CZ20001718A3 - Tkané plášťové pouzdro - Google Patents

Abstract

Tkané plášťové pouzdro (16) pro ochranu a krytí podlouhlých substrátů, přičemž pouzdro (16) obsahuje tkaninu (10b 102, 103, IO4, IO5), kteráje vytvořena z útkových členů (14a, 14b, 26a, 26b, 28,43,46) a osnovních členů (12a, 12b, 40,44), uspořádanýchjednak ve směru obvodu ajednak v podstatě v podélném směru plášťového pouzdra Útkové členy (14a, 14b, 26a, 26b, 28,43,46) procházejí tkaninou (10b IO2.103, 104, 105) pro vytváření obvodově probíhajících a vzájemně prostřídaných pásů a relativní ohebnosti, oddělujících od sebe relativně neohebné pásy. Útkové členy (14a, 14b, 26a, 26b, 28,43, 46)jsou tvořeny monofilamentovými nebo multifilamentovými nitěmi s navzájem se střídajícími velkými a malými průměry, a mohou obsahovat drát, zejména pružný drát, teplem fíxovatelné materiály, včetně drátu s polyesterovými vlákny, a nitě DREF s pružně fíxovatelnými jádry. Útkové členyjsou drženy v určené vzájemné poloze při použití perlinkové nebo nepravé perlinkové vazby. Tkanina může být tkaná přímojako trubicovité plášťové pouzdro, nebo může být tkána naplocho a přehnuta do pouzdrového tvaru.

Description

Tkané plášťové pouzdro

Oblast techniky

Vynález se týká tkaných plášťových pouzder pro použití v průmyslu, jako ochranné nebo izolační kryty hadic, drátů, trubek a podobných předmětů a zejména ohebných, tvarově přizpůsobitelných tkaných plášťových pouzder.

Dosavadní stav techniky

Tkaná plášťová pouzdra se v široké míře používají pro vytváření ochranné nebo izolační vrstvy pro velmi širokou škálu předmětů. Například se plášťové pouzdro z tkaniny často nasouvá přes prostředky, jimiž jsou spojovány jednotlivé vodiče elektrického vedení do svazků, pro ochranu vodičů proti poškození oděrem, který by jinak vedl k poškození vodičů a ke zkratům nebo přerušení obvodů. Jiným obvyklým případem použití je izolátor horkých potrubí, jako je tomu u sběrných výfukových potrubí v autech nebo u parních potrubí v elektrárnách. Pláště, zajišťující izolační funkci, jsou v typickém případě utkány nebo upleteny z izolačních nití nebo nekonečných vláken a často jsou přelaminovány povlaky nebo foliemi, které zvyšují jejich izolační schopnost, například vytvořením odrazivého povrchu, blokujícího infračervené záření. Tkaniny se samozřejmě v široké míře používají rovněž pro chránění jiných tvarů, než trubicových.

Tkaniny se dají vyrábět ekonomicky a nacházejí široké uplatnění v jejich ochranné funkci, protože vytvářejí stabilní a robustní membránové struktury v důsledku vzájemně kolmé orientace osnovních a útkových nití, tvořících tkaninu. Vzájemně kolmá orientace v tkanině však má také sklon ·· ·· · · · · ·· ·· ··· * · · ♦ • · · · · · · · ·· ·

-2vést k tomu, že bude překážet ohebnosti a tvarové přizpůsobivosti . Ve srovnání s úplety není tkanina tak ohebná nebo tvarově přizpůsobitelná. Existuje zjevně potřeba vytvořit tkaniny se zvýšenou ohebností a přizpůsobivostí, čímž by se kombinovala stabilita, robustnost a snadnost výroby, jako vlastnosti vlastní tkaninám, se zvýšenou ohebností a tvarovou přizpůsobivostí, srovnatelnými s úpletem.

Podstata vynálezu

Vynález přináší tkané plástové pouzdro pro ochranu a krytí podlouhlých substrátů, přičemž pouzdro obsahuje tkaninu, mající vzájemně kolmo setkané útkové členy a osnovní členy, uspořádané ve směru obvodu a v podstatě v podélném směru plástového pouzdra, jehož podstatou je, že osnovní členy nebo uvedené útkové členy tvoří obvodově uspořádané prostřídané pásy s relativní ohebností, oddělující od sebe neohebné pásy.

