24. Farmaceutická kompozice vyznačující se t í m , že obsahuje sloučeninu podle nároku 1, inhibitor kostní resorpce a farmaceuticky přijatelný nosič.
25. 25. Způsob léčby chorobného stavu s indikovaným antagonismem vůči receptorů α_νβ₃, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání sloučeniny podle nároku 1 subjektu i 95 kterého je potřebné léčit.
26. 26. Způsob léčby chorobného stavu s indikovaným antagonismem vůči receptoru a_vp5, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání sloučeniny podle nároku 1 subjektu kterého je potřebné léčit.
27. 27. Způsob léčby osteoporózy t í m , že zahrnuje podávání subjektu kterého je potřebné vyznačující s sloučeniny podle nároku léčit.
28. 28. Způsob inhibice angiogeneze, růstu tumoru nebo mestastázování tumoru vyznačující se tím, že zahrnuje podávání sloučeniny podle nároku 1 v kombinaci s antineoplastickým prostředkem subjektu kterého je potřebné léčit.
29. 29. Způsob léčby aterosklerózy, restenózy nebo zánětu vyznačující se tím,že zahrnuje podávání sloučeniny podle nároku 1 subjektu kterého je potřebné léčit.
30. 30. Způsob inhibice růstu tumoru vyznačující se t í m , že zahrnuje postupné podávání nebo podávání fyzikální kombinace sloučeniny podle nároku 1 a antineoplastického prostředku.
31. 31. Způsob podle nároku 30 vyznačuj ící se tím, že antineoplastický prostředek je topotekan nebo cisplatina.
32. 32. Způsob léčby osteoporózy nebo inhibice ztráty kostní hmoty vyznačující se tím, že zahrnuje postupné podávání nebo podávání fyzikální kombinace sloučeniny podle

    1 96 nároku 1 a inhibitoru kostní resorpce.
33. 33. Sloučenina obecného vzorce (II):

    (Π) kde

    X znamená CR'R', NR', 0 nebo S;

    ¥ znamená CR'R', NR', 0 nebo S;

    A znamená skupinu ze skupiny zahrnující zahrnující H, halogen, -ORs, -SRs, -CN, -NR^gR^k, -N02, ~CF3, -S(C))rCF3, -CO2R^g, -CORs, -CONRs2Ci-©alky1, -Co-©alky1-Ar,

    -Co-óalky1-Het, -Co-©alkyl-C₃-©cykloalkyl, -S(O)kR^s, a CH₂N(Rf)2;

    R¹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující -Co-6alkyl-Het -Co-©alkyl-Ar, H, -CN, a -S(O)kRs;

    R² znamená

    R’ ‘ CR’,—W197

    NR”—CR’₂—W(O)_u

    R’ /(CRy-W —

    R’ I lí (O),

    Y^NT

    0%, 3-a Q nebo

    N NR-— Cffj-W( Y

    ()_s^/^nr9

    W znamená -(CHRs)_a-U-(CHRs)_b-;

    U nemá žádný význam nebo znamená CO, CRs₂, C(=CRs₂), S(O)k, 0, NRs, CRSORS, CRs(0R^b)CRs₂, CRs₂CRs(OR*), C(O)CRs₂, CRs₂C(O), CONRi, NRiCO, OC(O), C(0)0, C(S)O, OC(S), C(S)NRs, NRsC(S), S(O)₂NRs, NRsS(O)₂N=N, NRsNRs, NRsCRs₂, CRs₂NRs, CRs₂O, OCRs₂, C=C, CRs=CRs, Ar nebo Het;

    G znamená NR^e , S nebo 0;

    Rs znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-6alkyl, Het-Co-ealkyl, C3-7cykloalkyl-Co-éalkyl, a Ar-Co-ealkyl;

    R^k znamená Rs, -C(O)Rs, nebo -C(O)ORf;

    Ri znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci~&alkyl, Het-Co-ealky1, C3-7cykloalkyl-Co-salky1, Ar-Co-salkyl, nebo Ci-6alkyl substituovaný jednou až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CN, NRs₂, ORs, SRs, CO₂Rs a

    CON(Re)2;

    Rf znamená H, Ci-ealkylovou nebo Ar-Co-ealky1ovou skupinu;

