CZ20001857A3 - Osobní čistící utěrky, které jsou mimořádně jemné, příjemné na dotyk a které mají skvělé čistící vlastnosti, a způsob jejich výroby - Google Patents

Abstract

Navrhovaný vynález se týká osobních čistících utěrek, které jsou mimořádně jemné, příjemné na dotyk a které mají skvělé čistící vlastnosti. Utěrky navrhovaného vynálezu jsou tvořeny vodným kapalným čistícím přípravkem, kterýje na nich nanesen nebo je do nich napuštěn v množství od asi 100 % do asi 400 % hmotnosti látky. Látka je jednovrstvá netkaná látka, tvořená hydrofllními vlákny. Na podstatné části povrchu tvořící látku je trojrozměrný vzorek, tvořený množstvím oddělených vyvýšených vláknitých oblastí. Vyvýšení vláknité oblasti mají v podstatě stejnou hustotu jako základní povrch. Vyvýšené vláknité oblasti jsou k povrchu připevněny pomocí vláken. Vodný kapalný čistící přípravek obsahuje účinné množství čistícího surfaktantu.

Description

Oblast techniky

Navrhovaný vynález se týká osobních čistících utěrek, které jsou mimořádně jemné, příjemné na dotyk a které mají skvělé čistící vlastnosti.

Tyto utěrky jsou tvořené jednou netkanou vrstvou s dohrou schopností vázat vodu a kapalným vodným čistícím přípravkem, který je na nich navrstven nebo je v nich napuštěn.

Dosavadní stav techniky

Zákazníci v minulosti užívali utěrky napuštěné určitým přípravkem pro celou řadu účelů. Například utěrky napuštěné čistícím přípravkem se užívají k omytí rukou a obličeje při cestování, na veřejnosti nebo kdykoliv když není v dosahu voda a mýdlo. Takového utěrky se také často užívají k utírání dětské pokožky znečištěné stolicí.

Někteří zákazníci vyjádřili přání, aby osobní čistící utěrky, dětské utěrky a další utěrky, které jsou určeny k použití na lidskou kůži, byly jemnější, než ty, které jsou v současné době dostupné na trhu. Vynálezci nyní zjistili, že jemnější čistící prostředky mohou být získány využitím určitých netkaných látek s texturou, které jsou vyrobeny z hydrofílních vláken v kombinaci s vodným čistícím prostředkem.

Látky vyrobené z hydrofílních vláken jsou v oboru známé, viz. Evans, U. S. Patent 3,485,706, 23. prosince 1969. Látky s texturou jsou v oboru známy též. Jsou popsány dva základní způsoby tvoření textury na netkané látce: mechanické stlačování a děrování. Látky s texturou vytvořené těmito dřívějšími metodami nebyly mezi zákazníky oblíbené. Mechanické stlačování se provádí přitlačením látky pevnou podložku přes různé předměty, například přes výčnělky na povrchu válce, čímž se vytvořila v látce místa s vysokou hustotou, aniž by se změnila základní hmotnost v oblastech s vysokou hustotou. Bohužel mechanické stlačování vytvoří texturu na úkor jiných vlastností vyžadovaných zákazníky, konkrétně stlačování může narušit spojení mezi vlákny, čímž se zmenší pevnost látky. Navíc když se látka namočí, může tím být ovlivněna textura. Děrování se provádí tak, že se vytvoří síť ze svazků vláken okolo děr nebo štěrbin. Tato textura není trojrozměrná, na utěrce nejsou žádné vyvýšená místa. Tento druh textury tvoři pouze vizuální efekt a nepřispívá ke zvýšení jemnosti látky. Objektem navrhovaného vynálezu je poskytnout čistící prostředky, které jsou napuštěné vodným čistícím přípravkem a které mají mimořádnou jemnost, jsou příjemné na dotyk a mají skvělé čistící vlastnosti ve srovnání s přípravky užívanými dříve.

Dále je objektem navrhovaného vynálezu dosažení mimořádné jemnosti a čistících vlastností aniž by to negativně ovlivnilo vztah zákazníka k tomuto druhu čistících prostředků.

Podstata vynálezu

Navrhovaný vynález se týká osobních čistících utěrek, které jsou mimořádně jemné, příjemné na dotyk a mají skvělé čistící vlastnosti. Utěrky navrhovaného vynálezu se skládají z látky a kapalného vodného čistícího přípravku, který je nanesen na, nebo nasáknut do uvedené látky v rozmezí od asi 100% do asi 400% hmotnosti látky. Látka je jednovrstvá netkaná látka, tvořená hydrofílními vlákny. Nad základní částí povrchu tvořící substrát je trojrozměrná textura, která tvoří množství oddělených vyvýšených oblastí. Hustota vyvýšených, oblastí je v podstatě stejná jako hustota základního povrchu. Vyvýšená místa jsou k základnímu povrchu připojena vlákny. Kapalný vodný čistící prostředek obsahuje vhodné množství čistícího surfaktantu.

Navrhovaný vynález se týká osobních čistících utěrek, které jsou mimořádně jemné, příjemné na dotyk a mají skvělé čistící vlastnosti. Výraz osobní čistící utěrky, jak je zde používán, se týká výrobků, v nichž je list z porézní nebo absorpční látky napuštěn osobním čistícím přípravkem a je určen k otírání povrchu, například kůže, za účelem jeho čistění. Osobní čistící utěrky navrhovaného vynálezu jsou tvořeny látkou a kapalným vodním čistícím přípravkem, který je nanesen na nebo napuštěn do látky. Složky, které jsou použity při přípravě osobních čistících utěrek navrhovaného vynálezu, stejně jako potupy jejich výroby, jsou detailně popsány v následující části:

I. Složky

A. Látka

Přípravky navrhovaného vynálezu jsou tvořeny netkanou jednovrstvou látkou, tvořenou hydrofílními vlákny. Slovem „netkaný“ se myslí, že vlákna nejsou utkána, ale spíše jsou • · · ·

·· · · · · ·· «· • · · · » · · • · · · · · · • · · · · · • · * · · · · zformována do plochy, jako například list papíru, která má vhodnou základní hmotnost, savost a pevnost.

Vlákna, ze kterých je látka utvořena, mohou být přírodní nebo syntetická, případně směs obou druhů. Vhodná přírodní vlákna pro přípravu látky jsou například buničina, vlna, hedvábí, juta, konopí, bavlna, len, sisal, ramie a jejich směsí Vhodná syntetická vlákna, z nichž může být látka utvořena, jsou umělé hedvábí, estery celulózy, deriváty polyvinulu, polyolefin, polyamidy, acetátová, akrylová a modakrylová vlákna, polyester, polyuretanová pěna a jejich směsi. Konkrétními příklady některými z těchto syntetických látek jsou akryláty, jako například akrylan, kresian a vlákna na základě akrylonitrilu, orion, vlákna esterů celulózy, například acetát celulózy, amel a acel, polyamidy, jako například nylony (nylon 6, nylon 66, nylon 610 a podobně), polyestery jako například fortrel, kodel a polyetylentereftalátová vlákna, dacron, polyolefíny, jako například polypropylen, polyethylen, polyvinylacetátová vlákna, polyurethanové pěny a jejich směsi. Tato a další vhodná vlákna a z nich připravené netkané látky jsou obecně popsány v Riedel, „Nonwoven Bonding Methods and Materials,“ Nonwoven World (1987), The Encyclopedía Američana, vol. 11, sir. 147-153, a vol. 26, str. 566-581 (1984), U. S. Patent No. 4,891,227, Thaman et al., 2. ledna 1990 a U. S. Patent 4,891,228, které jsou zde uvedeny jako odkaz.

Látka užitá v navrhovaném vynálezu je utvořena z hydrofílních vláken. Jeden způsob přípravy látky z hydrofílních vláken sestává z umístění sítě vláken na plochou podložku s přinejmenším jednou prohlubní. Podložka obvykle obsahuje množství prohlubní umístěných určitým předem daným způsobem, čímž vznikne vzorek tvořený vystouplými oblastmi na netkané látce. Vláknitá síť je na této podložce namočena nebo navlhčena vodou, aby bylo jisté, že pří zpracovávání zůstane fixována na podložce. Podložka s vláknitou sítí prochází pod sérií otvorů, z nichž je vystřikována tekutina, například voda, pod vysokým tlakem na horní stranu vláknité sítě, tedy na povrch sítě, který není v kontaktu s podložkou. Tlakem vstřikované tekutiny se síť přitiskne na podložku, a jak proces pokračuje, vlákna se propojí a spletou dohromady, čímž vznikne netkaná látka, která je tvořena základním povrchem a jednou nebo více oddělených vystouplých vláknitých oblastí, jejichž vzájemná poloha je trvalá. Voda je potom z podložky odstraněna, nejlépe ve vakuu. Vláknitá síť je odvodněna. Odvodněná zformovaná látka se sejme z podložky. Látka projde sérií sušících bubnů, čímž se vysuší. Látku je možné dále dle potřeby upravovat. Proces výroby hydrofilní sítě je odborníkům v oboru znám. Viz. například Evans, U. S. Patent 3,485,786, 23. prosince 1969, Kalwarres, U. S. Patent 2,862,251 a Griswold, U. S. Patent 3,025,585, které všechny obecně popisují postupy výroby hydrofílních látek a které jsou zde uvedeny jako odkazy. Viz. také « · · · · ·· ···· ·· «· • · · ·· · · · · * • · ··· ···« • · · · · · ···· ·· · · · · · · ·· · ·

U. S. Patent 5,674,591, James et al., 7. října 1997, který konkrétně popisuje postup výroby hydrofilních látek, který může být použit při výrobě látek použitých v navrhovaném vynálezu. Tento patent je zde uveden jako odkaz.