Vynález je zaměřen na vytvoření tkaného plástového pouzdra, majícího zvýšenou ohebnost a tvarovou přizpůsobivost ve srovnání s tradičním opláštěním. Ovládání relativní ohebnosti plástového pouzdra je podle vynálezu dosaženo vytvořením prostřídavých oblastí relativní ohebnosti, oddělujících neohebné pásy, a uspořádaných ve směru obvodu. Relativně ohebné oblasti slouží jako klouby, okolo kterých se otáčí relativně neohebné oblasti, způsobem poněkud analogickým k žebrům a úžlabím vlnité nebo svinuté trubky.

Tkaniny v typickém případě sestávají z více prvních nitovitých členů, uspořádaných vzájemně rovnoběžně a setkaných s druhými nitovitými členy, orientovanými kolmo (v úhlu • · · · 4

-390°) k prvním niťovitým členům. Pojem niťovité členy, jak je zde používán, znamená dráty nebo nitě, se zákrutem nebo bez zákrutu, monofilamenty a jejich kombinace, včetně nití, vytvořených postupem DREF. Tam, kde se používají monofilamenty, je obecně dávána přednost relativně pružným plastům, i když někdy může také posloužit pružný drát. Obzvláště výhodné monofilamenty mají modul pružnosti vyšší než 3250 MN/m₂ (50 000 psi) a s výhodou až okolo 13 000 MN/m² (200 000 psi). Příkladné monofilamentové materiály obsahují polyestery, polymery na bázi aromatických polyamidů (aramidové polymery), jaké jsou prodávány pod označením Kevlar nylon 6 a nylon 6/6.

V jednoduché tkanině s plátnovou vazbou 1/1 osnovní niťovité členy křižují, útkové niťoví té členy průchodem nad útkem a pod útkem v prostřídaném vzorku, t.j. když daný osnovní niťovítý člen křižuje určitý útkový niťovitý člen průchodem nad ním, bude sousední osnovní niťovitý člen křižovat tento niťovitý člen průchodem pod ním, takže osnovní niťovité členy útkový niťovitý člen drží v jeho poloze.

Vynález přináší tkané plášťové pouzdro, mající zvýšenou ohebnost a tvarovou přizpůsobitelnost ve srovnání s běžnými tkanými plášťovými pouzdry. Současně je také umožněno ovládání relativní tuhosti tkaniny.

V jednom provedení vynálezu je zvýšená ohebnost trubicových plášťových pouzder z tkaniny dosažena použitím střídajících se útkových niťovitých členů malého a velkého průměru, čímž se vytvářejí relativně prázdné prostory v místech niťovitých členů malého průměru. Tyto relativně prázdné • · ·

9 · • · · ♦ · · · · · • · · · · · · ·· · · ···· ··· ·· · · · · *

-4prostory fungují jako klouby pro niťovité členy relativně velkého průměru, což vede k podstatnému zvýšení ohebnosti a tvarové přizpůsobitelnosti tkaniny plástového pouzdra. Niťovitý člen, použitý v útku, může být relativně tuhý nebo netuhý. V předem zvolených oblastech v útku mohou být použity teplem smršťovátelné monofilamenty jako prostředky pro vytváření ochranného plášťového pouzdra, které se samo zachycuje v jeho poloze.

I když trubicovitá plášťová pouzdra podle tohoto provedení vynálezu se s výhodou vytvářejí na okrouhlém tkacím stroji, mohou být použity běžné stavy vytvářející ploché tkaniny, přičemž tyto ploché tkaniny mohou obsahovat teplem fixovatelné monofilamenty nebo tažné dráty. Tam, kde se použijí teplem fixovatelné monofilamenty, jsou monofilamenty tepelně fixovány na trnu pro vytvoření trubicovitého plášťového pouzdra. Nitě DREF, sestávající z polyesterových monofilamentů jako jádra a opředené vnější vrstvy z polyesterové stříže, kombinují schopnost tepelné fixace se strukturou a třením multifilamentu. Plochá tkanina může být s výhodou použita při výrobě laminovaných plášťových pouzder, na jehož jeden povrch je přiložena folie.

