CZ139199A3 - Rozprašovací zařízení - Google Patents

Abstract

Zařízení pro rozprašování materiálů. Jako jsou kapalné přípravky, obsahuje trysku (38), průchod (42) vedoucí k výstupnímu otvoru trysky (38), prostředky (50, 56,52,54) pro vytváření odměřované dávky materiálu v průchodu (42), prostředky (66,68,72,74) pro vzduchové vypuzování odměřované dávky z trysky (38) v reakci na činnost spouštěče (36) a prostředky (32,46,44) pro vytváření vysokého napětí působícího na odměřovanou dávku materiálu, takže odměřovaná dávka, která se po vypuzení rozprašuje, má podobu spreje s elektricky nabitými částečkami.

Description

Rozprašovací zařízení

Oblast techniky

Přihlašovaný vynález se týká rozprašovacích zařízení a obzvláště se zaměřuje na vyvinutí takového zařízení, které bude mít schopnost účinného poskytování materiálu v malých dávkách a/nebo v poměrně krátkém časovém úseku.

Tento vynález má obzvláštní uplatnění v elektrostatických rozprašovacích zařízeních používaných v praktických situacích zahrnujících například osvěžování vzduchu, čištění vzduchu, rozprašování přípravků proti hmyzu, používání výrobků osobní péče a hygieny (například deodoranty, kosmetické výrobky a parfémy), jakož i používání účelových lékařských výrobků, jako jsou spreje pro nosní dutiny a dýchací cesty.

Dosavadní stav techniky

EP-A-224352 popisuje elektrostatické rozprašovací zařízení pro rozprašování aktivních očních směsí s odměřováním množství příslušných složek. V popisovaném zařízení se tekutina přivádí do hrotu trysky a mezi tryskou a elektrodou umístěnou v určité vzdálenosti od trysky působí rozdílný elektrický potencionál, takže u výstupu z trysky se vytváří potřebně silné elektrické pole, které vypuzuje léčivý přípravek z výstupního otvoru v podobě jednoho nebo většího počtu proudů, jež se následně rozstřikují do kapiček. Aby bylo možné vypouštět tekutinu v proudech, musí se tekutina nacházet na samotném konci trysky v době působení rozdílného elektrického potencionálu. Dávkovaná tekutina se přivádí buď ze zásobníku tekutiny zabudovaného přímo v zařízení nebo nasáváním tekutiny ze samostatného zdroje s použitím kapilárního účinku.

Podstata vynálezu

V souladu s jedním znakem přihlašovaného vynálezu je sestaveno elektrostatické rozprašovací zařízení obsahující trysku, prostředky pro vytváření sloupce materiálu určeného pro rozprašování v průchodu vedoucím k výstupnímu otvoru trysky tak, aby se vůdčí povrch • ·· · * ···· ·· • · · · ··· · · · • · · · · · · · · · • ···· · · · · · • · · · · · · ··· ···· ·· ··· ·· ··

-2sloupce nacházel v určité vzdálenosti od výstupního otvoru trysky, prostředky pro vzduchové vypuzování řečeného sloupce nebo jeho části z výstupního otvoru ttysky a prostředky pro vytváření vysokého napětí působícího na materiál tak, aby se rozprašovaná dávka vytvářená rozptylováním sloupce na výstupu z trysky elektrický nabíjela.

V souladu s druhým znakem tohoto vynálezu je vyvinut způsob elektrostatického rozprašování obsahující kroky vytváření sloupce materiálu určeného pro rozprašování v průchodu vedoucím k výstupním otvoru trysky tak, aby se vůdčí povrch sloupce nacházel v určité vzdálenosti od výstupního otvoru trysky, prostředky pro vzduchové vypuzování řečeného sloupce nebo jeho části z výstupního otvoru trysky a prostředky pro vytváření vysokého napětí působícího na materiál tak, aby se rozprašovaná dávka vytvářená rozptylováním sloupce na výstupu z trysky elektricky nabíjela.

Sloupec materiálu se výhodně vytváří v průchodu jako odměřená dávka mající vůdčí povrch, který se nachází v určité vzdálenosti od výstupního otvoru ttysky, a koncový povrch, na který může účinkovat stlačený vzduch, plyn nebo pára za účelem vypuzování této dávky z trysky.

V souladu s dalším znakem přihlašovaného zařízení je sestaveno elektrostatické rozprašovací zařízení obsahující trysku, prostiredky pro vytváření odměřené dávky materiálu určeného pro rozprašování v průchodu vedoucím k výstupním otvoru trysky (výhodně takovým způsobem, aby se vůdčí povrch sloupce nacházel v určité vzdálenosti od výstupního otvoru trysky), prostředky pro vzduchové vypuzování řečené odměřené dávky z trysky a prostředky pro generování vysokého napětí působícího na materiál tak, aby se rozprašované částečky vytvářené rozptylováním sloupce na výstupu z trysky elektricky nabíjely.

Materiál bude obvykle obsahovat jednofázový tekutý přípravek; avšak nevylučujeme využívání tohoto vynálezu v souvislosti s materiály v podobě kapaliny obsahující částečky pevných látek ve vznosu. Přípravek může případně obsahovat více než jednu tekutinu ve směsi a jako příklad lze uvést přípravek, který obsahuje aktivní přísadu, jakou je nosní činidlo pro snižování překrvení, rozpouštědlo, a další činidla, jako jsou činidla pro upravování vazkosti a/nebo odolnosti. Rovněž nevylučujeme možnost používání materiálů, které jsou v podobě vzduchem rozprašovaného, vznosného materiálu, který je jiný než kapalina a kterým může být například prášek.

•« · · · « · ···· • · ····· · · · · • · · · · · · ······ • · · · · · · ······· · · ··· · · · ·

-3V zařízení podle řečeného jednoho znaku přihlašovaného vynálezu se sloupec, který má výhodně podobu odměřované dávky materiálu určeného k rozprašování, vytváří v průchodu tak, aby se vůdčí povrch (meniskus) sloupce/odměřované dávky nacházel v určité vzdálenosti od výstupního otvoru trysky. Toto umožňuje čisté vypuzování sloupce/odměřované dávky z výstupního otvoru trysky, protože sloupec/odměřovaná dávka podstupuje zrychlení v průběhu překonávání úseku směrem ke hrotu hysky a v důsledku toho se může tekutina uvádět do poměrně vysoké rychlosti před tím, než dorazí ke hrotu trysky. Nachází-E se například vůdčí meniskus tekutiny v blízkosti hrotu trysky před tím, než se začne přemisťovat účinkem vzduchu, získává tekutina nízkou rychlost na počátku rozprašovací činnosti a za těchto okolností, jak jsme zjistili, existují projevy ulpívání spreje na trysce při zahajování rozprašovací činností . Protože upřednostňovaný způsob a zařízení odděluje odměřovanou dávku tekutiny už v průchodu vedoucím k výstupnímu otvoru trysky, má odměřovaná dávka koncový povrch a může čistě vystupovat z trysky bez jakékoli podstatné tendence k projevům ulpívání spreje na trysce, jak by tomu bylo například tehdy, když by tekutina v průchodu vytvářela souvislé průtokové propojení se zdrojového tělesem, z něhož se přivádí, a nikoli tehdy, když by se takové průtokové propojení přerušovalo.

