CZ18788U1 - Zařízení pro výrobu produktů z ovsa - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká oblasti potravinářství a krmivářství, výroby nutričně upravených potravin, zejména ovesných vloček, konkrétně zařízení pro komplexní zpracování ovsa pro výrobu těchto nutričně upravených potravin a pro izolaci a přípravu dalších cenných hospodářsky využitelných látek a produktů.

Dosavadní stav techniky

Zpracování ovsa při výrobě běžných ovesných vloček probíhá tak, že nejprve se oves čistí, pak postupuje do vertikálního loupacího stroje, kde se zbavuje pluch, a dále pak do speciálního ío odíracího stroje k odstranění vousku. Tak vznikne tzv. „ovesná rýže“, která se suší a napařuje parou až do 100 °C pro odstranění hořké chuti. Při této hydrotermické úpravě dochází k hlubokým biochemickým změnám, kdy denaturují bílkoviny, částečně hydrolyzuje škrob a inaktivují se enzymy, hlavně lipolitické, nebezpečné citlivému ovesnému tuku. Po úpravě vlhkosti postupuje oves do vločkovací válcové stolice, která zrno drtí (vločkuje), a získané vločky se suší a po vychlazení se třídí a balí. Při výrobě vloček nevznikají další využitelné produkty, pouze odpady.

Ovesná zrna prochází tímto zpracováním vcelku, včetně obalových částí zrna, tzn. včetně otrub. Pod pojmem „otruby“ se přitom rozumí jednak zužitkovatelné odpady, které vznikají u čištění obilí, ale hlavně obalové součásti zrna, jejichž podíl je asi 20 % hmotn. obilí. Při mlynářském zpracování jiných obilnin jako např. pšenice nebo žita na mouku se otruby při mletí odstraňují, tzn. oddělují se obalové vrstvy zrna od jeho endospermu, a endosperm se následně rozmělňuje. Celý proces mletí probíhá na válcových stolicích v procesech šrotování, luštění krupic a vymílání. Odstranění otrub se provádí v mlynářství proto, aby nebyla mouka těmito otrubami znečištěna. Mele se zpravidla na 5 až 6 šrotů s menšími přítlaky.

Nutriční hodnoty potravin a krmiv lze ovlivňovat pomocí nutričních a antinutričních faktorů.

Oves obsahuje průměrně 3,2 % β-glukanů, které jsou prokazatelně antinutričním faktorem. Ve střevním traktu bobtnají, zvyšují viskozitu tráveniny a tím zhoršují pohyblivost živin i trávicích enzymů. Tím zhoršují možnost využití živin, zejména tuků. β-glukany, vlastně smíšené β-(1 —> 3),(1 —> 4)-D-glukany jsou polysacharidy tvořené β-D-glukopyranosou, která je asi ze 30% vázána glykosidickými vazbami (1 —»· 3) a převážně vazbami (1 —> 4). Patří mezi tzv. „neškro30 bové polysacharidy“ označované jako NSP (non-starch polysaccharides) a jsou považované za vlákninu.

Výseč ze struktury β-(1 —> 3) (1 —* 4)-D-glukanu lze znázornit takto:

CI-LOH

1-*4 vazba

-1 CZ 18788 Ul

Celkový obsah β-glukanů v ovsu kolísá většinou v intervalu 2,4 - 4,2 % hmotn. v sušině. Z toho rozpustných β-glukanů je průměrně 80 %, ale interval je dosti široký (65 až 90 %). Obsah β-glukanů v ovsu je závislý především na odrůdě, např. oves bezpluchý ADAM má průměrně 3,8 % βglukanů v sušině, ZLAŤÁK jen 1,9 %. Kromě odrůdy má na obsah β-glukanů prokazatelný vliv také soubor půdně-klimatických podmínek, úroveň hnojem nikoliv.

