CZ20001266A3

CZ20001266A3 - Sloučenina alfa-aryl-N-alkylnitronu, farmaceutický prostředek a způsob léčení

Info

Publication number: CZ20001266A3
Application number: CZ20001266A
Authority: CZ
Inventors: Judith A Kelleher; Kirk R. Maples; Alina Dykman; Yong-Kang Zhang; Allan L. Wilcox; Julian Levell
Original assignee: Centaur Pharmaceuticals, Inc.
Priority date: 1998-10-16
Filing date: 1998-10-16
Publication date: 2000-11-15

Abstract

Nové α-aryl-N-alkylnitrony, obecného vzorce I, ve kterém mají jednotlivé symboly specifický význam a farmaceutické prostředky, které takové sloučeniny obsahují. Popisované sloučeniny jsou vhodné jako terapeutika pro prevenci a/nebo léčení neurodegenerativních, autoimunních a zánětlivých stavů u savců ajsou rovněž vhodné jako analytické reagencie pro zjištění volných radikálů.

Description

SLOUČENINA α-ARYL-N-ALKYLNITRONU, FARMACEUTICKÝ PROSTŘEDEK A ZPŮSOB LÉČENÍ

Tato přihláška stvrzuje užitečnost předcházející U.S. přihlášky č. 60/0602,324, podané 17. října 1997; předcházející přihlášky U.S. 6. 60/063,736, podané 29. října 1997; a předcházející U.S. přihlášky č. 60/090,475, podané 24. června 1998. Všechny tyto přihlášky jsou vcelku zahrnuty do referencí

Oblast techniky

Vynález se vztahuje na nové α-aryl-W-alkylnitrony a jejich využití jako therapeutické prostředky a analytické reagencie. Zvláště se předložený vynález týká nových a-aryl-W-alkylnitronů a jejich využití pro therapeutické ošetření a/nebo předcházení neurologických, autoimunních a zánětlivých stavů u savců a jako analytické reagencie pro zjišťování volných radikálů.

Dosavadní stav techniky

Alzheimerova choroba vytváří neurodegenerativní stav, při kterém jsou nervové buňky mozku systematicky rozrušovány, což má za následek ztrátu paměti, mentální zmatenost a konečně smrt. National Institut of Aging (NIA) (Nárovní ústav pro stárnutí) nedávno zjistil, že alespoň 4 miliony obyvatel Spojených Států je v současné době postiženo Alzheimerovou chorobou. V současnosti není znám postup ošetření, který by účinně tuto nemoc potlačoval nebo zvrátil její symptomy.

V nedávných letech byl učiněn významný pokrok v porozumění pathogeneze Alzheimerovy choroby. Např. je známo, že u pacientů trpících Alzheimerovou chorobou se vyvíjejí amyloidní povlakovité usazeniny kolem a mezi mozkovými nervovými buňkami. Tyto povlakovité usazeniny jsou vytvářeny fibrilovými shluky malých peptidů zvaných β-peptidy nebo Αβ. Povlakovité usazeniny jsou prvotně vytvářeny v hippokampusu a v kortikálních oblastech mozku (oblasti spojené s pamětí a paměťovými informacemi) a odtud se při postupující chorobě • · ···· ···· ··· ···· ·· ·· ·· ·· šíří do jiných oblastí. Usazování fibrilů a povlaků je následováno zánětem okolních nosných buněk, zvaných glie, což může vést k další ztrátě neuronů. Případně mozkové nervové buňky u většiny pacientů s Alzheimerovou chorobou vytvářejí spleti proteinu soustředěné v submikroskopické struktuře, zvané tau, a předpokládá se, že právě ty jsou odpovědné za poškozování nervových buněk.

Pokrok v porozumění projevů mechanizmu Alzheimerovy choroby vedl k vývoji rozličných modelů in vitro a in vivo vhodných k určení sloučenin schopných prevence a/nebo léčení Alzheimerovy choroby a jiných neurodegenerativních onemocnění. V jednom z takových modelů in vitro jsou sloučeniny vyhodnocovány podle jejich schopnosti zasahovat do vytváření beta řasených povlaků působením Αβ(1 až 40) nebo Αβ(1 až 42). Protože usazování amyloidního β-peptidu je spojeno s vývojem Alzheimerovy choroby, sloučeniny významně zabraňující vytváření beta řasených povlaků Αβ(1 až 40) jsou považovány za užitečné pro předcházení a/nebo zvrácení Alzheimerovy choroby, spojené s amyloidními usazeninami.

V jiném modelu in vitro jsou sloučeniny vyhodnocovány podle jejich schopnosti ochrany před ztrátou nervových buněk vyvolanou Αβ(25 až 35) v krysím embryonálním hippokampusu u neuronálních/astrocytových kultur. Jak uvedeno shora, pacienti trpící Alzheimerovou chorobou trpí progresivní ztrátou neuronálních buněk. V souladu s tím sloučeniny účinné při takové zkoušce in vitro jsou potenciálně užitečné pro snížení nebo zabránění ztráty neuronálních buněk u pacientů postižených Alzheimerovou chorobou nebo jinými neurodegenerativními stavy.

Třetí model Alzheimerovy choroby in vitro je založen na pozorování, že β-amyloid zvětšuje uvolňování cytokinů, jako jsou interleukin-ΐβ (IL-1 β), interleukin 6 (IL-6) a tumorový nekrotický faktor α (TNFa), vznikající v lidských monocytových buňkách působením lipopolysacharidů (LPS). IL-1 β, IL-6 a TNFa jsou proteiny spojené s odpovědností za záněty a imunitu. Jak dříve uvedeno, usazování fibrilů v mozku u pacientů s Alzheimerovou chorobou je spojeno se zánětem obklopujících nosných buněk. Viz S. D. Yan a spol., Proč. Nati. Acad. Sci USA 94, 5296 (1997). Podle toho sloučeniny účinné při takové in vitro zkoušce jsou vhodné pro snížení nebo pro předcházení zánětů spojených s Alzheimerovou chorobou.

Dále jsou zvýšené hladiny IL-Ιβ, IL-6, TNFa a jiných cytokinů spojeny s velmi rozličnými zánětlivými a autoimunními stavy, včetně septického šoku, rheumatoidní arthritidy, erythemy nodosum leprosy, meningokokové meningitidy, roztroušené sklerózy, systemického lupusu a • ·· · · ·· ·· ·· • · · · · · · · · · · • · ····· · · · » pod. Viz L. Sekut a spol., Drug News Perspect, 1196, 9, 261; a A. Waage a spol., J. Exp. Med. 1989, 170, 1859 až 1867. Podle toho sloučeniny zamezující vzniku takových cytokinů jsou významně užitečné pro léčení takových zánětlivých a autoimunních stavů.

Zjednodušeně, pro rozlišení sloučenin vhodných pro prevenci a/nebo léčení neurodegenerativních, autoimunních a zánětlivých stavů jsou přijatelné rozličné modely in vitro. Jeden z těchto modelů nemocí in vivo je založen na pozorování, že savci trpí ztrátou paměti v případě, že Αβ(25 až 35) a ibotenat jsou injektovány do hippokampusu jejich mozku. Protože usazování amyloidu β-peptidu je spojeno s Alzheimerovou chorobou, sloučeniny významně snižující ztrátu paměti zapříčiněnou Αβ(25 až 35)/ibotenatem jsou vhodné pro prevenci a/nebo léčení Alzheimerovy choroby nebo jiných neurodegenerativních stavů. Jiný model nemoci in vivo je založen na zjištění, že některé kmeny autoimunních myší podléhají ztrátě paměti během svého přirozeného vývoje. Viz např. Forster a spol., Behav. Neural Biology 1988, 49, 139 až 151. Proto sloučeniny, které předcházejí nebo redukují podobnou ztrátu paměti jsou potenciálně vhodné pro předcházení a/nebo léčení neurodegenerativních a autoimunních stavů.

Tak bylo nyní zjištěno, že některé nové a-aryl-N-alkylnitronové sloučeniny významně brzdí vznik Αβ(1 až 42) beta řasených povlaků a/nebo chrání před úbytkem neuronálních buněk a/nebo zamezují uvolňování citoskinů, jako jsou IL-Ιβ a TNFa. V souhlasu se zkouškami in vivo bylo zjištěno, že uvedené sloučeniny snižují ztrátu paměti způsobenou Αβ(25 až 35)/ /ibotenatem a redukují paměťový deficit vznikající u některých kmenů autoimunních myší. Na základě tohoto zjištění jsou takové sloučeniny vhodné pro prevenci a/nebo pro léčení neurodegenerativních, autoimunních a zánětlivých stavů u savců.

a-aryl-/V-alkylnitronové sloučeniny jsou podle předloženého vynálezu rovněž vhodné jako analytické reagencie pro zjišťování volných radikálů. V tomto ohledu jsou sloučeniny podle vynálezu tunkční jako „lapače spinu“, protože reagují s nestabilními volnými radikály a vytvářejí relativně stabilní adukty s volnými radikály, které je možno pozorovat elektronovou spinovou rezonanční spektroskopií (ESR). Současně je možné při použití sloučenin podle předloženého vynálezu jako spinové lapače pozorovat a studovat volné radikály a identifikovat je pomocí ESR a příbuznými technikami.

Ppdstáta νγρ?1??Μ

Předložený vynález se zabývá novými a-aryl-W-alkylnitronovými sloučeninami, které jsou vhodné jako therapeutika pro léčení a/nebo prevenci neurologických, autoimunních a zánětlivých stavů u savců a dále jako analytické reagencie pro zjišťování volných radikálů. Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou vhodné především pro prevenci a/nebo léčení Alzheimerovy choroby.

Podle uvedeného je předložený vynález v jedné ze svých celkových koncepcí zaměřen na sloučeniny podle obecného vzorce I:

ve kterém

R¹ je vybrán ze skupiny zahrnující alkoxy, alkaryloxy, alkcykloalkoxy, aryloxy a cykloalkoxy;

R² je vybrán ze skupiny zahrnující vodík, alkoxy, alkcykloalkoxy, cykloalkoxy a halogen, nebo je-li R¹ a R² připojen k sousednímu uhlíkovému atomu, R¹ a R² mohou být spojeny a vytvářejí skupinu alkylendioxy;

R³ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík, alkoxy, alkcykloalkoxy, cykloalkoxy a halogen;

R⁴ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík nebo alkyl;

R⁵ je vybrán ze skupiny zahrnující alkyl mající nejméně 3 uhlíkové atomy, substituovaný alkyl mající nejméně 3 uhlíkové atomy a cykloalkyl;

za předpokladu, že (i) jsou-li R² a R³ nezávisle vodík nebo methoxy, R¹ není methoxy;

(ii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je řerí-butyl, pak R’ není 4-n-butoxy, 4-n-pentyloxy nebo 4-n-hexyloxy;

(iii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je isopropyl, pak R¹ není 4-ethoxy;

(iv) jsou-li R¹ a R² spolu spojeny a vytváří skupinu 3,4-methylendioxy a R³ a R⁴ jsou vodík, pak R⁵ není isopropyl nebo řerř-butyl;

(v) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl, pak R¹ není 2-ethoxy;

· · 9 · · · ·· · »

9 9 9 9 · « ·«·«

5· 9 9 9 999 9 9 9 9 · ·· · · ··· · · · • · «··· ···· ······· «· 99 9 9 99 (vi) pokud R¹ je 4-methoxy, je R² 3-ethoxy, a R³ a R⁴ jsou vodíky, pak R⁵ není 2,2-dimethylbut-3-yl nebo 1-hydroxy-2-methylprop-2-yi; a (vii) jsou-li R³ a R⁴ vodíky a R⁵ je řert-butyl, pak R¹ není 4-methoxy, když R² je 2-fluor, a R¹ není 2-methoxy když R² je 4-fluor.

Výhodně sloučeniny podle shora uvedeného obecného vzorce I jsou takové, u kterých je R¹vybráno ze skupiny zahrnující alkoxy, alkaryloxy a cykloalkoxy. Výhodněji, R’ je alkoxy mající 1 až asi 8 uhlíkových atomů nebo alkaryloxy mající 7 až asi 10 uhlíkových atomů. Obzvláště výhodná skupina R¹ zahrnuje methoxy, ethoxy, butoxy, pentyloxy, hexyloxy, cyklohexyfoxy, heptyloxy, oktyloxy, benzyloxy, 4-fluorbenzyloxy a 4-methoxybenzyloxy.

R² je výhodně vybráno ze skupiny zahrnující vodík, alkoxy a fluor. Výhodněji, R² je vodík, alkoxy mající 2 až do 8 uhlíkových atomů, nebo fluor. Obzvláště výhodná skupina pro R²zahrnuje vodík, ethoxy a fluor.

Pokud jsou R¹ a R² připojeny na sousedních uhlíkových atomech, jsou R¹ a R² spolu spojeny a vytváří skupinu alkylendioxy mající 1 až do 6 uhlíkových atomů. Zvláště výhodné skupiny alkylendioxy zahrnují methylendioxy a ethylendioxy, za předpokladu, že R¹ a R² jsou spojeny a vytváří 3,4-methylendioxy a R³ a R⁴ jsou vodíky, pak R⁵ není isopropyl nebo řert-butyl.

Výhodně je R³ vodík nebo alkoxy. Výhodněji je R³ vodík nebo alkoxy mající 2 až 8 uhlíkových atomů. Zvláště vhodná skupina pro R³ obsahuje vodík a ethoxy.

R⁴ je výhodně vodík nebo nižší alkyl. Výhodněji je R⁴ vodík nebo alkyl mající 1 až 4 uhlíkové atomy. Ještě výhodnější je R⁴ vodík.

R⁵ je výhodně vybráno ze skupiny obsahující alkyl mající 3 až do 8 uhlíkových atomů, substituovaný alkyl mající 3 až do 8 uhlíkových atomů a cykloalkyl mající 3 až do 10 uhlíkových atomů. Výhodněji je R⁵ alkyl s 3 do 6 uhlíkovými atomy nebo cykloalkyl s 5 až 6 uhlíkovými atomy.

Zvlášt výhodné skupiny pro R⁵ zahrnují n-propyl, isopropyl, 1-methoxy-2-methylprop-2-yl, n-butyl, but-2-yl, fert-butyl, 2-methylbut-2-yl, 3-methylbut-1-yl, 3,3-dimethylbut-2-yl, 4-methyl-pent-2-yl, 2,4-dimethyl-2-pentyl, 2,2,4,4-tetramethylpent-3-yl, cyklopropyl, cyklobutyl, tert6 • · · · · · · · · · · • · ♦ · ··· · « · « • · ····· « * · » • · · · · · ·«· · · · • · · · · · ···· ······· · · «· ·· «·

-oktyl (2,4,4-trimethylpent-2-yl), cyklopentyl, cyklohexyl, cyklooktyl, 1-adamantyl, 2-adamantyl, 3,5-dimethyl-1 -adamantyl a benzyl. Pokud je R⁵ adamantyl, je 1-adamantyl výhodnější.

Jiné vhodné skupiny pro R⁵ zahrnují např. 1-fenylethyl, 1-fenylprop-2-yl, 2-fenylprop-2-yl, 2-benzylprop-2-yl, 2-(methoxykarbonyl)-prop-2-yl, 1,3-dihydroxy-2-(hydroxymethyl)prop-2-yl, 1-sulfo-2-methylprop-2-yl, 4-fluorobenzyl, 3,4-dimethoxybenzyl, 3-thiomethoxybut-1-yl a 3-thiomethoxyprop-1 -yl.

Obzvláště výhodná skupina sloučenin podle obecného vzorce I jsou takové, ve kterých je R¹skupina 2-ethoxy; R², R³ a R⁴ jsou každý vodík; a R⁵ je jak uvedeno shora.

Jiná obzvláště výhodná skupina sloučenin podle obecného vzorce I jsou takové, mající R¹skupinu 4-ethoxy; R², R³ a R⁴ jsou každý vodík; a R⁵ je jak uvedeno shora.

Jiná obzvlášt výhodná skupina sloučenin podle obecného vzorce I jsou takové, kde R¹ je skupina 4-benzyloxy; R², R³ a R⁴ jsou každý vodík; a R⁵ je jak uvedeno shora.

Jiná obzvlášt výhodná skupina sloučenin podle obecného vzorce I jsou takové, kde R¹ je skupina 3-ethoxy; R² je skupina 4-methoxy; R³ a R⁴ jsou každý vodík; a R⁵ je jak uvedeno shora.

Předložený vynález dále zahrnuje sloučeniny podle obecného vzorce II:

ve kterém

R® je vybráno ze skupiny zahrnující alkoxy s 1 až 8 uhlíkovými atomy, alkaryloxy se 7 až 10 uhlíkovými atomy, aryloxy mající 6 až 10 uhlíkových atomů a cykloalkoxy mající 3 až 10 uhlíkových atomů;

R⁷ je vybráno ze skupiny zahrnující alkoxy s 1 až 8 uhlíkovými atomy a fluor, nebo kde

R® a R⁷ jsou umístěny na sousedícím uhlíkovém atomu a R® a R⁷ mohou být spolu spojeny a vytvářet skupinu alkylendioxy s 1 až 6 uhlíkovými atomy;

R⁸ je vybráno ze skupiny obsahující alkyl s 3 až asi 8 uhlíkovými atomy; a fe ♦· fefe fefe ·· ·· • fefe* fefe* · ♦ · · • · fefefefefe · · fe · • ♦ ·· ·· fefe· fefe · • fe ···· ···· • fefe ···· fefe «· ·« ··

R⁹ je vybrán ze skupiny obsahující alkyl s 3 až do asi 8 uhlíkovými atomy, substituovaný alkyl mající 3 až do asi 8 uhlíkových atomů a cykloalkyl mající 3 až do asi 10 uhlíkových atomů;

za předpokladu, že;

(i) pokud R⁷ je methoxy a R® vodík nebo methoxy, R⁶ není methoxy;

(ii) Pokud R® a R⁷ jsou spolu spojeny a vytvářejí skupinu 3,4-methylendioxy a R® je vodík, pak R⁹ není isopropyl nebo řert-butyl; a (iii) pokud R⁶ je 4-methoxy, R⁷je 3-ethoxy a R® je vodík, pak R⁹není 2,2-dimethylbut-3-yl nebo 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl.

Výhodně jsou obsaženy sloučeniny, ve kterých je R⁶ alkoxy mající 1 až 8 uhlíkových atomů, R⁷je alkoxy mající 2 až 8 uhlíkových atomů a R® je vodík. V tom jsou výhodně zahrnuty skupiny R® obsahující methoxy, ethoxy, butoxy, pentyloxy, hexyloxy, heptyloxy a oktyloxy a zvláště výhodná skupina R⁷ je ethoxy. Výhodněji, R® je methoxy a R⁷ ethoxy.

Jiné upřednostňované zahrnuté skupiny jsou takové, u kterých R⁶ je ethoxy; a R⁷ a R® jsou vodík.

V jiné výhodné zahrnuté skupině je R® benzyloxy, R⁷ je alkoxy mající 1 až 8 uhlíkových atomů a R® je vodík. V tomto případě výhodná skupina pro R⁷ zahrnuje methoxy, ethoxy, butoxy, pentyloxy, hexyloxy, heptyloxy a oktyloxy. V jiné výhodné skupině je R⁶ bezyloxy; a R⁷ a R® jsou vodík.

V další výhodné zahrnuté skupině je R⁶ alkoxy mající 1 až 8 uhlíkových atomů, R⁷ je fluor a R® vodík. V tomto případě jsou obzvláště výhodné skupiny pro R⁶ zahrnující methoxy, ethoxy, butoxy, pentyloxy, hexyloxy, heptyloxy a oktyloxy.

V další zahrnuté skupině jsou R® a R⁷ spolu vzájemně spojeny a vytváří skupiny methylendioxy nebo ethylendioxy a R® je vodík, za předpokladu, že R® a R⁷ jsou spolu spojeny a vytváří skupinu 3,4-methylendioxy a R⁴ je vodík, pak R⁹ není isopropyl nebo řert-butyl.

Ve shora uvedených a do vynálezu zahrnutých skupinách je R⁹ výhodně alkyl mající 3 až 6 uhlíkových atomů nebo cykloalkyl mající 5 až 10 uhlíkových atomů. Zvláště výhodné skupiny pro R⁹ zahrnují n-propyl, isopropyl, 1-methoxy-2-methylprop-2-yl, n-butyl, but-2-yl, řert-butyl, 2-methylbut-2-yl, 3-methylbut-1-yl, 3,3-dimethylbut-2-yl, 4-methylpent-2-yl, 2,4-dimethyl-28 ♦ * · ♦· ·· ·· «· • · · « · 9 9 1119 • 1 · · · · · 111» • · · · · · · · ♦ · « « • · 1 1 1 1 9 9 9 9 <······ ·· 11 19 11

-pentyl, 2,2,4,4-tetramethylpent-3-yl, cyklopropyl, cyklobutyl, íert-oktyl(2,4,4-trimethylpent-2yl), cyklopentyl, cyklohexyl, cyklooktyl, 1-adamantyl, 2-adamantyl, 3,5-dimethyl-1-adamantyl, benzyl. Pokud R⁹ je adamantyl, je dávána přednost 1-adamantylu. Obzvláště výhodné skupiny pro R⁹ jsou isopropyl, íezí-butyl, 2,4-dimethyl-2-pentyl, řert-oktyl, 1-adamantyl, cyklopropyl a cyklohexyl.

V jiném směru je předložený vynález zaměřen na každou z jednotlivých sloučenin: a- (4-h e pty I oxyf e n yl)-N-tert- buty I n itron a- (4- h exyl oxyf e ny I)-N-n - propyl n itron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\/-íert-butylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-A/-řerř-butylnitron a-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-/V-íert-butylnitron a-[3-(4-methoxyfenoxy)fenyl]-/V-řerř-butylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-íerí-butylnitron a-(3,4-ethylendioxyfenyl)-W-fert-butylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-/V-cyklohexylnitron a-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-IV-cyklohexylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-cyklohexylnitron a-(3,4-ethylendioxyfenyl)-/V-cyklohexylnitron a-(4-ethoxy-3-methoxyfenyl)-/7-cyklohexylnitron a-(3,4-ethylendioxyfenyl)-/V-isopropylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-isopropylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-isopropylnitron a- (2-eth oxyf enyl) -W-cykloh exyl ni tron <x-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-W-isopropylnitron a-(4-ethoxy-3-methoxyfenyl)-A/-isopropylnitron a-(3-ethoxy-4-hexyloxyfenyl)-/V-cyklohexylnitron a,-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-/V-n-butylnitron a-(4-ethoxy-3-methoxyfenyl)-W-n-butylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-A/-n-butylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-n-butylnitron a-(3-ethoxy-4-hexyloxyfenyl)-/V-isopropylnitron a-(3-ethoxy-4-hexyloxyfenyl)-/V-fert-butylnitron a- (2-f I uor-4-oktyloxyfenyl) - W-fert-butyl n itron a-(2,4,6-triethoxyfenyl)-/V-řerf-butylnitron

ΒΒ ΒΒ

Β Β Β

Β Β ·Β·

Β Β Β Β

Β Β · «Β Β·

Β ·Β Β · oc-(2,4,6-triethoxyfenyI)-/V-cyklohexy!nitron a-(2-n-butoxyfenyl)-/V-řerř-butylnitron a-(3,4-diethoxyfenyl)-W-řert-butylnitron a-(24luor-4-heptyloxyfenyl)-/V-íert-butylnitron a-(2-fluor-4-ethoxyfenyl)-/\/-íe/Ť-butylnitron a-(2-fluor-4-ethoxyfenyl)-/\/-cyklohexylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-W-1-adamantylnitron a-(³ ^ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\/-1-adamantylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-/\/-cyklopentylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-A/-ferf-oktylnitron a-(4-be n zy I oxyf e n yl)-N-tert- buty I n i tron a- (4-ben zyloxyf en yl) -W-cyklopentyl n itron a-(4-benzyloxyfenyl)-/V-cyklohexylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-A/-cyklopentylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-tert-oktylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-(2,4-dimethyl-2-pentyl)nitron a-(4-ethoxyfenyl)-/V-n-butylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-benzylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-N-(2,2,4,4-tetramethylpent-3-yl)nitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\/-(4-methylpent-2-yl)nitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-but-2-ylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-but-2-ylnitrc>n a-[4-(4-fluorbenzyloxy)fenyl]-/V-fert-butylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\/-cyklopentylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-n-propylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-A/-n-propylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-A/-isopropylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\/-(2-methylbut-2-yl)nitron a-(2-ethoxyfenyl)-A/-(2-methylbut-2-yl)nitron a,-(3-ethoxy-4-methoxyfenyi)-/V-cyklooktylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-W-cyklobutylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-butylnitrc>n a-(4-benzyloxyfenyl)-/V-cyklobutylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-A/-řert-oktylnitron a-[4-(4-fluorbenzyloxy)fenyl]-/7-cyklohexylnitron ···» ·· ·· • · * • t ··· • 9 9 · • · · · *· ··

a-(2-ethoxyfenyl)-/\/-řert-oktylnitron ot-[4-(4-fluorbenzyloxy)fenyl]-/7'isopropylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-cyklooktylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-/\/-cyklopropylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-cyklopropylnitron a-(4-be n zy I oxyf e n y I)-Λ/-cy kloo kty I n i tron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-(3,5-dimethyl-1-adamantyl)nitron a-(4-benzyloxyfenyl)-W-1-adamantylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-(1-methoxy-2-methylprop-2-yl)nitron ot-(4-benzyloxyfenyl)-A/-2-adamantylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-/V-cyklooktylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-A/-1-adamantylnitron a-[4-(4-methoxybenzyloxy)fenyl]-/V-řert-butylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-(3-methylbut-1-yl)nitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-N-cyklooktylnitron, a a-[4-(4-fluorbenzyloxy)fenyl]JV-cyklopentylnitron.

