CZ16567U1 - Poloautomatická puska - Google Patents

Description

Poloautomatická puška

Oblast techniky

Technické řešení se týká modelu poloautomatické pušky určené pro nevojenské účely, kde poloautomatický chod je umožněn jedním záchytem úderníku.

Dosavadní stav techniky

V současné době je zájem o zbraně vyvinuté pro vojenské účely, které při zachování vnějšího vzhledu mohou být po úpravě užívané i pro nevojenské účely. Zájem je zejména mezi sběrateli a jinými civilními osobami. Pro uspokojení poptávky se původní plně automatické vojenské zbraně upravují pro sportovní účely, obvykle v závislosti na národních předpisech, zejména odstraněním součástí, které umožňují automatickou střelbu. U české automatické pušky s mezinárodním označením Sa vz. 58 úprava spočívá kromě jiného zejména v odstranění pravého záchytu úderníku, pravého přerušovače a pravé strany péra spušťadla. Tato úprava je podstatná z mechanického hlediska, je však pochopitelně doplněna dalšími úpravami, včetně těch, které znemožňují zpětnou změnu na zbraň umožňující střelbu dávkou.

U takto upravených poloautomatů se však projevuje závada, která nebyla u původní automatické pušky pozorována. Některým střelcům se stává, že po výstřelu nedojde k zachycení úderníku záchytem úderníku. Přitom je úderník spolu s nosičem závomíku dopraven až do přední polohy, takže ztratí kontakt s údernou pružinou, a není možné opakovaně vystřelit. Aby bylo možné pokračovat ve střelbě, je nutné ručně zbraň natáhnout - ručně nabít. Na této závadě je navíc matou- cí, že při střelbě z totožné zbraně se některým střelcům uvedená závada neprojevuje, u jiných se vyskytuje velmi často.

Úkolem technického řešení je odstranit nedostatečné zachycování úderníku v popsaným způsobem upravených zbraních.

Podstata technického řešení

Uvedený úkol splňuje technické řešení uplatněné na poloautomatické pušce pro nevojenské účely, obsahující mimo jiné jeden záchyt úderníku, vypouštěcí páku a péro spoušťového mechanismu. Podstata technického řešení spočívá v tom, že spoušťový mechanismus je opatřen dodatečným stlačovacím elementem.

Jedním z vhodných provedení dodatečného stlačovacího elementu spoušťového mechanismu je 30 opatření můstku nosiče závomíku prodloužením ve směru střelby do podoby tlačné hrany.

Dodatečný stlačovací element spoušťového mechanismu může být rovněž proveden jako kolíček na přerušovači vyčnívající doleva ve směru střelby, přičemž ve stěně pouzdra závěru je vytvořeno zahloubení. V něm je umístěn tenký plíšek s náběhovou hranou. Mezi spodní hranou plíšku a spodní hranou zahloubení, stejně tak jako mezi zadní hranou plíšku a zadní hranou zahloubení, je 35 vytvořena mezera.

Vyšším účinkem technického řešení je stlačení přerušovače po dobu trvání zpětného rázu, tedy na dostatečně dlouhou dobu, aby se nosič závomíku na své cestě do zadní polohy dostal za úroveň záchytu úderníku a stlačení záchytu úderníku bylo již ukončeno v okamžiku, kdy dojde ke zvednutí přerušovače.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je blíže popsáno za pomoci připojených výkresů:

obr. 1 - řez částí poloautomatické pušky s uvolněnou spouští a napnutým úderníkem přidržovaným záchytem,

-1 CZ 16567 UI obr. 2 - řez částí poloautomatické pušky se stlačenou spouští a úderníkem v přední poloze v okamžiku dotyku se zápalníkem, obr. 3 - řez částí poloautomatické pušky v okamžiku stlačování přerušovače boční tlačnou hranou nosiče závomíku, obr. 4 - boční pohled na původní nosič závorníku s můstkem, obr. 5 - boční pohled na úpravu nosiče závorníku podle dále popsaného provedení s můstkem opatřeným prodloužením do podoby boční tlačné hrany, obr. 6 - axonometrický pohled na úpravu nosiče s můstkem s prodloužením do podoby boční tlačné hrany, obr. 7 - vyobrazení detailu druhého příkladu provedení v okamžiku před zmáčknutím spouště, obr. 8 - tentýž příklad v okamžiku při výstřelu, obr. 9 - tentýž příklad těsně po výstřelu, obr. 10 - tentýž příklad po uvolnění spouště.

