CZ20003287A3 - Halogenované deriváty amidinoaminokyselin použitelné jako inhibitory NO-synthasy - Google Patents

Abstract

Halogenované deriváty amidinoaminokyselin použitelné jako inhibitory NO-synthasy obecného vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, pro které se všechny substituenty popisují v textu.

Description

Halogenované deriváty amidinoaminokyselin použitelné jako inhibitory NO-synthasy

Oblast techniky

Tento vynález se týká halogenovaných derivátů amidinoaminokyselin a jejich použití při léčbě, zejména jejich použití jako inhibitorů NO-synthasy.

Dosavadní stav techniky

Od počátku osmdesátých let je známo, že vaskulární relaxace způsobená acetylcholinem závisí na přítomnosti vaskulárního endothelu a tato aktivita se připisuje labilnímu humorálnímu faktoru zvanému relaxační faktor odvozený od endothelu (EDRF). Účinnost oxidu dusnatého jako vasodilatační látky je známá nejméně 100 let. Navíc je oxid dusnatý aktivní složkou amilonitritu, glyceryltrinitratu a dalších nitrovasodilatačních prostředků. Nedávné určení EDRF jako oxidu dusnatého koinciduje s objevením biochemické cesty, kterou se oxid dusnatý synthetizuje z aminokyseliny L-argininu enzymem NO-synthasou.

Oxid dusnatý je endogenním stimulačním prostředkem rozpustné guanylatcyklasy. Navíc k relaxaci závislé na endothelu se oxid dusnatý účastní řady biologických činností včetně cytotoxicity fagocytárních buněk a komunikace mezi buňkami v centrálním nervovém systému [viz Moncada a kol., Biochemical Pharmacology, 38. 1709-1715 (1989), Moncada a kol., Pharmacological Reviews, 43, 109-142 (1991)]. Ukazuje se, že se nadměrná tvorba oxidu dusnatého účastní řady patologických stavů, zejména stavů zahrnujících systémovou hypotenzi, jako je toxický šok, septický šok a léčba určitý• · • · · ·· ·* mi cytokiny [Kerwin a kol., J. Medicinal Chemistry,

4343-4362 (1995)] .

Tvorbu oxidu dusnatého z L-argininu lze inhibovat analogem L-argininu L-N-monomethylargininem (L-NMMA) a bylo navrženo terapeutické použití L-NMMA pro léčení toxického šoku a dalších typů systémové hypotenze (WO 91/04024 a GB-A-2240041). Léčebné použití určitých dalších inhibitorů NO-synthasy kromě L-NMMA pro stejný účel se též navrhuje v publikacích WO 91/04024 a EP-A-0446699.

Nedávno se stalo zřejmým, že existují alespoň tři následující typy NO-synthasy:

(i) konstituční Ca²*/kalmodulin-dependentní enzym přítomný v endothelu, který uvolňuje oxid dusnatý jako odpověď na receptorovou či somatickou stimulaci.

(ii) konstituční Ca²*/kalmodulin-dependentni enzym přítomný v mozku, který uvolňuje oxid dusnatý jako odpověď na receptorovou či somatickou stimulaci.

(iii) Ca²*-independentní enzym, který se indukuje po aktivaci vaskulárních hladkých svalů, makrofágů, buněk endothelu a řady dalších buněk endotoxinem a cytokiny. Jakmile je tato indukovatelná NO-synthasa exprimovaná, vytváří oxid dusnatý nepřetržitě po dlouhé časové úseky.

Oxid dusnatý uvolněný dvěma konstitučními enzymy popsanými výše působí mechanismem transdukce, na kterém se zakládá řada fyziologických odpovědí. Oxid dusnatý tvořený indukovatelným enzymem je molekula, která je cytotoxická pro nádorové buňky a která napadá mikroorganismy. Také se ukazu• · »4

je, že nepříznivé účinky nadměrné tvorby oxidu dusnatého, zejména patologická vasodilatace a poškození tkáně, mohou vznikat hlavně z účinků oxidu dusnatého vytvořeného indukovatelnou NO-synthasou [Knowles a Moncada, Biochem. J., 298, 249-258 (1994), Billiar a kol., Annals of Surgery, 221, 339-349 (1995), Davies a kol., 1995].

Narůstá také množství důkazů o tom, že se oxid dusnatý může účastnit degenerace chrupavky, která nastává za určitých stavů, jako je arthritida, a také je známo, že se synthesa oxidu dusnatého zvyšuje při revmatické arthritidě a osteoarhritidě [Mclnnes a kol., J. Exp. Med., 184, 1519-1524 (1996), Sakurai a kol., J. Clin. Investig., 96, 2357-2363 (1995)]. V souladu s tím stavy, při kterých je výhodná inhibice tvorby oxidu dusnatého z L-argininu, zahrnují autoimunitní a/nebo zánětlivé stavy postihující klouby, například arthritidu, a také zánětlivé onemocnění střev, kardiovaskulární ischemii, diabetes, diabetickou retinopatii, nefropatii, kardiomyopatii, městnavé srdeční selhání, myokarditidu, aterosklerózu, migrénu, refluxní esofagitidu, průjem, dráždivý střevní syndrom, cystickou fibrózu, emfyzém, astma, chronické obstrukční plicní onemocnění, bronchiektasii, výhřez meziobratlové ploténky, obesitu, psoriasu, růžovku, kontaktní dermatitidu, hyperalgesii (allodynii), cerebrální ischemii [fokální schemii, trombotickou mrtvici a globální ischemii (sekundární po zástavě srdce)], úzkostné stavy, mnohočetnou sklerózu a další poruchy centrální nervového systému zprostředkované oxidem dusnatým, jako je například Parkinsonova choroba a Alzheimerova choroba, rhinitida, léčení rakoviny a další poruchy zprostředkované oxidem dusnatým včetně opiátové tolerance u pacientů, kteří vyžadují protrahovanou léčbu opiátovými analgetiky, a benzodiazepinové tolerance u pacientů, kteří užívají benzodiazepiny, a dalšího návykového chování, například na nikotin, a poruch jídla [Kerwin a kol., J. Medicinal Chemistry, 18, 4343-4362 (1995), Knowles a Moncada, Biochem. J., 298, 249-258 (1994), Davies a kol., 1995, Pfeilschifter a kol., Cell Biology International, 20. 51-58 (1996) 3.

Další stavy, při kterých je výhodné inhibovat tvorbu oxidu dusnatého z L-argininu, zahrnují systémovou hypotenzi spojenou se septickým a/nebo toxickým šokem indukovaným širokým rozmezím činitelů, léčbu cytokiny, jako je TNF, IL-1 a IL-2, a použití jako adjuvantní látky pro krátkodobou imunosupresi při transplantacích [E. Kelly a kol., J. Partent. Ent. Nutri., 19, 234-238 (1995), S. Moncada a E. Higgs,

FASEB J., 1, 1319-1330 (1995), R. G. Kilbourn a kol., Crit. Care Med., 21, 1018-1024 (1995)].

Nedávno byl oxid dusnatý identifikován jako neurotransmiter při přenosu bolesti míchou. Podání NO-synthasových inhibitorů u pacientů s chronickými bolestivými syndromy a konkrétněji s chronickými bolestmi hlavy s pocitem napětí snižuje hladinu bolesti [The Lancet, 353, 256-257, 287-289 (1999)3.

Některé z inhibitorů NO-synthasy navržených dosud pro terapeutické použití, a zejména L-NMMA, jsou neselektivní. Inhibují konstituční i indukovatelné NO-synthasy. Použití takového neselektivního inhibitoru NO-synthasy vyžaduje značnou pozornost věnovanou tomu, aby se předešlo potenciálně závažným následkům nadměrné inhibice konstituční NO-synthasy včetně hypertenze a možné trombózy a poškození tkáně. Konkrétně v případu terapeutického použití L-NMMA pro léčení toxického šoku se doporučuje průběžné sledování tlaku pacienta po celou dobu léčení. Proto, i když neselektivní inhibitory NO-synthasy mají terapeutickou použitelnost při přijetí příslušných opatření, bylo by prospěšnější a snadnější použití inhibitorů NO-synthasy, které jsou selektivní v tom smyslu, že inhibují indukovatelnou NO-synthasu výrazně větší mírou než konstituční isoformy NO-synthasy [S. Moncada a E. Higgs, FASEB J., 9, 1319-1330 (1995)].

WO 96/35677, WO 96/33175, WO 96/15120, WO 95/11014,

WO 95/11231, WO 95/25717, WO 95/24382, WO 94/12165, WO 94/14780, WO 93/13055, EP0446699A1 a U. S. patent č.

132 453 uveřejňují sloučeniny inhibující syntézu oxidu dusnatého, které přednostně inhibují indukovatelnou isoformu NO-synthasy. Nálezy z těchto publikací se zahrnují zde formou odkazu v úplné formě tak, jako kdyby se zde popisovaly.

Podstata vynálezu

Ve svém širokém aspektu se tento vynález zaměřuje na inhibici a modulaci tvorby oxidu dusnatého u subjektu, který potřebuje tuto inhibici či modulaci, podáním sloučeniny, která přednostně inhibuje nebo moduluje indukovatelnou isoformu NO-synthasy oproti konstitučním isoformám NO-synthasy. Dalším předmětem tohoto vynálezu je snížení hladiny oxidu dusnatého u subjektu, který potřebuje toto snížení.

Tento vynález se zaměřuje na halogenaci derivátů amidinoaminokyselin takovým způsobem, aby produkty vykazovaly aktivitu inhibice iNOS a biologickou aktivitu. Halogenace pozměňuje bázickou povahu amidinového zbytku a zvyšuje účinnost s poskytnutím delšího poločasu inhibitorů iNOS in vivo.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou halogenované amidinoné sloučeniny obecného vzorce I

^Y R² (I) ve kterých

R¹ se volí ze souboru zahrnujícího atom vodíku, C_;í_-C_;lo alkylovou skupinu, C₂-C_io alkenylovou skupinu a C₂-C_io alkinylovou skupinu,

R² se volí ze souboru zahrnujícího atom vodíku, ί_χ-0_ιο alkylovou skupinu, C₂-C_=lo alkenylovou skupinu,

C₂~C_io alkinylovou skupinu a bud' R nebo S alfa-aminokyselinu,

R³ a R⁴ se nezávisle na sobě volí ze souboru zahrnujícího atom vodíku, C_i-C_xo alkylovou skupinu, <2₂-<2_ιθ alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu a nitroskupinu,

R¹, R² , R³ a R⁴ lze podle potřeby substituovat skupinou zvolenou ze skupin zahrnujících nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu, cykloalkýlovou skupinu, heterocyklylovou skupinu, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, thiolovou skupinu, nižší thioalkoxysknpinu, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, aminosku-

pinu, karboxylovou skupinu, karboxyalkylovou skupinu, karboxyarylovou skupinu, amidinovou skupinu a guanidinovou skupinu, r^xx se volí ze skupin zahrnujících hydroxylovou skupinu a R nebo S alfa-aminokyselinu,

G se volí ze souboru zahrnujícího 0_χ-0_ιο alkylenovou skupinu, C₂-C_io alkenylenovou skupinu a C₂-C_io alkinylenovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, alkylovou skupinu, skupinu =CH₂, C₂-C_io alkenylovou skupinu, C₂-C_io alkinylovou skupinu a C^-Ω^θ alkoxyskupinu, z nichž každá může být případně substituovaná skupinou, kterou je nižší alkylová skupina, nižší alkenylová skupina, nižší alkinylová skupina, cykloalkylová skupina, heterocyklylová skupina, arylová skupina, heteroarylová skupina, hydroxylová skupina, nižší alkoxyskupina, aryloxyskupina, thiolová skupina, nižší thioalkoxyskupina, atom halogenu, kyanoskupina, nitroskupina, aminoskupina, karboxylová skupina, karboxyalkylová skupina, karboxyarylová skupina, amidinová skupina, guanidinová skupina, trifluormethylová skupina a nitroskupina,

G se zvolí podle ze vzorce (CH₂)_p-(CX¹X^:2)x.-(CH2)B-Q-(^CH2)_t-(ex³x⁴)_u-(CH₂)_v, kde p, r, s, t, u, v jsou nezávisle O až 3 a Q je atom kyslíku, skupina C=0, skupina S(0)_a, kde a je 0 až 2 s podmínkou, že když a je 1 nebo 2, G musí obsahovat atom halogenu nebo • · · • Β Β · • · · Β • Β β · • Β Β ·

ΒΒ ΒΒ

NR^X2, kde R^x2 je atom vodíku nebo C_x-C_io alkylová skupina, která může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících C_i-C_iq alkylovou skupinu, C₁-C_1O alkoxyskupinu, hydroxyl ovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu a atom halogenu,

G se zvolí podle vzorce - {CH ) -(CX⁵X^S) - (CH ) -A-(CH ) -(CX⁷X^e)(CH ) , kde w, y, z, k, j, h jsou

Jc. T3 η nezávisle 0 až 3 a A je tříčlenná až šestičlenná karbocyklická skupina nebo heterocyklická skupina, která může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, C_x-C_xo alkylovou skupinu, C_X-C_;LO alkoxyskupinu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu a aminoskupinu, kde každá z nich může být případně substituovaná atomem halogenu nebo C_x-C_xo alkylovou skupinou s podmínkou, že když se G zvolí podle vzorce -(CHJ_w-(CX^sX^s)_y-(CHJ_z-A-(CH ) -(CX⁷X⁸) -(CH ) , musí Y obsahovat atom halogenu,

X¹, X², X³, X⁴, X^s, X®, X⁷, X^s mohou nezávisle na sobě chybět nebo mohou být představovány atomem vodíku, atomem halogenu, C_x-C_xo alkylovou skupinou, skupinou =CH₂, C₂-C_xo alkenylovou skupinou nebo C₂-C_xo alkinylovou skupinou, kde C_x-C_xo alkylová skupina, skupina =CH₂, C -C_io alkenylová skupina a C^-C.^ alkinylová skupina mohou být případně substituované jednou či více ze skupin zahrnujících nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, heterocyklylovou skupinu, ·· ·· • · · · • · · · • · · · • · · * ·· ·· • · • · · · · · · arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, thiolovou skupinu, nižší thioalkoxyskupinu, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, karboxylovou skupinu, karboxyalkylovou skupinu, karboxyarylovou skupinu, araidinovou skupinu, guanidinovou skupinu, trifluormethylovou skupinu a nitroskupinu,

Y se volí ze souboru zahrnujícího heterocyklický kruh, C_x-C_xo haloalkylovou skupinu, C_x-C_xo dihaloakylovou skupinu, C -C_iQ trihaloalkylovou skupinu, C_x-C_xo alkylovou skupinu, C₃-C_xo cykloalkylovou skupinu,

C₂-C_xo alkenylovou skupinu a C₂~C_xo alkinylovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, C_x-C_xo alkylovou skupinu, C₂~C_xo alkenylovou skupinu, C₂-C_xo alkinylovou skupinu a C_x-C_xo a1koxys kup inu,

Y může být skupina NR⁹R^XO, kde R⁹ a R^xo se nezávisle na sobě volí ze skupin zahrnujících atom vodíku, C_x-C_xo alkylovou skupinu, C₃-C_xo cykloalkylovou skupinu, C₂-C_xo alkenylovou skupinu, C₂~C_xo alkinylovou skupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, arylovou skupinu a C_x-C_xo alkarylovou skupinu s podmínkou, že alespoň jeden z G nebo Y obsahuje atom halogenu.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou existovat ve ·* • 4 4 4

4 4 4

4 4 4 4

4 4 4

44

formě geometrických isomerů nebo stereoisomerů. Tento vynález zahrnuje všechny tyto sloučeniny včetně cisa trans-geometrických isomerů, E- a Z-geometrických isomerů, R- a S-enantiomerů, diastereomerů, d-isomerů, 1-isomerů, jejich racemických směsí a dalších jejich směsí, které jsou všechny předmětem tohoto vynálezu.