Obzvlášt upřednostněné sloučeniny jsou:

a-(2-ethoxyfenyl)-A/-řert-butylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/\/-cyklohexylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-/V-cyklohexylnitron a- (4-ben zyloxyf eny I)-N-tert- butyl n itron a-(4-benzyloxyfenyl)-/V-cyklopentylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\/-adamantylnitron, a a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-íert-oktylnitron.

Předložený vynález je dále ve svém obsahu zaměřen na farmaceutické prostředky obsahující farmaceuticky přijatelný nosič a farmaceuticky účinné množství sloučeniny podle obecného vzorce I:

ÍO • » · « to· • · » • ·· to « ··· ····

* · to · « • tototo ve kterém značí R¹ až R⁵ složky definované nahoře.

Předložený vynález je v doplňujícím aspektu zaměřen na farmaceutické prostředky obsahující farmaceuticky přijatelný nosič a farmaceuticky účinné množství sloučeniny podle obecného vzorce II uvedeného nahoře.

Jak bylo dříve uvedeno, oc-aryl-W-alkylnitronové sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou uváděny jako inhibitory vzniku Αβ(1 až 42) beta řasených potahů a/nebo jako ochrana proti ztrátě neuronáních buněk zapříčiněnou Αβ(1 až 42) a/nebo k redukci zmenšení obsahu cytokinů vznikajících v důsledku působení amyloidu β, jako jsou ΙΙ_-1β a TNFa v lidských monocytových buňkách. Bylo zjištěno, že takové sloučeniny snižují paměťovou nedostatečnost vyvolanou Αβ(25 až 35)/ibotenatem stejně jako takové vyvolané některými zátěžemi u autoimunních myší. Sloučeniny s takovými vlastnostmi jsou vhodné pro provenci a/nebo léčení neurodegenerativních, autoimunních a zánětlivých stavů.

Dále v jiném směru je předložený vynález zaměřen na způsob léčení pacienta s neurodegenerativní chorobou, která spočívá v podávání farmaceutických prostředků zmíněnému pacientovi, které obsahují farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství sloučeniny podle shora uvedených obecných vzorců I a II, léčící neurodegenerativní choroby.

Ve své další části je předložený vynález zaměřen na způsob zamezení počátku vývoje neurodegenerativní choroby u pacienta, u kterého vyvstává riziko neurodegenerativního onemocnění a tento způsob je založen na podávání farmaceutických prostředků zmíněnému pacientovi, které obsahují farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství sloučeniny podle shora uvedených obecných vzorců I a II jako prevenci před vznikem neurodegenerativní choroby.

Přednostní zaměření předloženého vynálezu spočívá v léčení a/nebo prevenci Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby, demence HIV a podobných za využití shora uvedených způsobů.

Dalším směrem zaměření předloženého vynálezu je způsob léčení pacienta s autoimunní chorobou způsobem podávání farmaceutických prostředků zmíněnému pacientovi s autoimunní • 0-0

0* · 0 • *

0 * • 0 000 »«·· ♦» ·» > 0 * 0 00 0

Μ ♦ * 0 0 0

0· 00 * 0 · ♦ * ř * • Μ 9 • 0 0· 0

0 0 « • · · · chorobou, při čemž tyto prostředky obsahují farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství sloučeniny podle shora uvedených obecných vzorců I a II, působící jako lék proti autoimunní chorobě.

Jiným aspektem zaměření předloženého vynálezu je způsob prevence před vznikem autoimunní choroby u pacienta s rizikem vývoje takové choroby, pozůstávající v podávání farmaceutických prostředků zmíněnému pacientovi, při čemž tyto prostředky obsahují farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství sloučeniny podle shora uvedených obecných vzorců I a II, působící preventivně proti autoimunní chorobě.

Přednostním cílem předloženého vynálezu je dále léčení a/nebo prevence proti systemickému lupusu, roztroušené skleróze a podobným chrorobám za využití uvedených způsobů a prostředků.

Dalším zaměřením předloženého vynálezu je způsob léčení pacienta se zánětlivým onemocněním (zápalem), a to způsobem podávání farmaceutických prostředků zmíněnému pacientovi se zánětlivou chorobou, při čemž tyto prostředky obsahují farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství sloučeniny podle shora uvedených obecných vzorců I a II, působící jako lék proti zánětlivé chorobě.

Jiným aspektem zaměření předloženého vynálezu je způsob prevence před vznikem zánětlivé choroby u pacienta s rizikem vývoje takové choroby, pozůstávající v podávání farmaceutických prostředků zmíněnému pacientovi, při čemž tyto prostředky obsahují farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství sloučeniny podle shora uvedených obecných vzorců I a II, působící preventivně proti zánětlivé chorobě.

Jiným aspektem zaměření předloženého vynálezu je způsob léčení a/nebo prevence zánětlivé choroby shora popsaným způsobem, při čemž se takovou chorobou rozumí rheumatická arthritida, septický šok, erythema nodosum leprosy, septikemie, syndrom dýchacích potíží u dospělých, zánětlivé vnitřní choroby (střevní) (IBD), uveitida a podobně.

Dalším zaměřením předloženého vynálezu je využití sloučenin podle obecného vzorce I nebo obecného vzorce II k výrobě a pro; formulaci složení prostředků nebo léčiv pro lékařské ošetření. Výhodné je lékařské ošetření neurodegenerativních chorob, autoimunních chorob nebo zánětlivých onemocnění therapeutickým nebo profylaktickým způsobem.

• ♦ 0 * 0 0 « » 0 i Μ «

Obzvláště upřednostněné sloučeniny jsou zahrnuty v tabulkách I a II níže.

Tabulka

R^d ·0

0 0

0 000

0 0 « • 0 0 1

00

R^a	R”	R°	Ř³
H-	H-	CH₃(CH₂)₆-O-	(CH₃)₃C-
H-	H-	CH₃(CH₂)₅-O-	ch₃ch₂ch₂-
H-	CH₃CH₂-O-	ch₃-o-	(CH₃)₃C-
H-	H-	ch₃ch₂-o-	(CH₃)₃C-
H-	ch₃-o-	PhCH₂-O-	(CH₃)₃C-
H-	4-(CH₃-O)-Ph-O-	H-	(CH₃)₃C-
CH₃CH₂-O-	H-	H-	(CH₃)₃C-
H-	-O-CH₂CH₂-O-	(CH₃)₃C-
H-	H-	CH₃CH₂-O-	cyklohexyl-
H-	ch₃-o-	PhCH₂-O-	cyklohexyl-
H-	ch₃ch₂-o-	ch₃-o-	cyklohexyl-
H-	-o-ch₂ch₂-o-	cyklohexyl-
H-	ch₃-o-	ch₃ch₂-o-	cyklohexyl-
H-	-O-CH₂CH₂-O-	(CH₃)₂CH-
H-	ch₃ch₂-o-	ch₃-o-	(CH₃)₂CH-
CH₃CH₂-O-	H-	H-	(CH₃)₂CH-
ch₃ch₂-o-	H-	H-	cyklohexyl-
H-	ch₃-o-	PhCH₂-O-	(CH₃)₂CH-
H-	ch₃-o-	CH₃CH₂-O-	(CH₃)₂CH-
H-	ch₃ch₂-o-	CH₃(CH₂)₅-O-	cyklohexyl
H-	ch₃-o-	PhCH₂-O-	CH₃(CH₂)₃-
H-	ch₃-o-	CH₃CH₂-O-	CH₃(CH₂)₃-
CH₃CH₂-O-	H-	H-	CH₃(CH₂)₃-
H-	CH₃CH₂-O-	CH₃-O-	CH₃(CH₂)₃-
H-	ch₃ch₂-o-	CH₃(CH₂)₅-O-	(CH₃)₂CH-

00 »0 000* • · 000 0 0 0*

0 0 000 0 0 0 0 • * 0000 0000 000 0000 0« 00 00 0*

Η-	CH₃CH₂-O-	CH₃(CH₂)₅-O-	(CH₃)₃C-
F-	H-	CH₃(CH₂)₇-O-	(CH₃)₃C-
CH₃(CH₂)₃-O-	H-	H-	(CH₃)₃c-
Η-	CH₃CH₂-O-	CH₃CH₂-O-	(CH₃)₃C-
F-	H-	CH₃(CH₂)₅-O-	(CH₃)₃C-
F-	H-	ch₃ch₂-o-	(CH₃)₃C-
F-	H-	ch₃ch₂-o-	cyklohexyl
CH₃CH₂-O-	H-	H-	1 -adamantyl-
H-	CH₃CH₂-O-	ch₃-o-	1 -adamantyl
H-	H-	ch₃ch₂-o-	cyklopentyl-
H-	H-	ch₃ch₂-o-	(CH₃)₃CCH₂- (CH₃)₂c-
H-	H-	PhCH₂-O-	(CH₃)₃C-
H-	H-	PhCH₂-O-	cyklopentyl-
H-	H-	PhCH₂-O-	cyklohexyl-
CH₃CH₂-O-	H-	H-	cyklopentyl-
H-	CH₃CH₂-O-	CH₃-O-	(CH₃)₃CCH₂- (CH₃)₂C-
H-	ch₃ch₂-o-	ch₃-o-	(CH₃)₃CCH₂- (ch₃)₂c-
H-	H-	ch₃ch₂-o-	CH₃(CH₂)₃
CH₃CH₂-O-	H-	H-	PhCH₂-
H-	CH₃CH₂-O-	ch₃-o-	[(CH₃)₃C]₂CH-
H-	ch₃ch₂-o-	ch₃-o-	(CH₃)₂CHCH₂- (CH₃)CH-
H-	ch₃ch₂-o-	ch₃-o-	CH₃CH₂(CH₃)- CH-
CH₃CH₂-O-	H-	H-	CH₃CH₂(CH₃)- CH-
H-	H-	4-F-PhCH₂-O-	(CH₃)₃c-
H-	CH₃CH₂-O-	ch₃-o-	cyklopentyl-
H-	ch₃ch₂-o-	ch₃-o-	CH₃CH₂CH₂-
H-	H-	PhCH₂-O-	ch₃ch₂ch₂-
H-	H-	PhCH₂-O-	(CH₃)₂CH-

• 0*	00	00	0« ·0
00 0 0	0 0	•	• ř *	•
0 0	0 0	000	0 i 0	•
				0
• 0	0 0	0 0	0 0 0	0
000 0000	• 0	00	00 00

H-	CH₃CH₂-O-	ch₃-o-	CH₃CH₂(CH₃)₂C-
ch₃ch₂-o-	H-	H-	CH₃CH₂(CH₃)₂C-
H-	CH₃CH₂-O-	ch₃-o-	cyklooktyl-
CH₃CH₂-O-	H-	H-	cyklobutyl-
H-	CH₃CH₂-O-	ch₃-o-	cyklobutyl-
H-	H-	PhCH₂-O-	cyklobutyl
H-	H-	PhCH₂-O-	(CH₃)₃CCH₂- (CH₃)₂C-
H-	H-	4-F-PhCH₂-O-	cyklohexyl
CH₃CH₂-O-	H,	H-	(CH₃)₃CCH₂- (CH₃)₂c-
H-	H-	4-F-PhCH₂-O-	(CH₃)₂CH-
CH₃CH₂-O-	H-	H-	cyklooktyl
H-	H-	PhCH₂-O-	cyklopropyl
H-	CH₃CH₂-O-	CH₃-O-	2-adamantyl
H-	ch₃ch₂-o-	CHg-O-	cyklopropyl
H-	H-	PhCH₂-O-	cyklooktyl
H-	CH₃CH₂-O-	ch₃-o-	3,5-di(CH₃)-1- -adamantyl-
H-	H-	PhCH₂-O-	2-adamantyl
H-	CH₃CH₂-O-	CH₃-O-	CH₃OCH₂- (CH₃)₂C-
H-	H-	PhCH₂-O-	2-adamantyl-
H-	H-	CH₃CH₂-O-	cyklooktyl-
H-	H-	ch₃ch₂-o-	1-adamantyl-
H-	H-	4-CH₃O-PhCH₂O-	(CH₃)₃C-
H-	CH₃CH₂-O-	ch₃-o-	(CH₃)₂CHCH₂- ch₂-
H-	ch₃ch₂-o-	ch₃-o-	cyklooktyl-
H-	H-	4-F-PhCH₂-O-	cyklopentyl

R^e

R*	R’	R^s	R^h
CH₃CH₂-O-	CH₃CH₂-O-	CH₃CH₂-O-	(CH₃)₃C-
ch₃ch₂-o-	ch₃ch₂-o-	ch₃ch₂-o-	cyklohexyl

Stručný popis výkresu

Obrázek 1 znázorňuje elektronovou spinovou rezonanci (ESR) spektra adukčního radikálu a-(2ethoxyfenyl)-/V-fert-butylnitronu a methylového radikálu.

Podrobný popis vynálezu

Definice. Při popisu a-aryl-/V-alkylnitronů, farmaceutických prostředků a způsobů podle předloženého vynálezu mají následující termíny následující významy:

Termín „β-amyloidový peptid“ označuje 39 až 43 aminopeptidovou kyselinu s molekulární hmotností kolem 4,2 kD, a zmíněný peptid je substantivně homologický s formou proteinu popsanou Glenner a spol., Biochem. Biophys. Res. Commun., 120, str. 885 až 890 (1984), včetně mutací a posttranslačních modifikací normálního β-amyloidového peptidu.

Termín „cytokiny“ značí peptidový proteinový mediator tvořený imunními buňkami k modulaci buněčných funkcí. Příklady cytokinů zahrnují interleukin 1β (ΙΙ_-1β), interleukin 6 (IL-6) a tumorový nekrotický faktor α (TNFa).

„Acyl“ značí skupinu -OC(O)R, kde R je alkyl nebo aryl.

„Alkyl“ značí monovalentní alkylovou skupinu výhodně mající 1 až do 10 uhlíkových atomů, výhodněji 1 až 8 uhlíkových atomů a nejvýhodněji 1 až 6 uhlíkových atomů. Tento termín přináleží skupinám jako methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, íert-butyl, n-hexyl, n-oktyl, íert-oktyl a podobně. Termín „nižší alkyl“ značí alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy.

• to ·· ·· ·♦ · · ♦ · ♦ » ♦ • · ···· · ·· · to «to to· ·«< * · · * ···« ···♦ • ♦··· ·· ·· „Substituovaný alkyl“ značí alkylovou skupinu, výhodně s 12 až 10 uhlíkovými atomy a mající 1 až 5 substituentů, a výhodněji 1 až 3 substituenty, vybrané ze skupiny obsahující alkoxy, cykloalkyl, cykloalkoxy, acyl, aminoacyl, amino, aminokarbonyl, kyan, halogen, hydroxyl, karboxyl, keto, thioketo, alkoxykarbonyl, thiol, thioalkoxy, aryl, aryloxy, nitro, -OSO₃H a jejich farmaceuticky přijatelné sole, -SO-alkyl, -SO-substituovaný alkyl, -SO-aryl, -SO₂-alkyl, -SO₂substituovaný alkyl, -SO₂-aryl a mono a dialkylamino, mono a diarylamino a nesymetrické disubstituované aminy s rozličnými substituenty vybrané z alkylu, substituovaného alkylu a arylu.

„Alkylen“ odpovídá divalentní alkylenové skupině výhodně mající 1 až 10 uhlíkových atomů a výhodněji 1 až 6 uhlíkových atomů, s rovným nebo rozvětveným řetězcem. Tento termín značí skupiny jako methylen (-CH₂-), ethylen (-CH₂CH₂-), isomery propylenu (tj. -CH₂CH₂CH₂- a -CH(CH₃)CH₂-) a podobně.

„Alkylendioxy“ značí skupiny -O-alkylen-O- výhodně s 1 až 10 uhlíkovými atomy a výhodněji s 1 až 6 uhlíkovými atomy, které mohou mít přímý nebo rozvětvený řetězec. Tento termín je určen pro skupiny jako methylendioxy (-OCH₂O-), ethylendioxy (-OCH₂CH₂O-) a podobně.

„Alkenylen“ značí divalentní alkenylenové skupiny mající výhodně od 2 do 10 uhlíkových atomů a výhodněji 2 až 6 uhlíkových atomů, mohou mít přímý nebo rozvětvený řetězec a nejméně 1 a výhodněji 1 až 2 nesaturovaná alkenylenová místa. Tento termín je vyhražen pro skupiny jako ethenylen (-CH=CH-), propenylenové isomery (tj. -CH=CHCH₂- a -C(CH₃)=CH- a -CH=C(CH₃)) a podobně.

„Alkaryl“ značí -alkylen-arylové skupiny mající výhodně od 1 do 10 uhlíkových atomů v alkylenovém podílu a od 6 do 14 uhlíkových atomů v arylovém podílu. Takové alkarylové skupiny jsou benzyl, fenethyl a podobně.

„Alkaryloxy“ značí skupiny -O-alkylen-arylové výhodně mající od 1 do 10 uhlíkových atomů v alkylenovém podílu a od 6 do 14 uhlíkových atomů v arylovém podílu. Takové alkarylové skupiny jsou benzyloxy, 4-fluorbenzyloxy, fenethyloxy a podobně.

„Alkcykloalkyl“ značí -alkylen-cykloalkylové skupiny mající výhodně od 1 do 10 uhlíkových atomů v alkylenovém podílu a od 3 do 8 uhlíkových atomů v cykloalkýlovém podílu. Takové alkcykl o alkylové skupiny představují -CH₂-cyklopropyl, -CH₂-cyklopentyl, -CH₂CH₂-cyklohexyl a pod.

• «# 00 ·· tt tt t t «00 0 0 0 0

0 00 000 0000 • · 00 00 000 00 0 0 0 0000 0000

0-0000 00 0 0 00 00 „Alkcykloalkoxy“ značí skupiny -O-alkylen-cykloalkyl výhodně mající od 1 do 10 uhlíkových atomů v alkylenovém podílu a od 3 do 8 uhlíkových atomů v cykloalkylovém podílu. Takové alkcykloalkoxy skupiny představují -OCH₂-cyklopropyl, -OCH₂-cyklopentyl, -OCH₂CH₂-cyklohexyl a podobně.

„Alkoxy“ značí skupiny „alkyl-O-“. Výhodné alkoxy skupiny zahrnují např. methoxy, ethoxy, n-propoxy, isopropoxy, n-butoxy, fert-butoxy, sek-butoxy, n-pentyloxy, n-hexyloxy, 1,2dimethylbutoxy a podobně.

„Alkoxykarbonyl“ značí skupiny -C(O)OR, kde R je alkyl.

„Alkenyl značí skupiny přednostně mající od 2 do 10 uhlíkových atomů a výhodněji 2 až 6 uhlíkových atomů a nejméně 1, výhodněji 1 až 2 alkylenová místa nevysaturovaná. Upřednostňované alkenylové skupiny zahrnují ethenyl (-CH=CH₂), n-propenyl (-CH₂CH=CH₂), isopropenyl (-C(CH₃)=CH₂) a podobně.

„Alkynyl“ značí alkynylové skupiny výhodně s 2 až 10 uhlíkovými atomy, výhodněji s 2 až 6 uhlíkovými atomy a mající nejméně 1, výhodněji 1 až 2 alkynylová nevysaturovaná místa. Vhodné alkynylové skupiny zahrnují ethynyl (-CsCH), propargyl (-CH₂C=CH) a podobně.

„Aminokarbonyl“ značí skupinu -C(O)NRR, ve které každé R je nezávisle vodík nebo alkyl.

„Aminoacyl“ značí skupinu -NRC(O)R, ve které každé Rje nezávisle vodík nebo alkyl.

„Aryl“ označuje nesaturované aromatické karbocyklické skupiny mající od 6 do 14 uhlíkových atomů a jednoduchý kruh (tj. fenyl) nebo mnohonásobné kondenzované kruhy (tj. naftyl nebo anthryl). Přednostní aryly zahrnují fenyl, naftyl a podobně. Pokud není v definici uvedeno jinak pro individuální substituent, takové arylové skupiny mohou být výhodně substituovány 1 až 3 substituenty vybranými ze skupiny obsahující alkyl, alkoxy, alkaryloxy, alkenyl, alkynyl, amino, aminoacyl, aminokarbonyl, alkoxykarbonyl, aryl, karboxyl, cykloalkoxy, kyan, halogen, hydroxy, nitro, trihalogenmethyl, thioalkoxy a podobně.

„Aryloxy“ značí skupiny obsahující skupinu -O-aryl, při čemž je „aryl“ definován nahoře.

0» ·· 00 00

0 «0 0 ř 0 · i 0· 00 „Karboxyl“ odpovídá skupině -C(O)OH.

„Kyan“ odpovídá skupině -CN.

„Cykloalkyl“ značí aikylové cyklické skupiny s 3 do 10 uhlíkovými atomy, mající jednoduchý cyklický kruh nebo mnohonásobný kondenzovaný kruh, včetně sousedících nebo můstkově spojených, a mohou být výhodně substituovány 1 až 3 alkylovými skupinami. Takové cykloalkylové skupiny obsahují např. jednoduchou kruhovou strukturu jako cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklooktyl, 1-methylcyklopropyl, 2-methylcyklopropyl, 2-methyl-cyklooktyl a podobně, nebo mnohonásobnou kruhovou strukturu jako adamantyl a podobně.

„Cykloalkoxy“ označuje skupiny -O-cykloalkyl. Takové cykloalkoxy skupiny zahrnují např. cyklopentyloxy, cyklohexyloxy a podobně.

„Cykloalkenyl“ značí cyklické alkenylové skupiny mající 4 až 10 uhlíkových atomů a jednoduchý cyklický kruh a jsou nejméně na jednom místě vnitřně nesaturovány a mohou být výhodně substituovány 1 až 3 alkylovými skupinami. Příklady vhodné pro cykloalkenylovou skupinu zahrnují např. cyklopent-3-enyl, cyklohex-2-enyl, cyklookt-3-enyl a podobně.

„Halo“ nebo „halogen“ značí fluor, chlor, brom a jod. Výhodné halogenové skupiny obsahují buď fluor nebo chlor.

„Keto“ nebo „oxo“ označuje skupinu =0.

„Nitro*označuje skupinu -NO₂.

„fert-oktyl“ označuje skupinu 2,4,4-trimethyl-2-pentyl.

„Thiol“ značí skupinu -SH.

„Thioalkoxy“ značí skupinu -S-alkyl.

„Thioketo“ značí skupinu =S.

„Farmaceuticky přijatelná sůl“ značí farmaceuticky přijatelné sole odvozené z řady organických a anorganických dobře známých doprovodných iontů tohoto druhu a zahrnují pouze příkladem *0 ·· 00 0» «0 ·* 0 0 0 0 0 0 0 • 0 0 00 0 · 00 0

00 · · 000 00 0

0000 0000 000 0000 00 »0 00 00 sodík, draslík, vápník, hořčík, ammonium, tetraalkylammonium a podobně; pokud molekula je molekula zásaditá, vznikají sole organických a anorganických kyselin, jako jsou hydrochlorid, hydrobromid, vinan, mesylat, octan, maleat, šfavelan a podobně. Termín „farmaceuticky přijatelná sůl značí farmaceuticky přijatelný doprovodný kationtový iont na kyselé funkční skupině. Takové kationty představují sodík, draslík, vápník, hořčík, ammonium, tetraalkyl-ammonium a podobně.