β-glukany ovsa (ale i ječmene) mají řadu příznivých účinků ve výživě, které jsou charakteristické pro vlákninu. Snižují např. hladinu cholesterolu v krvi, omezují riziko výskytu rakoviny tlustého střeva, jsou prevencí proti cukrovce, zácpě i obezitě. Na druhé straně snižuji využitelnost živin a tím snižují nutriční hodnotu přijímané potravy. To může být značná výhoda pro jedince, jejichž io příjem energie v stravě je vyšší, než výdej. Tedy pro jedince s omezeným pohybem, pro duševně pracující, pro všechny, kteří mají sklon k otylosti. Tyto vlastnosti jsou však naopak nevýhodou pro ty, jejichž spotřeba energie je mimořádně vysoká. Tedy pro sportovce, manuálně těžce pracující, pro podvyživené a rekonvalescenty. A také pro zvířata, která jsou krmena krmivý s přísadou ovesných vloček a všude tam, kde se sledují hmotnostní přírůstky v závislosti na výživě a krmení.

Úkolem technického řešení je vytvořit zařízení pro výrobu nutričně upravených ovesných vloček, které by odstraňovaly výše uvedené nedostatky. Dalším úkolem technického řešení je navrhnout rozšířené zařízení pro komplexní a v podstatě bezodpadové zpracování ovsa, při kterém by se izolovaly cenné látky a produkty využitelné v průmyslu a v zemědělství jako suroviny, a vyrábě20 ly polotovary a produkty vhodné technicky a ekonomicky pro další zpracování. Tento úkol je vytýčen s ohledem na stále klesající odbyt ovsa a obilí do potravinářství na jedné straně, a na potřebu zachovat osevní zemědělské plochy vhodné k pěstování ovsa na straně druhé.

Podstata technického řešení

V evropských i amerických odrůdách ovsa je obsah β-glukanů 3,2 až 6,8 %, jsou přítomny hlav25 ně v buněčných stěnách subaleuronové vrstvy, a proto nejbohatší surovinou k izolaci β-glukanů jsou ovesné otruby, kde β-glukany tvoří asi 90 % z jejich celkové rozpustné vlákniny. Rozpustná vláknina ovesných otrub tvoří asi 25 % jejich celkové vlákniny. V ovesných otrubách jako celku kolísá obsah β-glukanů kolem 15 %.

Technické řešení je založeno na myšlence, že chceme-li snížit obsah Ιβ-glukanů v ovesných vločkách jako výsledném ovesném produktu, je potřeba provést zpracování ovsa bez otrub, a to tak, že nejprve se hrubým šrotováním oddělí ovesné otruby tj. obalové vrstvy zrn od endospermu zrn, přičemž z endospermu se vytvoří ovesná krupice, a následně se z ovesné krupice vločkují ovesné vločky se sníženým obsahem β-glukanů. Z oddělených ovesných otrub se mohou následně vyrábět ekonomicky využitelné látky a produkty jako β-glukan, ovesný škrob, ovesný protein, peletované biopalivo, íural, furan, tetrahydroíuran, organominerální hnojivo, etanol, butanol, aceton, pasta na čištění tukem zaneseného potrubí, náplň bioreaktoru pro výrobu bioplynu, ovesný tvaroh.

Předmětem technického řešení je zařízení pro výrobu produktů z ovsa, jehož podstata spočívá vtom, že je tvořeno technologickou linkou sestávající z mlecí stolice pro oddělení otrub tj.

obalových částí zrn, která je předřazena vločkovací stolici pro vločkování ovesné krupice a výrobu nutričně upravených ovesných vloček se sníženým obsahem β-glukanů, a za kterou je zařazena extrakční nádoba s filtrem a odstředivkou, ultrazvukový desintegrátor a vakuová sušárna pro izolaci ovesného škrobu, ovesného proteinu a β-glukanu, izolované látky se využívají v dalších částech zařízení pro výrobu produktů z ovsa.

Ve výhodném provedení zařízení je za mlecí stolicí zařazen autokláv a destilační kolona pro výrobu a čištění furalu. Fural se vyrábí v autoklávu rozkladem směsi pluch z čištění ovsa a oddělených ovesných otrub koncentrovanou neoxidující kyselinou za vysoké teploty a pod tlakem. Kromě furalu vznikají při dehydrataci černé huminové látky, které lze využít pro výrobu organominerálního hnojivá.