Látky použité v navrhovaném vynálezu by pokud možno měly být jednovrstvé. Tím je myšleno, že se látka sejme z podložky jako jeden, jednotný kus a nevyžaduje přidání žádných dalších vláknitých nebo nevláknitých součástí. Je jasné, že jednovrstvé látky navrhovaného vynálezu mohou obsahovat jeden nebo více druhů vláken, například různých umělých vláken, přírodních vláken a/nebo směs přírodních a umělých vláken. Tato rozdílná vlákna mohou být v látce rozmístěna rovnoměrně, nebo případně mohou být rozmístěna ve vrstvách.

Jak bylo popsáno výše, netkané hydrofílní látky navrhovaného vynálezu jsou tvořeny základním povrchem na jehož podstatné části je trojrozměrný vzor, tvořený množstvím oddělených vyvýšených vláknitých oblastí.

V jedné z podob navrhovaného vynálezu je základní hmotnost, respektive základní hustota vyvýšených vláknitých oblastí v podstatě stejná jako základní hmotnost, respektive základní hustota základního povrchu. Termín základní hmotnost, jak je zde užit, je hmotností dané plochy vláknité sítě, nebo její části, která je charakterizována. Termín základní hustota, jak je zde užit, je hmotnost daného objemu vláknité sítě nebo její části, která je charakterizována. Tradiční postupy tvorby vzoru vytlačováním vytvářejí oblasti s různou hustotou.

V další podobě navrhovaného vynálezu je základní hmotnost navýšených vláknitých částí větší než základní hmotnost základního povrchu. Základní hustota navýšených vláknitých částí je v podstatě stejná jako než základní hmotnost základního povrchu. Ještě v další podobě navrhovaného vynálezu je základní hmotnost některých vyvýšených vláknitých oblastí v podstatě stejná jako základní hmotnost základního povrchu, základní hmotnost jiných vyvýšených vláknitých oblastí je větší než základní hmotnost základního povrchu. V této podobě, stejně jako v těch dalších, je hustota všech vyvýšených vláknitých oblastí v podstatě stejná jako hustota základního povrchu.

Navýšené vláknité oblasti látky navrhovaného vynálezu jsou propojeny s základním povrchem látky navrhovaného vynálezu pomocí přechodné vláknité oblasti. Přechodná vláknitá oblast se stává z oblasti chudé na vlákna a oblasti na vlákna bohaté. Přechodná oblast včetně oblasti chudé na vlákna a oblasti na vlákna bohaté je detailně popsána v U. S. Patent 5,674,591, který je zde v celistvosti uveden jako odkaz.

Průměrná základní hmotnost netkaných látek se vzorem, které jsou užity v navrhovaném vynálezu, je v rozmezí od asi 40 g do asi 90 g na čtvereční metr, výhodněji od asi 40 g do asi 75 g na čtvereční metr a nejvýhodněji od asi 50 g do asi 65 g na čtvereční metr, měřeno INDA • ··· · «· ···· «« ·· • · · ·· · ···· • · · · · ···« standardním testem IST 130.1. Tloušťka látek použitých v navrhovaném vynálezu je v rozmezí od asi 0,3 mm do asi 1,5 mm, výhodněji od asi 0,5 mm do 1 mm a nejvýhodnejí od asi 0,6 mm do asi 0,9 mm, měřeno INDA standardním testem IST 120.1 (95).

Látky navrhovaného vynálezu mohou být, avšak také nemusí být, perforovány.

B. Vodný kapalný čistící prostředek 1. Čistící surfaktant

Osobní čistící utěrky navrhovaného vynálezu obsahují účinné množství čistícího surfaktantu k zajištění čistících vlastností. Vodný čistící přípravek, užitý v navrhovaném vynálezu se skládá z asi 0.5 % do asi 12.5 %, výhodněji od asi 0,75 % do asi 11 %, ještě výhodněji od asi 1 % do asi 10 % a nejvýhodněji od asi 1 % do asi 5 % hmotnosti čistícího přípravku, čistícího surfaktantu. Tyto surfaktanty nebo směsi surfaktantu by měly být mírné, což znamená, že by měly mít dostatečné čistící vlastnosti, avšak neměli by příliš vysušovat pokožku.

V navrhovaném vynálezu může být použita široká škála čistících surfaktantů, například aniontové surfaktanty, neiontové surfaktanty, amfoterické surfaktanty, kationtové surfaktanty a jejich směsi.

a. Aniontové surfaktanty

Příklady aniontových surfaktantů, které je možno použít v přípravcích navrhovaného vynálezu, jsou popsány v práci .,Detergcnts and Emulsifiers“, McCutcheon, North American edition (1986), vydáno Publishing Corporation, „Functional Materials“, McCutcheon, Norh American edition (1992) a U. S. Patent No. 3,929,678, Laughlin et al., 30. prosince 1975. Všechny tyto jsou zde uvedeny jako odkaz. Je však možné použít i jiné surfaktanty.

V navrhovaném vynálezu je možné použít širokou škálu aniontových surfaktantů, mimo jiné sarkosinátv, sulfáty, iseťhionáty, tauráty, fosfáty a jejich směsi. Mezi ísethionáty se upřednostňují alkoylisethionáty, a mezi sulfáty alkylsulfáty a alkylethersulfáty. Obecný vzorec alkoyliseťhionátů je RCO-OCH₂CH₂SO₃M, kde R je alkyl nebo alkenyl obsahující od asi 10 do asi 30 atomů uhlíku a M je vodou rozpustný kation, jako například kation amonný, sodný, draselný a triethanolamin. Tyto ísethionáty jsou mimo jiné kokoyíisethionát amonný, kokoylisethionát sodný, lauroylisethionát sodný a jejich směsi.

Obecný vzorec alkylsufátů a alkylethersufátů je ROSO3M a RO(C2lIiO)_xSO₃M, kde R je akyl alkyl nebo alkenyl obsahující od asi 10 do asi 30 atomů uhlíku, x je v rozmezí od asi 1 do asi 10 a M je vodou rozpustný kation, jako například kation amonný, sodný, draselný a • 999 ··· ·· 9 ·*·«

9 999 999«

9 9 9 999 9999

999 99 9 99 99 triethanolamin. Další vhodné skupiny aniontových surfaktantů jsou vodou rozpustné soli kyseliny sírové obecného vzorce:

R_rSO₃-M kde, Ri je nasycený alifatický uhlovodíkový radikál s praným nebo rozvětveným řetězcem, který má od asi 8 do asi 24, výhodněji od asi 10 do asi 16 atomů uhlíku, a M je kation. Další aniontové syntetické surfaktanty jsou například succinamáty, olefinsulfonáty, které mají od asi 12 do asi 24 atomů uhllíku a b-alkoxyalkansulfonáty. Příklady těchto látek jsou laurylsulfát sodný a laurylsulfát amonný.

Další aniontové látky jsou například sarkosináty, mimo jiné lauroylsakrosinát sodný, kokoylsarkosinát sodný a lauroylsarkosinát amonný.

Další aniontové látky použitelné v navrhovaném vynálezu jsou mýdla (například soli alkalických kovů, jako jsou sodné nebo draselné soli) mastných kyselin, které obvykle mají od asi 8 do asi 24 atomů uhlíku, výhodněji od asi 10 do asi 20 atomů uhlíku. Mastné kyseliny použité při výrobě mýdel mohou být získány z přírodních zdrojů, například rostlinných nebo živočišných glyceridů (například palmový olej, kokosový olej, sojový olej, ricinový olej, lůj a sádlo). Mastné kyseliny mohou být též připraveny uměle. Mýdla jsou detailněji popsány ve výše citovaném U. S. Patent No. 4.557,853.

Další aniontové látky jsou fosfáty, jako například monoalkyl, dialkyl a trialkylfosfátové soli. Další aniontové látky jsou alkanoylsarkosináty odpovídající obecnému vzorci RCON(CH₃)CH₂CH2CO2M, kde R je alkyl nebo alkenyl obsahující od asi 10 do asi 20 atomů uhlíku a M je vodou rozpustný kation jako například kation amonný, sodný, draselný a trialkanolamin (například triethanolamin), upřednostňuje se lauroylsarkosinát sodný.

Použitelné jsou též tauráty založené na taurinu, který je rovněž znám jako kyselina 2-aminoethansulfonová. Příklady taurátů jsou například N-alkyltauriny, které mohou být připraveny reakcí dodecylaminu s isethionátem sodným, viz. U. S. Patent 2,658,072, viz. odkaz.

Upřednostňované aniontové surfaktanty pro navrhovaný vynález jsou mimo jiné íauiylsulfát sodný, laurylsulfát amonný, leurethsulfát amonný, laurethsulfát sodný, tridecethsulfát sodný, cetylsufát amonný, cetylsulfát sodný, kokoylisethinát amonný, lauroylisethionát sodný, lauroylsarkosinát sodný a jejich směsi.

Zvláště upřednostňovány pro použití v navrhovaném vynálezu jsou laurylsulfát amonný a laurethsulfát amonný.

9999

99 · · · · ·

999 99 9

b. Neinotové surfaktanty

Příklady neiontových surfaktantu, které je možno použí t v přípravcích navrhovaného vynálezu, jsou popsány v práci „Detergents and Emulsifiers“, McCutcheon, North American edition (1986), vydáno Publíshing Corporation, „Functional Materials“, McCutcheon, Norh American edition (1992). Všechny tyto jsou zde uvedeny jako odkaz. Je však možné použít i jiné surfaktanty.

Neiontové surfaktanty použitelné v navrhovaném vynálezu jsou polyoxyethyleny, akylglukosidy, alkylpolyglukosidy, amidy polyhydroxylových mastných kyselin, estery pí'/ alkoxylovaných mastných kyselin, esterysekrozy, aminoxidy a jejich směsi.