Je výhodné, když vysoké napětí působí na materiál ve výstupním otvoru trysky nebo v jeho blízkosti.

V souladu s užším znakem tohoto vynálezu je vyvinuto elektrostatické rozprašovací zařízení obsahující trysku, prostředky pro vytváření sloupce tekutiny, která je určena pro rozprašování, v průchodu vedoucím k výstupním otvoru trysky tak, aby se vůdčí povrch odměřované dávky nacházel před úsekem se zmenšeným rozměrem průřezu vedoucím k výstupnímu otvoru trysky ve smyslu směru proudění, prostředky pro vzduchové vypuzování řečené odměřované dávky v podobě vytrysknutí z trysky a prostředky pro generování vysokého napětí působícího na materiál tak, aby se rozstřikované kapičky vytvářené rozptylováním proudu tekutiny elektricky nabíjely.

Ačkoli neexistuje žádné zvláštní omezení rozsahu elektrického měrného odporu, tento vynález má obzvláštní uplatnění v případě používání materiálů s nízkým měrným odporem, a to obzvláště kapaliny; tzn. kapaliny mající objemový elektrický měrný odpor menší než přibližně 1 x 10⁷ Qcm, včetně kapalin majících měrný odpor podstatně menší než 1 x ΙΟ⁴ Ωαη. například 1 x ΙΟ³ Ω cm a méně.

• · · · • ·

-4Je výhodné, když konstrukční řešení umožňuje, aby v bodě výstupu z trysky neměl tryskající proud materiálu průměr větší než 300 mikronů a obvykle ne menší než 15 mikronů. Průměr tryskajícího proudu v bodě výstupu z trysky může například být v rozsahu od přibližně 20 mikronů do přibližně 50 mikronů, výhodněji os 25 mikronů do 125 mikronů a nejvýhodněji od 30 mikronů do 80 mikronů.

Je výhodné, když konstrukční řešení trysky zabraňuje tendenci povrchu trysky v bodě výstupu rozstřikovaného materiálu vyvolávat korónové výboje. Proto se v případě rozstřikování materiálů s nízkým odporem upřednostňují trysky se zkoseným koncem, které popisuje známý EP-A-510725.

Tlak kapaliny generovaný pro provádění vzduchového vypuzování odměřované dávky výhodně vzniká jako reakce na činnost spouštěcích prostředků, které ovládá uživatel, a taková činnost spouštěcích prostředků může být během přípravy pro vzduchové vypuzování rovněž spojena s plněním průchodu vedoucího k výstupnímu otvoru trysky sloupcem/odměřovanou dávkou. Plnicí činnost a stlačování kapaliny se může provádět v podstatě současně, přičemž konstrukční řešení umožňuje, aby se ktéto plnicí a stlačovací činnosti přidružila činnost vysokonapěťového generátoru propojeného s prostředky pro účinkování vysokého napětí na rozstřikovaný materiál, takže všechny tyto činnosti související s vypuzováním sloupce/dávky se provádějí na základě jediného úkonu uživatele manipulujícího se spouštěcími prostředky. Tyto spouštěcí prostředky mohou být například v obvyklém pohotovostním stavu a konstrukční uspořádání umožňuje, aby činnost spouštěcích prostředků byla od počátku doprovázena stlačováním kapaliny a plněním průchodu vedoucího k hysce odměřovanou dávkou/sloupcem, po čemž následuje protékání stlačené kapaliny vnitřkem průchodu a činnost prostředků pro účinkování vysokého napětí, která je založena na tom, že odměřovaná dávka se vlivem tlaku tekutiny přemisťuje a prochází styčnou oblastí výstupního otvoru trysky nebo v jeho blízkosti, kde na odměřovanou dávku působí vysoké napětí.

V jiném případě lze všechny činnosti prováděné na základě jediného úkonu uživatele rozložit do dílčích kroků. Například přinejmenším plnění řečeného průchodu odměřovanou dávkou/sloupcem se může provádět na základě činnosti prvního spouštěče a stlačování tekutiny (je-li nezbytné), působení vysokého napětí a účinkování stlačované tekutiny při propojení s odměřovanou dávkou/sloupcem se může zajišťovat na základě činnosti druhé spouštěče. Když není tekutina používaná pro vypuzování kapaliny v předem stlačeném stavu, avšak musí být

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

999 9999 99 999 99 99

-5stlačována z důvodu používání zařízení, pak se takové stlačování může provádět v reakci na činnost prvního spouštěče nebo druhého spouštěče. Takové rozložení činnosti zařízení může být žádoucí tam, kde je pro uživatele výhodnější naplňovat zařízení okamžitě při přípravě bez nutnosti umisťování trysky do jakékoli zvláštní polohy před prováděním plnění, jak se to například vyžaduje tehdy, když zařízení slouží jako nosní sprej pro snižování překrvování.

V jednom provedení tohoto vynálezu může uživatel přepínat spouštěcí prostředky z pohotovostní polohy do účinné polohy, přičemž tyto spouštěcí prostředky se mohou pružně vracet do pohotovostní polohy například účinkem zatížení pružiny, takže po předchozím spouštěcím úkonu uživatele se takové spouštěcí prostředky automaticky vracejí a zaujímají pohotovostní polohu. V tomto smyslu může po uživatelově přepnutí spouštěče z pohotovostní polohy následovat řečené stlačování tekutiny (a případně plnění průchodu) a automatické navracení spouštěče může být doprovázeno vzdušným vypuzováním sloupce nebo odměřované dávky se zmiňovaným účinkováním vysokého napětí. Alternativně může uživatel jednosměrně přemisťovat spouštěč z pohotovostní polohy a výsledkem toho je stlačování tekutiny, vypuzování sloupce/odměřované dávky a působení vysokého napětí na odměřovanou dávku. Navracení spouštěče do výchozí polohy může připravovat zařízení pro příští vypouštěcí úkon a může být doprovázeno například odpojováním zdroje elektrického napětí a plněním průchodu čerstvým sloupcem/odměřovanou dávkou materiálu.