CZ 18788 Ul

V dalším výhodném provedení zařízení je za destílační kolonou zařazena průtočná pec s náplní CaO pro výrobu ťuranu. Furan se vyrábí z furalu dekarbonylací na CaO. Z furanu je dále možno vyrobit i tetrahydrofuran, a to hydrogenací vodíkem na niklu. Fural, furan i tetrahydrofuran jsou využitelné v chemii, v lakařském průmyslu a při výrobě plastů.

V dalším výhodném provedení zařízení je za autokláv zařazena mísíma a bioreaktor pro výrobu organominerálního hnojivá. V mísímě se mísí a homogenizují jednotlivé složky hnojivá, v bioreaktoru probíhá inkubace homogenizovaného materiálu, následně se pomocí rašeliny upraví hodnota iontovýměnné kapacity a doplní se do hnojivá živiny.

V dalším výhodném provedení zařízení je za mlecí stolicí zařazen peletovací lis pro výrobu peletovaného biopaliva z pluch a z oddělených pevných odpadů z jakékoli fáze zpracování ovsa.

Pro výrobu etanolu, butanolu a acetonu je s výhodou za mlecí stolicí zařazen hydrolyzér, kvasný reaktor a/nebo anaerobní fermentor, alespoň jedna destílační kolona a alespoň jedna rektifikační kolona. Z ovesných otrub se připravuje zápara, která se zakvasí, a následně se ze zkvašené zápary destiluje etanol, popř. také butanol a aceton.

Je výhodné, když hydrolyzér je zároveň zařazen za extrakční nádobou, takže se pro kvasné a destílační procesy mohu využívat nejen oddělené ovesné otruby, ale také ovesná hmota ovesných otrub vzniklá po oddělení ovesného škrobu, ovesného proteinu a β-glukanu.

V jiném výhodném provedení lze zařízení podle technického řešení využít i k výrobě ovesného tvarohu, a to tak, že za extrakční nádobu s filtrem a odstředivkou se zařadí mísič ovesného tvarohu, do kterého se přivádí izolovaný ovesný protein který se využije k výrobě ovesného tvarohu.

Pro přípravu pasty na čištění potrubí a/nebo náplně bioreaktoru je v jiném výhodném provedení zařízení podle technického řešení zařazeno za mlecí stolici míchadlo, do kterého se přivádí oddělené ovesné otruby, acetátový pufr a fosforečný diester škrobu. Směs pro pastu na čistění potrubí a pro náplň bioreaktoru je v podstatě stejná, pouze u náplně bioreaktoru se do směsi přidává ještě porézní nosič, a za míchadlem je s výhodou zařazen lis pro lisování náplně do potřebného tvaru, např. do tvaru hranolů apod.

V dalších výhodných provedeních zařízení podle technického řešení se upravuje izolovaný ovesný škrob. Ten se suší na vakuové sušárně, za kterou je v jednom výhodném provedení zařazena balička ovesného škrobu. Balený nativní sušený práškový ovesný škrob je surovinou např. pro farmaceutický průmysl. V jiném výhodném provedení je za sušárnou zařazen modifikační reaktor, ve kterém se škrob za přídavku látky uvolňující oktenylsukcinátový radikál přemění na modifikovaný oktenylsukcinát škrobu, který je využitelný jako emulgátor v potravinářském průmyslu.

Nakonec je výhodné, když modifikační reaktor je zároveň propojen s baličkou ovesného škrobu. Pak je možné na téže baličce balit jak nativní práškový ovesný škrob, tak i modifikovaný oktenylsukcinát škrobu.

Hlavní výhody technického řešení spočívají v tom, že představuje komplexní zařízení pro bezodpadové zpracování ovsa a pro výrobu nutričně upravených ovesných vloček se sníženým obsa40 hem β-glukanů, které jsou vhodné pro lidskou výživu při velké fyzické zátěži. Zároveň s ovesnými vločkami lze na zařízení vyrobit i další cenné látky a produkty využitelné v průmyslu a v zemědělství, které by jinak zůstaly nevyužity v odpadu, a které lze dále ekonomicky zhodnotit.