Záměrem tohoto vynálezu je poskytnout sloučeniny, které jsou použitelné jako inhibitory NO-synthasy. Tyto sloučeniny též přednostně inhibují indukovatelnou formu oproti konstituční formě alespoň trojnásobnou měrou.

Předmětem tohoto vynálezu je též poskytnutí sloučenin, které jsou selektivnější než ty, které jsou známy v oboru.

Následuje podrobný popis vynálezu.

Přednostně jsou sloučeniny podle tohoto vynálezu halogenované amidinové sloučeniny obecného vzorce I

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, ve kterých

R³- se volí ze souboru zahrnujícího atom vodíku, C^-C.^ . « · ·· ·· ·· ·· ·: ·; · : : :: :

_ « « 4 <44··· .11. 44 4 · 4444

-*>-*· «.. . . « a «444444 44 ·4

R2	alkylovou skupinu, C2-Cxo alkenylovou skupinu a C -C1O alkinylovou skupinu, se volí ze souboru zahrnujícího atom vodíku, Cx-Cxo alkylovou skupinu, C2-Cxo alkenylovou skupinu, C2-Cxo alkinylovou skupinu a bud' R nebo S alfa-aminokyselinu,

R³ a R⁴ se nezávisle na sobě volí ze souboru zahrnujícího atom vodíku, C -C alkylovou skupinu, C₂-C_xo alkenylovou skupinu, C₂-C_1O alkinylovou skupinu a nitroskupinu,

R¹, R², R³ a R⁴ lze podle potřeby substituovat skupinou zvo-

	lenou ze skupin zahrnujících nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu, cykloalkýlovou skupinu, heterocyklylovou skupinu, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, thiolovou skupinu, nižší thioalkoxyskupinu, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, karboxylovou skupinu, karboxyalkylovou skupinu, karboxyarylovou skupinu, amidinovou skupinu a guanidinovou skupinu,
R11 •	se volí ze skupin zahrnujících hydroxylovou skupinu a R nebo S alfa-aminokyselinu,
G	se volí ze souboru zahrnujícího Cx-Cxo alkylenovou skupinu, C2-Cxo alkenylenovou skupinu a C2-Cxo alkinylenovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, hydroxylovou sku-

pinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, C_i-C__lo alkylovou skupinu, skupinu =CH₂, C₂-C_io alkenylovou skupinu, C₂-C alkinylovou skupinu a C_i-C_io alkoxyskupinu, z nichž každá může být případně substituovaná skupinou, kterou je nižší alkylová skupina, nižší alkenylová skupina, nižší alkinylová skupina, cykloalkylová skupina, heterocyklylová skupina, arylová skupina, heteroarylová skupina, hydroxylová skupina, nižší alkoxyskupina, arylaoxyskupina, thiolová skupina, nižší thioalkoxyskupina, atom halogenu, kyanoskupina, nitroskupina, aminoskupina, karboxylová skupina, karboxyalkylová skupina, karboxyarylová skupina, amidinová skupina, guanidinová skupina, trifluormethylová skupina a nitroskupina,

G se zvolí podle vzorce (CH ) -(CXUX²) -(CH ) -Q- (CHJ t- (CX³X⁴)u- (CHJ kde p, r, s, t, u, v jsou nezávisle 0 až 3 a Q je atom kyslíku, skupina C=0, skupina S(0) , kde a je 0 až 2 s podmínkou, že když •a jel nebo 2, G musí obsahovat atom halogenu nebo NR^xa, kde R¹² je atom vodíku nebo C_i-C_iq alkylová skupina, která může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících C-C alkylovou skupinu, C_i-C_io alkoxyskupinu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu a atom halogenu,

G se zvolí podle vzorce -{CH ) -(CX^SX^S) -{CH ) -A- (CH2) (CX^X⁸) - (CHa) kde w, y, z, k, j, h jsou nezávisle 0 až 3 a A je tříčlenná až šestičlenná karbocyklická skupina nebo heterocyklická skupina, která

♦ · ♦ · může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, C^-Ό^θ alkylovou skupinu, C -C_1O alkoxyskupinu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu a aminoskupinu, kde každá z nich může být případně substituovaná atomem halogenu nebo alkylovou skupinou s podmínkou, že když se G zvolí podle vzorce -(CH₂)_w-(CX⁵X^s)_y-(CH ) -A-(CH ) -{CX⁷X⁸) -(CH ) , musí Y obsahovat atom halogenu,

X¹, X², X³, X⁴, X^s, X®, X⁷, X⁸ mohou nezávisle na sobě chybět nebo mohou být představovány atomem vodíku, atomem halogenu, C -C_1O alkylovou skupinou, skupinou =CH₂, C₂-C_io alkenylovou skupinou nebo C₂-C_io alkinylovou skupinou, kde C_i-C_io alkylová skupina, skupina =CH , C -C ' alkenylová skupina a C -C alkinylová skupina mohou být případně substituované jednou či více ze skupin zahrnujících nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, heterocyklylovou skupinu, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, thiolovou skupinu, nižší thioalkoxyskupinu, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, karboxylovou skupinu, karboxyalkylovou skupinu, karboxyarylovou skupinu, amidinovou skupinu, guanidinovou skupinu, trifluormethylovou skupinu a nitroskupinu,

Y se volí ze souboru zahrnujícího heterocyklický kruh,

C -C_1O haloalkylovou skupinu, C_i-C_;lo dihaloakylovou skupinu, C -C trihaloalkylovou skupinu, C_i~C_;lO al14 • φ · φφ φφ φφ

ΦΦΦΦ 99 9 9 9 9 9 9

9 Φ Φ · φ φ Φ

Φ ΦΦ Φ ΦΦΦΦΦΦ

Φ Φ 9 9 9 9 9 9

ΦΦΦ ΦΦΦ ΦΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦ ΦΦ kýlovou skupinu, C -C.^ cykloalkylovou skupinu,

C₂-C_xo alkenylovou skupinu a C₂-C_xo alkinylovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, C -C_xo alkylovou skupinu, C₂-C_xo alkenylovou skupinu, C₂-C_1O alkinylovou skupinu a (ý-C alkoxyskupinu,

Y může být skupina NR®R^XO, kde R^s a R^xo se nezávisle na sobě volí ze skupin zahrnujících atom vodíku, C -C alkylovou skupinu, C₃-C cykloalkylovou skupinu, C₂-C_1O alkenylovou skupinu, C₂ ^_C_xo alkinylovou skupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, arylovou skupinu a C_x-C_xQ alkarylovou skupinu s podmínkou, že alespoň jeden z G nebo Y obsahuje atom halogenu.

Přednostně mají sloučeniny podle tohoto vynálezu obecný vzorec I, ve kterém

G se zvolí podle vzorce (CH ) -(CX^xX²) -(CH ) -Q-(CH2)C-(CX³X⁴)u-(CH₂)kde p, r, s, t, u, v jsou nezávisle 0 až 3 a Q je atom kyslíku, skupina C=0, skupina S (Oj , kde a je 0 až 2 s podmínkou, že když a je 1 nebo 2, G musí obsahovat atom halogenu nebo NR^X2, kde R¹² je atom vodíku nebo C_x-C_xQ alkylová skupina, která může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících C -C alkylovou skupinu, C_x-C_xo alkoxyskupinu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nit·· ·· »· * · ♦ · <

• · · · · » • · · · · ··· ·· ·· roskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu a atom halogenu a

Y se volí ze skupiny zahrnující ^-C haloalkylovou skupinu, C_x-C dihaloakylovou skupinu, C -C_1O trihaloalkylovou skupinu, ^-C alkylovou skupinu,

C₃-C_io cykloalkylovou skupinu, C₂-C_io alkenylovou skupinu a C₂-C_xo alkinylovou skupinu.

Přednostně mají sloučeniny podle tohoto vynálezu obecný vzorec I, ve kterém

R¹, R² jsou atomy vodíku,

R³, R⁴ jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo nitroskupina,

G se zvolí podle vzorce {CH₂)_e)-(CX^:lX²):i_-(CH2)s-Q-(CH2)t-(CX³X⁴)(CH2)kde p, r, s, t, u, v jsou nezávisle na sobě 0 až 3 a Q je atom kyslíku, skupina C=0, skupina S(0)_a, kde a je 0 až 2 s podmínkou, že když a je 1 nebo 2, G musí obsahovat atom halogenu nebo NR¹², kde R¹² je atom vodíku nebo C -C_io alkylová skupina, která může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících C^-C alkylovou skupinu, C -C alkoxyskupinu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu a atom halogenu a

Y se zvolí z případů C_x-C_s alkylová skupina, C₃-C_e cykloalkyl ová skupina, C₂~C_s alkenylová skupina a C₂-C_s alkinylová skupina, kde každá z těchto skupin může být případně substituovaná jedním či více atomy halo« «

9

9

9 9

9

999 999

99

9 · • ·

9 • 9 genu nebo skupinou NHR®, kde R® je atom vodíku,

C -C alkylová skupina, C₃-C_g cykloalkylová skupina, C₂-C₆ alkenylová skupina nebo C₂-C_g alkinylová skupina.

Přednostně mají sloučeniny podle tohoto vynálezu obecný vzorec I, ve kterém

R¹, R², R³ a R⁴ jsou atomy vodíku a

Y je C_x-C_g alkylová skupina případně substituovaná alespoň jedním atomem halogenu.

Nejvhodnější sloučeniny podle tohoto vynálezu se zvolí ze skupiny sloučenin zahrnující:

N-(2-fluor-l-iminoethyl)-3-aminopropyl-L-cysteindihydrochlorid

N-(2-fluor-l-iminoethyl)-2-aminoethyl-L-cysteindihydrochlorid

N-(2-fluor-l-iminůethyl)-2-aminoethyl-D,L-homocysteindihydrochlorid a

N-(2-fluor-l-iminoethyl)-2-aminoethyl-L-homocysteindihydrochlorid.

Pojem alkylová skupina, jak se zde používá samotný nebo v kombinacích, znamená rozvětvenou nebo nerozvětvenou acyklickou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10, přednostně od 1 do 8 atomů uhlíku a ještě lépe od 1 do 6 atomů uhlíku. Příklady těchto skupin zahrnují methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu, isopropylovou skupinu, n-butylovou skupinu, isobutylovou skupinu, sek.butylovou skupinu, terč.butylovou skupinu, pentylovou skupinu, isoamylovou skupinu, hexylovou skupinu, oktylovou skupinu a podobně.

Pojem alkenylová skupina” se týká rozvětvené či nerozvětvené nenasycené acyklické uhlovodíkové skupiny, která obsahuje alespoň jednu dvojnou vazbu. Tyto skupiny obsahují od 2 do 10 atomů uhlíku, přednostně od 2 do 8 atomů uhlíku a ještě lépe od 2 do 6 atomů uhlíku. Příklady vhodných alkenylových skupin zahrnují propylenylovou skupinu, buten-1-ylovou skupinu, isobutenylovou skupinu, pentenylen-l-ylovou skupinu, 2-2-methylbuten-l-ylovou skupinu, 3-methylbuten-l-ylovou skupinu, hexen-l-ylovou skupinu, hepten-l-ylovou skupinu a okten-l-ylovou skupinu a podobné.

Pojem alkinylová skupina se týká rozvětvených nebo nerozvětvených nenasycených acyklických uhlovodíkových skupin obsahujících jednu či více trojných vazeb. Tyto skupiny obsahují 2 až 10 atomů uhlíku, přednostně od 2 do 8 atomů uhlíku a ještě lépe od 2 do 6 atomů uhlíku. Příklady vhodných alkinylových skupin zahrnují ethinylovou skupinu, propinylovou skupinu, butin-l-ylovou skupinu, butin-2-ylovou skupinu, pentin-l-ylovou skupinu, pentin-2-ylovou skupinu, 3-methylbutin-l-ylovou skupinu, hexin-l-ylovou skupinu, hexin-2-ylovou skupinu, hexin-3-ylovou skupinu, 3,3-dimethylbutin-l-ylovou skupinu a podobně.