Alkylglukosidy a alkylpolyglukosidy jsou zde využívány a mohou být široce definovány jako produkty kondenzace alkoholů s dlouhým řetězem, například alkoholů C8-C30, s cukry nebo škroby nebo polymery škrobů, například glykosidy nebo polyglykosidy. Tyto sloučeniny mají obecný vzorec (S)„-O-R, kde S je zbytek cukru jako je například glukóza, fruktóza, manóza a galaktóza, n je celé číslo od 1 do 1000 a R je C8-C30 alkylová skupina. Příklady alkoholů s dlouhým řetězcem, ze kterých může být získána alkylová skupina jsou decylalkohol, cetylakohol, stearylalkohol, laurylalkohol, myristylalkohol, oleylalkohol a jim podobné. Upřednostňované příklady těchto surfaktantůjsou ty, kde S je glukózový zbytek, R je C8-20 alkylová skupina, n je celé číslo od asi 1 do asi 9. Z těchto surfaktantů jsou na trhu jsou dostupné decylpolyglukosid (dostupný jako APG 325 CS od společností Henkel) a laurylpolyglukosid (dostupný jako APG 600CS a 625 CS od společnosti Henkel). Užívané jsou také estersukrózové surfaktanty jako jsou kokoátsukróza a laurátsukróza.

Ostatní použitelné neiontové surfaktanty jsou amidy mastných polyhydroxykyselín, více konkrétní příklady jsou glukosamidy, odpovídající strukturálnímu vzorci:

o Rl

Κ2— C—N kde R¹ je H, CrC4 alkyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxy-propyl, lépe CrC4 alkyl, ještě lépe methyl nebo ethyl, nejlépe methyl, R² je C5-C₃i alkyl nebo aikenyl, lépe C₇-C,₉ alkyl nebo alkenyl, ještě lépe C9-C17 alkyl nebo aikenyl, nejlépe Cn-Cn alkyl nebo aikenyl, a Z je polyhydroxyhydrokarbylový zbytek s lineárním hydrokarbylovým řetězcem, s alespoň třemi hydroxyly přímo připojenými na hlavní řetězec, nebo jejich alkoxylátové (upřednostňovány jsou eťhoxylátové nebo propoxylátové) sloučeniny. Z je pokud možno cukerný zbytek vybraný ze skupiny tvořené glukózou, fruktózou, maltosou, laktózou, galaktózou, manózou, xylózou a jejich směsi. Zvláště upřednostňovaným surfaktantem odpovídajícím výše uvedenému vzorci je kokosový alkyl-N-methylglukosidamid (tj. kde R²CO-zbytek je odvozen od mastné kyseliny košového oleje). Postup výroby sloučenin obsahující amidy polyhydroxylovýeh mastných kyselin je uveden například v G.B. Patent Specification

809,060, 18. února 1959, Thomas Hedley & Co., Ltd., U. S. Patent No. 2,965,576, E. R.

Wilson, 20. prosince 1960, U. S. Patent No. 2,703,798, A. M. Schwartz, 8. března 1955, a

U. S. Patent No. 1,985,424, Piggott, 25. prosince 1934, které jsou zde uvedeny jako odkaz.

Další příklady neiontových surfaktantu jsou aminoxidy. Obecný vzorec aminoxidů je

R1R2R3NO, kde Rj je alkyl, alkenyl nebo monohydroxyalkylový radikál, obsahující od asi 8 do asi 18 atomů uhlíku, od 0 do asi 10 ethylenoxidových zbytků, a od 0 do asi 1 glycerylového zbytku, a R₂ a R3 obsahuje od asi 1 do asi 3 atomů uhlíků a od 0 do asi 1 hydroxylové skupiny, například methyl, ethyl, propyl, hydroxyethyl nebo hydroxypropylový radikál. Šipka ve vzorci znázorňuje semipolámí vazbu. Aminoxidy shodné pro použití v navrhovaném vynálezu jsou dimethyl-dodecylaminoxid, oleyldi(2-hydroxyethyl)aminoxid, ® € dimethyloctylaminoxid, dimethyl-decylaminoxid, dimthyl-tetradecylaminoxid, 3,6,9-trioxaheptadecyldiethylaminoxid, di(2-hydroxyethyl)-tetradecylamínoxid, 2-dodekoxyethyldimethylaminoxid, 3-dodekoxy-2-hydroxypopyldi(3-hydroxypropyl)aminoxid, dimethylhexadecylaminoxid.

Upřednostňované neiontové surfaktanty pro použití v navrhovaném vynálezu jsou mimo jiné polyoxyeťhyleny, C8-C14 amidy glukózy, C8-C14 alkylpolyglukosidy, kokoátsukróza, laurátsukróza, lauraminoxid, kokoaminoxid a jejich směsi.

c. Amfotemí surfaktanty

Pojem „amfotemí surfaktant“, jak je zde užit, zahrnuje také obojetné surfaktanty, které jsou známé odborníkům v oboru jako náhražka amfotemích surfaktantů.

V přípravcích navrhovaného vynálezu může být také použita široká škála amfotemích surfaktantů. Zvláště užívané jsou ty, které lze popsat jako sloučeniny alifatických sekundárních a terciárních aminů, kde dusík je pokud možno kation, ve kletých alifatické radikály mohou být nerozvětvené nebo rozvětvené a kde jeden z radikálů obsahuje ionizační ve vodě rozpustnou skupinu, jako například karhoxy, sulfonát, sulfát, fosfát nebo fosfonát. Příklady amfotemích surfaktantů, které je možno použít v přípravcích navrhovaného vynálezu, jsou popsány v práci „Detergents and Emulsifiers“, McCutcheon, North American · · ·9 9

9 · · · 9 · · 9 9 9 9 9 • · · 9 99 99 «

9 9 9 9 9 9 • 99 9 *9 99 edition (1986), vydáno Publishing Corporation, „Funcíional Materials“, McCutcheon, Norh American edition (1992). Všechny tyto jsou zde uvedeny jako odkaz. Je však možné použit i jiné surfaktanty.

Amfoterní nebo obojetné surfaktanty jsou mimo jiné betainy, sultainy, bydroxysultainy, alkyliminoacetáty, iminodialkanoáty, aminoalkanoáty a jejich směsi.

Betainy jsou například vyšší alkylové betainy, jako například kokodimethylkarboxymethylbetain, lauryldimethylkarboxymethybetain, laurydiemthylalfakarboxyethylbetain, cetyldimethylkarboxymethylbetain, cetyldimethylbetain (na trhu dostupný jako Lonzaine 16SP od Lonza Corp.), laurylbis-(2-hydroxyethyl)karboxymethylbetain, oleyldimethyl-gama-karboxypropylbetain, laurylbis-(2-hydroxypropyl)alfa-karboxyethylbetain, kokodimethylsulfopropylbetain, lauryldimethylsulfoethylbetain, laurylbis-(2-hydroxyetliyl)sulfopropylbetain, amidobetainy a amidosulfobetainy (kde na atom dusíku je napojen radikál RCONH(CÍL)3), oleylbetain (na trhu dostupný jako amfoterní Velvetex OLB-50 od společnosti Henkel) a kokoamidopropylbetain (na trhu dostupný jako amfoterní Velvetex BK-35 a BA-35 od společnosti Henkel).

Sultainy a hydroxysultainy jsou například kokamidopropylhydroxysultain (na trhu dostupný jako Mirataine CBS od společnosti Rhone-Poulenc).

Pro použití v navrhovaném vynálezu se upřednostňují amfoterní surfaktanty s následující strukturou:

O R2

R1—(C—NH— (CH^)^^—Sí—R4—χ

R3 kde R¹ je nesubstituovaný, nasycený nebo nenasycený alkyl s přímým nebo rozvětveným řetězcem majícím od asi 9 do asi 22 atomů uhlíku. R¹ v upřednostňované podobě má od asi 11 do asi 18 atomů uhlíku, výhodněji od asi 12 do asi 18 atomů uhlíku, ještě výhodněji od asi 14 do asi 18 atomů uhlíku, m je celé číslo od asi 1 do asi 3. výhodněji od asi 2 do asi 3, nejvýhodněji asi 3. R² a R³ mohou být alkyly, mající od 1 do asi 3 atomů uhlíku, nesubstituované nebo monosubstituované hydroxylovou skupinou. Upřednostňované R² a R³ jsou CH3. X je CO2, SO3 nebo SO4, R⁴ je nasycený nebo nenasycený alkyl s přímým nebo rozvětveným řetězcem, nesubstituovaný nebo tnonosubstituovaný hydroxylovou skupinou, • · · · · · · · ··* · · ·· • ·· · · · ···· • · ··· * · · · • · 9 9 9 9 9 9 9 9

9 999 9 9 9 9 9 9 9 mající od 1 do asi 5 atomů uhlíku. Pokud je X CO_Ž, R⁴ by mělo mít 1 nebo 3 atomy uhlíku, výhodněji 1 atom uhlíku. Pokud je X SO3 nebo SO4, R⁴ by mělo obsahovat od asi 2 do asi 4 atomů uhlíku, výhodněji 3 atomy uhlíku.

Amfoterní surfaktanty navrhovaného vynálezu jsou následující sloučeniny:

Cetyldimethylbetain (tato látka má též CTFA název cetylbetain) <fH₃ ^C16^H33~y~CH2—CO2’ CH}

Kokoamidopropy lbe tain

-V

R-C—NH—(Cí^—N-CJVCQz CH3 kde R má od asi 9 do asi 13 atomů uhlíku KokainidopropylhydroxysLiltain

R—C— NH— (CH2YN-CH2—CH-CH2—S Oi CH} kde R má od asi 9 do asi 13 atomů uhlíku.