Přehled obrázků na výkrese

Technické řešení bude blíže osvětleno pomocí výkresu, na němž znázorňuje obr. 1 blokové technologické schéma zařízení pro výrobu produktů z ovsa podle technického řešení.

- j CZ 18788 Ul

Příklady provedení technického řešení

Rozumí se, že dále popsané a zobrazené konkrétní příklady uskutečnění technického řešení jsou představovány pro ilustraci, nikoli jako omezení příkladů provedení technického řešení na uvedené případy. Odborníci znalí stavu techniky najdou nebo budou schopni zjistit za použití rutin5 ního experimentování větší či menší počet ekvivalentů ke specifickým uskutečněním technického řešení, která jsou zde speciálně popsána. I tyto ekvivalenty budou zahrnuty v rozsahu následujících nároků na ochranu.

Před výrobou ovesných vloček na vločkovací stolici 2 se nejprve z vyčištěného ovsa oddělí otruby na mlecí stolici i a získají se tak ovesná krupice a ovesné otruby. Ovesná krupice s podío statně sníženým obsahem antinutričního faktoru - β-glukanů - se dále zpracuje na vločkovací stolici 2 na ovesné vločky, které mají vyšší nutriční hodnotu a slouží jako bohatší zdroj energie pro sportovce, těžce pracující a jako krmivo pro zvířata. Vločky se balí do spotřebních balení na baličce 3 ovesných vloček.

Odpad, tj. ovesné otruby, lze zpracovat na nové produkty, které lze ekonomicky zhodnotit v dalších výrobách, popř. v přímém prodeji odběratelům.

Příklad 1

Zařízení pro výrobu nutričně upravených ovesných vloček a izolaci β-glukanů, ovesného škrobu, modifikovaného oktenylsukcinátu škrobu, ovesného proteinu, výrobu ovesného tvarohu

V tomto příkladu provedení zařízení tvoří technologická linka sestávající z mlecí stolice J_ pro oddělení otrub tj. obalových částí zrn ovsa, která je předřazena vločkovací stolici 2 pro vločkování ovesné krupice a výrobu nutričně upravených ovesných vloček se sníženým obsahem β-glukanů, a za kterou je zařazena extrakční nádoba 8 s filtrem a odstředivkou, ultrazvukový desintegrátor 9 a vakuová sušárna 10 pro izolaci ovesného škrobu, ovesného proteinu a β-glukanu.

Za extrakční nádobou 8 je zařazen mísíc ovesného tvarohu 23, a za vakuovou sušárnou 10 pro sušení ovesného škrobu je zařazena balička 24 ovesného škrobu a také modifikační reaktor 25 pro výrobu modifikovaného oktenylsukcinátu škrobu, který je zároveň propojen s baličkou 24 ovesného škrobu.

V extrakční nádobě 8 extrahujeme pufrem pH = 9,8 až 10,0, který vznikne smísením 534 objem, dílů roztoku 1,06% Na₂CO₃ (počítáno na bezvodou sůl!) a 466 objem, dílů 0,84% roztoku

NaHCO₃ prosev ovesných otrub sítem s velikostí oka 0,5 mm při teplotě 50 °C za stálého míchání po dobu 60 minut při poměru 100 g materiálu na 1 1 extrakčního roztoku.

Po extrakci se systém zchladí na 2 až 4 °C a potom se rychle zhruba zfiltruje umělohmotným sítem. Zbytek na sítu je odpad, který je surovinou pro další výrobky. Filtrát jde do odstředění na odstředivku.