V jiném provedení vynálezu jsou klouby ve výrobku vytvořeny použitím útkové nitě s jednou velikostí průměru a přetržitým přebíračím systémem. Měchovítý účinek je vytvářen hromaděním útkových nití na předem určených místech v podélném směru tkaniny. Toto provedení je schopné být přizpůsobováno na míru tak, aby vyhovělo konkrétním zakřivením. Použití přetržitého hromadícího systému dovoluje vkládat zesílené části v předem určených polohách. Osnovní nitě

-5mohou být skleněné nitě se zákrutem a útek může být drát kombinovaný se skleněnými vlákny. V příkladném provedení se do tkaniny vkládají čtyři útkové nitě před tím, než se tkanina posouvá, takže se vytvoří svazky nitovitých členů, oddělovaných jednotíivými útkovými nitovitými členy. Plástové pouzdro může být vytvořeno jako plochá tkanina, mající tuto strukturu, která se pak ohýbá do tvaru trubicovitého předmětu, majícího postranní otvor.

V každém z těchto provedení vede prostřídané uspořádání útkových členů většího průměru a útkových členů menšího průměru k vytvoření tkaniny, mající prostřídané přilehlé oblasti s větší a menší relativní ohebností. Oblasti mezi nitovitými členy velkého průměru umožňují relativní otočný pohyb oblastí, majících nitovité členy velkého průměru, v důsledku sklonu tkaniny se snadněji otáčet okolo oblastí menší tuhosti, t.j. stává se ohebnější a přizpůsobitelnější nepravidelným obrysům, než typická tkanina utkaná s útkovými nitovitými členy stálého průměru.

V ještě dalším provedení má tkanina plástového pouzdra osnovní nitovité členy seskupené ve dvojicích, v nichž má osnovní nitový člen sousední osnovní nitovitý člen. Útkové nitovité členy jsou setKány s osnovními nitovitými členy, ale mezi dvěma útkovými nitovitými členy jsou dvojice osnovních nitovitých členů vzájemně spolu zkrouceny, čímž je snižována vzdálenost osnovních nitovitých členů téměř na nulu mezi útkovými nitovitými členy. To je známé v oboru jako perlinková vazba. V této vazbě jsou vytvořeny v tkanině oblasti relativně větší tuhosti podél útkových členů, kde se nitovité členy křižují, a oblasti relativně menší tuhosti • ·· · · ···· ·· ·· • · · · · · · ··· · ·· · · ···· · ·· · ·· ··· · · · · · · · ··· ·· · ···· ····· ····· ·· ·· -6v mezerách mezi útkovými členy, kde jsou osnovní niťovité členy dvojic vzájemné zkrucovány. Mezery mezi útkovými niťovitými členy působí jako klouby, které mají za následek ohebnost tkaniny, která se snadno přizpůsobuje složitým tvarům. Relativní účinnost kloubů může být zvýšena nebo snížena úpravou velikosti útkových niťovitých členů. Velikost nitovitých členů může být nastavována buď použitím jednotlivých pramenů předem určeného průměru nebo dvojic stejných svazků pramenů, sestavených až na požadovaný výsledný průměr útkového niťovítého členu.

Podle ještě dalších provedení vynálezu jsou niťovité členy setkány při použití tak zvané nepravé perlinkové vazby. Osnovní členy obsahují skupiny relativně ohebných nitovitých členů, přičemž každá skupina obsahuje první osnovní niťovitý člen, uložený mezi dvojicí druhých niťovitých členů, přičemž uvedený první osnovní člen a uvedená dvojice druhých osnovních niťovítých členů je setkána s nejméně jedním z uvedených útkových niťovitých členů v nepravé perlinkové vazbě.

Plášťová pouzdra, používající tkaninu se zvýšenou ohebností a tvarovou přizpůsobivostí, jsou s výhodou užívána pro průmyslové účely, jako pro krytí potrubí, kabelů nebo jiných trubicovitých předmětů. Při použití vynálezu může být relativní tuhost plášťového pouzdra ovládána pro vytváření ohebných tkaných plášťových pouzder, vytvořených na míru podle konkrétního zakřivení, a pro vytvoření ohebnosti v předem určených místech, kde je ohebnost požadována.