Další použitelné amfoterní surfaktanty jsou alkyliminoacetáty a iminodialkanoáty a aminoalkanoáty obecných vzorců RN[CH2)_mCO₂M]2 a RNH(CH₂)_InCO2M, kde m je od 1 do 4, R je C₈-C₂2 alkyl nebo alkenyl a M je H, alkalický kov nebo alkanolamonium. Použitelné jsou též látky odvozené od imidazolinu a amonia. Konkrétní příklady vhodných amfoterních surfaktantů jsou například 3-dodecyl-aminopropionát sodný, 3-dodecyl-aminopropansulfonát sodný, N-vyšší alkyl asparátové kyseliny jako například ty, které jsou vyráběné podle návodu U. S. Patent 2,438,091, který je zde uveden jako odkaz, a výrobky prodávané pod obchodním *· ····

názvem „Miranol“ a popsané v U. S. Patent 2,528,378, který je zde uveden jako odkaz. Další příklady použitelných amfotemích látek jsou amfoterní fosfáty, jako například koamidopropyl PG-dimoniumchlorídfosfát (na trhu dostupné jako Monaquat PTC od společností Mona Corp.). Amfoacetáty jako například lauroamfodiacetát disodný, lauroamfoacetát sodný a jejich směsi, jsou vhodné též.

d, Kationtové surfaktanty

Příklady kationtových surfaktantu, které je možno použít v přípravcích navrhovaného vynálezu, jsou popsány v práci „Detergents and EmulsiíiersA McCutcheon, North American edition (1986), vydáno PubUshřng Corporation, „Functional Materials“, McCutcheon, Norh American edition (1992). Všechny tyto jsou zde uvedeny jako odkaz.

Kationtové surfaktanty použitelné v navrhovaném vynálezu jsou mimo jiné kationtové alkylamonné soli obecného vzorce:

RiR₂R₃R₄N⁺X kde Ri je alkylová skupina, která má od asi 12 do asi 18 atomů uhlíku, nebo aromatická, arylová nebo alkarylová skupina, s asi 12 až asi 18 atomy uhlíku, R₂, R₃ a Rs mohou být vodík, alkylová skupina s od asi 1 až asi 18 atomy uhlíku, aromatická, arylová nebo alkarylová skupina s od asi 12 do asi 18 atomy uhlíku. X je anion, který může být chloridový, bromidový, jodidový, acetátový, fosfátový, nitrátový, sulfátový, meťhylsulfátový, ethylsulfátový, tosylátový, laktátový, citrátový, glykolátový a jejich směsi. Alkylové skupiny mohou mít navíc navázaný ether, nebo substituenty odvozené hydroxy- nebo aminoskupin. (například akylové skupiny mohou obsahovat polyethylenglykolové a polypropylenglykolové zbytky).

Výhodněji je Ri alkylová skupina, která má od asi 12 do asi 18 atomů uhlíku, R₂ je H nebo alkylová skupina mající od asi 1 do asi 18 atomů uhlíku, R₃ a R j mohou být H nebo alkylová skupina, která má od asi 1 do asi 3 atomů uhlíku. Xje stejné jako v předchozím odstavci. Nejvýhodněji je R_x alkylová skupina mající od asi 12 do asi 18 atomů uhlíku, R₂, R₃ a R4 jsou H nebo alkylová skupina mající od asi 1 do asi 3 atomů uhlíku, X je popsáno výše.

Další použitelné kationtové surfaktanty jsou například amino-amidy, kde R₂ ve výše uvedeném vzorci, může být R₅CO-(CH₂)_n-, kde R₅ je alkylová skupiny mající od asi 12 do asi 22 atomů uhlíku, nje celé číslo od asi 2 do asi 6, výhddněji od asi 2 do asi 4, nejvýhodněji od asi 2 do asi 3. Příklady těchto kationtových emulsifíkátorů mohou být stearamidopropyl-PG12 ···· · 44 4444 44 44 · 4 44 · 4444

4 444 4444

444 44 44 44 4 •44 444 ·«·· • 4 444 44 4 4· 44

-dimoniumcliloridlosíát, stearamidopropylethyldimoniumehtosulfát, stearamidopropyldimethyl(myristylacetát)ammoniumchlorid, stearamidopropyldimehtylcetearylammoniumtosylát, stearamidopropyldimethylammoniumchlorid, stearamidopropyldimethylammoniumlaktát a jejich směsi.

Příklady kvartémích amonných solí kationtových surfaktantů jsou cetylammoniumchlorid, cetylammoniumhromid, laurylammoniumchlorid, laurylammoniumbromid, sterarylammoniumchlorid, sterarylammoniumbromid, cetyldimethylammnoniumchlorid, cetyldimehtylammoniumbromid, lauryldimethylammnoniumchlorid, lauryldimethylammoniumbromid, stearyldimethylammnoniumchlorid, stearyldimeíhylammoniumbromid, cetyltrimethylammnoniumchlorid, cetyltrimethylammoniumbromid, laryltrimethylammnomurnchlorid, lauiyltrimethylammoniumbromid, stearyltrimethylammnoniumchlorid, stearyltrimethylammoniumbromid, laurydimethylammnoniumchlorid, stearyldimetbylcetylditallowdimethylammoniumchlorid, dicetylammoniumchlorid, dicetylammoniumbromid, dílaurylammoniumchlorid, dilaurylammoniumbromid, distearylammoniumchlorid, distearylammoniumbromid, dicetylmethylammoniumchlorid, dicetylmethylammoniumbromid, dilaurylmethylammoniumchlorid, dilaurylmethylammoniumbromid, distearylmethylammoniumchlorid, distearyldimethylammoniumchlorid, distearylmethylammoniumbromid a jejich směsi.

Další kvartémí amonné soli jsou ty, kde 02 až C22 alkylový uhlíkový řetězec je odvozen od lojové mastné kyseliny nebo od kokosové mastné kyseliny. Termín „lojový“ označuje alkylovou skupinu odvozenou od lojových mastných kyselin (většinou hydrogenované lojové mastné kyseliny), které většinou obsahují směs alkylových řetězců v rozmezí od C16 do C18. Termín „kokosový“ se vztahuje na alkylovou skupinu odvozenou od kokosové mastné kyseliny, která obsahuje obecně směs alkylových řetězců v rozmezí 02 až 04. Příklady kvartémích amonných solí odvozených od lojových a kokosových kyselin jsou ditallowdimethylammoniumchlorid, ditallowdimethylammoniummethylsulfát, di(hydrogentallow)dimethylammoniumchlorid, di(hydrogentallow)dimethylammoniumacetát, ditallowdipropylammoniumfosfát, ditallowdimethylammoniumnitrát, di(kokoalkyl)dimeťhylammoniumchlorid, di(kokoalkyl)dimeťhylammoniumbromid, tallowammoniumchlorid, kokoammoniumchlorid, stearamidopropyl-PG-dimoniumchlorídfosfát, stearamidopropylammoniumchlorid, stearamidopropyldimethylcetearylammoniumtosylát, stearamidopropyldimethylammoniumchlorid, stearamidopropyldimethylammoniumlaktát a jejich směsi.

Z použitelných kationtových surfaktantů se upřednostňují dilaurydimethylammoniumchlorid, distearyldimethylammoniumchlorid, dimyristyldimethylammoniumchlorid, dipalmilyldimethylammoniumchlorid, distearyldimeťhylammoniumchlorid a jejich směsi.

···· • 9 9 9 9

9 9 9 • · · * ·

9 9 9

999 99

9999

99

9 9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9 9 • » · · · • · · »·

2. Možné další posady

a. Reparační přísady

Vodný Čistící přípravek použitý u osobních čistících utěrek navrhovaného vynálezu, může eventuálně obsahovat lipofilní kožní reparační činidlo, které prospívá kůži při užívání výrobku. Vodný čistící roztok použitý v navrhovaném vynálezu by měl tvořit od asi 0,1 % do asi 30 %, výhodněji od asi 0,5 % do asi 20 %, ještě výhodněji od asi 1% do asi 10 %, nejvýhodněji od asi 1 % do asi 5 % hmotnosti vodného čistícího přípravku.

Lipofilní kožní reparační činidlo je jedno nebo více v oleji rozpustných reparačních Činidel, tak aby vážený aritmetický průměr parametrů rozpustnosti lipotilních kožních reparačních činidel, byl menší nebo roven 10,5. Na základě matematické definice parametrů rozpustnosti se uznává, že je možné například dosáhnout požadovaného váženého aritmetického průměru parametrů rozpustnosti, tj. méně nebo roven 10,5, pro alipofilní kožní reparační činidlo tvořené dvěma nebo více složkami, pokud jedna z těchto složek má individuální parametr rozpustnosti větší než 10,5.

Parametry rozpustnosti jsou chemikům s běžnými znalostmi v oboru dobře známy a jsou rutinně používány jako podklady k určování slučitelnosti a rozpustnosti materiálů při chemických procesech.

Parametr rozpustnosti chemické sloučeniny δ je definován jako druhá odmocnina z koliézní energetické hustoty dané sloučeniny. V typickém případě je parametr rozpustnosti sloučeniny vypočítán z tabulkových hodnot za použití následujícího vzorce:

1/2

Σεϊ

Σ mj kde Σί Ej je hodnota výpamého skupenského tepla, Σ, nij je hodnota molámího objemu.

»·*· • •	9 99 •	99 9999	99 9 * • 9	99 9 9 9 9
9 9	9 9 ♦ 9
• 9	9	9	♦ 9	9 9	9 9
• 9	999		9 · 9	•9	99

Standardní hodnoty výpamého skupenského tepla a molekulárního objemu pro širokou škálu atomů a skupin atomů se nacházejí v „Handbook of Solubility Parameters“, Bartoň, A.F.M., CRC Press, kapitola 6, tabulka 3, str. 64-66 (1985), který je zde uveden jako odkaz. Výše uvedené vzorce výpočtů parametrů rozpustnosti jsou popsány v publikaci „A Method for Estimating Both ťhe Solubility Parameters and Molar Volumes of Liquids“, Fedors, R.F., Polymer Engineering and Science, svazek 14, č. 2, str. 147-154 (únor 1974), který je zde uveden jako odkaz.

Parametry rozpustnosti se řídí pravidly mršení, například, že parametr rozpustnosti pro směs látek je dán váženým aritmetickým průměrem parametrů rozpustnosti každé složky směsi.