Všeobecné syntetické postupy.

α-aryl-W-alkylnitrony podle předloženého vynálezu mohou být připraveny ze snadno přístupných základních surovin následujícími všeobecnými způsoby a postupy. Je označeno, kdy se jedná o běžné nebo výhodné pracovní podmínky (tj. reakční teplota, doba, molární poměry reagujících látek, rozpouštědlo, tlak a pod.), mohou však být použity i jiné podmínky, pokud není uvedeno jinak. Optimální reakční podmínky se mohou lišit podle druhu reagujících látek nebo použitého rozpouštědla, ale podrobné podmínky mohou být snadno určeny zkušeným pracovníkem v oboru rutinní optimalizací pracovního postupu.

Navíc je zkušeným pracovníkům v oboru jasné, že v některých případech musí být použity konvenční ochranné skupiny k zachování některých funkčních skupin před nežádoucími reakcemi. Výběr vhodné ochranné skupiny pro některou z funkčních skupin stejně jako vhodné pracovní podmínky pro ochranu a jejich opětné odstranění je zkušeným pracovníkům v oboru dobře známo. Např. početné ochranné skupiny ajejich zavedení a odstranění, je popisováno v T. W. Greene a G. M. Wuts, Protecting Groups in Organic Synthesis, 2. Vyd., Wiley, New York, 1991, anebo jsou uvedeny ve zde citovaných referencích.

Podle upřednostňovaného způsobu syntézy jsou α-aryl-W-alkylnitrony podle předloženého vynálezu připravovány za konvenčních reakčních podmínek kopulací karbonylové sloučeniny s obecným vzorcem lil:

(lil) ve kterém R¹ až R⁴ byly definovány shora, s hydroxylaminem s obecným vzorcem IV:

• 99 99 99 99 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 999 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

999 9999 99 99 99 99

HO-NH-R⁵ (IV) ve kterém R⁵ je definováno nahoře.

Kopulační reakce je obvykle prováděna reakcí arylové karbonylové sloučeniny III s nejméně jedním ekvivalentem, výhodně asi 1,1 do asi 2 ekvivalentů hydroxylaminu IV v inertním polárním rozpouštědle, jakoje methanol, ethanol, 1,4-dioxan, tetrahydrofuran, dimethylsulfoxid, dimethylformamid a podobně. Reakce se obvykle provádí při teplotě od 0 °C do asi 100 °C po dobu od 1 do asi 48 hodin. Vhodné je při podobné reakci použít katalytické množství nějaké kyseliny, např. chlorovodíkové, octové, p-toluensulfonové a podobně. Po ukončení reakce je aaryl-W-alkylnitron izolován konvenčním postupem včetně precipitace, chromatografie, filtrace, destilace a podobně.

Arylkarbonylová sloučenina podle obecného vzorce III použitá pro kopulační reakci může být buď známá sloučenina, nebo sloučeniny, které mohou být připraveny ze známých sloučenin konvenčními postupy. Např. takové sloučeniny mohou být připraveny alkylaci odpovídající arylové sloučeniny s příslušným kyselým halogenem za acylačních reakčních podmínek podle Friedel-Craftsova postupu. Dále formylované sloučeniny, tj. sloučeniny, ve kterých je R⁴ vodík, mohou být připraveny formylací odpovídající arylové sloučeniny, např. disubstituovaného formamidu, jako je /V-methyl-W-fenylformamid a oxychlorid fosforu (Vilsmeier-Haackova reakce), nebo za použití Zn(CN)₂ a následně vodou (Gattermanova reakce). V oboru jsou známé četné další způsoby přípravy podobných arylkarbonylových sloučenin. Takové postupy popisují např. I. T. Harrison a S. Harrison, Compendium of Organic Synthetic Methods, Wiley, New York, 1971, a zde citované reference.

Některé aryl karbonyl ové sloučeniny podle obecného vzorce III mohou být rovněž připraveny alkylaci odpovídající arylové hydroxysloučeniny (tj. 4-hydroxybenzaldehyd a podobně). To se obvykle provádí reakcí arylové hydroxysloučeniny s vhodnou zásadou, jako jsou alkalie nebo hydroxydy alkalických zemin, fluoridem nebo uhličitanem, v inertním rozpouštědle, jako je ethanol, DMF a podobně, k odstranění protonové části hydroxylové skupiny. Tato reakce je obecně prováděna při teplotách kolem 0 °C až do asi 50 °C po dobu kolem 0,25 až 2 hodin. Výsledný meziprodukt je pak zreagován in šitu s asi 1,0 do asi 2,0 ekvivalenty alkylhalogenu, výhodně alkylbromidem nebo alkyljodidem, při teplotě od 25 °C do asi 100 °C po dobu 0,25 až 3 dnů.

•v

0

4

0 · • · • · · 0 0 *00 0404

00

0 4

4 000

4 0 4

44

Konečně mohou být připraveny rozličné arylaldehydy podle obecného vzorce III redukcí odpovídajících arylnitrilů. Reakce se obvykle provádí reakcí arylnitrilu s 1,0 až 1,5 ekvivalenty redukčního hydridového činidla jako LiAIH(OEt)₃ v inertním rozpouštědle jako je diethylether, při teplotách v rozsahu od -78 °C do asi 25 °C po dobu 1 až 6 hodin. Odpovídající arylaldehyd se pak získá za standardních pracovních podmínek za použití vodné kyseliny.

Upřednostňované karbonylové sloučeniny zahrnují, samozřejmě že ne omezeně, následující: 2-ethoxybenzaldehyd, 4-ethoxybenzaldehyd, 2-butoxybenzaldehyd, 4-butoxybenzaldehyd, 4-pentyloxybenzaldehyd, 4-benzyloxybenzaldehyd, 4-(4-fluorbenzyloxy)benzaldehyd, 4-(4-methoxybenzyloxy)benzaldehyd, 4-hexyloxybenzaldehyd, 4-heptyloxybenzaldehyd, 3-ethoxy-4-methoxybenzaldehyd, 4-ethoxy-3-methoxybenzaldehyd, 3,4-diethoxybenzaldehyd, 3-ethoxy-4-hexyloxybenzaldehyd, 2-fluor-4-methoxybenzaldehyd, 2-fluor-4-ethoxybenzaldehyd, 2-fluor-4-heptyloxybenzaldehyd, 2-fluor-4-oktyloxybenzaldehyd, 4-benzyloxy-3-methoxybenzaldehyd, 4-fenoxy-3-methoxybenzaldehyd, 3,4-methylendioxybenzaldehyd (piperonal), 3,4-ethylen-dioxybenzaldehyd, 2,4,6-triethoxybenzaldehyd a podobně.

Hydroxylaminové sloučeniny podle obecného vzorce V uvedeného shora jsou rovněž známé sloučeniny nebo sloučeniny, které je možno připravit ze známých sloučenin konvenčními postupy. Obvykle jsou sloučeniny podle obecného vzorce V připravovány redukcí odpovídající nitrosloučeniny (tj. R⁵-NO₂, kde R⁵ bylo definováno výše) za použití vhodného redukujícího činidla, jako aktivovaný zinek/kyselina octová, aktivovaný zinek/chlorid amonný nebo hliníkový/rtuťový amalgam. Reakce se obvykle provádí při teplotách v rozsahu od asi 15 °C do asi 100 °C po dobu 0,5 až do 12 hodin, výhodně od 2 do 6 hodin, ve vodném prostředí, jako je směs alkohol/voda v případě zinkové reagencie, nebo ve směsi ether/voda v případě hliníkového amalgamu. Alifatické nitrosloučeniny (ve formě jejich solí) mohou být rovněž redukovány hydroxylaminy za použití boranu v tetrahydrofuranu. Protože některé hydroxylaminy mají omezenou stabilitu, jsou tyto sloučeniny připravovány obvykle těsně před jejich reakcí s arylkarbonylovou sloučeninou podle obecného vzorce III.

Upřednostněné hydroxylaminy podle předloženého vynálezu, ovšem ne omezeně, jsou N-cyklopentylhydroxylamin, /V-íert-oktylhydroxylamin, /V-íert-butylhydroxylamin, /V-isopropyl-hydroxylamin, /V-n-propylhydroxylamin, /V-n-butylhydroxylamin, /V-íert-butylhydroxylamin, N-cyklohexylhydroxylamin, /V-2,4-dimethyl-2-pentylhydroxylamin, 1-adamantylhydroxylamin a pod.

• ·· e· ·· ·· ·· ·· w · · · · ···· • · Φ · ··· · · · · • · · · · · · · · ·· · • · · · · · ····

Λ·· ···· tt ·· ·· ··

Farmaceutické prostředky

Pokud jsou a-aryl-A/-alkylnitrony podle předloženého vynálezu použity jako farmaceutické prostředky, jsou obvykle podávány ve formě farmaceutických prostředků. Takové prostředky mohou být připraveny dobře známými farmaceutickými postupy a obsahují přinejmenším jednu aktivní sloučeninu.

Všeobecně jsou sloučeniny podle předloženého vynálezu podávány ve farmaceuticky účinném množství. Množství podávané sloučeniny je pro každý případ určován lékařem podle odpovídající situace, zahrnující léčený stav, vybraný způsob podávání, aktuální podávanou sloučeninu, věk, hmotnost a reakci individuálního pacienta, vážnost pacientových symptomů a podobně.

Farmaceutické prostředky podle předloženého vynálezu mohou být podávány různým způsobem, orálně, rektálně, transdermálně, subkutánně, intravenózně, intramuskulárně a intranasálně. V závislosti na způsobu podávání je sloučenina podle předloženého vynálezu uzpůsobena jako injekční nebo orální prostředek.

Prostředek pro orální podávání může mít formu společného kapalného roztoku více komponent nebo suspenze, nebo složeného prášku. Pro usnadnění přesného dávkování bývá prostředek běžněji podáván ve formě jednotné dávky. Termín „forma jednotné dávky“ odpovídá fyzikálně složené jednotce vhodné jako jednotná dávka pro osobu nebo pro jiné savce, každá jednotka obsahuje předem stanovené množství aktivní látky vypočtené tak, aby se dostavil požadovaný therapeutický účinek ve spojení s vhodnými farmaceutickými doplňky. Obvyklá jednotná dávka zahrnuje předem naplněnou předměřenou ampulku nebo kapalnou kompozici pro injekci nebo v případě tuhého prostředku pilulky, tablety, kapsle nebo podobně. V takovém prostředku bývá obvykle α-aryl-N-alkylnitronová sloučenina minoritní složkou ( od asi 0,1 do asi 50 hmotnostních % nebo výhodněji od asi 1 do asi 40 hmotnostních %) se zbytkem, který představují rozličné doprovodné látky nebo nosiče a pomocné látky pro formování požadovaného podávacího tvaru.

Kapalné formy vhodné pro orální podávání mohou zahrnovat vhodnou vodnou nebo nevodnou doprovázející látku s pufrem, suspendujícím nebo dispergujícím činidlem, barvící složku, chuťovou přísadu a pod. Tuhá forma může obsahovat např. některou z následujících složek nebo sloučenin s podobných charakterem: vaznou látku jako mikrokrystalickou celulosu, ·

alginovou kyselinu, Primogel nebo žitný škrob; máznou látku jako stearan hořečnatý, kluznou látku jako koloidní dioxid křemičitý; sladící přísadu jako sacharosu nebo sacharin; vůni dodávající přísadu jako mátu pepmou, methylsalicylat nebo pomerančovou vonnou látku.

Kompozice pro injekce jsou obvykle založeny na injekčním sterilním solném nebo fosforečnanem pufrovaném solném roztoku nebo na injekčním nosiči podobného druhu. Jako před tím, α-aryl-N-alkylnitronové sloučeniny v takových kompozicích představují obvykle minoritní složku, často v rozmezí od asi 0,05 do 10 hmotnostních % a zbytek je injekční nosič a pod.

Shora popisované složky pro orální podávání nebo injekční prostředky jsou pouze representativní. Mohou být použity i jiné materiály podobně jako i jiné výrobní techniky, které jsou popsány v 8. části Remington s Pharmaceutical Sciences, 17. vydání, 1985, Mack Publishing Company, Easton, Pennsylvania, které jsou zde zahrnuty do referencí.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být rovněž podávány ve formě postupného uvolňování nebo v systému podávaných potravin, ve kterém se tyto látky pozvolna uvolňují. Popis reprezentativních forem nebo látek pro pozvolné uvolňování materiálů může být nalezen v Remington's Pharmaceutical Sciences, zahrnutého do referencí.

Následující formulační příklady ilustrují představitele farmaceutických prostředků podle předloženého vynálezu. Následujícími farmaceutickými prostředky však předložený vynález není jakkoliv omezován.

Příkladv provedení vynálezu

Formulace 1 - tablety

Sloučenina podle obecného vzorce I je smíchána jako suchý prášek se suchou želatinovou vaznou látkou v poměru přibližně 1:2. Je přidáno malé množství stearatu hořečnatého jako mazná látka. Směs je lisováním tvarována do tablet 40 až 270 mg (80 až 90 mg aktivní a-arylN-alkylnitronové sloučeniny v jedné tabletě).

Formulace 2 - kapsle

Sloučenina podle obecného vzorce I je smíšena jako suchý prášek se škrobem v poměru přibližně 1:1. Směs se plní do 250 mg kapslí (125 mg aktivní a-aryl-N-alkylnitronové sloučeniny v kapsli).

Formulace 3 - kapaliny

Sloučenina podle obecného vzorce I (125 mg), sacharosa (1,75 g) a xanthanová guma ( 4 mg) se smíchají, prosejí sítem č. 10 mesh U.S. a pak smísí s předem připraveným roztokem mikrokrystalické celulosy a sodnou karboxymethylcelulosou (11:89, 50 mg) ve vodě. Přidá se benzoat sodný (10 mg), chuťová přísada a barvivo ředitelné vodou a míchá. Pak se přidá dostatečné množství vody na celkový objem 5 ml.

Formulace 4 - tablety

Sloučenina podle obecného vzorce I se jako suchý prášek smísí se suchou želatinou jako vaznou látkou v hmotnostním poměru přibližně 1:2. Přidá se menší množství stearatu hořečnatého jako mazné látky. Směs se tvaruje tabletovacím lisem na tablety 450 až 900 mg (130 až 300 mg aktivní a-aryl-W-alkylnitronové sloučeniny).

Formulace 5 - injekce

Sloučenina podle obecného vzorce I se rozpustí v putrovaném sterilním ťyziologickém vodném roztoku na koncentraci přibližně 5 mg/ml.

Užitečnost a-aryl-/V-alkylnitrony podle předloženého vynálezu jsou určeny pro zamezení vytváření Αβ(1 až 42) beta řasených povlaků a/nebo na ochranu před ztrátou neuronálních buněk a/nebo k zamezení uvolnění cytokinů, jako jsou IL-Ιβ a TNFa a/nebo na ochranu před toxicitou způsobenou IL-1 β/ΙΡΝ_γ. Navíc jsou tyto sloučeniny vhodné k zamezení poklesu paměťové schopnosti vyvolávané Αβ(25 až 35)/ibonatem, podobně jak vzniká u některých kmenů autoimunních myší. Jak bylo dříve diskutováno, tvorba Αβ(1 až 42) beta řasených povlaků, ztráta neuronálních buněk a pokles paměťové schopnosti způsobené beta amyloidem souvisejí s neurodegenerativními jevy, jako Alzheimerovou chorobou a/nebo zánětlivými stavy. Dále zvýšené hladiny cytokinů jsou spojeny a neurodegenerativními, autoimunními a/nebo zánětlivými stavy. Podle toho sloučeniny a farmaceutické prostředky podle předloženého vynálezu jsou užitečné jako therapeutika pro prevenci a/nebo léčení neurodegenerativních, autoimunních a zánětlivých stavů u savců včetně u lidí.

V dalším bylo zjištěno, že analogy dimethoxy a trimethoxy sloučenin podle obecného vzorce I (tj. sloučeniny, u kterých R¹ a R² jsou methoxy a R³ vodík nebo R¹, R² a R³ jsou všechny methoxy) se vyznačují významně větší toxicitou než a-aryl-/V-alkylnitronové sloučeniny podle obecného vzorce I. Vzhledem k jejich toxicitě jsou di- a trimethoxy sloučeniny neužitečné jako therapeutická činidla nebo jako analytické reagencie pro stanovení volných radikálů u živých biologických systémů.

Mezi stavy, které mohou být léčeny a/nebo chráněny a-aryl-/V-alkylnitrony podle obecného vzorce I náleží neurodegenerativní stavy, jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, HIV demence a podobně; autoimunní stavy jako systemický lupus, roztroušená skleróza a podobně; a zánětlivé stavy, jako zánětlivé stavy vnitřností (IBD), rheumatická arthritida, septický šok, erythema nodosum leprosy, septikemie, uveitida, syndrom dýchacích potíží dospělých (ARDS) a podobně.

Konečně byl zjištěn inhibiční efekt a-aryl-/\/-alkylnitronů podle předloženého vynálezu na uvolňování cytokinů, jako jsou IL-1 β, IL-6 a TNFa, a proto jsou tyto sloučeniny užitečné pro léčení chorob charakterizovaných nadprodukcí nebo špatně řízenou produkcí cytokinů, zvláště IL-1 β, IL-6 a TNFa, včetně mnohých autoimunních a/nebo zánětlivých stavů.

Jak bylo uvedeno shora, sloučeniny zde popisované jsou vhodné v rozličných systémech podávání léčiv. Injektované dávky pro léčení neurodegenerativních, autoimunních a zánětlivých stavů se pohybují v rozmezí od asi 0,1 mg/(kg.h) do nejméně 10 mg/(kg.h), podávané vždy od asi 1 do asi 120 hodin a zvláště po 24 až 96 hodin. Zvýšené dávky od asi 0,1 mg/kg do asi 10 mg/kg nebo více mohou být podávány k zajištění stálé stabilní hladiny. Celková totální dávka by neměla přesahovat asi 2 g/den u lidského pacienta s hmotností 40 až 80 kg.

Pro léčení a/nebo prevenci dlouhotrvajících stavů, jako neurodegenerativních a autoimunních stavů, se doba podávání obvykle protahuje po řadu měsíců nebo roků, takže je pro pohodlí pacienta dávána přednost orálnímu dávkování. Při orálním dávkování bývá obvyklý režim podávání od jednoho do pěti, zvláště pak dvě až čtyři a nejčastěji tři orální dávky denně. Za využití tohoto schématu dávkování je v každé tabletě podáváno od asi 0,1 do asi 20 mg/kg aaryl-N-alkylnitronu, přednostní dávka obsahuje od asi 0,1 do asi 10 mg/kg a nejvýhodněji od asi 1 do asi 5 mg/kg.

• · · · · ·· ·· · · • · · · ··· ···· • · ····· ···· • ···· ···· ··· ···· ·· ·· ·· ··

Pokud se využívá prevence před vznikem neurodegenerativních, autoimunních nebo zánětlivých stavů, podává se a-aryl-N-alkylnitron podle předloženého vynálezu pacientu náchylnému k takovým stavům, v dávkách popsaných nahoře, obvykle na radu a za dozoru lékaře. Pacient náchylný k vývoji podobných stavů mívá obvykle výskyt podobných stavů v rodině, nebo byla náchylnost k vývoji takových stavů nalezena při genetických zkouškách nebo při snímkování.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být podávány i ve formě pouhé aktivní látky nebo podávány v kombinaci s jinými látkami, včetně jiných aktivních a-aryl-N-alkylnitronových derivátů.

Nové a-aryl-/V-alkylnitrony popisované v předloženém vynálezu jsou rovněž užitečné jako analytické reagencie, tj. jako spinové lapače, pro stanovení nestabilních volných radikálů za použití elektronové spinové rezonanční spektroskopie (ESR) a příbuzných technik. Pokud jsou používány jako analytické reagencie, nitronové sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou uváděny do styku se sledovanými radikály v roztoku a spektrum ESR je připraveno obvyklým postupem. Především mohou být a-aryl-N-alkylnitrony podle tohoto vynálezu použity pro zjištění a identifikaci volných radikálů v biologických systémech. K těmto zkouškám může být použit jakýkoliv spektrometr ESR, jako je spektrometr JEOL JES-FE3XG. Obvykle se roztok, obsahující spinový lapač, zbaví před provedením měření ESR kyslíku např. probubláváním zkoušeného roztoku argonem nebo dusíkem. Při takové zkoušce je výhodné použít přebytek aaryl-N-alkylnitronu.

Vhodný experimentální postup doporučovaný při zkoušce za použití spinového lapače závisí na četných faktorech, jako na způsobu přípravy radikálů, na inertnosti rozpouštědla a reagencie s ohledem na spinový lapač, životnost spinového aduktu a podobně. Postup práce se spinovým lapačem je v oboru dobře známý a práce může být provedena zkušeným pracovníkem. Obvyklé postupy a přístroje pro provádění prací s lapačem jsou popisovány např. v C. A. Evans, „Spin Trapping“, Aldrichimica Acta, 1979, 12(2), 23 až 29, a ve zde citovaných referencích.

Následující syntetické a biologické příklady jsou předkládány k ilustraci tohoto vynálezu a nemohou v žádném případě omezovat rozsah předloženého vynálezu.

Zkratky

V dále uvedených příkladech jsou používány následující zkratky a je rovněž uveden jejich význam. Níže neuvedené zkratky zachovávají svůj obvyklý význam.

• ·· · ♦ ·· 00 ·· • · · · · * · · » · • 0 0 0 0 0 0 «00« • · 0* 00 000 00 0 0 0 0000 0000

0000000 00 ·0 00 00 bd bs d

dd dec dH₂O

ELISA

EtOAc

EtOH

FBS h

Hz

IL-Ιβ

IL-6

L

LPS m

min

M

MeOH mg

MHz mL mmol

m.p.

N q

quint.

s t

THF široký dublet široký singlet dublet dvojice dubletů rozložený destilovaná voda enzymově vázaný imunosorbentní vzorek ethylacetát ethanol fetální sérum skotu gramy hodiny hertz interleukin 1β interleukin 6 litr lipopolysacharid multiplet minuty molární methanol miligram megahertz mililitr milimol teplota bodu tání normální kvartet kvintet singlet triplet tetrahydrofuran • · ·· ·· ·· • · · · ·9

ThT	=	thioflavin T
tle	=	chromatografie na tenké vrstvě
TNFa	=	tumorový nekrotický faktor α
F9	=	mikrogram
FL	=	mikrolitr
UV	=	ultrafialový

Ve všech níže uvedených příkladech jsou všechny teploty uvedeny ve stupních Celsia (pokud není jinak uvedeno). Příklady A až C popisují syntézy meziproduktů vhodných pro přípravu aaryl-N-alkylnitronů. Zbývající příklady popisují syntézu α-aryl-N-alkylnitronů podle předloženého vynálezu a porovnatelných α-aryl-N-alkylnitronů a zkoušky ESR těchto sloučenin in vitro a in vivo.

Příklad A

Syntéza Λ/tert-butylhydroxyl aminu

Zinkový prášek (648 g) se přidává po částech do chlazené směsi 2-methyl-2-nitropropanu (503 g) a chloridu amonného (207 g) v deionizované vodě (6 I) v takových podílech, aby se teplota uchovala pod 18 °C. Reakční směs se mechanicky míchá po 15 hodin a pak filtruje. Tuhý podíl se promyje horkou vodou (1,75 I). Spojené filtráty se nasytí uhličitanem draselným (4,6 kg) a extrahuje se ethylacetátem (2x 1300 ml). Organický roztok se pak usuší nad bezvodým síranem sodným, filtruje a rotačně odpaří a získá se požadovaná sloučenina (329 g, výtěžnost 75,5 %) jako bílé krystaly. Získaný materiál se použije bez dalšího čištění.

Spektroskopická data jsou následující:

¹H NMR (CDCIs, 270 Mhz) δ = 1,090 (s, 3 CH₃).

Příklad B

Syntéza W-isopropylhydroxylaminu

Sloučenina byla připravena podle hořejšího příkladu, ale za použití 1-methyl-nitroethanu. Surová hydroxyl ami nová sloučenina se použije bez dalšího čištění.