Příklady provedení technického řešení

Příklad 1

Z připojených výkresů, konkrétně z obr. 1 až 3, je patrné, že elementy spoušťového mechanismu, které jsou ovlivněny technickým řešením nebo je nutné jejich objasnění pro odkrytí podstaty technického řešení, jsou zejména spoušť 1 s přerušovačem 2 a záchytem 3 úderníku 4. Elementem závěru, který je ovlivněn technickým řešením neboje nutné jeho objasnění pro odkrytí podstaty technického řešení, je zejména nosič 5 závomíku.

V provedení popsaném ve stavu techniky a znázorněném na obr. 4 je nosič 5 závomíku opatřen naspodu zadní části můstkem 6, který při posunu vzad stlačuje v určitém okamžiku přerušovač 2. V provedení podle technického řešení znázorněném na obr. 5 a obr. 6 je můstek 6 ve směru střelby opatřen prodloužením do podoby boční tlačné hrany 7. Boční tlačná hrana 7 je dodatečným stlačovacím elementem 10, resp. jedním z jeho provedení.

Princip funkce jednotlivých součástí poloautomatické pušky podle technického řešení a podle příkladu 1 je následující:

Po mnoha pokusech bylo zjištěno, že závada vzniká zejména u střelců, kteří mačkají spoušť 1 způsobem běžným u sportovních terčových pistolí, tj. pomalu a rovnoměrně. V okamžiku výstřelu nastane zpětný ráz, zbraň je vržena směrem dozadu. Prst na spoušti 1 vykonává pomalý pohyb prakticky bez setrvačných sil, takže v důsledku zákona akce a reakce při zpětném rázu prst lehce uvolní spoušť 1. čímž se nepatrně posune směrem dozadu přerušovač 2. Právě v ten okamžik nad záchytem 3 úderníku 4 přejíždí nosič 5 závomíku a stlačuje záchyt 3 úderníku 4 dolů. Tím je způsobeno nežádoucí předčasné spojení přerušovače 2 se záchytem 3. Ihned poté při odeznění zpětného rázu pokračuje stlačování spouště 1 střelcem a s tím spojené snížení záchytu 3, takže nedojde k zachycení úderníku 4. Úderník 4 se posune spolu s nosičem 5 závomíku směrem dopředu bez dostatečného tlaku úderné pružiny. U střelců, kteří mačkají spoušť silně a rázně, tedy způsobem nepříliš obvyklým u sportovní terčové střelby, nedochází díky setrvačnosti v pohybu prstu k uvolnění tlaku prstu na spoušť 1 při zpětném rázu natolik, aby to mělo podstatný vliv na okamžitou polohu spouště 1 a tedy na polohu přerušovače 2. Nedochází tedy k jeho předčasnému spojení se záchytem 3 úderníku 4.

Při úpravě nosiče 5 podle technického řešení, kdy je opatřen naspodu zadní části prodloužením můstku 6 ve směru střelby do podoby boční tlačné hrany 7, je při střelbě i při lehkém sportovním tlaku na spoušť 1. při posunu vzad stlačován přerušovač 2 po dostatečně dlouhou dobu. V okamžiku nejvyšší síly zpětného rázuje totiž přerušovač 2 stále ještě stlačován boční tlačnou hranou 7 a lehké mimovolné uvolnění spouště 1 nemá na jeho polohu vliv, takže nedojde k předčasnému spojení se záchytem 3 úderníku 4 a zpětný pohyb úderníku 4 vpřed se žádoucím způsobem zarazí o vyčnívající záchyt 3 úderníku 4.