Vzduchové vypuzování typicky zahrnuje vypouštění přibližného množství až do 100 μΐ materiálu z ttysky. Obvyklé množství dodávané v průběhu každého výkonu bude mít v podstatě stejný objem v rozsahu od přibližně 2 μ! do přibližně 50μ1.

Materiál, z něhož se tryska vyrábí, je nutně takovým materiálem, který nebude mít tendenci vyvolávat ulpíváni rozstřikovaného přípravku na sobě, a to obzvláště v úseku řečeného průchodu, v němž se řečený přípravek nachází před vzduchovým vypuzováním. V případě, kdy je rozstřikovanou tekutinou kapalina nebo přípravek na bázi kapaliny, se tryska vyrábí z hydrofobmho materiálu, který má nízké charakteristiky zvlhčování a kterým je například PTFE. Alternativně se může povlékat hydrofobním povlakem řečený úseku trysky a/nebo její vnější povrch kolem výstupního otvoru trysky, aby se znemožňovalo „tečení“ a zvlhčování. Povlakem může být například organosiliciová sloučenina.

Hrotová část trysky má výhodně zmenšený průměr ve vztahu k průřezu trysky před touto hrotovou částí ve smyslu směru proudění. Průměr průchodu vedoucího k výstupnímu

-6• ·· ·· ···· · · ·· • tt·· · · · · · · · • · · · · · · · · · · • · ·· · ·· ······ • · · · · · · ··· ···· ·· ··· ·· ·· otvoru trysky bude potřebně jemný, aby byla znemožněna situace, při níž by stlačené tekutina měla tendenci obcházet sloupec nebo odměřovanou dávku.

Zařízení může mít podobu přenosné jednotky a v takovém případě může toto zařízení mít kryt obsahující vysokonapěťový generátor, zásobník s obsahem materiálu určeného k rozstřikování nebo rozprašování, tryskovou trubici s prostředky pro přemisťování sloupce nebo odměřované dávky do tryskové trubice a prostředky pro vzduchové vypuzování sloupce nebo odměřované dávky materiálu z výstupního otvoru trysky. V případě některých provedení lze toto zařízení používat jako ručně ovládané zařízení, se kterým může výhodně manipulovat ruka, jež toto zařízení drží. Taková manipulace může například zahrnovat používání jednoho z prstů nebo palce při ovládání jednoho nebo více než jednoho spouštěče zařízení.

V jiných provedení tohoto vynálezu může mít toto zařízení podobu přenosné jednotky, avšak konstrukční řešení tohoto zařízení umožňuje jeho umisťování na podpůrném povrchu, kdy se toto zařízení používá například pro rozprašování přípravků, které jsou vhodné pro vyvolávání vůní a/nebo čištění vzduchu v místnostech, přičemž v takovém případě se toto zařízení upravuje pro umisťování na vodorovném povrchu, jako je okenní parapet nebo police, nebo pro umisťování na svislém povrchu, jako je stěna.

V některý případech nemusí být vynalezené zařízení přenosné jako takové, ale může být konstrukčně řešeno jako trvale připevněná jednotka, která se používá například pro povlékání výrobků nebo nanášení označovacích činidel na výrobky. V takovém případě se může zařízení spouštět automaticky na základě činnosti čidla seřízeného pro detekování přítomnosti výrobku například v poloze, ve které se má na upravovaný výrobek nanášet povlak nebo jiný přípravek.

Ve všech uvedených případech, tj. přenosných, ručně ovládaných a trvale připevněných zařízení, se ovládání zařízení výhodně provádí v reakci na uvedení jednoho nebo více než jednoho spouštěče nebo čidlo do činnosti, přičemž systém takového uvádění do činnosti zajišťuje provádění následujících kroků :

• přemisťování materiálu určeného pro rozprašování do řečeného průchodu;

• vzduchové vypuzování sloupce/odměřované dávky; a • působení vysokého napětí na sloupec/odměřovanou dávku v průběhu vypuzování.

Vysoké napětí může být jednopólové nebo může být dvoupólové, jak uvádějí naše předcházející EP-A-468735 a EP-A-468736, jejichž úplné vynálezecké závěry jsou tímto φ φ φφφφ φ φ φ · φ φ • φ

-7zahmuty do této patentové přihlášky ve formě odkazu. Takto může být dvoupólové napětí uplatňováno pro zabezpečování míry potlačování zkratu a/nebo usnadňování zasahování sprejovaných nebo izolovaných cílů (tak jako v případě Masového spreje), jak popisují EP-A468735 a EP-A-468736. V případě používání dvoupólového zdroje napětí je výhodné, když se po sobě jdoucí odměřované dávky (nebo navazující skupiny odměřovaných dávek) materiálu vypouštěného z trysky nabíjejí nábojem s opačnou polaritou. V této souvislosti se mohou uplatňovat prostředky pro koordinování účinku napětí na vypouštěný materiál se vzduchovým vypuzováním tak, aby se po sobě jdoucí odměřované dávky materiálu (nebo navazující skupiny odměřovaných dávek) nabíjely elektrickým napětím s opačnou polaritou. Toto platí obzvláště v případě, kdy každý výkon zařízení má za výsledek vypuzování spíše většího počtu odměřovaných dávek než jen jediné odměřované dávky najeden výkon zařízení.

V různých znacích přihlašovaného vynálezu, které již byly uvedeny, se výhodně uplatňuje takové řešení, v němž elektrické napětí působí na každou odměřovanou dávku materiálu výhradně po fyzickém oddělení této odměřované dávky od zásobníku s materiálem nacházejícího se uvnitř zařízení.

V souladu s dalším znakem přihlašovaného vynálezu je vyvinuto elektrostatické rozprašovací zařízení obsahující trysku, zásobník s obsahem materiálu určeného pro rozprašování, průchod propojující zásobník s tryskou, prostředky pro vytváření sloupce rozprašovaného materiálu v průchodu tak, aby koncový povrch sloupce byl oddělen od zbytku materiálu v zásobníku, neboť mezera dovoluje vytvoření elektrické izolace mezi hrotem trysky a zásobníkem, a prostředky pro působení vysokého napětí na sloupec materiálu, takže rozprašované částečky vytvářené rozptylováním sloupce na výstupu z trysky se elektricky nabíjejí.