Příklad C

Syntéza /V-cyklohexylhydroxylaminu

Za stejného postupu jako u příkladu A se požadovaná sloučenina připraví za použití 1-nitro-cyklohexanu. Jinak může být W-cyklohexylhydroxylamin získán obchodně u Aldrich Chemical • 0 0 ·· ·· ·· 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0000

0 00000 0000

0000 0000

000 0000 00 00 00 00

Company, lne., Milwaukee, Wi USA a pro získání požadované sloučeniny se neutralizuje zásadou jako je uhličitan draselný.

Příklad 1

Syntéza <x-(4-heptyloxyfenyl)-/V-te/Ť-butylnitronu

Uvedená sloučenina se připraví postupem uvedeným v příkladu 2 za použití 4-hydroxy-benzaldehydu, 1-jodheptanu a 2-methyl-2-nitropropanu. Uvedená sloučenina se izoluje jako tuhá látka s výtěžností 60 % a teplotou bodu tání 68,5 °C.

Spektroskopická data jsou následující

IR (Kbr, cm'¹): 3076,8 (CH), 2972,3 (CH), 1601,9 (C=N), 1250,9 (C-O-C) a 1118,8 (N- O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz) δ = 8,25 (2 H. d. J = 8,9 Hz, fenyl 2 H), 7,44 (1H, s, nitronyl H), 6,90 (2H, d, J = 8,9 Hz, fenyl 2H), 3,98 (2H, t, J = 6,7 Hz, CH₂), 1,77 (2H, kvintet, J = 6,7 Hz, CH₂), 1,58 (9H, s, 3 CH₃), 1,36 (8H, m, 4 CH₂) a 0,87 (3H, t, J = 6,7 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz) δ = 160,9, 131,0, 129,8, 124,0, 114,4, 69,9, 68,0, 31,5, 28,9, 28,7, 28,0, 25,6, 22,3 a 13,7.

Příklad 2

Syntéza a-(4-hexyloxyfenyl)-/V-n-propylnitronu

Roztok 4-hydroxybenzaldehydu (27,11 g, 0,222 molu) se pod zpětným chladičem zahřívá s hydroxidem sodným (8,88 g, 0,222 mol) po 30 minut. Přidá se najednou 1-jodhexan (47,10 g, 0,222 mol) a roztok se zahřívá pod zpětným chladičem po 68 hodin. Ethanol se pak odstraní rotačním odpařováním a zbytek se zreaguje s 1-nitropropanem, chloridem amonným a zinkovým práškem ve vodě/ethanolu (300:20, v:v) po 18 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs se filtruje, rozpouštědlo se odstraní rotačním odpařením a zbytek se přečistí sloupcovou chromatografií za použití acetátu/hexanu (objemový poměr 1:1) jako eluantu. Požadovaná sloučenina se izoluje jako tuhá látka (1,63 g, výtěžnost12,4 %), s teplotou bodu tání 45 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz) δ = 8,22 (2 H, d, J = 8,8 Hz, fenyl 2 H), 7,28 (1H, s, nitronyl H), 6,92 (2H, d, J = 8,8 Hz, fenyl 2H), 3,93 (4H, m, 2CH₂), 2,07 (4H, m, CH₂), 1,36 (6H, m, 3CH₂), 1,00 (3H, t, CH₃), 0,908 (3H, t, CH₃).

Příklady 3 až 6

Shora uvedeným postupem byly připraveny následující sloučeniny:

• · · · · · · · · ·« ···· fe · · « fefe · • ♦ · · ··· · i ' fe a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-íert-butylnitron a- (4-ethoxyf enyl) -W-íert-butyl n itron a-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl) -W-řert-butylnitron, a a-[3-(4-methoxyfenoxy)fenyl] -W-řert-butylnitron.

Příklad 7

Syntéza a-(2-ethoxyfenyl)-/V-íert-butylnitronu

2-ethoxybenzaldehyd (12,0 g, 79,9 mmol) a N-řert-butylhydroxylamin (10,69 g, 119,86 mmol) se smíchá s chloroformem, molekulovým sítem (50 g, 4 Á) a silikagelem (10 g). Směs se převrství plynným argonem a míchá po 70 h při teplotě místnosti. Směs se pak filtruje a tuhý podíl se promyje ethylacetátem a spojené roztoky se rotačně odpaří. Ke kapalnému zbytku se přidá pentan ( 50 ml) a izoluje se 13,73 g (výtěžnost 78,0 %) požadované sloučeniny jako bílé krystaly, teplota bodu tání 58,3 °C (R_f = 0,55 na desce ze silikagelu za použití ethylacetátu jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (Kbr, cm'¹): 2976,7 (CH), 2935 (CH), 1597,0 (C=N), 1567,1 (benzenový kruh) a 1123,6 (N-O).

¹H NMR (CDCIg, 270 MHz) δ = 9,322 (1 H, dd, J, = 1,7 Hz, J2 = 7,9 Hz fenyl H), 8,067 (1H, s, CH=N), 7,302 (1H, td, J, = 7,9 Hz, J_d = 1,7 Hz fenyl H), 6,979 (1H, td, J, = 7,9 Hz, J_d = 0,5 Hz, fenyl H), 6,839 (1H, d, J = 7,9 Hz, fenyl H), 4,055 (2H, q, J = 6,9 Hz, OCH₂), 1,586 (9H, s, 3 CH₃) a 1,423 (3H, t, J = 6,9 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCIg, 67,9 MHz) δ = 156,948, 131,323, 128,836, 124,688, 120,813, 120,386, 110,868, 70,767, 63,842, 27,997 a 14,375.

Příklady 8 až 10

Shora popsaným postupem byly připraveny následující sloučeniny: a-(3,4-ethylendioxyfenyl)-W-íerf-butylnitron, a a-(3,4-methylendioxyfenyl)-A/-řert-butylnitron. a- (4-eth oxyf enyl)-A/-n-butyl n itron.

Příklad 11

Syntéza a-(4-ethoxyfenyl)-A/-cyklohexylnitronu

Roztok 4-ethoxybenzaldehydu (6,62 g, 44,1 mmol) v 200 ml benzenu se zahřívá pod zpětným chladičem s /V-cyklohexylhydroxylaminem (6,61 g, 57,4 mmol) za přítomnosti p-toluensulfonové

0 0 0 « · « · · 0 0 0 0 « · 0 · 000 0000 ·· ♦ · «· ·· kyseliny (0,8 g, 4 mmol) po 72 h. Po rotačním odpaření se zbytek čistí překrystalizací z hexanu a ethylenglykoldimethyletheru (100 ml, objemový poměr 3:1) a získá se požadovaná sloučenina (9,2 g, výtěžnost 84 %) jako tuhá látka, teplota bodu tání 124,0 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2933,0, 2862 (CH), 1599,6 (C=N), 1297,0 (C-O-C) a 1149,4 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz) δ = 8,20 (2H, d, J = 8,9 Hz, fenyl 2H), 7,32 (1H, s, nitronyl H),

6,88 (2H, d, J = 8,9 Hz, fenyl 2H), 4,05 (2H, kvartet, J = 7,0 Hz, CH₂), 3,75 (1H, m, CH), 1,94 (6H, m, 6CH), 1,68 (2H, m, 2CH), 1,39 (2H, t, J = 7,0 Hz, CH₃) a 1,27 (2H, m, 2CH).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz) δ = 160,6,132,1,130,7, 123,8, 114,4, 75,0, 63,4, 30,8, 24,7, a 14,3.

Příklad 12

Syntéza a-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-/V-cyklohexylnitronu

Uvedená sloučeniny byla připravena postupem popsaným v příkladu 11 za použití 4-benzyloxy-3-methoxybenzaldehydu a AZ-cyklohexylhydroxylaminu. Požadovaná sloučenina byla izolována s výtěžností 97,9 % jako tuhá látka s teplotou bodu tání 154,1 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (Kbr, cm'¹): 2935,3 (CH), 1595,4 (C=N), 1265,1 (C-O-C) a 1147,6 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz) δ = 8,50 (1 H, d, J = 2,0 Hz, fenyl H), 7,34 (7H, m, fenyl H a nitronyl H), 6,86 (1H, d, J = 8,4 Hz, fenyl H), 5,19 (2H, s, CH₂), 3,94 (3H, s, CH₃), 3,78 (1H, m, cyklohexyl H), 1,95 (6H, m, 6 cyklohexyl H), 1,67 (2H, m, 2CH) a 1,30 (2H, m, 2CH).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz) δ = 150,0, 149,4, 137,0, 132,5, 128,8, 128,2, 127,4, 124,8,

122,9, 113,3, 111,6, 75,2, 70,7, 55,7, 30,8 a 24,7.

Příklad 13

Syntéza a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-cyklohexylnitronu

Uvedená sloučenina byla připravena podle postupu popsaného u příkladu 11 za použití 3-ethoxy-4-methoxybenzaldehydu a /V-cyklohexylhydroxylaminu. Požadovaná sloučenina byla izolována jako tuhá látka s výtěžností 57 % a teplotou bodu tání 113,5 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm ¹): 2857,3 (CH), 1590,8 (C=N), 1265,0, 1239,0 (C-O-C) a 1126,1 (N-O).

• ·» *· ·* »· ·· »♦ · · 9 9 9 9 9 9 9

4 4 9 444 9 9 4 4

9 4 4 9 9 4 9

999 4499 99 44 44 94 ¹H NMR (CDCI_3> 270 MHz) δ = 8,42 (1 H, d, J = 1,8 Hz, fenyl H), 7,39 (1H, dd, J = 7,5 a

1,8 Hz, fenyl H), 7,32 (1H, s, nitronyl H), 6,84 (1H, d, J = 7,5 Hz, fenyl H), 4,14 (2H, kvartet, J = 7,0 Hz, CH₂), 3,88 (3H, s, CH₃), 3,76 (1H, m, CH), 1,96 (6H, m, 6 CH), 1,68 (1H, m, CH), 1,44 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃) a 1,27 (3H, m, 3 CH).

¹³C NMR (CDCIg, 67,9 MHz) δ = 150,95, 148,13, 132,47, 124,32, 122,93, 112,36, 110,91, 75,14, 64,10, 55,71, 30,80, 24,75 a 14,34.

Příklad 14

Syntéza a-(3,4-ethylendioxyfenyl)-N-cyklohexylnitronu

Uvedená sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného v příkladu 11 za použití 3,4-ethylendioxybenzaldehydu a N-cyklohexylhydroxylaminu. Požadovaná sloučenina byla izolována jako tuhá látka s výtěžností 74,5 % a teplotou bodu tání 96,7 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (Kbr, cm'¹): 2927,9 (CH), 1575,6 (C=N), 1395,5 (C-O-C) a 1133,9 (N-O).

¹H NMR (CDCb, 270 MHz) δ = 7,98 (1 H, d, J = 2,0 Hz, fenyl H), 7,60 (1H, dd, J = 7,4 a

2,0 Hz, fenyl H), 7,27 (1H, s, nitronyl H), 6,83 (1H, d, J = 7,4 Hz, fenyl H), 4,24 (4H, m, 2 CH₂), 3,75 (1H, m, CH), 1,94 (7H, m, 7 CH) a 1,28 (3H, m, 3 CH).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz) δ = 145,45, 143,45, 131,86, 124,75, 122,98, 117,76, 117,26, 75,16, 64,50, 63,98, 30,80 a 24,73.

Příklad 15

Podle shora uvedeného postupu byla připravena následující sloučenina: a-(4-ethoxy-3-methoxyfenyl)-/\/-cyklohexylnitron.

Příklad 16

Syntéza a-(3,4-ethylendioxyfenyl)-W-isopropylnitronu

Požadovaná sloučenina byla připravena podle postupu popsaného v příkladu 11 za použití 3,4-ethylendioxybenzaldehydu a Λί-isopropylhydroxylaminu. Surový produkt byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití ethylacetátu jako eluantu. Požadovaná sloučenina byla izolována jako tuhá hmota s výtěžností 53 % a teplotou bodu tání 108,8 °C (R, = 0,31 na desce ze silikagelu za použití EtOAc jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (Kbr, cm'¹): 2978,9 (CH), 1582,3 (C=N), 1297,0 (C-O-C) a 1063,8 (N-O).

·· ·· ·· ·· ·· • · · ♦ · « · · · to · · · · · · « to to· to· · · * « « · ♦ ···· · · · · • •to ···♦ ·· ·· «* ·· ¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz) δ = 7,99 (1 H, d, J = 2,0 Hz, fenyl H), 7,61 (1H, dd, J = 8,5 a 2,0 Hz, fenyl H), 7,28 (1H, s, nitronyl H), 6,84 (1H, d, J = 8,5 Hz, fenyl H), 4,25 (4H, m, 2 CH₂), , 4,13 (1H, septet, J = 6,7 Hz, CH) a 1,46 (6H, d, J = 6,7 Hz, 2 CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz) δ = 145,5, 143,5, 131,6, 124,7, 123,0, 117,8, 117,3, 67,3,

64,5, 64,0 a 20,5.

Příklad 17

Syntéza a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-isopropylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena postupem popsaným v příkladu 11 za použití 3-ethoxy-4-methoxybenzaldehydu a W-isopropylhydroxylaminu. Sloučenina byla izolována jako tuhá látka s výtěžností 43,9 % a teplotou bodu tání 80,8 °C (R, = 0,15 na desce ze silikagelu za použití ethylacetátu jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (Kbr, cm'¹): 2981,6 (CH), 1596,7 (C=N), 1443,7 (CH3), 1263,3 (C-O-C) a 1128,6 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz) δ = 8,44 (1 H, d, J = 1,9 Hz, fenyl H), 7,40 (1H, dd, J = 8,5 a

1,9 Hz, fenyl H), 7,34 (1H, s, nitronyl CH), 6,87 (1H, d, J = 8,5 Hz, fenyl H), 4,16 (3H, m, CH₂a CH), 3,89 (3H, s, CH₃) a 1,48 (9H, m, 3 CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz) δ = 151,0, 148,2, 132,2, 124,2, 123,0, 112,3, 110,9, 67,2,

64,1, 55,7, 20,5 a 14,4.

Příklad 18

Syntéza a-(2-ethoxyfenyl)-W-isopropylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle postupu popsaného v příkladu 11 za použití 2-ethoxybenzaldehydu a W-isopropylhydroxylaminu. Požadovaná sloučenina byla izolována jako tuhá látka s výtěžností 48,8 % a teplotou bodu tání 59,4 °C (R, = 0,48 na desce ze silikagelu za použití ethylacetátu jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2978,8 (CH), 1593,6 (C=N), 1245,0 (C-O-C) a 1149,3 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz) δ = 9,30 (1 H, d, J = 7,7 Hz, fenyl H), 7,961 (1H, s, nitronyl H),

7,30 (1H, td, J = 7,7 a 1,7 Hz, fenyl H), 6,98 (1H, td, J = 7,7 & 1,7 Hz, fenyl H), 6,83 (1H, d, J =

7,7 Hz, fenyl H), 4,23 (1H, m, CH), 4,03 (2H, kvartet, J = 7,2 Hz, CH₂) a 1,44 (9H, m, 3 CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz) δ = 156,56, 131,38, 129,02, 126,76, 120,80, 120,04, 110,75,

67,95, 63,78, 20,55 a 14,39.

* 0 0 0 0 0000 000 0000 00 00 99 00

Příklad 19

Syntéza a-(2-ethoxyfenyl)-A/-cyklohexylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena postupem popsaným v příkladu 11 za použití 2-ethoxybenzaldehydu a W-cyklohexylhydroxylaminu. Uvedená sloučenina byla izolována jako tuhá látka s výtěžností 89 % s teplotou bodu tání 54,8 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2932,9 (CH), 1593,8 (C=N), 1244,9 (C-O-C) a 1144,8 (N-O).

Ή NMR (CDCI₃, 270 MHz) δ = 9,32 (1 H, d, J = 7,9 Hz, fenyl H), 7,89 (1H, s, nitronyl H), 7,29 (1H, t, J = 7,9 Hz, fenyl H), 6,97 (1H, t, J = 7,9 Hz, fenyl H), 6,84 (1H, d, J = 7,9 Hz, fenyl H), 4,06 (2H, kvartet, J = 7,1 Hz, CH₃), 3,84 (1H, m, CH), 1,95 (6H, m, 2 CH₂ a 2 CH), 1,67 (1H, m, CH), 1,66 (3H, t. J '7,12 Hz, CH₃) a 1,25 (3H, m, 3 CH).

¹³C NMR (CDCls, 67,9 MHz) δ = 156,56, 131,38, 129,02, 126,76, 120,80, 120,04, 110,75,

63,8, 30,8, 24,7 a 14,4.

Příklad 20

Syntéza a-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-A/-isopropylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle postupu popisovaného v příkladu 11 za použiti 4-benzyloxy-3-methoxybenzaldehydu a /V-isopropylhydroxylaminu. Uvedená sloučenina byla izolována jako tuhá hmota s výtěžností 54,6 % a teplotou bodu tání 95,5 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2988,4 (CH), 2935,0 (CH), 1585,1 (C=N), 1461,0 (CH3), 1262,9 (C-O-C) a

1126,9 (N-O).

¹H NMR (CDCI_3l 270 MHz): δ = 8,50 (1 H, d, J = 1,7 Hz, fenyl H), 7,33 (7H, m, 6 fenyl H a nitronyl H), 6,86 (1H, d, J = 8,4 Hz, fenyl H), 5,18 (2H, s, CH₂), 4,13 (1H, septet, J = 6,4 Hz, CH), 3,93 (3H, s, CH₃) a 1,47 (6H, d, J = 6,4 Hz, 2 CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 149,8, 149,4, 136,9, 132,2, 128,8, 128,2, 127,4, 124,6,

122,9, 113,2, 111,5, 70,7, 67,3, 55,7 a 20,5.

Příklad 21

Shora uvedeným postupem byla připravena následující sloučenina: a-(4-ethoxy-3-methoxyfenyl)-/V-isopropylnitron.

• fefe fefe • · • fe ·· • · · fe fefefefe fefe ·· fe fefe · fe fefe · fe fefefefe fe fefe * • fe ·· • fefe · fefe fefe

Příklad 22

Syntéza a-(3-ethoxy-4-hexyloxyfenyl)-W-cyklohexylnitronu

Uvedená sloučenina byla připravena postupem uvedeným v příkladu 28 za použití 3-ethoxy-4-hydroxybenzaldehydu, 1-jodhexanu a N-cyklohexylhydroxylaminu. Jmenovaná sloučenina byla izolována jako tuhá látka s 41,3 % výtěžností a s teplotou bodu tání 67,3 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2920,7 (CH), 1597,7 (C=N), 1341,2 (CH3), 1267,7 (C-O-C) a 1129,0 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,36 (1 H, d, J = 1,9 Hz, fenyl H), 7,39 (1H, dd, J = 8,6 a

1,9 Hz, fenyl H), 7,31 (1H, s, nitronyl H), 6,84 (1H, d, J = 8,6 Hz, fenyl H), 4,12 (2H, kvartet, J = 7,0 Hz, CH₂), 4,01 (2H, t, J = 6,8 Hz, CH₂), 3,76 (1H, m, CH), 1,93 (10H, m, 5 CH₂), 1,42 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃), 1,32 (8H, m, 4 CH₂) a 0,88 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 150,8, 157,6, 132,6, 124,2, 123,0, 113,2, 112,6, 75,1, 69,0, 64,4, 31,3, 30,8, 28,7, 25,3, 24,8, 22,2, 14,4 a 13,6.

Příklad 23

Syntéza a-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-W-n-butylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného v příkladu 11 za použití 4-benzyloxy-3-methoxybenzaldehydu a W-n-butylhydroxylaminu. Uvedená sloučenina byla izolována jako tuhá hmota výtěžností 41,7 % a teplotou bodu tání 81,2 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2995,1 (CH), 2856,9 (CH), 1593,2 (C=N), 1463,1 (CH₃), 1263,1 (C-O-C) a 1156,1 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz) δ = 8,42 (1 H, d, J = 2,0 Hz, fenyl H), 7,34 (7H, m, 6 fenyl H a nitronyl H), 6,86 (1H, d, J = 8,4 Hz, fenyl H), 5,18 (2H, s, CH^, 3,93 (3H, s, CH₃), 3,93 (2H, t, J = 7,3 Hz, CH₂), 1,96 (2H, kvintet, J = 7,3 Hz, CH₂), 1,39 (2H, sextet, J = 7,3 Hz, CH₂) a 0,95 (3H, t, J = 7,3 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCIg, 67,9 MHz) δ = 150,0, 149,4, 136,9, 134,3 128,8, 128,2, 127,4, 124,4,

122,9, 113,2, 111,4, 70,7, 66,6, 55,9, 29,4, 19,4 a 13,2.

Příklad 24

Podle shora uvedeného postupu byla připravena sloučenina: a-(4-ethoxy-3-methoxyfenyl)-/\/-n-butylnitron.

*· 00 00 00 • * · · ♦ · · • 0 ··· 0 0 0 0 * ·· ·0· 00 0 • 00 0 0 00 0 ·♦ 00 00 00

Příklad 25

Syntéza a-(2-ethoxyfenyl)-/V-n-butylnitronu

Uvedená sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného u příkladu 11 za použití 2-ethoxybenzaldehydu a A/-n-butylhydroxylaminu. Uvedená sloučenina byla izolována jako kapalina s výtěžností 44,5 %.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (NaCl, cm·¹): 2959,6 (CH), 1594,9 (C=N), 1454,8 (CH3), 1245,1 (C-O-C) a 1163,5 (N-O).

¹H NMR (CDCIg, 270 MHz): δ = 9,24 (1 H, d, J = 8,0 Hz, fenyl H), 7,80 (1H, s, nitronyl H), 7,28 (1H, t, J = 8,0, fenyl H), 6,95 (1H, 8,0 Hz, fenyl H), 6,81 (1H, d, J = 8,0 Hz, fenyl H), 4,02 (2H, kvartet, J = 6,35 Hz, CH₂), 3,90 (2H, t, J = 7,1 Hz, CH₂), 1,93 (2H, kvintet, J = 7,3 Hz, CHg), 1,40 (5H, m, CH₂ a CH₃) a 0,93 (3H, t, J = 7,4 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz) δ = 156,6, 131,5, 129,0, 128,9, 120,7, 119,9, 110,8, 67,2,

63,8, 29,5, 19,3, 14,3 a 13,2.

Příklad 26

Syntéza a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\/-n-butylnitronu

Uvedená sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného u příkladu 11 za použití 3-ethoxy-4-methoxybenzaldehydu a N-n-butylhydroxylaminu. Byla izolována jako tuhá hmota s výtěžností 41,1 % a teplotou bodu tání 117,3 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2953,1 (CH), 1593,9 (C=N), 1265,4 (C-O-C) a 1129,3 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,35 (1 H, d, J = 1,8 Hz, fenyl H), 7,42 (1H, dd, J = 8,5a

1.8 Hz, fenyl H), 7,27 (1H, s, nitronyl H), 6,86 (1H, d, J = 8,5 Hz, fenyl H), 4,16 (2H, kvartet, J =

6.9 Hz, CH₂), 3,87 (5H, m, CH₂ a CH₃), 1,94 (2H, kvintet, J = 7,4 Hz, CH₂), 1,45 (5H, m, CH₂ a CH₃) a 0,95 (3H, t, J = 7,4 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 151,2, 148,2, 132,3, 124,1, 122,9, 112,3, 111,0, 66,6,

64,2, 55,7, 29,4, 19,4, 14,3 a 13,2.

Příklad 27

Syntéza a.-(3-ethoxy-4-hexyloxyfenyl)-/V-isopropylnitronu • · · 0 0 0 0 0 • * · 00» · 0 0 0 « ♦ 00 · · · »0 0 • 4 0000 4400

400 0000 00 04 00 00

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle postupu popsaného u příkladu 28 za použití 3-ethoxy-4-hydroxybenzaldehydu, 1-jodhexanu a /V-isopropylhydroxylaminu. Uvedená sloučenina byla izolována jako tuhá látka s celkovou výtěžností 47,1 % a teplotou bodu tání 69,0 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹)·' 2995,0 (CH), 1596,9 (C=N), 1393,8 (íPr), 1261,2 (C-O-C) a 1128,7 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): 8 = 8,36 (1 H, d, J = 2,0 Hz, fenyl H), 7,40 (1H, dd, J = 8,4 a

2,0 Hz, fenyl H), 7,32 (1H, s, nitronyl H), 6,86 (1H, d, J = 7,4 Hz, CH₂), 4,13 (3H, m, CH₂ a CH), 4,02 (2H, t, J = 6,9 Hz, CH₂), 1,82 (2H, kvintet, J = 7,4 Hz, CH₂), 1,48 (6H, d, J = 6,7 Hz, 2 CH₃), 1,42 (3H, t, J = 6,9 Hz, CH₃), 1,31 (6H, m, 3 CH₂) a 0,88 (3H, t, J = 6,9 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): 8 = 150,8, 148,6, 132,2, 124,1, 123,1, 133,2, 112,6, 69,0,

67,2, 64,4, 31,3, 28,7, 25,3, 22,2, 20,5, 14,4 a 13,6.