Viz. „Handbook of Chemistry and Physics“, 57^ft vydání, CRC Press, sír. C-726 (1976-1977), který je zde uveden jako odkaz. Chemici zpravidla uvádějí parametry rozpustnosti v jednotách (cal/cm³)¹²· Udané hodnoty v „Handbook of Solubility Parameters“ jsou udány v kJ/mol. Tyto hodnoty je možno přepočítat na cal/mol použitím následujícího známého vzorce:

J/mol - 0.239006 cal/mol a 1000 J I kJ viz. „The Chemisťs Companion“, Gordon, A. J. et al., John Wiley & Sons, str. 456-463, (1972), který je zde uveden jako odkaz.

Parametry rozpustnosti pro širokou škálu chemických látek je možno nalézt ve výše zmíněné „Handbook of Solubility Parameters“. Viz. také „Solubility Effects In Product, Package, Penetration, And Preservation“, C.D. Vaughan, „Cosmetics and Toiletries“, svazek 103, říjen 1988, str. 47-69, které jsou zde uvedeny jako odkaz.

Použitelná kožní reparačnr činidla jsou mimo jiné minerální olej, C7-C40 uhlovodíky s rozvětveným řetězem, C1-C30 alkoholestery C1-C30 karboxylových kyselin, C1-C30 alkoholestery C2-C30 dikarboxylových kyselin, monoglyceridy C1-C30 karboxylových kyselin, diglyceridy C1-C30 karboxylových kyselin, triglyceridy C1-C30 karboxylových kyselin, ethylenglykolmonoestery C1-C30 karboxylových kyselin, ethylenglykoldiestery ClC30 karboxylových kyselin, propylenglykolmonoestery C1-C30 karboxylových kyselin, propylenglykoldiestery C1-C30 karboxylových kyselin, C1-C30 monoestery karboxylových kyselin a polyestery cukrů, polydialkylsiloxany, polydiatylsiloxariy, polyalkaiylsiloxany, cylcomethikony mající 3 až 9 atomů křemíku, rostlinné oleje, hydrogenované rostlinné oleje, polypropyíenglykolC4-C20alkylethery, diC8-C30alkyletheiy a jejich směsi.

Minerální olej, který je také známý jako petrolatum, je směs kapalných uhlovodíků získaných z petroleje. Viz. The Merck Index, Tenth Edition, Entiy 7048, str. 1033 (1983) a Ihtemational

Cosmetic Ingredient Dictionary, FithEditon, svazek 1, str. 415-417 (1993), které jsou zde uvedeny jako odkaz.

Petrolatum známé též jako petrolejové želeje koloidní systém pevných uhlovodíku s nepřímým řetězcem a kapalných uhlovodíků s vysokým bodem varu. Viz. The Merck Index, Tenth Edition, Entry 7047, str. 1033 (1983), „Drug. Cosmet. Ind.“, Schindler, str. 89, 36-37, 76, 78-80, 82 (1961) a International Cosmetic Ingredient Dictionary, Fifíh Edition, svazek 1, str. 537 (1993), které jsou zde uvedeny jako odkaz.

Uhlovodíky s přímým rozvětveným mající od asi 7 do asi 40 atomů uhlíků se dají použít v navrhovaném vynálezu. Příklady těchto uhlovodíkových látek jsou dodekan, isododekan, squalen, cholesterol, hydrogenovaný polyisobutylen, dokosan (například C₂₂ uhlovodík), hexadekan, isohexadekan (obchodně dostupný pod názvem Permethyl® 101A od společnosti Presperse, South Plainfield, NJ). Použitelné jsou také C7-C40 isoparafiny, což jsou C7-C40 uhlovodíky s rozvětveným řetězcem.

Použitelné jsou také C1-C30 alkoholové estery C1-C30 karboxylových kyselin a C2-C30 dikarboxylových kyselin, včetně látek s rozvětveným a nerozvětveným řetězcem a aromatických derivátů. Použitelné jsou také estery jako například monoglyceridy C1-C30 karboxylových kyselin, diglyceridy C1-C30 karboxylových kyselin, triglyceridy C1-C30 karboxylových kyselin, ethylenglykolmonoestery C1-C30 karboxylových kyselin, ethylenglykoldiestery C1-C30 karboxylových kyselin, propylenglykolmonoestery C1-C30 karboxylových kyselin a propylenglykoldiestery C1-C30 karboxylových kyselin. Patří sem karboxylové kyseliny s rozvětveným a nerozvětveným řetězcem a aiylové karboxylové kyseliny. Použitelné jsou také propoxylované a ethoxylované deriváty těchto látek. Příklady těchto látek jsou diisopropylsebakát, diisopropyladipát, isopropylmyristát, isopropylpalmitát, myristylpropionát, eťhylenglykoldistearát, 2-ethylhexylpalmitát, isodecylneopentanoát, di-2-ethylhexylmaleát, cetylpalmitát, myristylmyristát, stearylstearát, cetylstearát, behenylbehenrát, dioktylmaleát, dioktylsebakát, diisopropyladipát, cetyloktanoát, diisopropyldilinoleát, kapiyl/kapriktriglycerid, PEG-6 kapryl/kapryktriglycerid, PEG-8 kapryVkapryktriglycerid a jejich směsi

Použitelné jsou také různé C1-C30 monoestery a polyestery cukrů a jim příbuzných látek. Tyto estery jsou odvozeny od zbytků cukrů nebo polyolů a jednoho nebo více zbytků karboxylové kyseliny. V závislosti na kyselině a cukru, mohou tyto estery při pokojové teplotě mít buď kapalnou nebo pevnou formu. Příklady kapalných esterů jsou: tetraoleát glukózy, tetraestery glukózy a (nenasycených) mastných kyselin sojového oleje, tetraestery manózy a směsi mastných kyselin sojového oleje, tetraestery galaktózy a kyseliny oleové, ···· tetraestery arabinózy a kyseliny linoelové, tetraoleát xylózy, pentaoleát galaktózy, tetraoleát sorbitolu, hexaestery sorbitolu a nenasycených mastných kyselin sojového oleje, pentaoleát xylitolu, tetraoleát sukrózy, pentaoleát sukrózy, hexaoleát sukrózy, heptaoleát sukrózy, oktaoleát sukrózy a jejich směsi. Příklady pevných esterů jsou: hexaester sorbitolu, v němž jako zbytky esterů karboxylových kyselin jsou palmitoleát a arachidát v molámím poměru 1:2, oktaester rafinózy, kde zbytky esterů karboxylových kyselin jsou linoleát a behenát v molámím poměru 1:3., heptaester maltózy, kde esteriíikující zbytky karboxylových kyselin jsou mastné kyseliny získané ze slunečnicového oleje a lignocerát v molámím poměru 3:4, oktaester sukrózy, kde esterifikující zbytky karboxylové kyseliny jsou oleát a behenát v molekulárním poměru 2:6 a oktaester sukrózy, kde esterifikující zbytky karboxylových kyselin jsou laurát, linoleát a behenát v molekulárním poměru 1:3:4.

Upřednostňovanou pevnou látkou je polyester sukrózy se stupněm esterifikace 7-8 a v němž je molámí poměr Cl8 mono- a/nebo di-nenasycených zbytků mastných kyselin a poměr Cl8 mono- a/nebo di-behenických zbytků mastných kyselin je od 1:7 do 3:5. Zvláště upřednostňovaným pevným polyesterem cukruje oktaester sukrózy, kteiý má asi 7 behenických zbytků mastných kyselin a asi 1 oleový zbytek mastné kyseliny v molekule.

Další látky jsou například estery sukrózy a mastných kyselin bavlníkového nebo sojového oleje. Estery jsou dále popsány v U. S. Patent No. 2,831,854, U. S. Patent No. 4,005,196, Jandacek, 25. ledna 1977, U. S. Patent No. 4005,195, Jandacek, 25. ledna 1977, U. S. Patent No. 5,306,516, Letton et al., 26. dubna 1994, U. S. Patent No. 5,306,515, Letton et al., 26. dubna 1994,, U. S. Patent No. 5,306,514, Letton et al.. 26. dubna 1994, U. S. Patent No. 4,797,300, Jandacek et al., 10. ledna 1989, U. S. Patent No. 3,963,699, Rizzi et al., 15. června 1976, U. S. Patent No. 4,518,772, Volpenhein, 21. května 1985, U. S. Patent No. 4,517,360, Volpenhein, 21. května 1985, které jsou zde jako odkazy.

Netěkavé silikony, například polydialkylsiloxany, polydiarvlsiloxany a polyalkarylsiloxany je také možno použít. Tyto silikony jsou zveřejněny v U. S. Patent No. 5,069,897, Orr, 3. prosince 1991, který je zde uveden jako odkaz. Polyalkylsiloxanáty odpovídají obecnému vzorci R₃SiO[R₂SiO]_xSiR₃, kde R je alkylová skupina (pokud možno methyl nebo ethyl, výhodněji methyl) a x je celé číslo do asi 500, vybrané tak, aby bylo dosažena požadovaná molekulární hmotnost. Komerčně dostupné polyalkysiloxanáty jsou polydimethysiloxany, známé též jako dimethikony, jsou například Vicasil® od společnosti General Electric a Dow Corning® 200 od společnosti Dow Corning Corporation. V navrhovaném vynálezu jsou konkrétně použitelné Dow Corning® 225 s viskozitou 10 centistoků a bodem varu větším něž ····

200 °C a Dow Corning® 200 s viskozitou 50, 350 a 12500 centistoků a bodem varu větším něž 200 °C. Také použitelné jsou látky jako například trimethylsiloxysilikát, což je polymemí látka, odpovídající obecnému chemickému vzorci [(CH₂)₃SiOv₂]_x[SiO₂]_y, kde x je celé číslo od asi 1 do asi 500 a y je celé číslo od asi 1 do asi 500. Komerčně dostupný trimethylsiloxysilikát se prodává ve směsi s dimethikonem jako Dow Corning® 593. Použitelné jsou též dimethikonoly, což jsou dimethylsilikony, na jejichž konci je vodík. Tyto látky je možno vyjádřit obecnými chemickými vzorci R₃SiO[R₂SiO]_xSiR₂OH a HOR₂SiO[R₂SiO]_xSiR₂OH, R je alkylová skupina (pokud možno methyl nebo ethyl, výhodněji methyl) a x je celé číslo do asi 500, vybrané tak, aby bylo dosažena požadovaná molekulární hmotnost. Komerčně dostupné dimethikonoly jsou obvykle prodávány jako směsi s dimethikonem nebo cyklomeťhikonem (např. Dow Corning® 1401, 1402 a 1403).