    R^e znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Ar-Co-ealkyl, Het-Co-ealkyl, C3-7cykloalkyl-Co-6alkyl, a (CH₂)_kCO₂R^£;

    R^b a R^c znamenají skupinu nezávisle zvolenou ze skupiny zahrnující H, Ci-6alkyl, Ar-Co-ealkyl, Het-Co-6alky1 nebo C3-ecykloalky1-Co-ealkyl, halogen, CF₃, ORf, S(O)_kRf, CORf,

    NO₂, N(Rf)₂, CO(NRf)2, CH₂N(Rf)2, nebo R^b a Rc vzájemně spojené tvoří pětičlenný nebo šestičlenný aromatický nebo nearomatický, karbocyklický nebo heterocyklický kruh, případně substituovaný až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen,

    CF₃, Ci-₄alkyl, ORf, S(O)_kRf, CORf, CO₂R^f, OH, NO2, N(Rf)2 CO(NR^f)2 a CH₂N(Rf)₂; nebo methylendioxyskupinu;

    Q¹, Q², Q³ a Q⁴ nezávisle znamenají N nebo C-Ry s výhradou, že nejvýše jeden ze skupiny zahrnující Q¹, Q² , Q³, a Q⁴ znamená N;

    R' znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Ar-Co-6alkyl, a C3-6cykloalkyl-Co-ealkyl ;

    R'' znamená R', -C(O)R' nebo C(O)OR';

    Ry znamená H, halogen, -0R^£ , -SR^£, -CN, -NR^£R^k, -NO₂,

    -CF3, -CF3S(O)_r-, -CO₂R^£, -CORe nebo -CONR^£2, nebo Ci-ealkylovou skupinu případně substituovanou halogenem, -ORs , -SRs, -CN, -NRsR'', -NO₂, -CF₃, R’S(O)_r-, -CO₂R^£, -CORe nebo -CONRS2;

    1 99

    a znamená 0, 1 nebo 2; b znamená o, 1 nebo 2; k znamená 0, 1 nebo 2 r znamená o, 1 nebo 2; s znamená o, 1 nebo 2; u znamená 0 nebo 1; a v znamená 0 nebo 1;

    nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl; nebo sloučenina obecného vzorce (III):

    οΙ ^Q· < ok_Q,-o

    NR — CRs kde

    X znamená CR'R¹, NR', 0 nebo S; Y znamená CR'R¹ , NR’, 0 nebo S; A znamená skupinu ze skupiny zahrnuj ící zahrnující H, halogen, -ORs, ~SR^g , -CN, -NRsRk, -NO₂, -CF₃ , -S(O)_rCF₃,

    -CO₂Rs, -CORs, -CONRs₂Ci-ealkyl, -Co-ealky1-Ar,

    -Co-salkyl-Het, -Co-6alkyl~C₃-6cykloalkyl, -S(O)kRs, a CH₂N(Rf)2;

    R¹ znamená skupinu ze skupiny zahrnující -Co-ealkyl-Het, -Co-ealkyl-Ar, H, -CN, a -S(O)_kRs;

    200

    W znamená -(CHRs)_a-U-(CHRe)_b~;

    U nemá žádný význam nebo znamená CO, CRe₂, C(=CRe₂), S(O)k, O, NRs, CReORs, CRe(OR^k)CRe₂, CRs₂CRs(OR*), C(O)CRe₂, CRe₂C(O), CONRi, NRíCO, OC(O), C(O)O, C(S)O, OC(S), C(S)NRe, NRsC(S), S(O)₂NRs, NRsS(O)₂N=N, NRsNRs, NReCRe₂, CRe₂NRe, CRe₂O, 0CRs₂, C=C, CRs=CRs, Ar nebo Het;

    Re znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-ealkyl, Het-Co-ealkyl, C3-7cykloalky1-Co-6alky1, a Ar-Co-ealkyl;

    R^K znamená Re, -C(O)Re, nebo -C(O)OR^f;

    R^} znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-6alkyl, Het-Co-ealkyl, C3-7cykloalkyl-Co-6alkyl, Ar-Co-ealkyl, nebo Ci-ealkyl substituovaný jednou až třemi skupinami zvolenými ze skupiny zahrnující halogen, CN, NRe₂, ORs, SRs, CO₂Rs a CON(Re)₂;