Dodá-li se osnovním niťovitým členům šroubovicové na• · · · ·

-7točení vzhledem k podélné ose plášťového pouzdra, bylo zjištěno, že se tím sníží tuhost plášťového pouzdra vzhledem k tomu, že šroubovicově probíhající osnovní členy jsou excentricky zatíženy (nezatíženy v jejich středních osách) v tlaku a tahu, když je plášťové pouzdro ohýbáno pro přizpůsobení se zakřivení. Excentrické zatížení vyvolává další ohybové síly v osnovních niťovitých členech, které nejsou normálně přítomné v přímočarých osnovních niťovitých členech, takže se osnovní niťovité členy snadněji poddávají při působení tlakových a tahových sil a plášťové pouzdro je lépe tvarově přizpůsobitelné a ohebné.

Všechna výše popsaná provedení, jakož i další provedení zahrnující principy podle vynálezu, se obzvláště dobře hodí pro laminování s dalšími materiály, jako jsou folie, povlak a teplem fixovatelné povlaky. Když je laminované, je plášťové pouzdro podle vynálezu shledávána jako ohebnější a tvarově přizpůsobitelnější, než podobně laminovaná běžná plášťová pouzdra. To přináší velkou výhodu například v případě izolovaných plášťových pouzder, laminovaných kovovými foliemi, které odráží infračervené záření. Ztužující účinek folie je kompenzovaný zvýšenou ohebností substrátu z tkaniny, takže se získá tvarově přizpůsobitelné plášťové pouzdro, mající lepší izolační vlastnosti a zvýšenou ohebnost, jaká by se jinak nedala dosáhnout s takovými běžnými laminovanými plášťovými pouzdry. V jiném příkladu je tkanina podle vynálezu, laminovaná teplem rixovatelným obalem, snadno přizpůsobena zakřivenému tvaru, jako je koleno trubky, a po té se teplem tvarově fixuje. Zvýšená ohebnost a tvarová přizpůsobitelnost tkaniny poskytuje zlepšený kryt, který se snadno přizpůsobuje složitým tvarům a drží tyto tvary.

-8Osnovní a útkové členy mohou být v různých provedeních vynálezu tvořeny niťovitými členy z prakticky jakýchkoli vláken, nití nebo filamentů. Například byly tvarované multifilamentové polyesterové nitě v osnově kombinovány s dobrými výsledky s materiály, jako jsou monofilamentové polyestery nebo DREF nitě v útku. Je možné použít nití ze skleněných vláken, stejně jako i drátů kombinovaných se skleněnými vlákny. Plášťová pouzdra zcela nebo zčásti z multif ilamentových nití mohou být povlečena nebo impregnována povlaky, jak je dobře známé v oboru. Pro oblasti použití, kde se má dosáhnout rozptylu statické elektřiny, jsou použity pro zabránění nežádoucímu hromadění statického náboje vodivé útkové členy například z měděného drátového lanka. Teplem fixovátělně členy se obzvláště dobře hodí jako útkové členy při vytváření teplem fixovatelného plášťového pouzdra.

I když v uvedených provedeních jsou to útkové členy, které jsou uspořádány ve směru obvodu a jsou definovány jejich velikostí, materiálem a roztečí ohebných oblastí, spadají do celkového rámce vynálezu i provedení, v nichž je plášťové pouzdro vytvořeno z tkaniny, v níž jsou v obvodovém směru uspořádány osnovní členy a vymezují každý ohebné oblasti .

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l řez tkaninou plášťového pouzdra podle prvního provedení vynálezu, obr.la perspektivní pohled na plášťové pouzdro z tkaniny s uspořádáním podle obr.l, obr.lb

• · · · ·

-9perspektivní pohled na jiné provedení plášťového pouzdro podle vynálezu, obr.2 řez tkaninou plášťového pouzdra podle druhého provedení vynálezu, obr.3 řez, v perspektivním pohledu, třetím provedením, ukazující odlišnou konstrukci tkaniny podle vynálezu, obr.4 půdorysný pohled na jinou konstrukci úpletu v případě čtvrtého provedení plášťového pouzdra podle vynálezu, obr.4a řez rovinou 4a-4a z obr.4 a obr.5 půdorysný pohled na další provedení vynálezu s podobnou konstrukcí, jako je provedení z obr.4.