Nerozpustný zbytek oddělený odstředivkou je ovesný zbytkový škrob, který se buďto usuší ve vakuové sušárně 10 při 60 °C a balí se na baličce 24 ovesného škrobu k expedici jako nativní ovesný škrob v práškovém stavu, nebo se po usušení vede do modifikačního reaktoru 25, kde se k němu přidává lakton nebo jiná látka uvolňující oktenylsukcinátový radikál a přemění se na modifikovaný oktenylsukcinát škrobu, který se poté balí na baličce 24·

Supematant z odstředivky se neutralizuje čistou HC1 zředěnou 1:3 až 1:5 do pH = 4,5 a dá se znova zchladit na 2 až 4 °C. Vyloučí se ovesný protein. Ten se odstraní dalším odstředěním. Suší se pak při 60 °C ve vakuové sušárně 11 a vede se do mísiče-granuiátoru 12 pro výrobu krmiv nebo se balí v baličce 14 bílkovin a expeduje jako čistá bílkovina. Část izolovaného ovesného proteinu může jít také do mísiče tvarohu 23, kde se z něj vyrábí ovesný tvaroh.

Supematant po odstranění ovesného proteinu se opět zchladí na 2 až 4 ^CC a přidá se k němu stejný objem 2-propanolu (isopropanolu) rovněž zchlazeného na 2 až 4 °C. Vzniklý kal se opět od-4CZ 18788 Ul dělí odstředěním. Oddělený β-glukan se může usušit ve vakuové sušárně 10 (práškový β-glukan) nebo se uloží vlhký k analýze. Po zjištění obsahu sušiny a stanovení molekulové hmotnosti izolátu se β-glukan rozpustí v redestilované vodě na koloidní roztok za pomoci ultrazvukového desintegrátoru 9 při teplotě 100 °C a tím se zároveň sterilizuje.

Supematant z oddělení β-glukanu se převede do destilačního přístroje a při 82 °C se regeneruje použitý isopropanol pro novou šarži výroby.

Příklad 2

Zařízení pro výrobu peleto váného biopaliva, furalu, furanu a organominerálního hnojivá

Technologická linka popsaná výše v 1. příkladu provedení je doplněna tak, že za mlecí stolicí 1 ío je zařazen autokláv 5 a destilační kolona 6 pro výrobu a čištění furalu ze směsi ovesných pluch a nečistot a oddělených ovesných otrub tj. obalových částí zm. Za destilační kolonou 6 je zařazena průtočná pec 7 s náplní CaO pro výrobu furanu z furalu, za autokláv 5 je zařazena mísíma 20 a bioreaktor 21 pro výrobu organominerálního hnojivá, a za mlecí stolicí i je zařazen peletovací lis pro výrobu peletovaného biopaliva.

Jednotlivé produkty se vyrobí následovně:

Peletované biopalivo

Při přípravě ovesné suroviny se odděluje podíl pluch a nečistot, které lze zpracovávat spolu s oddělenými ovesnými otrubami na pelety určené jako palivo, a to v peletovacím lisu 4.

Fural

Podíl pluch a nečistot v případě malého zájmu o peletované biopalivo by byl obtížným odpadem. Proto lze využít této frakce suroviny, která obsahuje až 29 % pentosanů (arabanů a xylanů) spolu s částí ovesných otrub, které zde budou hlavní surovinou, k výrobě furalu.

Fural se připraví rozkladem pluch a otrub koncentrovanými neoxidujícími kyselinami (HC1, H₂SO₄) za horka a pod tlakem v autoklávu 5. Dehydratací vznikají čemé huminové látky a fural.

Fural jako bezbarvou kapalinu charakteristické kořenové vůně přečistíme destilací při 162 °C v destilační koloně 6.

Furan

Z furalu dekarbonylací na CaO při 300 °C lze vyrobit furan v průtočné peci 7, jehož hydrogenaci vodíkem na niklu lze získat tetrahydrofuran. Je to bezbarvá kapalina éterické vůně bodu varu

64 °C, mísitelná s vodou i organickými rozpouštědly. Je to významné rozpouštědlo a surovina pro technologii četných organických sloučenin a plastických hmot.