-2CZ 16567 UI

Příklad 2

Na výkresech, obr. 7 až 10, je znázorněn další příklad provedení dodatečného stlačovacího elementu 10. V tomto příkladu je přerušovač 2 opatřen kolíčkem 8 vyčnívajícím doleva ve směru střelby a do stěny pouzdra závěru je vytvořeno zahloubení H· V něm je umístěn tenký plíšek 9 s 5 náběhovou hranou, přičemž spodní a zadní hrana plíšku 9 nesmí dosahovat až ke spodní a zadní hraně zahloubení 11, jinými slovy mezi spodní hranou plíšku 9 a spodní hranou zahloubení 11, stejně tak jako mezi zadní hranou plíšku 9 a zadní hranou zahloubení 11, je vytvořena mezera 12.

Princip funkce jednotlivých částí podle příkladu 2 je následující:

Při stlačování spouště 1 se kolíček 8 opírá o plíšek 9 a spolu s přerušovačem 2 se pohybuje ίο vpřed. V okamžiku, kdy po vypuštění úderníku 4 dojde k výstřelu a nosič 5 závomíku se pohybuje vzad, je můstkem 6 nosiče 5 závomíku přerušovač 2 stlačen dolů a kolíček 8 přerušovače 2 zapadne do mezery 12 mezi spodní hranou plíšku 9 a spodní hranou zahloubení 11. Při uvolňování spouště 1 se pohybuje přerušovač 2 vzad, stále je však přidržován dole kolíčkem 8 vedeným v mezeře 12. Kolíček 8 v mezeře 12 tedy přidrží přerušovač 2 mimo kontakt s můstkem 6 nosiče 15 5 závěru, a nemůže tedy dojít k předčasnému spojení záchytu 3 a přerušovače 2, až do doby úplného uvolnění spouště L Zahloubení 11 i plíšek 9 jsou dostatečně dlouhé, a tudíž i dráha, po níž je přerušovač 2 přidržován kolíčkem 8 v mezeře 12 je dostatečně dlouhá k tomu, aby nedošlo k vyskočení kolíčku 8 ze spodní drážky do zadní drážky, a tedy ke zvýšení polohy přerušovače 2, a to ani při částečném uvolnění spouště 1.

Popsané příklady provedení nejsou výhradně možným uplatněním technického řešení. Dodatečný stlačovací element 10 může být různého provedení, vždy je však nutné, aby vyvíjel tlak na přerušovač 2 po dobu zpětného rázu.

Průmyslová využitelnost

Úpravu poloautomatické pušky podle technického řešení lze opakovaně aplikovat na zbraních 25 pro civilní a sportovní využití.

Claims (3)

1. Poloautomatická puška pro nevojenské účely, obsahující mimo jiné jeden záchyt úderníku, vypouštěcí páku a spoušťový mechanismus s pérem, vyznačující se tím, že spoušťový mechanismus je opatřen dodatečným stlačovacím elementem (10).

30

2. Poloautomatická puška podle nároku 1, vyznačující se tím, že dodatečný stlačovací element (10) spoušťového mechanismu je opatřen prodloužením můstku (6) nosiče (5) závomíku ve směru střelby do podoby boční tlačné hrany (7).

3. Poloautomatická puška podle nároku 1, vyznačující se tím, že dodatečný stlačovací element (10) spoušťového mechanismu je proveden jako kolíček (8) na přerušovači (2) 35 vyčnívající doleva ve směru střelby, přičemž ve stěně pouzdra závěru je vytvořeno zahloubení (11), v němž je umístěn tenký plíšek (9) s náběhovou hranou, kde mezi spodní hranou plíšku (9) a spodní hranou zahloubení (11), stejně tak jako mezi zadní hranou plíšku (9) a zadní hranou zahloubení (11), je vytvořena mezera (12).