Příklady provedení vynálezu

Obr.l znázorňuje schematický řez částí tkaniny 10-^ s plátnovou vazbou 1/1, utkanou podle jednoho provedení vynálezu, znázorněného na obr.l, do plášťového pouzdra pláště 16. Přilehlé osnovní niťovité členy 12a, 12b jsou setkány (provázány) s útkovými niťovítými členy 14a a 14b, přičemž osnovní niťovité členy 12a, 12b procházejí střídavě nad a pod útkovými niťovitými členy 14a, 14b. Jak je zřejmé z obrázků, nepřecházejí sousední osnovní niťovité členy 12a, 12b nad a pod stejnými útkovými členy společně, ale střídají se, takže osnovní niťovitý člen 12a přechází přes určitý útkový niťovitý člen 14a, zatímco osnovní niťovitý člen 12b prochází pod tímto určitým útkovým niťovítým členem 12b. Tento vzorek se opakuje v celé ploše tkaniny, takže jsou útkové členy pevně drženy v jejich poloze. Je třeba poznamenat, že osnovní niťovité členy 12a, 12b jsou reprezentativní pro jiné osnovní niťovité členy, ležící vedle sebe v rovině výkresu.

V jedné formě vazby mají útkové členy 14a, 14b střídající se velký a malý průměr. I když mohou být použity růz• · ·«· ···· • · · «··« · ·· « • ··· · ·«· ·· · ·· · · · · · · » • ·· ·· · · · · · · · -10né niťovíté materiály, je v jednom příkladu provedení tkanina utkána na okrouhlém stavu a obsahuje v osnově polyesterové monofilamenty o průměru 0,25 mm (0,010) a v útku monofilamenty o průměru 0,686 mm (0,027), střídající se monofilamenty o průměru 0,25 mm (0,010). Osnovní monofilamentové niťovíté členy členy byly tvořeny ze dvou osnovních nití.

Alternativně se ve druhém případě použila v osnově tvarovaná polyesterová multifilamentová nit s jemností 1250 denier a použily se ve střídavém vzorku polyesterové monofilamenty o velkém průměru 0,686 mm (0,027) a malém průměru 0,25 mm (0,010), přičemž se vytvořilo plášťové pouzdro o průměru přibližně 25,4 mm (1). Jelikož se tyto výrobky vyrobily na okrouhlém stavu, jsou ve výsledném plášťovém pouzdře osnovní členy uspořádány v podstatě podélně, avšak s lehkým šroubovicovým zákrutem ve směru osnovy. Výsledná plášťová pouzdra jsou velmi ohebná a přizpůsobitelná. Monofilamenty malého průměru vytvářejí relativně ohebné oblasti uspořádané ve směru obvodu, oddělující od sebe relativně tuhé velkoprůměrové monofilamenty. Toto uspořádání dovoluje dosáhnout zakřiveni plášťových pouzder na relativně ostrých poloměrech ohybů, aniž by došlo k zauzlení prvků tkaniny. V osnově mohou být polyesterové nitě nahrazeny nitěmi ze skleněných vláken. Polyesterové monofilamenty mohou být nahrazeny zcela nebo částečně dráty z nerezavějící oceli.

Plášťové pouzdro 16 může mít na sobě nalaminovanou krycí vrstvu 18, například z lepivé strukturované odrazivé folie.

Třetí příklad, obsahující tkaninu z obr.l, utkanou na • · * · ··«· · · «· ··· · · · » • · · ···· · · · · • · * ·· · · · · · · ·

-11okrouhlém stavu, používá v osnově tvarovanou polyesterovou nit o jemnosti 1250 denier a v útku měděná drátová lanka o průměru přibližně 0,635 mm (0,025), střídající se s polyesterovými nitěmi o jemnosti 1250 denier. Drátěná lanka jsou použita pro rozptylování statické elektřiny. Taková lanka jsou výjimečně ohebná, ale nemají obvodovou tuhost, jaká je poskytována útkem v prvním a druhém příkladě.