Příklad 28

Syntéza a-(3-ethoxy-4-hexyloxyfenyl)-A/-fert-butylnitronu

Roztok 3-ethoxy-4-hydroxybenzaldehydu (13,28 g, 79,9 mmol) a hydroxidu sodného (3,20 g,

79,9 mmol) v ethanolu (120 ml) se zahřívá pod zpětným chladičem po 30 minut. K roztoku se pak najednou přidá 1-jodhexan (18,6 g, 87,9 mmol) a pokračuje pod zpětným chladičem po 24 h. Roztok se pak ochladí a ethanol se odstraní rotačním odpařováním. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu a tento roztok se filtruje a rotačně odpaří. Zbytek se zreaguje s W-ferf-butyl-hydroxylaminem (6,94 g) v 200 ml benzenu za přítomnosti p-toluensulfonové kyseliny (0,8 g) pod zpětným chladičem po 24 h. Po odpaření se získaný zbytek čistí rekrystalizaci z hexanu a získá se požadovaná sloučenina jako tuhá látka (11,02 g, celková výtěžnost 57,2 %) s teplotou bodu tání 35,5 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm’¹): 2900 (CH), 1596,2 (C=N), 1361,1 (CH3), 1276,0 (C-O-C) a 1144,8 (N-O).

’H NMR (CDCIg, 270 MHz): 8 = 8,38 (1 H, d, J = 1,7 Hz, fenyl H), 7,45 (1H, dd, J = 8,5 a

1,7 Hz, fenyl H), 7,42 (1H, s, nitronyl H), 6,86 (1H, d, J = 8,5 Hz, fenyl H), 4,13 (2H, kvartet, J = 7,0 Hz, CH^, 4,02 (2H, t, J = 6,8 Hz, CH₂), 1,82 (2H, m, CH₂), 1,65 (2H, m, CH₂), 1,58 (9H, s,

CH₃), 1,42 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃), 1,31 (4H, m, 2 CH₂) a 0,88 (3H, t, J = 6,3 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): 8 = 150,8, 148,6, 130,1, 124,4, 123,4, 113,4, 112,6, 70,0, 69,0, 64,4, 31,3, 28,7, 28,0, 25,3, 22,2,14,4 a 13,6.

• 0« 0· 00 00 00

0*00 *00 0000

0 0 0 000 0 0 0 0 0 0 00 00 0 0 0 00 0 0 0 0000 0000 000 0000 00 00 00 00

Příklad 29

Syntéza a-(2-fluor-4-oktyloxyfenyl)-/\/-řert-butylnitronu

K suchému dimethylformamidu (200 ml) se přidá 2-fluor-4-hydroxybenzonitril (13,71 g, 100 mmol), 1-jodoktan (28,82 g, 120 mmol) a fluorid draselný (11,6 g, 200 mmol). Směs se míchá při teplotě místnosti po 16 h, a pak při 50 °C po 2 h a následně při 90 °C po 2 h. Směs se pak vlije do mokrého ledu (400 g) a 37 % HCI (10 ml). Výsledný roztok se extrahuje diethyletherem (3x 200 ml). Etherová vrstva se promyje vodou (2x 200 ml) a suší nad Na₂SO₄. Po filtraci a rotačním odpaření se získá požadovaný surový meziprodukt 2-fluor-4-n-oktyloxybenzonitril (27,83 g). Tento kapalný meziprodukt se pak přidává v průběhu 5 až 10 minut při 3 až 13 °C do baňky obsahující LiAIH(OEt)₃ [který je čerstvě připraven z LiAIH₄ (5,03 g, 0,1326 mol) a ethylacetátu (15,24 g, 0,1730 mol) při 3 až 8 °C v diethyletheru (130 ml)]. Reakční směs se míchá při 5 °C po 75 minut a po kapkách se za chlazení přidává vodný roztok 5 N H₂SO₄ (120 ml). Po oddělení se vodní vrstva extrahuje diethyletherem (3x 100 ml). Etherová vrstva se promyje vodou (2x 200 ml). Při standardním pracovním postupu se získá surový 2-fluor-4-oktyl-oxybenzaldehyd (26,07 g). Tento surový produkt se smísí s W-ferř-butylhydroxylaminem (8,6 g, 96,4 mmol), molekulovým sítem (50 g, 4 Á) a silikagelem (10 g) v chloroformu (250 ml). Směs se míchá při teplotě místnosti po 23 h a pod zpětným chladičem pod plynným argonem po 3 h. Směs se pak filtruje a rotačně odpaří a získá se zbytek, který se přečistí sloupcovou chromatografii se silikagelem za eluce hexanem/ethylacetatem (objemový poměr 4:1). Požadovaná sloučenina (12,90 g) se získá s celkovou výtěžností 39,9 % jako slabě nažloutlá tuhá látka s teplotou bodu tání 35,6 °C (R, = 0,36 na desce ze silikagelu za použití hexanu/EtOAc v objemovém poměru 4:1 jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2928,1 (CH), 2855,1 (CH), 1617,8 (C=N), 1556,8 (benzenový kruh), 1287,0 (Ar-F), 1161,2 (Ar-O), 1129,4 (N-O) a 1105,4 (alkyl-O).

¹H NMR (CDCIg, 270 MHz): δ = 9,288 (1 H, d, J_H = J_F = 8,9 Hz, aromatický H), 7,702 (1H, s, CH=N), 6,684 (1H, dd, J_H = 8,9 Hz, J_H = 2,5 Hz, aromatický H), 6,586 (1H, dd J_F = 13,7 Hz,

J_H = 2,5 Hz, aromatický H), 3,937 (2H, t, J = 6,6 Hz, OCH₂), 1,745 (2H, m, CH₂), 1,568 (9H, s,

CH₃), 1,408 až 1,251 (10H, m, (CH₂)₅) a 0,851 (3H, t, J = 6,9 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI_3l 67,9 MHz): δ = 161,959 (d, J = 11,4 Hz), 161,959 (d, J = 253,9 Hz), 130,103, 122,232 (d, J = 8,3 Hz), 112,363 (d, J = 8,3 Hz), 109,892, 101,693 (d, J = 25,9 Hz), 70,630, 68,372, 31,459, 28,958, 28,851, 28,683, 27,936, 25,587, 22,261 a 13,658.

·» • 9 9 • 9 999 • ····

Příklad 30

Syntéza a-(2,4,6-triethoxyfenyl)-/7-řert-butylnitronu

Uvedená sloučenina byla připravena podle postupu popsaného v příkladu 11 za použití 2,4,6-triethoxybenzaldehydu a /V-íertbutylhydroxylaminu. Byla izolována jako tuhá látka s výtěžností 92,3 % a teplotou bodu tání 109,1 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2978,5 (CH), 1608,2 (C=N), 1438,6 (CH3), 1231,2 (C-O-C) a 1132,3 (N-O). ¹H NMR (CDCI_3i 270 MHz): δ = 7,46 (1H, s, nitronyl H), 6,07 (2H, s, 2 fenyl H), 3,98 (6H, m, 3 CH₂), 1,56 (9H, s, 3 CH₃) a 1,32 (9H, m, 3 CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 161,9, 159,3, 125,0, 92,3, 69,3, 63,9, 63,4, 28,1, 14,5 a

14,3.

Příklad 31

Syntéza a-(2,4,6-triethoxyfenyl)-/V-cyklohexylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle postupu popsaného v příkladu 11 za použití 2,4,6-triethoxybenzaldehydu a /V-cyklohexylhydroxylaminu. Byla izolována jako tuhá látka s výtěžností 87,4 % a teplotou bodu tání 145,7 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2935 (CH), 1601 (C=N), 1391 (CH3), 1167 (C-O-C) a 1133 (N-O).

H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 7,34 (1H, s, nitronyl H), 6,06 (2H, s, 2 fenyl H), 3,99 (6 H, m, 3 CH₂), 3,80 (1H, m, CH), 1,94 (10H, m, 5 CH₂) a 1,32 (9H, m, 3 CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 162,1, 159,4, 127,2, 102,0, 92,2, 74,1, 64,0, 63,4, 31,0,

29,6, 24,8, 14,5 a 14,4.

Příklad 32

Syntéza <x-(2-n-butoxyfenyl)-A/-ferf-butyinitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle postupu popsaného v příkladu 28 za použití 2-hydroxybenzonitrilu, 1-jodbutanu a /V-íert-butylhydroxylaminu. Sloučenina byla izolována jako viskózní olej s celkovou výtěžností 77,4 %.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (NaCl, cm'¹): 3074 (Ar CH), 2962 (CH), 1594 (C=N), 1468 (CH3), 1244 (C-O-C) a 1132 (N-O).

• 0*	00	«·	00	ft*
·· 0 0	•		•	•	0	0	• *
• ·	•			0 4 ♦	0	0	• »

• 0	•		•	• ·	0	•	0 0
0·· ····		• ·		00		0 0	00

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 9,29 (1H, dd, J = 7,9 a 1,7 Hz, fenyl H), 8,06 (1H, s, nitronyl H), 7,29 (1H, td, J = 7,9 a 1,7 Hz, fenyl H), 6,96 (1H, t, J = 7,9 Hz, fenyl H), 6,82 (1H, d, J = 7,9 Hz, fenyl H), 3,98 (2H, t, J = 6,3 Hz, CH₂), 1,75 (2H, kvintet, J = 6,9 Hz, CH₂), 1,57 (9H, m, 3 CH₃), 1,50 (2H, m, CH₂) a 0,96 (3H, t, J = 7,3 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 157,1, 131,4, 128,8, 124,7, 120,7, 120,4, 110,8, 70,7,

67,9, 30,9, 28,0, 19,0 a 13,4.

Příklad 33

Syntéza a-(3,4-diethoxyfenyl)-W-íert-butylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného v příkladu 11 za použití 3,4-diethoxybenzaldehydu a W-íert-butylhydroxylaminu. Byla izolována jako tuhá látka s výtěžností 93,7 % a teplotou bodu tání 57,9 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2984 (CH), 1596 (C=N), 1272 (C-O-C) a 1146 (N-O).

Ή NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,41 (1 H, d, J = 1,9 Hz, fenyl H), 7,46 (1H, dd, J = 8,4 a

1,9 Hz, fenyl H), 7,43 (1H, s, nitronyl H), 6,86 (1H, d, J = 8,4 Hz, fenyl H), 4,14 (2H, kvartet, J = 7,0 Hz, CH₂), 4,13 (2H, kvartet, J = 7,0 Hz, CH₂), 1,58 (9H, s, 3 CH₃), 1,45 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃), a 1,44 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 150,5, 148,4, 130,2, 124,4, 123,4, 113,0, 112,3, 70,1,

64,3, 28,0, 14,4 a 14,3.

Příklad 34

Syntéza a-(2-fluor-4-heptyloxyfenyl)-/V-fert-butylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle postupu popsaného u příkladu 28 za použití 2-fluor-4-hydroxybenzonitrilu, 1-jodheptanu a-A/-řert-butylhydroxylaminu. Sloučenina byla izolována jako tuhá bílá látka s celkovou výtěžností 66,0 % a teplotou bodu tání 38,8 °C (R, = 0,21 na desce ze silikagelu za použití hexanu/ethylacetatu v objemovém poměru 4:1 jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2930,1 (CH), 2857,5 (CH), 1618,6 (C=N), 1556,6 (benzenový kruh), 1286,8 (Ar-F), 1161,6 (Ar-O), 1129,4 (N-O) a 1105,4 (alkyl-O).

Ή NMR (CDCI_3l 270 MHz): δ = 9,291 (1H, t, J_H = J_F = 8,9 Hz, aromatický H), 7,723 (1H, s,

CH=N), 6,700 (1H, dd, J_H = 8,9 Hz, J_H = 2,6 Hz, aromatický H), 6,603 (1H, dd, J_F = 13,1 Hz, J_H

• »0		»9	>·	0»	00
·· · »	0	0	0	0 0	0 0
• 0	0	0	000	0 0	0 0

• 0	0	0	0 0	0 ·	0 0
•00 0000		00	00	« 0	00

= 2,6 Hz, aromatický C), 3,954 (2H, t, J = 6,6 Hz, OCH₂), 1,747 (2H, m, CH₂), 1,585 (9H, s, 3 CH₃), 1,445 až 1,286 (8H, m, (CH₂)₄) a 0,872 (3H, t, J = 6,8 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 161,997 (d, J = 12,4 Hz), 161,990 (d, J = 253,9 Hz), 130,133, 122,354 (d, J = 8,3 Hz), 112,332 (d, J = 8,3 Hz), 109,922, 101,716 (d, J = 24,9 Hz), 70,645, 68,387, 31,429, 28,683, 27,951, 25,556, 22,216 a 13,658.

Příklad 35

Syntéza <x-(2-fluor-4-ethoxyfenyl)-/V-íerí-butylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle postupu popsaného u příkladu 29 za použití 2-fluor-4-hydroxybenzonitrilu, ethyljodidu a-A/-íert-butylhydroxylaminu. Sloučenina byla izolována jako slabě žluté krystalky s celkovou výtěžností 64,7 % a teplotou bodu tání 82,5 °C (R, = 0,16 na desce ze silikagelu za použití hexanu/ethylacetatu v objemovém poměru 4:1 jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2978,4 (CH), 2938,0 (CH), 1616,3 (C=N), 1560,7 (benzenový kruh), 1290,0 (Ar-O), 1128,7 (N-O), 1112,9 (Ar-F) a 1042,3 (alkyl-O).

Ή NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 9,300 (1H, t, J = 9,0 Hz, aromatický H), 7,716 (1H, s, nitronyl CH), 6,695 (1H, dd, J = 9,0 Hz, J = 2,4 Hz, aromatický H), 6,597 (1H, dd, J = 13,1 Hz, J = 2,4 Hz, aromatický H), 4,035 (2H, q, J = 6,9 Hz, OCH₂), 1,581 (9H, s, 3 CH₃) a 1,396 (3H, t, J = 6,9 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 161,952 (d, J_F = 254,9 Hz, 161,738 (d, J_F = 12,4 Hz), 130,118, 122,285 (d, J_F = 9,3 Hz), 112,409 (d, J_F = 8,3 Hz),109,846, 101,708 (d, J_F = 25,9 Hz, 70,660, 63,842, 27,936 a 14,177.

Příklad 36

Syntéza oc-(2-fluor-4-ethoxyfenyl)-A/-cyklohexylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle postupu popsaného u příkladu 29 za použití 2-fluor-4-hydroxybenzonitrilu, ethyljodidu a-A/-cyklohexylhydroxylaminu. Sloučenina byla izolována jako slabě žluté krystalky s celkovou výtěžností 58,8 % a teplotou bodu tání 112,7 °C (R_f = 0,17 na desce ze silikagelu za použití hexanu/ethylacetatu v objemovém poměru 4:1 jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2956,5 (CH), 2933,2 (CH), 1616,9 (C=N), 1558,7 (benzenový kruh), 1287,4 (Ar-O), 1158,7 (N-O), 1103,5 (Ar-F) a 1039,6 (alkyl-O).

• 0 •

«·

0··· • 0 0 • · ··· • · 9

9 9 • · · ·

99

9 9 <· ’H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 9,245 (1H, t, J = 9,0 Hz, aromatický C), 7,580 (1H, s, nitronyl CH), 6,689 (1H, dd, J = 9,0 Hz, J = 2,5 Hz, aromatický H), 6,580 (1H, dd, J = 14,3 Hz, J = 2,5 Hz, aromatický H), 4,022 (2H, q , J = 6,9 Hz, OCH₂), 3,805 (1H, tt, J = 11,3 Hz, J = 4,1 Hz, N-CH), 2,069 až 1,990 (2H, m, cyklohexyl 2H), 1,958 až 1,862 (4H, m, cyklohexyl 4H), 1,694 až 1,651 (1H, m, cyklohexyl H), 1,386 (3H, t, J = 6,9 Hz, CH₃) a 1,333 až 1,176 (3H, m, cyklohexyl 3H).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 161,734 (d, J_F = 13,0 Hz), 161,639 (d, J_F = 253,9 Hz), 130,255, 124,703 (d, J_F = 8,3 Hz), 112,165 (d, J_F = 8,3 Hz), 109,953, 101,731 (d, J_F = 24,9 Hz), 75,587, 63,857, 30,819, 24,702 a 14,177.

Příklady 37 až 38

Za použití shora uvedených pracovních postupů byly připraveny následující sloučeniny: a-(2-ethoxyfenyl)-/V-1 -adamantylnitron, a a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-1-adamantylnitron.

Příklad 39

Syntéza a-(4-ethoxyfenyl)-W-cyklopentylnitronu

4-ethoxybenzaldehyd (22,0 g, 0,1467 mol) a AZ-cyklopentylhydroxylamin (14,1 g, 0,1398 mol) byly smíšeny v toluenu (200 ml) s monohydrátem p-toluensulfonové kyseliny (1,0 g, 5,26 mmol). Směs byla pod zpětným chladičem pod argonovou atmosférou zahřívána po 3 hodiny s Dean-Starkovým lapačem k odstranění vznikající vody. Roztok byl rotačně odpařen a byl získán bílý prášek, který byl přečištěn mžikovou chromatografií na silikagelu s EtOAc jako eluantem pak rekrystalizován ze směsi rozpustidel hexanu a EtOAc. Jmenovaná sloučenina byla získána jako tuhá hmota (21,24 g, výtěžnost 65,1 %) a teplotou bodu tání 95,1 °C (R_f = 0,18 na desce ze silikagelu za použití hexanu/EtOAc v objemovém poměru 2:1 jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2977 (CH), 2873 (CH), 1601 (C=N a benzenový kruh), 1575 (benzenový kruh), 1251 (Ar-O), a 1169 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,22 (2H, d, J = 9,0 Hz, aromatický 2H), 7,41 (1H, s,

CH=N), 6,91 (2H, d, J = 9,0 Hz, aromatický 2H), 4,40 (1H, tt, J = 6,3 a 7,8 Hz, CH), 4,07 (2H, q, J = 7,0 Hz, OCH₂), 2,33 až 2,20 (2H, m, cyklopentyl 2H), 2,04 až 1,86 (4H, m, cyklopentyl 4H), 1,70 až 1,54 (2H, m, cyklopentyl 2H) a 1,42 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃) ppm.

• · • · ^,3C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 160,13, 132,45, 130,39, 125,56, 114,19, 75,72, 63,45,

31,25, 25,56 a 14,66 ppm.

• tt tt tt · · • · · • · · · ·

Příklad 40

Syntéza a-(4-ethoxyfenyl)-A/-íert-oktylnitronu

Uvedená sloučenina byla připravena oxidací /V-(4-ethoxyfenyl)-/\/-íert-oktylaminu m-chlor-peroxybenzoovou kyselinou v methylenchloridu. Amin byl syntetizován prostřednictvím NaBH₄redukcí z odpovídajícího iminu, který byl získán kondenzací 4-ethoxybenzaldehydu s tert-oktylaminem v methanolu. Uvedená sloučenina byla izolována jako bílé krystalky s výtěžností 65,0 % a teplotou bodu tání 100,8 °C (R, = 0,33 na silikogelové desce za použití hexanu/EtOAc v objemovém poměru 7:3 jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm’¹): 2978 a 2951 (CH), 1605 (C=N a benzenový kruh), 1563 (benzenový kruh), 1263 (Ar-O), a 1114 (N-O).

¹H NMR (CDCI3, 270 MHz): δ = 8,27 (2H, d, J = 9,0 Hz, aromatický 2H), 7,49 (1H, s, CH=N), 6,91 (2H, d, J = 9,0 Hz, aromatický 2H), 4,08 (2H, q , J = 7,0 Hz, OCH₃), 1,97 (2H, s, CH₂), 1,64 (6H, s, 2 CH₃), 1,42 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃) a 0,97 (9H, s, 3 CH₃) ppm.

¹³C NMR (CDCI3, 67,9 MHz): δ = 160,12, 130,55, 130,17, 124,11, 114,20, 73,20, 63,49, 51,35, 31,61, 30,69, 28,82 a 14,72 ppm.

Příklad 41

Syntéza a-(4-benzyloxyfenyl)-/V-fert-butylnitronu

Směs 4-benzyloxybenzaldehydu, W-íert-butylhydroxylaminu a katalytického množství monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny byla v benzenu zahřívána pod zpětným chladičem pod argonovou atmosférou s Dean-Starkovým lapačem na zachycování vznikající vody. Směs byla pak rotačně odpařena a zbytek byl čištěn rekrystalizací. Uvedená sloučenina byla získána jako bílý prášek s výtěžností 89,3 % a teplotou bodu tání 111,0 °C (R, = 0,66 na silikagelové destičce za použití EtOAc jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2982 (CH), 1601 (C=N a benzenový kruh), 1508 (benzenový kruh, 1242 (Ar-O), a 1170 (N-O) a 1005 (benzyl-O).

• ·· ·· ·· ·· ·· ···· ··· · · · ♦ • · ····· · · · · ¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,29 (2H, d, J = 9,2 Hz, aromatický 2H), 7,46 (1H, s, CH=N), 7,41 až 7,31 (5H, m, aromatický 5H), 7,00 (2H, d, J = 9,2 Hz, aromatický 2H), 5,10 (2H, s, OCH2) a 1,60 (9H, s, 3 CH₃) ppm.

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHZ): δ = 159,89, 136,47, 130,64, 129,35, 128,52, 128,00, 127,42, 124,23, 114,58, 70,05, 69,91 a 28,25 ppm.

Příklad 42

Syntéza a-(4-benzyloxyfenyl)-W-cyklopentylnitronu

Směs 4-benzyloxybenzaldehydu (20 g, 94,23 mmol), W-cyklopentylhydroxylaminu 14,3 g, 141,34 mmol), molekulového síta (60 g, 4 A) a silikagelu (15 g) v chloroformu (300 ml) se míchá při teplotě místnosti pod argonovou atmosférou po 48 h a pak ještě po 3 h pod zpětným chladičem. Směs se filtruje a rotačně odpaří na krystaly, které po rekrystalizaci z hexanu a EtOAc dají bílé krystalky požadované sloučeniny ( 23,7 g, výtěžnost 85,1 %) s teplotou bodu tání 115,1 °C (R_f = 0,35 na silikagelové desce za použití hexanu/EtOAc v objemovém poměru 1:1 jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm¹): 2953 (CH), 2867 (CH), 1601 (C=N a benzenový kruh), 1505 (benzenový kruh), 1251 (Ar-O), 1139 (N-O) a 1009 (benzyl-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,23 (2H, d, J = 9,2 Hz, aromatický 2H), 7,40 (1H, s, CH=N), 7,43 až 7,27 (5H, m, aromatický 5H), 6,98 (2H, d, J = 9,2 Hz, aromatický 2H), 5,08 (2H, s, OCH2), 4,36 (1H, tt, J = 7,7 & 6,1 Hz, CH), 2,33 až 2,20 (2H, m, cyklopentyl 2H), 2,04 až 1,86 (4H, m, cyklopentyl 4H), a 1,70 až 1,54 (2H, m, cyklopentyl 2H) ppm.

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 159,79, 136,39, 132,21, 130,30, 128,47, 127,94, 127,36, 123,96, 114,56, 75,71, 69,85, 31,21 a 25,50 ppm.

Příklad 43

Syntéza a-(4-benzyloxyfenyl)-W-cyklohexylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena způsobem popsaným u příkladu 42 za použití 4-benzyl-oxybenzaldehydu a W-cyklohexylhydroxylaminu. Byla získána jako slabě nažloutlá tuhá hmota s výtěžností 81,2 % a teplotou bodu tání 129,0 °C (R₍ = 0,30 na silikagelové destičce za použití hexanu/EtOAc v objemovém poměru 1:1 jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

···· · · · · · · ·

IR (KBr, cm '): 2993 (CH), 2854 (CH), 1603 (C=N a benzenový kruh), 1507 (benzenový kruh), 1251 (Ar-O), 1138 (N-O) a 1012 (benzyl-O).