    R^f znamená H, Ci-6alkylovou nebo Ar-Co-6alky1ovou skupinu;

    Q¹, Q², Q³ a Q⁴ nezávisle znamenají N nebo C-Rz s výhradou, že nejvýše jeden ze skupiny zahrnující Q¹ , Q², Q³, a Q⁴ znamená N;

    R' znamená skupinu ze skupiny zahrnující H, Ci-6alkyl,

    Ar-Co-ealkyl, a C3-6cykloalkyl-Co-6alkyl;

    R'' znamená R', -C(O)R' nebo C(O)OR';

    Ry znamená H, halogen, -ORe, -SRs, -CN, -NReRk, -NO₂ ,

    201 • · · · · ·· · · · · • · · · ···*>·· • · · · · · · · • ··· · ··· · · · · · ··

    -CF₃, -CF₃S(O)_r-, -CO2RS, -CORs nebo -CONRe₂, nebo Ci-éalkylovou skupinu případně substituovanou halogenem, -ORs, -SRs, -CN, -NRsR'', -NO2, -CF₃, R'S(O)_r-, -CO₂Rs, -CORs nebo -conrs₂;

    a znamená 0, b znamená 0,

    1 nebo 2; a 1 nebo 2;

    nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl.
34. 34. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce (Ia) podle nároku 2,vyznačuj ící se t í m , že uvedený způsob zahrnuje reakci sloučeniny obecného vzorce (IV) se sloučeninou obecného vzorce V):

    R2-L.1 (V) kde R¹, A a X mají význam uvedený pro obecný vzorec (Ia) přičemž všechny reaktivní funkční skupiny jsou chráněné, a L¹ znamená OH nebo halogen;

    a následné odstranění všech chránících skupin a případnou přípravu farmaceuticky přijatelné soli.
35. 35. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce (Ia) podle nároku 2,vyznačuj ící se tím, že uvedený • · · ·· · · · · * ♦ • · · · · · · · • · · · «····· • w · · ···· ···· · ··· · · · ·· · · způsob zahrnuje reakci sloučeniny obecného vzorce (IV) se sloučeninou obecného vzorce VI):

    O- kde Ri, A, X, R', R'', W, uvedený pro obecný vzorec (Ia) funkční skupiny jsou chráněné;

    Q¹, Q² , Q³ a Q⁴ mají význam přičemž všechny reaktivní a následné odstranění všech chránících skupin a případnou přípravu farmaceuticky přijatelné soli; nebo způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce (Ia) podle nároku 2, kde uvedený způsob zahrnuje reakci sloučeniny obecného vzorce (IV) se sloučeninou obecného vzorce VII):

    kde R¹, A, X, R', R'', W, Q¹, Q², Q³ a v mají význam

    203 uvedený pro obecný vzorec (Ia) přičemž všechny reaktivní funkční skupiny jsou chráněné;

    a následné odstranění všech chránících skupin a případnou přípravu farmaceuticky přijatelné soli.
36. 36. Sloučenina podle kteréhokoli z nároků 1 až 20 pro použití jako léčivo.
37. 37. Použití sloučeniny obecného vzorce (I) podle nároku 1 při přípravě léčiva pro léčbu chorob s indikovaným antagonismem vůči receptorů α_νβ3.
38. 38. Použití sloučeniny obecného vzorce (I) podle nároku 1 při přípravě léčiva pro léčbu chorob s indikovaným antagonismem vůči receptorů α_νβ5.
39. 39. Použití sloučeniny obecného vzorce (I) podle nároku 1 při přípravě léčiva pro léčbu osteoporózy.
40. 40. Použití sloučeniny obecného vzorce (I) podle nároku 1 při přípravě léčiva pro inhibici angiogeneze, růstu tumoru nebo metastázování tumoru.
41. 41. Použití sloučeniny obecného vzorce (I) podle nároku 1 při přípravě léčiva pro léčbu aterosklerózy, restenózy nebo zánětu.
42. 42. Použiti sloučeniny obecného vzorce (I) podle nároku 1 a antineoplastického prostředku při přípravě léčiva určeného pro inhibici růstu tumoru ve formě podávání jejich fyzikální kombinace nebo ve formě jejich postupného podávání.

    «· ·«·· • »
43. 43. Použití podle nároku 43. kde antineop1 astický prostředek je topotekan nebo cisplatina.