Obr.lb znázorňuje obměnu, kdy se získá podobné trubicovité plášťové pouzdro na běžném stavu utkáním ploché tkaniny, která se po té tvaruje do trubicového tvaru, který se pružně fixuje působením tepla. Ve znázorněném příkladě se použily jako útek polyesterové monofilamenty o průměru okolo 2,54 mm (0,10) a plochá tkanina se obalila okolo trnu a zahřála se pro fixování pružných monofilamentů. Postranní otevření 20 dovoluje trubicovíté plášťové pouzdro nasadit přes podlouhlé substráty 22, a dovoluje postranní výstupy.

Na obr.2 je znázorněno další provedení tkaniny 10^ podle vynálezu, jejíž útkové niťovité členy 26a jsou tvořeny více jednotlivými útkovými monof ilamenty 26, uspořádanými do svazku. Svazkované monofilamenty 26a mají větší celkový průměr svazku, než sousední monofilamenty 26b. které s výhodou mají průměr shodný s průměrem monofilamentů 26. Tato tkanina z obr.2 je konstruována s použitím přetržitého přebírání ukládáním útků na sebe v jednotlivých polohách, uspořádaných ve směru obvodu tkaniny. V příkladě, používajícím strukturu znázorněnou na obr.2, se použila v osnově nit ze skleněných vláken, a pro útek byl se sklem použit relativně tažný drát. Do tkaniny se vložily čtyři útky, než přebírání postoupilo dopředu. Plášťové pouzdro se vytvořilo tkaním tkaniny na-

-12plocho na běžném stavu, načež se tkanina položila na trn, kde se ohnula do plástového pouzdra podobného tomu, jaké je znázorněno na obr.lb, přičemž tvar pouzdra se udržuje ohnutými dráty.

Rozumí se, že ohebnost plášťového pouzdra může být ovládána obměňováním počtu útkových nití na jednotku délky mezi útky ukládanými na sebe.

Obr.3 znázorňuje třetí provedení tkaniny 10-, podle vynálezu, kde útkové členy 28 jsou od sebe oddělovány zkroucením vytvořeným v osnovních členech 12a, 12b. V tomto provedení jsou osnovní členy 12a párovány každý s přilehlým osnovním členem 12b. Místo protkání s útkovými členy ve střídavém vzorku, jako je tomu v předchozích provedeních, jsou dvojice 12a. 12b osnovních členů vzájemně zakrouceny v místě 30 po průchodu nad a pod útkovým členem 28., a to při použití perlinkového brda, které zvedá a zkrucuje osnovní nitě během každého zanášení útku. foto je znak tak zvané perlinkové tkaniny, kde je každý druhý útkový člen vyloučen a je nahrazen zkroucením 30 osnovních členů. Zkrucovací účinek zajišťuje útkovou nit v její poloze a dovoluje, aby se při použití méně útkových nití na jednotku délky získala stabilní, ale ohebná tkanina. Mezery, vymezované místy zkroucení mezi útkovými členy, vytvářejí klouby, které dovolují plášťovému pouzdru snadno se tvarově přizpůsobovat obrysu křivočarých ohybů s malými poloměry křivosti.

Mohou však být použity i jiné způsoby vytváření tkaniny ve tvaru plášťového pouzdra, jako je použití monofilamentů, fixovatelných teplem, použitých v útku. Podle před• · ·· ···· · · « ·

• · ·· ·· ··· ·· ··

-13nostního způsobu se povléká materiál plástového pouzdra epoxidovou pryskyřicí ve stadiu B, přičemž se pryskyřice nechává vyschnout bez vytvrzení, načež se povlečený materiál tvaruje do tvaru plástového pouzdra před tím, než se zahřívá pro vytvrzení expoxidové pryskyřice. Plástové pouzdro si zachovává svůj tvar i při vysoké teplotě vzhledem k termosetické (reaktoplastové) povaze epoxidu. V příkladě založeném na znázorněném provedení je použitou nití nit Nomex DREF, a plástové pouzdro bylo vyrobeno s použitím perlinkové vazby. Takto vytvořená tkanina se laminovala s hliníkovou folií při použití lepidla, tavitelného za horka, po laminaci se odřízla na požadovanou šířku a opatřila se povlakem epoxidové pryskyřice.

