CZ17952U1 - Zařízení pro sušení řeziva - Google Patents

Description

Zařízení pro sušení řeziva Oblast techniky

Technické řešení se týká oblasti dřevozpracujícího průmyslu, kde je vyřešeno nové uspořádání zařízení pro sušení řeziva.

Dosavadní stav techniky

Problémy se sušením dřevěných hmot se týkají zejména řeziva. Jako řezivo se zde rozumí dřevo po rozřezání, které je ve formě tzv. omítaného řeziva, nebo neomítaného řeziva po prvotním opracování rozřezáním, neboje v podobě lamel, hranolů, dýhy, apod.

Sušení řeziva je v podstatě započato již rozřezáním prvotního materiálu, kdy probíhá za přiroze10 ných podmínek v běžném prostředí. Průmyslová sušicí zařízení se realizují jako komory nebo jiné určené prostory. Řezivo se suší v těchto komorách, nebo mimo ně, jako jednotlivé kusy, nebo většinou, jako tzv. hráně, cožjsou systémy, kde je řezivo volně naskládáno ve vrstvách nad sebou, proložených tzv. proklady. Každá vrstva řeziva vytváří plošný rovinný útvar a mezi nimi jsou pomocí tzv. prokladů vytvořeny mezery pro proudění média odvádějícího uvolněnou vlh15 kost. Jako proklady se používají tělesa jednoduchého tvaru, jako latě, hranoly, desky a podobné jednoduché podložky, umožňující vytvoření mezer mezi jednotlivými vrstvami řeziva. Někdy se přídavně položí na hráň řeziva závaží, aby se zvýšilo působení účinků tíhy a tím se omezilo nežádoucí kroucení řeziva během sušení. Procesy sušení se neustále urychlují a zdokonalují. Sušicí procesy a zařízení pro jejich provádění jsou známy z řady dokumentů. Zařízení pro sušení, a také pro urychlování a zdokonalování sušení, se v současné době často konstruují s obsahem prvků pro fyzikálně-chemické působení na řezivo. Jedná se zejména o volbu vhodného prostředí pro sušení, teplotu, vlhkost, o působení mikrovln, například podle WO 82/01766, udržování rozdílného procenta vlhkosti sušicího prostředí vůči vlhkosti řeziva jako např. podle WO 82/01411, apod. Dosavadní zařízení proto dosahují účinku v podstatě jen vytvořením správného prostředí pro sušené řezivo a bývají vytvořeny jako komory, vybavené prostředky pro vytvoření žádoucího prostředí.

Nevýhodou stávajících zařízení pro sušení řeziva je, že neřeší úplně a dostatečně ekonomicky efektivně problém nežádoucího praskání vláken a tvarového deformování řeziva při sušení. Problém vzniká tím, že vysušováním dochází ke zmenšení rozměrů řeziva, což má za následek vznik prasklin ve dřevu a vytváření spár a mezer mezi jednotlivými kusy řeziva ve vrstvách hráně. Zmenšování rozměrů totiž způsobuje pnutí a pohyb materiálu, přičemž mezery a spáry, které přitom vznikají mezi jednotlivými kusy materiálu, deformace a praskání usnadňují, a dokonce napomáhají k fixaci vzniklých prasklin a deformací. Jelikož ve hřáních je řezivo naskládáno volně, překlady mezi vrstvami řeziva zmíněným nežádoucím účinkům schnutí nemohou zabránit.

Ve spisu WO 1999/023429 (PCT/FR1998/002318) je popsán způsob sušení řeziva, využívající vytvoření určeného tlaku v sušicím prostoru. Způsob spočívá v tlakování utěsněné komory na předem určený tlak vstřikováním nebo vyvíjením nasycené páry a udržováním tohoto tlaku po předem určený časový interval při současném udržování nucené cirkulace vzduchu a nasycené páry v komoře. Dále se provádí nahřívání pro zahřátí jádra dřeva vyzařovanými mikrovlnami a odvádění kapalných výronů ze dřeva, stékajících dolů ke dnu komory, kde se shromažďují. Zařízení podle WO 1999/023429 obsahuje komoru, propojenou okny s vlnovodem a vybavenou prvky pro vytvoření a udržení uvedených fyzikálně-chemických procesů v dutině komory. Během sušení se v komoře nachází řezivo, uložené ve hřáních. Hráně jsou vytvořeny na vozíku, umožňujícím dopravu z a do komory. Na samotné hráně, nebo vrstvy řeziva ve hřáních, se během procesu sušení nepůsobí žádnými mechanickými prostředky. Podle tohoto patentu, působení tlaku, vytvořeného celkovým zvýšením tlaku v dutině komory na určitý časový úsek, má kladné účinky na průběh sušení. Dokument se zmiňuje o tom, že zvýšením tlaku se dosáhne omezení praskání vláken dřeva a sníží se míra nežádoucích deformací materiálu.