¹H NMR (CDCI_3i 270 MHz): δ = 8,24 (2H, d, J = 8,9 Hz, aromatický 2H), 7,35 (1H, s, CH=N), 7,44 až 7,32 (5H, m, aromatický 5H), 7,00 (2H, d, J = 8,9 Hz, aromatický 2H), 5,11 (2H, s, OCH₂), 3,79 (1H, m, CH), 2,10 až 1,89 (6H, m, cyklopentyl 6H), 1,70 (1H, m, cyklopentyl 1H), a 1,22 až 1,45 (3H, m, cyklopentyl 3H) ppm.

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 159,90, 136,51, 131,70, 130,44, 128,58, 128,05, 127,45, 124,05, 114,68, 75,14, 69,97, 31,12 a 25,09 ppm.

>

Příklad 44 t Syntéza a-(2-ethoxyfenyl)-A(-cyklopentylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena způsobem popsaným u příkladu 42 za použití 2-ethoxy-benzaldehydu a W-cyklopentylhydroxylaminu. Byla získána jako bílé krystalky s výtěžností 72,6 % a teplotou bodu tání 87,3 °C (R_f = 0,43 na silikagelové destičce za použití hexanu/EtOAc v objemovém poměru 2:1 jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2976 (CH), 2957 (CH), 1636 (C=N ), 1597 a 1564 (benzenový kruh), 1251 (Ar-O), 1165 (N-O) a 1043 (Et-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 9,33 (1H, dd, J = 7,8 a 1,7 Hz, aromatický 1H), 7,98 (1H, s, CH=N), 7,32 (1H, ddd, J = 8,2, 7,5 a 1,7 Hz, aromatický 1H), 6,99 (1H, td, J = 6,1 a 7,8 Hz, CH), 4,07 (2H, q, J = 7,0 Hz, OCH₂), 2,35 až 2,22 (2H, m, cyklopentyl 2H), 2,07 až 1,88 (4H, m, cyklopentyl 4H), 1,72 až 1,57, 2H, m cyklopentyl 2 H) a 1,45 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃) ppm.

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 156,11, 131,00, 128,64, 127,31, 120,50, 119,88, 110,57, 76,64, 63,85, 31,38, 25,55 a 14,74 ppm.

«

Příklad 45

Syntéza a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-W-řert-oktylnitronu

Roztok 3-ethoxy-4-methoxybenzaldehydu, AZ-terí-oktylhydroxylaminu a katalytického množství

HCI v methanolu s molekulovým sítem byl zahříván po 90 h pod zpětným chladičem a soxhletem pro odstranění vody. Jmenovaná sloučenina byla získána jako bílý prášek s výtěžností 60,0 % s teplotou bodu tání 77,5 °C (R, = 0,40 na silikagelové destičce za použití hexanu/EtOAc v objemovém poměru 3:2 jako eluantu).

» · · • ·

Spektroskopická data jsou následující;

IR (KBr, cm¹): 2975 (CH), 1636 (C=N ), 1597 a 1575 (benzenový kruh), 1279 (Ar-O), 1145 (N-O) a 1039 a 1026 (alkyl-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,44 (1H, d, J = 2,0 Hz, aromatický 1H), 7,50 (1H, dd, J = 8,3 & 2,0 Hz, aromatický 1H), 7,48 (1H, s, CH=N), 6,90 (1H, d, J = 8,3 Hz, aromatický 1 H), 4,20 (2H, q, J = 7,0 Hz, OCH₂), 3,91 (3H, s, CH₃), 1,97 (2H, s, CH₂), 1,64 (6H, s, 2CH₃), 1,48 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃) a 0,98 (9H, s, 3CH₃) ppm.

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 150,44, 147,71, 130,41, 124,56, 122,85, 112,22, 110,67, 73,36, 64,23, 55,87, 51,43, 31,63, 30,68, 28,78 a 14,72 ppm.

Příklad 46

Syntéza a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/7-(2,4-dimethyi-2-pentyl)nitronu

Jmenovanou sloučeninu lze připravit podle postupu popsaného v příkladu 45 za použití 3-ethoxy-4-methoxybenzaldehydu a A/-2,4-dimethyl-2-pentylhydroxylaminu.

Příklad 47

Syntéza a-[4-(4-fluorbenzyloxy)fenyl]-A/-řert-butylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena zahříváním benzenového roztoku 4-(4-fluorbenzyloxy)-benzaldehydu a AZ-řerř-butylhydroxylaminu po 21 h pod zpětným chladičem za přísady kyseliny p-toluensulfonové jako katalyzátoru. Sloučenina byla získána jako tuhá látka s výtěžností 98,5 % a teplotou bodu tání 180,3 °C (R_f = 0,16 na silikagelové destičce za použití hexanu/EtOAc v objemovém poměru 1:1 jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm’¹): 2984 (CH), 1607 (C=N a benzenový kruh), 1509 (benzenový kruh), 1218 (Ar-O) a 1121 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,29 (2H, d, J = 9,0 Hz, aromatický 2H), 7,47 (1H, s, CH=N), 7,40 (2H, dd, J = 8,7 a 5,3 Hz, aromatický 2H), 7,07 (2H, t, J = 8,7 Hz, aromatický 2H), 6,99 (2H, d, J = 9,0 Hz, aromatický 2H), 5,07 (2H, s, CH₂O) a 1,61 (9H, s, C(CH₃)₃) ppm.

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 162,49, (d, J_F = 246,5 Hz), 159,69, 132,26, 130,66, 129,37, 129,27, 124,39, 115,47 (d, J_F = 21,3 Hz), 114,55, 70,12, 69,25 a 28,27 ppm.

• fe fefe fe fefe · • fefe ·

Příklad 48

Syntéza a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-cyklobutylnitronu

Roztok 3-ethoxy-4-methoxybenzaldehydu, chlorovodíkové soli cyklobutylaminu, molekulového síta a silikagelu v chloroformu byl zahříván pod zpětným chladičem po 20 h. Filtrací a rotačním odpařením byl získán odpovídající imin, který byl okamžitě redukován NaBH₄ v ethanolu na N-cykIobutyl-/V-(3-ethoxy-4-methylbenzyl)amin. Tento amin byl ihned oxidován H₂O₂/Na2WO₄ v acetonu/vodě na požadovanou nitronovou sloučeninu. Ta byla získána jako krémově zbarvené krystalky s celkovou výtěžností 19,9 % a teplotou bodu tání 112,7 °C (R, = 0,30 na silikagelové destičce za použití EtOAc jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2980 (CH), 2935 (CH), 1634 (C=N ), 1597 a 1586 (benzenový kruh), 1265 (Ar-O), 1134 (N-O) a 1047 a 1021 (alkyl-O).

¹H NMR (CDCIg, 270 MHz): δ = 8,48 (1H, d, J = 2,0 Hz, aromatický 1H), 7,42 (1H, dd, J = 8,5 a 2,0 Hz, aromatický 1H), 7,30 (1H, s, CH=N), 6,89 (1H, d, J = 8,5 Hz, aromatický 1 H), 4,53 (1H, kvintet, J = 8,1 Hz, cyklobutyl CH), 4,19 (2H, q, J = 7,0 Hz, OCH₂), 3,91 (3H, s, CH₃), 2,84 až 2,68 (2H, m, cyklobutyl 2H), 2,36 až 2,25 (2H, m, cyklubutyl 2H), 1,91 až 1,75 (2H, m, cyklobutyl 2H), a 1,48 (3H, t, J = 7,0 Hz, CH₃) ppm.

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 150,68, 147,73, 132,30, 123,77, 122,86, 112,11, 110,71, 67,45, 64,18, 55,83, 26,97, 14,69 a 14,15 ppm.

Příklad 49

Syntéza a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-(4-methylpent-2-yl)nitronu

3-ethoxy-4-methoxybenzaldehyd (12,0 g, 0,0666 mol) a N-(4-methylpent-2-yl)hydroxylamin (9,36 g, 0,0799 mol) byly smíšeny v benzenu (200 ml) s monohydrátem kyseliny p-toluen-sulfonové (1,0 g, 5,26 mol). Směs byla zahřívána po 16 h pod zpětným chladičem a argonovou atmosférou s Dean-Starkovým lapačem na odstranění vznikající vody. Roztok byl rotačně odpařen, rozpuštěn v ethylacetátu, promyt 5 %ním vodným roztokem hydroxidu sodného a usušen nad síranem hořečnatým, filtrován a koncentrován. Požadovaná sloučenina byla získána jako bílá tuhá hmota (výtěžnost 17,7 g, 91,8 %) s teplotou bodu tání 87,2 °C (R, = 0,31 na silikagelové destičce za použití hexanu/EtOAc v objemovém poměru 1:1 jako eluantu). Polotovar /V-(4-methyl-2-pentyl)hydroxylamin byl připraven redukcí 4-methyl-2-pentanonoximu kyanborohydridem sodným v methanolu za přísady HCI jako katalyzátoru.

• ·

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm ’): 2962 (CH), 1632 (C=N a benzenový kruh), 1588 (benzenový kruh), 1265 (Ar-O) a 1129 (N-O).

¹H NMR (CDCI3, 270 MHz): δ = 8,44 (1H, d, J = 2,0 Hz, aromatický H), 7,45 (1H, dd, J = 8,5 a 2,0 Hz, aromatický H), 7,33 (1H, s, CH=N), 6,89 (H, d, J = 8,5 Hz, aromatický H), 4,19 (2H, q, J = 7,0 Hz, OCH2), 4,07 (1H, m, N(O)CH), 3,91 (3H, s, OCH3), 2,09 až 1,99 (1H, m, pentyl C⁴H), 1,66 až 1,34 (8H, m, CH3 v EtO, pentyl C’H₃a pentyl C³H2), 0,95 (3H, d, J = 8,4 Hz, pentyl C⁵H3) a 0,94 (3H, d, J = 8,6 Hz, 4-methyl v pentylu) ppm.

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 150,55, 117,75, 132,59, 123,88, 122,64, 112,12, 110,69, 69,93, 64,19, 55,83, 43,09, 24,74, 22,80, 22,10, 19,64 a 14,67 ppm.

Příklad 50

Syntéza a-(4-benzyloxyfenyl)-N-cyklooktylnitronu

Roztok 4-benzyloxybenzaldehydu (12,7 g, 0,060 mol), /V-cyklooktylhydroxylaminu (10,0 g, 0,070 mol) a katalytické množství HCI v methanolu (300 ml) se pod zpětným chladičem zahřívá po 56 h za přítomnosti molekulového síta a soxhletu k odstranění vody. Reakční směs se koncentruje a suší na sloupci silikagelu a hexanem/ethylacetatem se získá bledě žlutý prášek (9,53 g, výtěžnost 47,0 %) s teplotou bodu tání 107,5 °C (R, = 0,46 na silikagelové destičce za použití hexanu:EtOAc v objemovém poměru 1:1 jako eluantu). Předsloučenina /V-cyklooktyl-hydroxylamin byla připravena redukcí cyklooktanonoximu kyanborhydridem sodným v prostředí kyselina octová/tetrahydrofuran.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 3061 (CH), 2967 (Ch), 1648 (C=N), 1603 (benzenový kruh), 1579 (benzenový kruh), 1251 (Ar-O) a 1147 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,22 (2H, d, J = 9,0 Hz, aromatický 2H), 7,47 až 7,29 (6H, m, aromatický 5H a CH=N), ), 6,99 (2H, d, J = 9,0 Hz, aromatický 2H), 5,10 (2H, s, benzyl CH₂), 4,08 až 3,97 (1H, m, N(O)CH), 2,31 až 2,15 (2H, m, cyklooktyl), 2,10 až 1,97 (2H, m, cyklooktyl), 1,94 až 1,76 (2H m, cyklooktyl) a 1,76 až 1,40 (8H, m, cyklooktyl) ppm ¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 159,80, 136,47, 131,27, 130,34, 128,56, 128,02, 127,44, 124,07, 114,64, 76,73, 69,93, 31,96, 26,54, 26,01 a 24,70 ppm.

• ·· 00 00 00 00 0 0 0 0 * * · *000 * * 00000 0000

0 0000 0000 000 000* «· *0 00 0*

Příklady 51 až 80

Podle dříve popsaných pracovních postupů a příslušných výchozích materiálů byly připraveny následující sloučeniny:

a- (2-eth oxyf e ny I)-N-be n zy I n itron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-(2,2,4,4-tetrametylpent-3-yl)nitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-but-2-ylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-but-2-ylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-cyklopentylnitron.

a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-AZ-n-propylnitron a-(4- be n zy I oxyf e n y I)-N-n -propyl n i tron a-(4-benzyloxyfenyl)-/\/-isopropylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\Z-(2-methylbut-2-yl)nitron a-(2-ethoxyfenyl)-AZ-(2-methylbut-2-yl)nitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-W-cyklooktylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/7-cyklobutylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-A/-cyklobutylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-/7-řert-oktylnitron a-[4-(4-fluorbenzyloxy)fenyl]-/V-cyklohexylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-íert-oktylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-cyklopropylnitron a-[4-(4-fluorbenzyloxy)fenyl]-/\/-isopropylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-cyklooktylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-/V-cyklopropylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-(3,5-dimethyl-1-adamantyl)nitron a- (4-be n zy I oxyf eny I)-N-1 - adam an ty I n itron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-1-methoxy-2-methylprop-2-yl)nitron a-(4-benzyloxyfenyl)-AZ-2-adamantylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-/V-cyklooktylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-A/-1-adamantylnitron a-[4-(4-methoxybenzyloxy)fenyl]JV-íert-butylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-(3-methylbut-1-yl)nitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-cyklooktylnitron, a a-[4-(4-fluorbenzyloxy)fenyl]-/V-cyklopentylnitron.

99 9φ 99 99 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 999 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ·

9 9 9 9 9 9 9 9 9

999 9999 99 99 99 99

Porovnávací příklad 1

Syntéza ot-(2-methoxyfenyl)-/V-ferí-butylnitronu

Uvedená sloučenina byla připravena podle pracovního postupu popsaného u příkladu 7 za použití 2-methoxybenzaldehydu a A/-řert-butylhydroxylaminu. Uvedená sloučenina byla izolována jako bílé krystalky s celkovou výtěžností 82,9 % a teplotou bodu tání 109,1 °C (R, = 0,53 na silikagelové destičce za použití ethylacetátu jako eluantu).

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 3004,0 (aromatický CH), 2966,0 (CH), 1593,4 (C=N), 1556,1 (benzenový kruh), 1235,4 (Ar-O), 1125,5 (N-O) a 1017,3 (alkyl-O).

⁴H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 9,343 (1H, dd, J = 7,9 Hz, J = 1,7 Hz, aromatický H), 8,025 (1H, s, nitronyl CH), 7,329 (1H, td, J = 7,9 Hz, J = 1,7 Hz, aromatický H), 6,993 (1H, t, J = 7,7 Hz, aromatický H), 6,856 (1H, d, J = 8,4 Hz, aromatický H), 3,841 (3H, s, OCH₃) a 1,587 (9H, s, 3 CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 157,452, 131,353, 128,836, 124,535, 120,890, 120,234, 109,739, 70,843, 55,392 a 28,058.

Porovnávací příklad 2

Syntéza a-(3-methoxyfenyl)-/V-tert-butylnitronu

Uvedená sloučenina byla připravena podle pracovního postupu uvedeného v příkladu 11 za použití 3-methoxybenzaldehydu a W-řert-butylhydroxylaminu. Sloučenina byla izolována jako krystalická tuhá látka s celkovou výtěžností 56,5 % a s teplotou bodu tání 93,4 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2977 (CH), 1589 (C=N), 1110 (N-O), a 1035 (C-O).

¹H NMR (DMSO-d₆, 270 MHz): δ = 8,20 (1H, m, fenyl H), 7,84 (1H, s, nitronyl H), 7,78 (1H, d, J = 8,0 Hz, fenyl H), 7,33 (1H, t, J = 8,0 Hz, fenyl H), 6,98 (1H, dd, J = 8,1, 2,5 Hz, fenyl H), 3,77 (3H, s, CH₃) a 1,51 (9H, s, 3 CH₃).

¹³C NMR (DMSO-d_e, 67,9 MHz): δ = 159,76, 133,55, 129,80, 129,40, 121,96, 116,41,

113,34, 70,89, 55,35 a 28,04.

tt tttt tt· tttt tttt tttt • ••tt · ·· tt * tt ♦ • · · · tttttt tt tttt · ·· ···· *··· *·«··»· · · ·· · * «·

Porovnávací příklad 3

Syntéza a,-(4-ethoxyfenyl)-/V-isopropylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle pracovního postupu uvedeného u příkladu 11 za použití 4-ethoxybenzaldehydu a Λί-isopropylhydroxylaminu. Sloučenina byla získána jako tuhá látka s výtěžností 41,2 % a teplotou bodu tání 115,1 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm'¹): 2979,6 (CH), 1597,5 (C=N), 1302,4 (CH₃), 1259,2 (C-O-C), a 1169,4 (N- O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,20 (2H, d, J = 9,0 Hz, fenyl 2CH), 7,33 (1H, s, nitronyl CH), 6,88 (2H, d, J = 9,0 Hz, fenyl 2CH), 4,06 (3H, m, CH₂ a CH), 1,46 (6H, m, 2 CH₃) a 1,40 (3H, m, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 160,6, 131,8, 130,7, 123,8, 114,4, 67,1, 63,4, 20,5 a 14,3.

Porovnávací příklad 4

Syntéza a-(4-butoxyfenyl)-/V-tert-butylnitronu

Jmenovaná sloučenina byla připravena podle pracovního postupu uvedeného u příkladu 11 za použití 4-butoxybenzaldehydu a Λί-íert-butylhydroxylaminu. Sloučenina byla získána jako tuhá látka s výtěžností 96 % (7,18 g) a teplotou bodu tání 68,5 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,27 (2H, d, J = 8,8 Hz, fenyl 2H), 7,45 (1H, s, nitronyl H), 6,91 (2H, d, J = 8,8 Hz, fenyl 2H), 4,00 (2H, t, CH₂), 1,60 (9H, s, íert-butyl H), 1,50 (4H, m, 2CH₂) a 0,97 (3H, t, J = 6,7 Hz, CH₃).

Porovnávací příklad 5

Syntéza a-(4-pentyloxyfenyl)-/V-fert-butylnitronu

Uvedená sloučenina byla připravena podle pracovního postupu popsaného u příkladu 2 za použití 4-hydroxybenzaldehydu, 1-jodpentanu a 2-methyl-2-nitropropanu. Uvedená sloučenina byla izolována jako tuhá látka s celkovou výtěžností 75 % s teplotou bodu tání 43,2 °C.

• ·· ·* 44. ·0 ··

9 9 9 4 9 9 9 9 ·

4 9 4 444 4 4 4 4

9 9 9 4 4 4 9 4 9 4 9

4 4 4 4 4 4 4 4 4

444 4444 49 44 44 99

Spektroskopická data jsou následující:

IR (KBr, cm¹): 3092,7 (CH), 2972,1 (CH), 1604,9 (C=N), 1362,9 (CH₃), 1258,8 (C-O-C) a 1117,3 (N-O).

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,24 (2H, d, J = 9,1 Hz, fenyl 2H), 7,43 (1H, s, nitronyl H), 6,69 (2H, s, J = 9,1 Hz, fenyl 2H), 3,97 (2H, t, J = 6,4 Hz, CH₂), 1,76 2H, m CH^, 1,57 (9H, s, 3 CH₃), 1,39 (4H, m, 2, CH₂) a 0,90 (3H, t, J = 6,9 Hz, CH₃).

¹³C NMR (CDCI₃, 67,9 MHz): δ = 160,8, 130,9, 129,7, 124,0, 114,4, 69,9, 68,0, 28,5, 28,0, 27,8, 22,1 a 13,6.

Porovnávací příklad 6

Syntéza a-(4-hexyloxyfenyl)-A/-íerí-butylnitronu

Roztok 4-hexyloxybenzaldehydu (3,83 g, 18,6 mmol) v 120 ml benzenu byl zahříván s A/ tertbutylhydroxylaminem (3,32 g, 37,2 mmol) pod zpětným chladičem po 18 h. Reakční směs byla koncentrována rotačním odpařováním a výsledný zbytek přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití 50:50 ethylacetatu/hexanu a získána požadovaná sloučenina (2,88 g, výtěžnost 55,8 %) jako tuhá látka s teplotou bodu tání 69,0 °C.

Spektroskopická data jsou následující:

¹H NMR (CDCI₃, 270 MHz): δ = 8,27 (2H, d, J = 8,8 Hz, fenyl 2H), 7,45 (1H, s, nitronyl H), 6,91 (2H, d, J = 8,8 Hz, fenyl 2H), 4,00 (2H, t, J = 6,4 Hz, O-CH₂), 1,60 (9H, singlet, řert-butyl H), 1,36 (8H, m, 4 CH₂) a 0,90 (3H, t, CH₃).

Příklad I

Studie elektronové spinové rezonance (ESR)

Při této zkoušce je ukazována schopnost a-aryl-A/-alkylnitronů podle dříve uvedeného obecného vzorce I zachytit volné radikály za pomoci techniky spinového lapače ESR. Viz např. K. R. Maples a spol., v „In Vivo Detection od Free Radical Metabolites“, Free fíadicals in Synthesis and Biology (F. Minisci, vyd.), str. 423 až 436 (Kluwer Academie Publishers, Boston, 1989); a J. A. DeGray a spol., „Biological Spin Trapping“, Electron Spin Resonance 14, 246 až 300 (1994). Při této zkoušce byl použit systém uvolňující ř-butylhydroperoxidové/železnaté volné radikály. Použitý systém produkuje ř-butylalkoxylové, í-butylperoxylové a methylové radikály. a-aryl-A/-alkylnitrony podle předloženého vynálezu jsou schopné zachytit tyto radikály

• toto	• ·	«·	toto	··
·· · ·	•	t ·	to t	• to
» ·	•		to to	* *

« · tototo ···♦	• ··	• · · • ·	• « • to	• · • ·

Κ 490 μΙ 100 mmol roztoku a-(2-ethoxyfenyl)-W-fert-butylnitronu ve vodě bylo přidáno 5 μΙ 100 mmol roztoku síranu železnatého. Reakce byla iniciována přidáním 5 μΙ 100 mmol f-butylhydro-peroxidu. Konečná koncentrace reagencií byla 1 mmol železnatého iontu, 1 mmol tbutylhydroperoxidu a 98 mmol nitronové sloučeniny ve vodě. Po smíchání byl roztok rychle přenesen do ploché křemenné nádobky a ta umístěna na své místo ve spektrometru Bruker ESP 300 ESR a měření bylo uskutečněno v průběhu 5 minutového míchání. Nastavení spektrometru ESR bylo: 3480 G centrální pole, šířka pole 200 G, doba snímání 480 s, frekvence 9,76 GHz, intenzita 10 dB, zisk 1,6 x 10⁵, modulová amplituda 0,200 G, časová konstanta 0,320 s a fáze 270°. Výsledné spektrum ESR, ukazované na obr. 1, odpovídá jednomu druhu, charakterizovanému jedním 16,8 G tripletem (1:1:1) a dublety 4,3 G (1:1), představující a_N a a_H. Záznamy jsou považovány za methylové radikálové adukty a-(2-ethoxy-fenyl)-W-řert-butylnitronu. Podle toho spektrum ESR zachycené na obr. 1 značí, že a-aryl-Walkylnitrony podle obecného vzorce I jsou účinné v zachycování volných radikálů a že takové sloučeniny mohou být použity jako analytické reagencie pro účely ESR.

Příklad II

Inhibice tvorby Αβ beta řasených povlaků

Usazování amyloidového β-peptidu (Αβ) je spojeno s rozvojem Alzheimerovy choroby. Viz např. G. G. Glenner a spol., (1984) Biochem. Biophys. Res. Commun. 120, 885 až 890; a R. E. Tanzi (1989) Ann. Med., 21, 91 až 94. Podle toho sloučeniny účinně přerušující tvoření Αβ(1 až 40) nebo Αβ(1 až 42) beta řasených povlaků jsou potenciálně užitečné pro prevenci a/nebo zvrat takových amyloidních usazenin. Je známo rychlé spojení Thioflavinu T (ThT) s beta řasenými povlaky, zvláště s fibrilovými shluky syntetického Αβ(1 až 42). Toto spojení je příčinou vzniku excitačního maxima při 440 nm a emise při 490 nm. Jak bylo zjištěno měřením fluorescenčních změn, uvedená zkouška ukazuje schopnost zamezení spojení ThT některých a-aryl-Walkylnitronů podle shora uvedeného obecného vzorce I se syntetickým Αβ(1 až 42),.