Čtvrté provedení vynálezu je znázorněno na obr.4 a 4a. Tkanina 10.₄ plástového pouzdra má tak zvanou nepravou perlinkovou vazbu. V nepravé perlinkové vazbě jsou osnovní členy uspořádány do skupin s mezerami, a to bez zkrucování osnovních členů a se zvýšením ohebnosti. Jak je patrné z obr.4, obsahují skupiny tří osnovních členů 40., ležících se vzájemnými odstupy, nitovitý člen relativně velkého průměru, nebo ekvivalentní svazek menších osnovních členů, s dvojice osnovních nitovitých členů 40.₂> 40-, relativně malého průměru, přičemž tyto osnovní nitové členy jsou setkány s útkovými nitěmi 43. V každém vzájemném křížení jsou útkové nitě 43 zajištěny v jejich poloze mezi skupinami tří osnovních nitovitých členů tím, že střední osnovní nitovitý člen každé skupiny je uspořádán na opačné straně útkové nitě vzhledem k vnějším osnovním nitovitým členům v prostřídané vazbě nad a pod příslušnou útkovou nití, čímž jsou útkové nitě udržovány ve vzájemných odstupech. Oblasti relativní • · · «

ohebnosti jsou vytvářeny určováním vzdálenosti útkových nití. Mezery mezi útkovými členy mohou být obměňovány podle potřeby pro vytváření plášťového pouzdra s požadovanou ohebností a tvarovou přizpůsobitelností. Útkové členy mohou být pružně fixovatelné monofilamenty, fixované tak, aby umožnily pružné tvarování tkaniny do plášťového pouzdra. Osnovní niťovité členy mohou být monofilamenty nebo jakékoli zde uvedené nitě.

Páté provedení vynálezu spočívá ve vytvoření tkaniny 10₅ plášťového pouzdra, znázorněné na obr.5. Tkanina je podobná tkanině z obr.4 a 4a v tom, že se použije nepravá perlinková vazba. V tkanině 1O₅ obsahuje osnovní člen 44 skupinu tří niťovitých členů 44^, 44₂ ^a 44₃, tvořených každý tvarovanou polyesterovou multifilamentovou nití. Nit je DREF nit 46, sestávající z polyesterového monofilamentu, okolo kterého je opředena polyesterová stříž. Jak je znázorněno na obrázku, jsou útkové nitě 46 uloženy ve skupinách po dvou, přičemž však může být použit větší nebo menší počet. Takto vytvořená tkanina se tvaruje do trubicovitého tvaru na trnu, přičemž se na ni působí teplem, aby se jádrové monofilamenty nitě DREF pružně fixovaly. Když jsou takto tvarovány, mohou útkové členy zaujímat vzhledem k osnovním členům určité předpětí. Výsledné plášťové pouzdro má výbornou ohebnost a tvoří relativně uzavřenou konstrukci vzhledem k tkanině 10^, znázorněné na obr.4, a je odolné proti oděru. Útkové nitě kombinují tepelně fixační vlastnosti monofilamentu se strukturou a omakem multifilamentu.

Ohebnost tkaniny může být nastavena vytvořením oblastí ohebnosti mezi relativně neohebnými oblastmi nebo vytvo• ·· ·« ···· ·· ««·· · · · ··· · • · · · · · · · · » · · • « · ·· » · ··· ♦ ♦ ··

-15řením plášťových pouzder s oblastmi uspořádanými ve směru obvodu tak, že se pouzdro ohýbá podobně jako svinutá nebo vlnitá trubka.

Použití niťovitých útkových členů velkého a malého průměru v příkladech z obr.l a 2 vytváří klouby, které umožňují plášťovým pouzdrům přizpůsobovat se složitým tvarům a pronikavým zakřivením. Na obr.3 je této ohebnosti dosaženo zkrucováním osnovních nití tak, že se vytváří mezi útkovými nitěmi mezery, které vytvářejí klouby, fungující podobně jako klouby na obr.l a 2. V konstrukci z obr.4 a 4a jsou vytvořeny mezery, tvořící klouby, mezi přilehlými útkovými nitěmi použitím skupin tří osnovnícii nití, které zajišťují útkové nitě v jejich poloze. Vzhledem ke zvýšené ohebnosti a tvarové přizpůsobitelnosti jsou tkaná plášťová pouzdra podle vynálezu vhodná pro širší rozsah použití, než bylo až dosud možné při běžně tkaných plášťových pouzder.