Zvýšením atmosférického tlaku v prostoru sušení se sice částečně omezí praskání vláken materiálu dřeva, avšak v podstatě se neomezují prostorové sesychání materiálu a jeho důsledky. Ani při tomto způsobu sušení a využitím uvedeného zařízení se proto neeliminují následky sesychání materiálu, doprovázené zmenšováním objemu sušeného řeziva. Stejně jako u ostatních stávajících metod sušení a stávajících zařízení, v průběhu sušení se mezi jednotlivými kusy materiálu, ve vrstvě uložených kusů vedle sebe, jako následek sesychání vytváří mezery a tato prostorová vůle umožňuje praskání, kroucení a nežádoucí vlnění řeziva.

Podstata technického řešení

Výše uvedené nevýhody odstraňuje ve značné míře navržené technické řešení.

Jedná se o zařízení k sušení řeziva, které obsahuje alespoň dva proklady pro přiložení na plochu sušeného řeziva, kde tyto proklady jsou zhotoveny jako podlouhlá tělesa s rovnými opěrnými plochami pro opření řeziva, situovanými na tělese prokladu protilehle. Podstatou nového řešení je, že alespoň jeden z těchto prokladů je opatřen dvojicí zarážek, situovaných v oblasti jeho opačných konců, z nichž alespoň jedna je pohyblivá. Pohyblivá zarážka je upevněna vůči prokla15 du posuvně a je opatřena alespoň jedním silovým prvkem, zvoleným ve druhu a poloze umožňujícími její přitlačování směrem ke druhé z této dvojice zarážek.

S výhodou mají všechny obsažené zarážky na sobě vytvořenu alespoň jednu rovnou tlačnou plochu pro vyvolávání tlakové síly na uložené řezivo. Tato tlačná plocha způsobuje lepší rozložení vyvolávané síly a brání poškození materiálu dřeva. Vystupuje vně obvodu prokladu, na té straně, kde je vytvořena opěrná plocha pro řezivo. Alespoň dvě zarážky jednoho prokladu jsou situovány na stejné straně prokladu, u téže opěrné plochy a jejich tlačné plochy jsou situovány proti sobě. Proklad, mající více než dvě zarážky, má tedy s výhodou buď všechny jen u jedné opěrné plochy, nebo má alespoň dvě u jedné opěrné plochy a alespoň dvě u opačné opěrné plochy. V praxi bude pravděpodobně výhodnější a používanější řešení jednodušší, se všemi zarážkami u jedné opěrně plochy.

S výhodou jsou alespoň dva proklady pevně, nepohyblivě připojeny k sobě v rovnoběžné poloze vůči sobě a s mezerou mezi nimi, kde toto spojení je uskutečněno prostřednictvím pevných nepohyblivých spojek, přičemž alespoň jedna dvojice sousedních prokladů má společné zarážky. Silový prvek, nebo alespoň jeho část, je s další výhodou situován v mezeře mezi těmito k sobě při30 pojenými proklady.

Silový prvek s výhodou tvoří alespoň jedna pružina natažená v mezeře mezi sousedními, k sobě připojenými proklady, která je upevněna alespoň jedním svým koncem k pohyblivé zarážce. Připojením prokladů k sobě, jak je uvedeno v předchozím odstavci, se totiž získá pevná jednotka, jejíž vnitřní prostor v podobě mezery mezi proklady může být využít pro uložení silového prvku.

Pružina zde může být umístěna bezpečně, bez rizika zkroucení nebo nežádoucího uvolnění a skýtá výhody samovolně pracujícího systému bez nutnosti dodávky síly zvenčí. Může být natažena mezi zarážkami přes celou délku mezery mezi zarážkami, nebo může být upevněna jen v části mezery. Podle rozměrů sušeného řeziva, případně mohou být použity dvě nebo více pružiny vedle sebe, nebo za sebou.

Jako silový prvek může být alternativně, nebo přídavně, zvolen kloubový spoj, pohyblivé, nejlépe otočné, rameno, a/nebo píst, které se v zařízení uloží a fixují tak, že jejich pohyblivá část je upevněna k pohyblivé zarážce.

Pohyblivá zarážka je s výhodou opatřena alespoň jedním stavěcím prvkem pro udržení její polohy v roztaženém stavu. Jako stavěči prvek může být použit šroub, kolík, nebo jiný běžný stavěči prvek, umožňující dočasné zafixování polohy pohyblivé zarážky v roztaženém stavu tak, aby bylo možno uložit proklad podle užitného vzoru na řezivo, nebo naskládat řezivo na proklad. Potom se jednoduchým uvolněním stavěcího prvku dosáhne stažení řeziva, tahem pohyblivé zarážky směrem k opačné zarážce.