Pojem heterocyklická skupina znamená nenasycenou cyklickou uhlovodíkovou skupinu s 3 až zhruba 6 atomy uhlíku, kde 1 až 4 atomy uhlíku jsou nahrazené atomem dusíku, kyslíku nebo síry. Heterocyklická skupina může být kondenzovaná na aromatickou uhlovodíkovou skupinu. Vhodné příklady zahrnují pyrrolylovou skupinu, pyridylovou skupinu, pyrazolylovou skupinu, triazolylovou skupinu, pyrimidinylovou sku18

pinu, pyridazinylovou skupinu, oxazolylovou skupinu, thiazolylovou skupinu, imidazolylovou skupinu, indolylovou skupinu, thiofenylovou skupinu, furanylovou skupinu, tetrazolylovou skupinu, 2-pyrrolinylovou skupinu, 3-pyrrolinylovou skupinu, pyrrolindinylovou skupinu, 1,3-dioxolanylovou skupinu, 2-imidazolinylovou skupinu, imidazolidinylovou skupinu, 2-pyrazolinylovou skupinu, pyrazolidinylovou skupinu, isoxazolylovou skupinu, isothiazolylovou skupinu, 1,2,3-oxadiazolylovou skupinu, 1,2,3-triazolylovou skupinu, 1,3,4-thiadiazolylovou skupinu, 2H-pyranylovou skupinu, 4H-pyranylovou skupinu, piperidinylovou skupinu, 1,4-dioxanylovou skupinu, morfolinylovou skupinu, 1,4-dithianylovou skupinu, thiomorfolinylovou skupinu, pyrazinylovou skupinu, piperazinylovou skupinu, 1,2,3-triazinylovou skupinu, 1,3,5-trithianylovou skupinu, benzo(b)thiofenylovou skupinu, benzimidazonylovou skupinu, chinolylovou skupinu a podobně.

Pojem arylová skupina znamená aromatickou uhlovodíkovou skupinu o 4 až 16 atomech uhlíku, přednostně o 6 až zhruba 12 atomech uhlíku, ještě lépe o 6 až 10 atomech uhlíku. Příklady vhodných aromatických uhlovodíkových skupin zahrnují fenylovou skupinu, naftylovou skupinu a podobně.

Pojmy cykloalkylová skupina nebo cykloalkenylová skupina znamenají alicyklickou skupinu s kruhem o 3 až 10 atomech uhlíku a přednostně o 3 až 6 atomech uhlíku. Příklady vhodných alicyklických skupin zahrnují cyklopropylovou skupinu, cyklopropylenylovou skupinu, cyklobutylovou skupinu, cyklopentylovou skupinu, cyklohexylovou skupinu, 2-cyklohexen-l-ylenylovou skupinu, cyklohexenylovou skupinu a podobně.

Pojem alkoxyskupina, samotný nebo v kombinaci, zna19

mená alkyletherovou skupinu, ve které pojem alkylová skupina odpovídá definici popsané výše a obsahuje přednostně 1 až 4 atomy uhlíku. Příklady vhodných alkyletherových skupin zahrnují methoxyskupinu, ethoxyskupinu, n-propoxyskupinu, isopropoxyskupinu, n-butoxyskupinu, isobutoxyskupinu, sek.butoxyskupinu, terč.butoxyskupinu a podobně.

Pojem alkylenová skupina se týká uhlovodíků obsahujících 1 až 10 atomů uhlíku, přednostně l až 8 atomů uhlíku a ještě lépe 1 až 6 atomů uhlíku.

Pojem alkenylenová skupina a alkinylenová skupina se týká uhlovodíků obsahujících 2 až 10 atomů uhlíku, přednostně 2 až 8 atomů uhlíku a ještě lépe 2 až 6 atomů uhlíku.

Pojem halogen znamená fluor, chlor, brom nebo jod.

Pojem prekurzor léku se vztahuje ke sloučenině, která se za podmínek in vivo stane aktivnější.

Pojem ošetřování nemocného se zamýšlí tak, že zahrnuje též profylaxi.

Tento vynález zahrnuje sloučeniny obecného vzorce I ve formě solí, zejména kyselých adičních solí. Vhodné soli zahrnují ty, které se tvoří s organickými i anorganickými kyselinami. Tyto kyselé adiční soli budou normálně farmaceuticky přijatelné, avšak při přípravě a čištění dané sloučeniny lze užít i jiné soli. Proto preferované soli zahrnují ty, které se vytvářejí kyselinou bromovodíkovou, sírovou, citrónovou, vinnou, fosforečnou, mléčnou, pyrohroznovou, octovou, jantarovou, štavelovou, fumarovou, jablečnou, oxaloctovou, methansulfonovou, ethansulfonovou, toluensulfono20 vou, benzensulfonovou a isethionovou. Soli těchto sloučenin obecného vzorce I lze připravit reakcí příslušné sloučeniny ve formé volné baze s příslušnou kyselinou.

I když lze sloučeninu obecného vzorce I podávat jako chemickou látku, preferuje se její použití ve farmaceutickém prostředku. Podle dalšího aspektu tento vynález poskytuje farmaceutický prostředek zahrnující sloučeninu obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl či solvát spolu s jedním či více farmaceuticky přijatelnými nosiči a případně též jednu či více dalších léčivých složek. Nosič či nosiče musí být přijatelné ve smyslu kompatibility s ostatními složkami prostředku a nesmí poškozovat příjemce léku.

Prostředky zahrnují takové, které jsou vhodné pro perorální, parenterální (včetně subkutánního, intradermálního, intramuskulárního, intravenózního a intraartikulárního), inhalační, rektální a místní (včetně dermálního, bukálního, sublingválního a intraokulárního) podávání, avšak nejvhodnější cesta podávání může záviset například na stavu a poruše příjemce. Přípravky se mohou výhodně presentovat v jednotkové dávkové formě a mohou se připravovat kterýmkoliv ze způsobů dobře známých v oboru farmacie. Všechny metody zahrnují krok, který spojuje sloučeninu obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl či solvát (účinnou složku) s nosičem, který tvoří jednu nebo více pomocných látek. Obecně se přípravky připravují jednotným a těsným spojením účinné složky s kapalnými nosiči nebo jemně rozmělněnými tuhými nosiči nebo s oběma typy nosičů a, je-li to třeba, vytvarováním přípravku na žádaný tvar.

Přípravky podle tohoto vynálezu vhodné pro perorální '· · · 4 · «4 · 4 · · · 4 · 4 4 4 4

4 444444

4 · 4 4 4 použití mohou existovat jako diskrétní jednotky, jako jsou tobolky, sáčky nebo tablety, z nichž každá obsahuje předem určené množství účinné složky, jako prášky či granule, jako roztok nebo suspenze ve vodné kapalině nebo v nevodné kapalině nebo jako emulze oleje ve vodě nebo vody v oleji. Účinná složka může být též přítomná jako bolus, lektvar nebo pasta.

Tableta se může připravit lisováním nebo litím do formy, případně za přítomnosti jedné či více pomocných látek. Lisované tablety lze připravit lisováním účinné složky ve volně tekoucí formě, jako je prášek nebo granule, případně smísené s pojivém, mazivem, inertním zředovadlem, povrchově aktivním či dispergačním prostředkem na vhodném stroji. Lité tablety lze zhotovit litím směsi práškované sloučeniny zvlhčené inertním kapalným zřeďovacím prostředkem na vhodném stroji. Tablety lze případně potahovat či opatřovat rýhami a formulovat tak, aby poskytovaly pomalé či řízené uvolňování účinné složky.

Přípravky pro parenterální podávání zahrnují vodné a nevodné sterilní injekční roztoky, které mohou obsahovat antioxidační činidla, pufry, bakteriostatika a rozpuštěné složky, které činí prostředek isotonickým s krví zamýšleného příjemce a vodné a nevodné sterilní suspenze, které mohou zahrnovat suspenzační prostředky a zahušéovací prostředky. Tyto přípravky se mohou presentovat v jednodávkových či vícedávkových obalech, například v zatavených ampulích a lahvičkách a mohou se ukládat v lyofilizovaném stavu, takže vyžadují pouze přídavek sterilního kapalného nosiče, například fyziologického roztoku nebo vody pro injekce bezprostředně před použitím. Injekční roztoky a suspenze pro okamžité použití lze připravovat ze sterilních prášků, granulí a tablet výše popsaného typu.

Přípravky pro rektální podávání se mohou presentovat jako čípky s běžnými nosiči, jako je kakaové máslo nebo polyethylenglykol .

Přípravky pro lokální podávání v ústní dutině, například bukálně nebo sublingválně, zahrnují pastilky obsahující účinnou složku v ochucené bázi, jako je sacharóza a akácie nebo tragakant a pastilky obsahující účinnou složku v bází, jako je želatina a glycerin nebo sacharóza a akáciová klovatina.

Preferované jednotkové dávkové prostředky jsou ty,které obsahují účinnou dávku aktivní složky nebo její příslušný zlomek.

Je třeba si uvědomit, že navíc k složkám konkrétně uvedeným výše mohou přípravky podle tohoto vynálezu zahrnovat další prostředky běžné v oboru vzhledem k typu daného přípravku. Například ty, které slouží pro perorální podávání, mohou obsahovat příchutě.

Sloučenina podle tohoto vynálezu se může podávat perorálně nebo injekčně v dávce od 0,001 do 2500 mg/kg na den. Dávkové rozmezí pro dospělého člověka je obecně od 0,005 mg do 10 g/den. Tablety nebo jiné formy presentace poskytované v diskrétních jednotkách mohou výhodně obsahovat množství sloučeniny podle tohoto vynálezu, které je účinné při tomto dávkování nebo při jeho násobku, například jednotky obsahujích 5 mg až 500 mg, obvykle okolo 10 mg až 200 mg.

Sloučeniny obecného vzorce 1 se přednostně podávají • · perorálně nebo injekcí (intravenózní či subkutánní). Přesné množství sloučeniny podávané pacientovi je věcí odpovědnosti ošetřujícího lékaře. Avšak použitá dávka bude záviset na řadě faktorů včetně věku a pohlaví pacienta, na přesném určení poruchy, která se má léčit a na její závažnosti. Cesta podávání se rovněž může měnit v závislosti na stavu a jeho závažnosti.

Veškeré odkazy, patenty či přihlášky, americké či cizí, citované v přihlášce se zde zahrnují formou odkazu tak, jako kdyby zde byly celé popsány.

Následují obecné syntetické sekvence použitelné při zhotovování sloučenin podle tohoto vynálezu.

• · · 4 • · · · • · · · • · · · ·· ··

Schéma 1

H?N.

Χ· •(CHa),

I \CH₂)_n /ČH /OH H₂N 'C h₂n

XF'

XCH₂)_m

I ^C\ >CH₂)_n

CH

HN^X _r!+²

Cu--

a. CuSO . b. R^XC(=NH)OEt.HCI. c. iontoměnič

Schéma 2

NHZ

H,C, • · · · • · · · · • · · · • · · ·

CH₂ZnI

I /CH_ /OMe 'CH,

ZNH(CH2)₂C(=O)C1 + BocHN C O ^CH₂ ^CH /0 BocHN 'C

a.

NH₂

H,C.

'CH,

NHZ I

H,C.

'CH, ^r^C

F CH, /CH^ /OMe

BocHN' 'C II o

HN NH H₂C.

CH, f CH₂ .CH /OMe BocHN 'C

II o

^r^C

F CH₂ I /CH /OH H₂N 'C

II o

(Ph₃P)₂PdCl₂. b. DAST. c. H₂,Pd/C. d. i. CH₃C(=NH)OEt.HCl, ii. HCL » · · · • ♦ · · · • · · · · · • · · · · ····· ·· · ·

Schéma 3

HON.

h₂n (CH2)_m ^X^č f ^x(CHi)_n I /CH .0 HN r^;+2 Á

Cu-----O

P

HN,

R¹

HCI \CH₂)_ro ^X^C,

XCHA I .

/CH .0 HN 'C

Cu—O

a. R C=(NOH)C1

Schéma 4

H,N.

*(CH₂>

|-HC1

HN.

>CH2)_m v I (CH₂)_n /CH ^0 HN C^X (CH₂)_a

I

O «i⁺2

Cu— •O

HN' ‘C ci-⁺-²

3,5-dimethylpyrazol - 1-carboxamidin

a. 3,5-dimethylpyrazol-1-karboxamidin

Schéma 5

NHZ

NHZ

H,G;

H,C.

‘CH₂

I ‘CH, l cť -'£H₂ I .CH .OMe BocHN 'C

O ^H-c HO^X ^CH₂ .CH _xOMe BocHN 'C

O

NHZ

H,C.

‘CH₂

C.

F' CH₂

BocHN .CH .OMe Z' >_c^

II o

a. NaBH₄. b. DAST

Schéma 6

NHAc

EtOzC^COaEt

ΗΟ₂σ

··· ··· ·· ··

Schéma 7

BR‘Boc

HS 'COR ^η’^ν>τ-βγ ^H:Nk^s

BRBoc 'G'^X~''^XCOR¹¹

i. NaH ii. YC(NH)OEt iii. HCl

Ys

NH

9« • · · 9 • 9 9 9

9 9 9

9 9 9

99

Schéma 8

NHAc

HjjNOC Br

HjNOC 'CO₂CH₃

11.

NHAc

G = heterocyklický kruh

H₂N.

ΝΗ

NHAc 'co₂h

IV.

H2NOC

H₂NOC lil.

'CO2CH₃

NHAc 'co₂h

1) v.

2) vi.

NH₂ 'co₂h

i. Pd°/methylester N-acetyldehydroalaninu ii. chirální redukce iii. hydrolýza iv. LiBEt^H

v. YC(NH)OEt vi. hydrolýza ·· ·· ·· • · · ··· • · · • · · • · * • ·

Schéma 9

NZR²

i. BH₃ ii. CBr₄/PPh₃ iii. NaH iv. HCI

v. YC(NH)OEt

k • · ··«···· 44 ·4 99 9 t 4 4 4 4

4 · · · · · · • ·· * »····· • 41 · · · · · 9

494 444 444 4444 44 44

Příklady provedení vynálezu

Dá se předpokládat, že text, kdo má zkušenost v oboru, může bez další přípravy použít předchozí popis pro prezentaci vynálezu v jeho plném rozsahu. Proto následující preferovaná specifická ztělesnění mají pouze ilustrativní význam a neomezují žádním způsobem zbývající text zveřejnění vynálezu.