Organominerální hnojivo

Oddělené pevné odpady ze všech fází výroby, odpady po oddělení β-glukanů a další výrobní odpady se vyváží na mísímu 20 (kompostoviště), kde se homogenizují spolu s odpadem z výroby furalu, neutralizovanými černými huminovými látkami. Mísí se s pufračním materiálem - mletým vápencem a s jílovou suspenzí, připravenou z cihlářského jílu a vody v betonářské míchačce. Přidává se koncentrát stopových prvků v roztoku a zdroje dusíku, draslíku, fosforu a síry.

Zhomogenizovaný materiál se uloží do bioreaktoru 21, který je vyhřát na teplotu 55 °C, která během 5 dnů klesá na 35 °C. Vyhřívá se odpadním teplem z regenerátoru nebo rekuperátoru ío tepla z výroby ovesných vloček.

Po 14 dnech se inkubace ukončí a v materiálu se zjistí hodnota iontovýměnné kapacity T. Podle výsledku se při závěrečné homogenizaci doplní množství ionexu na předpokládanou hodnotu 250 mgekv/kg rašelinou o známé hodnotě T podle křížového pravidla. Obsah kationtů živin by

- 5 CZ 18788 Ul měl naplňovat 100 % iontovýměnné kapacity výrobku. Není-li tomu tak, živiny se doplní. Balí se do malého balení pro zahrádkáře.

Příklad 3

Zařízení pro výrobu etanolu, butanolu, a acetonu

V tomto příkladu provedení je technologická linka popsaná v 1. příkladu provedení rozšířena tak, že za mlecí stolicí I je zařazen hydrolyzér 13, kvasný reaktor 15 a/nebo anaerobní fermentor 16, alespoň jedna destilační kolona 17, 18 a alespoň jedna rektifikační kolona 19 pro výrobu etanolu, butanolu a acetonu z ovesných otrub a/nebo z ovesné hmoty ovesných otrub po oddělení β-glukanu. Hydrolyzér 13 je zároveň zařazen za extrakční nádobou 8.

ίο V ovesné hmotě ovesných otrub po oddělení β-glukanů, části ovesného škrobu a části proteinů zůstává ještě dostatek polysacharidů, které lze využít v hydrolyzéru 13. Z materiálu se připraví zápara, která je zpracována na zkvasitelné cukry dlouhým sladem (lihovarským). Zápary se zakvasí studeným Nýdrleho zákvasem z pivovarských kvasnic z výroby ležáku v kvasném reaktoru 15 a ze zkvašených zápar s obsahem 8 až 10 % etanolu se vydestiluje etanol na destilační koloně 17. Lze také využít ovesné otruby přivedené přímo z mlecí stolice 1.

V jiném možném způsobu destilace etanolu je možno zápary zakvasit anaerobem Granulobacter butyricum při 38 °C v anaerobním fermentoru 16 a za 28 až 36 hodin vydestilovat ze zkvašené zápary 2 až 3 % směsi, která obsahuje 60 % butanolu, 30 % acetonu a 10 % etanolu. Ze směsi lze pak destilačně oddělit aceton pro potřeby chemického a lakařského průmyslu a etanol a butanol jako energetické zdroje k míšení s benzinem. Destilace se provádí na destilační koloně 18 s přečištěním na rektifikační koloně 19.

Příklad 4

Zařízení pro výrobu pasty na čištění tukem zaneseného potrubí a/nebo náplně bioreaktorů pro výrobu bioplynu

V tomto příkladu provedení je technologická linka popsaná v 1. příkladu provedení rozšířena tak, že za mlecí stolicí I je zařazeno míchadlo 22 pasty na čištění potrubí a/nebo náplně bioreaktorů, a za míchadlem 22 je zařazen lis 26 náplně bioreaktorů.

Část ovesných otrub z mlecí stolice 1 lze využít k výrobě pasty na čištění tuky zaneseného potrubí. Oves je zdrojem značného množství enzymu lipázy, která štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny. Ovesné otruby obsahují 69 % celkové lipázy ovsa. Optimum účinnosti je při pH= 7,4 až 7,5 (jiní autoři doporučují pH = 4,0 až 6,5) a teplotě 35 až 39 °C (Matlashewski 1982). Pasta je směsí otrub a acetátového pufru pH = 5,5 ve spojení s modifikovaným škrobem typu fosforečného diesterů škrobu, mísí se v míchadle 22.