V navrhovaném vynálezu je možno použít též polyalkylarylsiloxany, upřednostňovány jsou polymethylfenylsiloxany s viskozitou od asi 15 do asi 65 centistoků při 25 °C. Tyto látky jsou dostupné jako SF 1075 methylfenyl (obchodováno General Electric Company) a 556 Cosmetic Grade fenyltrimethíkon (obchodováno Dow Corning Corporation).

Rostlinné oleje a hydrogenované rostlinné oleje jsou v navrhovaném vynálezu též použitelné. Jsou to například světlicový olej, ricinový olej, kokosový olej, bavlníkový olej, olej z palmových jader a palmový olej, podzemnicový olej, sojový olej, řepkový olej, lněný olej, olej z rýžových slupek, borový olej, sezamový olej, olej z slunečnicových semen, hydrogenovaný světlicový olej, hydrogenovaný ricinový olej, hydrogenovaný kokosový olej, hydrogenovaný bavlníkový olej, hydrogenovaný olej z palmových jader a hydrogenovaný palmový olej, hydrogenovaný podzemnicový olej, hydrogenovaný sojový olej, hydrogenovaný řepkový olej, hydrogenovaný lněný olej, hydrogenovaný olej z rýžových slupek, hydrogenovaný borový olej, hydrogenovaný sezamový olej, hydrogenovaný olej z slunečnicových semen a jejich směsi.

Použít lze rovněž C4-C20 alkyletheiy polypropylenglykolů, C1-C20 estery karboxylových kyselin a polypropylenglykolů a di-C8-C30 alkylethery. Příklady těchto látek jsou mimo jiné PPG-14 butylether, PPG-15 stearylether, dioktyleťher, dodecyloktylether a jejich směsi.

b. Aktivní složky

Osobní čistící utěrky navrhovaného vynálezu mohou také obsahovat bezpečné a účinné množství jedné nebo více aktivních složek nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí.

· • 9 9 9 9 9 9 ·

Termín „bezpečné a účinné množství “, jak je zde použit, znamená množství dostatečné k tomu, aby mělo zamýšlené účinky, ale dostatečně nízké, aby nemělo žádné závažné vedlejší účinky. Toto množství se bude lišit v závislosti na konkrétním druhu aktivní složky, její schopnosti pronikat kůží, věku, zdravotním stavu a stavu kůže uživatele a dalších podobných faktorech.

Aktivní složky použité v navrhovaném vynálezu mohou být rozčleněny podle jejich terapeutického účinku nebo jejich pole působnosti. Je však třeba pochopit, že aktivní složky v navrhovaném vynálezu použité mohou v určitých případech poskytovat více než jeden terapeutický účinek, nebo působit více různými způsoby. Rozčlenění zde proto nemá za cíl omezit použití aktivní složky pouze na níže specifikovanou oblast. Farmaceuticky přijatelné soli těchto aktivních složek jsou zde také použitelné. V navrhovaném vynálezu se používají následující látky:

Látky působící proti akné:

Látky účinné proti akné jsou například keratolytika jako například kyselina salicylová (o-hydroxybenzoová kyselina), sloučeniny odvozené od kyseliny salicylové jako například kyselina 5-oktanoylsalicylová, a resorcinol, retinoidy jako například kyselina retinová a její sloučeniny (například formy cis a trans), D a L aminokyseliny obsahující síru a jejich sloučeniny a soli, zvláště jejich N-acetylové odvozeniny, z nichž jsou nejvíce upřednostňovány N-acetyl-L-cystein, kyselina lipoová, antibiotika a antimikrobiální látky jako například benzoylperoxid, oktopirox, tetracyklin, 2,4,4‘-trichloro-2’-hydroxydifenyleťher, 3,4,4’-trichlorobamlid, kyselina azelainová a její odvozeniny, fenoxyethano, fenoxypropanol, fenoxyisopropanol, ethylacetát, klindamycin a meklocyklin, sebostatikajako například flavonoidy a žlučové soli jako například scymnolsulfát a jeho odvozeniny, deoxycholát a cholát.

Látky působící pro vráskám a proti atrofii kůže:

Látky působící proti vráskám a proti atrofii kůže jsou například kyselina retinová a její odvozeniny (například formy cis a trans), retinol, retinylestery, niacinamid, kyselina salicylová a sloučeniny od ní odvozené, D a L aminokyseliny obsahující síru a jejich soli a sloučeniny od nich odvozené, zvláště jejich N-acetylové deriváty, z nichž jsou upřednostňovány N-acetyl-L-cystein, thioly, například ethanthiol, hydroxykyseliny, kyselina listová, kyselina lipoová, kyselina lysofosfatidová, a látky obrušující kůži (například fenol a podobně).

Nesteroidní protizánětlivé látky (Non-Steroídal Anti-Infíammatory Actives, NSAIDS):

NSAIDS jsou například: sloučeniny kyseliny propionové, sloučeniny kyseliny octové,

sloučeniny kyseliny fenaminové, sloučeniny kyseliny bifenylkarboxylové a oxikamy. Všechny tyto NSAIDS jsou plně popsány v U. S. Patent 4,985,459, Sunshine et al,, 15 ledna 1991, viz. odkaz. Příklady použitelných NSAIDS jsou kyselina acetylsalicylová, ibuprofen, naproxen, benoxaprofen, flurbiprofen, fenoprofen, fenbufen, ketoprofen, indoprofen, pirprofen, karprofen, oxaprozin, pranoprofen, miroprofen, tioxaprofen, suprofen, alminoprofen, kyselina tiaprofenová, fluprofen a kyselina bukloxilová. Použít lze též steroidální protizánětlivé léky jako například hydrokortizon a podobně.

Lokální anestetika:

Lokální anestetika jsou například benzokain, lidokain, bupivakain, chlorprokain, dibukain, etidokain, mepivakain, tetrakain, dyklonin, hexylkain, prokain, kokain, ketamin, pramoxin, fenol a od nich odvozené soli, které jsou z farmakologického hlediska přijatelné.

Umělé opalujícící látky a urychlovače. Mezi tyto látky se řadí například dihydroxyaceton, tyrosin, estery tyrosinu jako například ethyltyrosinát a fosfo-DOPA.

Antimikrobiální a antiíungální látky:

Antimikrobiální a antiíungální látky jsou například β-laktamáty, chinolony, ciprofloxacin, norfloxaxin, tetracyklin, erythromycin, amikacin, 2,4,4’-trichloro-2’-hydroxydifenylether, 3,4,4’-trichlorobanilid, fenoxyethanol, fenoxypropanol, fenoxyisopropanol, doxycyldin, kapreomycin, chlorhexidin, chlortetracyklin, oxytetracyklin, klindamycin, ethambutol, hexamidinisethionát, mctronidazol, pentamidin, gentamycin, kanamycin, lineomycin, methacyklin, methenamin, minocyklin, neomycin, netihnycin, paromomycin, streptomycin, tohramycin, mikonazol, tetracyklinhydrochlorid, erytromycin, erytromycinzinek, erytromycinestolát, erytromycinstearát, amikacinsulfát, doxycyklinhydrochlorid, kapreomycinsulfát, chlorhexidinglukonát, chlorhexidinhydrochlorid, chlortetracyklinhydrochlorid, oxytetracyklinhydrochlorid, klindamycinhydrochlorid, ethambutolhydrochlorid, metronidazolhydrochlorid, pentamidinhydrochlorid, gentamycinsulfát, kanamycinsulfát, lineomycinhydrochlorid, methacyklinhydrochlorid, neomycinsulfát, netilmicinsulfát, paromomycinsulfát, streptomycinsulfát, tohramycinsulfát, mikonazolhydrochlorid, amanfadinhydrochlorid, amanfadinsulfát, oktopirox, parachlorometaxylenol, nystatin, tolnaftát, pyrithionzinek a klotrimazol.

Upřednostňované účinné látky použitelné v navrhovaném vynálezu jsou kyselina salicylová, benzoylperoxid, kyselina 3-hydroxybenzoová, kyselina glykolová, kyselina mléčná, kyselina 4-hydroxybenzoová, kyselina acetylsalicylová, kyselina 2-hydroxybutanová, kyselina 2hydroxypetanová, kyselina 2-hydroxyhexanová, kyselina cis-retinová, kyselina trans-retinová, retinol, N-acetyl-L-cystein, kyselina íipoová, kyselina azelaová, kyselina arachidonová, benzoylperoxid, tetracyklin, ibuprofen, naeproxen, hydrokortison, acetaminofen, resorcinol, fenoxyethanol, fenoxypropanol, fenoxyisopropanol, 2,4,4’-trichloro-2’-hydroxy-difenylether, 3,4,4’-trichlorokarbanilid, oktopirox, lidokainhydrochlorid, kíotrimazol, mikonazol, neocycinsulfát a jejich směsi.