Zkoušky byly provedeny za použití fluorescenční čtecí desky CytoFluor II s následujícími parametry:

Filtry: Excitace 440 nm/20

Emise 490 nm/40

Zisk: 75

Časový sled cyklů: 30 min

000 0000 «0 00 • 0 0

0 0 0 0

00 ·0 ·

0 0 0

00

Zisk: 75

Časový sled cyklů: 30 min

Čas měření: 720 min (24 cykly) nebo závisle na zkušebním provedení

Deska: 96 jamek

Do každé jamky bylo odměřeno 95 μΙ ThT (3 μίτιοΙέΓηί) v PBS (pH 6,0), 2 μΙ sledované sloučeniny (10 μπιοΙέΓηί) s 0,05 % methylcelulosy v PBS (pH 6,0) a 3 μΙ Αβ(1 až 42) (3 μρ) v destilované H₂O. Měření fluorescence počalo po přidání Αβ(1 až 42) a pokračovalo celkem po 12 h. Procentuální výsledek zkoušky inhibice tvoření beta řasených povlaků byl vypočten z rozdílu relativních fluorescenčních jednotek shluků za přítomnosti a za nepřítomnosti zkoušené sloučeniny. Snížení tvorby Αβ(1 až 42) řasených povlaků o nejméně 30 % v poroynání se srovnávacím vzorkem je považováno pro tuto zkoušku za významné. Výsledky těchto zkoušek in vitro jsou popsány níže.

Příklad III

Ochrana před ztrátou neuronálních buněk způsobovanou Αβ(25 až 35)

Je známo, že pacienti s Alzheimerovou chorobou trpí progresivní ztrátou neuronálních buněk. Viz např. P. J. Whitehause a spol., (1982) Science 215, 1237 až 1239. Provedená zkouška ukazuje schopnost některých a-aryl-W-alkylnitronů podle shora uvedeného obecného vzorce I chránit před ztrátou neuronálních buněk vyvolanou působením Αβ(25 až 35). Byl připraven Hippokampus Sprague Dawleyových I8denních krysích embryí a rozetřen k přípravě neuronálních kultur. Buňky (3 χ 10⁵) byly rozprostřeny na 35 mm desce pokryté poly-D-lysinem obsahujícím minimum Eaglova základního media dodávaného s 10 %ním fetálním šerem skotu. Po 3 až 5 h bylo originální medium odstraněno a nahraženo 1 mí čerstvého media. Kultury byly pěstovány v inkubátoru při 37 °C ve vlhčené atmosféře s 5 % COJ95 % vzduchu. Gliální růst byl pozorován jako monovrstva pod neurony.

K buňkám (7 DIV) bylo přidáno 30 μπιοΙ Αβ(25 až 30) rozpuštěných v destilované vodě (uchovávané při -20 °C) a 100 μπιοΙ zkoušené sloučeniny v 1 %ní methylcelulose. Kontrolní zkoušky byly provedeny bez zkoušené sloučeniny. Procentuální množství morfologicky živých neuronů po zkoušce o trvání 96 h bylo zjištěno spočtením živých neuronů (3 regiony/jamka, n = jamek). Snížení ztráty neuronálních buněk podmíněné přítomností Αβ(25 až 35) o přinejmenším 30 % při porovnání s kontrolními zkouškami je považováno za významné.

Výsledky těchto zkoušek in vitro jsou popsány níže.

• fefefe • fe ·· fe fefe fe fe fefe · fe fefe········· fefe fefefefe fefefefe fefefe fefefefe fefe fefe fefe fefe

Příklad IV

Snížení vzrůstu množství interleukinu 1β a tumorového nekrotického faktoru α vytvářeného působením amyloidu β

V popisované zkoušce je ukázána schopnost některých a-aryl-W-alkylnitronů s obecným shora uvedeným vzorcem I snižovat množství interleukinu 1β a tumorového nekrotického faktoru α (TNFa), které vzniká působením amyloidu β prostřednictvím LPS a uvedené snížení je podmíněno snížením množství amyloidu β. Buňky THP 1, lidská řada monocytových buněk podle American Type Culture Collection, vyrůstaly v mediu RPMI-1640 s přísadou 10 % fetálního sera skotu (FBS, neaktivovaného teplem) v T-baňkách. Medium bylo měněno každé dva dny odstředěním buněk (800 obr./min) a přidáním stejného množství čerstvého media. Jinak byly kultury uchovávány za dodávky čerstvého media. Kultury byly udržovány s buněčnou koncentrací mezi 1 x 10⁵ a 1 x 10⁶ buňkami/ml. Protože sera mohou obsahovat neznámé faktory, které mohou ovlivňovat vznik makrofagů/monocytů IL-1, bylo množství FBS sníženo na 5 % za 24 h. FBS bylo dále redukováno na 2 % po 2 dny před začátkem každé zkoušky. Buňky byly shromážděny odstředěním a suspendovány v mediu obsahujícím 2 % FBS. Počet buněk byl spočten a buňky rozprostřeny na desce s 24 jímkami (3 x 10⁵ buněk /6 ml na jamku). Buňky pak byly ošetřeny samotným LPS (0,5 μg/ml nebo 0 až 10 μg/ml na dávku LPS podle zkoušky) nebo v kombinaci s peptidem Αβ (5 μηιοΙ nebo 0,05 až 5 μπιοΙ podle druhu zkoušky). Při stanovení účinku zkoušené sloučeniny na IL-Ιβ a snížení TNFa, bylo přidáno 100 μπιοΙ zkoušené sloučeniny s LPS a Αβ(25 až 35) a směs byla ponechána v inkubátoru po 48 h před provedením ELISA.

Sekrece IL-Ιβ a TNFa do media stimulovaného buňkami THP-1 v přítomnosti nebo nepřítomnosti amyloidového peptidu a zkoušené sloučeniny byla sledována komerčně dostupným zařízením ELISA (systém R & D ). Stručně, mikrotitrační deska pokrytá myší monoklonální antilátkou proti lidskému IL-Ιβ nebo TNFa byla dodána výrobcem. Standardy a vzorky byly do jamek odpipetovány a přítomný IL-Ιβ nebo TNFa byl vázán nepohyblivou antilátkou. Nevázané proteiny byly odstraněny promytím vodou a do jamek přidána křenová peroxidasová polyklonálni antilátka specifická pro IL-Ιβ nebo TNFa jako „převrstvení“ IL-Ιβ a TNFa vázané v předcházejícím kroku. Po promytí a odstranění nevázané antilátky-enzymu, byl do jamek přidán roztok (peroxid vodíku/tetramethylbenzidin v objemovém poměru 1:1) k vytvoření zabarvení úměrného množství IL-Ιβ nebo TNFa vázaného v předcházejícím kroku. Vytváření zabarvení bylo zastaveno 2 N kyselinou sírovou a optická hustota standardu a zkušebních vzorků byla měřena při 450 nm. Množství IL-1 nebo TNFa přítomné ve vzorku bylo • 00 ·0 00 00 00 0000 0 00 000 0

0 0 0 *00 0 0 0 0

0 0000 0000 000 0000 00 00 00 00 vypočteno podle standardní křivky. Zkoušky byly prováděny čtyřnásobně. Snížení vzrůstu množství interleukinu 1β nebo tumorového nekrotického faktoru v důsledku působení β amyloidu bylo přinejmenším 30 %ní v porovnání se slepými zkouškami a je tedy považováno podle provedených zkoušek za významné. Výsledky těchto zkoušek in vitro jsou popisovány níže.

Příklad V

Ochrana před toxicitou způsobovanou IL-Ιβ a IFNy

Při této zkoušce byla sledována schopnost některých α-aryl-W-alkylnitronů podle shora uvedeného obecného vzorce I snížit neuronální toxicitu způsobovanou AI-1 β a IFNy v neuronálních kulturách směsného krysího hippokampusu. Krysí hippocampus po 18 dnů vyvíjených embryí byl uvolněn a inkubován v HBSS obsahujících 0,1 % trypsinu při 37 °C po 30 minut. Tkáň byla zavěšena v povlakovém mediu složeného z minima základního media podle Eaglea doplněného 2 ml l-glutaminu, 14,75 mmol KCI, 1 mmol pyrohroznové kyseliny, 10 % fetálního sera skotu a 100 jednotkami/ml penicilinu/100 μο/ml streptomycinu. Po rozetření plamenem leštěnou Pasteurovou pipetou byly buňky zředěny přídavným povlakovým mediem, spočítány a umístěny s hustotou 3,5 x 10⁵ml/jamka na 6-jamkové desce podle Falcona, která byla předem po 2 až 3 hodiny při teplotě místnosti pokryta 20 pg/ml poly-D-lysinem a dvakrát promyta HBSS. Po 2 až 3 h bylo původní medium odstraněno a nahrazeno 1 ml čerstvého media. Kultury byly uchovávány při 37 °C ve vlhčené atmosféře s 5 % COý95 % vzduchu po 12 dnů.

K provedení zkoušek bylo použití 12 DIV hippokampusových kultur obsahujících neurony a astrocyty. Do každé jamky bylo vloženo 200 jednotek/ml rekombinovaného myšího IL-Ιβ (Genzyme) a 1.000 jednotek/ml IFNy (Genzyme). Do každé jamky bylo okamžitě přidáno 10 μΙ zkoušené sloučeniny (konečná koncentrace 100 pmolární) v 1 %ní methylcelulose. Do kontrolních jamek byla dodána jen 1 %ní methylcelulosa. Pro pozitivní kontrolu byl použit Dexymethasone (30 pmolární). Kultury byly inkubovány při 37 °C ve vlhčené atmosféře s 5 % CO₂/95 % vzduchu po 46 nebo 96 h. Postižené neurony byly určeny ve všech zkouškách mikroskopem s fázovým kontrastem a kvantifikovány měřením uvolněného cytosolického laktatu dehydrogenasy (LDH) ve sledovaných kulturách.

Uvolnění LDH ve zkoušeném mediu bylo určeno konverzí NAD na NADH po přísadě laktatu, a měřeno spektrofotometricky z hodnoty snížení při absorbanci 340 nm. Aktivita LDH je

99 99

99

9 9 * «0··

9 9 9 9

9 9 9

99

9 9 9

9 9 · • · ·· ·

0 0 0

00 definována jako množství enzymu, které za zkušebních podmínek katalyzuje vytvoření jednoho mikromolu NADH za minutu. Na desku s 96 jamkami bylo vneseno 0,05 ml media z každého vzorku a přidáno ke směsi 0,10 ml reagencie z přístroje LD-L 20 (Sigma). Deska byla ihned umístěna do čtecího zařízení SpectraMax 340 a odčítáno při vlnové délce 340 nm při 25 °C po 3 minuty v intervalech po 30 s. Snížení neuronálního postižení bylo přinejmenším 30 % v porovnání s kontrolními zkouškami a je považováno za významné. Výsledky těchto zkoušek in vitro jsou popisovány níže.

Výsledky zkoušek in vitro:

Některé ze sloučenin připravených podle shora uvedených pracovních postupů byly zkoušeny přinejmenším v jednom z popsaných zkoušek in vitro. Sloučeniny podle předloženého vynálezu buď brzdí vznik Αβ(1 až 42) beta řasených povlaků a/nebo ztrátu neuronálních buněk v důsledku působení Αβ(25 až 35) a/nebo zvětšují snížení amyloidem β tvořenéhu interleukinu-ΐβ a/nebo tumorového nekrotického faktoru a/nebo toxicitu způsobovanou IL-Ιβ/ΙΓΝγ přinejmenším o 30 % v porovnání s kontrolními zkouškami, nebo lze předpokládat jejich účinnost přinejmenším v jedné z uvedených dalších zkoušek in vitro. Na rozdíl sloučeniny z porovnávacích zkoušek 1 až 6 zklamaly při zkouškách inhibice tvorby beta řasených povlaků vznikajících působením Αβ-(1 až 42) a/nebo ztrátě neuronálních buněk působením Αβ(25 až 35) a/nebo snížení interleukinu 1β vyvolaného amyloidem β a/nebo tumorového nekrotického faktoru a/nebo toxicity vyvolané IL-Ιβ/ΙΓΝγ o přinejmenším 30 % v porovnání s kontrolními zkouškami.

Příklad VI

Snížení nedostatku poznávací schopností zapříčiněné Αβ-peptidem/ibonatem

Při této zkoušce byla sledována schopnost některých a-aryl-A/-alkylnitronů podle shora uvedeného obecného vzorce (l)snížit in vivo narušení zvířat působením ibonatu a Αβ(25 až 35). Použitý postup při této zkoušce byl stejný jako popisuje Dornan a spol. V Neuro Report 5, 165 až 168 (1993). Samčí Sprague-Dawleyho krysy (200 až 300 g) byly zváženy a bylo jim orálně podáno 10 mg/kg a-(2-ethoxyfenyl)-/7-íert-butylnitronu nebo 1 % methylcelulosy. Jednu hodinu později bylo krysám stereotaxikálně injektováno do oblasti CA1 na každou stranu jejich hippokampusu 8 nmol Αβ(25 až 35) a 6 nmol ibotenatu (koordináty bregma -3,6 = AP, ±2,2 = ML, -3,0 = DV z vrchní strany důry). Kontrolně byl injektován PBS (pH 7,4). Všechny injekce měly objem 1,5 μΙ. Zvířatům, která dostala PBS, bylo orálně podáno 1 % methylcelulosy. Orální podávání pokračovalo denně až do konce Morrisova vodního labyrintového testu.

• fe fefe ·· fefe fefe • fe · » · ···· • · ··*» fe fefe fe • fefe fefe fe·· fefe fe • fefefefe fefefefe • fefefefe fefefefe fefe fefe

Devět až jedenáct dnů po injekci byla zvířata zkoušena úlohou Morrisova vodního labyrintového testu ke stanovení prostorové paměti a učení. Zvířata byla zkoušena po tři dny čtyřmi až šesti pokusy denně. Poslední pokus čtvrtého dne byl proveden za odstranění podložky a byl zkoušen čas v kvadrantu a překročení kruhu. Následovala zkouška chování, po které byla zvířata usmrcena 10 %ním neutrálním formalinem. Mozek byl následně vložen 1 týden do 10 %ního formalinu a pak rozřezán na plátky pro histologické zhodnocení. Pro porovnání ztráty neuronálních buněk mezi skupinami bylo použito zbarvení kresylovou violetí (objem zranění) v hippokampusu. Data ukázala, že a-(2-ethoxyfenyl)-A/-řert-butylnitron snižuje Αβ peptidem/ibotenatem vyvolávaný deficit učenlivosti.

Příklad VII

Snížení nedostatečnosti v učenlivosti autoimunních myší

Při této zkoušce byla sledována schopnost některých a-aryl-W-alkylnitronů podle shora uvedeného obecného vzorce I snížit nedostatečnost v učenlivosti u kmenu autoimunních myší. MRL/MpJfas^lpr („mutantní myší“ nebo „Fas“) kmen myší je popisován jako vhodný pro modely lupusu vzhledem k jejich autoimunní lymfoproliferativní pathologii. Zvláště mutantní myši ukazují zbrzdění učenlivosti ve stáří přibližně čtyř měsíců, které není pozorováno ve stáří dvou měsíců. Viz např. Forster a spol., 1988 Behav. Neural Biology, 49, 139 až 151.

Při této zkoušce byly použity samčí myši MRL/MpJ Fas^lpr a normální MRL/Mpl + + myši ve stáří 8 týdnů. Byly zváženy a bylo jim podáváno orálně 100 mg/kg zkoušené sloučeniny (buď <x-(2-ethoxyfenyl)-/V-fert-butylnitron nebo a-(4-ethoxyfenyl)-W-cyklohexylnitron) nebo 1 % methyl-celusového nosiče denně po 8 až 9 týdnů. Ve stáří 4 měsíců byly myši přezkoušeny na účinnost ochrany, stanoveny rozdíly, určena pitevní kriteria a učenlivost při jednodenní labyrintové úloze T při maximálně 25 pokusech. Kriteria byla určována ze čtyř až pěti správných pokusů v porovnání s posledními dvěma kladnými zkouškami v učenlivosti při stejném zacházení. Myši Fas^lpr vykázaly úbytek jak v opatrnosti, tak v učenlivosti v porovnání s normálními myšmi, které dostávaly 1 % methylcelulosy. Na rozdíl toho však myši Fas^lpr, které dostávaly zkoušenou sloučeninu podle předloženého vynálezu, vykázaly sníženou ztrátu na hodnotě poznání a nižší hodnoty ve ztrátě učenlivosti vzhledem k neošetřeným mutantním myším (tj. podobně jako u normálních kontrol). Tyto výsledky ukazují, že a-aryl-W-alkylnitrony podle shora uvedeného obecného vzorce I vykazují snížení nedostatku učenlivosti u kmenů autoimunních myší.

• · * * · · · · • · ♦ ··· · « · · • · · · « « · « « · 9 • · * « · · · · · • •fe ···· »· fe* «« _et

Příklad Vlil

Prevence experimentální alergické encefalomyelitidy vyvolané MPB

Roztroušená skleróza (MS) je chronický zánětlivý neuspořádaný stav (CNS) způsobený demyelinací mozkového a míšního vaziva. Choroba je charakterizována progresivní disfunkcí CNS, včetně svalové ochablosti a třesu, inkontinence, poruchami zraku a mentálními poruchami s pracovní neschopností a mrzutostí.

Experimentální alergická encefalomyelitida (EAE) způsobená injekcí myelinového bazického proteinu (MPB) morčete nebo peptidových fragmentů MPB je podle předpokladu vhodný model pro MS. Viz např. D. E. McFarlin a spol., „Reccurent Experimental Allergic Encephalomyelitis in the Lewis Rat“, The Journal of Immunology, 113 (2), 712 až 715 (1974). Při této zkoušce byla zjišťována účinnost některých a-aryl-/V-arylnitronů podle shora uvedeného obecného vzorce I v prevenci před EAE způsobovanou MPB.

Samičí Lewisovy krysy ve stáří 8 týdnů (180 až 250 g) byly zváženy a pak jim byly podány dvě intradermální injekce (každá 0,1 ml) 0,4 mg M. tuberkulinu v 0,1 ml nekompletním Freundově doplňovacím roztoku a 50 mg myelinového bazického proteinu v 0,1 ml fyziologického roztoku do základní části ocasu. Zvířata byla denně vážena a byl zaznamenán klinický stav počínaje 8. dnem po inokulaci, podle následujících kriterií:

0,0 = žádná nemoc

0,5 = ochablost konce ocasu

1,0 = ochlablost celého ocasu

1.5 = slabost zadních končetin 2,0 = paralyza zadních končetin

2.5 = paralyza zadních končetin a slabost předních končetin 3,0 = paralyza zadních a předních končetin

4,0 = stav umírání nebo smrt

Po 3. dnu po inokulaci zvířat jim byla podána orálně buď zkoušená sloučenina (100 mg/kg) nebo 1 % methylcelulosového nosiče až do 16. dne. Výsledky ukázaly, že sloučeniny podle příkladů 3, 11, 17, 22, 41, 42 a 45 snižují zánětlivou nedostatečnost CNS u zvířat s akutním « 00 00 0« »0 00

0* 0 « 0 *000 • · »0000 *000 0 · · · 00 0*0 00 0 • * 0000 000«

000 *000 00 00 00 00

ΕΑΕ. Zkoušené dávky sloučenin podle příkladů 4, 5, 7, 10, 15 a 29 nesnižují významně nedostatečnost zánětlivého procesu CNS.

Z předcházejícího popisu si může zkušený pracovník v oboru učinit úsudek na základě různých druhů, modifikací a změn u sloučenin a způsobů podle předloženého vynálezu. Všechny popisované modifikace jsou považovány za zahrnuté v následujících patentových nárocích.

Claims

1. Sloučenina, která má strukturu podle obecného vzorce I

0) ve kterém

R² je vybrán ze skupiny zahrnující vodík, alkoxy, alkcykloalkoxy, cykloalkoxy a halogen, nebo jsou-li R¹ a R² připojeny k sousedícím uhlíkovým atomům, R¹ a R² mohou být spojeny a vytvářet skupinu alkylendioxy;

R⁴ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík a alkyl;

(ii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je fert-butyl, pak R¹ není 4-n-butoxy, 4-n-pentyloxy nebo 4-n-hexyloxy;

(iv) jsou-li R¹ a R² spolu spojeny a vytvářejí skupinu 3,4-methylendioxy a R³ a R⁴ jsou vodík, pak R⁵ není isopropyl nebo fert-butyl;

(vi) je-li R¹ 4-methoxy, R² 3-ethoxy, a R³ a R⁴ jsou vodíky, pak R⁵ není 2,2-dimethyl-but-3-yl nebo 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl; a (vii) jsou-li R³ a R⁴ vodíky a R⁵ je fert-butyl, pak R¹ není 4-methoxy, když R² je 2-fluor a R¹ není 2-methoxy když R² je 4-fluor.

2.

Sloučenina podle nároku 1, ve které R⁴ je vodík.

·· tttt tttt tttt tttt • tt tttttt ···· • · ···· · tttt · .

• tttt tttt tttttt tttt · • ··· · · tttttt • tttttt tttt tttt tttt ··

3. Sloučenina podle nároku 2, ve které je R³ vybráno ze skupiny obsahující vodík nebo alkoxy.

4. Součenina podle nároku 3, ve které je R² vybráno ze skupiny obsahující vodík, alkoxy a fluor.

5. Sloučenina podle nároku 4, ve které je R¹ vybráno ze skupiny obsahující alkoxy, alkaryloxy a cykoalkoxy.

6. Sloučenina podle nároku 4, ve které je R¹ a R² jsou spolu spojeny a vytvářejí skupinu alkylendioxy.

7. Sloučenina podle nároku 5 nebo 6, ve které je R^s vybráno ze skupiny obsahující alkyl mající 3 až 8 uhlíkových atomů a cykloalkyl mající 3 až 10 uhlíkových atomů.

8. Sloučenina podle nároku 7, ve které R⁵ je vybráno ze skupiny obsahující n-propyl, isopropyl, 1-methoxy-2-metylprop-2-yl, n-butyl, but-2-yl, ře/í-butyl, 2-methylbut-2-yl, 3-methylbut-1-yl, 3,3-dimethylbut-2-yl, 4-methylpent-2-yl, 2,4-dimethyl-2-pentyl, 2,2,4,4-tetramethylpent3-yl, cyklopropyl, cyklobutyl, tert-oktyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cyklooktyl, 1-adamantyl, 2adamantyl, 3,5-dimethyl-l-adamantyl a benzyl.

9. Sloučenina, která má strukturu podle obecného vzorce II:

ve kterém

R⁶ je vybráno ze skupiny zahrnující alkoxy s 1 až 8 uhlíkovými atomy, alkaryloxy se 7 až 10 uhlíkovými atomy, aryloxy mající 6 až 10 uhlíkových atomů;

R⁷ je vybráno ze skupiny zahrnující alkoxy s 1 až 8 uhlíkovými atomy a fluor, nebo kde R⁶ a R⁷ jsou umístěny na přilehlých uhlíkových atomech, R⁶ a R⁷ mohou být spolu spojeny a vytvářet skupinu alkylendioxy s 1 až 6 uhlíkovými atomy;

R⁸ je vybráno ze skupiny obsahující vodík a alkoxy mající 1 až 8 uhlíkových atomů; a • · • ·

R⁹ je vybráno ze skupiny obsahující alkyl s 3 až do asi 8 uhlíkových atomů, substituovaný alkyl mající 3 až do asi 8 uhlíkových atomů a cykloalkyl mající 3 až do asi 10 uhlíkových atomů;

za předpokladu, že:

(i) je-li R⁷ methoxy a R⁸ je vodík nebo methoxy, R^e není methoxy;

(ii) jsou-li R⁶ a R⁷ spolu spojeny a vytvářejí skupinu 3,4-methylendioxy a R⁸ je vodík, pak R⁹ není isopropyl nebo řerř-butyl; a (iii) je-li R⁶ 4-methoxy, R⁷ 3-ethoxy a R⁸ je vodík, pak R⁹ není 2,2-dimethylbut-3-yl nebo 1 -hydroxy-2-methylprop-2-yl.

10. Sloučenina podle nároku 9, ve které je R^e alkoxy mající 1 až 8 uhlíkových atomů, R⁷alkoxy mající 2 až 8 uhlíkových atomů a R⁸ je vodík.