Claims (14)

1. Tkané plášťové pouzdro (16) pro ochranu a krytí podlouhlých substrátů, přičemž pouzdro obsahuje tkaninu (lOj, 10₂, 10₃, 104, 10₅), mající vzájemně kolmo setkané útkové členy a osnovní členy (12a, 12b, 40, 44), uspořádané ve směru obvodu a v podstatě v podélném směru plášťového pouzdra, vyznačené tím, že osnovní členy nebo uvedené útkové členy (14a, 14b; 26a, 26b; 28; 43; 46) tvoří obvodově uspořádané prostřídané pásy s relativní ohebností, oddělující od sebe neohebné pásy.

2. Tkané plášťové pouzdro podle nároku 1, vyznačené tím, že útkové členy obsahují první útkové členy (14a; 26a), mající první průměr, a druhé útkové členy (14b; 26b), mající druhý průměr, menší než první průměr, přičemž druhé útkové členy jsou rozmístěny mezi uvedenými prvními útkovými členy.

3. Tkané plášťové pouzdro podle nároku 2, vyznačené tím, že druhé útkové členy (26b) obsahují drátové lanko.

4. Tkané plášťové pouzdro podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačené tím, že uvedené první útkové členy (14a; 28; 43) jsou monofilamenty.

5. Tkané plášťové pouzdro podle nároku 4, vyznačené tím, že uvedené monofilamenty, tvořící první útkové členy, jsou pružné.

6. Tkané plášťové pouzdro podle kteréhokoli z nároků • · · · · »♦ · · · ·· • · · · · ···· • · · ···· · ·· ·

-172 až 5, vyznačené tím, že první útkové členy mají dvakrát tak velký průměr, jako druhé útkové členy.

7. Tkané plášťové pouzdro podle nároku 2 nebo 3, vyznačené tím, že uvedené první útkové členy (26a) obsahují svazky (26b) druhých útkových členů.

8. Tkané plášťové pouzdro podle kteréhokoli z nároků 1 až 7, vyznačené tím, že uvedené osnovní členy jsou uspořádány ve skupinách, přičemž osnovní členy (12a, 12b) každé skupiny jsou zkrouceny v polohách na každém ze zvolených útkových členů (14b; 26b), v nichž jsou zvolené útkové členy zajištěny v jejich poloze v tkanině, přičemž uvedené polohy zkroucení jsou umístěny v pásech, majících relativně větší ohebnost.

9. Tkané plášťové pouzdro podle nároku 8, vyznačené tím, že uvedené osnovní členy jsou uspořádány ve dvojicích (12a, 12b).

10. Tkané plášťové pouzdro podle nároku 1, vyznačené tím, že osnovní členy obsahují skupiny relativně ohebných niťovitých členů (40, 44), přičemž každá skupina obsahuje první osnovní niťovitý člen (40₃; 44^), uložený mezi dvojicí druhých niťovitých členů (40₂, 40₃; 44₂, 44₃), přičemž uvedený první osnovní clen a uvedená dvojice druhých osnovních niťovitých členů je setkána s nejméně jedním z uvedených útkových niťovitých členů (46) v nepravé perlinkové vazbě.

11. Tkané plášťové pouzdro podle nároku 10, vyznačené tím, že uvedené první niťovité členy každé skupiny (40-jj • · · ·· · · · · · · · · ···· ··· ···· • · · · · · · · · · ♦ · ··« ·· ·· ··· ·· ··

-18440 mají větší průměr než druhé niťovité členy uvedené skupiny (40₂, 40₃; 44₂, 440.

12. Tkané plášťové pouzdro podle nároku 11, vyznačené tím, že osnovní členy jsou monofilamenty.

13. Tkané plášťové pouzdro podle kteréhokoli z nároků 10 až 12, vyznačené tím, že uvedené útkové niťovité členy (46) obsahují nejméně jednu nit, mající pružně fixovatelné jádro, pružně fixované pro udržování uvedeného tkaného plášťového pouzdra ve v podstatě trubicovitém tvarovém uspořádání .

14. Tkané plášťové pouzdro podle kteréhokoli z nároků 10 až 13, vyznačené tím, že uvedené útkové niťovité členy (46) jsou seskupeny ve dvojicích.