Příklad 1

4,4-Difluor-N⁵-(1-iminoethyl)-L-ornithindihydrochlorid

4,4-Difluorornithin se připraví, jak se popisuje v J. Org. Chem., 61. 2497-2500 (1996), a poté se zpracuje stejným způsobem, jak se popisuje v J. Antibiotics, 25., 179 (1972) s vytvořením měďnatéhokomplexu. Měďnatý komplex 4,4-difluorornithinu se zpracuje ethylacetimidathydrochloridem, jak se popisuje v Analytical Biochemistry, 62, 291 (1974) s obdržením delta-amidinu. Měďnatý komplex se poté rozruší, jak se popisuje v J. Antibiotics, 25, 179 (1972) s obdržením sloučeniny podle nadpisu.

• «« · · · · • » · · · · · • · · · · · • ······ • · · · · · »··*·· · · · · ·· · · · ·

Příklad 2

4,4-Difluor-N⁶-(1-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid

Ν»

Boc-L-Ala(Znl)-OMe se ponechá reagovat se Z-beta-Ala-Cl za podmínek popsaných v J. Org. Chem, 57, 3397-3404 (1992) s obdržením chráněného 4-keto-L-lysinu, který se poté rozpustí v DCM a zpracuje s DAST s obdržením chráněného

4,4-difluor-L-lysinu. Chránící epsilon-karbobenzoxyskupina se poté odstraní za podmínek katalytické hydrogenace. Výsledná sloučenina reaguje s methylacetimidathydrochloridem s obdržením epsilon-amidinu, který poté reaguje s 2 N roztokem kyseliny chlorovodíkové s obdržením sloučeniny podle nadpisu.

Příklad 3

5,5-Difluor-N⁶-(1-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid * ·

	99	99	9 9 9
33 -	• · • 9 9 9 9 999 999 9	9 9 9 9 9 9 9	9 9 • 9 9 9 9 9	9 9 9 • ·

O

2HC1

5,5-Difluorlysin se připraví podle popisu v J. Med. Chem., 20. 1623-1627 (1977) a poté se zpracuje stejným způsobem, jako se popisuje v J. Antibiotics, 2E>, 179 (1972) s vytvořením měďnatého komplexu. Tento mědhatý komplex

5,5-difluorlysinu se zpracuje ethylacetimidathydrochloridem, jak se popisuje v Analytical Biochemistry, 62, 291 (1974) s vytvořením epsilon-amidinu. Mědhatý komplex se poté rozruší, jak se popisuje v J. Antibiotics, 25. 179 (1972) s obdržením sloučeniny podle nadpisu.

Příklad 4

N^s-(2,2,2-Trichlor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid

4 «4 4 • · 44 «4 »4 • 4 · 4 4 4 4 44 4 • · · · · * · • 4 4 4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4 4 • 44 449 4944 44 4«

Příklad 4a

Tříhrdla baňka se naplní 10 ml dimethylformamidu a 0,26 g (0,001 mol) ce-N-Boc-L-Lys-OMe·. K tomuto roztoku se přidá 0,35 g (0,002 mol) methyltrichloracetimidatu a 0,53 ml (0,003 mol) diisopropylethylaminu. Tento roztok se míchá a zahřívá na 25 °C přes noc. Odpařením ve vakuu se odstraní dimethylformamid. Zbytek se zpracovává po dobu 30 min kyselinou trifluoroctovou. Směs se zředí vodou a vyčistí chromatografií C-18 s obdržením 0,24 g (80 %) látky příkladu 4a.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 304.

Příklad 4b

Do baňky obsahující 0,12 g látky příkladu 4a se přidá 10 ml methanolu a 5 ml IN roztoku hydroxidu lithného. Směs se míchá po dobu 10 min a poté se odpaří ve vakuu. Získaná látka se vyčistí chromatografií C-18 s obdržením 0,1 g (95 %) sloučeniny podle nadpisu.

Hmotnostní spektrometrie FAB; Μ + H = 290.

Příklad 5

N^s-(2,2,2-Trifluor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid • ·

Příklad 5a

Tříhrdla baňka se opatří chladičem se suchým ledem/acetonem a naplní 100 ml ethanoílu a 6,5 g (0,027 mol) a-N-Boc-L-Lys-OH. Tato směs se ochladí na -78 °C a přidá se 5 g (0,053 mol) trifluoracetonitrilu trubicí pro zavádění plynu. Po dokončení přidávání se přidá 2,7 g (0,027 mol) triethylaminu. Tento roztok se míchá a zahřívá na 25 °C přes noc. Odpaření ve vakuu poskytuje 11 g látky příkladu 5a ve formě bezbarvé viskózní olejovité kapaliny.

Nukleární magnetická rezonance ¹H-NMR (D_.O): 1,05 (t, 9H) , 1,25-1,75 (m, 6H), 1,35 (s, 9H), 2,8 (q, 6H), 2,95 (t, 2H), 3,7 (t, 1H), ¹⁹F-NMR(D₂O): -68,9 (s).

Hmotnostní spektrometrie.· M + Li = 348.

Příklad 5b

Do baňky obsahující 0,5 g látky příkladu 5a se přidá 10 ml dioxanu (nasyceného chlorovodíkem). Tato směs se míchá po dobu 30 min a poté se odpaří ve vakuu s obdržením lepivé

I • · • · r>

• · bílé pěny. Tato látka se rozpustí ve vodě a lyofilizuje s obdržením sloučeniny podle nadpisu ve formě hygroskopické pěny.

Nukleární magnetická rezonance ^XH-NMR(D₂O): 1,15 (t, triethylaminhydrochlorid), 1,3-1,5 (m, 2H), 1,6-1,7 (m,

2H), 1,8-1,9 (m, 2H), 3,05 (q, triethylaminhydrochlorid), 3,35 (t, 2H), 3,9 (t, 1H), ^1Í?F-NMR (D_^0) : -71,4 (s).

Hmotnostní spektrometrie: Μ + H = 242.

Příklad 6

N^é-(2,2-Difluor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid

Z*;

Příklad 6a

Ke směsi methanolu a katalytického množství palladiové černi se přidá 0,5 g (1,4 mmol) produktu z příkladu 20a.

K této směsi se přidá přebytek mravenčanu amonného. Směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 24 h. Reakční směs se zfiltruje celitem a odpaří s obdržením bezbarvého oleje.

• ·

Přiklad 6b

Produkt z příkladu 6a se rozpustí v 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové a ponechá se míchat při teplotě místnosti po dobu 3 h. Tento roztok se zředí vodou a lyofilizuje s obdržením 0,3 g (95 %) sloučeniny podle nadpisu ve formě bezbarvého oleje.

Nukleární magnetická rezonance ^XH-NMR (D___0): 1,3-1,6 (m, 2H) , 1,6-1,75 (m, 2H) , 1,8-2,0 (m, 2H), 3,35 (t, 2H), 4,0 (t, 1H) , 6,55 (t, 1H),

Elementární analýza: výpočet pro C Η ON Cl F + ·* 8 3.5 2 3 2 2

5H 0 + 4NH Cl + 0,4 lysin (%) - C 18,16, H 7,24, N 15,88,

4 nalezeno (%) C 18,13, H 6,99, N 15,69.

Příklad 7

Dihydrochlorid kyseliny (+)-E-2-amino-6-(l-imino-2-fluore thy1amino)hex-4-eno vé

Příklad 7a

Pod atmosférou argonu se k 65,8 g trans-1,4-dichlor-2-butenu přidává po částech 47 g kalium-ftalimidu za mechanického míchání při teplotě mezi 100 °C a 110 °C. Reakční směs se poté míchá po dobu 2 h s udržováním teploty mezi 145 °C a 150 °C. Poté se ochladí na 20 °C a extrahuje 3 x 400 ml etheru. Etherová vrstva se oddělí a odpaří s obdržením tuhé látky. Tuhá látka se překrystaluje z ethanolu s obdržením žlutých krystalů N-(trans-4-chlor-2-butenyl)ftalimidu o hmotnosti 36 g, výtěžek 61 %.

Elementární analýza: výpočet pro C_;l2H_;loC1N0₂ (mol. hm. 237,25) (%) - C 61,26, H 4,29, N 6,02, Cl 14,94, nalezeno {%) - C 61,18, H 4,30, N 5,98, Cl 14,62.

Příklad 7b

Pod atmosférou argonu se rozpustí 3,7 g kovového sodíku ve 200 ml absolutního ethanolu při teplotě 60 °C až 65 °C a roztok se ponechá ochladit na 30 °C. Poté se za dobrého míchání přidává 27,4 g ethylacetamidomalonatu. Po 30 min se přidá ve třech dílech 30 g látky z příkladu 7a. Reakční směs se vaří pod zpětným chladičem po dobu 4 h, ochladí a zfiltruje. Filtrát se odpaří a zbytek se vyjme 100 ml ethylacetátu a promyje 100 ml vody. Organická vrstva se poté vysuší, zfiltruje a odpaří. Přidá se 100 ml hexanu a po zfiltrování se obdrží 27 g bílého tuhého surového produktu podle nadpisu. Tento tuhý ethyl-(trans-2-acetamido-2-karbethoxy-6-ftalimido-4-hexenoat) se vyčistí sloupcovou chromatografii na silikagelu nebo rekrystalizací z ethanolu.

Elementární analýza: vypočet pro C_2iH₂₄N₂O₇ (mol. hmot. 416,15) (%) - C 60,63, H 5,81, N 6,77, nalezeno (%) C 60,51, H 5,81, N 6,64.

Příklad 7c

Směs 25 g ethyl-(trans-2-acetamido-2-karbethoxy-6-ftalimido-4-hexenoatu) a 200 ml 37% kyseliny chlorovodíkové se vaří pod zpětným chladičem po dobu 20 h a poté se ponechá stát při teplotě 0 až 2 °C po dobu 20 h. Zfiltruje se pro odstranění kyseliny ftalové a filtrát se odpaří do sucha ve vakuu. Poté se přidá 100 ml absolutního ethanolu a provede se odpaření ve vakuu. Zbývající tuhá látka se vyjme 100 ml absolutního ethanolu a zfiltruje s obdržením 13 g dihydrochloridu kyseliny trans-2,6-diamino-4-hexenové.

Příklad 7d

Jak se popisuje v J. Amer. Chem. Soc., 95, 6800 (1973), 10 g dihydrochloridu kyseliny trans-2,6-diamino-4-hexenové se vyjme 600 ml 95% ethanolu a roztok se ponechá projít sloupcem 100 g oxidu hlinitého (Alcoa F-20). Sloupec se eluuje 2 litry 95% ethanolu a eluat se odpaří zhruba na 200 ml ve vakuu. Sraženina se odfiltruje a vysuší s obdržením trans-4,5-dehydrolysinmonohydrochloridu.

Příklad 7e g trans-4,5-Dehydrolysinmonohydrochloridu se rozpustí v 10 ml vody při teplotě 100 °C. Poté se přidá po malých částech 7 g uhličitanu měďnatého v průběhu 30 min. Reakční směs se poté ochladí na teplotu 20 °C a zfiltruje.

Po částech se přidává 1,5 ekvivalentů ethyl-(fluoracetimidathydrochloridu) k výše popsanému filtrátu při teplotách 4 °C až 5 °C. pH reakční směsi se udržuje zhruba na 10,5 přídavky 2N roztoku hydroxidu sodného. Po 2 h míchání se reakční směs ponechá projít iontoměničem a eluuje se 0,5N vod- 40

ným roztokem amoniaku. Amoniakální roztok se poté pečlivě okyselí na pH 4 2N roztokem kyseliny chlorovodíkové a odpaří s obdržením látky příkladu 7.

Příklad 8

Hydrochlorid kyseliny (+)-2-amino-6-{1-imino-2-fluorethylamino) -hex-4-inové

Příklad 8a

Směs 92,8 g 1,4-dichlor-2-butinu a 108 g hexamethylentetraminu se vaří pod zpětným chladičem pod atmosférou argonu v 500 ml chloroformu po dobu 18 h. Reakční směs se ochladí a zfiltruje s obdržením 168 g 1,4-dichlor-2- -butinu ve formě hexamethylentetraminového komplexu jako hnědé látky.

Příklad 8b

Roztok produktu příkladu 8a (60 g) v 500 ml absolutního ethanolu nasyceného chlorovodíkem se vaří pod atmosférou argonu po dobu 18 h a ochladí na 20 °C. Vytvořená sraženina se odfiltruje a matečný louh se odpaří s obdržením žluté, voskovíté tuhé látky. Ta se překrystaluje s etherem ·· ··

» v · · · · • · · ♦ ♦ • * * · · ♦ » · · · · « 9 9 9 4 s obdržením 41 g l-amino-4-chlor-2-butinhydrochloridu ve formě žluté tuhé látky.

Elementární analýza: výpočet pro C₄H₇C1₂N (mol. hmot. 141,59) {%) - C 34,78, H 5,05, N 10,09, Cl 50,08, nalezeno (%) - C 31,61, H 5,70, N 12,49, Cl 45,53.

Příklad 8c

14,1 g l-amino-4-chlor-2-butinhydrochloridu se vyjme 70 ml dioxanu a 35 ml vody. Přidají se 4 g hydroxidu sodného a reakční směs se míchá po dobu 30 min s následným přidáním 21,8 g di-terc.butylkarbonatu při teplotě 20 °C. Reakční směs se míchá při teplotě 20 °C až 25 °C po dobu 8 h a poté se spodní organická vrstva odstraní. Vrchní vodná vrstva se extrahuje 100 ml dichlormethanu. Organické vrstvy se spojí a promyjí 50% vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vysuší bezvodým síranem hořečnatým, zpracují Darco, zfiltrují celitem a odpaří s obdržením hnědé olejovité kapaliny. Tato olejovitá kapalina se podrobí chromatografií s obdržením 9 g 1-terč.butyloxykarbonylamino-4-chlor-2-butinu ve formě bílé tuhé látky.