Mezi opačnými konci prokladu jsou u jedné opěrné plochy s výhodou vytvořeny alespoň dvě pohyblivé zarážky. Každá pohyblivá zarážka je připojena k silovému prvku. Zejména pro větší

-2CZ 17952 Ul rozměry je výhodné řešení se dvěma zarážkami, které mohou být obě pohyblivé. Pro velké rozměry může být výhodný počet zarážek větší než dvě, například mezi pohyblivými zarážkami se může nacházet nepohyblivá zarážka, apod. Tato varianta řešení je vhodná zejména pro větší rozměry, při velké délce prokladů.

Proklady mohou být s výhodou vytvořeny jako tyče o čtyřúhelníkovém průřezu, které jsou opatřeny zarážkami ve formě těles, majících rovněž tvar tyče a čtyřúhelníkový průřez. Tato varianta je zvlášť výhodná pro svou praktičnost a jednoduchost provedení, avšak nijak neomezuje možnost uskutečnit jiné tvary podle záměru a možností výrobce.

Nejefektivněji se výhody zařízení podle navrženého řešení projeví při sušení řeziva ve velkém, kdy se nové zařízení k sušení použije pro řezivo ve hřáních. Zařízení je v tom případě provedeno jako stavebnicová sestava, obsahující soustavu prokladů ve hřáních řeziva, kde jsou proklady rozmístěny rovnoběžně vůči sobě na vrstvě řeziva, s alespoň dvěma vrstvami řeziva proloženými proklady a situovanými nad sebou. Jednotlivé kusy řeziva každé vrstvy jsou v těchto hřáních volně uloženy vedle sebe v jedné rovině a vytváří plošný rovinný útvar mezi zarážkami prokladů, přičemž proklady leží na obou rovinných plochách každé vrstvy řeziva. Plošný rovinný útvar, který tvoří každá vrstva řeziva v zařízení, je zde tedy opřen, shora a zespodu, o opěrné plochy prokladů. Tlačné plochy jejich zarážek jsou opřeny o boční stěny rovinného útvaru, který tvoří každá vrstva řeziva.

S další výhodou jsou všechny proklady na jedné vrstvě řeziva ve hráni pevně, nepohyblivě připojeny k sobě. Tím je vytvořena soustava podobná roštu, umožňující větrání a odvod vlhkosti při sušení řeziva, s možností vyvolávat pulzně, spojitě, nebo přerušovaně tlak mechanickými prostředky na řezivo. Výhodou spojení roštového typu je pevnost systému a možnost zjednodušení manipulace, jako například přemístění celého roštu najednou z vysušené vrstvy na vrstvu řeziva připravovaného pro sušení.

Připojení prokladů, těch které netvoří pevné seskupení s připojením přivařenou příčkou nebo jiné účelné seskupení, je s výhodou provedeno rozpojitelně, prostřednictvím spojovacích prvků rozebíratelného spojení, jako jsou šrouby s maticemi, spony, svěrky, apod.

S výhodou jsou hráně s řezivem opatřeny alespoň jedním dalším přítlačným prvkem, situovaným na povrchu tělesa jež tvoří hráň jako stavebnicový celek, a to ve funkční poloze pro způsobování tlaku na hráň kolmo vůči směru pohybu zarážek. To může být provedeno jednoduše, například pomocí závaží, nebo pístů a tyčí, apod. Případně také může být hráň opatřena dalšími, přídavnými proklady, které mají stejnou konstrukci se zarážkami jako proklady zabudované ve hráni, jsou rovněž situovány rovnoběžně vůči sobě, avšak kolem bočních stěn vrstev řeziva, kolmo vůči prokladům ležícím na rovinných plochách těchto vrstev. Tyto přídavné proklady jsou pak opatřeny zarážkami a silovými prvky, ale tlačné plochy zarážek těchto přídavných prokladů jsou opřeny o horní a dolní stěnu hráně.

Zařízení k sušení řeziva podle navrženého řešení může mít výhodnou variantu, pří níž se proklady, pohyblivá zarážka a silový prvek nachází v rámové konstrukci. Nepohyblivá zarážka v tom případě může být vytvořena uvnitř prostoru rámové konstrukce, nebo může být nahrazena stěnou rámové konstrukce. Silový prvek, resp. silové prvky, mohou být připevněny k rámové konstrukci. Jako rámová konstrukce se zde rozumí rovněž skříň.