Tímto způsobem je možné provádět zajišťování elektrického izolování materiálu obsaženého v zásobníku od sloupce nebo odměřované dávky materiálu určeného k rozprašování, na kterou vysoké napětí působí. Toto navíc v případě potřeby umožňuje připojování zásobníku k nulovému elektrickému potencionálu a ta část kiytu zařízení, ve které je zásobník zabudován, se může držet v ruce bez nutnosti izolování uživatele od materiálu obsaženého v zásobníku. Takové elektrické izolování hlavního tělesa rozprašovaného materiálu do sloupce nebo odměřované dávky, na kterou působí elektrické napětím může být obzvláště výhodné, protože kapacitní reaktance zařízení se může v průběhu rozprašování významně • · · · · • · « · • · · · · · • · · · • · · · · • · · · · ·· · ·

-8snižovat, přičemž se vytváří možnost rychlejšího budování elektrického pole účinkem působení vysokého napětí, protože elektrické napětí působí na daleko menší množství materiálu určeného pro rozstřikování. V případě dvoupólového elektrického napětí se hlavní těleso materiálu uvnitř zařízení nevystavuje projevům napěťových výkyvů a vzhledem ke skutečnosti, že se odměřovaná dávka materiálu může čistě vypuzovat z trysky, neexistuje omezený sklon k projevům přerušování.

V předcházejícím textu byl tento vynález definován v pojmech vytváření spreje, v němž se rozprašované částečky elektricky nabíjejí účinkem působení vysokého napětí. Avšak my nevylučujeme možnost vynechání zdroje vysokého napětí. Podle tohoto znaku přihlašovaného vynálezu je vyvinuto rozprašovací zařízení mající trysku, zásobník obsahující materiál určený pro rozprašovaní z trysky, prostředky pro plnění průchodu vedoucího k trysce materiálem z hlavního tělesa materiálu obsaženého v zásobníku a prostředky pro vzduchové vypuzovám plněním připravovaného materiálu z trysky.

V souladu s tímto znakem přihlašovaného vynálezu může být materiálem určeným k rozprašování kapalný přípravek a v takovém případě kapalina vytváří sprej jako výsledek hydraulického rozptylování. V případě, kdy takovým materiálem je prášek, může mít sprej výslednou podobu prášku rozptylovaného v důsledku vypuzování z trysky.

Popis obrázků na výkrese

Přihlašovaný vynález bude nyní popisován na příkladech s odkazem na připojená vyobrazení, na nichž:

obr. 1 je schematický pohled na trysku, která je použitelná v přihlašovaném vynálezu; obr. 2 je pohled podobající se vyobrazení na obr. 1, avšak s tím, že předváděný sloupec nebo odměřovaná dávka rozprašované tekutiny je již částečně vypuzen z trysky;

obr. 3 je schematický pohled předvádějící provedení přihlašovaného vynálezu, které je použitelné při aplikování lékařského přípravku pro snižování nosní krvácivosti nebo podobných přípravků;

obr. 4 je schematický pohled na další provedení, v němž se posloupnost činnosti řídí ovládáním prostředků jediného spouštěče; a • ·· · ·♦ ·· • · · · · · ···· · · · · • ·· · · · ··· • · · · • · · · · · ·

-9obr. 5 a 6 jsou vyobrazení podobající se obr. 1 a 2, avšak s tím rozdílem, že předvádějí modifikovaný způsob vypouštění tekutiny.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 předvádí princip zařízení podle přihlašovaného vynálezu. Toto zařízení obsahuje tryskovou trubičku 10 končící v hrotu 12 na tom konci, který tvoří výstupní otvor, z něhož se při používání rozprašovaná tekutina rozptyluje. Tekutina určená pro rozprašovaní se shromažďuje v tryskové trubičce 10 v podobě sloupce nebo odměřované dávky 14 tak, aby se vůdčí povrch sloupce 14 nacházel v určité vzdálenosti od hrotu 12 trysky. V tomto smyslu se mezi vůdčím povrchem sloupce 14 a hrotem toysky vytváří vzduchová kapsa. Před nebo v průběhu vypuzování sloupce 14 z tryskové trubičky 10 se navíc vytváří vzduchová kapsa (nebo kapsa obsahující jiný plyn nebo páru) u zadního povrchu sloupce 14. Sloupec 14 se vypuzuje ztiyskové trubičky 10 činností prostředků stlačovaného plynu nebo pátý, které účinkují na koncový povrch sloupce 14 (viz šipku P). Průměr trubičky 10 je potřebně malý, aby stlačovaný plyn nebo pára nemohla obejít sloupec 14.

Vysoké napětí, které je typicky v rozsahu od 1 kV do 8 kV (avšak v závislosti na konkrétním účelu používání zařízení), se přivádí do tryskové trubičky z generátoru elektrického napětí (není předveden). Pro tento účel trubička JO obsahuje úsek 16, který má potřebnou elektrickou vodivost pro zvolený konstrukční účel působení vysokého napětí na tekutinu určenou pro rozprašování. Zbytek tubičky před úsekem 16 ve smyslu směru proudění se zhotovuje z elektricky izolujícího materiálu. Část trubičky za úsekem 16 ve smyslu směru proudění může být elektricky izolovaná, avšak tato pokračující část bude mít určité prostředky pro vedení elektrického napětí ke zbytkové tekutině v řečené pokračující části po průchodu koncového povrchu tekutiny elektrodovým úsekem 16. V této souvislosti může být pokračující část trubičky za úsekem 16 polovodivá nebo může mít vodivou nebo polovodivou vrstvu nebo podobně na jeho vnitřním povrchu.

Při činnosti se stlačená tekutina přivádí do trubičky 10, v důsledku čehož se sloupec 14 přemisťuje směrem ke hrotu 12 trysky a prochází úsekem 16, kde se elektricky nabíjí. Před dosažením hrotu 12 trysky se sloupec zrychluje účinkem stlačované tekutiny a v momentu, kdy vůdčí strana sloupce vstupuje do hrotu trysky, má značnou rychlost. Tímto způsobem se • · · · · · ► · · » · · · ·

-10dosahuje hladký počátek rozprašovací činnosti, protože tekutina nepřichází do hrotu trysky bez toho, aby se nezrychlovala. Při vypuzování z trubičky 10 vytváří sloupec 14 stejnoměrně tryskající proud 18, který se rozptyluje do elektricky nabitých částeček v podobě spreje. V případě kapalín může mít počátek rozptylování tryskajícího proudu hydraulickou povahu nebo může být přinejmenším do určité míry ovlivňováno vysokým potencionálním gradientem převládajícím v oblasti hrotu trysky ve vztahu k okolí nebo cíli rozprašování. V posledně uvedeném případě může tryskající proud, který se vytváří rozptylování sloupce po výstupu z hrotu trysky, podstupovat určité elektrostaticky indukované zužování prováděné způsobem popisovaným v našem předcházejícím EP-A-510725, jehož úplné vynálezecké závěry jsou zde zahrnuty ve formě odkazu.