Elementární analýza: výpočet pro C^H^CINO^ (mol. hmot. 205,25) (%) - C 53,25, H 6,92, N 6,96, Cl 17,27, nalezeno (%) - C 52,67, H 6,86, N 6,76, Cl 17,22.

Příklad 8d

12,1 g 1-terč.butoxykarbonylamino-4-chlor-2-butinu se vaří pod zpětným chladičem po dobu 16 h se směsí 8 g diethylacetamidomalonatu a natrium-methoxidu připraveného z 900 mg sodíku ve 100 ml absolutního methanolu. Ethanol se • · ·

• * poté odstraní ve vakuu a zbývající látka se rozdělí mezi vodu a směs ethylacetat/ether (1:1). Organická vrstva se zpracuje 0,5N roztokem hydroxidu sodného a 0,5N roztokem kyseliny chlorovodíkové a promyje vodou. Poté se vysuší síranem sodným, zfiltruje a odpaří. Produkt se krystaluje ze směsi ethylacetat/petrolether s obdržením zhruba 7 g ethyl-(2-acetylamino-6-terč.butyloxykarbonylamino-2-ethoxykarbonyl-4-hexinoatu) .

Příklad 8e

Podle způsobu popsaného v Tetrahedron Lett., 21.

4263 (1980), se provede částečné zmýdelnění 10,2 g ethyl-(2-acetylamino-6-terč.butyloxykarbonylamino-2-ethoxykarbonyl -4-hexinoatu v ethanolu s 1,5 ekvivalentu hydroxidu draselného ve vodě při teplotě 20 až 25 °C v průběhu 3 h s obdržením kyseliny 2-acetylamino-6-terč.butyloxykarbony1-amino-2-ethoxykarbonyl-4-hexinové s výtěžkem 90 %.

Příklad 8f

Dekarboxylace 17 g látky příkladu 8e se provede varem pod zpětným chladičem v 300 ml dioxanu v průběhu 24 h. Reakční směs se poté ochladí na teplotu místnosti a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbývající látka se poté vyjme 80 ml ethanolu, přidáj í se 1,2 ekvivalentu hydroxidu draselného ve vodě pro další zmýdelnění v průběhu 15 h s obdržením 10,5 g kyseliny 2-acetylamino-6-terč.butyloxykarbonylamino-4-hexinové.

Příklad 8g g kyseliny 2-acetylamino-6-terč.butyloxykarbonyl• · φ · · φ · φ φ · · φ φ · • · amino-4-hexinové se vyjme 50 ml kyseliny octové a 25 ml 4N roztoku kyseliny chlorovodíkové v dioxanu a směs se míchá po dobu 2 h při teplotě 25 °C. Reakční směs se odpaří do sucha s obdržením kyseliny 2-acetylamino-6-amino-4-hexinové.

Příklad 8h lent kyseliny 2-acetylamino-6-amino-4-hexinové a 6,84 g DBU se přidá do 200 ml absolutního ethanolu a míchá se po dobu 16 h při 20 °C pod atmosférou argonu. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a přidá se 100 ml vody. Tato reakční směs se zfiltruje kyselým sloupcem iontoměniče a produkt se eluuje 10% směsí pyridin/voda. Obdrží se hydrochlorid kyseliny (±)-2-acetylamino-6-(l-imino-2-fluorethylamino)-hex-4-inové odstraněním rozpouštědla ve vakuu.

Příklad 8i

Vzorek hydrochloridu kyseliny {+)-2-acetylamino-6-(1-ímino-2-fluorethylamino)hex-4-inové (3 g) se zpracuje koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou a poté pyridinem s obdržením dihydrochloridu kyseliny {+)-2-amino-6-(1-imino-2-fluorethylamino)hex-4-inové.

Příklad 9

Dihydrochlorid kyseliny 1- (l-imino-2-fluorethylaminomethyl)-2-(1-karboxyaminoethyl)cyklopropanově

Příklad 9a

Roztok 0,05 mol dimethylsulfoniummethylidu se připraví in šitu ve směsi DMSO/THF reakcí triemthylsulfoniumjodidu a hydridu sodného. Ihned se přidá 0,05 mol látky z příkladu 7b ve 30 ml dimethylsulfoxidu při teplotě 0 ^QC a reakční směs se ohřívá na teplotu 20 °C v průběhu 2 h. Reakční směs se promyje nasyceným roztokem chloridu amonného a extrahuje se ethylacetátem. Po vysušení se ethylacetat odpaří s obdržením sloučeniny příkladu 9a.

Příklad 9b

Sloučenina podle nadpisu se připraví z látky příkladu 9a způsobem podobným příkladu 7b.

Příklad 10

Dihydrochlorid kyseliny 2-amino-5-exomethylen-6-(1-imino-2-fluorethylamino)hexanové • 9

44

4 4

4 «

4 4

4 4

NH.HCI >\A nh₂

HCI

OH

Příklad 10a

Ethyl-(2-acetamido-2-karbethoxy-5-keto-6-f talimidohexanoat) se připraví podle popisu v J. Med. Chem., 20., 1623-1627 (1977) a poté se podrobí Wittigově reakci s methylentrifenylfosforaném s obdržením ethyl-(2-acetamido-2-karbethoxy-5-exomethylen-6-ftalimidohexanoatu).

Příklad 10b

Sloučenina podle nadpisu se připraví z látky přikladu 10a způsobem podobným způsobu příkladu 7b.

Příklad 11

Dihydrochlorid kyseliny 2-amino-5-cyklopropyl-6-(1-imino-2 -fluorethylamino)hexanové

NH.HCI NH₂ HCI • φ * φφ φ φ φ

Příklad 11a

Látka z příkladu 10a se zpracuje ekvimolárním množst vím methylendimethylsulfuranu. Po obvyklém zpracování se ob drží ethyl-2-acetamido-2-karbethoxy-5-cyklopropy1-6-ftalimidohexanoat.

Příklad 11b

Sloučenina podle nadpisu se připraví z příkladu 11a způsobem podobným způsobu příkladu 7b.

Příklad 12

Dihydrochloríd kyseliny 2-amino-5-methyl-6-{l-imino-2-fluorethylamino)hexanové

NH.HCI

NH₂ HCl

Příklad 12a

Vzorek z příkladu 10a se redukuje nebo hydrogenuje v poloze 5 s obdržením ethyl-(2-acetamido-2-karbethoxy-5-methyl-6-ftalimidohexanoatu).

Příklad 12b ♦ · • 4

4

Sloučenina podle nadpisu se připraví ze sloučeniny příkladu 12a způsobem podobným způsobu příkladu 7b.

Příklad 13

Dihydrochlorid kyseliny 2-amino-4-exomethylen-6-(1-imino-2-fluorethylamino)hexanové

NH.HCI

NH₂ HCI

Příklad 13a

Vzorek 4-oxolysinu se připraví podle popisu v J.

Chem. Soc. Perkin, I, 1825 (1972). Podrobí se Wittigově reakci s methylentrifenylfosforanem s obdržením 4-methylenlysinu.

Příklad 13b

Sloučenina podle nadpisu se připraví z látky příkladu 13a podle způsobu popsaného pro přípravu látky příkladu 7d.

Příklad 14

Ν-1-Imino-2-fluorethyl-4-oxalysindihydrochlorid ·

HCI

NH.HCI ΝΗ,

OH

Příklad 14a

Vzorek 0-2-aminoethylserinu nebo 4-oxalysindihydrochloridu se připraví podle popisu v Reci. Trav. Chim. Pays-Bas, SA, 713-719 (1962). Převede se na sloučeninu podle nadpisu podle způsobu popsaného v příkladu 7d.

Příklad 15

N-1-Imino-2-fluorethyl-5-oxahomolysindihydrochlorid

NH.HCI

NH, HCI ^OH

Příklad 15a

Vzorek kyseliny 2-amino-4-(2-aminoethoxy)máselné se připraví podle popisu v J. Antibiot., 29, 38-43 (1976) . Pře• 9 φ· * • 9 · · • 9 9 9

9 9 9

9 9 9

9 9 9 vede se na sloučeninu podle nadpisu způsobem popsaným pro přípravu látky příkladu 7 z látky příkladu 7d.

Příklad 16

5-Fluor-N^e-(1-iminoethyl)-D,L-lysindihydrochlorid

2HC1

Příklad 16a

5-Fluorlysin (45 mg) (Oakwood) se zpracuje způsobem popsaným v J. Antibiotics, 25» 179 (1972) s vytvořením jeho měďnatého komplexu. Měďnatý komplex 5-fluorlysinu se zpracuje ethylacetimidathydrochloridem, jak se popisuje v Analytical Biochemistry, 62. 291 (1974), s vytvořením epsilon-amidinu. Měďnatý komplex se poté rozruší podle popisu v J. Antibiotics, 25» 179 (1972) s vytvořením sloučeniny podle nadpisu. Tato látka se vyčistí chromatografií C-18 s obdržením 32 mg (46%) sloučeniny podle nadpisu.

Elementární analýza: výpočet pro C^H^I^O^F + 2,55 HC1 + 0,10 NH₄C1 + 0,5 H₂O - C 30,21, H 6,51, N 14,00, nalezeno (%) C 29,91, H 6,28, N 14,01.

Příklad 17

N-(l-iminoethyl)-2-amino-l,1-difluorethyl-L-cysteindihydrochlorid

N-Boc-L-cystein se ponechá reagovat s 2-chlor-l,l-difluorethenem způsobem popsaným v J. Chem. Res. Miniprint,

12. 2868 (1990) s obdržením N-Boc-S-(2-chlor-1,1-difluorethyl)-L-cysteinu. N-Boc-S-(2-chlor-l,1-difluorethyl)-L-cystein reaguje s kalium-ftalimídem v dimethylformamidu při teplotě 100 °C s vytvořením ftalimidu. Ftalimid se zpracuje hydrazinem v ethanolu s vytvořením aminu. Amin se zpracuje ethylacetimidathydrochloridem s vytvořením amidinu. Tato látka se vyčistí chromatografii C-18 s obdržením sloučeniny se skupinou Boc. Skupina Boc se odstraní směsí kyselina chlorovodíková/dioxan (4N) v kyselině octové s obdržením sloučeniny podle nadpisu.

Příklad 18

N-(l-iminoethyl)-2-amino-l,1-difluorethyl-D,L-homocysteindihydrochlorid

·· ·· ·* « · · · · · ♦ 9 9 9 9 • · · ·9 9 • 9 9 9 9

9999 99 99

Příklad 18a

Roztok N-Boc-D,L-homocysteinu (5 mmol) v hydroxidu sodném (5 ml, 2N) se pomalu přidává k míchanému roztoku 1,2-dichlor-l,1-difluorethanu (5 mmol) v dimethylformamidu. Výsledný roztok se poté zahřívá na 50 °C po dobu 16 h. Reakční směs se poté vylije do ethylacetátu a extrahuje kyselinou citrónovou (5%) a roztokem chloridu sodného, vysuší síranem sodným a odpaří ve vakuu. Získaná látka se vyčistí mžikovou sloupcovou chromatografií s obdržením N-Boc-S-(2-chlor-l,1-difluorethyl)-D,L-homocysteinu. Látka příkladu 18 se připraví způsobem popsaným v příkladu 17 s použitím N-Boc-S-(2-chlor-l,1-difluorethyl)-D,L-homocysteinu jako výchozí látky.

Příklad 19

Dihydrochlorid kyseliny N-5-(1-iminoethyl)-2,5-diaminopentanové • · ·· ·· • · ' · • · · φ 9 9 9 9 ·

Příklad 19a

Roztok diethylacetamidomalonatu {21,7 g, 0,1 mol) se přidá do míchaného roztoku natrium-ethoxidu (4 mmol) v ethanolu {50 ml). Po přídavku se výsledný roztok ochladí na 0 °C a následuje pomalé přidávání 4,4,4-trifluorkrotonitrilu (13,3 g, 0,11 mol) v průběhu 20 min. Reakční roztok se poté míchá po dobu 1,5 h při teplotě místnosti. Reakční směs se poté vylije do ethylacetátu a extrahuje roztokem chloridu sodného, vysuší síranem sodným a odpaří ve vakuu s obdržením čiré kapaliny, která tuhne stáním s poskytnutím 32,2 g bílé tuhé látky.

Příklad 19b

Nitrii {11,4 g, 34 mmol) se hydrogenuje v ethanolu Raneyovým niklem při tlaku 414 kPa (60 psi), při teplotě 68 °C po dobu 3 h. Reakční směs se odpaří ve vakuu. K získané oleovité kapalině se přidá ethanol a MTBE a oddělí se výsledná tuhá látka s výtěžkem 1,5 g.

• · » » * • · · · · • · · · · · • · · · ·

Elementární analýza: výpočet pro C,_nH N O F (%) - C 44,45, H 5,43, N 9,42, nalezeno (%) - C 44,60, H 5,18,

N 9,23.

Příklad 19c

Laktam (1,0 g, 3,4 mmol) v kyselině chlorovodíkové (koncentrovaná, 5 ml) se vaří pod zpětným chladičem po dobu

4,5 h. Reakční směs se odpaří ve vakuu. Zbytek se vyčistí chromatografií C-18 s obdržením aminokyseliny (500 mg).

Elementární analýza: výpočet pro C H N O F . 2,01 HCI . 0,6 H₂O (%) - C 25,35, H 5,04, N 9,86, Cl 25,07, nalezeno (%) - C 25,08, H 4,97, N 9,80, Cl 25,40.

Příklad 19d

Amin (0,37 g, 1,3 mmol) se zpracuje ethylacetimidathydrochloridem (0,17 g, 1,4 mmol) s vytvořením amidinu způsobem podle příkladu 3. Získaná látka se vyčistí chromatografií C-18 s obdržením amidinu (98 mg).