Zařízení podle užitného vzoru je využitelné pro sušení řeziva, a to jak jednotlivých kusů, tak i řeziva ve vrstvách nebo v hřáních. Je vhodné pro sušení různých druhů řeziva, jako dýhy, lamel, řeziva s kůrou a/nebo lýkem jako je řezivo z katru, a rovněž řeziva bez kůry jako jsou palubovky, desky, lišty, hranoly aj. Je vhodné pro sušení přirozeným způsobem v běžném prostředí terénu nebo hal, a také pro metody sušení využívající sušicí haly, komory nebo tunely s použitím uměle vytvořených podmínek sušení, jako je působení tepla, proudění vzduchu, snížení nebo zvýšení tlaku, působení mikrovln, UV záření atd. Jeho hlavní výhodou je kompenzace sesychání, která velmi efektivně brání vzniku nežádoucích prasklin ve dřevě a nežádoucímu kroucení řeziva. Výhodou nového technického řešení je také nenáročnost na energie a nezávislost na sušicím zařízení, s možností přídavně kombinovat navržené zařízení s jiným sušicím zařízením a metodami v rámci společného procesu a jednoho časového úseku. Další výhodou je možnost použití v terénu

-3CZ 17952 Ul nebo volném prostředí, rozebíratelnost navrženého zařízení, jeho skladnost a možnost transportu na libovolné místo a prostorová nenáročnost.

Přehled obrázků na výkresech

Navržené technické řešení je objasněno pomocí výkresů, kde znázorňují obr. 1 pohled shora na zařízení s jednou sušenou vrstvou řeziva, obr. 2 pohled zepředu na totéž, uvažováno vůči předchozímu obrázku, obr. 3 pohled na totéž zprava, uvažováno vůči předchozím dvěma obrázkům, obr. 4 pohled shora na zařízení s jedním sušeným kusem řeziva, obr. 5 pohled zepředu na totéž, uvažováno vůči předchozímu obrázku, obr. 6 pohled na totéž zprava, uvažováno vůči předchozím dvěma obrázkům,obr. 7 pohled shora na zařízení s hráni řeziva, obr. 8 pohled zepředu na totéž, io uvažováno vůči předchozímu obrázku, obr. 9 pohled na totéž zprava, uvažováno vůči předchozím dvěma obrázkům, obr. 10 variantu zařízení s kloubovým spojem, pohled zepředu, obr. 11 variantu zařízení s otočnými rameny, pohled zepředu, obr. 12 variantu zařízení s kombinací pístů s rámovou konstrukcí, pohled zepředu.

Příklady provedení technického řešení

Příklad 1

Názorným příkladem provedení navrženého technického řešení je zařízení pro sušení řeziva podle obr. 1 až 3.

Je předvedena sušicí sestava, která pro názornost obsahuje i sušené řezivo 1. Sestávaje stavebnicově vytvořena z dvojic prokladů 2, jež jsou rovnoběžně rozmístěny jednak na podložce, pod sušeným řezivem 1, a jednak na sušeném řezivu I. Pro znázornění na obrázcích je vybrán úsek, obsahující jednu takovou dvojici spojených prokladů 2, takové úseky se pak ve stejném uspořádání v celé délce řeziva I vedle sebe opakují. Vybraný úsek obsáhuje dvě dvojice prokladů 2 nad sebou. Obě tyto dvojice prokladů 2 jsou stejně konstruované. Z nich je první dvojice prokladů 2 horní, ležící na řezivu i nahoře a druhá se nachází pod touto první. Proklady 2 samy mají tvar a rozměry běžné v daném oboru, umožňující přiložení na plochu sušeného řeziva L Jsou vytvořeny jako podlouhlá tělesa z oceli s rovnými opěrnými plochami 3 pro opření řeziva 1, situovanými na tělese prokladu 2 protilehle. Konce prokladů 2 jsou přivařeny na pevných destičkách, které tak tvoří pevné spojky mezi nimi, umožňující, že proklady 2 jsou vedle sebe v každé dvojici pevně, nerozebíratelně upevněny. Jedna z těchto destiček, na obr. 1 a 2 vpravo, je současně pevnou, nepohyblivou zarážkou 4 pro uložené řezivo 1. V oblasti opačných konců každé dvojice spojených prokladů 2 se nachází pohyblivá zarážka 5, která je vůči dvojici spojených prokladů 2 posuvná. Na obrázcích 1 a 2 je dobře patrný rozdíl v poloze pohyblivé zarážky 5 horní dvojice prokladů 2, při roztažené poloze zařízení, vůči poloze pohyblivé zarážky 5 dolní dvojice prokladů 2, kde je obsaženo řezivo I. Pohyblivá zarážka 5 je opatřena silovým prvkem 6 pro její přitlačování směrem ke druhé z této dvojice zarážek 4, 5, to je k nepohyblivé zarážce 4.

Obě zarážky 4, 5 mají na sobě vytvořenu rovnou tlačnou plochu 7 pro vyvolávání tlakové síly na uložené řezivo i. Tlačná plocha 7 vystupuje vně obvodu prokladu 2, na té jeho straně, kde se nachází opěrná plocha 3. Obě dvě zarážky 4, 5 jsou situovány na stejné straně prokladu 2, u téže opěrné plochy 3 a tlačné plochy 7 těchto zarážek 4, 5 jsou situovány naproti sobě.