Po vypuzení celého sloupce 14 pokračuje stlačovaná tekutina v unikání z hrotu 12 trysky a slouží pro vyčištění trubičky v rámci přípravy na další vypouštěcí úkon. Čisticí činnost prováděná stlačovanou tekutinou omezuje jakýkoli sklon k ulpívání zbytků kapalíny v blízkosti hrotu 12 trysky, což by v opačném případě mohlo vést k nežádoucímu zachycování spreje na hrotu trysky na konci rozprašovacího úkonu nebo na začátku následujícího rozprašovacího úkonu. Hrot 12 trysky má potřebně zmenšený průměr, jak je to znázorněno na obr. 1 nebo 2, takže sloupec se vypuzuje „nárazem“ skrze výstupní otvor z trysky, což dále zvyšuje rychlost tryskajícího proudu 18. Takové zmenšení průměru hrotu 12 trysky se může provádět tažením trubičky na jednom jejím konci nebo tvarováním trubičky se slepým koncem, v němž se poté vytváří otvor s malým průměrem laserovým nebo ultrazvukovým vrtáním.

Je příznačné, že objem sloupce 14 bude vpodstatě stejný pro daný účel a bude v rozsahu od přibližně 2 μΐ do přibližně 100 μΐ, častěji v rozsahu od přibližně 2 μΐ do přibližně

50μ1. V případě přiměřeného konstrukčního řešení trysky, obzvláště pak průměru výstupního otvoru a hrotu trysky , lze úspěšně rozprašovat materiály se širokým rozsahem objemového měrného odporu. V případě kapalin jsme například zjistili, že je možné dosahovat přijatelné rozprašování tekutin majících objemový měrný odpor tak nízký jako 1 χ 10³ Ωαη a dokonce nižší (například 2 χ 10² Qcm), ačkoli v případě takto nízkých měrných odporů není „zužující “ účinek, který byl zmíněn v předcházejícím textu, obvykle pozorován. EP-A-510725 uvádí, že elektrostaticky indukované zužování je výhodné tehdy, když se vyžaduje vytváření kapiček s velmi jemnou velikostí. V případě uplatňování kapalin s velmi nízkým měrným odporem se • ·

může nepřítomnost jakéhokoli elektrostaticky indukovaného zužování vyrovnávat, pokud je to potřebné, používáním trysky, jejíž výstupní otvor má malý průměr.

Typický průměr výstupního otvoru v hrotu ttysky není větší než 300 mikronů a obvykle není menší než 15 mikronů, výhodněji 25 mikronů až 125 mikronů a nejvýhodněji 30 mikronů až 80 mikronů.

S odkazem na obr. 3 lze uvést, že nosní rozprašovač obsahuje pouzdro 30, jehož rozměry vyhovují pro ruční používám. Uvnitř pouzdra je umístěn vysokonapěťový generátor a nízkonapěťový bateriový zdroj 34 pro napájení generátoru. Bateriový zdroj může obsahovat jednu nebo více než jednu nahraditelnou baterii, kterou může případně být baterie s možností opakovaného nabíjení. Generátor typicky produkuje vysokonapěťový výkon od přibližně 1 kV až 3 kV do přibližně 12 kV až 15 kV, výhodněji od 2 kV až 3 kV do přibližně 9 kV až 10 kV. Činnost generátoru 32 se ovládá pomocí prostředků spínacího spouštěče 36, který se výhodně umisťuje tak, aby uživatel mohl ovládat tento spouštěč stejnou rukou, ve které zařízení drží. V tomto provedení má spínací spouštěč 36 podobu tlačítka a je umístěn v postatě uprostřed pouzdra 30 z důvodu snazšího ovládání palcem nebo ostatními prsty, zatímco zařízení se drží v dlani. Vratné vedení nulového elektrického potencionálu lze vytvořit přes uživatele například zhotovením určité podoby dotyku na pouzdru 30, kdy tímto dotykem může být například spínací spouštěč 36, takže, drží-li uživatel zařízení v ruce, vytváří se propojení s nulovým elektrickém potencionálem přes uživatele.

Pouzdro 30 se vyrábí z plastového materiálu, který má dobré elektrické izolační vlastnosti a který se tvaruje podle vynálezeckých závěrů našeho předcházejícího EP-A-441501 proto, aby bylo možné použití levného a kompaktního generátoru. Na jednom konci krytu 30 se nachází tryska 38, která je umístěna uvnitř nosního dílu 40, v němž může být vytvořen jeden nebo více než jeden otvor (není předveden), kdy tento otvor může uživateli sloužit pro nasávání vzduchu při irihalování nosem. Tryska 38 se výhodně zhotovuje z elektricky izolujícího, vlhkost odpuzujícího, plastového materiálu (například PTFE) a je v průtokovém propojení s axiálně vedeným průchodem 42, který může mít podobu trubičky z elektricky izolujícího materiálu. Poblíž hrotu trysky 38 se v průchodu 42 nachází elektroda 44, která může mít válcovitý tvar s vnitřním průměrem, jenž v podstatě odpovídá vnitřnímu průměru průchodu 42. Elektroda 44 je připojena k vysokonapěťovému výstupu generátoru 32 prostřednictvím vedení 46. Generátor 32 se aktivizuje ovládáním spínacího spouštěče 36, jehož část 36A je upravena • · · · 0 ·· 00 0 0 0 0 • · · 0 · 0 • 0 0 0 0 · · 0 • 0 0 0 0 0«

0 0 0

0·· 00

-12 pro přitiačování spínacího dotyku 46 vlivem vačkové činnosti spouštěče 36 tehdy, když se tento spouštěč 36 pohybuje směrem dovnitř ve vztahu k pouzdru proti účinku pružiny 49. Přitlačení dotyku 48 spojuje elektrický obvod, do něhož je včleněn generátor 32 a nízkonapěťový zdroj 34, který napájí generátor. Generátor může mít takové konstrukční řešení, které popisuje EP-A441501. Pružina 49 slouží k pružícímu odtlačování spínacího spouštěče do polohy odpovídající odpojení generátoru 32 od nízkonapěťového zdroje 34.