Elementární analýza: výpočet pro C Η N 0 F . 2,0 HCI . 1,5 H₂0 (%) - C 28,17, H 5,61, N 12,32, nalezeno (%)

- C 28,20, H 5,37, N 12,23.

Příklad 20

N⁶-(2-chlor-2,2-difluor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid • · »·· ···

C1F₂C

Příklad 20a

Tříhrdlá baňka se opatří chladičem pro chlazení směsí suchý led/aceton a naplní se 100 ml ethanolu a 5 g (0,02 mol) N-Boc-L-Lys-OH. Směs se ochladí na -78 °C a přidává se 5 g (0,045 mol) chlordifluoracetonitrilu trubicí pro zavádění plynu. Po dokončení přidávání se přidá 5 g (0,05 mol) triethylaminu. Tento roztok se míchá a ohřívá na 25 °C přes noc. Odpaření ve vakuu poskytuje zbytek, který se rozpustí ve vodě a přivede na sloupec iontoměniče Dowex 50. Sloupec se promývá vodou a produkt se eluuje 10% vodným roztokem pyridinu. Odpaření rozpouštědla ve vakuu poskytuje produkt 1,26 g chráněný skupinou Boc ve formě bílé tuhé látky. Další čištění se provede se vzorkem s použitím chromatografie s reverzními fázemi pro obdržení produktu chráněného skupinou Boc ve formě bílé tuhé látky.

Hmotnostní spektrometrie pro C Η 0 N Cl F : M +

H = 358.

Elementární analýza: výpočet pro C ,H ONCl F + HO (%) - C 36,78, H 5,14, N 8,58, nalezeno - (%) C 36,39,

H 5,38, N 8,3.

* «

44*4 ·♦

4 · • · · *

444 ·4« ·· • 4444 ♦ 4 4 * 4 »

C 4

4 4

Příklad 20b

Do baňky obsahující 0,185 g produktu z příkladu 20a se přidá 20 ml 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové. Tato směs se míchá po dobu 2,5 h, zředí vodou a lyofilizuje s obdržením sloučeniny podle nadpisu ve formě bezbarvé olejovité kapaliny.

Nukleární magnetická resonance ^XH-NMR(D₂O): 1,2-1,5 (m, 2H), 1,5-1,7 (m, 2H), 1,7-2,0 (m, 2H), 3,35 (t, 2H), 3,9 (t, 1H).

Elementární analýza: výpočet pro ^CS^H1S°₂ ^N3^C13^F2 + ⁴ H₂o + 0,15 lysin (%) - C 24,75, H 6,14, N 10,67, nalezeno (%) - C 24,96, H 6,26, N 10,39.

Příklad 21

N^e-(2-fluor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid

Příklad 21a

K roztoku 5 g (0,18 mol) N²-Cbz-lysinu v 50 ml ethanolu se přidá 3,8 g (0,027 mol) ethylfluoracetimidatu. Směs se míchá př teplotě 25 °C po dobu 24 h. Reakční směs se od56 • 4 paří s obdržením olejovitého zbytku. Chromatografie (C-18, acetonitril/voda) poskytuje dvě frakce obsahující produkt podle nadpisu chráněný Cbz. První frakce obsahuje 1,5 g v poměru 2:1 chráněného produktu Cbz k výchozímu Cbz-lysinu a druhá frakce obsahuje 0,4 g chráněného produktu Cbz.

Nukleární magnetická resonsnce ^XH-NMR(D₂0): 1,2-1,4 (m, 2H), 1,6-1,7 (m, 3H), 1,7-1,8 (m, 1H), 3,2 (t, 2H), 4,1 (t, 1H), 5,0 (s, 2H), 5,1 (d, 2H), 7,3 (s, 5H).

Elementární analýza: výpočet pro C H 0 N F + CF₃CO₂ ^H +2,5 H₂0 (%) - C 43,38, H 5,66, N 8,43, nalezeno (%) - C 43,65, H 5,30, N 8,25.

Příklad 21b

Roztok 1,5 g produktu první frakce z příkladu 21a ve 20 ml 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové se míchá za varu pod zpětným chladičem po dobu 2,5 h. Poté se směs odpaří ve vakuu s obdržením 0,5 g produktu podle nadpisu ve formě bezbarvé olejovité kapaliny.

Nukleární magnetická resonance ¹H-NMR(D₂0): 1,3-1,5 (m, 2H), 1,5-1,7 (m, 2H), 1,7-2,0 (m, 2H), 3,25 (t, 2H),

3,95 (t, 1H), 5,15 (d, 2H).

Elementární analýza: výpočet pro C H _eONFCl, + 5

Q X 8 2 3 X 2

H₂0 +0,5 lysin (%) - C 27,65, H 7,59, N 11,73, nalezeno (%) - C 27,74, H 7,15, N 11,56.

Příklad 22

5-Fluor-N^s-[1-(thiofen-2-yl)-1-iminomethyl]-D,L-lysin

Příklad 22a

Do směsi 2-kyanothiofenu a 1 ekvivalentu ethanolu se zavádí bezvodý plynný chlorovodík s obdržením ethylimidatu.

Příklad 22b

Produkt příkladu 22a se přidá k roztoku 5-fluorly/ sinu v ethanolu a směs se míchá do ukončení reakce. Chromatograf ické vyčištění poskytuje sloučeninu podle nadpisu.

Příklad 23

N-(2-Fluor-l-iminoethyl)-3-aminopropyl-L-cysteindihydrochlorid

NH₂

NH

COOH • ·

- 58 « · φ · · • φφφ· • · φ · · · φ φφφφ • ΦΦ φφ φφ

Příklad 23a

2,5 g (5 mmol) S-(N^-Boc-B-aminoethyl)-N^a-Fmoc-L-cysteinu se rozpustí v 25 ml dichlormethanu a chránící skupina se odstraní přídavkem 8 ml kyseliny trifluoroctové za míchání při teplotě místnosti po dobu 25 min. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu s obdržením S-(3-aminoethyl)-N^a-Fmoc-L-cysteinu.

Příklad 23b

Produkt z příkladu 23a se ponechá reagovat s 1,05 g (10 mmol) ethylfluoracetimidathydrochloridu ve 40 ml ethanolu za přítomnosti 2,6 ml (15 mmol) diisopropylethylaminu (DIPEA) za míchání po dobu 18 h při teplotě místnosti. Produkt chráněný Fmoc se oddělí preparační vysokovýkonnou kapalinovou chromatografii s reverzními fázemi s použitím gradientu acetonitrilu ve vodě s obsahem 0,05 % kyseliny trifluoroctové (10 až 50 % acetonitrilu, 30 min). Výtěžek je 1,2 g (2,6 mmol, 52 %) bílé tuhé látky.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 460.

Příklad 23c

1,2 g (2,6 mmol) produktu z příkladu 23b se zbaví chránící skupiny ve.směsi 5 ml diethylaminu a 20 ml dimethylformamidu za míchání po dobu 15 min. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku a zbývající olejovitá kapalina se vyčistí preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií s reverzními fázemi s gradientem acetonitrilu ve vodě obsahující 0,05 % kyseliny trifluoroctové (0 až 30 % acetonitrilu, 30 min) s výtěžkem 0,426 mg (0,93 mmol, 36 %) produktu podle nadpisu.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 238.

Nukleární magnetická resonance ^XH NMR (D^O): 1,77-1,92 (m, 2H), 2,49-2,61 (m, 2H), 2,86-3,05 (m, 4H), 3,38-3,48 (m, 2H), 4,02-4,08 (m, 1H) , 5,04-5,10 (s, 1H) a 5,19-5,25 (s, 1H).

Příklad 24

N-(2-Fluor-l-iminoethyl)-2-aminoethyl-L-cysteindihydrochlorid

NH

NH₂

COOH

Příklad 24a g (50 mmol) S-(N^w-Z-2-aminoethyl)-N^a-Boc-L-cysteinu (olejovitá kapalina) se rozpustí ve 100 ml methanolu a skupina Z se odstraní za přítomnosti 5 g mravenčanu amonného a 1 g palladiové černi za míchání po dobu 24 h pod atmosférou dusíku. Produkt se oddělí preparativní vysokovy• · • · · konnou kapalinovou chromatografii s gradientem acetonitrilu ve vodě obsahující 0,5 % kyseliny trifluoroctové (0 až 40 % acetonitrilu, 30 min) s obdržením 5,6 g (42 %) S-(2-aminoethyl)-N^-Boc-L-cysteinu.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 265.

Příklad 24b

1,4 g (5,3 mmol) produktu příkladu 24a se rozpustí ve 25 ml ethanolu a ponechá se reagovat s 1,05 g (10 mmol) ethylfluoracetimidathydrochloridu za přítomnosti 2,6 ml (15 mmol) DIPEA za míchání po dobu 18 h při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku a zbývající olejovitá kapalina se vyčistí preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografii s reverzními fázemi s gradientem acetonitrilu ve vodě obsahující 0,05 % kyseliny trifluoroctové (10 až 50 % acetonitrilu, 30 min) s obdržením 0,95 g (2,94 mmol, 55 %) produktu chráněného Boc.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 324.

Příklad 24c

0,95 g (2,94 mmol) produktu přikladu 24b se rozpustí ve 25 ml IN roztoku kyseliny chlorovodíkové a míchá po dobu 12 h při teplotě místnosti. Směs se zředí 200 ml vody a lyofilizuje s obdržením 0,46 g (1,55 mmol, 53 %) sloučeniny podle nadpisu ve formě olejovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 224.

Nukleární magnetická resonance ^H NMR (D^O):

2,71-2,85 (m, 2H), 2,96-3,18 (m, 2H) , 3,42-3,56 (m, 2H), 4,18-4,28 )m, IH), 5,18-5,22 {s, IH) a 5,25-5,30 (S, IH).

Příklad 25

N-(2-Fluor-l-iminoethyl)-2-aminoethyl-D,L-homocysteindihydrochlorid

H

Příklad 25a

4,7 g (20 mmol) N^a-Boc-homocysteinu se rozpustí v 50 ml dimethylformamidu a k roztoku se přidá 1,6 g (40 mmol) hydridu sodného (60% disperze v minerálním oleji). Po 15 min míchání při teplotě místnosti se ke směsi pomalu přidává 4,1 g (20 mmol) 2-bromethylaminhydrobromidu. Míchání pokračuje po dobu 16 h při teplotě místnosti. Dimethylformamid se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se izoluje preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografii s reverzními fázemi gradientem acetonitrilu ve vodě obsahující 0,05 % kyseliny trifluoroctové (0 až 40 % acetonitrilu, 30 min) s obdržením 4,05 g (10,3 mmol, 52 %) S-(aminoethyl)-N^a-Boc-L-cysteinu ve formě olejovité kapaliny.

• · · • · • · · ·

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 279.

Nukleární magnetická resonance ¹H NMR (D_s0):

1,25-1,35 (m, 9H), 1,78-2,10 (m, 2H), 2,44-2,67 (m, 2H), 2,69-2,80 (m, 2H), 3,04-3,15 (m, 2H) a 4,06-4,22 (m, 1H).

Příklad 25b

1,5 g (3,8 mmol) produktu z příkladu 25a se rozpustí ve 20 ml ethanolu a provede se reakce s 0,63 g (6 mmol) ethylfluoracetimidathydrochloridu za přítomnosti 1,05 ml (6 mmol) DIPEA za míchání po dobu 18 h při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku a zbývající olejovitá kapalina se vyčistí preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografii s reverzními fázemi s gradientem acetonitrilu ve vodě obsahující 0,05 % kyseliny trifluoroctové (0 až 40 % acetonitrilu, 30 min) s obdržením 1,4 g (3,1 mmol, 82 %) produktu chráněného Boc ve formě olejovité kapa1 iny.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 338.

Nukleární magnetická resonance 3Ή NMR (D^O):
1,24-1,34 (m, 3,41-3,55 (t, 5,23-5,28 (s,	9H), 1,75-2,12 2H), 4,04-4,22 1H) .	(m, (m,	2H) , 1H) ,	2,43-2,83 5,08-5,14	(m, (S,	4H) , 1H) a
Příklad 25c
1,4 g	(3,1 mmol) produktu	příkladu 25b se	rozpustí

ml IN roztoku kyseliny chlorovodíkové a směs se míchá po dobu 12 h při teplotě místnosti. Roztok se zředí 300 ml vody a lyofilizuje s obdržením 0,91 g (2,93 mmol, 95 %) sloučeni63 • · 4 · • · • · ···· ny podle nadpisu ve formě olejovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 238.

Nukleární magnetická resonance: ¹H NMR (D₂0): 1,98-2,25 (m, 2H), 2,60-2,84 (m, 4H), 3,43-3,56 (m, 2H), 4,06-4,16 (t, 1H), 5,08-5,14 (S, 1H) a 5,23-5,28 (s, 1H) .

Příklad 26

N-(2-Fluor-1-iminoethyl)-2-aminoethyl-L-homocysteindihydrochlorid

Příklad 26a

Sloučenina podle nadpisu se připraví jako v příkladu 25 s použitím N^a-Boc-L-homocysteinu s obdržením 7,5 g (24,2 mmol, 96 %) sloučeniny podle nadpisu ve formě olejovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 238.

Nukleární magnetická resonance ^XH NMR (D₂0): 1,98-2,25 (m, 2H), 2,60-2,84 (m, 4H), 3,43-3,56 (m, 2H), 4,06-4,16 (t, 1H), 5,08-5,14 (s, 1H) a 5,23-5,28 (s, 1H).