Na obrázcích 1 až 3 je každá ze znázorněné dvojice prokladů samostatné, oddělitelné těleso. Díky tomu je možné, a také praktické, že každá dvojice pěvně spojených prokladů 2 má vytvořeny společné zarážky 4, 5 a v její mezeře, to je v prostoru mezi proklady 2, se nachází silový prvek 6. V tomto příkladném provedení má silový prvek 6 výhodnou podobu pružiny. Taje napnuta mezi zarážkami 4, 5, kde je upevněna jedním koncem k pohyblivé zarážce 5 a druhým koncem k ne45 pohyblivé zarážce 4. Pohyblivá zarážka 5 je opatřena šroubem s matkou jakožto stavěcím prvkem 8 pro udržení její polohy v roztaženém stavu, umožňující pohodlné uložení vlhkého řeziva i.

Proklady 2 jsou vytvořeny v jednoduchém praktickém tvaru jako tyče o čtyřúhelníkovém průřezu a jsou opatřeny zarážkami 4, 5 ve formě destiček, které mají rovněž tvar tyče a čtyřúhelníkový průřez.

-4CZ 17952 UI

Pro sušení se naskládají tělesa dvojic spojených prokladů 2 na řezivo I vedle sebe, příčně vůči řezivu i. Na obrázcích 1 a 2 jsou patrné další šrouby, které se nachází na pevných spojkách prokladů 2. Tyto vytváří fixážní tmy 9, které v kombinaci s otvory 10 v pevných spojkách prokladů 2 umožňují k sobě fixovat proklady 2, nacházející se nad sebou.

Celá sestava se stavebnicově sestaví tak, že na podložku se rozmístí vedle sebe dvojice prokladů 2 se zarážkami 4, 5 v roztaženém stavu. Pak se na proklady 2, příčně vůči nim, naskládá vrstva řeziva i. Řezivo 1 se klade vedle sebe. Když je položena celá vrstva, naskládá se na řezivo I nahoru ještě další vrstva dvojíc prokladů 2. Tyto dvojice prokladů 2 se připojí ke dvojicím prokladů 2 dole. Pak se povolí stavěči prvky 8, čímž se uvolní silové prvky 6 v podobě pružiny, což způsobí, že pohyblivé zarážky 5 se přitlačí na vrstvu řeziva I a začnou působit tlakovou silou směrem k nepohyblivým zarážkám 4. Tím se zařízení uvede do funkčního stavu a umožňuje provádět sušení řeziva 1. Po vysušení se proklady 2 rozeberou na jednotlivé dvojice a odloží na vhodné místo, nebo se rovnou přemístí na nové vlhké řezivo I pro další použití, zatímco vysušené řezivo 1 se postoupí k dalšímu zpracování nebo k prodeji. Je účelné, aby se proklady 2 na řezivu i ponechaly co nejdéle. Je také možné ve stavu s proklady 2 provést ještě alespoň jednu z přídavných operací zpracování řeziva. Toto se týká zejména operací, při nichž se na řezivo 1 působí chemickými nebo biochemickými prostředky. To je možné před sušením, v průběhu sušení, nebo po sušení.

Příklad 2

Jiným příkladem provedení je zařízení pro sušení řeziva podle obr. 4 až 6.

Také zde je předvedeno sušicí zařízení, které pro názornost obsahuje i sušené řezivo 1, v tomto případě je předvedeno použití na jednom kusu řeziva 1. Celá stavebnicová sestava pro sušení řeziva 1 v tomto případě obsahuje soustavu jednotlivých prokladů 2, které jsou rovnoběžné. Jsou uloženy v jedné řadě na podlaze, na této řadě je uloženo řezivo 1_ a na něm je další řada prokladů

2. Na obrázcích 4 až 6 je pro jednoduchost vybrán a znázorněn jen úsek sestavy, obsahující dva proklady 2 nad sebou. Z nich nahoře je, kvůli možnosti porovnání, umístěn klasicky konstruovaný jednoduchý proklad 2 bez zarážek 4, 5 a dole pod ním nový proklad 2, zkonstruovaný podle navrženého technického řešení. Všechny proklady 2 jsou z kovu. Tělesa obou prokladů 2 na obrázcích 4 až 6 mají tvar a rozměry běžné v daném oboru, umožňující přiložení na plochu sušeného řeziva L Jsou to podlouhlá tělesa s rovnými opěrnými plochami 3 pro opření řeziva i, které jsou situovány na tělesech prokladů 2 protilehle. Dolní proklad 2 má v oblasti jednoho, na obrázcích 4 a 5 levého, konce přivařenu pevnou, nepohyblivou zarážku 4. V oblasti opačného konce tohoto prokladu 2 se nachází pohyblivá zarážka 5, která je posuvná. Pohyblivá zarážka 5 je opatřena silovým prvkem 6 pro její přitlačování směrem ke druhé z této dvojice zarážek 4, 5, to je k nepohyblivé zarážce 4. V tomto případě je pohyblivá zarážka 5 vytvořena jako součást hydraulického pístu, který je použit jako silový prvek 6. Silový prvek 6 má své nosné těleso pevně přivařeno na dolním prokladu 2.