Tekutina ze zásobníku 50 se přivádí do průchodu 42 skrze trubičku 52 a jednosměrný ventil 54 v reakci na přemístění plunžru 56 připojeného prostřednictvím dříku 57 k ovladači 58, který je kluzně nasazen na opačném konci pouzdra ve vztahu k trysce. Zásobník 50 může mít podobu výměnné, zasunovací ampule.Ovladač 58 se v tomto případě uvádí do činnosti postupným, krokovým vstupováním zarážky 60, která se nachází v pouzdru, do západkové řady 62 vytvořené na vnitřku ovladače 58, jenž má podobu víka obklopujícího zadní konec pouzdra. Kapalina určená k rozptylování vytéká ze zásobníku 50 skrze trubičku 52až k ventilu 54 tak, aby se v reakci na každý postupný, krokový pohyb ovladače 58 přemístila malá odměřovaná dávka kapaliny z trubičky 52 do průchodu 42 a vytvořila sloupec takovým způsobem, který je popisován v souvislosti s obr. 1.

Kroková činnost ovladače 58 rovněž slouží ke stlačování vzduchu v nádržce 66 pomocí přemisťování plunžru 68 připojeného ke dříku 64. Vzduch prochází ventilem 70 do tlakové komůrky 70, která může komunikovat s průchodem 42 na základě ovládání kluzného ventilu 74 řízeného spouštěčem 36. Ventil 74 má otvor 76, který se přemisťuje do průchozí návaznosti s průchodem 42 tehdy, když se spouštěč 36 stlačuje. V klidovém stavu ventil 74 odděluje tlakovou komůrku 72 od průchodu 42. Přemístí-li se však otvor 76 do průchozí návaznosti s průchodem 42 a vytvoří průchozí cestu mezi průchodem 42 a tlakovou komůrkou 72, vytryskne dávka stlačeného vzduchu, který slouží k vypuzení odměřované dávky kapaliny z průchodu. Přitom bude zaznamenáno, že současně s vytvořením řečené průchozí návaznosti otvoru 76 a průchodu 42 bude aktivizován generátor, který následně vyvolá prostřednictvím elektrody 44 působení vysokého napětí na kapalinu přemisťující se směrem ke hrotu trysky. V časovém úseku, kdy na kapalinu působí vysoké napětí, bude koncový povrch odměřované dávky za připojením průchodu 52 k průchodu 42 ve smyslu směru proudění, a v důsledku toho bude odměřovaná dávka jak fyzicky, tak i elektricky oddělena od kapaliny v průchodu 52 a zásobníku 50. Jestliže se příslušné součásti zařízení zhotovují z elektricky izolujícího materiálu, • · ·«·· • « ·

-13• » · • · · · · • · φ · • · · • · · · * ·· »·

9 9 · • 9 9 · •·9 99 9

99 pak kapalina v zásobníku 50 může vykazovat nulový elektrický potencionál nebo se tomuto nulovému potencionálu může blížit. Průchod 80 v hrotu trysky má menší plochu průřezu ve srovnání s průchodem 42 z důvodů, které byly uvedeny v souvislosti s provedením nakresleným na obr. 1.

V počáteční fázi praktického použití uživatel nejdříve plní zařízení a stlačuje vzduch manipulací s ovladačem 58, tzn. posunutím ovladače 58 ve směru A na obr. 3. Výsledkem toho je zavedení odměřované dávky do průchodu 42 v rámci přípravy na další fázi úkonu. Poté uživatel vsune nosní díl 40 do příslušné nosní dírky a stiskne spouštěč 36, který v počáteční části své dráhy sepne spínač 48 aktivizující generátor 32 a vzápětí přemístí otvor 76 do průchozí návaznosti s průchodem 42, čímž umožní uvolnění stlačeného vzduchu z komůrky 72 s následným vypuzením odměření dávky kapaliny způsobem popsaným v souvislosti s obr. 2. Současně se stlačováním ovladače 36 může uživatel inhalovat z příslušně upravené trysky vytvářející vzduchový proud, který prochází nosním dílem 40 a napomáhá unášení rozptylovaných kapiček do nosní dutiny, ačkoli toto není podstatné pro činnost zařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že rozptylované kapičky mají elektrický náboj, bude docházet k jejich rychlému ukládání na výstelce nosní dutiny nebo v horním dýchacím traktu, což zajistí omezení hlubšího pronikání spreje.

Jakýkoli sklon k ulpívání spreje na součástech zařízení v průběhu rozprašovaní se může omezit zhotovováním nosního dílu z dobře elektricky izolujícího materiálu, který bude mít tendenci držet každý náboj, který shromáždí v průběhu rozprašování. Na základě toho lze pozorovat, že korónový efekt povede na počátku rozprašování určité ulpívání nabitých částeček na nosním dílu, avšak tento nosní díl bude mít tendenci odpuzovat podobně nabité částečky spreje.

S odkazem na obr. 4 lze uvést, že toto provedení se podobá provedení nakreslenému na obr. 3, avšak s tím rozdílem, že je konstrukčně řešeno tak, aby umožňovalo ovládání činnosti zařízení pomocí pro spouštěcích prostředků, které uživatel ovládá na základě jediného manipulačního úkonu. Toto zařízení má pouzdro 60, jehož rozměry odpovídají pro ruční používání, přičemž ve vnitřku tohoto pouzdra 60 je umístěn vysokonapěťový generátor 82 a nízkonapěťový bateriový zdroj 84 pro napájení generátoru. Činnost generátoru 82 ovládají prostředky spínacího spouštěče 86, jehož umístění vyhovuje ruční manipulaci uživatele se zařízením. Zpětná cesta propojování s elektrickým nulovým potencionálem se může vytvářet

-149 44 44 4444 ·· *·

4 4 9 4 4 4 4 4 4 4 • 4 4 · · 44 «4·· • 4 4 · 4 · · 4 4 4 4 · 4

4 4 4 4 4 4

444 4444 44 444 ·4 44 vedením přes uživatele například uplatněním některého typu dotyku na pouzdru 80, takže, nachází-li se zařízení v ruce, vytváří se propojení s nulovým elektrickým potencionálem přes uživatele.