Stejný preparát lze v podstatě využít i jako náplň bioreaktorů pro všechny výrobce bioplynu, kteří budou chtít zvýšit produkci bioplynu a tím rentabilitu energetické výroby přídavkem odpadních tuků z jatek do fermentačních nádrží. Použij í-li však zbytky v původní formě, efekt je mizivý a celé zařízení se zamastí. Teprve uvolněním mastných kyselin z tuku lipázou se významně zvyšuje produkce bioplynu z jatečních odpadů. Je nutno do směsi v míchadle 22 přidat porézní nosič a směs v lisu 26 zformovat např. do tvaru hranolů apod. aby se s ní dalo dobře manipulovat.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle technického řešení lze využít pro bezodpadové komplexní průmyslové zpracování ovsa na produkty, které jsou využitelné v řadě oborů zejména v potravinářství, krmivářství, energetice, farmaceutice, zemědělství. Hlavní produkt, nutričně upravené ovesné vločky se sníže- 6 CZ 18788 Ul ným obsahem β-glukanu, je využitelný jako potravina pro sportovce, manuálně pracující, podvyživené a rekonvalescenty.

Claims (12)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   I. Zařízení pro výrobu produktů z ovsa, vyznačující se tím, že je tvořeno

   5 technologickou linkou sestávající z mlecí stolice (1) pro oddělení otrub tj. obalových částí zrn ovsa, která je předřazena vločkovací stolicí (
2. 2) pro vločkování ovesné krupice a výrobu nutričně upravených ovesných vloček se sníženým obsahem β-glukanů, a za kterou je zařazena extrakční nádoba (8) s filtrem a odstředivkou, ultrazvukový desintegrátor (9) a vakuová sušárna (10) pro izolaci ovesného škrobu, ovesného proteinu a β-glukanu.

   ío 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že za mlecí stolicí (1) je zařazen autokláv (5) a destilační kolona (6) pro výrobu a čištění furalu ze směsi ovesných pluch a nečistot a oddělených ovesných otrub tj. obalových částí zrn.
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že za destilační kolonou (6) je zařazena průtočná pec (7) s náplní CaO pro výrobu furanu z furalu.

   15
4. 4. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že za autokláv (5) je zařazena mísíma (20) a bioreaktor (21) pro výrobu organominerálního hnojivá.
5. 5. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že za mlecí stolicí (1) je zařazen peletovací lis (4) pro výrobu peletovaného biopaliva.
6. 6. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že za mlecí stolicí (1) je zařazen

   20 hydrolyzér (13), kvasný reaktor (15) a/nebo anaerobní fermentor (16), alespoň jedna destilační kolona (17, 18) a alespoň jedna rektifíkační kolona (19) pro výrobu etanolu, butanolu a acetonu z ovesných otrub a/nebo z ovesné hmoty ovesných otrub po oddělení β-glukanu.
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že hydrolyzér (13) je zároveň zařazen za extrakční nádobou (
8. 8).

   25 8. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že za extrakční nádobou (8) je zařazen mísič (23) ovesného tvarohu.
9. 9. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že za mlecí stolicí (1) je zařazeno míchadlo (22) pasty na čištění potrubí a/nebo náplně bioreaktoru.
10. 10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že za míchadlem (22) je zařazen

    30 lis (26) náplně bioreaktoru.

    II. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že za vakuovou sušárnou (10) pro sušení ovesného škrobu je zařazena balička (24) ovesného škrobu.
11. 12. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že ze vakuovou sušárnou (10) pro sušení ovesného škrobu je zařazen modifikační reaktor (25) pro výrobu modifikovaného

    35 oktenylsukcinátu škrobu.
12. 13. Zařízení podle nároků 11 a 12, vyznačuj ící se t í m , že modifikační reaktor (25) je zároveň propojen s baličkou (24) ovesného škrobu.