Obě zarážky 4, 5 mají na sobě vytvořenu rovnou tlačnou plochu 7 pro vyvolávání tlakové síly na uložené řezivo 1. Obě zarážky 4, 5 jsou situovány na stejné straně prokladu 2, u jedné z jeho dvou opěrných ploch 3 a jejich tlačné plochy 7 jsou situovány naproti sobě.

Nahoře, na horním prokladu 2, jsou položeny přítlačné prvky 11 v podobě závaží.

Zařízení umožňuje provádět sušení řeziva i, při kterém, kromě toho že se sušené kusy řeziva 1 fixují proti zkřivení zatížením pomocí přiložení prokladů 2 na horní a dolní straně sušeného kusu řeziva I, se alespoň dočasně, po dobu tlaku silového prvku 6, působí na sušené řezivo i tlakovou silou. Taje vyvolávána silovým prvkem 6 v podobě pístu, způsobujícím přitlačování pohyblivé zarážky 5 na sušené kusy řeziva I a potažmo i přitlačování řeziva na nepohyblivou zarážku 4. Tím se způsobuje tlaková síla, působící v celé vzdálenosti mezi zarážkami 4, 5. Zarážky 4, 5 jsou tlakem přitlačovány směrem proti sobě, jejich tlak působí na boční strany kusu řeziva 1. Toto přitlačování pak trvá během sušení i při sesychání hmoty řeziva I a brání praskání a borcení hmoty řeziva I. Přiložené proklady 2 vytvoří kolem těch ploch řeziva 1, kde se nachází proklady 2, volný prostor, který pak během sušení umožňuje odvádět vlhkost odstraňovanou z řeziva 1.

-5CZ 17952 Ul

Přítlačné prvky 11, díky poloze nahoře, způsobují svou tíhou přídavný tlak ve směru gravitace, to je kolmo vůči směru pohybu zarážek 4, 5.

Příklad 3

Příkladem optimální aplikace navrženého technického řešení ve velkém, zejména pro průmysl, je zařízení pro sušení řeziva ve hráni podle obr. 7 až 9.

Také v tomto případě je předvedeno sušicí zařízení, které pro názornost obsahuje i sušené řezivo

1. I v tomto případě jde o stavebnicovou sestavu, jejímž základem je čtveřice prokladů 2 připojených k sobě, kde v každé takové čtveřici jsou proklady 2 pevně fixovány v poloze rovnoběžně vedle sebe. Pro účely objasnění podstaty navrženého řešení je z celé sestavy vybrán a znázorněn úsek jedné čtveřice prokladů 2. V tomto úseku se nad sebou nacházejí čtyři čtveřice prokladů 2. Celý systém se skládá z takovýchto úseků opakujícího se složení.

Jednotlivé proklady 2 mají tvar a rozměry běžné v daném oboru, umožňující přiložení na plochu sušeného řeziva 1. Jsou vytvořeny jako podlouhlé ploché tyče s rovnými opěrnými plochami 3 pro opření řeziva i, situovanými protilehle, nahoře a dole. Konce prokladů 2 jsou přivařeny na tyčích, které jsou jejich pevnými spojkami. Jedna z těchto tyčí, na obr. 7 a 8 vlevo, tvoří současně pevnou, nepohyblivou zarážku 4 pro uložené řezivo i. V oblasti opačných, pravých konců prokladů 2, se nachází pohyblivá zarážka 5, která je vůči čtveřici spojených prokladů 2 posuvná. Pohyblivá zarážka 5 je opatřena silovým prvkem 6 pro její přitlačování směrem ke druhé z této dvojice zarážek 4, 5, to je k nepohyblivé zarážce 4.

Obě zarážky 4, 5 mají na sobě vytvořenu rovnou tlačnou plochu 7 pro vyvolávání tlakové síly na uložené řezivo L Tlačná plocha 7 vystupuje vně obvodu prokladu 2, na té jeho straně, kde se nachází opěrná plocha 3. Obě dvě zarážky 4, 5 jsou situovány na stejné, horní, straně prokladu 2, tedy u téže opěrné plochy 3. Tlačné plochy 7 jsou na zarážkách 4, 5 situovány naproti sobě.