Na jednom konci krytu 80 se nachází tryska 88, která je umístěna uvnitř nosního dílu 90, v němž může být vytvořen jeden nebo více než jeden otvor (není předveden), kdy tento otvor může uživateli sloužit pro nasávání vzduchu při inhalování nosem. Tryska 88 se výhodně zhotovuje z elektricky izolujícího, vlhkost odpuzujícího, plastového materiálu (například PTFE) a je v průtokovém propojení s axiálně vedeným průchodem 92, který může mít podobu trubičky z elektricky izolujícího materiálu. Poblíž hrotu trysky 88 se v průchodu 92 nachází elektroda 94, která může mít válcovitý tvar s vnitřním průměrem, jenž v podstatě odpovídá vnitřnímu průměru průchodu 92. Koncový průchod vytvořený v trysce má zmenšený průměr z důvodů, které byly vysvětleny v předcházejícím textu. Elektroda 94 je připojena k vysokonapěťovému výstupu generátoru 82 prostřednictvím vedení 96. Generátor 82 se aktivizuje ovládáním spínacího spouštěče 86 prostřednictvím ramena 150, které je připevněno na kluzné součásti 152, po předcházejícím neúčinném pohybu souvisejícím s mezerou 154 mezi přední částí spouštěče 86 a kluznou součástí 152. Proto v důsledku stlačování spouštěče 86 směrem dovnitř ve vztahu pouzdru proti účinku pružiny 99 vchází přední část spouštěče 86 do styku s kluznou součástí 152, která se přemisťuje vlevo z pohledu předvedeného na obr. 4, po čemž následuje sepnutí spínače 98 s aktivizováním generátoru 82, jenž generuje vysoké napětí přiváděné přímo do elektrody 94. Po uvolnění spouštěče 86 zaujímá spouštěč i kluzná součást 152 příslušnou polohu znázorněnou stavem pružin 99 a 158.

Kapalina ze zásobníku 100 (není nutné, aby tento zásobník měl stupnici) se přivádí do průchodu 92 skrze trubičku 102 a jednosměrný ventil 104 v reakci na přemístění plunžru 106 připojeného k ovladači 86 prostřednictvím dříku 107 a ramena 108. Zásobník 100 může mít podobu výměnné, zasunovací ampule. Kapalina obsažená v zásobníku 100 se nasává skze jednosměrný ventil 110 do trubičky 102 v průběhu vratného pohybu spouštěče 86 a vstřikuje se v podobě odměřované dávky do průchodu 92 v reakci na přemisťování spouštěče 86 směrem dovnitř. Neúčinný pohyb 154 zajišťuje potřebnou prodlevu mezi vstřikováním kapaliny do průchodu 92 a aktivizováním generátoru 82.

Přemisťování spouštěče 86 směrem dovnitř rovněž ovládá pohyb plunžru 114, který je připojen ke spouštěči 86 prostřednictvím dříku 116 a ramena 108 a který udržuje dávku

-15• φφ φφ φφφφ φφ φφ ·· » φ ΦΦΦ φφφφ φ ΦΦΦ ΦΦΦ · φ φ φ φ φ φφ φ φφ ««φφφφ φ φ ΦΦΦ φ φ

ΦΦΦ φφφφ φφ ΦΦΦ φφ φφ stlačeného vzduchu v nádržce 118 na základě přivádění vzduchu skrze trubičku 119 a jednosměrného ventilu 122 do nádržky 118 a přidružené trubičky 124. Trubička 124 může být v průchozím propojení s hubičkou 92, ale v klidové situaci je trubička 124 oddělena od trubičky 92 kluznou součástí 152, která účinkuje jako ventil. Průchozí propojení mezi trubičkami 124 a 92 se vytváří tehdy, když se kluzná součást přemístí v důsledku pohybu spouštěče 86 do takové polohy, v níž dochází k navazujícímu vyrovnání otvoru 126 s trubičkou 124. Předem stanovená posloupnost ovládacích kroků zajišťuje, že aktivizování generátoru 82 se provádí před vytvořením průchozího propojení trubiček 124 a 92. Po vytvoření tohoto průchozího propojení prochází nápor vzduchu po takto vytvořené dráze a vypuzuje odměřovanou dávku kapaliny z průchodu 92 skrze tiysku 92 ven stejným způsobem, který byl popsán v souvislosti s obr. 1 a 2.

Vzduch se nasává do zařízení přes filtr 130 a ventil 132 v průběhu vratného pohybu spouštěče 86 a tím i plunžru 114. Nádržka 118 může mít prostředky pro vizuální určování toho, že existuje potřebný tlak pro zahájení rozprašovacích úkonů. Před tím, než se zařízení začne používat pro rozprašovací činnosti, musí být zajištěno naplnění válce obsahujícího plunžr 106 a stejně tak i přidružené trubičky 102 (například v rámci části výrobního postupu).

Z provedeného popisu je zřejmé, že posloupnost ovládacích kroků je výsledkem jediného manipulačního úkonu spouštěče 86. V případě tohoto provedení platí, že po připraveném počátečním naplnění by uživatel měl nejdříve nasměrovat nosní díl do příslušné nosní dírky a poté stlačit spouštěč 86 směrem dovnitř, výsledkem čehož bude následující posloupnost:

• ovládání plunžrů 106 a 114 s následujícím vstřikováním odměřované dávky kapaliny do trubičky 92 a vytváření tlaku v nádržce 118, • aktivizace generátoru a přivádění vysokého napětí do elektrody 94, • vedení vzduchové nárazové vlny v trubičce 92, • elektrické nabíjení odměřované dávky kapaliny a • vypuzování a rozptylování odměřované dávky do podoby spreje.

Po uvolnění spouštěče 86 a jeho navrácení do polohy předvedené na obr. 4 zaujmou plunžry 106 a 114, jakož i kluzný ventil 152 předvedená polohy, které souvisejí s doplňováním kapalinových a vzduchových dávek v trubičkách 102 a 119 a odpojováním generátoru 82.

• ·

Ve výše popsaných provedeních se odměřovaná dávka kapaliny vstřikuje do průchodu vedoucího do trysky. V alternativním provedení, které je předvedeno na obr. 5 a 6, kapalina vytváří sloupec v průchodu vedoucím do hrotu trysky a nemá nutně podobu odměřované dávky, která je oddělena od zásobníkového zdroje kapaliny. Na obr. 5 je vidět (kde jsou součásti odpovídající součástem na obr.l označeny stejnými odkazovými značkami), že před vypuzením se vytváří se v trubičce 10 vytváří sloupec 200 takovým způsobem, aby přesahoval za přívod 202 a aby jeho vůdčí povrch byl odtažen od hrotu tryskové části 12. Přívod 202 je připojen je zdroji stlačené tekutiny (například vzduchu). Při rozptylování kapaliny v podobě spreje se vzduch vpouští skrze přívod 202 do trubičky 10 tak, aby vnikal do sloupce kapaliny v tomto místě a tím odděloval část 206 kapaliny, která se následně přemisťuje za vysokonapěťovou elektrodu a ven z trysky (viz obr. 6) a vytváří elektricky nabitý sprej kapiček.