Látky působící jako ochrana před slunečním zářením:

Použitelné jsou také látky působící jako ochrana před slunečním zářením. Velké množství takových látek je popsáno v U. S. Patent No. 5,087,445, Hafíey et al., 11. února 1992, U. S. Patent No. 5,073,372, Tuner et al., 17. prosince 1991, U. S. Patent No. 5,073,371 Tuner et al., 17. prosince 1991, “Cosmetics Science and Technology“, Segarin et al., kapitola Vin, od str. 189, všechny jsou zde zmiňovány jako odkaz. Příklady látek působících jako ochrana před slunečním zářením, které se používají v přípravcích navrhovaného vynálezu, jsou 2-ethylhexyl-p-methoxycinamát, 2-ethylhexyl-N,N-dimeťhyl-p-aminobenzonát, kyselina p-aminobenzoová, kyselina 2-fenyl-benzimidazol-5-sulfonová, oktokiylen, oxybenzon, homomenthylsalicylát, oktylsalicylát, 4,4’-methoxy-t-butyldibenzoylmethan, 4-isoropyldibenzoylmethan, 3-benzylidenkamfor, 3-(4-methylbezyliden)kamfor, oxid titaníčitý, oxid zinečnatý, křeménky, oxid železnatý a jejich směsi. Jiné použitelné látky působící jako ochrana před slunečním zářením jsou uvedeny v U. S. Patent No. 4,937,370, Sabatelli, 26. června 1990 a U. S. Patent No. 4,999,186. Sabatelli et al., 12. března 1991, které jsou zde uvedeny jako odkaz. Zvláště upřednostňované látky jsou ester kyseliny 4-N,N-(2-ethylhexyl)-methylaminobenzoové a 2,4-dihydroxy-benzfenonu, ester kyseliny 4-N,N-(2-ethylhexyl)-meťhylaminobenzoové se 4-hydroxy-benzoylmethanem, ester kyseliny 4-N,N-(2-ethylhexylj-methylaminobenzoové a 2-hydroxy-4-(2-hydroxyethoxy)benzofenonu, ester kyseliny 4-N,N-(2-ethylhexyl)-methylamino-benzoové a 4-(2~hydroxyethoxy)dibenzoylmethanu a jejich směsi. Přesné množství látek působících jako ochrana před slunečním zářením, které mohou být použity v navrhovaném vynálezu závisí na vybrané látce a stupni ochrany (SPF), kterého je třeba dosáhnout. SPF je běžně pouaván jako míra ochrany před zářením, kterou poskytují látky užívané jako ochrana před vznikem erytému. Viz. Federal Register, svazek 43, č. 166. str. 38206-38269, 25 srpna 1978, který je zde uveden jako odkaz.

Účinné látky použitelné v navrhovaném vynálezu mohou být vybrány ze skupiny tvořené kyselinou salicylovou, benzoylperoxidem, niacinamidem, kyselinou cis-retinovou, kyselinou trans-retinovou, retinolem, retinylpalmitátem, N-acetyl-L-eysieinem, kyselinou azelaovou, kyselinou lipoovou, resorcinolem, kyselinou mléčnou, kyselinou glykolovou, ibuprofenem, naproxenem, hydrokortisonem, fenoxyethanolem, fenoxypropanolem, fenoxyisopropanolem, ····

2,4,4,’‘trichloro-2’-hydroxydifenyletherem, 3,4,4’-trichlorokarbanilidem, kyselinou 2-ethylhexyl-p-methoxycinamovou, oxybenzonem, kyselinou 2-fenylbenzimidozol-5- sulfonovou, dihydroxy acetonem a jejich směsemi.

c. Látky sloužící jako donor protonů:

Vodný čistící přípravek obsažený v osobních čistících utěrkách navrhovaného vynálezu, může případně obsahovat od asi 0.1 % do asi 10 % látky darující proton, výhodněji od asi 0.5 % od asi 8 %, nejvýhodněji od asi 1 % do asi 5 %, hmotnosti čistícího přípravku. Výrazem „látka sloužící jako donor protonů“ je míněna kyselinová sloučenina nebo jejich směs, která se stane po použití na kůži nedisociovanou kyselinou. Látky sloužící jako donor protonů mohou být organické kyseliny, včetně polymerových kyselin, anorganických kyselin a jejich směsi. Neúplný seznam příkladů organických kyselin, které mohou být použity jako donor protonů zahrnuje kyselinu adipovou, kyselinu vinnou, kyselinu citrónovou, kyselinu maleovou, kyselinu jablečnou, kyselinu jantarovou, kyselina glykolovou, kyselinu glutarovou, kyselinu benzoovou, kyselinu malonovou, kyselinu salicylovou, kyselinu glukonovou, polymerové kyseliny, jejich sob a jejich směsi. Neúplný seznam příkladů anorganických kyselin vhodných pro použití v navrhovaném vynálezu zahrnuje kyseliny hydrochlorovou, fosforovou, sírovou a jejich směsi.

Polymerové kyseliny jsou obzvláště upřednostňovány pro použití v navrhovaném vynálezu, protože způsobují menší podráždění kůže než ostatní kyseliny. Termín „polymerová kyselina“ označuje kyselinu s opakujícími se jednotkami karhoxylových kyselinových skupin pospojovaných do jednoho řetězce. Vhodné polymerové kyseliny jsou například homopolymery, kopolymery a terpolymery, avšak musí obsahovat alespoň 30 mol % karhoxylových kyselinových skupin. Konkrétní příklady vhodných polymerových kyselin použitelných v navrhovaném vynálezu jsou například poly(akrylové) kyseliny s přímým řetězcem a jejich kopolymery, iontové i neiontové (například maleo-akrylové, sulfo-aktylové a styren-akrylové kopolymery), polyakrylové kyseliny s příčnou vazbou, které mají molekulární hmotnost menší než asi 250,000, výhodněji méně než asi 100,000 poly(othydroxy) kyselin, poly(methakrylových) kyselin, a v přírodě se vyskytujících polymerových kyselin jako josu například kyselina karageniová, karboxymetylcelulósa, a kyselina algová. Nerozvětvené polyakrylové kyseliny jsou zvláště upřednostňovány.

V upřednostňované podobě navrhovaného vynálezu, se látka sloužící jako donor protonu používá jako pufr k upravení pH vodného čistícího přípravku na rozmezí od asi 3.0 do asi 6.0, lépe od asi 3.0 do asi 5.0 a nejlépe od asi 3.5 do asi 4.5.

·· ·· ’ · · I » · · · • · · !

> ♦ · · ·· ··

d. Ve vodě rozpustná reparaění činidla

Navrhovaný vynález může také případně obsahovat ve vodě rozpustná reparaění činidla, která se obvykle vyskytují v přípravku navrhovaného vynálezu v množství v rozmezí od asi 0,1 % do asi 2 %, výhodněji od 0,2 % do asi 1,5 %, nejvýhodněji od asi 0,5 % do asi 1 % hmotnosti vodného čistícího přípravku.

Příklady reparačních látek použitelných jako ve vodě rozpustná reparaění činidla jsou polyhydrické alkoholy, polypropylenglykoly, polyethylenglykoly, močoviny, pyrolidinkarboxylové kyseliny, ethoxylované a/nebo propoxylované C3-C6 dioly a trioly, alfahydroxy-C2-C6 karboxylové kyseliny, ethoxylované a/nebo propoxylované cukry, kopolymery kyseliny polyakrylové, cukry obsahující až asi 12 atomů uhlíku, alkoholy cukrů obsahující až asi 12 atomů uhlíku a jejich směsi. Konkrétní příklady použitelných ve vodě rozpustných reparačních činidel jsou látky jako například močovina, guanidin, kyselina glykolová a glykolátové soli (například ammoníum a kvartémí alkylammonium), kyselina mléčná a laktátové soli (například ammonium a kvartérní alkylammonium), sukróza, fřuktóza, glukóza, eruthróza, erythritol, sorbitol, manitol, glycerol, hexanetriol, propylenglykol, butylenglykol, hexylenglykol a podobně, polyethylenglykoly jako například PEG-2, PEG-3, PEG-30, PEG-50, polypropylenglykoly jako například PPG-9, PPG-12, PPG-15, PPG-17, PPG-20, PPG-26, PPG-30, PPG-34, alkoxylová glukóza, hyaíuronidová kyselina a jejich směsi. Použitelné jsou rovněž látky jako aloe vera v jakékoliv podobě (například aloe vera gel), chitin, sodné polyakryláty získané ze škrobu jako například Sanwet (RTM) 1M-1000, IM-1500 aIM-2500 (dostupné od Celanese Superabsorbent Materials, Portsmouťh, VA), laktamidmonoethanolamin, acetamidmonoethanolamin a jejich směsi. Použitelné jsou také propoxylátové glyceroly, tak jak jsou popsány v U. S. Patent No. 4,976,953, Orr et al., 11. prosince 1990, který je zde uveden jako odkaz.

e. Vysušující činidla

Vysušující činidla mohou být použity ve vodných čistících přípravcích použitelných v navrhovaném vynálezu ke zvýšení rychlosti schnutí kapalného přípravku, poté, co je nanesen pomocí utěrky na kůži. Některé vodné čistící prostředky mohou způsobit pocit lepivosti, když jsou naneseny na kůži, zvláště pak v době než přípravek uschne. Bylo zjištěno, že rychloschnoucí přípravky způsobují pocit lehkosti a hladkosti kůže a méně lepí. Vhodná vysušující činidla jsou například izoparafm, alkoholy a jejich směsi. Obzvláště vhodná je směs izoparafínu a ethanolu. Vysušující činidla se obvykle vyskytují v čistících prostředcích • · • 4·· navrhovaného vynálezu v množství od asi 1 % do asi 60 %, výhodněji od asi 3 % do asi 40 %, nejvýhodněji od asi 5 % do asi 20 % hmotnosti.

f. Další volitelné přísady

Přípravky navrhovaného vynálezu mohou obsahovat širokou škálu dalších volitelných přísad. Tyto dodatečné přísady by měly být farmaceuticky přijatelné. „CFTA Cosmetic Ingredient Handbook, Second Edition“, 1992, která je zde uvedena jako odkaz, popisuje množství kosmetických a f armaceutických přísad běžně používaných při výrobě přípravků pro péči o kůži, které jsou vhodné pro použití v prostředích navrhovaného vynálezu. Příklady některých typů těchto přísad jsou popsané na straně 537, uvedeného odkazu. Příklady těchto a ostatních funkčních typů jsou: abrasiva, absorbenty, činidla působící proti spékavosti, antioxidanty, vitamíny, pojidla, biologická aditiva, ústojné látky, látky dodávající objem, cheláty, chemická aditiva, barvidla, kosmetická adstringencia, kosmetická biocida, denaturanty, léková adstringencia, externí analgetika, tvořiče filmu, vonné přísady, látky upravující pH, konzervační látky, pohonné hmoty, redukující činidla, látky zesvětlující kůži a látky chránící před účinky slunečního zářeni.