<9 · ··· ····

Příklad 27

N-(2-Chlor-2,2-difluor-l-iminoethyl)-3-aminoethyl-D,L-

Příklad 27a

2,8 g (10 mmol) produktu z příkladu 25a se rozpustí ve 40 ml ethanolu a k roztoku se přidá 1,75 ml (10 mmol) DIPEA. Na ledové lázni se do směsi zavádí plynný difluorchloracetonitril po dobu 10 min. Směs se míchá po dobu 24 h při teplotě místnosti a poté se rozpouštědlo odpaří ve vakuu. Zbývající olejovitá kapalina se vyčistí preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií s reverzními fázemi s gradientem acetonitrilu ve vodě obsahující 0,05 % kyseliny trifluoroctové (5 až 40 % acetonitrilu, 30 min) s obdržením 2,4 g (6,2 mmol, 62 %) produktu chráněného Boc ve formě olej ovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 390.

Β

Β

Příklad 27b

2,4 g (6,2 mmol) produktu příkladu 27a se rozpustí v 50 ml IN roztoku kyseliny chlorovodíkové a roztok se míchá po dobu 12 h při teplotě místnosti. Směs se zředí 200 ml vody a lyofilizuje s obdržením 1,6 g (4,8 mmol, 77 %) sloučeniny podle nadpisu ve formě olejovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 290.

Příklad 28

N-(2,2-Difluor-1-iminoethyl)-2-aminoethyl-D,L-horaocysteindihydrochlorid

NH

Příklad 28a

2,4 g (6,2 mmol) produktu příkladu 27a se rozpustí v 50 ml methanolu a zpracuje 1 g mravenčanu amonného a 0,2 g palladiové černi za míchání pod atmosférou dusíku po dobu 48 h. Katalyzátor se odfiltruje a produkt chráněný Boc se vyčistí preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií s reverzními fázemi s gradietem acetonitrilu ve vodě obsahující 0,05 % kyseliny trifluoroctové (10 až 50 % acetonitrilu, 30 min) s obdržením 1,06 g bílé tuhé látky (2,26

4 4 4

4 4 4

4 4 4 4

4 4 4

44

4444 mmol, 23 % celkového výtěžku).

Hmotnostní spektrometrie FAB: Μ + H = 356.

Příklad 28b

1,06 g (2,26 mmol) produktu z příkladu 28a se rozpustí ve 20 ml IN roztoku kyseliny chlorovodíkové a míchá se po dobu 12 h při teplotě místnosti. Směs se zředí 200, ml vody a dvakrát lyofilizuje s obdržením 0,69 g (2,1 mmol, 96 %) sloučeniny podle nadpisu ve formě olejovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie FAB: M + H = 256.

Nukleární magnetická resonance ^H NMR (D_a0): 2,02-2,28 (m, 2H), 2,55-2,90 (m, 4H), 3,48-3,65 (m, 2H), 4,03-4,18 (m, 1H) a 6,40-6,80 (t, 1H).

Příklad 29

N-(2-Fluor-l-iminoethyl)-3-aminopropyl-D,L-homocysteindihydrochlorid

NH₂

COOH

Příklad 29a ·♦

• ····

N^-Boc-homocystein se rozpustí v dimethylformamidu a k roztoku se přidá hydrid sodný {60% disperse v minerálním oleji). Po 15 min míchání při teplotě místnosti se ke směsi pomalu přidává 2-brompropylaminhydrobromid. Míchání pokračuje po dobu 16 h při teplotě místnosti. Dimethylformamid se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se izoluje preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií s reverzními fázemi při gradientu acetonitrilu ve vodě obsahující 0,05 % kyseliny trifluoroctové s obdržením S-(aminopropyl)-N^a-Boc-homocysteinu.

Příklad 29b

Produkt z příkladu 29a se rozpustí ve 20 ml ethanolu a ponechá se reagovat s ethyl-fluoracetimidathydrochloridem za přítomnosti DIPEA za míchání po dobu 18 h při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku a zbývající olejovitá kapalina se vyčistí preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií s reverzními fázemi při gradientu acetonitrilu ve vodě obsahující 0,05 % kyseliny trifluoroctové s obdržením produktu chráněného Boc.

Příklad 29c

Produkt z příkladu 29b se rozpustí v IN kyselině chlorovodíkové a míchá po dobu 12 h při teplotě místnosti. Směs se zředí vodou a lyofilizuje s obdržením sloučeniny podle nadpisu.

Příklad 30

N-(2-fluor-l-iminoethyl)-2-aminoethyl-D,L-bishomocysteindihydrochlorid

Příklad 30a a-Benzylester kyseliny N^a-Cbz-glutantové se rozpustí v tetrahydrofuranu a zpracuje boranem. Izolace poskytuje glutamový alkohol.

Příklad 30b

Produkt z příkladu 30a se zpracuje trifenylfosfinem a tetrabrommethanem. Izolace poskytuje benzylester kyseliny 2 -Cbz-amino-5-brompentanové.

Příklad 30c

Produkt z příkladu 30b se rozpustí v tetrahydrofuranu a ponechá se reagovat s hydridem sodným a poté s 2-Boc-aminomerkaptoethanem. Izolace poskytuje benzylester S-(Boc-aminoethyl)-N^a-Cbz-bishomocysteinu.

Příklad 3Od

Produkt z příkladu 30c se zbaví chránící skupiny Boc kyselinou chlorovodíkovou s obdržením benzylesteru S-(aminoethyl)-N^a-Cbz-bishomocysteinu.

··

Příklad 30e

Produkt z příkladu 3Od se ponechá reagovat s ethylfluoracetimidathydrochloridem jako v příkladu 25b s obdržením produktu chráněného Cbz ve formě benzylesteru.

Příklad 30f

Odstranění chránící skupiny z produktu příkladu 30e hydrogenací poskytuje sloučeninu podle nadpisu.

Příklad 31

2-[N-(2-fluor-l-iminoethyl)aminomethyl]-5-[2(S)-kyselina aminopropionová-3-yl]thiofendihydrochlorid

Příklad 31a

2-Bromthiofen-5-karboxamid se ponechá reagovat s methylesterem N-acetyldehydroalaninu za podmínek Heckova spojování s obdržením 2-[2-(acetylamino)methylpropenoat-3-yl]thiofen-5-karboxamidu.

Příklad 31b φφ φφ • · φ φ φ φ φ · φ φ φ · φ φ φ φ φφ • · φφφ ·

Produkt příkladu 31a se podrobí chirálním hydrogenačním podmínkám s obdržením 2-[2(S)-{acetylaminoJmethylpropanoat-3-yl3 thiofen-5-karboxamidu.

Příklad 3lc

Produkt příkladu 31b se podrobí šetrné saponifikaci s obdržením 2-[2(S)-(acetylamino)propanová kyselina-3-yl]thiofen-5-karboxamidu.

Příklad 3d

Produkt z příkladu 31c se ponechá reagovat s triethyllithiumborohydridem s obdržením sloučeniny 2-[2(S)-(acetylamino)propanová kyselina-3-yl]thiofen-5-aminomethyl.

Příklad 31e

Produkt z příkladu 3ld se ponechá reagovat s ethylfluoracetimidathydrochloridem podle příkladu 24b s obdržením produktu chráněného acetylovou skupinou.

Příklad 31f

Odstranění chránící skupiny z produktu příkladu 31e hydrolýzou poskytuje sloučeninu podle nadpisu.

Příklad 32

N^s-(2-chlor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid

HiClC • ·

999 999 • 9

999 999

Η

O

NH,

Způsob příkladu 20 se použije pro přípravu sloučeniny podle nadpisu.

Hmotnostní spektrometrie pro C Η NO Cl : Μ + H =

2L & 8 2 3.

222 .

Biologické údaje

Účinnost výše uvedených sloučenin jako inhibitorů NO-synthasy se stanovuje nebo se může stanovit následujícími zkouškami.

Citrulinová zkouška na NO-synthasu

Aktivita NO-synthasy se měří monitorováním konverze [3H]-argininu na [3H]-citrulin. Myší indukovatelná NO-synthasa (miNOS) se připraví z extraktu buněk RAW 264.7 zpracovaného LPS a částečně purifikovaného chromatografii na DEAE-sefarose. Konstituční NO-synthasa z krysího mozku (mNOS) se připraví z extraktu krysího mozečku částečně purifikovaného chromatografii na DEAE-sefarose. Enzym a inhibitory se inkubují při teplotě 37 °C po dobu 15 min v reakčním objemu 100 ml s následujícími složkami přidávanými pro zahá- 72 jení reakce: 50 wM Tris {pH 7,6), bovinní serumalbumin 1 mg/ml, DTT 1 mM, chlorid vápenatý 2 mM, FAD 10 mM, tetrahydrobiopterin 10 mM, L-arginin 30 mM s obsahem L-[2,3-3H]-argininu v množství 300 impulsů za min/pmol a NADPH 1 mM. Pro konstituční NO-synthasu se rovněž přidává kalmodulin 50 nM. Reakce se ukončí přidáním chladného pufru obsahujícího EGTA 10 mM, HEPES 100 mM, pH 5,5 a citrullin 1 mM. [3H]-citrullin se oddělí chromatografii na měniči kationtů Dowex 50W X-8 a aktivita se měří pomocí kapalného scintilátoru.

Nitritová zkouška s buňkami RAW

Buňky RAW 264.7 se pěstují do dosažení souvislého povlaku na desce pro tkáňové kultury o 96 jamkách přes noc (17 h) za přítomnosti LPS pro indukci NO-synthasy. Řada 3 až 6 jamek se ponechá nezpracovaná a slouží jako kontroly pro odečtení nespecifického pozadí. Z každé jamky se odstraní média a buňky se promyjí dvakrát roztokem Krebs-Ringer-Hepes (25 mM, pH 7,4) s glukosou 2 mg/ml. Poté se buňky přenesou na led a inkubují s 50 ml pufru obsahujícího L-arginin (30 mM) +/- inhibitory po dobu 1 h. Zkouška se zahájí zahřátím desky na 37 °C ve vodní lázni po dobu 1 h. Tvorba dusitanu intracelulární iNO-synthasou je v čase lineární. Pro ukončení rozboru s buňkami se deska s buňkami umístí na led a pufr obsahující dusitan se odstraní a analyzuje na obsah dusitanu s použitím dříve publikovaného fluorescenčního stanovení dusitanů, Τ. P. Misko a kol., Analytical Biochemistry, 214. 11-16 (1993). Všechny hodnoty jsou průměrem z hodnot tří jamek a srovnávají se s indukovaným souborem buněk po odečtení pozadí (hodnota 100 %).

Rozbor in vivo • 4 * • 4

Krysy obdrží intraperitoneální injekci 10 mg/kg endotoxinu (LPS) s perorálním podáním nebo bez podání inhibitorů NO-synthasy. Dusitany v krevní plasmě se měří 5 h po podání. Výsledky ukazují, že podání inhibitoru NO-synthasy snižuje vzestup plasmatických dusitanů, který je spolehlivým indikátorem tvorby oxidu dusnatého indukované endotoxinem.

IP je zkratka pro 2-iminopiperidin.

LPS je zkratka pro endotoxin.

Z popisu výše může ten, kdo má zkušenost v oboru, zjistit základní charakteristiky tohoto vynálezu a bez odchylky od jeho koncepce a obsahu může provádět různé změny a modifikace vynálezu pro přizpůsobení k různým účelům použití a k různým podmínkám.

Claims (12)

1. PATENTOVE NÁROKY

   1. Sloučenina obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelná sůl, ve které

   R¹ se volí ze skupiny zahrnující atom vodíku, C -C alkylovou skupinu, C₂-C_io alkenylovou skupinu a C₂-C_io alkinylovou skupinu,

   R² se volí ze skupiny zahrnující atom vodíku, C_x-C_xo alkylovou skupinu, C_,-C_io alkenylovou skupinu, C₂-C_xo alkinylovou skupinu a buď R nebo S alfa-aminokyselinu,

   R³ a R⁴ se nezávisle na sobě volí ze skupiny zahrnující atom vodíku, C_i-C_xo alkylovou skupinu, C₂-C_xo alkenylovou skupinu, C₂-C_xo alkinylovou skupinu a nitroskupinu,

   R¹, R², R³ a R⁴ lze podle potřeby substituovat skupinou zvolenou ze skupin zahrnujících nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, heterocyklylo75 vou skupinu, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, thiolovou skupinu, nižší thioalkoxyskupinu, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, karboxylovou skupinu, karboxyalkylovou skupinu, karboxyarylovou skupinu, amidinovou skupinu a guanidinovou skupinu,

   Rii. _{se vo}i£ _ze sR_Upin zahrnujících hydroxylovou skupinu a R nebo S alfa-aminokyselinu,

   G se volí ze souboru zahrnujícího C_x-C_xo alkylenovou skupinu, C₂-C alkenylenovou skupinu a C₂-C_xo alkinylenovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, C_x-C_xo alkylovou skupinu, skupinu =CH₂, C₂-C_io alkenylovou skupinu, C₂-C_io alkinylovou skupinu a C_x-C_xo alkoxyskupinu, z nichž každá může být případně substituovaná skupinou, kterou je nižší alkylová skupina, nižší alkenylová skupina, nižší alkinylová skupina, cykloalkylová skupina, heterocyklylová skupina, arylová skupina, heteroarylová skupina, hydroxylová skupina, nižší alkoxyskupina, aryloxyskupina, thiolová skupina, nižší thioalkoxyskupina, atom halogenu, kyanoskupina, nitroskupina, aminoskupina, karboxylová skupina, karboxyalkylová skupina, karboxyarylová skupina, amidinová skupina, guanidinová skupina, trifluormethylová skupina a nitroskupina, se zvolí podle vzorce (CH ) -(CX^X²) -(CH ) -Q76 • ·

   -(CH_a)_c-<CX³X⁴)U-(CH2)v, kde p, r, s, t, u, v jsou nezávisle 0 až 3 a Q je atom kyslíku, skupina C=0, skupina S(0)a, kde a je 0 až 2 s podmínkou, že když a je 1 nebo 2, G musí obsahovat atom halogenu nebo NR¹², kde R¹² je atom vodíku nebo Cx-C_xo alkylová skupina, která může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících C_x-C_xo alkylovou skupinu, C_x-C_xo alkoxyskupinu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu a atom halogenu,