Claims (24)

1. UPRAVENÉ PATENTOVÉ NÁROKY • · ·* • * · · • · · · • · · · · ·

   1. Elektrostatické rozprašovací zařízení pro vytváření spreje z jednoho sloupce materiálu, vyznačující se tím, že toto zařízení obsahuje trysku; prostředky pro vytváření jednoho sloupce řečeného materiálu určeného pro rozprašování v průchodu vedoucím k výstupnímu otvoru trysky tak, aby se vůdčí povrch sloupce nacházel v určité vzdálenosti od výstupního otvoru trysky; prostředky pro vypuzování jednoho sloupce z trysky; a prostředky pro takové působení vysokého napětí na sloupec materiálu, aby se rozprašované částečky vytvářené rozptylováním sloupce při vypuzování z trysky elektricky nabíjely.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že sloupec materiálu se výhodně vytváří v průchodu jako odměřená dávka mající vůdčí povrch, který se nachází v určité vzdáleností od výstupního otvoru trysky.
3. 3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vypuzovací prostředky obsahují prostředky pro vzduchové vypuzování řečeného sloupce/odměřované dávky z trysky.
4. 4. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž3, vyznačující se tím , že vysoké napětí působí na sloupec materiálu ve výstupním otvoru trysky nebo v jeho blízkosti.
5. 5. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž4, vyznačující se tím , že materiálem je kapalina; a že v tomto zařízení je vytvořen úsek se zúženým průřezem vedoucím k výstupnímu otvoru trysky, přičemž vůdčí povrch se nachází před úsekem se zmenšeným průřezem ve smyslu směru proudění.
6. 6. Zařízení podle kteréhokoh z předcházejících nároků laž5, vyznačující se tím , že konstrukční řešení umožňuje vytváření sloupce/odměřované dávky materiálu majícího v bodě výstupu takový průměr, který není větší než 300 mikronů.

   Φφ φφ φφφφ

   -18φ φ ΦΦΦΦ· ···· • · · φ · ·· ······ • φ φφφ φ φ φφφ φφφφ φφ φφφ ·· ··
7. 7. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 6, vyznačující se tím , že vypuzování odměřované dávky se provádí v reakci na úkon uživatele ovládajícího spouštěcí prostředky.
8. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím , že ovládání spouštěcích prostředků se kombinuje s plněním průchodu, který vede k výstupnímu otvoru trysky, sloupcem/odměřovanou dávkou v rámci přípravy na vypuzování.
9. 9. Zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím , že ovládání spouštěcích prostředků se kombinuje s činností vysokonapěťového generátoru propojeného s prostředky, které působí na materiál určený pro rozprašování, přičemž všechny tyto činnosti související svypuzováním sloupce/odměřované dávky se provádějí v reakci na jediný úkon uživatele ovládajícího spouštěcí prostředky.
10. 10. Zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím , že vypuzování sloupce nebo odměřované dávky a/nebo působení vysokého napětí na sloupec/odměřovanou dávku se provádí v reakci na samostatné činnosti spouštěcích prostředků nebo v reakci na činnosti rozdílných spouštěcích prostředků, které účinkují při plnění a/nebo vypuzování.
11. 11. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 10, vyznačující se tím , že hrotová oblast trysky má zmenšený průměr ve vztahu k úseku hysky, kteiý se nachází před hrotovou oblastí ve smyslu směru proudění.
12. 12. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 11, vyznačující se tím , že vysoké napětí je jednopólové.
13. 13. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažl2, vyznačující se tím , že vysoké napětí je dvoupólové.

    • 0

    0 0 · · · · • 00 0 0 00 0 00 0

    0 0 00000 0 000

    0 0 00 0 00 000000 0 0 0 0 0 0 0 000 0000 00 000 00 00

    -1914. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím , že konstrukční řešení umožňuje nabíjení po sobě následujících odměřovaných dávek (nebo po sobě následujících skupin odměřovaných dávek) materiálu vypouštěného z trysky elektrickým napětím s opačnou polaritou.
14. 15. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažl4, vyznačující se tím , že materiál se vypouští v podobě proudu, který má v bodě výstupu z trysky průměr v rozsahu od přibližně 20 mikronů do přibližně 150 mikronů.
15. 16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím , že materiál se vypouští v podobě proudu, kteiý má v bodě výstupu z trysky průměr v rozsahu od přibližně 25 mikronů do přibližně 125 mikronů.
16. 17. Zařízení podle nároku 20, vyznačující se tím , že materiál se vypouští v podobě proudu, který má v bodě výstupu z trysky průměr v rozsahu od přibližně 30 mikronů do přibližně 80 mikronů.
17. 18. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažl7, vyznačující se tím , že toto zařízení má přídavný zásobník s obsahem materiálu určeného pro rozprašování a průchod propojující tento zásobník s tryskou.
18. 19. Zařízení podle nároku 18, vyznačující se tím , že koncový povrch sloupce/odměřované dávky se odděluje od zbytku materiálu v zásobníku.
19. 20. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím , že koncový povrch sloupce/odměřované dávky se fyzikálně odděluje od zbytku materiálu v zásobníku.
20. 21. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím , že koncový povrch sloupce/odměřované dávky se elektricky odděluje od zbytku materiálu v zásobníku.

    -20·<· • φ •

    φ φφφ
21. 22. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím , že koncový povrch sloupce/odměřované dávky se fyzikálně a elektricky odděluje od zbytku materiálu v zásobníku.
22. 23. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažl7, vyznačující se tím , že materiálem určeným pro rozprašování je tekutina mající objemový odpor menší než přibližně 1 x 10⁷ Ω cm.
23. 24. Zařízení podle nároku 24, vyznačující se tím , že kapalina má objemový odpor menší než 1 x ΙΟ⁴ Ω cm.
24. 25. Zařízení podle nároku 24, vyznačující se tím , že kapalina má objemový odpor menší než 1 x ΙΟ³ Ω cm nebo méně.