Každá na obrázcích 7 až 9 znázorněná čtveřice prokladů 2, které jsou pevně, nepohyblivě připojeny k sobě v rovnoběžné poloze vůči sobě a s mezerou mezi nimi, vytváří samostatné, oddělitelné těleso. Díky tomu je možné, a také praktické, že tato čtveřice prokladů 2 má vytvořeny společné zarážky 4, 5 a v její mezeře se nachází silový prvek 6, v tomto příkladném provedení píst. Silové prvky 6 v podobě pístu jsou pevně fixovány, pomocí sváru, na nepohyblivých nosičích 12 pístů, přivařených na koncích prokladů 2. Silové prvky 6 mají koncové části situovány v mezerách mezi proklady 2. Jako nosiče 12 pístů jsou využity pevné spojky konců prokladů 2 na jedné jejich straně, na obr. 8 vpravo.

Proces sušení pomocí tohoto zařízení se provede následovně. Před sušením se nejprve rozmístí první vrstva čtveřic prokladů 2 na podložku, rovnoběžně vedle sebe. Na ni se do prostoru mezi zarážkami 4, 5 naskládá v řadě řezivo 1. Položí se další vrstva čtveřic prokladů 2 a další vrstva řeziva I. Tak se postupuje stále, dokud není narovnána celá hráň řeziva 1. Sušené kusy řeziva I se tak fixují proti zkřivení zatížením pomocí přiložení prokladů 2 na dvou protilehlých stranách plošného rovinného útvaru každé vrstvy sušených kusů řeziva I, zde nahoře a dole. Přiložením čtveřic prokladů 2 se současně vytvoří kolem těch ploch řeziva i, kde se nachází proklady 2, volný prostor, přes který se pak během sušení odvádí vlhkost odstraňovaná z řeziva 1. Během sušení se pak také alespoň dočasně působí na sušené řezivo 1 tlakovou silou, která se vyvolává mechanickými prostředky v podobě zarážek 4, 5 a silových prvků 6. Silové prvky 6 v podobě pístů mohou být aktivně v provozu po určitý časový úsek, nebo po celou dobu sušení, nebo mohou působit kupříkladu pulzně. Jejich činnost způsobí tlak zarážek 4, 5 na sušené kusy řeziva i, a to směrem proti sobě, zde na bočních stranách zprava a zleva, což je na jiných dvou protilehlých stranách plošného rovinného útvaru každé z vrstev řeziva I, než na kterých se nachází proklady

2. Tlaková síla se způsobuje v intenzitě podle velikosti a počtu kusů řeziva 1 tak, že je alespoň postačující na přitlačování sousedících kusů řeziva I k sobě a udržování je i po zmenšení objemu, způsobeném sesycháním dřevní hmoty, vedle sebe co nejtěsněji a bez vytváření znatelných mezer. Po vysušení se rošty vytvořené z prokladů 2 rozeberou na jednotlivé čtveřice a odloží na vhodné místo, nebo se rovnou přemístí na nové vlhké řezivo I pro další použití, zatímco vysušené řezivo i se postoupí k dalšímu zpracování nebo k prodeji. Je účelné, aby se proklady 2 na

-6CZ 17952 Ul řezivu I ponechaly co nejdéle. Je také možné je na řezivu I ponechat i po vysušení na předepsanou vlhkost a v tomto stavu provést ještě alespoň jednu z následných operací zpracování řeziva 1 po sušení. Toto se týká zejména operací, při nichž se na řezivo I působí chemickými nebo biochemickými prostředky. Pak se bez rozebírání s výhodou případně může provést znovu sušení, při němž se řezivo 1 opět vystaví působení tlakové síly, vyvolávané stejným způsobem.

Předvedené příklady provedení nijak nelimitují šíři technického řešení, je možné navržené nové znaky dále kombinovat a obměňovat. Je kupříkladu možno použít místo dvojic nebo čtveřic spojených prokladů 2 jiný počet, nebo z nich vytvořit celý rošt, je také možno použít jiné silové prvky 6, apod. Takovéto další variace příkladně znázorňují další obrázky jiných zařízení 10 až 12. Obr. 10 znázorňuje zařízení s proklady 2 spojenými nad sebou pomocí kloubových spojů 13 se silovými prvky 6 v podobě pístů, obr. 11 pomocí otočných ramen 14 se silovými prvky 6 v podobě pístů. Kupříkladu pomocí zmíněného systému na obr. 10 a 11 jsou vytvořeny pohyblivé zarážky 5 na obou koncích prokladů 2. Na obr. 12 je použita rámová konstrukce 15, v níž se nachází proklady 2, pohyblivá zarážka 5, silový prvek 6 i přítlačný prvek _H - Silový prvek 6 je připevněn k rámové konstrukci 15.