   G se zvolí podle vzorce -{CH ) -(CX^SX®) -{CH ) -A- (CHJ^-(<2^χ7χθ)3-{CHJ^, ^{kde w}' Y' ^z' ^R, j, h jsou nezávisle 0 až 3 a A je tříčlenná až šestičlenná karbocyklická skupina nebo heterocyklická skupina, která může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, Cx-C_xo alkylovou skupinu, C_x-C_xo alkoxyskupinu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu a aminoskupinu, kde každá z nich může být případně substituovaná atomem halogenu nebo C_x-C_xo alkylovou skupinou s podmínkou, že když se G zvolí podle vzorce - (CH₂) _w-(CX⁵X®)(CH₂) -A-(CH ) -{CX⁷X⁸) -{CH ) , musí Y obsahovat atom ha2 k j 2 li logenu,

   X¹, X², X³, X*, Χ^Ξ, X®, X⁷, X⁸ mohou nezávisle na sobě chybět nebo mohou být představovány atomem vodíku, atomem halogenu, C_x-C_xo alkylovou skupinou, skupinou =CH₂, C₂-C_xo alkenylovou skupinou nebo C₂-C_xo alkinylovou skupinou, kde C_x-C_xo alkylová skupina, skupina =CH₂, C₂-C_xo alkenylová skupina a C₂-C_xo alkinylová skupina mohou být případně substituované jednou či více ze skupin zahrnujících nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, heterocyklylovou skupinu, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, thiolovou skupinu, nižší thioalkoxyskupinu, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, karboxylovou skupinu, karboxyalkylovou skupinu, karboxyarylovou skupinu, amidinovou skupinu, guanidinovou skupinu, trifluormethylovou skupinu a nitroskupinu,

   Y se volí ze skupiny zahrnující heterocyklický kruh, C_x-C_xo haloalkylovou skupinu, C_x-C_xo dihaloakylovou skupinu, C_x-C_xo trihaloalkylovou skupinu, C_x-C_xo alkylovou skupinu, C₃-C_xo cykloalkylovou skupinu,

   C₂-C_xo alkenylovou skupinu a C₂-C_xo alkinylovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, C_x-C_xo alkylovou skupinu, C₂-C_xQ alkenylovou skupinu, C₂-C_xo alkinylovou skupinu a C_x-C_xo alkoxyskup inu,

   Y může být skupina NR⁹R¹⁰, kde R⁹ a R^1Q se nezávisle na sobě volí ze skupin zahrnujících atom vodíku, C_x-C_xo alkylovou skupinu, C₃-C_xo cykloalkylovou skupinu, C₂-C_xo alkenylovou skupinu, C₂-C_xo alkinylovou skupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, arylovou skupinu a C_x-C_xo alkarylovou skupinu s podmínkou, že alespoň jeden z G nebo Y obsahuje atom halogenu .
2. 2. Sloučenina podle nároku 1, ve které

   G se volí ze souboru zahrnujícího C_x-C_xo alkylenovou skupinu, C₂-C_xo alkenylenovou skupinu a C₂-C_xo alkinylenovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, C_x-C_xo alkylovou skupinu, skupinu =CH₂, C_,-C_xo alkenylovou skupinu, C₂-C_xo alkinylovou skupinu a C_x-C_xo alkoxyskupinu, z nichž každá může být případně substituovaná skupinou, kterou je nižší alkylová skupina, nižší alkenylová skupina, nižší alkinylová skupina, cykloalkylová skupina, heterocyklylová skupina, arylová skupina, heteroarylová skupina, hydroxylová skupina, nižší alkoxyskupina, aryloxyskupina, thiolová skupina, nižší thioalkoxyskupina, atom halogenu, kyanoskupina, nitroskupina, aminoskupina, karboxylová skupina, karboxyalkylová skupina, karboxyarylová skupina, amidinová skupina, guanidinová skupina, trifluormethylová skupina a nitroskupina, nebo

   G se zvolí podle vzorce (CH ) -(CX^xX²) -(CH ) -Q-(CH2)e-(CX³X⁴)u-(CH₂)kde p, r, s, t, u, v jsou nezávisle 0 až 3 a Q je atom kyslíku, skupina C=0, skupina S(0)_a, kde a je 0 až 2 s podmínkou, že když a je 1 nebo 2, G musí obsahovat atom halogenu nebo NR¹², kde R¹² je atom vodíku nebo C_x-C_xo alkylová skupina, která může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících C_x-C_xo alkylovou skupinu, C_x-C_xo alkoxyskupinu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu a atom halogenu,
3. 3. Sloučenina podle nároku 2, ve které

   G se volí ze souboru zahrnujícího C_x-C_xo alkylenovou skupinu, C₂-C_io alkenylenovou skupinu a C₂~C_xo alkinylenovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, C_x~C_xo alkylovou skupinu, skupinu =CH₂, C₂-C_xo alkenylovou skupinu, C₂-C_xo alkinylovou skupinu a C_x-C_xo alkoxyskupinu, z nichž každá může být případně substituovaná skupinou, kterou je nižší alkylová skupina, nižší alkenylová skupina, nižší alkinylová skupina, cykloalkylová skupina, heterocyklylová skupina, arylová skupina, heteroarylová skupina, hydroxylová skupina, nižší alkoxyskupina, aryloxyskupina, thiolová skupina, nižší thioalkoxyskupina, atom halogenu, kyanoskupina, nitroskupina, aminoskupina, karboxylová skupina, karboxyalkylová skupina, karboxyarylová skupina, amidinová skupina, guanidinová skupina, trifluormethylová skupina a nitroskupina, a

   Y se volí ze skupiny zahrnující heterocyklický kruh, C_x-C_xo haloalkylovou skupinu, C_x~C_xo dihaloakylovou skupinu, C_x-C_xo trihaloalkylovou skupinu, C_x-C_xo alkylovou skupinu, C₃-C_xo cykloalkylovou skupinu, C₂-C_xQ alkenylovou skupinu a C₂-C_xo alkinylovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, C_x-C_xo alkylovou skupinu, C₂-C_xo alkenylovou skupinu, C₂-C_xo alkinylovou skupinu a C_x-C_xo alkoxyskupinu.
4. 4.Sloučenina podle nároku 3, ve které • · ·· · ♦ · · · · · · • · · ····♦ * · ♦ · ······ • · ·· · · · · ··· ··· ··· ···· ·· ··

   R^x, R² jsou atomy vodíku,

   R³, R⁴ jsou atom vodíku nebo nitroskupina,

   G se volí ze souboru zahrnujícího C_i-C_io alkylenovou skupinu, C -C alkenylenovou skupinu a C -C alkinylenovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících atom halogenu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, 0_χ-0_χθ alkylovou skupinu, skupinu =CH₂, C₂-C_xo alkenylovou skupinu, C₂-C_xo alkinylovou skupinu a C_x-C_xo alkoxyskupinu, z nichž každá může být případně substituovaná skupinou, kterou je nižší alkylová skupina, nižší alkenylová skupina, nižší alkinylová skupina, cykloalkylová skupina, heterocyklylová skupina, arylová skupina, heteroarylová skupina, hydroxylová skupina, nižší alkoxyskupina, aryloxyskupina, thiolová skupina, nižší thioalkoxyskupina, atom halogenu, kyanoskupina, nitroskupina, aminoskupina, karboxylová skupina, karboxyalkylová skupina, karboxyarylová skupina, amidinová skupina, guanidinová skupina, trifluormethylová skupina a nitroskupina, a

   Y se zvolí z případů zahrnujících C_x-C_e alkylovou skkupinu, C₃-C_g cykloalkylovou skupinu, C₂~C_s alkenylovou skupinu a C₂-C_g alkinylovou skupinu, z nichž každá může být případně substituovaná jedním či více atomy halogenu nebo skupinou NHR⁹, kde R⁹ je atom vodíku, C_x-C_s alkylová skupina, C₃-C_s cykloalkylová skupina, C₂-C₆ alkenylová skupina nebo C₂-C₆ alkinylová skupina.
5. 5. Sloučenina podle nároku 4, ve které

   R^x, R², R³ a R⁴ jsou vesměs atomy vodíku.

   G je C -C_s alkylenová skupina substituovaná alespoň jedním atomem halogenu a

   Y je C až C_g alkylová skupina.
6. 6. Sloučenina podle nároku 1, ve které

   R^x, R², R³ a R⁴ jsou vesměs atomy vodíku.

   Y je C -C haloalkylová skupina nebo C_xC_:lo alkylová skupina a

   G se zvolí podle vzorce {CH } -(CX^xX²) - (CH ) -Q- (CH2) t- (CX³X⁴)ui- (CH₂) kde p, r, s, t, u, v jsou nezávisle 0 až 3 a Q je atom kyslíku, skupina C=0, skupina S(0)_a, kde a je 0 až 2 s podmínkou, že když a je 1 nebo 2, G musí obsahovat atom halogenu nebo NR^X2, kde R^x2 je atom vodíku nebo ^Ci^Cxo alkylová skupina, která může být případně substituovaná jednou či více skupinami zvolenými ze skupin zahrnujících C_i-C_io alkylovou skupinu, C_i-C_io alkoxyskupinu, hydroxylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu a atom halogenu,
7. 7. Sloučenina zvolená z následujícího seznamu sloučenin:

   4.4- difluor-N^s-(1-iminoethyl)-L-ornithindihydrochlorid,

   4.4- difluor-N^{7 8}-(l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid,

   5,5-difluor-N⁶-(1-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid, • · · 4 • 4 4 · • · · 4

   44 44

   N^s-(2,2,2-trifluor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid,

   N^s- (2,2,2-trichlor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid,

   N⁶-(2,2-difluor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid, dihydrochlorid kyseliny (+)-E-2-amino-6-(l-imino-2-fluorethylamino)-hex-4-enové, hydrochlorid kyseliny ( + )-2-amino-6-{l-imino-2-fluorethylamino) -hex-4-inové,

   1-(l-imino-2-fluorethylaminomethyl)-2-(1-karboxylaminodihydrochlorid kyseliny 2-amino-5-exomethylen-6-(l-imino-2-fluorethylamino)hexanové, dihydrochlorid kyseliny 2-amino-5-cyklopropyl-6-(l-imino-2-fluorethylamino)hexanové, dihydrochlorid kyseliny 2-amino-5-methyl-6-(l-imino-2-fluorethylamino)hexanové,

   2 -amino- 4 -exomethylen-6-(1-imino-2-fluorethylamino)hexanová kyselina,

   N-1-imino-2-fluorethyl-4-oxalys indihydrochlorid,

   N-1-imino-2 -fluorethyl-5-oxahomolysindihydrochlorid,

   5-fluor-N^e-(1-iminoethyl)-D,L-lysindihydrochlorid, • 9

   49 4 4

   N-(1-iminoethyl)-2-amino-l,1-difluorethyl-L-cysteindihydrochlorid,

   N-(l-iminoethyl) - 2 -amino-1,1-difluorethyl-D,L-homocysteindihydrochlor id, dihydrochlorid kyseliny N^s-(1-iminoethyl)-2,5-diaminopentanové,

   N^e-(2-chlor-2,2-difluor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid,

   N^s-(2-fluor-l-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid,

   5-fluor-N⁶-[1-(thiofen-2-yl)-1-iminomethy1]-D,L-lysin,

   N-(2-fluor-l-iminoethyl)-3-aminopropyl-L-cysteindihydrochlorid,

   N-(2 -fluor-1-iminoethyl)-2-aminoethyl-L-cysteindihydrochlorid,

   N-(2-fluor-l-iminoethyl)-2-aminoethyl-D,L-homocysteindihydrochlorid,

   N-(2-fluor-1-iminoethyl)-2-aminoethyl-L-horaocysteindihydrochlorid,

   N-(2-chlor-2,2-difluor-1-iminoethyl)-3-aminoethyl-D,L-homocysteindihydrochlorid,

   N-(2,2-difluor-1-iminoethyl)-2-aminoethyl-D,L-homocysteindihydrochlorid, • ·

   N-(2-fluor-l-iminoethyl)-3-aminopropyl-D,L-homocysteindihydrochlorid,

   N-(2-fluor-l-iminoethyl)-2-aminoethyl-D,L-bishomocysteindihydrochlorid,

   2-[N-(2-fluor-l-iminoethyl)aminomethyl]-5-[2(S)-aminopropionová kyselina-3-yl]-thiofendihydrochlorid a

   N^e-(2-chlor-1-iminoethyl)-L-lysindihydrochlorid.
8. 8. Sloučenina podle nároku 7 zvolená z následujícího seznamu sloučenin:

   N-(2-fluor-l-iminoethyl)-3-aminopropyl-L-cystě indihydrochlorid,

   N-(2-fluor-l-iminoethyl)-2-aminoethyl-L-cysteindihydrochlorid,

   N-(2-fluor-l-iminoethyl)-2-aminoethyl-D,L-homocysteindihydrochlorid a

   N-(2-fluor-l-iminoethyl)-2-aminoethyl-L-homocysteindihydrochlorid.
9. 9. Způsob inhibice tvorby oxidu dusnatého, vy z n ač u j í se t í m, že se subjektu, který potřebuje tuto inhibici, podává terapeuticky účinné množství sloučeniny podle nároků 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8.
10. 10. Způsob selektivní inhibice synthesy oxidu dusnatého tvořeného indukovatelnou NO-synthasou oproti oxidu dusnatému tvořenému konstitučními formami NO-synthasy, vyznačují se tím, že se subjektu, který potřebuje tuto selektivní inhibici podává terapeuticky účinné množství sloučeniny podle nároků 1,2, 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8.
11. 11. Způsob snížení hladin oxidu dusnatého u subjektu, který potřebuje toto snížení, vyznačují se t i m, že se podává terapeuticky účinné množství sloučeniny podle nároků 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8.
12. 12. Farmaceutický přípravek, vyznačují se * tím, že obsahuje sloučeninu podle nároků i, 2, 3, 4, 5, 6,

    7 nebo 8 spolu s alespoň jedním farmaceuticky přijatelným nosičem.