V navrhovaném vynálezu lze použít také estetické přísady jako vonné látky, pigmenty, barvidla, vonné oleje, adstringencia, látky působící na zklidnění kůže a látky působící hojivě.

g. Viskozita vodných čistících prostředků

Vodné čistící prostředky použité v utěrkách navrhovaného vynálezu by měli mít viskozitu v rozmezí od asi 1 do asi 1000, výhodněji od asi 5 do asi 200, měřeno Brookfieldovým digitálním viskozimetrem, model DV-H+ verze 3.2 podle návodu uvedeného v manuálu č. M/92-161-H895.

Příklady vhodných vodných čistících přípravků pro použití v navrhovaném vynálezu jsou uvedeny v následujících patentech a patentových žádostech, které jsou zde všechny uvedeny jako odkaz: U.S: Patent Application Seriál Number 08/727,807 str. 3-6 a 8), U. S. Patent Application Seriál Number 08/868,668 4. června 1997, U. S. Patent 4,941,995, Richards et al, 17. července 1990, U. S. Patent 4,904,524, Yoh, 27. února 1990, U. S. Patent 5,043,155, Puchalski, U. S. Patent 5,534,265, Fowler, U. S. Patent 5,648,083, Blieszner et al., aU. S. Patent Application Seriál Number 08/736,471, 24 října 1996.

·· · ♦ · · • ··

Π. Příprava absorbentních utěrek napuštěných vodným tekutým čistícím roztokem K napuštění látky navrhovaného vynálezu emulzním prostředkem výše popsaným je možné použít jakoukoliv metodu vhodnou pro nanášení vodných a vodných/alkoholových prostředků, včetně namáčení nebo nástřiku. Mohou být také použity specializovanější techniky, jako například Meyer Rod, plovoucí nůž nebo skalpel, které jsou obvykle používány k napouštění absorbentních látek čistícími roztoky.

Čistící roztok by měl pokud možno tvořit od asi 100 % do asi 400 %, lépe od asi 200 % do asi 400 % hmotnosti absorbentní látky.

Před nebo po napuštění látky tekutým čistícím roztokem může být látka složena. Látka je potom obvykle zabalena od jakýchkoliv pro vlhko nebo páru neprostupných obalů, které jsou v oboru známé.

····

9999 « 9 9 *

9> 99

Příklady provedení vynálezu

Následují příklady některých přípravků osobních čistících prostředků navrhovaného vynálezu.

Vodné čistící přípravky

Přísada	Př. 1	Př. 2	Př. 3	Př. 4	Př. 5	Př. 6	Př. 7	Př. 8	Př. 9	Př. 10
lipofílický kožní kondicionér	1.00		1.84	1.84	1.84	1.84	0.67	1.84	1.84	1.00
zhušťovadlo		“	0.75	0.75	0.75	0.75		1.80	1.80
neiontový surfaktant	0.30		1.00	1.00	1.00	1.00		0.50	0.50	1.00
laurylsulfát amonný	0.60	0.60	0.60	0.60	0.60	0.60	0.60	0.60	0.60
triclosan	0.15	0.15	0.15	0.15	0.15	0.15	0.15	0.15		0.15
ísoparaíin					...	1.50		1.50	1.50
ethylakohol		10.0 0	10.0 0	10.0 0		10.0 0	10.0 0	10.0 0	10.0 0
organická kyselina	2.50	2.5	2.5	1.00	1.00	2.50	2.50	1.00	1.00
jiné přísady	3.36	1.32	0.32	0.32	0.32	0.32	0.32	0.32	0.32	1.36
voda	QS	QS	QS	QS	QS	QS	QS	QS	QS	QS
viskozita (cp)	1-5	1-5	10- 20	10- 20	10- 20	10- 20	10- 20	10- 20	10- 20	<50 0
pH	3.7	3.7	3.7	3.7	.37.	3.7	3.7	3.7	3.7

• « ·♦··

Vodné čistící přípravky (příklady 1-10) jsou napuštěny do látky, která je popsána v příkladech 1 a 2 amerického patentu U. S. Patent 5,674,591, a která má základní hmotnost 60 g na metr čtverečný a se vzorkem, který je tvořen hvězdičkami. Na látku je nalit vodný čistící prostředek o hmotnosti 230 % hmotnosti látky. Všechny takto vytvořené utěrky mají správnou jemnost, jsou příjemné na omak a mají správné čistící vlastnosti.

Vodné čistící přípravky (příklady 1-10) jsou napuštěny do látky, která je popsána v příkladech 1 a 2 amerického patentu U. S. Patent 5,674,591, a která má základní hmotnost 60 g na metr čtverečný a se vzorkem, který je tvořen klikatými čárami. Na látku je nalit vodný čistící prostředek o hmotnosti 230 % hmotnosti látky. Všechny takto vytvořené utěrky mají správnou jemnost, jsou příjemné na omak a mají správné čistící vlastnosti.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY ?/

   1. Osobní čistící utěrky, které jsou mimořádně jemné, příjemné na dotyk a které mají skvělé čistící vlastnosti, které jsou tvořeny:

   A. jednou netkanou vrstvou tvořenou hydrofilními vlákny, nad jejíž povrch vystupuje trojrozměrná textura, která je tvořena množstvím oddělených vyvýšených oblastí, jejichž hustota je v podstatě stejná jako hustota základního povrchu a která jsou k základnímu povrchu připojena vlákny; a

   B. kapalným vodným čistícím přípravkem obsahujícím účinné množství čistícího surfaktantu, kteiý je na nich navrstven, nebo je v nich napuštěn, v rozmezí od asi 100% do asi 400% hmotnosti látky.
2. 2. Osobní čistící utěrky jako v nároku 1 vyznačující se tím, že základní hmotnost vyvýšených oblastí je v podstatě stejná nebo větší jako hmotnost základního povrchu.
3. 3. Osobní čistící utěrky jako v kterémkoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že základní hmotnost některých vyvýšených oblastí je v podstatě stejná jako hmotnost základního povrchu a základní hmotnost ostatních vyvýšených oblastí je větší než hmotnost základního povrchu.
4. 4. Osobní čistící utěrky jako v kterémkoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že mají průměrnou základní hmotnost v rozmezí od 40 g do 900 g na metr čtvereční a jejich tloušťka je v rozmezí od 0,3 mm do 1,05 mm.
5. 5. Osobní čistící utěrky jako v kterémkoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že vodný čistící přípravek obsahuje:

   a. od 0,5 % do 12 % surfaktantu, a

   b. od 0,5 % do 5 % lipofilní látky zvlhčující kůži.
6. 6. Osobní čistící utěrky jako v kterémkoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že dále obsahují od 1 % do 60 % vysilujícího činidla.

   ·»··

   9» « ·« 9 ······ «9 ··· · · *
7. 7. Osobní čistící utěrky jako v kterémkoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že vodný čistící přípravek obsahuje :

   a. od 0,5 % do 12 % surfaktantů, a

   b. od 0,5 % do 10 % kyseliny a

   c. od 0,5 % do 5 % lipofilní látky zvlhčující kůži, a jehož pH je v rozmezí od 3 do 6.
8. 8.

   Osobní čistící utěrky, které jsou mimořádně jemné, příjemné na dotyk a které mají skvělé čistící vlastnosti, které jsou tvořeny:

   A. jednou netkanou vrstvou tvořenou hydrofilními vlákny, nad jejíž povrch vystupuje trojrozměrná textura, která je tvořena množstvím oddělených vyvýšených oblastí, jejichž hustota je v podstatě stejná jako hustota základního povrchu a která jsou k základnímu povrchu připojena vlákny; a

   B. kapalným vodným čistícím přípravkem obsahujícím účinné množství čistícího surfaktantů, ktetý je na nich navrstven, nebo je v nich napuštěn, v rozmezí od asi 100% do asi 400% hmotnosti látky, a v nichž je uvedená trojrozměrná textura vytvořena při procesu splétání vláken.
9. 9. Způsob výroby osobních čistících utěrek, které jsou mimořádně jemné, příjemné na dotyk a které mají skvělé čistící vlastnosti, ktetý sestává z:

   A. umístění sítě vláken na perforovanou podložku nebo na základnu, která je tvořena plochým povrchem s přinejmenším jednou zahloubenou oblastí, zřetelně vyhloubenou v plochém povrchu podložky,

   B. zformování látky s texturou pomocí proudu kapaliny, který je směrován na povrch vláknité sítě,

   C. odstranění kapaliny z vytvořené látky, a

   D. nanesení vodného čistícího přípravku s obsahem účinného množství čistícího surfaktantů na látku, nebo jeho napuštění do látky, v množství v rozmezí od 100 % do 400 % hmotnosti látky.
10. 10. Osobní čistící utěrka po jejímž použití je minimalizován pocit lepivosti, která je tvořena:

    A. netkanou látkou a

    B. vodným kapalným čistícím prostředkem, který obsahuje:

    1. čistící surfaktant v množství od 0,5 % do 12,5 % hmotnosti, ·»»· «9 ·»Ι» ·· »* e · · • · ♦

    9 9 9

    2. lipofilní látku zvlhčující kůži v množství od 0,1 % do 30 %, a

    3. vysunující činidlo s obsahem isoparafinu v množství od 1 % do 60 %.

    a který je nanesen na nebo napuštěn do uvedené látky v množství od 100 % do 400 % hmotnosti látky.