Claims (12)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Zařízení pro sušení řeziva, obsahující alespoň dva proklady (2) pro přiložení na plochu sušeného řeziva (1), kde tyto proklady (2) jsou zhotoveny jako podlouhlá tělesa s rovnými opěrnými plochami (3) pro opření řeziva (1) situovanými na tělese prokladu (2) protilehle, vyznačující se tím, že alespoň jeden proklad (2) je opatřen dvojicí zarážek (4, 5) situovaných v oblasti jeho opačných konců, z nichž alespoň jednaje pohyblivá, přičemž pohyblivá zarážka (5) je upevněna vůči prokladu (2) posuvně a je opatřena alespoň jedním silovým prvkem (6) pro její přitlačování směrem ke druhé z této dvojice zarážek (4, 5).
2. 2. Zařízení pro sušení řeziva podle nároku 1, vyznačující se tím, že všechny obsažené zarážky (4, 5) mají na sobě vytvořenu alespoň jednu rovnou tlačnou plochu (7) pro vyvolávání tlakové síly na uložené řezivo (1), kterážto tlačná plocha (7) vystupuje vně obvodu prokladu (2) na té straně, kde se nachází jeho opěrná plocha (3), přičemž alespoň dvě zarážky (4, 5) jednoho prokladu (2) jsou situovány na stejné straně prokladu (2) u téže opěrné plochy (3) a jejich tlačné plochy (7) jsou situovány proti sobě.
3. 3. Zařízení pro sušení řeziva podle nároků la2, vyznačující se tím, že má alespoň dva proklady (2) pevně, nepohyblivě připojeny k sobě v rovnoběžné poloze vůči sobě a s mezerou mezi nimi, kde toto spojení je uskutečněno prostřednictvím pevných nepohyblivých spojek, přičemž alespoň jedna dvojice sousedních prokladů (2) má společné zarážky (4, 5) a v její mezeře se nachází silový prvek (6) nebo alespoň jeho část.
4. 4. Zařízení pro sušení řeziva podle nároku 3, vyznačující se tím, že silový prvek (6) tvoří alespoň jedna pružina upevněná alespoň jedním koncem k pohyblivé zarážce (5).
5. 5. Zařízení pro sušení řeziva podle nároků laž3, vyznačující se tím, že silový prvek (6) tvoří kloubový spoj (13), otočné rameno (14) a/nebo píst mající svou pohyblivou část upevněnu k pohyblivé zarážce (5).
6. 6. Zařízení pro sušení řeziva podle nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že pohyblivá zarážka (5) je opatřena alespoň jedním stavěcím prvkem (8) pro udržení její polohy v roztaženém stavu.
7. 7. Zařízení pro sušení řeziva podle nároků 3 až 6, vyznačující se tím, že mezi opačnými konci prokladu (2) jsou u jedné opěrné plochy (3) vytvořeny alespoň dvě pohyblivé zarážky (5), přičemž každá pohyblivá zarážka (5) je připojena k silovému prvku (6),

   -7CZ 17952 U1
8. 8. Zařízení pro sušení řeziva podle nároků 3až 7, vyznačující se tím, že proklady (2) jsou vytvořeny jako tyče o čtyřúhelníkovém průřezu a jsou opatřeny zarážkami (4, 5) ve formě těles, které mají rovněž tvar tyče a čtyřúhelníkový průřez.
9. 9. Zařízení pro sušení řeziva podle nároků 1 až 8, vy z n ač u j í c í se t í m , že proklady

   5 (2) se nachází ve hráni, kde jsou proklady (2) uspořádány v řadě rovnoběžně vůči sobě a mezi jejich dvojicí zarážek (4, 5) je uložena alespoň jedna vrstva řeziva (1) vytvářející zde plošný rovinný útvar, přičemž takovéto řady prokladů (2) opatřených vrstvou řeziva (1) jsou vytvořeny alespoň dvě nad sebou a uspořádány tak, že plošný rovinný útvar z řeziva (1) je opřen shora a zespodu o opěrné plochy (3) prokladů (2), a tlačné plochy (7) zarážek (4, 5) jsou opřeny o boční io stěny rovinného útvaru.
10. 10. Zařízení pro sušení řeziva podle nároku 9, vyznačující se tím, že alespoň některé proklady (2) nacházející se vedle sebe a /nebo nad sebou jsou připojeny k sobě, z toho proklady (2) nacházející se vedle sebe pevně, nepohyblivě.
11. 11. Zařízení pro sušení řeziva podle nároku 10, vyznačující se tím, že připojení 15 alespoň některých prokladů (2) je provedeno rozpojitelně, prostřednictvím spojovacích prvků pro rozebíratelné spojení.
12. 12. Zařízení pro sušení řeziva podle nároků 9ažll, vyznačující se tím, že hráň je opatřena alespoň jedním přítlačným prvkem (11) situovaným na jejím povrchu, a to ve funkční poloze pro způsobování tlaku kolmo vůči směru pohybu zarážek (4, 5).

    20 13. Zařízení pro sušení řeziva podle nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že proklady (2), pohyblivá zarážka (5) a silový prvek (6) se nachází v rámové konstrukci (15).