11. Sloučenina podle nároku 10, ve které je R^e methoxy, R⁷ ethoxy a R⁸ vodík.

12. Sloučenina podle nároku 9, ve které je R⁶ ethoxy; a R⁷ a R⁸ jsou vodík.

13. Sloučenina podle nároku 9, ve které je R⁶ benzyloxy, R⁷ alkoxy mající 1 až 8 uhlíkových atomů, a R⁸ je vodík.

14. Sloučenina podle nároku 9, ve které je R⁶ benzyloxy; a R⁷ a R⁸ jsou vodík.

15. Sloučenina podle nároku 9, ve které je R⁶ alkoxy mající 1 až 8 uhlíkových atomů, R⁷ je fluor a R⁸ je vodík.

16. Sloučenina podle nároku 9, ve které R⁶ a R⁷ jsou spolu spojeny a vytvářejí skupinu methylendioxy nebo ethylendioxy a R⁸ je vodík.

17. Sloučenina podle nároku 9, ve které jsou R⁶, R⁷ a R⁸ každý nezávisle alkoxy mající 2 až 8 uhlíkových atomů.

18. Sloučenina vybraná ze skupiny obsahující:

<x- (4-h e pty I oxyf e ny I) -N-tert- buty I n itron a-(4-hexyloxyfenyl)-/V-n-propylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\/-íert-butylnitron • ·· · · ·· · · ·· ···· ··· ···· • · · · · · · ···· • · toto ·· ··· · · · • · ···· · · ♦ · ··· ···· ·· ·· ·· ·· a-(4-ethoxyfenyl)-W-ře/Ť-butylnitron a-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-/V-íert-butylnitron a-[3-(4-methoxyfenoxy)fenyl]-W-fert-butylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-řert-butylnitron a-(3,4-ethylendioxyfenyl)-W-fert-butylnitiOn a-(3,4-methylendioxyfenyl)-W-fert-butylnitron a- (4-ethoxyfe nyl) -A/-cykloh exyl nitron a,-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-/V-cyklohexylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-cyklohexylnitron a-(3,4-ethylendioxyfenyl)-W-cyklohexylnitron a-(4-ethoxy-3-methoxyfenyl)-A/-cyklohexylnitron a-(3,4-ethylendioxyfenyl)-A/-isopropylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-W-isopropylnitron a-(2-ethoxyíenyl)-AZ-isopropylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-W-cyklohexylnitron a-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-W-isopropylnitron a-(4-ethoxy-3-methoxyfenyl)-W-isopropylnitron a-(3-ethoxy-4-hexyloxyfenyl)-/\Z-cyklohexylnitron a-(4-benzyloxy-3-methoxyfenyl)-W-n-butylnitron a-(4-ethoxy-3-methoxyfenyl)-/V-n-butylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-W-n-butylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-n-butylnitron a-(3-ethoxy-4-hexyloxyfenyl)-W-isopropylnitron o-(3-ethoxy-4-hexyloxyfenyl)-/V-tert-butylnitron a-(2-fluor-4-oktyloxyfenyl)-A/-tert-butylnitron

0,-(2,4,6-triethoxyfenyl)-W-tert-butylnitron a-(2,4,6-triethoxyfenyl)-W-cyklohexylnitron a-(2-/?-butoxyfenyl)-W-řert-butylnitron o-(3,4-diethoxyfenyl)-W-řert-butylnitron a-(2-fluor-4-heptyloxyfenyl)-A/-řert-butylnitron a-(2-fluor-4-ethoxyfenyl)-/\Z-řerí-butylnitron a-(2-fluor-4-ethoxyfenyl)-W-cyklohexylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-W-adamantylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-W-adamantylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-A/-cyklopentylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-N-řert-oktylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-N-řert-butylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-/V-cyklopentylnitron a- (4-be n zyl oxyf e n y I)-N-cy kloh exyl n itron a-(2-ethoxyfenyl)-N-cyklopentylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\/-řezí-oktylnitron

a.-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-W-(2,4-dimethyl-2-pentyl)nitron a- (4-eth oxyf e n y I) -N-n-butyl n itron a-(2-ethoxyfenyl)-A/-benzylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyi)-N-(2,2,4,4-tetramethylpent-3-yl)nitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-(4-methylpent-2-yl)nitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-but-2-ylnitron

a.-(2-ethoxyfenyl)-/V-but-2-ylnitron a-[4- (4-fl u orbenzy I oxy)f e nyl]-N-fert-butylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-cyklopentylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-N-n-propylnitron a-(4-be n zy I oxyf e nyl)-N-n-propy In itron a-(4-benzyloxyfenyl)-/V-isopropylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-W-(2-methylbut-2-yl)nitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-(2-methylbut-2-yl)nitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-cyklooktylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-W-cyklobutylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-W-butylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-A/-cyklobutylnitron a- (4-ben zyloxyfenyl) -N-íert-oktylnitron a-[4-(4-fluorbenzyloxy)fenyl]-A/-cyklohexylnitron a-(2-ethoxyfenyl)-/V-řert-oktylnitron a- (4- (4-f I u orbě n zyl oxy)f e n y l]-N-i sopropyl n itron a-(2-ethoxyfenyl)-A/-cyklooktylnitron a- (4-be n zyl oxyf e nyl) -N-cy kl opropyl n itron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-N-cyklopropylnitron a-(4-benzyloxyfenyl)-N-cyklooktylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-N-(3,5-dimethyl-1-adamantyl)nitron a-(4-benzyloxyfenyl)-/V-1-adamantylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-(1-methoxy-2-methylprop-2-yl)nitron • ·· ·· ·· 00 00 0 0·· · · · ♦ » · ♦

0 · 0 0 0 0 0 0 000

0 000 00 000 00 0

0 0 0000 0000

000 0000 00 ·· 0· 00 a-(4-benzyloxyfenyl)-/V-2-adamantylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-/V-cyklooktylnitron a-(4-ethoxyfenyl)-/V-1-adamantylnitron a-[4-(4-methoxybenzyloxy)fenyl]-A/-te/í-butylnitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/V-(3-methylbut-1-yl)nitron a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-cyklooktylnitron, a a-[4-(4-fluorbenzyloxy)fenyl]-W-cyklopentylnitron.

19. a-(2-ethoxyfenyl)-AZ-íert-butylnitron

20. a-(2-ethoxyfenyl)-A/-cyklohexylnitron

21. a-(4-ethoxyfenyl)-A/-cyklohexylnitron

22. a-(4-benzyloxyfenyl)-A/-íert-butylnitron

23. a-(4-benzyloxyfenyi)-/V-cyklopentylnitron

24. a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-A/-adamantylnitron

25. a-(3-ethoxy-4-methoxyfenyl)-/\/-řert-oktylnitron.

26. Farmaceutický prostředek vyznačující se tím, že obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič a farmaceuticky účinné množství sloučeniny podle obecného vzorce |;

ve kterém

• · · · · fl² je vybrán ze skupiny zahrnující vodík, alkoxy, alkcykloalkoxy, cykloalkoxy a halogen, nebo jsou-li R¹ a R² připojeny k přilehlým uhlíkovým atomům, R¹ a R² mohou být spolu spojeny a vytvářejí skupinu alkylendioxy;

R³ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík, alkoxy, alkcykloalkoxy, cykloalkoxy a halogen:

R⁴ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík a alkyl;

R⁵ je vybrán ze skupiny zahrnující alkyl mající nejméně 3 uhlíkové atomy, alkcykloalkyl a cykloalkyl;

(ii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je řert-butyl, pak R¹ není 4-n-butoxy, 4-n-pentyloxy nebo 4-n-hexyloxy;

(iii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je isopropyl, pak R’ není 4-ethoxy;

(iv) jsou-li R¹ a R² spolu spojeny a vytvářejí skupinu 3,4-methylendioxy a R³ a R⁴ jsou vodík, pak R⁵ není isopropyl nebo řert-butyl;

(vi) je-li R¹ 4-methoxy, R² 3-ethoxy, a R³ a R⁴ jsou vodík, pak R⁵ není 2,2-dimethylbut-3-yl nebo 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl; a (vii) jsou-li R³ a R⁴ vodík a R⁵ je řert-butyl, pak R¹ není 4-methoxy, když R² je 2-fluor a R¹ není 2-methoxy když R² je 4-fluor.

27. Farmaceutický prostředek podle nároku 26 vyznačující se tím, že v uvedeném obecném vzorci je R⁴ vodík.

28. Farmaceutický prostředek podle nároku 27 vyznačující se tím, že v uvedeném obecném vzorci je R³ vybráno ze skupiny obsahující vodík a alkoxy.

29. Farmaceutický prostředek podle nároku 28 vyznačující se tím, že je R² vybráno ze skupiny obsahující vodík, alkoxy a fluor.

30. Farmaceutický prostředek podle nároku 29 vyznačující se tím, že R’ je vybráno ze skupiny obsahující alkoxy, alkaryloxy a cykloalkoxy.

31. Farmaceutický prostředek podle nároku 29 vyznačující se tím, že R¹ a R² jsou spolu spojeny na skupinu alkylendioxy.

• * • ··· • · ···· ♦ · · ······· · · · · · ·

32. Farmaceutický prostředek podle nároku 30 nebo 31 vyznačující se tím, že R⁵ je vybráno ze skupiny obsahující alkyl mající 3 až 8 uhlíkových atomů a cykloalkyl mající 3 až asi 8 uhlíkových atomů.

33. Farmaceutický prostředek podle nároku 32 vyznačující se tím, že R⁵ je vybráno ze skupiny obsahující n-propyl, isopropyl, 1-methoxy-2-metylprop-2-yl, n-butyl, but-2-yl, fert-butyl, 2-methylbut-2-yl, 3-methyl-but-1-yl, 3,3-dimethylbut-2-yl, 4-methylpent-2-yl, 2,4-dimethyl-2-pentyl, 2,2,4,4-tetramethylpent-3-yl, cyklopropyl, cyklobutyl, řert-oktyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cyklooktyl, 1-adamantyl, 2-adamantyl, 3,5-dimethyl-1-adamantyl a benzyl.

34. Farmaceutický prostředek vyznačující se tím, že obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič a farmaceuticky účinné množství sloučeniny podle obecného vzorce ||;

OD ve kterém

R⁶ je vybrán ze skupiny zahrnující alkoxy s 1 až 8 uhlíkovými atomy, alkaryloxy se 7 až 10 uhlíkovými atomy a aryloxy mající 6 až 10 uhlíkových atomů;

R⁷ je vybrán ze skupiny zahrnující alkoxy s 1 až 8 uhlíkovými atomy a fluor, nebo kde R⁶ a R⁷ jsou umístěny na přilehlých uhlíkových atomech, R⁶ a R⁷ mohou být spolu spojeny a vytvářejí skupinu alkylendioxy s 1 až 6 uhlíkovými atomy;

R⁸ je vybrán ze skupiny obsahující vodík a alkoxy mající 1 až 8 uhlíkových atomů; a

R⁹ je vybrán ze skupiny obsahující alkyl s 3 až asi 8 uhlíkovými atomy, substituovaný alkyl s 3 až asi 8 uhlíkovými atomy a cykloalkyl s 3 až asi 10 uhlíkovými atomy;

za předpokladu, že:

(i) je-li R⁷ methoxy a R⁸ vodík nebo methoxy, R⁶ není methoxy;

(ii) jsou-li R⁶ a R⁷ spolu spojeny a vytvářejí skupinu 3,4-methylendioxy a R⁸ je vodík, pak R⁹ není isopropyl nebo fert-butyl; a (iii) je-li R⁶ 4-methoxy, je R⁷ 3-ethoxy a R⁸ je vodík, pak R⁹ není 2,2-dimethylbut-3-yl nebo 1 -hydroxy-2-methylprop-2-yl.

0 ·« 0 · 00 00 00 • 000 000 0 0 0 ·

0 0 00000 0 000

0 0 «0 00 000 00 0 0 0 0000 0 0 0 0

0000000 00 00 0* ··

35. Farmaceutický prostředek podle nároku 34, vyznačující se tím, že R⁶ je alkoxy mající 1 až 8 uhlíkových atomů, R⁷ je alkoxy mající 2 až 8 uhlíkových atomů a R⁸ je vodík.

36. Farmaceutický prostředek podle nároku 35, vyznačující se tím, že R⁶ je methoxy, R⁷ethoxy a R⁸ je vodík.

37. Farmaceutický prostředek podle nároku 34 vyznačující se tím, že R⁶ je benzyloxy, 4fluorbenzyloxy nebo 4-methoxybenzyloxy a R⁷ a R⁸ jsou vodík.

38. Farmaceutický prostředek podle nároku 34 vyznačující se tím, že R⁶ je ethoxy a R⁷ a R⁸ jsou vodík.

39. Farmaceutický prostředek podle nároku 34 vyznačující se tím, že R⁶ je alkoxy mající 1 až 8 uhlíkových atomů, R⁷ je fluor a R⁸ vodík.

40. Farmaceutický prostředek podle nároku 34 vyznačující se tím, že R⁶ a R⁷ jsou spolu spojeny a tvoří skupinu methylendioxy nebo ethylendioxy a R⁸ je vodík.

41. Farmaceutický prostředek podle nároku 34 vyznačující se tím, že R⁶, R⁷ a R⁸ jsou každý nezávisle alkoxy mající 2 až 8 uhlíkových atomů.

42. Farmaceutický prostředek podle nároku 26 nebo 34 vyznačující se tím, že obsažený nosič je orální nosič.

43. Farmaceutický prostředek podle nároku 26 nebo 34 vyznačující se tím, že obsažený nosič je injekční nosič.

44. Způsob ošetřování pacienta s neurodegenerativní chorobou vyznačující se tím, že se zmíněnému pacientu podává farmaceutický prostředek obsahující farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství látky podle obecného vzorce I léčící neurodegenerativní chorobu:

(I) • tt tttt tttt tttt tttt • tt·· · · · ♦ tt tttt tttttt · tttt tt • · tttttt· tttttt* • ••••tttt tttt tttt tttt tttt ve kterém

R² je vybrán ze skupiny zahrnující vodík, alkoxy, alkcykloalkoxy, cykloalkoxy a halogen, nebo jsou-li R¹ a R² připojeny k přilehlým uhlíkovým atomům, R¹ a R² mohou být spolu spojeny a vytvářejí skupinu alkylendioxy;

R⁴ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík nebo alkyl;

(ii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je ferf-butyl, pak R¹ není 4-n-butoxy, 4-n-pentoxy nebo 4-n-hexyloxy;

(iv) jsou-li R¹ a R² spolu spojeny a vytvářejí skupinu 3,4-methylendioxy a R³ a R⁴ jsou vodík, pak R⁵ není isopropyl nebo ferf-butyl;

(v) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je 1 -hydroxy-2-methylprop-2-yl, pak R¹ není 2-ethoxy;

(vi) je-li R¹ 4-methoxy, je R² 3-ethoxy, a R³ a R⁴ jsou vodík, pak R⁵ není 2,2-dimethylbut-3-yl nebo 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl; a (vii) jsou-li R³ a R⁴ vodík a R⁵ je ferf-butyl, pak R¹ není 4-methoxy, když R² je 2-fluor a R¹ není 2-methoxy když R² je 4-fluor.

45. Způsob prevence vzniku neurodegenerativní choroby u pacienta náchylného ke vzniku takové choroby vyznačující se tím, že se zmíněnému pacientovi podává farmaceutický prostředek obsahující farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství sloučeniny podle obecného vzorce I, chránící před vznikem neurodegenerativní choroby:

(O * ·· ·· ·♦ ·0 «0 9000 000 · 0 · 0

0 0 0 0 000 0 0 0 0 0 0 00 00 000 00 0 0 0 0000 00*0 • 00 0000 00 00 0 0 00 ve kterém

R² je vybrán ze skupiny zahrnující vodík, alkoxy, alkcykloalkoxy, cykloalkoxy a halogen, nebo jsou-li R¹ a R² připojeny k sousedícím uhlíkovým atomům, R¹ a R² mohou být spolu spojeny a vytvářet skupinu alkylendioxy;

R⁴ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík a alkyl;

(ii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je řerí-butyl, pak R¹ není 4-n-butoxy, 4-n-pentyloxy nebo 4-n-hexyloxy;

(iv) jsou-li R¹ a R² spojeny a vytvářejí skupinu 3,4-methylendioxy a R³ a R⁴ jsou vodík, pak R⁵ není isopropyl nebo řerř-butyl;

(vi) je-li R¹ 4-methoxy, R² 3-ethoxy, a R³ a R⁴ jsou vodíky, pak R⁵ není 2,2-dimethyl-but-3-yl nebo 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl; a (vii) jsou-li R³ a R⁴ vodíky a R⁵ je řert-butyl, pak R¹ není 4-methoxy, když R² je 2-fluor a R¹ není 2-methoxy když R² je 4-fluor.

46. Způsob podle nároku 44 nebo 45 vyznačující se tím, že neurodegenerativní chorobou je Alzheimerova choroba.

47. Způsob podle nároku 44 nebo 45 vyznačující se tím, že neurodegenerativní chorobou je Parkinsonova nemoc.

48. Způsob podle nároku 44 nebo 45 vyznačující se tím, že neurodegenerativní chorobou je HIV demence.

49. Způsob ošetření pacienta s autoimunní chorobou vyznačující se tím, že se zmíněnému pacientovi podává farmaceutický prostředek obsahující farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství sloučeniny podle obecného vzorce I léčící autoimunní chrobu:

♦ · fefe » ♦ ♦

I fe fefefe • fe fefe

I fefe 1 > fefe I fe • fefe fefefe* fe fefe I fefe fefe

O l ₊N_x

R⁵ (I) ve kterém

R² je vybrán ze skupiny zahrnující vodík, alkoxy, alkcykloalkoxy, cykloalkoxy a halogen, nebo jsou-li R¹ a R² připojeny k sousedním uhlíkovým atomům, R¹ a R² mohou být spojeny a vytvářet skupinu alkylendioxy;

R⁴ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík nebo alkyl;

R⁵ je vybrán ze skupiny zahrnující alkyl mající nejméně 3 uhlíkové atomy, substituovaný alkyl majícím nejméně 3 uhlíkové atomy nebo cykloalkyl;

(ii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je řerř-butyl, pak R¹ není 4-n-butoxy, 4-n-pentoxy nebo 4-n-hexyloxy;

(vi) je-li R¹ 4-methoxy, je R² 3-ethoxy, a R³ a R⁴ jsou vodíky, pak R⁵ není 2,2-dimethylbut-3-yl nebo 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl; a (vii) jsou-li R³ a R⁴ jsou vodíky a R⁵ je řerř-butyl, pak R¹ není 4-methoxy, když R² je 2-fluor, a R¹ není 2-methoxy když R² je 4-fluor.

50. Způsob prevence vzniku autoimunní choroby u pacienta náchylného ke vzniku autoimunní choroby vyznačující se tím, že se zmíněnému pacientovi podává farmaceutický

00 ♦· 0« ·Φ «0

00 000 000»

0 0 0000 0 00 0

0 0000 0000 0 0000 00 00 00 00 prostředek obsahující farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství sloučeniny podle obecného vzorce I chránící před autoimunní chorobou:

R² je vybrán ze skupiny zahrnující vodík, alkoxy, alkcykloalkoxy, cykloalkoxy a halogen, nebo jsou-li R¹ a R² připojeny k sousedícím uhlíkovým atomům, R¹ a R² mohou být spojeny a vytvářejí skupinu alkylendioxy;

R⁴ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík nebo alkyl;

(ii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je řert-butyl, pak R¹ není 4-n-butoxy, 4-n-pentoxy nebo 4-n-hexyloxy;

(iv) jsou-li R¹ a R² spojeny a vytvářejí skupinu 3,4-methylendioxy a R³ a R⁴ jsou vodík, pak R⁵ není isopropyl nebo řert-butyl;

(v) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵je 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl, pak R¹ není 2-ethoxy;

(vi) je-li R¹ 4-methoxy, je R² 3-ethoxy, a R³ a R⁴ jsou vodíky, pak R⁵ není 2,2-dimethylbut-3-yl nebo 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl; a (vii) jsou-li R³ a R⁴ jsou vodíky a R⁵ je řert-butyl, pak R¹ není 4-methoxy, když R² je 2-fluor, a R¹ není 2-methoxy když R² je 4-fluor.

51. Způsob podle nároku 49 nebo 50 vyznačující se tím, že autoimunní chorobou je systemický íupus.

52. Způsob podle nároku 49 nebo 50 vyznačující se tím, že autoimunní chorobou je roztroušená skleróza.

53. Způsob ošetření pacienta trpícího zánětlivou chorobou vyznačující se tím, že se zmíněnému pacientovi podává farmaceutický prostředek obsahující farmaceuticky přijatelný nosič a účinnou sloučeninu podle obecného vzorce I léčící zánětlivou chorobu:

ve kterém

R⁴ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík nebo alkyl;

(ii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je íert-butyl, pak R¹ není 4-n-butoxy, 4-n-pentoxy nebo 4-n-hexyloxy;

(iv) jsou-li R¹ a R² spolu spojeny a vytvářejí skupinu 3,4-methylendioxy a R³ a R⁴ jsou vodík, pak R⁵ není isopropyl nebo íert-butyl;

(v) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R^sje 1 -hydroxy-2-methylprop-2-yl, pak R¹ není 2-ethoxy;

(vi) je-li R¹ 4-methoxy, jR² je 3-ethoxy, a R³ a R⁴ jsou vodíky, pak R⁵ není 2,2-dimethylbut-3-yl nebo 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl; a (vii) jsou-li R³ a R⁴ vodíky a R⁵ je íert-butyl, pak R¹ není 4-methoxy, když R² je 2-fluor a R¹ není 2-methoxy když R² je 4-fluor.

54. Způsob prevence před vznikem zánětlivé choroby u pacienta náchylného ke vzniku zánětlivé choroby vyznačující se tím, že se zmíněnému pacientovi podává farmaceutický prostředek obsahující farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství sloučeniny podle obecného vzorce I chránící před zánětlivou chorobou chorobou:

0 0 000 0·00 »0 00 0 0 0

0 0 000

0 0 0 0 00 00

00 ·0 0 0 0 0

0 00 e

0 0 0 0 00 00

R¹ je vybrán ze skupiny zahrnující alkoxy, alkaryloxy, alkcykloalkoxy, aryloxy a cykloalkoxy:

R⁴ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík nebo alkyl;

(ii) jsou-li R², R³ a R⁴ vodík a R⁵ je fert-butyl, pak R¹ není 4-n-butoxy, 4-n-pentoxy nebo 4-n-hexyloxy;

(iv) jsou-li R¹ a R² spojeny a vytvářejí skupinu 3,4-methylendioxy a R³ a R⁴ jsou vodík, pak R⁵ není isopropyl nebo fert-butyl;

(vi) je-li R¹ 4-methoxy, je R² 3-ethoxy, a R³ a R⁴ jsou vodíky, pak R⁵ není 2,2-dimethylbut-3-yl nebo 1-hydroxy-2-methylprop-2-yl; a (vii) jsou-li R³ a R⁴ vodíky a R⁵ je fert-butyl, pak R¹ není 4-methoxy, když R² je 2-fluor a R¹ není 2-methoxy když R² je 4-fluor.

55. Způsob podle nároku 53 nebo 54 vyznačující se tím, že zánětlivá choroba je rheumatická arthritida.

56. Způsob podle nároku 53 nebo 54 vyznačující se tím, že zánětlivá choroba je septický šok.

• *·

0« · 0

0 ·

0 0

0 0 • 0 ♦ 000 0 ♦ 0 «V «· 00

0 0 0 · 0 » 0 • 0 »·» 0 >0 ·

0 00 «00 0 « 0

0 00 0 0 00 0

0» 00 00 00

57. Způsob podle nároku 53 nebo 54 vyznačující se tím, že zánětlivá choroba je erythema nodosum leprosy.

58. Způsob podle nároku 53 nebo 54 vyznačující se tím, že zánětlivá choroba je septikemie.

59. Způsob podle nároku 53 nebo 54 vyznačující se tím, že zánětlivá nemoc je uveitida.

60. Způsob podle nároku 53 nebo 54 vyznačující se tím, že zánětlivá nemoc je respirační tísňový syndrom dospělých.

61. Způsob podle nároku 53 nebo 54 vyznačující se tím, že zánětlivá choroba je zánětlivá střevní choroba.